OSOL 21 C 131/2026-67
- Soud:
- Okresní soud v Olomouci
- Spisová značka:
- 21 C 131/2026-67
- Datum rozhodnutí:
- 17. 9. 2026
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSOL:2026:21.C.131.2026.1
- Jazyk textu:
- cs
ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o 42 483,03 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 17 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni: částku 10 415,10 Kč, dále částku 14 867,93 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 768,89 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 181,93 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 657,77 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 18,47 % ročně z částky 12 657,77 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 491,20 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 1 885,33 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 11 388,34 Kč od datum do zaplacení, úrok ve výši 18,17 % ročně z částky 11 388,34 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výroku uvedené s příslušenstvím s tím, že dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně (společnost právnická osoba) s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále též „smlouva č. hodnota“), na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek 12 484 Kč představující součet kapitalizovaných úroků 6 463 Kč, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 597 Kč a poplatek za pojištění 1 924 Kč (souhrnně „poplatek“). Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet v celkem hodnota splátkách. Poslední splátka byla stanovena na datum, žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, poslední uhradil datum. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem 1 000 Kč a dluží na jistině 12 657,77 Kč, na poplatku 11 826,23 Kč.
2. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. Dále dne datum uzavřel právní předchůdce žalobkyně (společnost právnická osoba) s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota (dále též „smlouva č. hodnota“), na jejímž základě poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit poplatek 15 668 Kč představující součet kapitalizovaných úroků 8 671 Kč, poplatek za administrativní zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a poplatek za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 937 Kč a poplatek za pojištění 1 560 Kč (souhrnně „poplatek“). Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky splácet v celkem hodnota splátkách. Poslední splátka byla stanovena na datum, žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, poslední uhradil datum. Žalovaný uhradil právnímu předchůdci žalobkyně celkem 11 800 Kč a dluží na jistině 11 388,34 Kč, na poplatku 9 479,66 Kč. Dále se žalobkyně domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku.
3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.
4. Ve věci bylo rozhodnuto dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.
5. Soud ve věci učinil na základě níže uvedených skutkových zjištění následující závěr o skutkovém stavu:
6. Dne datum uzavřeli společnost právnická osoba a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru s odkazem na ust. § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 13 000 Kč. Tyto se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit v 52 splátkách, a to spolu s poplatkem ve výši 10 560 Kč představující úrok ve výši 6 463 Kč, odměnu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a úhradu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 2 597 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum).
7. Dále dne datum uzavřeli společnost právnická osoba a žalovaný smlouvu o spotřebitelském úvěru s odkazem na ust. § 2390 občanského zákoníku, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 17 000 Kč. Tyto se žalovaný ve smlouvě zavázal splatit v 52 splátkách, a to spolu s poplatkem ve výši 14 108 Kč představující úrok ve výši 8 671 Kč, odměnu za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč, a úhradu za komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 937 Kč (smlouva o spotřebitelském úvěru ze dne datum). Žalovaný byl právním předchůdcem žalobkyně zařazen do pojistného programu (listina zařazení zákazníka do pojistného programu).
8. Dle článku 6.8 smluvních podmínek (shodně v případě obou uzavřených smluv), je právní předchůdce žalobkyně oprávněn vyzvat zákazníka k vrácení celé dosud nesplacené jistiny, pokud dosáhne nedoplatku v souhrnné výši dvanáctinásobku první týdenní splátky nebo trojnásobku první měsíční splátky a zákazník ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy neuhradí dlužné splatné splátky (smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru).
9. Žalovaný uhradil na smlouvu ze dne datum celkem 1 000 Kč a na smlouvu ze dne datum celkem 11 800 Kč (listina označena tabulka umoření).
10. V žádosti o spotřebitelský úvěr dne datum žalovaný uvedl údaje ke své osobě, druh bydlení (nájemník), rodinný stav, počet vyživovaných osob (žádná), účel úvěru (refinancování), zdroj příjmu (právnická osoba), pracovní zařazení (dělník), výši příjmu (14 886 Kč), další příjmy (10 000 Kč), měsíční výdaje (3 000 Kč), zápůjčky u jiných společností (kolonka ne) (listina zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr).
11. V žádosti o spotřebitelský úvěr dne datum žalovaný uvedl údaje ke své osobě, druh bydlení (spolubydlící), rodinný stav, počet vyživovaných osob (žádná), účel úvěru (refinancování), zdroj příjmu (právnická osoba), pracovní zařazení (dělník), výši příjmu (13 378 Kč), další příjmy (6 000 Kč), měsíční výdaje (3 000 Kč), zápůjčky u jiných společností (kolonka ne) (listina zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr).
12. Dne datum uzavřela právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník smlouvu o postoupení pohledávek, součástí souboru postoupených pohledávek je i pohledávka žalobou uplatněná za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek, včetně přílohy). Oznámení o postoupení pohledávky učinil postupitel vůči žalovanému přípisem z datum (listina oznámení o postoupení pohledávek). Právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne datum (předžalobní výzva, podací lístek).
13. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o zápůjčce se zapůjčitel zavazuje, že vydlužiteli přenechá zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu.
14. Podle § 2392 odst. 1 o.z., při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
15. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
17. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
19. Podle § 1970 o.z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
20. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
21. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalobou uplatněná pohledávka byla postoupena na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel s žalovaným ve dvou případech smlouvu o zápůjčce dle § 2390 o.z., která je ve smyslu ust. § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru smlouvou o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy vystupoval jako spotřebitel (slabší smluvní strana), aplikují se ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž dle § 86 tohoto zákona měl právní předchůdce žalobkyně povinnost před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, tj. jeho schopnost poskytnutý úvěr splácet.
22. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v § 9 odst. 1 stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. spisová značka).
23. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18).
24. Poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele… Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení. Poskytovatel musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, č. j. spisová značka).
25. Žalobkyně (její právní předchůdkyně) neprověřila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tj. schopnost poskytnutý úvěr spolu s úrokem a poplatky žalobkyni vrátit řádně a včas. Žalovaný v žádosti ze dne datum uvedl, že jeho příjem ze zaměstnání činí 13 378 Kč a další příjem 6 000 Kč, není však nijak zřejmé, natož ověřené, co má tento další příjem představovat. Výdaji žalovaného se žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy vůbec nezabývala, nezjišťovala, ani neověřovala, jaké má konkrétní výdaje, zda má dluhy vůči jiným subjektům, v jaké výši, zda jsou proti jeho osobě vedeny exekuce aj., pouze se spokojila s tvrzením, že měsíční výdaje činí 3 000 Kč, kdy není zřejmé, zda uvedená částka má zahrnovat i výdaje na bydlení, stravu a jiné pravidelné výdaje. Žalovaný v žádosti ze dne datum uvedl, že jeho příjem ze zaměstnání činí 14 886 Kč a další příjem 10 000 Kč, opět není však nijak zřejmé, natož ověřené, co má tento další příjem představovat. Výdaji žalovaného se žalobkyně při uzavírání úvěrové smlouvy vůbec nezabývala, nezjišťovala, ani neověřovala, jaké má konkrétní výdaje, zda má dluhy vůči jiným subjektům, v jaké výši, zda jsou proti jeho osobě vedeny exekuce aj., pouze se spokojila s tvrzením, že měsíční výdaje činí 3 000 Kč, kdy není zřejmé, zda uvedená částka má zahrnovat i výdaje na bydlení, stravu a jiné pravidelné výdaje, a to za situace, kdy žalovaný v žádosti uvedl, že bydlí v nájmu. Žalobkyně tak zjevně porušila svou povinnost stanovenou v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, v důsledku čehož je nutné pohlížet na předmětnou smlouvu o úvěru jako na absolutně neplatnou (viz výše) a nárok žalobkyně právně posoudit dle ustanovení o bezdůvodném obohacení. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je tak žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru sníženou o již provedené platby žalované, a to bez sjednaných úroků, poplatků. Bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že uhradil žalobkyni nad rámec jí tvrzené částky, případně, že dluh zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, úhradu dluhu či jeho zánik jiným zákonem stanoveným způsobem, ve výši přesahující výši tvrzenou žalobkyní, netvrdil ani neprokázal. Soud tedy zavázal žalovaného k úhradě dlužné jistiny ve výši 12 000 Kč (13 000 Kč – uhrazených 1 000 Kč) v případě smlouvy č. hodnota a ve výši 5 200 Kč (17 000 Kč – uhrazených 11 800 Kč) v případě smlouvy č. právnická osoba ohledem na neplatnost smlouvy pro porušení ustanovení o úvěruschopnosti se soud dále již nezabýval případnou neplatností smlouvy pro nesoulad s dobrými mravy (z důvodu sjednané výše poplatku).
26. V souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je žalovaný povinen vrátit dosud nevrácenou část poskytnuté jistiny, a to v době přiměřené jeho možnostem. Ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tj. v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka). V řízení nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době splatnosti poskytnuté jistiny ve smyslu ust. 87 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto ji určil soud. Žalovaný byl v řízení zcela pasivní, netvrdil ani nedoložil ničeho ke svým majetkovým poměrům. Proto soud neshledal žádného důvodu stanovit delší dobu plnění a odchýlit se od ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. V části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení za dobu předcházející, tak byla žaloba zamítnuta, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku, a žalovaná proto není s úhradou jistiny úvěru t.č. v prodlení.
27. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř. Příslušenství, které bylo předmětem žaloby, soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozhodnutí. Více procesně úspěšným účastníkem byl v řízení žalovaný, kterému však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.