OSOL 29 C 153/2017-444

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Sylvou Teličkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 2 000 001 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 000 001 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,05 % p. a. od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 401 361,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalované příjmení jméno příjmení.

1. Žalobkyně se v řízení zahájeném žalobou podanou u podepsaného soudu dne datum domáhala po žalované zaplacení částky 2 000 001 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne datum (správně datum) kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. číslo o výměře anonymizováno m², nacházející se v k. ú. Nová Ulice, územní celek, zapsaný v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na LV číslo to za kupní cenu 1 770 000 Kč. Žalobkyně dále uzavřela se žalovanou dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. číslo o výměře 500 m², nacházející se v k. ú. část obce, územní celek, zapsaný v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na LV číslo to za kupní cenu 1 250 000 Kč. Žalovaná jako prodávající při převodu obou pozemků a uzavírání kupních smluv ujistila žalobkyni jako kupující, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu. Rovněž ujistila žalobkyni, že rozestavěná stavba je prosta jakýchkoliv nároků, v jejichž důsledku by mohlo dojít k omezení vlastnického práva žalobkyně jako kupující. Ujištění žalované, která uvedla v kupních smlouvách ohledně práv třetích osob k oběma převáděným pozemkům, se časem ukázalo jako nepravdivé. Žalobkyně později zjistila, že přes oba pozemky vede hlavní vodovodní řad OC DN 500 mm a LT DN 500 mm, který je ve správě právnická osoba Zjistila to ž v rámci řešení problému s dostavbou rozestavěného domu, kdy situace stavby, kterou jí předala prodávající, nekorespondovala s aktuální situací stavby. Žalobkyně současně s uzavřením kupní smlouvy ze dne datum podepsala kupní smlouvu na rozestavěnou stavbu na pozemku p. číslo v k. ú. část obce, územní celek, a to se právnická osoba s.r.o., se sídlem adresa svědka. Rovněž v této kupní smlouvě byla žalobkyně ujištěna, že předmět převodu je prost jakýchkoliv práv třetích osob. Nemovitosti žalobkyně, a to jak pozemky, tak stavby, které jsou součástí pozemku, jsou zatíženy právy třetí osoby. Toto žalobkyně nevěděla, a pokud by jí toto bylo známo v době uzavírání všech tří kupních smluv, tyto by neuzavřela. Skutečnost, že přes pozemky vedou hlavní vodovodní řady, značně snižuje hodnotu pozemků a samotné nemovitosti. Riziko havárie vodovodních řadů vzhledem k jejich stáří a již překročení plánované životnosti, je velice reálné. Nemovitost žalobkyně nacházející se na pozemku parc. č. st. číslo zasahuje do ochranného pásma vodovodního řadu a v případě jeho havárie, může dojít ke zničení celé nemovitosti. Podle vyjádření odborníků je již nyní zcela reálné, že z každého vodovodního řadu denně uniká až 10 m³ vody, kdy únik vody způsobuje v okolí vodovodního řadu dutiny a sedání půdy. Žalobkyně také není schopna dosáhnout vydání stavebního povolení na oplocení pozemku, a to z důvodu nesouhlasu správce vodovodního řadu, který požaduje, aby mu oba pozemky byly volně přístupné kdykoliv v případě údržby či opravy vodovodního řadu. Podle žalobkyně cena nemovitostí, za kterou žalobkyně tyto od žalované koupila, neodpovídá jejich skutečné hodnotě, proto žalovanou dne datum vyzvala k vrácení části kupní ceny. Konkrétně požaduje ze smlouvy ze dne datum vrácení částky 1 172 186 Kč a ze smlouvy z datum pak částku 827 815 Kč, celkem tedy 2 000 001 Kč, a to, jak uvedla, z důvodu bezdůvodného obohacení žalované. Na tuto výzvu žalovaná nereagovala, požadovanou částku neuhradila.

2. Podepsaným soudem byl dne datum ve věci vydán platební rozkaz pod č. j. 29 C 153/2017-28, proti kterému podala žalovaná včas dne datum odpor, ve kterém uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani zčásti. Žalovaná se k žalobě dále vyjádřila tak, že v obou kupních smlouvách, tedy z datum a z datum, je jednoznačně uvedeno, že kupující prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu, tedy si byla dobře vědoma toho, že přes pozemek vedou zmíněné vodovodní řady, byla jí známa také dokumentace k rozestavěné stavbě, kterou současně kupovala, a proto nemůže tvrdit, že by o tom nevěděla. Podle žalované dále uvedené vodovodní řady nikterak nesnižují hodnotu pozemků žalobkyně a nejedná se o žádné vady pozemků. K údajnému snížení hodnoty ani žalobkyně nepředložila žádný důkaz a naopak hodnota pozemků koupených žalobkyní je nyní výrazně vyšší, než za jakou cenu je žalobkyně kupovala. Žalobou uplatněný nárok je podle žalované zcela nedůvodný, vykonstruovaný a žalobkyně tak chce dosáhnout toho, aby v její prospěch zřídila žalovaná služebnosti a splnila i další požadavky dle dopisu ze dne datum, což ale žalovaná odmítla v dopise ze dne datum.

3. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení podáním ze dne datum tak, že pokud jde o konkrétní práva třetích osob, kterými jsou zatíženy nemovitosti žalobkyně, a to pozemky parc. číslo parc. číslo parc.č. st. číslo, jakož i stavba rodinného domu, jedná se o věcné břemeno spočívající v právu vedení vodovodního řadu z ocelového potrubí, který je ve vlastnictví územní celek a ve správě právnická osoba, ulice a číslo, obec. Toto omezení vlastnického práva se nevztahuje pouze na část pozemku, kde je vodovodní řad uložen, ale vztahuje se i na celé ochranné pásmo, na obě dvě strany od středu vodovodního řadu. V tomto ochranném pásmu není možno provádět jakoukoliv výstavbu, není možno zde vysazovat žádné stromy ani keře, v ochranném pásmu nesmí být prakticky nic, co je spojeno se zemí. Toto ochranné pásmo zasahuje i na pozemek parc. č. st. číslo, na kterém stojí stavba žalobkyně. O existenci vodovodního řadu žalovaná věděla již od samotného zahájení územního řízení pro novostavbu rodinného domu okres, k. ú. část obce, ul. ulice a číslo. Žalobkyně při koupi rozestavěného domu a pozemků neměla vůbec žádné indicie o tom, že by na pozemcích a v blízkosti stavby bylo ochranné pásmo vodovodů LT DN 500 a OC DN 500. Ani jeden z prodávajících, a to jak žalovaná, tak i právnická osoba s.r.o. (přesto, že obě o existenci vodovodů a ochranného pásma věděly a bylo jim známo ze stavebního řízení), ji při uzavírání kupních smluv na toto neupozornily, navíc ve smlouvách uvedly, že neexistují žádná práva třetích osob, která by omezovala vlastnická práva žalobkyně jako kupující. Vzhledem ke stáří vodovodního řadu, kdy tento už má svoji životnost za sebou, dochází zcela legálně k únikům pitné vody z tohoto vodovodního řadu. Tato skutečnost je žalobkyní doložena znaleckými posudky, a to znaleckými posudky soudního znalce příjmení jméno jméno, CSc., číslo rok (anonymizováno) a číslo rok (anonymizováno). Za zmínku stojí skutečnost, že vzhledem k tlaku vody ve vodovodním řadu v případě větší poruchy, je velmi reálné, že voda z tohoto vodovodního řadu je schopna tryskat až do výšky 80 metrů. Pokud dojde k větší poruše vodovodního řadu mimo vrchní stranu řadu, tak tento vodní proud je schopen zcela zdevastovat okolí, nejen ve svém ochranném pásmu, ale i do značné vzdálenosti mimo něj. Ochranné pásmo vodovodního řadu neslouží k ochraně staveb v tomto nebo mimo ochranného pásma, slouží pouze pro ochranu vodovodního řadu a práva majitele či provozovatele vodovodního řadu spočívající v přístupu na pozemky ochranného pásma kdykoliv za účelem opravy, údržby či kontroly vodovodního řadu. Majitel pozemků, přes které vede ochranné pásmo vodního zdroje, nemůže tyto pozemky prakticky žádným způsobem využívat. Znehodnocení stavby a pozemků žalobkyně vyvozuje jednak ze znaleckých posudků, kde znalec vyčíslil pouze nejnutnější náklady na opravu dlažby a tepelného čerpadla s kolektory k němu příslušejícími, které jsou uloženy na pozemcích žalobkyně v určité hloubce pod zemí a samozřejmě i nad vodovodním řadem, o kterém žalobkyně nevěděla. Jedná se však o velice střízlivé ocenění, které plně nezahrnuje i další nutné náklady, které bude muset žalobkyně případně vynaložit. Náklady na pořízení a dokončení všech nemovitostí jsou žalobkyní vyčísleny na částku 18 686 000 Kč. Pokud jde o hodnotu výše znehodnocení pozemků, parc. číslo parc. číslo vedení vodovodních řádů 2 x DN 500mm, tak žalobkyně vychází ze znaleckého posudku číslo 2017 soudního znalce příjmení jméno jméno, CSc. Žalobkyně byla při koupi nemovitostí žalovanou záměrně uvedena v omyl. Pokud by žalobkyni byla známa skutečnost, že všechny nemovitosti, které nyní vlastní, jsou zasaženy věcným břemenem majitele vodovodního řadu, které prakticky znemožňuje řádné a nerušené užívání a výkon vlastnického práva žalobkyně, k uzavření kupních smluv by z její strany nikdy nedošlo.

4. U prvního jednání ve věci dne datum žalobkyně a) opětovně doplnila svá tvrzení, když na výzvu soudu výslovně uvedla, že v projednávané věci byla žaloba v této věci původně koncipována jako žaloba z titulu bezdůvodného obohacení, nicméně fakticky se jedná o žalobu z titulu vad věci z kupních smluv. Podstata sporu podle žalobkyně a) spočívá v tom, že tato koupila od žalované společnosti pozemky, přičemž pokud by věděla, že jsou tyto pozemky zatíženy vedením vodovodního potrubí, pak by ke koupi nikdy nepřistoupila. Skutečnost, že přes předmětné pozemky vedou dvě vodovodní potrubí, věděla žalovaná již od r. 2013, přesto v kupní smlouvě na to žalobkyni nijak neupozornila. Od kupních smluv, které v souvislosti s koupí pozemků strany uzavřeli, nebylo odstoupeno, tyto zůstávají nadále v platnosti a žalobou uplatněný nárok, nechť je tedy považován za slevu z kupní ceny. Dále žalobkyně a) uvedla, že žalovaná byla v souvislosti se stavebním řízením právnická osoba vyzvána, aby bylo dodrženo ochranné pásmo obou vodovodních řadů a rovněž k tomu, aby před zahájením zemních prací investor provedl vytýčení sítí. Ani jedno žalovaná nerealizovala. Následně žalovaná uzavřela dohodu o spolupráci se právnická osoba s. r. o., která převzala stavbu RD na pozemcích ve vlastnictví žalobkyně, avšak ani tato společnost neupozornila žalobkyni na existenci dvou vodovodních řadů. Dle žalobkyně není pravdou, že by existencí těchto dvou vodovodních řadů nedocházelo ke znehodnocení pozemků, neboť ochranné pásmo každého z vodovodních řadů činí 2,5 m na každou stranu, celkem tedy 5 metrů u každého a žalobkyně zakoupila rozestavěnou nemovitost již s tepelným čerpadlem a kolektory rozmístěnými v zemi, aniž by bylo respektováno toto ochranné pásmo. Nyní je žalobkyně v situaci, kdy po ní vodárny požadují odstranění těchto kolektorů a fakticky by tedy takto došlo k odstřižení domu od zdroje teplé vody a tepla. Obdobně byl vybudován sklep a terasa navazující na RD, který však také zasahuje do ochranného pásma vodovodního řadu. Také je zde obdobná situace ohledně oplocení pozemku, neboť právnická osoba si nepřeje trvalé oplocení pozemku, vyžaduje naopak trvalou možnost přístupu. U jednání dne datum pak žalobkyně a) ještě k výzvě soudu dle ust. § 118a) odst. 1, 3 o. s. ř. doplnila svá tvrzení tak, že tvrzení žalované o tom, že se se skutečností vedení vodovodního řadu přes pozemky mohla žalobkyně a) seznámit sama je absurdní, neboť vodovodní řad je umístěn pod zemí a není tedy na místě viditelný. Z pohledu žalobkyně a) došlo k úmyslnému zatajení skutečnosti, že přes převáděné pozemky vede vodovodní řad a s tím koresponduje i ta skutečnost, že žalobkyně původně zakoupila pozemky za kupní cenu, která byla 3 x nižší, než za kterou pak pozemky prodávala dál, což bylo právě z důvodu zatížení pozemku uváděnými vadami. Pokud by žalovaná seznámila žalobkyni a) s existencí vodovodního řadu pod převáděnými nemovitostmi, pak by žalobkyně a) v této lokalitě nic nekupovala, a to s ohledem na předpokládané budoucí využití těchto pozemků. Pokud jde o okamžik, kdy se žalobkyně a) dozvěděla o skutečnosti, že pod pozemky vede vodovodní řad, pak se tak stalo teprve v souvislosti se stavebním řízením ohledně povolení stavby plotu, kde toto povolení nebylo vydáno právě s argumentací, že přes pozemek vede vodovodní řad. Žalobkyně a) se tedy o existenci vodovodního řadu na jejím pozemku dozvěděla asi v době okolo jednoho roku před podáním žaloby. Tvrzení strany žalované o tom, že o vodovodním řadu byl informován a věděl manžel žalobkyně a) daleko dříve, je irelevantní, neboť Ing. celé jméno svědka nebyl účastníkem žádné kupní smlouvy a ani stavebního řízení. Nebyl tedy žádnou ze stran a navíc žalobkyně a) a její manžel mají zúžené SJM. V řízení pak nebylo prokázáno ani to, jakým způsobem byla žalobkyni a) předána projektová dokumentace na výstavbu RD.

5. V průběhu řízení podepsaný soud usnesením ze dne 12. 10. 2018 pod č. j. 29 C 153/2017-213 k návrhu žalobkyně připustil, aby do řízení na straně žalující přistoupil jako další účastník celé jméno původního účastníka jako druhý žalobce /žalobce b) /, když tento se stal v rozsahu podílu číslo spoluvlastníkem předmětných nemovitostí, kterých se spor týká. Proti tomuto usnesení podala včas odvolání žalovaná, odvolací soud však usnesením ze dne 16. 1. 2019 pod č. j. 75 Co 3/2019-239 usnesení okresního soudu potvrdil a toto nabylo právní moci dne datum. Žalobce b) se připojil k žalobě a odkázal na stanoviska a podání žalobkyně a). U jednání soudu dne datum žalobkyně a) navrhla s ohledem na přistoupení žalobce b) do řízení změnu petitu žaloby, přičemž soud usnesením vyhlášeným u tohoto jednání tuto změnu připustil.

6. Žalovaná doplnila svá tvrzení podáním ze dne datum tak, že rozporuje správnost a použitelnost znaleckých posudků Ing. jméno jméno, CSc., a to především z toho pohledu, že by mohly prokazovat vznik jakýchkoliv hypotetických škody žalobkyni. Tyto znalecké posudky pak nemohou ani vodítkem pro stanovení slevy z kupní ceny uplatňované žalobkyní. Žalovaná tyto posudky pokládá za zcela spekulativní. Zejména nebylo prokázáno, že by žalobkyni vznikaly z vodovodních řadů jakékoliv škody. Žalovaná tvrdí, že samotná skutečnost, že v pozemku vedly či vedou vodovody, nemá vliv na prodejnost pozemku a výši kupní ceny. Pozemky byly prodejné za stejnou cenu bez ohledu na údajnou nevědomost žalobkyně o vodovodních vedeních. Stavba budovy rodinného domu, k jejímuž účelu žalobkyně pozemky kupovala, byla řádně povolena a dokončena. Žalobkyně proto nemůže mít nárok na slevu z kupní ceny. Od doby prodeje pozemků žalobkyni navíc došlo ke zvýšení ceny těchto pozemků a v současnosti by jejich cena byla ještě vyšší, než 2 500 Kč za 1 m2, za kterou je žalobkyně kupovala. Cena pozemků je v současnosti vyšší bez ohledu na skutečnost, zda v nich skutečně vedou podzemní vodovody nebo nikoliv. Žalovaná setrvává na tvrzeních, že žalobkyně byla před uzavřením kupní smlouvy seznámena se všemi inženýrskými sítěmi a také s tím, že v pozemcích vedou vodovody, což vyplývalo také z dokumentace k pozemku a stavbě, které jí byly předány. U prvního jednání ve věci (datum) žalovaná taktéž doplnila svá tvrzení, a to tak, že tvrzení žalobkyně, že pozemky jsou zatíženy vadou, ať již právní či jinou, z katastru nemovitostí v tuto chvíli nevyplývá. Žalovaná má za to, že bude v první řadě třeba zabývat se tím, zda vůbec vodovodní řady, jak tvrdí žalobkyně, se pod pozemky nachází, tedy zda zde existuje nějaké věcné břemeno, případně zda se zde tyto vodovodní řady nachází neoprávněně. Potom by tyto měl odstranit ten, kdo je zde umístil. Pokud by takto nebyla prokázaná vada předmětu koupě spočívající v existenci věcného břemene, pak má žalovaná za to, že zde nepřipadá v úvahu žádná sleva z kupní ceny, když ani existence vodovodního řadu pod pozemkem žalobkyně nesnižovala a nesnižuje hodnotu tohoto pozemku. V dalším průběhu řízení, konkrétně u jednání dne datum, žalovaná namítla, že pokud se v dané věci jedná o uplatnění nároku z titulu vad nemovitých věcí, pak nebylo prokázáno, že by předmětné nemovitosti byly zatíženy právy třetích osob, tedy zejména zástavními právy, věcnými břemeny a služebnostmi, s výjimkou těch zástavních práv, které zřídila sama žalobkyně a). Pokud by se v dané věci mělo jednat o jiné vady, tedy vady faktické, pak žalovaná namítla, že žalobkyně a) neoznámila existenci takovýchto vad žalované bez zbytečného odkladu, když navíc se podle přesvědčení žalované ani o žádné vady nejedná, neboť pokud někdo bez právního důvodu vede tvrzené vodovodní potrubí přes pozemek žalobkyně a), pak má žalobkyně a) právo, aby toto bylo odstraněno. O existenci vodovodního potrubí vedoucího přes pozemek žalobců, se žalobkyně a) musela dozvědět nejpozději v r. 2014, případně 2015, avšak vada v této souvislosti byla uplatněná až předžalobní výzvou, která byla žalované doručená dne datum. Žalovaná dále vyslovila nesouhlas s názorem žalobců, že by jejich nárok mohl být posouzen jako nárok z titulu bezdůvodného obohacení a rovněž namítla, že žalobce b) není aktivně legitimován, pokud jde o uplatněné vady nemovitých věcí, když nebyl účastníkem kupních smluv, svůj podíl na nemovitostech získal darem od žalobkyně a), tedy až derivativně, tedy se ani nemůže domáhat slevy z kupní ceny, když tuto kupní cenu nikdy neuhradil.

7. Soud se s ohledem na námitku žalované zabýval v prvé řadě otázkou věcné legitimace účastníků v tomto řízení, přičemž učinil závěr, že žalobkyně a) a žalovaná jsou jako původní účastnice kupních smluv z datum a z datum, tedy jako prodávající a kupující, v tomto řízení věcně legitimovanými účastníky, tedy žalobkyně a) aktivně a žalovaná pasivně. Naproti tomu, pokud jde o žalobce b), který se účastníkem na straně žalující stal až v průběhu řízení, a to s ohledem na skutečnost, že mu žalobkyní a) byl darován podíl na předmětných nemovitostech v rozsahu číslo, pak zde soud přisvědčuje námitce žalované o nedostatku pasivní legitimace. V řízení uplatněný nárok je nárokem vyplývajícím z tvrzených vad nemovitých věcí, které žalobkyně a) nabyla od žalované kupními smlouvami ze dne datum a datum, kde žalobce b) nebyl smluvní stranou a na úhradě kupních cen se nepodílel (což ani netvrdil). Za této situace se tedy žalobce b) nemůže důvodně domáhat slevy z kupní ceny.

8. Ve shora označené věci rozhodl podepsaný soud rozsudkem ze dne 3. 10. 2019 pod č. j. 29 C 153/2017-292, ve znění opravného usnesení ze dne 15. 11. 2019 pod č. j. 29 C 153/2017-308, tak, že žalobu žalobců zcela zamítl (výrok I. rozsudku) a zavázal žalobce k povinnosti nahradit žalované náklady řízení ve výši 294 509,20 Kč (výrok II. rozsudku).

9. Na základě odvolání obou původních žalobců se předmětnou věcí zabýval Krajský soud v Ostravě, pobočka v Olomouci, který rozsudkem ze dne 21. 5. 2020 pod č. j. 75 Co 26/2020-339 rozhodl tak, že rozsudek okresního soudu ve výroku I. a II. ve vztahu k žalobkyni a) zrušil a věc v tomto rozsahu vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení (výrok I.), dále pak rozsudek okresního soudu ve výroku I. ve vztahu k žalobci b) potvrdil (výrok II. rozsudku) a rozhodl o nákladech řízení mezi žalobcem b) a žalovanou (výrok III. rozsudku). Krajský soud jako soud odvolací dovodil, že okresní soud dospěl ke správnému závěru o neexistenci aktivní věcné legitimace žalobce b) v projednávané věci. V řízení uplatněný nárok je nárokem vyplývajícím z tvrzených vad nemovitých věcí, které žalobkyně a) nabyla od žalované kupními smlouvami ze dne datum a datum, kde žalobce b) nebyl smluvní stranou a na úhradách kupních cen se nepodílel. V řízení současně nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by žalobkyně a) postoupila žalobci b) práva z odpovědnosti za vady. Za této situace okresní soud podle soudu krajského správně uzavřel, že žalobce b) se nemůže důvodně domáhat slevy z kupní ceny, a žalobu ve vztahu k žalobci b) správně zamítl a tento výrok rozsudku okresního soudu byl odvolacím soudem podle ustanovení § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen. V tomto řízení tedy nadále na straně žalující vystupuje toliko žalobkyně celé jméno žalobkyně.

10. Ve svém rozsudku ze dne 21. 5. 2020 pod č. j. 75 Co 26/2020-339 dále dovodil odvolací krajský soud, že v projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaná v době prodeje pozemků žalobkyni a) věděla o existenci vodovodních řadů, tedy o vadě prodávaných pozemků, a na tuto vadu žalobkyni a) při uzavírání kupní smlouvy neupozornila, nemůže úspěšně uplatnit námitku opožděného oznámení vady. Z uvedeného vyplynulo, že není správný závěr okresního soudu, že právo žalobkyně na uplatnění vad je prekludováno. Okresní soud sice správně přihlédl k námitce žalované jako prodávající, že jí vada nebyla včas oznámena, avšak neřešil otázku, zda prodávající - žalovaná mohla v tomto případě tuto námitku uplatnit vzhledem k § 2112 odst. 2 občanského zákoníku. Pokud by totiž vada byla způsobena skutečností, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět, tak jako je tomu v tomto případě, nemá právo na tuto námitku. Žalovaná se tak za této situace nemůže v tomto řízení bránit námitkou, že vada nebyla žalobkyní a) včas vytknuta. Na tomto závěru nic nemění ani fakt, že žalovaná existenci vodovodního řadu nijak netajila a při zpracování projektu s touto skutečností počítala, jak vyplývá zejména z výpovědi svědka celé jméno svědka. Na druhou stranu žalobkyně a) v kupních smlouvách deklarovala a prohlásila, že je jí znám současný stav předmětu převodu, tedy převáděných pozemků. Pro posouzení důvodnosti nároku žalobkyně a) je podstatné, zda žalobkyně a) v době uzavření obou kupních smluv o existenci vedení vodovodního řadu přes kupované pozemky věděla nebo toto vědět mohla s přihlédnutím ke všem okolnostem. Zde je nutno aplikovat ustanovení § 2103 občanského zákoníku. V této souvislosti pak krajský soud udělil podepsanému soudu závazný pokyn, aby znovu posoudil otázku, zda žalobkyně a) v době uzavření obou kupních smluv o existenci vodovodního řadu, tedy o vadě, věděla, přičemž okresní soud dle pokynu soudu vezme v úvahu ujednání v kupních smlouvách, zejména prohlášení žalobkyně o seznámení se s předmětem koupě a prohlášení žalované, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označil viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou jí známy, a dále vezme v úvahu následné jednání obou smluvních stran a přihlédne ke skutečnosti, že za žalobkyni a) fakticky jednal její manžel příjmení celé jméno svědka a i jeho prostřednictvím se žalobkyně a) mohla o existenci vad dozvědět. V případě potřeby okresní soud rovněž vyzve postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. účastníky k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně vědomosti žalobkyně a) o tvrzené vadě pozemku.

11. Soud ve shora označené věci postupoval dle pokynu odvolacího krajského soudu a vyzval žalobkyni a žalovanou k doplnění skutkových tvrzení a důkazních návrhů. Žalobkyně doplnila svá tvrzení podáním ze dne datum, žalovaná podáním ze dne datum, když obsah těchto podání je rekapitulován níže (viz body 15. – 17. tohoto odůvodnění).

12. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutečnosti: ⟪LB:lb_001⟫ -) z výpisu z obchodního rejstříku žalované, že právnická osoba s.r.o. byla do obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Ostravě zapsána dne datum a do datum byl jednatelem celé jméno svědka, datum narození, od datum dosud je jednatelem jméno příjmení, datum narození. ⟪LB:lb_002⟫ -) z výpisu z katastru nemovitostí vedeného stát. instituce, stát. instituce pro list vlastnictví, že prokazuje stav zapsaný ke dni datum, podle kterého je žalobkyně a) výlučnou vlastnicí nemovitostí označených jako parcela parc. č. st. číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jejíž součástí je stavba adresa – rodinný dům, jakož i parcel p. číslo – ostatní plocha a číslo – ostatní plocha. V části B1 tohoto výpisu je zapsáno věcné břemeno cesty ve vztahu k parcele p. číslo zřízené bezúplatně smlouvou ze dne datum. V části C výpisu je zapsáno zástavní právo smluvní v souvislosti s hypotečním úvěrem zřízené ve prospěch právnická osoba na základě smlouvy ze dne datum. Jako nabývací tituly jsou v části E uvedeny smlouvy kupní ze dne datum a ze dne datum. ⟪LB:lb_003⟫ -) z kupní smlouvy uzavřené dne datum mezi právnická osoba, s.r.o. jako prodávající a žalobkyní jako kupující, že jejím předmětem je rozestavěná stavba rodinného domu na pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, přičemž dle čl. III. Činí kupní cena celkem 3 066 000 Kč. Dodatkem číslo ze dne datum byla toliko změněna splatnost kupní ceny dle čl. III. ⟪LB:lb_004⟫ -) z kupní smlouvy uzavřené dne datum mezi žalovanou jako prodávající a žalobkyní jako kupující, že předmětem koupě je pozemek parc. číslo vzniklý z dílu„ b“ pozemku parc. č. st. rok a z dílu„ d“ pozemku parc. číslo když kupní cena sjednaná v čl. III. činí 1 770 000 Kč. Dle čl. II. prodávající prohlašuje mimo jiné, že ve vztahu k převáděným nemovitostem neprobíhá žádné soudní, správní, exekuční či jiné obdobné řízení, a dále, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu, žádná třetí osoba nevznesla k předmětu převodu jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práva prodávajícího či kupující. Pro případ, že by bylo některé z těchto prohlášení nepravdivé, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit a má právo na vrácení kupní ceny, případně i na náhradu vzniklé škody. V článku VII. je uvedeno, že prodávající prohlašuje, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označilo viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou mu známy. Kupující prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu. Přílohu smlouvy tvoří kopie katastrální mapy bez zakreslení inženýrských sítí. ⟪LB:lb_005⟫ -) z kupní smlouvy uzavřené dne datum mezi žalovanou jako prodávající a žalobkyní jako kupující, že předmětem koupě je pozemek parc. číslo když kupní cena sjednaná v čl. III. činí 1 250 000 Kč. Dle čl. II. prodávající prohlašuje mimo jiné, že ve vztahu k převáděným nemovitostem neprobíhá žádné soudní, správní, exekuční či jiné obdobné řízení, a dále, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu, žádná třetí osoba nevznesla k předmětu převodu jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práva prodávajícího či kupující. Pro případ, že by bylo některé z těchto prohlášení nepravdivé, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit a má právo na vrácení kupní ceny, případně i na náhradu vzniklé škody. V článku VII. je uvedeno, že prodávající prohlašuje, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označilo viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou mu známy. Kupující prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu. ⟪LB:lb_006⟫ -) z kopie situace stavby v měřítku 1:200, vyhotovené pro žalobkyni a) projektantem jméno příjmení v dubnu 2017, že byla pořízená v souvislosti s projektem oplocení RD žalobkyně a z této situace vyplývá vedení vodovodního řadu s ochranným pásmem vždy číslo cm, vedoucích přes pozemky p. číslo. ⟪LB:lb_007⟫ -) z přípisu právního zástupce žalobkyně, že je adresovaný žalované a datovaný dne datum, je k němu přiložena plná moc a jeho obsahem je konstatování, že v kupních smlouvách ze dne 13 (16). 6. 2014 a datum byla žalobkyně a) ujištěna o tom, že předmět převodu je převáděn bez jakýchkoliv práv třetích osob, avšak žalobkyně a) postupem času zjistila, že přes pozemky vede hlavní vodovodní řad, a to dvakrát. Tato skutečnost vede ke značnému znehodnocení pozemků a vzhledem k ochrannému pásmu vodovodního řadu působí žalobkyni a) značné problémy při uplatňování jejího vlastnického práva k pozemkům. Dále je zde konstatováno, že žalobkyně a) byla žalovanou uvedena v omyl, když žalovaná o vodovodním řadu věděla, což vyplývá ze stavební dokumentace a z dříve proběhlého stavebního řízení. Pozemky podle zástupce žalobkyně a) neměly hodnotu odpovídající kupní ceně ve výši 3 020 000 Kč a proto je žalovaná vyzvána k vrácení části kupní ceny celkem ve výši 2 000 001 Kč, tedy z titulu kupní smlouvy ze dne datum částky 1 172 186 Kč a z titulu kupní smlouvy ze dne datum částky 827 815 Kč, a to na účet advokátní kanceláře. Dle dodejky vztahující se k zásilce shora tato byla podána dne datum, doručená byla žalované datum. ⟪LB:lb_008⟫ -) ze situace stavby týkající se novostavby rodinného domu na parc. číslo v k. ú. část obce, že tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. číslo byla navržena celé jméno svědka pro žalovanou jako investora, a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci. Situace není opatřena žádným ověřovacím razítkem. ⟪LB:lb_009⟫ -) ze souboru listin předložených žalobkyní, konkrétně z vyjádření společnosti právnická osoba k dokumentaci pro územní řízení ze dne datum, územního souhlasu číslo 2013 ze dne datum, situace stavby, smlouvy o právu provést stavbu uzavřené mezi žalovanou jako vlastníkem nemovitosti a právnická osoba, s. r. o. jako stavebníkem, včetně emailové komunikace Ing. jméno celé jméno svědka s pracovníky projekční kanceláře obec ze dne datum a datum, že dne datum adresovala právnická osoba anonymizováno k rukám p. celé jméno svědkyně, zástupkyně žalované ve věci vyřízení územního rozhodnutí, stavebního povolení a všech náležitostí souvisejících ve vztahu k novostavbě RD na p. číslo ve věci žalované jako investora, vyjádření k dokumentaci pro územní řízení –„ Novostavba rodinného domu“ okres, k.ú. část obce, u. ulice, číslo, podle kterého s vydáním územního řízení souhlasí za splnění podmínek níže uvedených, mimo jiné ad 1) požaduje, aby bylo dodrženo ochranné pásmo vodovodů LT DN 500 a OC DN 500 a ad 2) před zahájením zemních prací požádá investor středisko rozvodu vodovodu a kanalizace o vytyčení podzemních sítí v provozování této společnosti. Podle územního souhlasu číslo 2013 ze dne datum, vydaného stát. instituce, odborem stavebním ve věci novostavby rodinného domu v obec na ul. ulice na p. číslo byl s toto stavbou vydán územní souhlas při zachování stanovených podmínek, mimo jiné, že je třeba respektovat příslušná ustanovení ČSN 73 číslo při křížení a souběhu se stávajícími inženýrskými sítěmi a před zahájením výkopových prací má být provedeno zaměření stávajících inženýrských sítí. Dne datum byla MMO ověřená situace stavby týkající se novostavby rodinného domu na parc. číslo v k. ú. část obce, přičemž tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. číslo byla navržena celé jméno svědka pro žalovanou jako investora, technickou kontrolu provedl Ing. anonymizováno. příjmení, a to v květnu 2013. Situace obsahuje kromě umístění příjmení na pozemku také zakreslení inženýrských sítí včetně obou vodovodních řadů OC 500 a LT 500. Dne datum byla mezi žalovanou jako vlastníkem nemovitosti a právnická osoba, s. r. o. jako stavebníkem uzavřena smlouva o právu provést stavbu RD na p. číslo. Podle emailové komunikace Ing. jméno celé jméno svědka s pracovníky projekční kanceláře obec ze dne datum (s Ing. jméno příjmení) a dne datum (s Ing. jméno příjmení, DiS.) byl tomuto v souvislosti s návrhem oplocení zaslána situace – ochranné pásmo vodovodu, a to nejprve v červnu 2015 jen OC 500 s tím, že ochranné pásmo do navrhované terasy nezasahuje, následně v listopadu 2015 OC 500 i LT 500, když právě toto ochranné pásmo zasahuje do terasy. ⟪LB:lb_010⟫ -) z podstatného obsahu stavebního spisu anonymizováno, odboru stavebního, oddělení pozemních staveb, sp. zn. anonymizováno spisová značka, z části týkající se rodinného domu žalobkyně a), zejména z vyjádření právnická osoba ze dne datum a dále z projektové dokumentace část C. situace stavby a projektové dokumentace k územnímu souhlasu číslo 2013, zejména souhlasu ze dne datum včetně situace stavby, jakož i souhlasu s ohlášenou stavbou ze dne 16. 12. 2013 č. j. spisová značka číslo 2013 a protokolu ze závěrečné kontrolní prohlídky stavby ze dne datum, že dne datum podala právnická osoba v návaznosti na kolaudační prohlídku dne datum své vyjádření ke kolaudačnímu řízení –„ Novostavba rodinného domu“ okres, k.ú. část obce, ul. ulice, p. číslo kde předně rekapituluje existenci vodovodních řadů vedoucích přes p. číslo (vedení OC DN 500 mm) a p. číslo (vedení LT DN 500 mm) a uvádí, že žalovaná jako investor stavby, byla již v r. 2013 upozorněna na jejich existenci a vyzvány k respektování ochranných pásem uvedených vodovodů. právnická osoba bylo při kolaudační prohlídce zjištěno, že stavba RD zasahuje do ochranného pásma vodovodu a s kolaudací tak nelze vyslovit souhlas. Kolaudace objektu je možná až po realizaci nápravných opatření, a to buď přeložení vodovodu OC DN 500 mm a LT DN 500 mm mimo soukromé pozemky, nebo provedení zabezpečovacích technických opatření zabraňujících vzniku škod na objektu RD, současně s tím by měla žalobkyně a) jako vlastnice pozemků uzavřít ve prospěch vlastníka vodovodů – územní celek – smlouvu o zřízení věcného břemene, jak je zde podrobně popsáno. Dle dalšího sdělení již vydala právnická osoba nesouhlasné stanovisko k PD – Novostavba garáže, gabionového oplocení s bránou a terasou u RD. Z projektové dokumentace část C., situace stavby a projektové dokumentace k územnímu souhlasu číslo 2013, zejména souhlasu ze dne datum včetně situace stavby, vyplývá, že vedení vodovodních řadů LT DN 500 a OC DN 500 bylo součástí této projektové dokumentace již od r. 2013, stavba RD nezasahuje do ochranného pásma vodovodů LT DN 500 a OC DN 500, a takto byla PD schválena MMO. Dle rozhodnutí stát. instituce, odboru stavebního ze dne 16. 12. 2013 č. j. spisová značka číslo 2013, příslušný stavební úřad vydal souhlas s ohlášenou stavbou pro stavebníka právnická osoba zastoupeného celé jméno svědkyně, kdy souhlas se týká rodinného domu na pozemku parc. číslo k. ú. část obce, územní celek, ostatní plocha, který dle geometrického plánu č. 1946 2013 vznikl z pozemků parc. číslo k. ú. část obce, územní celek, ostatní plocha, 2085, k. ú. část obce, územní celek, zastavěná plocha a nádvoří. V upozornění stavebníka v tomto rozhodnutí je opět uvedeno, že před započetím zemních prací je nutno zajistit vytýčení stávajících inženýrských sítí jejich vlastníky a provozovateli přímo v terénu a v jejich blízkosti dle pokynů těchto vlastníků a provozovatelů při zvýšené opatrnosti. ⟪LB:lb_011⟫ -) z kopie emailu ze dne datum adresovaného Ing. jméno příjmení, DiS. z projekční kanceláře ve obec na emailovou adresu adresa, že připojená situace stavby - Novostavba RD se týká novostavby rodinného domu na parc. číslo v k. ú. část obce, zobrazuje umístění rodinného domu na pozemku p. číslo byla navržena celé jméno svědka pro žalovanou jako investora, a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci, není opatřena žádným ověřovacím razítkem. ⟪LB:lb_012⟫ -) z připojeného spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 13 C 92/2017, zejména

o) z výpovědi svědka celé jméno svědka u jednání ze dne datum, že byl jednatelem právnická osoba a to od jejího založení a ze společnosti odešel asi před 1,5 rokem. Nezná osobně ani žalobkyni a) a nezná ani žalobce b), znám pouze jméno žalobkyně a) a to v souvislosti s tím, že se uzavírala nějaká kupní smlouva na nemovitosti na příjmení ulici, resp., je to v tom areálu po ruských vojácích. Když mluví o uzavírání kupních smluv, tak myslí mezi jeho tehdejší společností a žalobkyní a). Jeho společnost měla uzavřenou smlouvu o výstavbě se právnická osoba anonymizováno, tedy žalovanou, na základě této smlouvy pak tedy za právnická osoba jednala žalovaná. Se společností žalovanou a jejím statutárním orgánem mají běžné obchodní vztahy. Společnost anonymizováno vlastnila pouze pozemky v té lokalitě, vše co se týkalo výstavby od vůbec umístění stavby, rozdělení pozemku až po samotnou stavbu zařizovala žalovaná. Veškerá činnost související s realizací výstavby, včetně následného prodeje kupujícím zařizovala žalovaná. Veškerá výstavba proběhla na tomto území v pořádku, vypořádali se podle uzavřené smlouvy, žádné spory mezi sebou nevedou. Svědek nikdy osobně nejednal s anonymizována dvě slova ani jejím manželem, nikdy na místě výstavby nebyl v době, kdy by tam byli, ani si nepamatuje, že by se na spol. anonymizováno tito obrátili s nějakým požadavkem na vrácení částky kupní ceny. Pokud jde o samotnou kupní smlouvu na nemovitost, toto si všechno zařizovala spol. anonymizována dvě slova. Kupní smlouvu za společnost podepsal osobně. Svědek v době, kdy byla podepsaná kupní smlouva na pozemky, neřešil existenci vodovodního řádu. Jenom si pamatuje, že tato otázka by měla být součástí vyjádření ke stavebnímu povolení. V této konkrétní věci nic ohledně vodovodního řádu neřešil. ⟪LB:lb_001⟫ -) z výpovědi svědka příjmení jméno celé jméno svědka, že žalobkyně a) je jeho manželkou a s žalovanou společností se poprvé setkal ve chvíli, kdy manželka uzavírala kupní smlouvu na pozemek. V tomto období již manželku zastupoval na základě plné moci. obec předmětných pozemků na základě kupních smluv ze dne datum a datum zprostředkoval pan celé jméno svědka, se kterým se svědek setkal asi rok předtím, neboť jim nabízel prodej jiné nemovitosti. Věděl, o co by měli zájem, a proto jim nabídl a ukázal pozemek, na kterém se již v tu dobu nacházela rozestavěná stavba. Svědek uvedl, že o tom, že přes pozemek vede vodovodní řad, mu žádnou informaci pan celé jméno svědka neposkytl. Následně se dohodli na kupní ceně a vyšlo najevo, že pan celé jméno svědka, resp. jeho právnická osoba s.r.o. nejsou vlastníky pozemků, ale pouze stavby. příjmení pozemků byla žalovaná společnost a právnická osoba s.r.o. zmocnila právnická osoba s.r.o. ke všem jednáním o prodeji, takže z tohoto pohledu to bylo v pořádku. Kupní smlouvy podepsala nejprve manželka a teprve poté je dodala žalovaná společnost podepsané z její strany. Již v době, kdy kupovali pozemky s rozestavěnou nemovitostí, měli zájem se chovat ekologicky, a tedy plynové topení změnit na vytápění tepelným čerpadlem. Toto předpokládá umístění kolektoru, a tento je rozprostřen prakticky po celé ploše pozemku v hloubce cca 1,3 m. Toto zprostředkovala právnická osoba s. r. o. a realizačně se na tom podílela. Dnes je podle svědka zřejmé, že kolektor tam takto umístěn nemůže být, překrývá ochranné pásmo vodovodního potrubí. Ze strany MMO bylo vybudování kolektoru povoleno, proto ani nemohou nařídit odstranění stavby. Pokud jde o stanovisko anonymizováno vodárenské, tak ta nesouhlasila ani s kolektory, ani s umístěním stavby domu a negativně se také vyjádřili ke kolaudaci domu. Dnes je dům zkolaudován a užíván, nicméně jsou problémy při užívání v té souvislosti, že nemohou postavit plot, i když má svědek psy, a chodí tam bezdomovci. Žalovaná společnost dělá problémy při kolaudaci plotu a garáže, kdy tvrdí, že se jedná o černou stavbu, ale toto není pravdou. Při stavbě garáže sice došlo k určitým pochybením, ale je to stavba povolená. Svědek vypověděl, že projektovou dokumentaci k rozestavěnému domu dostal k dispozici asi 2 týdny po podpisu kupní smlouvy, ale byla prosta veškeré dokladové části s vyjádřeními dotčených strany, byly tam pouze výkresy, ale bez zakreslení sítí. Svědek v souvislosti s koupí rozestavěné stavby a pozemku měl za to, že stačí kontrola v katastru nemovitostí ohledně existence věcných břemen a kupní smlouvu kontroloval právník. Po zakoupení rozestavěné budovy na této stavbě byla spousta problémů, 4x tam zateklo střechou, a proto teprve později zjistil, že chybí část projektové dokumentace a výkresů. Svědek ohledně stavby komunikoval především s panem celé jméno svědka, kdy teprve následně jsem zjistil, že není zaměstnancem právnická osoba s.r.o., ale jejich spolupracovníkem jako OSVČ. Tomuto poslal datum email, kde mu mimo jiné vytkl i chybějící část PD a výkresů, na toto nereagoval. Následně svědek požádal právnická osoba s.r.o. o zpracování cenové nabídky na vybudování terasy k domu a oplocení. Terasu mu nabídli, ale do plotu se jim moc nechtělo, nicméně domluvili projektanta ze příjmení. Ten zpracoval projekt, a teprve v této souvislosti se od něj svědek dozvěděl asi v polovině roku 2015, že přes pozemek vede vodovodní potrubí, a teprve v listopadu 2015, že tam vede ještě další potrubí, ještě blíže k domu a terasa tak zasahuje do ochranného pásma. Resp., když spolu komunikovali s tímto projektantem Ing. příjmení, tak od něj svědek obdržel datum e-mail se situací stavby, kterou si sám zajistil od firmy právnická osoba a ze které nevyplývá vedení dvou vodovodních řadů v blízkosti domu, jsou zde znázorněny pouze běžné inženýrské sítě. Ing. příjmení z projekční kanceláře svědkovi řekl, že vypracuje projekt pro terasu i oplocení, zajistí stavební řízení a toto stálo 70 000 Kč. Následně se po určitou dobu nic nedělo, poté měl svědek domluvené stavebníky a Ing. příjmení byl na dovolené v Itálii, takže se spolu domluvili, že se začne s budováním terasy a oplocení, a pak se vše dořeší z hlediska úřadu. Nicméně jakmile došlo na vyjádření anonymizováno vodárenské, tak ta se vyjádřila negativně, nesouhlasili ani s umístěním terasy ani s oplocením, což odůvodňovali existencí ochranného pásma. Svědek uvedl, že z hlediska seznámení se se stavem pozemku udělal, co jako laik mohl. Manželka /žalobkyně a) /si na část kupní ceny brala hypotéku a odborníci z banky měli k dispozici veškerou dokumentaci a ani oni nezjistili, že přes pozemek vede dvojí vodovodní potrubí. Podle svědka po zjištění existence dvojího vodovodního potrubí, které vede přes pozemek, od kupních smluv neodstoupili, bylo by to finančně nevýhodné. Podle svědka je existencí vodovodního potrubí na pozemku tento pozemek znehodnocen, nechali si zpracovat znalecký posudek a vychází z něj i z logiky věci. Pokud jde o konkrétní úniky vody z vodovodního potrubí, tak v této chvíli dům se již sesedá, ale co je příčinou, to zatím není zcela zřejmé, svědek to dává do souvislosti s možnými úniky vody. Je to velká nejistota, potrubí je za plánovanou živostností. Pak se i možnost havárie stává pravděpodobnější. K dotazu právního zástupce žalobkyně svědek příjmení celé jméno svědka uvedl, že při budování kolektoru na pozemku narazili na betonový objekt, který je uložen nad vodovodním potrubím, a tedy zasahuje do ochranného pásma. V podstatě se jedná o obdélníkovou železobetonovou stavbu, jakýsi bazén, snad to byla jímka. Toto bylo vybudováno v době, kdy prostor užívala sovětská armáda, v té době se nikdo neptal a nad vodovodním potrubím stály budovy, byla zde asfaltová plocha, vše zřízeno načerno. Až do likvidace zde tyto stavby byly podle svědka umístěny cca 50 let. Svědek vypověděl, že kdyby s manželkou věděli o existenci potrubí na pozemku, tak by nemovitost nebo pozemky takto zatížené vadou nikdy nekoupili. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že manželka nežádala o odstranění vodovodu, o tomto neuvažovali, jde o stavbu veřejného zájmu. Manželka se zúčastnila prohlídky stavby, vše spolu konzultovali, s žalovanou společností nejednala, protože v době předsmluvních jednání o existenci této společnosti ani nevěděli. Důvodem, proč nemovitosti kupovala manželka svědka je ta skutečnost, že vůči svědkovi jsou vedeny exekuce, mají zrušené SJM. Manželka je v důchodu, v době uzavření kupních smluv v roce 2014 byla v domácnosti, resp. byla jednatelkou společnosti. Když kupovali rozestavěnou stavbu, tak dům vypadal zvenčí jako dokončený. Cena za tuto rozestavěnou stavbu byla 6 641 000 Kč. V hotovosti právnická osoba s.r.o. podle svědka uhradili částku ve výši 3 000 000 Kč, na což žádná smlouva speciálně neexistuje. Toto požadovala právnická osoba s.r.o. a pokud měli o nemovitosti zájem, museli přistoupit na jejich podmínky. Kupní ceny za pozemky byly hrazeny bezhotovostně, vše dle kupní smlouvy a žádná částka nad rámec bez smlouvy za pozemek nebyla. Částku 3 000 000 Kč hradila manželka svědka z vlastních prostředků, které nabyla svou prací. ⟪LB:lb_002⟫ -) z výpovědi svědka celé jméno svědka, že manžele příjmení zná v té souvislosti, že si od jeho právnická osoba s.r.o. kupovali hrubou stavbu domu. Pozemky neprodávali, jejich vlastníky byla právnická osoba s.r.o. Ohledně stavby poskytli žalobkyni veškeré potřebné informace, v projektové dokumentaci v souvislosti s rozestavěnou stavbou byly zakresleny všechny inženýrské sítě, a tedy i vodovodní potrubí vedené přes pozemek žalobkyně. Záležitosti týkající se stavby, včetně jednání před stavebním úřadem, měla na starosti paní celé jméno svědkyně. Manželé celé jméno svědka se na ně s problémem ohledně umístění stavby neobrátili. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že předání projektové dokumentace manželům příjmení souviselo se stavebním řízením. O prodeji pozemků s anonymizováno sám svědek nejednal, resp. byl pouze prostředníkem, kdy obdržel od právnická osoba s.r.o., konkrétně od tehdejšího jednatele pana celé jméno svědka, ověřenou smlouvu a tu předal anonymizováno. Společnost anonymizováno nakoupila a zasíťovala pozemky a svědka oslovili s tím, aby na těchto pozemcích postavil domy, tyto potom nabízel k prodeji, pozemky ale prodávala právnická osoba. Měli mezi sebou uzavřenou smlouvu, která toto řešila. Konkrétně právnická osoba s.r.o. nabízela k prodeji domy s pozemky patřícími jiné společnosti, ale z hlediska nabídky, inzerce na tom byli rovnocenně. Konkrétně manžele příjmení zprostředkoval svědek. Kupní smlouvu na rozestavěnou stavbu si nechal zpracovat podle svědka u svého právníka pan celé jméno svědka, ohledně pozemku si pak právnická osoba nechala zpracovat smlouvu u JUDr. příjmení. Paní celé jméno žalobkyně svědek viděl pouze při podpisu kupní smlouvy, nevzpomněl si, že by poté bylo z její strany nebo strany pana celé jméno svědka žádáno o doplnění projektové dokumentace. Kupní cena za rozestavěnou stavbu byla uhrazena v souladu s uzavřenou smlouvou, žádnou částku nad rámec zde uvedenou svědek v hotovosti nepřevzal. K dotazu právní zástupkyně žalobkyně svědek uvedl, že v místě budovali tři rodinné domy, které byly stejné, a průměrná cena za rozestavěnou stavbu činila 3,5 mil. Kč. Nabízeli stavbu a pozemek jiného vlastníka. V případě anonymizováno se to kupovalo obojí zároveň. právnická osoba stavěla dům, ale stavební povolení vyřizovala právnická osoba, tedy i zaměření sítí zřejmě provedli oni. Fakticky to bylo tak, že dostali stavební povolení vystavené na tuto firmu a začali stavět. Na základě dohody se pak stali dodavatelem i vlastníkem stavby. V případě manželů příjmení pak po prodeji rozestavěné stavby bylo dohodnuto, že stavbu dokončí. Svědek si nevzpomněl, že by prováděli změny ohledně vytápění nemovitosti. ⟪LB:lb_003⟫ -) z výpovědi svědkyně celé jméno svědkyně, že s žalobkyní se viděla asi jen jedenkrát v souvislosti s prodejem domu, a pokud jde o žalovanou společnost, tak k této žádný bližší vztah nemám, právnická osoba s.r.o. byla ve vztahu s touto společností pouze v souvislosti s vlastnictvím a prodejem pozemků. Pokud jde o nemovitosti paní žalobkyně, tak svědkyně byla od počátku u záležitostí týkajících se povolení stavby domu, a hned na počátku od anonymizováno vodárenské obdrželi mapový podklad se zakreslením sítí, v tomto případě vodovodního řadu a jeho ochranného pásma. Na toto ochranné pásmo jbyli upozorněni a tyto informace předala projektantovi, aby je mohl zpracovat do umístění stavby na pozemku. ulice povolení bylo vydáno pro právnická osoba s. r. o., kterou svědkyně zastupovala na základě plné moci. Po umístění stavby na pozemek a vypracování projektové dokumentace sítě byly již zakreslené v projektové dokumentaci, neboť se k nim museli vyjadřovat dotčení vlastníci sítí, tedy vodovodu, plynového vedení, apod. Bez toho by se k umístění stavby nemohla vyjádřit ani ulice vodárenská. V době prodeje RD paní žalobkyni byl dům rozestavěný, nebyl dokončený a nebyl zkolaudován, nicméně tyto záležitosti měl na starosti kolega celé jméno svědka, veškeré záležitosti týkající se stavby samotné řešil on, ale zejména projektant pan celé jméno svědka. Svědkyně uvedla, že řeší nejprve přípravou fázi týkající se povolení stavby a následně vstupuje do projektu ve fázi, kdy se již zařizují interiéry, s klienty vybírá podlahy, dlažbu, vnitřní vybavení, apod. Svědkyně si nevzpomněla, kdy byla žalobkyni, případně jejímu manželovi příjmení celé jméno svědka předána projektová dokumentace, ale rozhodně umístění sítí zde nebylo žádným tajemstvím, v tomto směru nic nezakrývali. V tomto konkrétním případě, se podle svědkyně navíc odděloval ještě jiný pozemek, a vždy na všech situačních plánech byly sítě vyznačeny, včetně těchto dvou vodovodních řadů. Žalobkyně či jejím manžel měli možnost se s vedením sítí seznámit, měli možnost to vidět. Existenci vedení vodovodních řadů nikdy nezastírali. Celý projekt, stavba, byla koncipována se zohledněním vedení těchto vodovodních řadů a jejich ochranného pásma, stavba byla na pozemku umístěna tak, aby nezasahovala do ochranného pásma, natož do vodovodních řadů. To vše vycházelo z prvotních informací, které obdrželi od anonymizováno vodárenské, a tyto skutečnosti byly zapracovány. Prvotní informace od anonymizováno vodárenské byla taková, že pokud bude dodrženo ochranné pásmo vodovodního řadu, pak není problém stavbu realizovat, z tohoto vycházeli a na základě této informace byla stavba umístěna mimo ochranné pásmo a stavba byla stavebním úřadem povolena. Svědkyně má informaci o tom, že v průběhu stavby došlo ke změně typu vytápění domu, když původně bylo navrženo vytápění plynovým kotlem, a hovořilo se o změně obecně na tepelné čerpadlo. V tomto případě mohlo dojít v souvislosti se změnou stavby před dokončením podle svědkyně pouze k tomu, že bylo uvedeno, že dojde ke změně vytápění z plynového kotle na tepelné čerpadlo. V době prodeje rozestavěného domu bylo vytápění koncipováno s umístěním plynového kotle. Informace o tom, že žalobkyně řeší umístění vodovodního řadu na jejím pozemku, se ke svědkyni dostala až v souvislosti se stavbou samostatného objektu v zadní části pozemku, který snad nebyl umístěn tak, jak měl být. Rozhodně po koupi rozestavěného RD se na ně žalobkyně, ani její manžel příjmení celé jméno svědka, neobrátili v souvislosti s tím, že by jim měli zatajit vedení vodovodního řadu přes pozemek. Vodovodní řady byly vždy ve všech situačních plánech zakresleny. K dotazu právního zástupce žalované svědkyně uvedla, že ohledně prodeje domu jednal kolega celé jméno svědka s Ing. celé jméno svědka, sama to neřešila. příjmení vystupoval jako zájemce o koupi domu, proto byla veškerá jednání vedena s ním. Před prodejem RD žalobkyni proběhla určitě příprava, nebylo to tak, že by v jednom týdnu projevili zájem a v druhém už by nemovitost koupili, nějaký měsíc to podle svědkyně trvalo. příjmení pan celé jméno svědka a pan celé jméno svědka podle svědkyně s Ing. celé jméno svědka řešili technické záležitosti, pan celé jméno svědka měl za úkol zpracovat projektovou dokumentaci a po zahájení stavby působil na stavbě jako technický dozor. Není zaměstnancem právnická osoba s. r. o., ale spolupracovníkem. V souvislosti s nemovitostí žalobkyně změnu stavby před dokončením v návaznosti na změnu vytápění svědkyně připustila, že realizovala na stavebním úřadě ještě ona, ale další záležitosti týkající se terasy, sklepa či zadní samostatné stavby, to si řešili celé jméno svědka sami. Stavba samotná změny umožňovala. Jediné, co se v tomto období řešilo, bylo dokoupení další části pozemku. Pokud jde o cenu za stavbu, tak jednání ohledně ceny vedl pan celé jméno svědka. Svědkyně nevěděla, zda byla hrazena v hotovosti či jinak, ale ani, že by byla hrazena částka tři miliony Kč navíc, nad rámec smluvně ujednané kupní ceny. U každé stavby se stane, že na pokyn pana celé jméno svědka přebírá svědkyně od klientů nějakou hotovost, a to v rámci stanovené kupní ceny. V tomto případě se současně dělal i prodej pozemků. K dotazu právního zástupce žalobkyně svědkyně uvedla, že si nepamatuje, že by přebírala od anonymizováno nějakou hotovost. V jiných případech mohla být zmocněna, po dohodě s panem celé jméno svědka, k převzetí určité hotovosti v nižších částkách od jiných klientů. Na situaci stavby z 5/ 2013 chybí zakreslení sítí, konkrétně vodovodních řadů a podle svědkyně v této podobě by přes stavební úřad neprošla a není tam ani žádné razítko stavebního úřadu, že to prošlo a je povoleno. RD v době, kdy byl umístěn na pozemek, byl zakreslen na základě podkladů od anonymizováno vodárenské, a byl umístěn mimo ochranné pásmo vodovodního řadu. Svědkyně od anonymizováno vodárenské měla podklady, které předala projektantovi, ten realizoval umístění stavby na pozemku tak, aby stavba nezasahovala do ochranného pásma vodovodního řadu, a takto umístěná stavba prošla stavebním řízením a byla povolena. RD se stavěl dle schválené projektové dokumentace. Pokud by byl umístěn v ochranném pásmu, pak by ulice vodárenská zcela jistě nevyslovila souhlas s takovým umístěním stavby. Svědkyně osobně o vytýčení podzemních sítí nežádala, stavbu jako takovou neřešila a ani neřeší v jiných případech, neboť na to nemá odborné vzdělání. Tyto stavební záležitosti za firmu řešil pan celé jméno svědka, případně pan celé jméno svědka. Podle svědkyně příjmení celé jméno svědka projektovou dokumentaci určitě měl k dispozici, přinejmenším byla k dispozici na firmě a řešily se s ní další související záležitosti ohledně přikoupení pozemku. Od začátku zde nebylo co skrývat, svědkyně s informací o existenci vodovodního řadu od počátku pracovala, brala to jako fakt. V případě, kdy obecně klient financuje koupi částečně hypotékou, tak je mu předána projektová dokumentace pro potřeby banky. Nikdy se nestalo, že by klientovi odepřeli projektovou dokumentaci poskytnout. Svědkyně vypověděla, že projektovou dokumentaci předávají klientům vždy v době před uzavřením kupní smlouvy, aby se s ní mohli seznámit a případně navrhnout další změny. Jedná se o stavební část projektové dokumentace. ⟪LB:lb_004⟫ -) z výpovědi svědka celé jméno svědka, že záležitosti ohledně nemovitostí paní celé jméno žalobkyně začal řešit v souvislosti s žádostí o povolení stavby oplocení pozemku. Řešili, že oplocení, o které požádali, a jehož základ se již na pozemku nacházel, v podobě asi 0,5 metrového betonového soklu, nemohlo být na pozemku umístěno s ohledem na existenci vodovodního řadu a ochranného pásma. Původní záměr anonymizováno bylo oplocení v podobě gabionové zídky, tedy košů vysypaných kamenivem. Tento typ oplocení ale na toto místo není vhodný, docházelo by k přetížení a oplocení musí být s ohledem na vodovodní řady rozebíratelné. Z tohoto důvodu také požadovali odstranění betonového základu původně zamýšleného plotu. Na základě dohody s projektantem tento upravil projekt oplocení a to tak, že pouze v části ochranného pásma vodovodního řadu je oplocení rozebíratelné a základem je jedna betonová deska zapuštěná do země, ve zbytku mohlo zůstat oplocení, jak bylo původně navrženo. S takovýmto řešením vyslovili souhlas. Zda je oplocení takto realizováno svědek neví, na místě nebyl. Svědek dále uvedl, že pokud jde o trubku o průměru půl metru, tedy 500 mm, tak tato má na každou stranu ještě ochranné pásmo 1,5 m, celkem tedy se jedná o 3,5 m, pokud je umístění vodovodního řadu hlouběji než 2,5 m, tak se přidává na každou stranu jeden metr. V daném případě je jedno potrubí v hloubce do 2,5 m a druhé potrubí s ohledem na terénní úpravy je umístěno hlouběji, tedy je v tomto případě i rozsáhlejší ochranné pásmo. V ochranném pásmu, kromě rozebíratelného oplocení, jsou i další omezení, např. zde nesmí být umístěny žádné stavby, nesmí zde být vysazovány stromy, tolerovány jsou někdy keře, které není takový problém odstranit v případě nutné opravy. Pokud jde o potrubí, které prochází přes pozemek žalobkyně, tak pochází ze 70. let a tehdy to vybudovala anonymizováno vodárenská. O žádném úniku vody v této oblasti poznatky svědek nemá, zatím zde v této části potrubí nebyly hlášeny ani žádné poruchy. K dotazu právního zástupce žalobkyně svědek uvedl, že životnost potrubí, které je umístěno na pozemcích žalobkyně, je z hlediska ekonomiky cca 50 let. Žádné velké úniky vody zde nezaznamenali, to by se poznalo. Každopádně nějaký únik vždy je, neboť potrubí není absolutně těsné. Přeložka obou vodovodních řadů by byla finančně velmi náročná, v zavislosti na délce přeložky, kam by bylo překládáno, apod. Na pozemcích, kudy vedou vodovodní řady, jsou postaveny RD a oni dávali vyjádření k existenci sítí. Domy pak byly povoleny zřejmě územním souhlasem, který se k nim vůbec nedostal, nebyli účastníky tohoto řízení. Podle svědka během stavby ani před jejím zahájením nebyli požádáni o vytýčení sítí, ale touhle záležitostí se zabývá provozní oddělení společnosti. Informace o tomto by mohl mít Ing. příjmení, případně Ing. příjmení. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že pokud jde o vodovodní řady nacházející se na pozemcích žalobkyně, tak někde v dokumentaci je uvedená litina, jinde ocel. Životnost 50 let se vztahuje na potrubí z PVC a oceli, litina má životnost okolo 80 let. V tomto konkrétním případě uvedl svědek spodní hranici, ale materiál mu není znám. Podle svědka v rámci vodovodního řadu dochází k únikům vody, ale má na mysli spíše delší úseky vodovodního řadu. Pokud pozemek žalobkyně má šířku 30 – 40 m, pak zde k únikům docházet nemusí. K únikům zpravidla dochází ve spojích, kdy každých 6 metrů se nachází spoj. ⟪LB:lb_005⟫ -) z výpovědi svědka celé jméno svědka, že v r. 2013 jednal ohledně prodeje pozemku a domu na ul. ulice v obec s Ing. celé jméno svědka, když věděl, že zastupuje svou manželku. S Mgr. celé jméno žalobkyně se setkal až následně v souvislosti s podpisem kupních smluv. Svědek byl projektantem celkem 3 rodinných domů v této lokalitě, tedy včetně RD, který zakoupila žalobkyně a). Projektovou dokumentaci zpracovával z pověření právnická osoba s. r. o., ale formálně zde vystupoval jako investor majitel pozemku. Při zpracování projektu vycházel z podkladů dodaných právnická osoba a která stejně tak jako jiní provozovatelé inženýrských sítí má možnost se k projektu vyjadřovat, přičemž zde byla vznesena pouze podmínka zachování ochranného pásma těchto dvou vodovodních řadů a požadavek na vytýčení před zahájením stavby. Pokud není zasahováno do ochranného pásma inženýrských sítí, tedy např. i elektrického či plynovodního vedení, tak zpravidla ochranné pásmo ani nevytyčují. V tu dobu tedy vytýčení také neprováděli právě z tohoto důvodu, tedy že nezasahovali do ochranného pásma, nepovažovali to za nutné. Paní celé jméno žalobkyně, zastoupena manželem, zakoupila nemovitosti ve fázi hrubé stavby, jednalo se o stavbu, kde již byly osazeny okna, byla hotová fasáda, předpokládám, že i rozvody elektřiny a topení, před dokončením vnitřních úprav. V této fázi žádné výrazné změny v projektové dokumentaci prováděny nebyly, teprve následně v průběhu realizace stavby došlo ke změně zdroje tepla, kdy plynový kotel byl nahrazen tepelných čerpadlem, a toto řešila dodavatelská firma s majitelkou. Svědek vypověděl, že osobně žalobkyni a) ani Ing. celé jméno svědka neseznámil s projektovou dokumentací, ale seznámení s PD proběhlo podle něj před podpisem kupní smlouvy nebo při jejím podpisu. Dům byl doděláván na základě dodatku smlouvy a s majiteli pak už řešili dílčí vnitřní úpravy, zařizovací prvky, apod. V těchto věcech jednali celé jméno svědka jednak se svědkem, jednak s vedením právnická osoba s. r. o., a také s paní celé jméno svědkyně. Svědek výslovně uvedl, že v době prodeje pozemku a rozestavěné stavby, tato stavba nezasahovala do ochranného pásma vodovodních řadů, neboť se nijak nezvětšovala, zůstala tak, jak byla vyprojektována. Docházelo k více pracím, méně pracím, a také nadstandardu, ale nijak se přitom nezvětšoval půdorys domu. Původní terasa u domu byla vyprojektována jako podpůrný základ a betonová deska, následně byla terasa změněna na jiný typ stavby, ale tímto Ing. celé jméno svědka pověřil jinou společnost. Pro žalobkyni a) realizovali v souvislosti se změnou vytápění zemní práce na pozemku pro umístění kolektorů tepelného čerpadla. Dále se také podíleli na vybudování základů budoucího plotu. Svědek se poprvé dozvěděl, že manželé celé jméno svědka začali řešit otázku vedení vodovodního řadu přes jejich pozemek, nejméně rok po uzavření kupní smlouvy. Dozvěděl se o tom v té souvislosti, že byla pozastavená stavba terasy či přístavku. Sám nebyl přítomen u nějakého jednání, kde by ze strany žalobkyně byl vznesen požadavek či reklamace v souvislosti s vodovodním vedením přes pozemek žalobkyně. Svědek také uvedl, že od počátku věděli, že v případě těchto pozemků se jedná o prostory po sovětských vojskách, kde sítí různého typu bylo více, přičemž i při zemních pracích v souvislosti s přípravou kolektorů tepelného čerpadla narazili na podzemní stavbu, kterou jsme odstraňovali. Skutečnost, že přes pozemek vedou vodovodní řady, nijak netajili. Majitelé ostatních domů, které svědek projektoval, jsou na tom stejně, také přes jejich pozemky tyto vodovodní řady vedou. Vodovodní řady byly důrazně vyznačeny v situaci RD, takže to ostatně utajit nijak nešlo. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že před podpisem kupní smlouvy proběhlo s panem celé jméno svědka určitě 5 možná i 10 jednání. Jednali zejména o stavu stavby, o podmínkách dokončování této stavby, aby se tam dalo bydlet. Jednání probíhala vždy podle činností, které bylo třeba realizovat k dokončení domu, řešily se hlavně stavební záležitosti. Dělali také návrh rozpočtu, řešili více práce i méně práce a podle toho se se doplňoval a měnil rozpočet. Žádné nadstandardní požadavky ze strany anonymizováno vzneseny nebyly, jednalo se o běžné požadavky na konkrétní materiály. Ing. celé jméno svědka je podle svědka technicky zdatný, v dobrém slova smyslu, a to v mnoha činnostech. Předtím již realizoval jinou stavbu, takže zběhlý v záležitostech technických určitě je. K dotazu právního zástupce žalobkyně a) svědek uvedl, že působil jako osoba zajišťující odbornou způsobilost firmy právnická osoba, pana celé jméno svědka paní celé jméno svědkyně, jsou jednateli společnosti právnická osoba Svědek nebyl společníkem ani jednatelem v této společnosti. Smlouvu na vypracování projektu měl uzavřenou s právnická osoba, přičemž se jednalo o projekt pro stavební povolení, neboť v té době ještě nebylo známo, kdo stavbu koupí, nevěděli, že to budou celé jméno svědka. Realizační projekt pro právnická osoba svědek nevypracovával. Stavba před dokončením byla nabízena různým zájemcům, nikoliv konkrétně pouze panu celé jméno svědka. Pan celé jméno svědka se začal o stavbu zajímat asi jako druhý v pořadí. Stavba před dokončením byla nabízena ve spolupráci se právnická osoba s. r. o., ale žádná kampaň ani neprobíhala, zájemce od počátku stavby měli zajištěné. Pro realizaci stavby stačil pouze projekt pro stavební povolení, který byl v tomto případě proveden tak, aby dle něj bylo možno stavět, byla dána skladba materiálu, zafixovaný rozměr stavby, apod. Bylo to tak záměrně, neboť se změnou majitele mohlo docházet k různým dalším změnám v projektu. Stavět dle projektu pro stavební povolení je možno i dnes, jen jsou zde navíc další požadavky na zajištění různých zpráv, např. geologických, radonová zpráva, apod. Tehdejší jednatel společnosti právnická osoba do projekčních prací nijak nezasahoval, zúčastnil se pouze podpisu kupních smluv. Po prodeji rozestavěné stavby pak pro celé jméno svědka realizovali podlahy, dlažbu, došlo ke kompletaci sanity, také byly prováděny práce kolem domu, jako úpravy komunikací, terasu, základy pro plot, základy pro kolektory tepelného čerpadla. Terasa byla původně projektována tak, že navazovala na obývací pokoj a měla velikost cca 3,5 m x 6 m, přičemž půdorys domu přesahoval směrem do zahrady asi o 1,5 m, neboť obývák byl odskočen do ulice. Výkopové práce jako základy pro kolektory tepelného čerpadla, byly prováděny dle požadavku majitelů do hloubky 1,5 m a v ploše cca 400 – 500 metrů čtverečních, to vše asi 5 m směrem do zahrady. Podle svědka i zde bylo respektováno ochranné pásmo vodovodního řadu a výkopy byly až za ochranným pásmem. Vodovodní řady se nacházely v hloubce 3 metrů, takže výkopy je ovlivnit nijak nemohly, navíc kolektory jsou plastové trubky, takže je to podle svědka taková stavba – nestavba. Kolektory jsou umístěny za vodovodním řadem, veškeré vstupy do domu se nachází nad původním terénem v násypu. Svědek zdůraznil, že existence vodovodních řadů nebyla nijak tajena a předpokládal, že se kupující seznámili s touto skutečností, jak je uvedeno v kupní smlouvě. Byl přítomen při podpisu kupní smlouvy, ale sám ji nečetl, neměl možnost do ní ani nijak zasahovat. Svědek nevěděl, kdy byla a v jaké podobě, předána kupujícím projektová dokumentace, zda to bylo před podpisem či poté. Vytyčení stavby prováděl osobně svědek z pověření právnická osoba s. r. o. a to podle plánů, které byly schváleny. Podle svědka aktuálně dům zasahuje do ochranného pásma maximálně 20ti cm. Dům postavili tak, jak byl naplánovaný, schválený a vycházeli z podkladů správce sítě. V době, kdy byla stavba projektována, tak nezasahovala do ochranného pásma. Svědek připustil, že neprovedli vytyčení vodovodního řadu, což možná byla chyba, ale vycházeli z poměrně přesných podkladů správce sítě. K dotazu obecného zmocněnce žalobce b) svědek uvedl, že také přes pozemky dalších dvou RD prochází ochranné pásmo vodovodního řadu, všichni vědí, že tam tento vodovodní řad je, úmyslně nic netajili. Ochranné pásmo je u těchto RD vzdálené více do zahrady, nicméně majitelé pozemků také omezuje např. při budování bazénů, apod. Majiteli těchto 2 RD jsou manželé příjmení a dcera pana příjmení. Svědek také vypověděl, že byl stavebním dozorem při výkopových pracích realizovaných jako příprava pro položení kolektorů tepelného čerpadla, byl při tom, když se likvidovala podzemní stavba, která se na pozemku nacházela, a viděl, jak byla dodavatelem tepelného čerpadla vytýčená trasa kolektorů. Kolektory lze podle něj osadit i v ochranném pásmu vodovodního řadu, stejně tak jako zde lze zasadit keře či stromy, když hloubka kořenů není taková, aby zasáhla až 3 metry pod zem, tedy do místa uložení vodovodního řadu. Situace stavby týkající se oplocení RD zpracovaná projektantem jméno příjmení svědkovi není známa a má za to, že i přes existenci ochranných pásem vodovodních řadů, není problém kolektory pro tepelné čerpadlo zde vybudovat. Svědek potvrdil, že rozpočet dokončovacích prací zpracovával, byl zpracován přímo dle pokynů Ing. celé jméno svědka, proto je zde, pokud jde o terasu uvedeno, že základy pro terasu jsou betonové, základové zdivo je ze ztraceného bednění a stropní konstrukce monolitická. Pokud by p. celé jméno svědka nevyslovil tento požadavek, tak by se dělala terasa, jak byla původně vyprojektována, tedy betonová na hutněném násypu. Ani terasa podle představ Ing. celé jméno svědka podle svědka nepředstavuje žádný problém, neboť se svým umístěním od ochranného pásma vzdaluje. Pokud jde o situaci stavby RD označené písmenem C., vypracovaná Ing. jméno příjmení, která je součástí projektové dokumentace, pak zde se jedná pouze o snímek katastrální mapy a zde se sítě nevyznačují. Pokud jde o situaci stavby žalobkyně a), pak svědkovi není známo, jestli jde o listinu, která prošla stavebním řízením, není zde žádné razítko, podpis. Sám disponuje vyhotovením situace stavby, kde jsou barevně vyznačeny inženýrské sítě. Svědek si nevzpomněl, že by byl Ing. celé jméno svědka požádán o doplnění projektové dokumentace po podpisu kupní smlouvy a pokud byl o toto požádán, tak zcela jistě vyhověl. ⟪LB:lb_006⟫ -) z výpovědi celé jméno svědka, bývalého jednatele žalované, že jednatelem v žalované právnická osoba s. r. o. byl asi do r. 2017. Pokud jde o účastníky tohoto řízení, tak Mgr. celé jméno žalobkyně v životě neviděl, pana celé jméno svědka viděl u jednání soudu v jiné věci, vedené proti společnosti pana celé jméno svědka, kde vypovídal. Nepotkali se ani při podpisu kupní smlouvy na předmětné nemovitosti. právnická osoba uzavřela smlouvu o stavbě se společností pana právnická osoba a veškeré záležitosti týkající se stavebního řízení a stavby řešil on sám. Faktickým stavem sítí umístěných na těchto pozemcích se p. celé jméno svědka nezabýval, toto řešil pan celé jméno svědka, sám pak již pouze podepsal jako jednatel kupní smlouvu. Kým byla vyhotovena, nevěděl, byla mu předložena právnická osoba s. r. o. Projekčními a stavebními záležitostmi se vůbec nezabýval, to byla záležitost pana celé jméno svědka celé jméno svědka uvedl, že si nepamatuje, že by se do doby, než přestal být jednatelem žalované společnosti, na něj obrátili Mgr. celé jméno žalobkyně či Ing. celé jméno svědka s reklamací ohledně zakoupeného pozemku, případně s nějakými požadavky z toho pramenícími. K dotazu právního zástupce žalované bývalý statutární zástupce žalované uvedl, že když v KN není zapsáno věcné břemeno, tak zde asi žádné není. K dotazu právního zástupce žalobkyně a) bývalý statutární zástupce žalované uvedl, že neví, zda kupní smlouvu před jejím podpisem četl. Potvrdil, že jeho podpis je připojen na kupních smlouvách ze dne datum a datum,„ Smlouvě o spolupráci“ a„ Výzvě k uplatnění předkupního práva“, jakož i„ Kupní smlouvě o nemovitostech s podmínkou rozvazovací“ ze dne datum. Dále p. celé jméno svědka uvedl, že pokud v obou kupních smlouvách kupující ujistil o tom, že na nemovitostech neváznou žádná věcná břemena a práva třetích osob, pak si tím byl jistý, jinak by tuto smlouvu nepodepsal. K dotazu obecného zmocněnce žalobce b) bývalý statutární zástupce žalované uvedl, že se nezabýval možností přeložky vodovodního řadu vedoucího přes předmětné pozemky.

13. Z ostatních provedených důkazů, konkrétně soupisu požadavků poškozeného ke kompenzaci škody způsobené právnická osoba s.r.o. ze dne datum, odpovědi žalované adresované žalobkyni a) a datované datum, znaleckých posudků Ing. jméno jméno, CSc. číslo 2017 a číslo 2017, souboru kopií listin předložených žalobkyní a) a zahrnující kopie listin ze stavebního spisu a projektové dokumentace, situaci stavby bez ověření a listiny, která je součástí projektové dokumentace rozestavěné stavby, kterou žalovaná dne datum prodávala žalobkyni a) a nazvané Novostavba rodinného domu C. situace stavby, soud nezjistil skutečnosti významné pro rozhodnutí ve věci, případně byly dílčí listiny čteny přímo z připojeného stavebního spisu či připojeného spisu sp. zn. 13 C 92/2017.

14. Soud v rámci prvního rozhodnutí ve věci zamítl důkazní návrh žalobkyně listinami předloženými u jednání dne datum, a to kupní smlouvou o nemovitostech s podmínkou rozvazovací ze dne datum a prohlášením o zaplacení kupní ceny a dohodou o podání návrh na vklad práva do KN ze dne datum, když tyto důkazy byly předloženy po koncentraci a jedná se o listiny dostupné ve veřejném rejstříku. Soud dále zamítl důkazní návrh žalobkyně a) na realizaci výslechu znalce příjmení jméno jméno, Csc. a realizaci nového znaleckého posudku na znehodnocení předmětných nemovitostí a ocenění s a bez vodovodních řadů, jakož i důkazní návrh žalované na realizaci znaleckého posudku na stanovení obvyklé ceny pozemku žalobců a důkazní návrh žalované na realizaci důkazu čtením kupních smluv, které byly uzavřeny mezi žalovanou jako prodávající dne datum s kupujícími, a to Ing. jméno příjmení, manželi příjmení a se společností 1. právnická osoba, a to pro nadbytečnost, když realizací těchto důkazů by nebyly zjištěny žádné pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění.

15. U jednání dne datum, konaném po částečném zrušení rozsudku podepsaného soudu odvolacím krajským soudem, vyzval soud žalobkyni a žalovaného k doplnění tvrzení a důkazních návrhů. Žalobkyně byla vyzvána, aby uvedla, kdy a jak se konkrétně jako kupující seznámila se stavem předmětu koupě dle kupních smluv ze dne datum a datum, zda tak učinila před uzavřením těchto kupních smluv, a to ať již osobně či prostřednictvím svého zástupce Ing. jméno celé jméno svědka, a dále kdy a kým byla žalobkyni či jejímu zástupci Ing. celé jméno svědka předložena projektová dokumentace vztahující se k rozestavěnému domu na pozemku p. číslo zahrnující situaci se zakreslením sítí, a zda měla možnost nahlédnout do této projektové dokumentace před uzavřením kupních smluv, případně jaké jiné listiny či dokumentace jí byly předloženy žalovanou či třetími osobami. Žalovaný byl vyzván, aby uvedl, kdy a jak konkrétně žalovaná jako prodávající seznámila žalobkyni, případně jejího zástupce Ing. jméno celé jméno svědka, jako kupující, se stavem předmětu převodu a zda jí označila viditelné vady předmětu převodu, pokud jí byly známy, dále, zda před uzavřením kupních smluv dne datum a datum žalovaná umožnila žalobkyni, případně jejímu zástupci Ing. celé jméno svědka, prohlídku nemovitostí a přístup k dokumentaci vztahující se k předmětným pozemkům a rozestavěnému domu, zejména k listinám a dokumentům zahrnujícím situační nákresy s vyznačením inženýrských sítí, a v neposlední řadě, kdy a kým byla žalobkyni, případně jejímu zástupci Ing. celé jméno svědka, předána projektová dokumentace týkající se předmětných pozemků a rozestavěnému RD, zahrnující zakreslení inženýrských sítí, a zda se tak stalo před či po uzavření kupních smluv.

16. Žalobkyně doplnila svá tvrzení podáním ze dne datum, kde zejména uvedla, že se stavem předmětných pozemků se žalobkyně seznámila spolu se svým manželem příjmení jméno celé jméno svědka před uzavřením kupních smluv ze dne datum a datum, prostřednictvím zástupce spol. právnická osoba, a to v souvislosti se záměrem zakoupit rozestavěnou stavbu domu, přičemž vizuální stav pozemků byl podle žalobkyně dost tristní, na pozemcích byl povrchový nepořádek. Dále pak žalobkyně uvedla, že jí, ani jejímu manželovi příjmení celé jméno svědka, dosud nikdo nepředal řádnou projektovou dokumentaci vztahující se k rozestavěnému domu na pozemku p. číslo přestože dle kupní smlouvy na prodej rozestavěné stavby uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba, s.r.o., měla být projektová dokumentace žalobkyni dodatečně předána po podpisu kupní smlouvy. Toto se podle žalobkyně nikdy nestalo. O existenci vodovodních řadů se žalobkyně dozvěděla až v souvislosti s žádostí o stavební povolení na oplocení pozemků, tedy se značným časovým odstupem od uzavření kupních smluv. Znovu pak žalobkyně poukázala na to, že ve smlouvách byla prodávajícími ujištěna, že všechny předměty smluv jsou bez vad a bez práv třetích osob, což se ukázalo jako nepravdivé.

17. Žalovaná svá tvrzení doplnila rozsáhlým podáním ze dne datum, kde především uvedla, že seznámila žalobkyni a jejího zástupce, manžela příjmení jméno celé jméno svědka, se stavem převáděných pozemků prostřednictvím právnická osoba, s.r.o., která prodávala svou rozestavěnou stavbu na původním pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, a jejích statutárních orgánů, zaměstnanců a smluvních partnerů, a to alespoň měsíc, před uzavřením první kupní smlouvy dne datum. Konkrétně se žalobkyní či jejím manželem příjmení jméno celé jméno svědka jednali jednatel společnosti právnická osoba – celé jméno svědka, zaměstnankyně této společnosti paní celé jméno svědkyně a smluvní partner této právnická osoba celé jméno svědka, tedy zpracovatel projektu 3 rodinných domů, včetně rodinného domu prodávaného žalobkyni. V době koupě druhého pozemku parc. číslo v k. ú. část obce kupní smlouvou ze dne datum, byli žalobkyně a její manžel ještě mnohem lépe seznámeni s jeho stavem, neboť žalobkyně již byla vlastníkem pozemku parc. číslo v k. ú. část obce a rodinného domu na a na základě smlouvy o dílo ze dne datum, uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba, s.r.o., proběhla dostavba jejího rodinného domu. S tímto druhým pozemkem stavba a první pozemek přímo sousedily a žalobkyně i při dostavbě měla a musela mít informace, jak z místa stavby, kam docházel především manžel žalobkyně, tak i z dokumentace k rodinnému domu a pokračujících stavebních řízeních. Z obsahu obou kupních smluv na pozemky ze dne datum a ze dne datum, článku VII. vyplývá, že v nich žalobkyně prohlásila, že jí je znám současný stav předmětu převodu. Žalovaný v tomto článku kupních smluv prohlásil, že kupující seznámil se stavem předmětu převodu a že jí označil viditelné vady, pokud jsou mu známy. Žalovaná nikterak nezatajovala existenci vodovodů, nic nezastírala, nabývací titul, kde jsou vodovodní řady výslovně uvedeny (Kupní smlouva ze dne datum uzavřená mezi žalovanou a společností 1. právnická osoba), si kdykoliv, a kdokoliv včetně žalobkyně může a mohl vyžádat z katastru nemovitostí. Podle žalované je přitom u koupě nemovitostí nezanedbatelné ceny pravidlem, že zcela obvykle opatrný kupec zkoumá nabývací titul prodávajícího. Prodávající navíc sám kupující seznámil s uvedeným nabývacím titulem, když kupní smlouva ze dne datum byla výslovně zmíněna již přímo v prvním řádku textu článku I. kupní smlouvy ze dne datum, kterou žalovaná prodávala žalobkyni první pozemek. Podle žalované nebyly žalobkyni označeny žádné viditelné vady pozemků, protože pozemky dle viditelné vady neměly. Vodovody, jež jsou předmětem sporu, jsou umístěny v hloubce 3 či 3,5 metrů pod zemí, a tyto vodovody z tohoto důvodu žalobkyni ani ukázány být nemohly. Žalovaná však tvrdí, že o těchto dvou vodovodech žalobkyně či její manžel před uzavřením kupní smlouvy ze dne datum a rovněž kupní smlouvy ze dne datum věděli nebo museli s vynaložením obvyklé pozornosti vědět. Žalovaná dále uvedla, že žalobkyni nebo jejímu manželovi umožnila před uzavřením kupních smluv ze dne datum a ze dne datum, prohlídku těchto obou pozemků, jakož i přístup k dokumentaci vztahující se k předmětným pozemkům a rozestavěnému domu, zejména k listinám a dokumentům zahrnujícím situační nákresy s vyznačením inženýrských sítí. Prohlídku na místě potvrdil ve své svědecké výpovědi přímo manžel žalobkyně celé jméno svědka. Navíc při koupi pozemku dle kupní smlouvy ze dne datum již žalobkyně a její manžel se na místě dlouhodobě zdržovali, protože prováděli dostavbu domu na prvním zakoupeném pozemku, se kterým druhý pozemek přímo sousedí. Žalovaná také tvrdí, že žalobkyni nebo jejímu manželovi, byla předána projektová dokumentace týkající se předmětných pozemků a rozestavěného rodinného domu, zahrnující zakreslení vodovodů, a to ještě před uzavřením kupní smlouvy ze dne datum nebo nejpozději při ní. Tato dokumentace byla předána žalobkyni prostřednictvím právnická osoba, s.r.o. (která prodávala svou rozestavěnou stavbu na původním pozemku parc. číslo v k.ú. část obce) a jejích statutárních orgánů, zaměstnanců a smluvních partnerů. Při uzavření kupní smlouvy ze dne datum pak již žalobkyně měla vše dávno. Žalovaná také poukazuje na kupní smlouvu ze dne datum na rozestavěnou stavbu mezi žalobkyní a právnická osoba, kde je v článku V. odstavci třetím výslovně uvedeno, že součástí převodu bude rovněž protokolární předání a převzetí projektové dokumentace vztahující se k předmětu převodu, včetně dosud provedených revizí a všech písemností týkajících se správních řízení v souvislosti se stavebním řízením. Žalobkyně tedy požadovala tyto písemnosti včetně dokladů revizích a o stavebních řízeních. Podle žalované, pokud kdokoliv kupuje rozestavěnou stavbu vysoké hodnoty a související pozemky, tak by se při obvyklé míře opatrnosti měl vždy zajímat o stav stavby, průběh inženýrských sítí, měl by si vše včetně příslušných dokladů sám ověřit na místně příslušném stavebním úřadu. Tuto možnost měla i žalobkyně, a to i pokud by jí vůbec nebyla předána ze strany žalované. Při obvyklé opatrnosti se žalobkyně o vodovodech mohla zcela jednoduše dozvědět při obyčejné návštěvě stavebního úřadu a dotazu na průběh inženýrských sítí v okolí. O důkladném seznámení žalobkyně (či jejího manžela) s projektovou dokumentací a situací ohledně pozemků před uzavřením kupní smlouvy ze dne datum svědčí podle žalované také souhlas s ohlášenou změnou stavby před dokončením vydaný stát. instituce, odborem stavebním, oddělení pozemních staveb, ze dne datum (tedy stejný den, kdy byla uzavřena první kupní smlouva na pozemek), č. j. spisová značka číslo 2014, který se týkal změny zdroje vytápění v rodinném domě na tepelné čerpadlo země voda. Tato změna byla tomuto stavebnímu úřadu ohlášena již datum, a to na základě požadavku žalobkyně či jejího manžela. I z toho plyne, že se s kupovanou stavbou a pozemky (a samozřejmě i nezbytně projektovou dokumentací a situacemi) důkladně seznamovali dostatečně dlouho dopředu, když jen návrh této změny stavby před dokončením byl podáván na stavební úřad datum a samozřejmě nebyl naplánován a vypracován tentýž den, ale mnohem dříve. Dále žalovaná zdůraznila, že součástí projektové dokumentace k rodinnému domu navržené celé jméno svědka (tech. kontrola Ing. B. příjmení), která je také součástí spisu stavebního úřadu k povolení výstavby rodinného domu žalobkyně, je také situace stavby, část C - plánek, s datem 05/ 2013, ve které je zachycen přímo průběh vodovodů OC 500 a LT 500. Z e-mailu manžela žalobkyně ze dne 22. 06 (june). 2021, 11:50 PM, adresovaného celé jméno svědka plyne„ a contrario“, že ji musel mít, neboť si v tomto e-mailu nestěžoval, že by mu tato část„ C“ projektové dokumentace chyběla. Rovněž z této listiny žalobkyně či její manžel o vodovodech věděli či museli vědět. Součástí spisu stavebního úřadu – stát. instituce ohledně povolování stavby rodinného domu žalobkyně je také vyjádření právnická osoba ze dne datum, ze kterého vyplývá, že požaduje zachovat ochranná pásma vodovodů LT DN 500 a OC DN 500. I z tohoto důkazu žalobkyně či její manžel o vodovodech věděli či museli vědět.

18. Podepsaný soud na základě důkazních návrhů účastníků znovu provedl některé z důkazů realizovaných již v prvé fázi tohoto řízení, kdy se zejména jedná o výpovědi svědka celé jméno svědka u jednání dne datum, svědkyně celé jméno svědkyně u jednání dne datum, svědka celé jméno svědka u jednání datum, svědka příjmení jméno celé jméno svědka u jednání datum, svědka příjmení celé jméno svědka (z právnická osoba) u jednání dne datum, jakož i výpověď bývalého jednatele žalované celé jméno svědka u jednání dne datum. Z připojeného spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 13 C 92/2017 pak byly znovu čteny výpovědi svědka příjmení jméno celé jméno svědka u jednání dne datum a datum, svědka celé jméno svědka u jednání datum, svědkyně celé jméno svědkyně u jednání dne datum a svědka celé jméno svědka (bývalého jednatele žalované) u jednání dne datum, jakož i důkazy kupními smlouvami ze dne datum a datum /které jsou založeny rovněž v tomto spise/, a dále email Ing. celé jméno svědka ze dne datum adresovaný celé jméno svědka.

19. Na základě částečně zopakovaného dokazování (viz. bod 18. odůvodnění tohoto rozsudku) učinil soud shodná skutková zjištění, jak jsou uvedena v bodě 9. odůvodnění. Dále pak na základě provedených nových důkazních návrhů účastníků, soud z těchto učinil následující skutková zjištění: ⟪LB:lb_001⟫ -) z kupní smlouvy o nemovitostech s podmínkou rozvazovací uzavřené mezi 1. právnická osoba jako prodávající a žalovanou jako kupující dne datum, zejména článku 8., bodů číslo odst. 2 a 8., zejména číslo, a že tuto smlouvu uzavřela1. právnická osoba, zastoupená místopředsedou představenstva Ing. jméno příjmení, jako prodávající a žalovaná, zastoupená jednatelem celé jméno svědka, jako kupující dne datum, kdy předmětem této kupní smlouvy byl mimo jiné pozemek p. číslo o výměře číslo m² - ostatní plocha, jiná plocha, v k. ú. část obce, obec a okres okres, zapsaný na list vlastnictví u KÚ pro územní celek, KP okres. Dle článku 8. Stav Předmětných Nemovitostí, bodu číslo jsou pozemky mimo rámec obyčejných faktických vad, zatíženy závadami kromobyčejnými, kdy tyto pozemky vykazují ekologické zatížení (včetně kontaminovaného odpadu). Dle odst. 2) na nemovitosti - pozemku p. číslo (o výměře číslo m²), p. č. st. rok (o výměře 212 m²) a p. číslo (o výměře 440 m²) vede vodovodní řad (2 x DN 500), když délka jednotlivých vedení přes výše dotčené pozemky činí cca 190+180=370 m. V případě přeložení by trasa přeložky činila cca číslo m a z hlediska nutných nákladů na přeložení uvedených vodovodních řadů včetně demontáže stávajícího vedení v rámci sanace území je nutno uvažovat s celkovými náklady číslo mil. Kč. Dle bodu číslo odst. 1) je jako výjimka ze závazku odevzdání nemovitostí bez právních vad uvedeno zatížení /právní vady/ označené jako vedení vodovodního řadu (2xDN 500) přes pozemky zde uvedené – mimo jiné p. číslo (výměra dle KN číslo m²). ⟪LB:lb_002⟫ -) ze spisu anonymizováno, odboru stavebního, oddělení pozemních staveb, týkajícího se stavby RD žalobkyně adresa v obec, konkrétně z projektové dokumentace se situací stavby, části C – situačního výkresu vyhotoveného v 5/ 2013, že již v tomto výkresu je zakresleno vedení vodovodního řadu OC 500 zeleně a LT 500 červeně, a to ve vztahu k situaci novostavby RD na p. číslo v k. ú. část obce. Tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. číslo byla navržena celé jméno svědka pro žalovanou jako investora, a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci. z dokumentace k ohlášení změny před dokončením č. j. spisová značka číslo 2014, zejména z podání označeného jako ohlášení stavby ze dne datum a souhlasu s ohlášenou změnou stavby před dokončením vydaným dne datum, že ohlášení stavby ze dne datum bylo podané u anonymizováno dne datum, přičemž se týká novostavby RD na pozemku p. číslo v k. ú. část obce, ul. ulice, kde stavebníkem je spol. právnická osoba, zastoupená jednatelem celé jméno svědka, za kterého jedná celé jméno svědkyně. Změna stavby před dokončením se týká změny zdroje vytápění z původního plynového kotle na tepelné čerpadlo země – voda, jakož i změny stavebníka z původního právnická osoba na nového stavebníka – právnická osoba s. r. o. Plánované dokončení stavby bylo stanoveno na datum. S ohlášenou změnou stavby před dokončením pak dne datum vydal anonymizováno, odbor stavební, oddělení pozemních staveb, svůj souhlas. z vyjádření právnická osoba okres k dokumentaci pro územní řízení ze dne datum, že s vydáním územního řízení souhlasí za splnění podmínek zde uvedených, mimo jiné ad 1) požadují, aby bylo dodrženo ochranné pásmo vodovodů LT DN 500 a OC DN 500, ad 2) před zahájením zemních prací požádá investor středisko rozvodu vodovodu a kanalizace o vytýčení podzemních sítí v provozování jejich společnosti formou objednávky. z vyjádření právnická osoba okres ke kolaudačnímu řízení ze dne datum, že se vztahuje ke kolaudačnímu řízení ve věci novostavby RD na p. číslo v k. ú. část obce, u. ulice, kdy je konstatováno na základě kolaudační prohlídky ze dne datum, že stavba RD zasahuje do ochranného pásma vodovodu, neboť bez souhlasu provozovatele veřejného vodovodu došlo v rámci stavby RD k realizaci terénních úprav, zahrnujících m.j. navýšení terénu, v důsledku čehož je dno části vodovodního řadu OC DN 500 mm uloženo v hloubce větší, jako 2,5 m od upraveného povrchu a ochranné pásmo vodovodu OC DN 500 mm po provedených terénních úpravách tak činí 2, 5. M od vnějšího potrubí na obě strany. Z tohoto důvodu právnická osoba okres vyslovila, že s kolaudací není možné souhlasit a současně konstatovalo (podepsaný celé jméno svědka), že kolaudace objektu bude možná až po realizaci zde uvedených nápravných opatření. ⟪LB:lb_003⟫ -) z připojeného spisu Okresního soudu v Olomouci sp. zn. 13 C 92/2017 ze smlouvy o dílo uzavřené mezi Mgr. celé jméno žalobkyně a společností právnická osoba, že je datovaná dne datum, uzavřená byla dne datum, přičemž její součástí je příloha číslo – rozpočet dokončovacích prací a odsouhlasených nadstandardů. Smlouva se týká dokončení stavby RD na p. číslo v k. ú. část obce, okres, a to v souladu se schválenou projektovou dokumentací (příloha číslo) a Rozpočtem dokončovacích prací vč. Nadstandardů (příloha číslo). z kupní smlouvy ze dne datum, že byla uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou ve věci koupě pozemků parc. číslo přičemž zejména v článku I. je odkaz na smlouvu ze dne datum (s právními účinky vkladu ke dni datum), na základě které se prodávající právnická osoba stal výlučným vlastníkem původního pozemku p. číslo p. č. st. rok, vše v k. ú. část obce, ze kterých byl oddělen pozemek p. číslo o výměře 708 m² a tento je předmětem převodu. Dle článku II. odst. druhý prodávající mimo jiné prohlásil a kupující ujistil o tom, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu. V článku VII. Je pak v prvním odstavci uvedeno, že prodávající prohlašuje, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označil viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou mu známy. Kupující prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu. ⟪LB:lb_004⟫ -) z opakované výpovědi svědka příjmení jméno celé jméno svědka, že v souvislosti s koupí pozemků a rozestavěného RD vystupovala ve smluvních záležitostech jeho manželka, technické záležitosti řešil on a v těchto ji zastupoval. Svědek dále uvedl, že s panem celé jméno svědka se znali z nějaké předchozí nabídky nemovitostí a byli osloveni s nabídkou prodeje předmětných nemovitostí. Většinu těchto záležitostí řešili s panem celé jméno svědka. V době, kdy projevili o nemovitosti zájem, tak stavba RD byla zvenčí hotová, pokud jde o pozemky, tak ty nebyly nijak vytýčeny. Dům byl podle svědka postaven ledabyle, nekvalitně, ale měli zájem něco koupit, takže to akceptovali. Na pozemku nebylo zřejmé, kde začíná a kde končí, byly zde náletové dřeviny, plechovky, suť, obrys nějaké nádrže, nepořádek po sovětské armádě. V rámci možností si to prošli a rozhodli se pro koupi, neboť pozemek má kvality svou polohou, nikoliv ale jako samotný. Pak přišly komplikace, protože podle svědka si pan celé jméno svědka řekl o částku 3 000 000 Kč bez dokladu s tím, že jinak se prodej nezrealizuje. V této situaci od koupě chtěli upustit, ale pan celé jméno svědka jim vystavil fakturu na částku asi 50 000 nebo 60 000 Kč za zmařená obchodní jednání. Toto na ně zapůsobilo, neboť si říkali, že by si to nedovolil požadovat, pokud by nebylo jeho postavení pevné, a tedy na tyto podmínky přistoupili. Hotovost svědek sehnal a peníze pak převzala kolegyně pana celé jméno svědka, paní celé jméno svědkyně. V návrhu kupní smlouvy se jednalo hned o dva pozemky, protože jeden pozemek byl malý, a s koupí takto nesouhlasili. Smlouvy, které uzavírali, tak byly vzájemně provázané. Ve smlouvě nic nenasvědčovalo tomu, že by tam bylo něco proti zásadám poctivého prodeje, bylo tam uvedeno prohlášení prodávajícího, že pozemky jsou bez právních vad, že k nim neexistují práva třetích osob a že vlastnická práva nového majitele nebudou dotčena žádnou novou skutečností. V první kupní smlouvě byl nabývací titul označen, ve druhé kupní smlouvě nebyl uveden údaj o nabývacím titulu, jen konstatování, že prodávající je vlastníkem pozemku. Podstatné podle svědka je, že do obou pozemků zasahuje vodovodní potrubí. K tomu, jaké informace či dokumentaci si zajišťovali před prodejem pozemků a rozestavěného RD, svědek vypověděl, že samotnou kupní smlouvu jim předkládal pan celé jméno svědka. Vypracoval ji pro něj jeho právník JUDr. příjmení, kterého svědek nikdy neviděl. Za něj kontroloval obsah kupních smluv JUDr. příjmení, a konstatoval, že tyto jsou v pořádku, žádné nesrovnalosti nezjistili. Stavbu i pozemek si před koupí prohlédli, z KN si svědek zajistil odpovídající LV a geometrický plán, kde bylo rovněž vše v pořádku. Za prodávající jednal pan celé jméno svědka, pan celé jméno svědka pak zastupoval i majitele pozemků celé jméno svědka. Pokud jde o projektovou dokumentaci ke stavbě, tak ze strany pana celé jméno svědka jim bylo podle svědka řečeno, že ohledně stavby, interiérů a všech záležitostí pro ně vše u stavebního úřadu zajistí, že vše dovedou až ke kolaudci. Svědek uvedl, že neměl důvod tomu nevěřit, stavba byla povolená, neboť již stála, pochybnosti tedy neměl. Projektová dokumentace jim byla slíbena, tedy že bude předána po podpisu kupních smluv, ale k jejímu předání, jak tvrdil svědek, nikdy nedošlo. Sám si něco našel na stavbě, ale nebylo to úplné. V emailu adresovaném panu celé jméno svědka ze dne datum, svědek konstatuje, že má projektovou dokumentaci, ale že v ní schází nějaké výkresy. Podle svědka jim tato dokumentace byla podstrčena a rozhodně nemá potřebné náležitosti, jak by měla mít, scházely tam některé výkresy, což je důležité, neboť takto mohl zjistit, že stavba byla postavena tam, kde stát neměla. Teprve když svědek v roce 2015 začal řešit oplocení pozemků, tak jej pan celé jméno svědka nakontaktoval na projektanta pana příjmení ze příjmení, a poté zjistili, že přes jejich pozemky vedou dvoje trubky. S tímto projektantem se domluvili na tom, že pro ně realizuje projektovou dokumentaci na stavbu plotu a zajistí také stavební řízení, na což dostal peníze. Jeho povinností jako odborníka bylo zajistit si veškeré potřebné podklady, ale on na stavební úřad nezašel a projektovou dokumentaci si nezajistil. O žádných trubkách spolu nehovořili, svědkovi ukazoval, jak bude vypadat oplocení, garáž a terasa. Nikde nebyla žádná zmínka o trubkách, které by vedly přes pozemek. Teprve ve fázi, kdy bylo potřeba oslovit potřebné orgány, tak projektant zjistil a datum svědkovi oznámil, že přes pozemek vede trubka, ale že je to dostatečně vzdálené od stavby. Teprve datum pak svědkovi oznámil také to, že přes pozemek vedou i druhé trubky, které již byly pro stavbu problémem. Na konci roku 2015 svědek zašel na MMOl, zkopíroval si všechny výkresy a udělal si přehled o tom, co všechno bylo prodávajícími a žalovanou vlastně spácháno. Podle výpovědi svědka, pánové celé jméno svědka, celé jméno svědka a právnická osoba anonymizováno, jej ubezpečili, že vše zařídí, že se nemusí o nic starat, což mu jako pracovně vytížené osobě samozřejmě vyhovovalo. Jejich snahu lze dokumentovat i tím, že chtěl změnit způsob vytápění domu na tepelné čerpadlo, o čem jednali ještě před uzavřením kupní smlouvy. Bylo mu řečeno, že to bude potřeba zrealizovat formou ohlášení změny stavby před jejím dokončením a svědek jim řekl, že si to na anonymizováno zařídí. Na to pak reagovali neobvykle rychle, paní celé jméno svědkyně hned rukou vypsala odpovídající návrh, podala to a datum, tedy ve stejný den jako byla podepsána kupní smlouva, tak byl udělen souhlas s touto změnou. Svědek dále uvedl, že kdyby toto vše věděli, nikdy by dům a pozemky s takovouto právní vadou nezakoupili. K dotazu právního zástupce žalobkyně svědek uvedl, že kupní smlouvy na pozemky i rozestavěnou stavbu dělal pro celé jméno svědka JUDr. příjmení, protože u něj byla také zřízena advokátní úschova. K nim se návrhy smluv dostaly od anonymizována dvě slova a žalované, tedy od prodávajících. Svědek požádal JUDr. příjmení, aby smlouvu zkontroloval, protože nevěděl, proč má kupovat zvlášť dva pozemky a zvlášť samostatnou rozestavěnou stavbu. JUDr. příjmení vše zkontroloval a doplnil tam pouze u pozemků provázanost smluv, tedy pokud by se nezrealizoval prodej jednoho pozemku, tak se nezrealizuje ani prodej druhého. Svědek neměl pochybnosti o řádnosti vyhotovených smluv. Manželku svědek v těchto všech záležitostech zastupoval, předpokládá, že na základě nějaké písemné plné moci, neboť je to v těchto právních záležitostech potřeba. Nikdy se netajil tím, že sám nemůže disponovat s majetkem, neboť se stal věřitelem závazků třetí osoby, konkrétně jméno příjmení, který pak byl odsouzen nepodmíněně, ale na svědkův majetek byla podána exekuce. Jedná se o záležitost již z roku 1993. S manželkou vždy potřebné věci probrali a poté se ona rozhodla, jak postupovat. Svědek uvedl, že si nepamatuje, že by někdy někdo pochyboval o tom, že je ve věci prodeje pozemků a stavby oprávněným zástupcem své manželky. K dotazu právního zástupce žalované svědek uvedl, že vzděláním je inženýr strojař a ve strojírenství působí celý život. Momentálně je jednatelem právnická osoba s.r.o. a v obchodním rejstříku je dále zapsán jako společník společnosti právnická osoba, ale o té nemá žádné podrobnější informace, zde aktivně nepůsobí. Nabídka koupě pozemků a stavby od pana celé jméno svědka přišla asi na konci května 2014. Prohlídka na místě proběhla tak, že je tam zavezl pan celé jméno svědka, protože svědek tu ulici neznal. Bylo to poté, kdy si sjednali schůzku, a domnívám se, že to bylo také koncem května 2014 nebo začátkem června 2014. Již při prohlídce stavby bylo zřejmé, že vytápění je řešeno jako plynové, přičemž svědek vždy měl zájem o kolektor, což považuje za nejekologičtější způsob vytápění. Když se tedy rozhodli pro koupi domu a pozemků, tak svědek vyslovil požadavek na změnu vytápění, kdy nejpozději ke dni datum již tento záměr byl zřejmý, neboť byla podána žádost o změnu stavby před jejím dokončením. Dne datum pak dostal návrh kupní ceny od pana celé jméno svědka, datum a datum se pak podepisovaly kupní smlouvy. A dne datum již byl vydán také souhlas se změnou vytápění. Žádost o povolení stavby garáže podával ing. Arch. příjmení, kdy svědek nevěděl. příjmení mu za to, aby pro něj zpracoval projekt a zařídil stavební povolení.

20. Z provedeného důkazu situačním plánem předloženým žalobkyní u jednání dne datum, na kterém je zaznamenáno katastrální území, kde se nachází mimo jiné nemovitosti žalobkyně, přičemž jsou zde vyznačeny šrafováním jednak 2 vodovodní řady LT 500 a jednak jsou zde vyznačený souběžně vedené kopané sondy a uvedeny vpisky rukou, soud neučinil pro rozhodnutí ve věci relevantní skutková zjištění, když tato listina byla žalovanou rozporována z hlediska obsahové i věcné správnosti, přičemž z této listiny také není zřejmé, kdy, kým a v jaké souvislosti byla pořízena. Důkazní návrh žalobkyně na přibrání znalce do řízení za účelem zpracování znaleckého posudku na stanovení hodnoty pozemků ve vlastnictví žalobkyně, byl soudem zamítnut pro nadbytečnost.

21. Z výše provedených důkazů, a to provedených v původním řízení, jakož i po doplnění dokazování, soud zjistil následující skutkový stav:

Žalobkyně jako kupující uzavřela se žalovanou jako prodávající dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. číslo o výměře 708 m², nacházející se v k. ú. část obce, územní celek, zapsaný v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na LV číslo to za kupní cenu 1 770 000 Kč. Žalobkyně dále uzavřela se žalovanou dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. číslo o výměře 500 m², nacházející se v k. ú. část obce, územní celek, zapsaný v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na LV číslo to za kupní cenu 1 250 000 Kč. Dle čl. II. obou smluv prodávající prohlašuje mimo jiné, že ve vztahu k převáděným nemovitostem neprobíhá žádné soudní, správní, exekuční či jiné obdobné řízení, a dále, že na předmětu převodu neváznou žádné dluhy, zástavní práva, věcná práva, předkupní práva či právo nájmu, žádná třetí osoba nevznesla k předmětu převodu jakýkoliv nárok, v jehož důsledku by mohlo dojít k omezení práva prodávajícího či kupující. Pro případ, že by bylo některé z těchto prohlášení nepravdivé, má kupující právo od kupní smlouvy odstoupit a má právo na vrácení kupní ceny, případně i na náhradu vzniklé škody. V článku VII. je uvedeno, že prodávající prohlašuje, že seznámil kupující se stavem předmětu převodu a že jí označilo viditelné vady předmětu převodu, pokud jsou mu známy. Kupující zde prohlašuje, že je jí znám současný stav předmětu převodu. V době uzavření shora označených kupních smluv přes oba pozemky vedl, a nadále vede, hlavní vodovodní řad OC DN 500 mm a LT DN 500 mm, který je ve správě právnická osoba a tato skutečnost vyplývá mimo jiné z vyjádření společnosti právnická osoba k dokumentaci pro územní řízení ze dne datum, jakož i ze stavebního spisu anonymizováno, odboru stavebního, oddělení pozemních staveb, sp. zn. anonymizováno spisová značka, týkajícího se novostavby RD žalobkyně, která současně s uzavřením kupní smlouvy ze dne datum podepsala kupní smlouvu na rozestavěnou stavbu na pozemku p. číslo v k. ú. část obce, územní celek, a to se právnická osoba s.r.o., se sídlem adresa svědka. Žalovaná jako vlastník pozemků měla se právnická osoba s.r.o. uzavřenou smlouvu, která této společnosti umožňovala na cizím pozemku realizovat výstavbu rodinných domů. Vedení vodovodních řadů OC DN 500 mm a LT DN 500 mm není ošetřeno žádnou služebností (věcným břemenem), není uvedeno ve výpisech z katastru nemovitostí vztahujících se k předmětným pozemkům žalobců. V projektové dokumentaci se situací stavby, části C, kde se nachází situační výkres vyhotovený v květnu 2013, je zřejmé, že již v tomto výkresu je zakresleno vedení vodovodního řadu OC 500 zeleně a LT 500 červeně, a to ve vztahu k situaci novostavby RD na p. číslo v k. ú. část obce. Tato situace umístění rodinného domu na pozemku p. číslo byla navržena celé jméno svědka pro žalovanou jako investora, a to v květnu 2013. Situace obsahuje zakreslení inženýrských sítí směrem před dům a v komunikaci. Formulář ohlášení stavby ze dne datum byl podán u anonymizováno dne datum, přičemž se týká novostavby RD na pozemku p. číslo v k. ú. část obce, ul. ulice, kde stavebníkem je spol. právnická osoba, zastoupená jednatelem celé jméno svědka, za kterého jedná celé jméno svědkyně. Změna stavby před dokončením se týká změny zdroje vytápění z původního plynového kotle na tepelné čerpadlo země – voda, jakož i změny stavebníka z původního právnická osoba na nového stavebníka – právnická osoba s. r. o. Plánované dokončení stavby bylo stanoveno na datum. S ohlášenou změnou stavby před dokončením pak dne datum vydal anonymizováno, odbor stavební, oddělení pozemních staveb, svůj souhlas. Podáním ze dne datum žalobkyně sdělila žalované, že v kupních smlouvách ze dne datum a datum byla ujištěna o tom, že předmět převodu je převáděn bez jakýchkoliv práv třetích osob, avšak postupem času zjistila, že přes pozemky vede hlavní vodovodní řad, a to dvakrát. Tato skutečnost vede podle žalobkyně ke značnému znehodnocení pozemků a vzhledem k ochrannému pásmu vodovodního řadu působí žalobkyni značné problémy při uplatňování jejího vlastnického práva k pozemkům. Dále je zde konstatováno, že žalobkyně byla žalovanou uvedena v omyl, když žalovaná o vodovodním řadu věděla, což vyplývá ze stavební dokumentace a z dříve proběhlého stavebního řízení. Pozemky podle žalobkyně neměly hodnotu odpovídající kupní ceně ve výši 3 020 000 Kč, a proto tímto přípisem žalobkyně žalovanou vyzvala k vrácení části kupní ceny celkem ve výši 2 000 001 Kč, tedy z titulu kupní smlouvy ze dne datum částky 1 172 186 Kč a z titulu kupní smlouvy ze dne datum částky 827 815 Kč. Tato zásilka byla odeslána dne datum a žalované doručena dne datum. Žalovaná požadovanou částku neuhradila. Žalobkyně od předmětných kupních smluv ze dne datum a datum neodstoupila.

22. Podle ust. § 2079 odst. 1 občanského zákoníku se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

23. Podle ust. § 2112 odst. 1 občanského zákoníku, neoznámí-li kupující vadu bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit, soud mu právo z vadného plnění nepřizná. Jedná-li se o skrytou vadu, platí totéž, nebyla-li vada oznámena bez zbytečného odkladu poté, co ji kupující mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do dvou let od odevzdání věci.

24. Podle ust. § 2112 odst. 2 občanského zákoníku, k účinkům podle odstavce 1 soud přihlédne jen k námitce prodávajícího, že vada nebyla včas oznámena. Prodávající však nemá právo na námitku, je-li vada důsledkem skutečnosti, o které prodávající v době odevzdání věci věděl nebo musel vědět.

25. Podle ust. § 2103 občanského zákoníku, kupující nemá právo z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo, zastřel-li vadu lstivě.

26. Po provedeném dokazování, s přihlédnutím ke shora uvedeným zákonným ustanovením, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná, a jako nedůvodnou ji tedy zamítl.

27. Žalobkyně učinila v tomto řízení předmětem žaloby částku 2 000 001 Kč, kterou požaduje po žalované uhradit z titulu slevy z kupní ceny, když kupními smlouvami ze dne datum a datum zakoupené nemovité věci mají vady. Žalobkyně tvrdila a v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně jako kupující a žalovaná jako prodávající uzavřely dne datum ve smyslu ust. § 2079 a násl. občanského zákoníku kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. číslo o výměře 708 m², nacházející se v k. ú. část obce, územní celek, zapsaný v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na LV číslo to za kupní cenu 1 770 000 Kč. Žalobkyně také uzavřela se žalovanou dne datum kupní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek p. číslo o výměře 500 m², nacházející se v k. ú. část obce, územní celek, zapsaný v katastru nemovitostí u stát. instituce, stát. instituce na LV číslo to za kupní cenu 1 250 000 Kč. Současně s uzavřením kupní smlouvy ze dne datum uzavřela žalobkyně také kupní smlouvu na rozestavěnou stavbu na pozemku p. číslo v k. ú. část obce, územní celek, a to se právnická osoba s.r.o., se sídlem adresa svědka. Sjednané kupní ceny byly kupující /žalobkyní/ řádně uhrazeny a předmětné pozemky byly i s rozestavěnou stavbou žalobkyní převzaty. Ve všech těchto záležitostech (s výjimkou uzavírání smluv) zastupoval žalobkyni její manžel celé jméno svědka na základě plné moci, který tuto skutečnost potvrdil opakovaně ve své svědecké výpovědi. Žalobkyně dále v tomto řízení tvrdila, že žalovaná jí před či při uzavření kupních smluv ze dne datum a datum záměrně zatajila fakt, že na pozemku přiléhajícím k rodinnému domu vede vodovodní potrubí OC DN 500 mm a LT DN 500 mm a nachází se zde ochranné pásmo vodovodů. Tím má být omezováno její vlastnické právo právy třetích osob, v daném případě provozovatelem vodovodního řadu právnická osoba, a žalovaná jim má z titulu těchto vad zaplatit slevu z kupní smlouvy ve výši 2 000 001 Kč, tj. z kupní smlouvy ze dne datum částky 1 172 186 Kč a z kupní smlouvy ze dne datum částky 827 815 Kč. Skutečnost, že přes pozemky žalobců vedou vodovodní řady výše specifikované, tedy dle žalobců výrazně snižuje jejich hodnotu.

28. S ohledem na skutková tvrzení žalobkyně, se soud v tomto řízení zabýval v prvé řadě skutečností, zda na předmětných nemovitostech vázne žalobci tvrzená vada, tedy, že přes pozemky žalobců vedou vodovodní řady OC DN 500 mm a LT DN 500 mm, a v návaznosti na to pak, zda byla tato vada žalobkyní žalované vytknuta řádně a včas, tedy žalobkyní zvolený nárok z vadného plnění byl uplatněn řádně a včas. V této souvislosti odvolací krajský soud v bodě 8. rozsudku ze dne 21. 5. 2020 (č. j. 75 Co 26/2020-339) konstatoval, že z hlediska právního posouzení věci okresní soud správně uzavřel, že skutečnost, že přes pozemky žalobců vedou vodovodní řady, představuje vadu těchto pozemků, nejedná se však o vadu právní, ale o vadu faktickou, a to za předpokladu, že o existenci vodovodních řadů žalobkyně v době uzavření kupních smluv ze dne datum a datum skutečně nevěděla. Správně také podle soudu odvolacího okresní soud uzavřel, že o existenci a vedení vodovodních řadů přes prodávané pozemky žalovaná v době jejich prodeje věděla, což bylo provedenými důkazy, zejména výpovědí svědka celé jméno svědka, který rodinný dům žalobkyně projektoval a uvedl, že celý projekt byl zpracován tak, aby stavba nezasahovala do ochranného pásma vodovodů, o kterých věděli a s tímto faktem pracovali, jednalo se o veřejně dostupnou informaci, kterou nikomu netajili. Správný je podle odvolacího krajského soudu také závěr okresního soudu, že žalovaná výslovně neupozornila žalobkyni při prodeji pozemků na existenci a vedení vodovodních řadů, žalovaná tuto skutečnost ani netvrdila a z provedených důkazů ani nevyplývá, jakož i závěr okresního soudu, že žalobkyně poprvé uplatnila tvrzené vady v dopise ze dne datum, který byl doručen žalované dne datum.

29. Pokud jde o žalovanou vznesenou námitku, že tvrzenou vadu u ní jako prodávající neuplatnila žalobkyně řádně a včas, pak z dikce ust. § 2112 občanského zákoníku vyplývá, že kupující musí vytknutou vadu relativně přesně určit, když smysl tohoto požadavku spočívá v tom, že prodávající musí být vyrozuměn takovým způsobem, aby jasně zjistil, jak má reagovat. Obsahuje-li oznámení též volbu práva z odpovědnosti, musí být projev vůle jasný a srozumitelný tak, aby bylo zřejmé, které právo kupující zvolil. Lhůta„ bez zbytečného odkladu“ znamená relativně velmi krátkou lhůtu, jak vyplývá i z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 2970/2013. Zmeškání notifikační lhůty nelze prominout či omluvit, její přerušení či stavení nepřichází v úvahu. Svými následky se tak jedná o lhůtu promlčecí. Soud právo z vadného plnění kupujícím nepřizná jen k námitce prodávajícího, že nebyla vada včas u prodávajícího uplatněna, přičemž důkazní břemeno, že nebyla vada včas uplatněna, tak nese prodávající. Právo na námitku však prodávajícímu nevznikne, měl-li v době odevzdání věci znalost o vadě nebo takovou znalost musel mít. Jestliže tedy prodávající o vadě věděl v okamžiku prodeje nebo věděl o nějaké skutečnosti, která vadu může způsobit, a neupozornil na to kupujícího při prodeji věci, nemá právo na uplatnění námitky, kterou by prodávající namítal, že vada nebyla kupujícím uplatněna bez zbytečného odkladu a došlo tak k promlčení práva z vadného plnění. Zákonodárce předpokládá určitou míru znalostí prodávajícího o stavu prodávané věci, je povinností prodávajícího znát skutečný stav věci a v případě jeho neznalosti se následky prodávajícímu přičítají. Neznal-li prodávající tento stav, svědčí to o jeho nedbalosti. Zaviněná neznalost tedy způsobuje, že prodávajícímu zákonodárce upírá právo námitky včasného neoznámení vad. Ke ztrátě tohoto práva netřeba vyšší míry jiné formy jednání prodávajícího, jako je např. výslovné ujištění o neexistenci vad nebo jejich lstivé zastření (viz § 2103 občanského zákoníku).

30. V projednávané věci byla provedenými důkazy prokázána skutečnost významná pro další posouzení nároku žalobkyně, tedy, že žalovaná v době prodeje pozemků žalobkyni věděla o existenci vodovodních řadů, tedy o vadě prodávaných pozemků, a na tuto vadu žalobkyni při uzavírání kupní smlouvy neupozornila. Nemůže proto úspěšně uplatnit námitku opožděného oznámení vady. Na tomto závěru nic nemění ani fakt, že žalovaná existenci vodovodního řadu nijak netajila a při zpracování projektu s touto skutečností počítala, jak vyplývá zejména z výpovědi svědka celé jméno svědka.

31. Na druhou stranu žalobkyně v kupních smlouvách deklarovala a prohlásila, že je jí znám současný stav předmětu převodu, tedy převáděných pozemků. Pro posouzení důvodnosti nároku uplatněného žalobkyní v tomto řízení je tedy podstatné, zda žalobkyně v době uzavření obou kupních smluv o existenci vedení vodovodního řadu přes kupované pozemky věděla nebo toto vědět mohla s přihlédnutím ke všem okolnostem. Zde je nutno aplikovat ustanovení § 2103 občanského zákoníku, dle kterého kupující nemá právo z vadného plnění, jedná-li se o vadu, kterou musel s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. To neplatí, ujistil-li ho prodávající výslovně, že věc je bez vad, anebo zastřel-li vadu lstivě.

32. Vyloučení práv z vadného plnění při znalosti vad, stejně jako při hrubě nedbalé neznalosti kupujícího, vyplývá ze základní zásady, že ten, kdo vadu znal nebo mohl znát, nepožívá ochrany plynoucí z těchto práv. Jestliže někdo kupuje věc, ačkoliv zná její vadnost, vzbuzuje dojem, jako kdyby na bezvadnost nekladl žádný důraz. Pojem„ znalost“ je nutno vykládat tak, že kupující rozpoznal vadu v jejím celku včetně jejího právního významu. Znalost předpokládá, že kupující ví, že v důsledku vady, kterou zpozoroval, bude poškozena hodnota nebo způsobilost předmětu koupě. Pramen poznání kupujícího o vadě není přitom relevantní a není důležité, že znalost byla sdělena prodávajícím nebo se tuto informaci kupující dozvěděl jiným způsobem, např. od třetí osoby. Zákon tedy vyžaduje od kupujícího vynaložení obvyklé pozornosti a znalost o vadě musí existovat v okamžiku uzavření smlouvy.

33. Soud se, v návaznosti na ust. § 2103 občanského zákoníku, jakož i v návaznosti na pokyny odvolacího krajského soudu, zabýval v řízení otázkou, zda žalobkyně věděla nebo musela s vynaložením obvyklé pozornosti vědět o vadách předmětných pozemků, když potom by neměla nárok na uplatněnou slevu z kupní ceny.

34. V této souvislosti soud konstatuje, že na základě provedeného dokazování lze mít za prokázané, že s výjimkou samotného podpisu kupních smluv a smlouvy o dílo, zastupoval žalobkyni na základě plné moci v technických věcech týkajících se koupě předmětných pozemků, rozestavěné stavby RD na těchto pozemcích a její dostavbě, její manžel, svědek celé jméno svědka, přičemž nikdy nevznikla u žalované, případně u právnická osoba, s. r. o. pochybnost o jeho oprávnění tuto zastupovat.

Žalovaná ještě před uzavřením kupních smluv seznámila žalobkyni a jejího zástupce, manžela a v řízení slyšeného svědka příjmení jméno celé jméno svědka, se stavem převáděných pozemků, a to prostřednictvím právnická osoba, s.r.o., která prodávala svou rozestavěnou stavbu na původním pozemku parc. číslo v k. ú. část obce, a to asi měsíc před uzavřením první kupní smlouvy dne datum. Konkrétně se žalobkyní a zejména jejím manželem příjmení celé jméno svědka jednali celé jméno svědka, jednatel společnosti právnická osoba, zaměstnankyně této společnosti paní celé jméno svědkyně a smluvní partner této právnická osoba celé jméno svědka, tedy zpracovatel projektu 3 rodinných domů, včetně rodinného domu prodaného žalobkyni. Tyto skutečnosti potvrdil v řízení svědek příjmení celé jméno svědka. V době koupě druhého pozemku parc. číslo v k. ú. část obce kupní smlouvou ze dne datum, byli žalobkyně a její manžel logicky ještě lépe seznámeni s jeho stavem, neboť žalobkyně již byla vlastníkem pozemku parc. číslo v k. ú. část obce a rodinného domu na něm, když na základě smlouvy o dílo ze dne datum, uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba, s.r.o., proběhla dostavba jejího rodinného domu. S tímto druhým pozemkem stavba RD a první pozemek přímo sousedili, z čehož je zřejmé, že žalobkyně i při dostavbě měla a musela mít informace, jak z místa stavby, kam docházel především její manžel, tak i z dokumentace k výstavbě rodinného domu a navazujících stavebních řízení.

Z obsahu obou kupních smluv ze dne datum a ze dne datum, týkajících se předmětných pozemků, konkrétně z článku VII. každé vyplývá, že v nich žalobkyně prohlásila, že jí je znám současný stav předmětu převodu. Žalovaná v tomto článku kupních smluv naopak prohlásila, že kupující (žalobkyni) seznámila se stavem předmětu převodu a že jí označila viditelné vady, pokud jsou mu známy. Jak již bylo výše konstatováno, žalovaná nikterak nezatajovala existenci vodovodů OC 500 a LT 500 vedoucích mj. přes pozemky žalobkyně, nic v tomto směru nezastírala a tuto skutečnost zohlednila i při projektování RD. Nabývací titul, kde jsou vodovodní řady výslovně uvedeny (tj. Kupní smlouva ze dne datum uzavřená mezi žalovanou a společností 1. právnická osoba) je veřejně dostupnou listinou, kterou si kdokoliv, včetně žalobkyně, mohl kdykoliv vyžádat z katastru nemovitostí. Nabývací titul, tedy kupní smlouva ze dne datum, byla výslovně zmíněna již přímo v prvním řádku textu článku I. kupní smlouvy ze dne datum, kterou žalovaná prodávala žalobkyni první pozemek.

Žalobkyni nebyly žalovanou označeny žádné viditelné vady pozemků, protože pozemky takové viditelné vady neměly. Vodovodní řady, které jsou předmětem sporu, jsou umístěny ve větší hloubce pod zemí, a tyto řady tak z tohoto důvodu žalobkyni ani ukázány být nemohly.

V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně, resp. její manžel příjmení celé jméno svědka, byli seznámeni s projektovou dokumentací týkající se předmětných pozemků a rozestavěného rodinného domu, zahrnující mj. zakreslení sporných vodovodních řadů, a to prostřednictvím právnická osoba, s.r.o., která prodávala svou rozestavěnou stavbu na původním pozemku parc. číslo v k. ú. část obce. Při uzavření kupní smlouvy ze dne datum pak již žalobkyně měla veškeré informace dávno k dispozici. Konkrétní okamžik předání projektové dokumentace v řízení sice prokázán nebyl, nicméně v kupní smlouvě ze dne datum na rozestavěnou stavbu, uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba, je v článku V. odstavci třetím výslovně uvedeno, že součástí převodu bude rovněž protokolární předání a převzetí projektové dokumentace vztahující se k předmětu převodu, včetně dosud provedených revizí a všech písemností týkajících se správních řízení v souvislosti se stavebním řízením. Žalobkyně tedy požadovala tyto písemnosti předložit včetně dokladů o revizích a o stavebních řízeních. O seznámení se žalobkyně (resp. jejího manžela) s projektovou dokumentací a situací ohledně pozemků, a to ještě před uzavřením kupní smlouvy ze dne datum, svědčí také souhlas s ohlášenou změnou stavby před dokončením vydaný stát. instituce, odborem stavebním, oddělení pozemních staveb, ze dne datum (tedy stejný den, kdy byla uzavřena první kupní smlouva na pozemek), č. j. spisová značka číslo 2014, který se týkal změny zdroje vytápění v rodinném domě na tepelné čerpadlo země voda. Tato změna byla stavebnímu úřadu ohlášena již datum, a to na základě požadavku manžela žalobkyně, jak sám ve své svědecké výpovědi potvrdil. Také z této skutečnosti lze dovodit, že se s kupovanou stavbou a pozemky (tedy projektovou dokumentací a situacemi) žalobkyně či její manžel důkladně seznamovali dostatečně dlouho dopředu, když jen návrh této změny stavby před dokončením byl podáván na stavební úřad datum a zcela jistě nebyl naplánován a vypracován tentýž den, ale jistě dříve. Dále pak součástí projektové dokumentace k rodinnému domu navržené celé jméno svědka (tech. kontrola Ing. B. příjmení), která je součástí spisu stavebního úřadu k povolení výstavby rodinného domu žalobkyně, je rovněž situace stavby, část C - plánek, s datem 05/ 2013, ve které je zachycen přímo průběh vodovodů OC 500 zelenou barvou a LT 500 červenou barvou. V této souvislosti je třeba poukázat na e-mail manžela žalobkyně příjmení celé jméno svědka ze dne datum, adresovaného celé jméno svědka, ze kterého plyne, že projektovou dokumentaci tento musel mít k dispozici, neboť si v tomto e-mailu sice stěžoval, že v projektové dokumentaci (PD) nenalezl výkresy číslo přílohu„ E“ a přebývá výkres číslo nestěžoval si však, že by mu chyběla část„ C“ projektové dokumentace. Součástí stavebního spisu stát. instituce ohledně povolování stavby rodinného domu žalobkyně je také vyjádření právnická osoba ze dne datum, ze kterého vyplývá, že požaduje zachovat ochranná pásma vodovodů LT DN 500 a OC DN 500.

35. Soud má po provedeném řízení za to, že žalobkyně, případně její manžel, který ji v technických záležitostech zastupoval, již před uzavřením kupní smlouvy ze dne datum a rovněž kupní smlouvy ze dne datum, věděli nebo museli s vynaložením obvyklé pozornosti vědět, že přes pozemky, které byly předmětem citovaných kupních smluv, vedou vodovodní řady LT DN 500 a OC DN 500. Žalovaná žalobkyni a jejímu manželovi umožnila před uzavřením kupních smluv (ze dne datum a ze dne datum), prohlídku obou pozemků, jakož i přístup k dokumentaci vztahující se k předmětným pozemkům a rozestavěnému domu, zejména k listinám a dokumentům zahrnujícím situační nákresy s vyznačením inženýrských sítí.

36. Je třeba zdůraznit, že pokud kdokoliv (zde žalobkyně) kupuje rozestavěnou stavbu nemalé hodnoty a související pozemky, tak by se při obvyklé míře opatrnosti měl vždy zajímat jednak o nabývací titul prodávajícího, ale především o stav stavby, průběh inženýrských sítí, měl by si vše včetně příslušných dokladů sám ověřit na místně příslušném stavebním úřadu. Tuto možnost měla i žalobkyně, případně její manžel příjmení celé jméno svědka, a to i pokud by jí vůbec nebyla ze strany žalované projektová dokumentace předána. Tedy, při obvyklé opatrnosti se žalobkyně o vodovodních řadech LT DN 500 a OC DN 500 mohla dozvědět při návštěvě stavebního úřadu a dotazu na průběh inženýrských sítí v okolí, a to ještě před uzavřením kupních smluv.

37. Ze všech shora uvedených důvodů soud žalobu v celém rozsahu zamítl, když žalobkyně jako kupující nemá právo z vadného plnění, jak presumuje ust. § 2103 občanského zákoníku, neboť se v projednávané věci jedná o vadu, kterou musela (sama, ale pravděpodobněji prostřednictvím svého manžela příjmení celé jméno svědka, který ji zastupoval) s vynaložením obvyklé pozornosti poznat již při uzavření smlouvy. Dále je třeba poukázat na to, že na předmětných pozemcích nevázly žádné právní vady (zapsané v katastru nemovitostí) a tyto pozemky neměly ani viditelné vady (nepočítaje sem náletové dřeviny, plechovky, suť, obrys nějaké nádrže, nepořádek po sovětské armádě), když vodovodní řady, které jsou předmětem sporu, jsou umístěny ve větší hloubce pod zemí, a tyto řady tak z tohoto důvodu žalobkyni ani ukázány být nemohly. V případě žalované nelze hovořit ani o lstivém zastření vad nemovitých věcí, neboť žalovaná nijak nezastírala existenci vodovodních řadů OC DN 500 a LT DN 500, naopak jejich umístění respektovala při projektování stavby RD a byly také zakresleny v projektové dokumentaci, již v situačním výkresu z května 2013.

38. Z důvodů výše uvedených se pak soud již v řízení pro nadbytečnost nezabýval otázkou výše žalovanou uplatněné slevy, případně hodnotou zakoupených nemovitostí.

39. Žalovaná v průběhu řízení, konkrétně ve svém prvním závěrečném návrhu ze dne datum, mimo jiné uvedla s odkazem na judikaturu NS ČR, že na základě provedeného dokazování měl soud nárok uplatněný žalobou podřadit pod jiné hmotněprávní ustanovení, než jakého se žalobci dovolávají /myšleno zřejmě bezdůvodné obohacení či náhrada škody/, avšak pro takovýto postup soudem nebyl shledán žádný důvod. Žalobkyně od počátku řízení (po dílčích upřesněních) uplatňovala svůj nárok z titulu nároků z vad koupené věci a všechna skutková tvrzení s tímto korespondovala. Od kupních smluv ze dne datum a datum nebylo žalobkyní a) nikdy odstoupeno a nebylo ani prokázáno, že by žalobcům v souvislosti s jednáním žalované vznikla nějaká škoda (v tomto případě by musela být skutková tvrzení žalobců dosti odlišná od jimi uváděných). Pokud ve stejném podání žalobkyně uvedla, že mezi účastníky uzavřené kupní smlouvy by soud měl posuzovat jako smlouvy spotřebitelské, když v rámci těchto smluv vystupovala jako tzv. slabší strana smlouvy, nepodnikatelka, pak soud má za to, že se v daném případě jednalo o standardní kupní smlouvy, jejichž předmětem byly nemovité věci, přičemž k žádnému porušení práv žalobkyně jako spotřebitelky nedošlo a nadto v souvislosti s uzavíráním kupních smluv jejich obsah konzultovala se svým právním zástupcem JUDr. jméno příjmení, jak tento vypověděl v souvisejícím řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp. zn. 13 C 92/2017.

40. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého má žalovaná vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení, neboť měla ve věci plný úspěch. Náklady řízení žalované v celkové výši 401 361,84 Kč tvoří náklady vzniklé v první fázi tohoto řízení před soudem prvního stupně, dále náklady řízení odvolacího a znovu náklady v řízení před soudem prvního stupně po částečném zrušení a vrácení věci podepsanému soudu. Při stanovení odměny za právní služby v první fázi tohoto řízení před okresním soudem a v řízení před odvolacím krajským soudem bylo třeba zohlednit skutečnost, že proti původně také žalobci celé jméno původního účastníka již byla žalované náhrada řízení přiznána v rozsahu ½, kdy rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne datum byl tento zavázán k povinnosti zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 63 522,58 Kč a na nákladech odvolacího řízení 21 174,15 Kč Náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit žalované v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího zástupce. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř. jako obvyklou pariční.

41. Náklady řízení sestávají z následujících nároků:

Odměna za poskytnuté právní služby v celkové výši 310 460 Kč dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu) odpovídá celkem 24 úkonům právní služby po 16 340 Kč, a to převzetí věci a příprava právního zastoupení, sepis odporu proti platebnímu rozkazu s vyjádřením ve věci samé, účast u jednání soudu dne datum, nahlížení do připojeného souvisejícího spisu příjmení okres sp. zn. 13 C 92/2017 dne 27. 6. 2018 (1/2 úkonu), sepis doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne datum, účast u jednání u soudu dne datum (přes 2 hodiny = 2 úkony), účast u jednání u soudu dne datum (přes 2 hodiny = 2 úkony), sepis odvolání proti přistoupení celé jméno původního účastníka do řízení (1/2 úkonu), účast u jednání u soudu dne datum (přes 2 hodiny = 2 úkony - z toho byla ½ přiznána odvolacím soudem vůči žalobci celé jméno původního účastníka, tedy je účtována jen ½ z těchto 2 úkonů), účast u jednání u soudu dne datum (přes 2 hodiny = 2 úkony - z toho byla ½ přiznána odvolacím soudem vůči žalobci celé jméno původního účastníka, tedy je účtována jen ½ z těchto 2 úkonů), závěrečný návrh na výzvu soudu dne datum (z toho byla ½ přiznána odvolacím soudem vůči žalobci celé jméno původního účastníka, tedy je účtována jen ½ z jednoho úkonu), účast u jednání u soudu dne datum (z toho byla ½ přiznána odvolacím soudem vůči žalobci celé jméno původního účastníka, tedy je účtována jen ½ z jednoho úkonu), sepis vyjádření k odvolání ze dne datum (z toho byla ½ přiznána odvolacím soudem vůči žalobci celé jméno původního účastníka, tedy je účtována jen ½ z jednoho úkonu), účast u jednání u odvolacího soudu dne datum (z toho byla ½ přiznána odvolacím soudem vůči žalobci celé jméno původního účastníka, tedy je účtována jen ½ z jednoho úkonu), dále pak účast u jednání u soudu dne datum, účast u jednání u soudu dne datum (přes 2 hodiny = 2 úkony), účast u jednání u soudu dne datum (přes 2 hodiny = 2 úkony), účast u jednání u soudu dne datum.

Paušální náhrada hotových výdajů dle ust. § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. jednak za 16 úkonů právní služby á 300 (za úkony od počátku řízení do datum a dále po rozhodnutí odvolacího soudu), tj. 16 x 300 Kč, tedy 4 800 Kč, a dále za 8 úkonů právní služby á 150 (za úkony od počátku řízení od datum a do rozhodnutí odvolacího soudu, když ½ z této náhrady již byla přiznána vůči žalobci celé jméno původního účastníka), tj. 8 x 150 Kč, tedy 1 200 Kč, celkem 6 000 Kč.

Cestovné v celkové výši 9 844 Kč představující cestovné v roce 2018 za 3 cesty z obec do obec a zpět k jednáním u soudu dne datum, datum, datum, tedy 3 cesty vždy celkem po 186 km, osobním automobilem anonymizováno, registrační značka, při průměrné spotřebě paliva motorová nafta 5,7 litrů číslo km a vyhláškové ceně motorové nafty 29,80 Kč/litr a vyhláškové náhradě za opotřebení vozidla 4,00 Kč/km, tedy 3 180 Kč.

Cestovné v roce 2019 za 3 cesty z obec do obec a zpět k jednáním u soudu dne datum, datum a datum, tedy 3 cesty po 186 km osobním automobilem anonymizováno, registrační značka, při průměrné spotřebě paliva motorová nafta 5,7 litrů číslo km a vyhláškové ceně motorové nafty 33,60 Kč/litr a vyhláškové náhradě za opotřebení vozidla 4,10 Kč/km, tedy 3 356 Kč (avšak z této částky již byla ½ přiznána vůči žalobci celé jméno původního účastníka) a zbytek činí 1 678 Kč.

Cestovné v roce 2020 za 1 cestu z obec do obec a zpět k jednání u odvolacího soudu dne datum, tedy 1 cesta po 186 km osobním automobilem anonymizováno, registrační značka, při průměrné spotřebě paliva motorová nafta 5,7 litrů číslo km a vyhláškové ceně motorové nafty 31,80 Kč/litr a vyhláškové náhradě za opotřebení vozidla 4,20 Kč/km, tedy 1 118 Kč (avšak z této částky již byla ½ přiznána vůči žalobci celé jméno původního účastníka) a zbytek činí 559 Kč.

Cestovné v roce 2021 za 4 cesty z obec do obec a zpět k jednáním u soudu dne datum, datum, datum a datum, tedy 4 cesty po 186 km osobním automobilem anonymizováno, registrační značka, při průměrné spotřebě paliva motorová nafta 5,7 litrů číslo km a vyhláškové ceně motorové nafty 27,20 Kč/litr a vyhláškové náhradě za opotřebení vozidla 4,40 Kč/km, tedy 4 427 Kč.

Náhrada za ztrátu času v souvislosti s cestami z obec do obec, která představuje v roce 2018 cestu ke třem jednáním, kdy každá cesta trvala 6 půlhodin, tedy 3 cesty x 6 půlhodin ztráty času x 100 Kč, tedy 1 800 Kč, v roce 2019 cestu ke třem jednáním, kdy každá cesta trvala 6 půlhodin, tedy 3 cesty x 6 půlhodin ztráty času x 100 Kč, tedy 1 800 Kč, avšak z toho ½ již byla přiznána vůči žalobci celé jméno původního účastníka, zbývá 900 Kč, dále v roce 2020 jedna cesta ke jednáním u odvolacího soudu, která trvala 6 půlhodin po 100 Kč, tedy 600 Kč, avšak z toho ½ již byla přiznána vůči žalobci celé jméno původního účastníka, tj. 300 Kč a v roce 2021 cesta ke 4 jednáním, kdy každá cesta trvala 6 půlhodin po 100 Kč, tedy 2 400 Kč, celkem tedy 5 400 Kč.

Daň z přidané hodnoty pak činí 21% z částky 331 704 Kč, tedy 69 657,84 Kč a celkem činí náklady řízení žalované 401 361,84 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnost uloženou jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.