OSNJ 22 C 401/2025-18

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ o 18 264,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 000 Kč od 14. 6. 2025 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení

 částky 10 119,11 Kč,

 částky 145 Kč

 zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 404,72 Kč od 14. 6. 2025 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 6. 11. 2025 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 18 264,11Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 8 404,72 Kč od 14. 6. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobce tvrdil, že s žalovanou dne 12. 2. 2025 uzavřel distančním způsobem na internetových stránkách Anonymizováno Smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota, na základě které se zavázala poskytnout žalované spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 20 500 Kč s možností postupného čerpání a žalovaná se zavázala poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách podle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek, když první splátka byla splatná dne 14. 3. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 5. 8. 2026. Žalovaná požádala o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky Anonymizováno. Žalobce před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost, a to zjišťováním informací od žalované a dotazy do příslušných registrů. Případně žalobce vycházel z předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalované činila částku 25 000 Kč. Úvěr byl žalované vyplacen na účet č. č. účtu dne 12. 2. 2025 v částce 8 000 Kč. Žalovaná si dle čl. VII odst. 4 Smlouvy zvolila volitelnou službu „Klidné spaní” za poplatek ve výši 80,52 Kč a „Presto” za poplatek 165 Kč. Žalovaná se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázala zaplatit poplatek za vyplacení úvěru ve výši 1,99 %. Podle čl. VII. odst. 3 a čl. VI Smlouvy se žalovaná zavázala zaplatit žalobci smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek úvěru, proto žalobce úvěrovou smlouvu vypověděl, o čemž informoval žalovanou emailem dne 13. 6. 2025. Žalovaná se tak dostala do prodlení se splácením celého úvěru dne 14. 6. 2025. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení požaduje dále žalobce po žalovaném podle čl. VIII odst. 1 Smlouvy smluvní pokutu za prvních 90 dnů prodlení, tj. smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru za dobu od 15. 3. 2025 do 13. 6. 2025, tedy smluvní pokutu kapitalizovanou v částce 145 Kč. Žalobce odeslal předžalobní výzvu žalované dne 17. 10. 2025.

2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 19. 11. 2025, č.j. 22 C 401/2025-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalované splácet úvěr včetně příslušenství.

3. Žalobce v podání ze dne 31. 12. 2025 doplnil svá tvrzení ohledně posuzování úvěruschopnosti u žalované. Uvedl, že u žalované nejprve zjistil celkový počet členů domácnosti, pravidelné měsíční výdaje při žádosti o úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem a ověřené čisté příjmy. Výši čistého měsíčního příjmu žalované ve výši 15 525 Kč ověřil výpisem z bankovního účtu. Dále žalobce ověřil žalovaného v dalších registrech (Centrální evidence obyvatel, insolvenční rejstřík atd.). Žalobce tak dospěl k závěru, že žalovaná je schopna úvěr splatit. Žalobce rovněž sdělil, že žalovaná nezaplatila na dluh ničeho.

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala nečinná.

5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

6. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že žalobce ověřil totožnost žalované prostřednictvím bankovní identity a následně žalovaná podepsala dne 12. 2. 2025 na internetových stránkách žalobce Anonymizováno smlouvu o úvěru s postupným čerpáním. Žalobce se zavázal poskytnout žalované spotřebitelský úvěr s postupným čerpáním až do částky 20 500 Kč za poplatek ve výši 1,99 % z čerpané částky. Úroková sazba byla sjednána jako pevná denní ve výši 1,016 %. Žalovaná si zvolila doplňkovou službu „Klidné spaní” a „Presto”. Žalovaná se zavázala splatit první denní splátku dne 14. 3. 2025 a další denní splátky až do 6. 8. 2026 podle rozpisu (z Předpisu denních splátek). Datum splatnosti celého úvěru byl sjednán na den 5. 8. 2026. Nedílnou součástí smlouvy o úvěru byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník (ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru „Anonymizováno” č. hodnota a z Autorizace ověření totožnosti). Žalobce poskytl žalované na účet č. č. účtu dne 12. 2. 2024 částku 8 000 Kč (z Přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli). Pro případ prodlení se zaplacením jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné jistiny až do zaplacení (z čl. VIII odst. 1 Smlouvy o úvěru). Žalobce vyzval žalovanou před podáním žaloby k úhradě dlužné částky (z Výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 8. 10. 2025). Před uzavřením smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalované (z Výpisu o posouzení úvěruschopnosti u žalovaného) podle určených podmínek (z Obecných principů posuzování-Jiné_creditworthiness.pdf). Žalobce měl k dispozici informace o příchozích a odchozích platbách žalované z automatizovaného systému Kontomatik za dobu od 26. 11. 2024 do 5. 2. 2025 (z výpisu z běžného účtu-Kontomatik).

7. Soud posoudil smlouvu o úvěru jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovanou jako spotřebitelem. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.

8. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy

10. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.

16. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18).

17. Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).

18. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalované, jejích osobních a majetkových poměrů, vyšel z údajů sdělených žalovanou (příjem 20 000 Kč, ověřený příjem 15 525 Kč, minimální výdaje 9 155 Kč, rezerva pro výdaje 700 Kč). Žalobce určil disponibilní příjem po ponechání rezervy 700 Kč na částku 6 300 Kč. Co je podstatné, z výpisu z účtu Kontomatik není zřejmé, kolik činil před poskytnutím úvěru zůstatek na účtu žalované. Žalobce tak pouze z výpisu z účtu neměl a nemohl mít ucelené informace o příjmové a výdajové stránce žalované. Žalobce tak měl dále zaměřit svou pozornost na skutečné příjmy a výdaje žalované, minimálně ověřit např. co představuje příjem žalované, když z výpisu je zřejmé, že pobírala rodičovský příspěvek, a dále náklady na bydlení např. z nájemní smlouvy. Soud má za to, že žalobce zjištěné údaje o příjmové a výdajové stránce žalované při prověřování úvěruschopnosti nevyhodnotil pečlivě a správně, neboť jen z příchozích a odchozích plateb není možné učinit odpovědný závěr o úvěruschopnosti žalované zvláště za situace neověření původu příjmu a dalších výdajů.

19. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaná přijala jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Žalované byla poskytnuta částka 8 000 Kč a neuhradila částku ničeho. Žalovaná se tudíž bezdůvodně obohatila o 8 000 Kč. Z důvodu neplatné smlouvy žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně dalších poplatků, smluvní pokuty, úroků a zákonných úroků nad rámec přiznané jistiny zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalované úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaná je proto povinna vrátit žalobci bezdůvodné obohacení představující jistinu ve výši 8 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 14. 6. 2025 do zaplacení, a to podle § 1970 o.z. Žalovaná je právě od 14. 6. 2025 v prodlení se zaplacením dlužné částky. Žalovaná byla v řízení nečinná a netvrdila žádné okolnosti o nemožnosti vrátit poskytnutou jistinu.

20. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce, který se původně domáhal po žalované zaplacení částky 18 264,11 Kč s příslušenstvím nebyl ve věci úspěšný, protože přiznána mu byla pouze částka 8 000 Kč s příslušenstvím. Jelikož žalovaná uspěla ve větší míře, měla by právo na náhradu nákladů řízení odpovídající rozdílu mezi jejím úspěchem a úspěchem žalobce. Z obsahu spisu však nevyplývá, že žalované vznikly náklady. Soud proto rozhodl tak, že žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.