OSPE 4 C 85/2023-142

Okresní soud v Pelhřimově rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Jiříkovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ b) Jméno žalobce B, narozená dne Datum narození žalobce B ⟪LB:lb_003⟫ oba bytem Adresa žalobce B ⟪LB:lb_004⟫ oba zastoupeni advokátkou Jméno advokátky ⟪LB:lb_005⟫ se sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_006⟫ proti ⟪LB:lb_007⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozená dne Datum narození žalované A ⟪LB:lb_008⟫ bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_009⟫ 2. Jméno žalované B, narozený dne Datum narození žalované B ⟪LB:lb_010⟫ bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_011⟫ oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_012⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_013⟫ o určení existence věcného břemene

I. Žalobci mají právo odpovídající věcnému břemeni k tíži pozemku parc. čís. Anonymizováno, v katastrálním území adresa, spočívající v právu užívat služebný pozemek parc. čís. Anonymizováno, v katastrálním území adresa, pro příchody, příjezdy, odchody a odjezdy k oprávněným pozemkům parc. čís. st. 235 zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci č. ev. Anonymizováno, v části obce adresa, parc. čís. Anonymizováno a parc. čís. Anonymizováno, vše v katastrálním území adresa, a to v rozsahu vymezeném geometrickým plánem vypracovaným tituly před jménem jméno FO, právnická osoba, adresa, číslo plánu: Anonymizováno a ověřeným KÚ pro adresa, dne 11. 9. 2024, jenž je součástí rozsudku.

II. Žalobcům se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

2 4 C 85/2023

1. Žalobci se ve svém návrhu domáhají určení existence věcného břemene ve prospěch pozemku parc. č. hodnota zastavěná plocha, jehož součástí je stavba pro rodinnou rekreaci číslo evidenční Anonymizováno a pozemků parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno k tíži pozemku parc. č. Anonymizováno ostatní plocha, dle geometrického plánu tak, jak byl předložen v průběhu řízení. Na základě vývoje zápisu v katastru nemovitostí provedl katastrální úřad opravu v souboru popisných informací, v jejímž důsledku došlo mimo jiné k upřesnění rozsahu věcného břemene. Důvodem pro provedení opravy byla v oznámení popsaná nejednoznačnost a neurčitost v geometrickém plánu č. hodnota–Anonymizováno, který tvořil nedílnou součást smlouvy o věcném břemeni ze dne 6. 8. 1998 a vymezoval rozsah věcného břemene. S odkazem na tento nový, avšak nesprávný zápis, znemožňují žalovaní žalobcům výkon jejich práva vyplývající z věcného břemene tím, že na hranici pozemku č. 823/24 umístili dřevěný plot a žalobci se nemohou dostat ke svým nemovitostem. Do roku 2019 žili v domnění, že věcné břemeno bylo zřízeno na základě řádného geometrického plánu, který byl zpracován tak, že vyhovoval všem v té době předepsaným náležitostem a vymezoval rozsah věcného břemene tak, aby jej mohli fakticky vykonávat. Byla uzavřena smlouva o věcném břemeni, když dle této jsou žalobci oprávněni užívat věcné břemeno pro příchod, příjezd, odchody a odjezdy ke svým pozemkům. Vůle žalobců a původní vlastnice povinného pozemku paní jméno FO byla zřídit věcné břemeno chůze a jízdy v nyní požadovaném rozsahu. Pozemek parc. č. Anonymizováno spoluvlastnili žalobci rovno dílně s manželi jméno FO, a to od roku 1997 do roku 2008. Polovinu pozemku navazující na pozemek č. Anonymizováno/Anonymizováno, dnes Anonymizováno užívali výlučně žalobci, druhou polovinu užívali manželé Anonymizováno. Tento způsob užívání vedl následně k uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Geometrický plán č. hodnota–Anonymizováno tvořil nedílnou součást smlouvy o věcném břemeni, nicméně zachytil jinou polohu věcného břemeno chůze a jízdy tak, že nenavazovalo přímo na panující pozemky. Žalobci ze smlouvy o věcném břemeni vycházeli po dobu více jak 10 let. V dobré víře se tak chovali způsobem odpovídajícím jazykovému vymezení věcného břemene. Užívali pozemek pro příchody, příjezdy, odchody a odjezdu ke svým pozemkům. jméno FO ani její právní nástupci neměli k popsanému způsobu užívání povinného pozemku ani ze stran žalobců, ani ze strany účastníků smlouvy o věcném břemenu žádné výhrady. Cesta na pozemek parc. č. Anonymizováno byla ze strany žalobců i ostatních účastníků fakticky využívána již před uzavřením smlouvy o věcném břemeni. Práva vyplývající z věcného břemene, chůze a jízdy v žalovaném rozsahu tedy vykonávali v dobré víře již ode dne uzavření smlouvy o věcném břemeni, tedy od 6. 8. 1998, kdy toto užívání kontinuálně navazovalo na smluvně neošetřené užívání povinného pozemku. Až na základě oznámení o provedení opravy chyby v katastrálním operátu ze dne 18. 10. 2019 se dozvěděli o rozporu geometrického plánu. Na základě smlouvy o věcném břemeni nabyli žalobci právo odpovídající věcnému břemenu v dobré víře, neboť zejména s ohledem na jazykové vyjádření obsahu věcného břemene v článku VI. smlouvy mohli být se zřetelem ke všem okolnostem důvodně přesvědčeni, že věcné břemeno chůze a jízdy bylo zřízeno tak, aby na své pozemky mohli přijíždět a přicházet. Chopili se dobré víry spoléhající na odbornost geodeta, že vymezí věcné břemeno tak, aby odpovídalo jeho jazykovému vymezení ve smlouvě. Právo vyplývající z věcného břemena v tom rozsahu, v jakém se nyní domáhají jeho určení, vykonávali minimálně po dobu 20 let požadovaných pro mimořádné vydržení bez jakékoliv pochybnosti ohledně toho, že jim v tomto rozsahu náleží. Došlo tedy k vydržení ať řádnému či mimořádnému.

2. Žalovaní navrhli zamítnutí návrhu s tím, že okresní soud není ve věci věcně a místně příslušným soudem, když žalobci napadají správnost rozhodnutí správního orgánu. Namítají, že nejsou ve věci pasivně legitimováni, neboť v době, kdy byla uzavřena smlouva o věcném břemeni, nebyli vlastníky pozemku parc. č. Anonymizováno, nejsou tedy seznámeni s okolnostmi uzavření smlouvy. Z geometrického plánu však jednoznačně vyplývá, že již v době uzavření této smlouvy věcné

3 4 C 85/2023 břemeno nenavazovalo přímo na panující pozemky. Pokud se žalobci s tehdejším vlastníkem pozemku tímto způsobem dohodli, nemůže to být k tíži žalovaných. Žalobci od počátku si byli vědomi, že věcné břemeno nenavazuje na jejich pozemky, nejsou tedy v dobré víře a nemohlo dojít k vydržení věcného břemene. Žalobcům nebrání a nikdy nebránili v přístupu k jejich pozemkům. Žalobci vlastní i pozemek Anonymizováno na kterém mohou bez problémů parkovat svůj automobil s tím, že právě za tímto účelem si pozemek kupovali. Přesto, že žalobci nadužívali pozemek nad rámec oprávnění z věcného břemene a pozemek žalovaných poškozovali, měli zájem uzavřít dohodu o užívání pozemku, což však žalobci odmítli. Žalobcům tedy bylo nabízeno smírné řešení formou obligačního práva. Žaloba je podána z preventivních či pohodlných důvodů. Chybný je i petit, neboť se jedná o určovací žalobu. Žalobci pak neprokázali naléhavý právní zájem, neboť nejsou omezováni v užívání. Naopak žalobou by bylo omezeno vlastnické právo žalovaných a vznikl by výrazný nepoměr. V roce 1998 byl vypracován jasný a konkrétní zákres věcného břemene, a tak byl i vložen do katastru.

3. Žalobce jako účastník řízení uvedl, že pozemek získal v roce 1993. Při stavbě vznikla potřeba příjezdové cesty, neboť se původně jezdilo nesmyslnou oklikou, a i přes pole ZD, kde se platil ušlý zisk. V roce 1998 se proto dohodl s paní jméno FO. Vykoupila se horní část cesty, když získali 1/16 a zřídilo věcné břemeno. Věcné břemeno si zřídili pouze tři chataři a přes tento pozemek se jezdilo a jezdí. Na pozemek mají dva vjezdy, jeden původní, druhým se jezdilo při nabytí druhé parcely. Vjezdy byly ve stejných kolejích. Nikdy jim nikdo ve vjezdu nebránil až žalovaný, který udělal provizorní dřevěnou zábranu. Žalobkyně jako účastnice řízení uvedla, že pozemek koupili v roce 1993. Jezdili od modřínu dolů. Nejprve měli na pozemku buňku, byl zde jeden vjezd, nebyl zde živý plot. Další část pozemku koupili od majitele pozemku v horní části. Ohledně pozemku služebného se vystřídali tři vlastníci. Problémy jsou až s žalovanými, když dělají naschvály, neví proč. V roce 1998 se nechali zřídit věcné břemeno spolu s panem Anonymizováno. V té době nebyl problém. Celou dobu jezdí po stejném pozemku. Mezi jejich chatou a chatou pana Zity byla parcela, a protože nechtěli, aby mezi nimi nikdo stavěl, tak ji odkoupili a každý užíval 1/2. Potom pan jméno FO chtěl chatu odprodat, zavolal se geodet a pozemek se rozdělil. Spodní vjezd užívala k obhospodařování záhonů a podobně. Před třemi roky jej žalovaný zabednil. Předtím tam parkovali auto. Cestou jezdí 30 let. Celou dobu cestu udržovali, vysekávali meze.

4. Žalovaný jako účastník řízení uvedl, že koupili pozemek parc. č. Anonymizováno. Sousedé si udělali geometrický plán, který byl vložen do katastru, odjakživa však jezdí špatně. Žalobcům v přístupu k pozemku nebránil, jezdili tam a jezdí. Dal pouze zábranu na spodní hranici proto, aby se tam necouralo. Přes správně vytyčenou cestu nelze jezdit, neboť jsou tam vzrostlé stromy. Každý si jezdí, jak chce. Že zde není věcné břemeno až k hranicím žalobce od roku 2019 ví. Ví, že tam je proužek, který nikdo neřešil. Cesta je vyježděna jinak, než je geometrický plán. Žalobci se na ničem nepodílejí, ani na údržbě, ani na ostatních věcech. Sám získal pozemek v roce 2018. Zábranu dal po zaměření geometrického plánu, neboť si chtěl ověřit, kudy vede cesta. Žalovaná potvrdila, že vlastní pozemek Anonymizováno, kde je věcné břemeno, které záhadně zmizelo, potom se zas objevilo. Docházelo ke konfliktům. Cesta je vyježděná částečně na věcném břemenu, částečně mimo geometrický plán. Byly velké problémy, než cestu koupili. Žalobci brání v užívání jejich pozemku. Věcné břemeno nejsou ochotni zřídit, ale klidně uzavřou smlouvu o nájmu. Původní geometrický plán byl u smlouvy. Sami si nechali udělat další zaměření. O špatných vztazích s žalobci věděla paní jméno FO, proto také pozemek prodala jim. Při běžné obezřetnosti je zřejmé, jak bylo věcné břemeno zakresleno.

5. Svědci jméno FO a jméno FO shodně uvedli, že ke své chatě jezdí po svém věcném břemeni v jiné části. Kdo cestu udržuje, neví. Žalobci si jezdí po svém věcném břemeni. Jaká jsou vlastnická práva, neví. Svědek jméno FO potvrdil, že kdysi měl chatu jako soused žalobců.

4 4 C 85/2023

Byl první, kdo v té proluce, která byla mezi chatami, vyřizoval koupi a věc řešil. Od paní jméno FO, která byla vlastnice všech pozemků okolo, kupovali část cesty do podílového spoluvlastnictví 1/16. Když přišel, zjistil, že nikde nejsou přístupové cesty, proto jednal s paní jméno FO. Nakonec se všichni sešli, část cesty byla odkoupena a aby to bylo spravedlivý, každý si zařizoval další věcné břemeno sám. Byla zde vyježděná cesta, která tam byla několik desítek let, věcná břemena se vyřizovala později. Cesta byla vyježděná ještě předtím, než se začalo stavět. Ze začátku se jezdilo po poli, pak se vyřídila cesta. Spodem vlastně žádná cesta nebyla, byl to lesní pozemek. Okolo žalobců, Anonymizováno a Anonymizováno se jezdilo dolů, jiná cesta tam nebyla. Neví, zda byly další smlouvy. K Anonymizováno chodil, měli tam rekreační objekty, takže se navštěvovali, jezdili k sobě zezadu, jezdili i zepředu. Když potřeboval odvést materiál, tak se tam nákladním autem nedostal, jezdil proto okolo Anonymizováno. I dole to bylo otevřený. Potom žalobci koupili polovinu pozemků od Anonymizováno. Původně byla mezi chatami proluka, nebyl tam žádný plot, jezdilo se tudy.

6. Ze smlouvy o věcném břemenu ze dne 6. 8. 1998 vyplývá, že mezi paní jméno FO a žalobci a dalšími účastníky, a to manželi Anonymizováno a manželi jméno FO došlo k uzavření smlouvy o věcném břemenu, když dle článku VI. se účastníci dohodli na zřízení věcného břemena, chůze a jízdy, když žalobci jako vlastníci pozemku Anonymizováno/Anonymizováno a AnonymizovánoAnonymizováno jsou oprávnění používat pro příchody, příjezdy, odchody a příjezdy ke svým pozemkům cestu přes pozemky parc. č. Anonymizováno a pozemky - parcely pozemkového katastru parc. č. Anonymizováno a parc. č. Anonymizováno, jenž jsou vyznačeny na geometrickém plánu, který vyhotovila geometrická kancelář, č. plánu Anonymizováno, který je nedílnou součástí smlouvy. Věcné břemeno bylo oceněno a zaplaceno. Součástí je geometrický plán tituly před jménem jméno FO ze dne 10. 7. 1998. Dle zprávy právnická osoba adresa, pracoviště adresa ze dne 18. 10. 2019 byla dne 6. 8. 1998 uzavřena smlouva o věcném břemeni, jejíž součástí byl geometrický plán č. hodnota–Anonymizováno Dne 25. 9. 2018 bylo katastrálnímu úřadu předloženo ohlášení změny údajů o pozemku k zápisu do katastru nemovitostí - žádost o zápis změny druhů pozemků a geometrického určení hranic pozemků z důvodu rozdělení pozemků, ke kterému byl přiložen geometrický plán č. hodnota–Anonymizováno pro rozdělení pozemku a vymezení rozsahu věcného břemene. Při zápisu ohlášení změny údajů o pozemku byla v rozporu s obsahem smlouvy sp. zn. Anonymizováno a ostatními předloženými listiny zapsána povinnost k pozemku parc. č. Anonymizováno. S odkazem na nejednoznačnost a neurčitost geometrického plánu Anonymizováno právnická osoba v souboru geodetických informací hranice rozsahu věcné břemeno v části pozemku dle smlouvy Anonymizováno-č. účtu nezobrazil a současně neprovedl zápis v souboru popisných informacích k parc. č. Anonymizováno. Podpůrně právnická osoba v dané věci vycházel z geometrického plánu č. Anonymizováno ze dne 19. 3. 2018 pro vymezení rozsahu věcného břemene k části pozemku. Z výpisu katastru vyplývá, že žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa. Žalobci jsou potom zapsání v katastru nemovitosti jako spoluvlastníci pozemku parc. č. Anonymizováno s právem věcného břemena chůze a jízdy. Dne 11. 9. 2008 uzavřeli žalobci s manželi Jiřím a jméno FO dohodu o zrušení podílového spoluvlastnictví, když geometrickým plánem č. hodnotaAnonymizováno ze dne 1. 8. 2008 byla parc. č. Anonymizováno rozdělena na parc. č. Anonymizováno s tím, že žalobci převzali do výlučného vlastnictví parcelu č. Anonymizováno. Soudu dále byla předložena řada fotografií, ze kterých vyplývá například, jak vypadala nemovitost žalobců v roce 2007 či 2015. Dle zprávy právnická osoba ze dne 15. 5. 2024 v roce 1998 byla v k. ú. adresa platná pouze analogová mapa, do které se věcná břemena nezakreslovala. K uplatnění katastrální mapy digitalizované došlo 15. 6. 2016 a zákres věcného břemena se promítl provedením vkladu 6. 10. 2021, 22. 12. 2023. Soudu dále byl předložen geometrický plán tituly před jménem jméno FO č. hodnotaAnonymizováno, ze kterého vyplývá požadovaný rozsah věcného břemena s tím, že žalobci požadují přístup jak k pozemku parc. č. Anonymizováno, tak k pozemku parc. č. Anonymizováno. Okresní soud byl i na místě samém, kdy viděl, že a jak je komunikace udržována, kde jsou živé ploty s tím, že na rozcestí chat uprostřed věcného břemene

5 4 C 85/2023 stojí obrovský modřín. Žalobce předložil doklady o zaplacení materiálu a dopravy, které jsou vystaveny na jeho jméno pro technické služby s tím, že se jedná o dodávku posypového materiálu.

7. Žalobci se ve svém návrhu domáhají určení, že mají právo odpovídající k věcnému břemenu. Vzhledem k tomu, že jsou nepochybně vlastníky pozemku parc. č. hodnota se stavbou pro rodinnou rekreaci, evidenční číslo hodnota a pozemku parc. č. Anonymizováno a Anonymizováno jsou ve věci aktivně legitimováni. Žalovaní namítají, že nemají pasivní legitimaci, neboť jak došlo ke zřízení věcného břemena, neví, neboť v této době pozemek ještě nevlastnili. Jak vyplývá z výpisu z katastru jsou vlastníky služebného pozemku parc. č. Anonymizováno a jsou tedy ve věci pasivně legitimováni. Protože se žalobci domáhají určení práva odpovídající věcnému břemenu má soud za to, že je dána i pravomoc soudu, neboť katastrálnímu úřadu či ve správním řízení nelze rozhodnout o vydržení práva věcného břemena, která přísluší soudu a je tedy příslušný k rozhodnutí obecný soud. Podle ust. § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na to naléhavý právní zájem. Žalobci se bez pochybností domáhají určení svého práva, tak je i žaloba označena. Žalovaní tvrdí, že žalobci nemají naléhavý právní zájem na určený práva odpovídající věcnému břemenu, neboť v užívání nebrání, což však není pravda. Žalování si na hranici umístili dřevěná prkna, čímž zabránili žalobcům užívat spodní vjezd. Byť předmětem sporu je fakticky úzký pruh mezi plotem z vysázených smrčků a tvrzenou hranicí, pruh mechu, je zřejmé, že účastníci v současné době nejsou schopni se domluvit ani na malicherné věci, a je proto nutno rozhodnout. Jak vyplývá z výslechů všech svědků i z map je zřejmé, že podél chaty žalobců vedla cesta. Tato cesta zde vedla dlouhá léta, neboť jiný přístup k dolní části pozemků není. Svědek jméno FO potom potvrdil, že po této cestě se již od devadesátých let jezdilo. Ukázal na mapě (číslo listu 94), že při výstavbě své chaty se musel dostávat k jízdě s větším nákladem právě přes tuto cestu. V současné době na pozemku žalobců je bazén, nicméně když se chaty stavěly, byla zde plocha, kterou užívali jak žalovaný, tak svědek k výjezdu. Z tohoto snímku potom je také zřetelně vidět, že žalobci mají výjezd jednak v horní části, když dokoupili polovinu pozemku nad svou chatou, kde učinili hlavní vchod ke své chatě, avšak i v dolní části byl výjezd právě směrem k chatě svědka. O tom, že zde nebyl souvislý plot, svědčí jednak mapy, jednak fotografie ( číslo listu 85), ze které je patrno, že plot ze stromků byl zejména v horní části a byla zde proluka, kterou se jezdilo. Byť dolní vjezd již není vjezdem hlavním, protože parkoviště je v horní části, je tento vjezd nutný ke spodní části okolo bazénu a po celá léta byl a je otevřený. Vždy zde byla a je mezera v živém plotě. Z dohody o věcném břemenu z 6. 8. 1998 nepochybně vyplývá, že mezi žalobci a vlastníky hořejších chat a majitelkou služebného pozemku došlo k uzavření smlouvy o věcném břemenu, jejímž důvodem bylo, že vlastníci nemovitostí chtěli ošetřit příjezd a chůzi ke svým nemovitostem. Byla proto uzavřena smlouva o zřízení věcného břemene chůze a jízdy k jejich pozemkům, když za zřízení tohoto věcného břemene bylo i zaplaceno. Věcné břemeno bylo vymezeno geometrickým plánem Anonymizováno. Je pravda, že geometrický plán byl nešťastně vyhotoven (číslo listu 44), když na první pohled se jeví, že věcné břemeno nesousedí přímo s pozemky účastníků. V současné době již nelze zjistit, z jakého důvodu znalec vytyčil věcné břemeno podél hranice pozemků. Naprosto teoreticky mohl pouze chtít oddělit šrafovanou a plnou čáru. Je však zcela nelogické, aby mezi věcným břemenem a pozemky žalovaných byl jakýsi proužek cesty, který by bránil nemovitosti užívat. Nejedná se o tak markantní rozdíl ve vytyčení hranic, aby soud mohl dospět k závěru, že žalobci jednoznačně věděli, že se ke svému pozemku nedostanou. I při běžné opatrnosti má okresní soud za to, že vzhledem k tomu, že geometrický plán byl součástí smlouvy o zřízení věcného břemena, bylo úmyslem všech účastníků zřídit věcné břemeno, které by umožňovalo využívat pozemky žalobců. To bylo nepochybně úmyslem všech zúčastněných osob. Nutno podotknout, že v geometrických plánech jsou i přípustné odchylky. Žalobci nepochybně touto cestou, která tam byla odnepaměti a oběma vchody do své nemovitosti bez problémů jezdili. Až ze zprávy právnická osoba pro adresa ze dne

6 4 C 85/2023

18. 10. 2019 se dozvěděli, že s odkazem na nejednoznačnost a neurčitost geometrického plánu, katastrální úřad nezobrazil a současně neprovedl zápis souboru popisných informací. Na místě samém vzhledem k již hodně vzrostlému modřínu a i patníkům, které byly soudu ukázány, bylo zjištěno, že zejména v horní části věcné břemeno nevede tudy, kudy vlastně vést mělo, avšak tuto skutečnost soud nepovažuje za rozhodnou, když není předmětem řízení neboť za rozhodující má faktický stav, který byl v současné době zanesen novým geometrickým plánem. Byl by nelogický závěr, že si žalobci za úplatu nechali zřídit věcné břemeno, když by se nemohli dostat na své pozemky. Při vytyčení geometrického plánu potom logicky spoléhali na odbornost geometra, zpracovávajícího tento geometrický plán, neboť se jedná o vysoce odbornou otázku a neměli sebemenší důvod pochybovat o tom, že by se po zřízení věcného břemena ke svým pozemkům nemohli dostat. Svědecký výslech geometra již nemůže být proveden, neboť tento zemřel. Žalobci cestu k příjezdu fakticky užívali, a jak vyplývá z faktur, ale z výpovědí svědků na její údržbě a údržbě okolí se i podíleli. Okresní soud dospěl k závěru, že vůlí účastníků bylo zřídit věcné břemeno tak, aby se žalobci mohli dostat ke svým pozemků. Písemná smlouva měla zachytit stávající stav užívání vyježděné cesty, přičemž geometrický plán tvořil nedílnou součást této písemné smlouvy. Pokud geometrický plán byl nedílnou součástí této smlouvy, a pokud byl nepřesný, má okresní soud za to, že samu tuto nepřesnost nelze brát k tíži žalobců. Žalobci cestu tak, jak jí odnepaměti užívali, užívají a nikdy v nebyli užíváni omezováni až žalovanými.

8. Vůle založit věcné břemeno cesty byla projevena žalobci a právní předchůdkyní žalovaných v roce 1998 písemnou smlouvou, tedy v době občanského zákona. Občanský zákon ve svých ustanoveních § 151 a následujících upravoval věcná břemena, když ustanovení dle § 151n věcná břemena omezují vlastníka nemovité věci ve prospěch někoho jiného tak, že je povinen něco trpět, něčeho se zdržet nebo něco konat. Práva odpovídající věcným břemenům jsou spojena buď s vlastnictvím určité nemovitosti, nebo patří určité osobě. Věcná břemena spojená s vlastnictvím nemovitosti přecházejí s vlastnictvím věci na nabyvatelé. Pokud se účastníci nedohodli jinak, je ten, kdo je na základě práva odpovídajícího věcnému břemeni oprávněn užívat cizí věc, povinen nést přiměřené náklady na její zachování a opravy; užívá-li však věc i její vlastník, je povinen tyto náklady nést podle míry spoluužívání. Podle ustanovení § 151o odst. 1 obč. zákona věcná břemena vznikají písemnou smlouvou na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemeni lze nabýt také výkonem práva, tedy vydržením, ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídající věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí. Smlouvou může zřídit věcné břemeno vlastník nemovitosti, pokud zvláštní zákon nedává toto oprávněný i dalším osobám. Není-li vlastník stavby současně vlastníkem přilehlého pozemku a přístup vlastníka ke stavbě nelze zajistit jinak, může soud na návrh vlastníka stavby zřídit věcné břemeno ve prospěch vlastníka stavby spočívající v právu cesty přes přilehlý pozemek. I dnes platný o.z. upravuje v ust. § 1274 a násl. služebnost cesty. Podle ustanovení § 134 odst. 1 obč. zák. se oprávněný držitel stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu 3 let, u nemovitostí pak po dobu 10 let. Vzhledem k tomu, že žalobci po dobu více než 10 let se v dobré víře chovali tak, jak bylo jejich původní vůlí tedy užívat zřízené věcné břemeno v původně vyježděným rozsahu, lze dospět k závěru, že došlo k vydržení věcného břemena práva chůzi a jízdy na pozemku žalovaných.

9. Nad rámec shora uvedených úvah nutno upozornit, že i současný občanský zákoník upravuje vydržení, a to ustanovení § 1095, dle kterého uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní titul, na které se jeho držba zakládá. To neplatí pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle ust. § 3066 o. z., potom se do doby stanovené v ustanovení § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Tato

7 4 C 85/2023 doba však neskončí dříve, než uplynutím dvou let od nabytí účinnosti tohoto zákona jde-li o věc movitou, a pěti let jde-li o nemovitou.

10. Vzhledem k tomu, že žalobci uzavřeli písemnou dohodu o zřízení věcného břemene a toto věcné břemeno po dobu více než 20 let prakticky v ustáleném rozsahu užívali bez ohledu na geometrický plán, dospěl soud v závěru, že vydrželi právo věcného břemene chůze a jízdy tak, jak je žalováno, neboť jejich vůle směřovala k výkonu podstatného obsahu práva cesty a faktickému výkonu tohoto práva tak, jak bylo v písemné smlouvě dohodnuto a vědomě se chovali způsobem, který odpovídal obsahu práva cesty. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.

11. Při rozhodování o nákladech řízení soud nepřiznal žalobcům, ač měli ve věci plný úspěch právo na jejich náhradu, neboť má za to, že jsou splněny předpoklady ustanovení § 150 o. s. ř., dle kterého jsou-li to důvody vhodné zvláštního zřetele nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. Okresní soud má za to, že lze ještě nepřiznat právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovaní původní písemnou smlouvu o zřízení věcného břemene neznali, když ji neuzavírali a až když si dávali své pozemky do pořádku, tak zjistili, že geometrický plán je chybný. Smírné řešení formou obligačního práva potom bylo nabízeno, a ani oni nemohou za nepřesnost v katastru nemovitostí a v geometrických plánech. Náklady sporu jsou potom vyšší než cena pozemku.

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích, pobočka Tábor, prostřednictvím soudu podepsaného.