OSPH01 12 C 1/2017-160

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Tluchořovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro vydání věcí

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna vydat žalobkyni lis ohraňovací, typ příjmení jméno číslo, výrobce právnická osoba. Ve. právnická osoba, r. v. 2001, v. číslo barva modro-béžová, ohýbačku trubek, typ XOTH 80 TA, výrobce ZTS obec, r. v. 1997, v. č. R06 číslo, barva modro-šedá a nůžky tabulové, typ příjmení jméno číslo, výrobce právnická osoba. Ve. právnická osoba, r. v. 2000, v. číslo barva modro – béžová, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího právního zástupce na náhradě nákladů řízení částku 17 424 Kč.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalované vydání věcí uvedených ve výroku I. s tím, že tyto nabyla na základě kupní smlouvy č. KS – číslo ze dne datum. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že uzavřela ohledně movitých věcí leasingové smlouvy s jméno příjmení, IČO se sídlem adresa žalované, který v objektu žalované měl pronajaty výrobní prostory. Leasingové smlouvy byly následně vypovězeny z důvodu nehrazení leasingových splátek vedlejším účastníkem. jméno příjmení však movité věci nevrátil, opakovaně ujišťoval žalobkyni, že věci odkoupí, což se nestalo. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne datum, č. j. insolvenční spisová značka, byl na jeho majetek prohlášen konkurs. Předmětné movité věci však vedlejším účastníkem nebyly vydány a zůstaly v jeho dřívějším místě podnikání, tj. na adrese adresa žalované, v pronajatých prostorech od žalované. Žalovaná je podle výpisu z katastru nemovitostí vlastníkem stavebního objektu na této adrese. Tím, že předmětné věci zůstaly v prostorách ve vlastnictví žalované, přešly do její držby.

2. Žalovaná se podané žalobě bránila, když tvrdila, že movité věci označené v žalobě neprávem nezadržuje a ve věci není pasivně legitimována. Svoji obranu podporuje vylíčením právních poměrů v jím vlastněné nemovitosti. Žalovaná, v té době ještě pod právnická osoba s.r.o., pronajímala prostory nejprve jméno příjmení, poté anonymizováno ND družstvu a následně příjmení příjmení družstvu, které je současným nájemcem prostor. První nájemce jméno příjmení prostory užíval v období od datum do datum na základě smluv o nájmu nebytových prostor na dobu určitou. Žalovaná při uzavíraní nové nájemní smlouvy se anonymizována dvě slova družstvem dne datum sepsala s původním nájemcem jméno příjmení předávací protokol o vrácení pronajatých prostor, v tom samém okamžiku byl sepsán předávací protokol o předání prostor novému nájemci, kterého na základě plné moci zastupoval jméno příjmení. K fyzickému předání prostor mezi žalovanou a jméno příjmení a následně anonymizována dvě slova družstvem nikdy nedošlo. Tomu tak bylo z důvodu, že nového nájemce zastupoval původní nájemce jméno příjmení, nový nájemce nepožadoval vyklizení prostor a žalovaná tedy měla za to, že mezi novým a původním nájemcem zřejmě existuje nějaká dohoda ohledně vybavení prostor. Žalovaná uvádí, že prostor pronajímala bez jakéhokoliv vybavení. K ukončení nájmu prostor došlo mezi anonymizována dvě slova družstvem a žalovanou dohodou ze dne datum z podnětu nájemce, přičemž nájemce vznesl požadavek na uzavření nové nájemní smlouvy na družstvo příjmení příjmení družstvo, identifikační číslo zapsané v obchodním rejstříku vedeném Krajským soudem v Brně, oddíl titul, vložka číslo Nájemní smlouva byla uzavřena dne datum, tj. ten samý den, jak byla podepsána dohoda o ukončení smlouvy se anonymizována dvě slova družstvem. Nájemní smlouvu s příjmení příjmení družstvo podepisoval předseda družstva příjmení příjmení, přičemž vyjednávání a uzavírání smlouvy se zúčastnil jméno příjmení. V tomto případě došlo k podepsání předávacích protokolů z původního nájemce na nového nájemce, přičemž k fyzickému předání prostor žalované nedošlo, když nájemní vztah ze dne na den přecházel na nového nájemce, který byl opět ve vztahu s původním nájemcem, a tedy žalovaná neměla důvod k dožadování se vyklizení prostor. Žalovaná dále uvádí, že veškeré záležitosti týkající se nájemního vztahu s příjmení příjmení družstvem vyřizuje a se žalovanou jedná vždy jméno příjmení. Žalovaná tedy nemá vědomost, zda se uvedené movité věci nacházejí v prostoru, jenž užívá nový nájemce, pokud tomu tak je, je na žalobkyni, aby vydání věcí požadovala po příjmení příjmení družstvu, které zřejmě uvedené movité věci užívá. Při odvolacím jednání konaném dne datum žalovaná uvedla, že nájemní poměr příjmení příjmení družstvu skončil v říjnu 2017, prostory jsou doposud nevyklizené.

3. Ve věci bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne 3. října 2017, č. j. 12 C 1/2017-57, kterým soud žalobu zamítnul se závěrem, že žalovaná není ve věci pasivně legitimována, kdy odkázal na závěry plynoucí z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1470/2011, dle nichž není pro posouzení osoby, která je nositelem povinnosti k vydání movitých věcí, právně významné, komu a jaké svědčí právo ke stavbě, v níž jsou takové věci umístěny, nýbrž kdo tyto věci zadržuje, tj. kdo je fakticky drží.

4. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobkyně svým usnesením ze dne 18. dubna 2018 č.j. 11Co 38/2018- 86 rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení s odůvodněním, že soud prvního stupně se chybně nezabýval otázkou, kdo předmětné movité věci drží, a kdy pouze s ohledem na to, že prostory, o nichž žalobkyně tvrdí, že se v nich tyto věci nacházejí, žalovaná pronajala postupně jméno příjmení, anonymizována dvě slova družstvu a příjmení příjmení družstvu, uzavřel, že ten, kdo tyto věci má ve své faktické moci, je tento nájemce, nikoli žalovaná, která nemůže rušit nájemní právo nájemce. Tento závěr soudu shledal odvolací soud jako předčasný a zavázal soud doplnit dokazovaní o skutková zjištění ohledně toho, zda po ukončení podnikání jméno příjmení, který žalobkyni po vypovězení leasingových smluv tyto věci nevrátil, v prostorách pronajatých od žalované, tyto věci v daných prostorách zůstaly či nikoli, jaký byl jejich osud v následné době a kdo je fakticky ovládal.

5. Na základě provedeného dokazování, doplněného dle pokynů odvolacího soudu, má soud za prokázaný následující skutkový stav:

6. Z provedeného dokazování má soud za prokázáno, že žalobkyně nabyla na základě kupní smlouvy ze dne datum vlastnické právo k lisu ohraňovacímu, typ příjmení jméno číslo, výrobce právnická osoba. Ve. právnická osoba, r. v. 2001, v. číslo barva modro-béžová, ohýbačce trubek, typ anonymizována tři slova, výrobce anonymizováno obec, r. v. 1997, v. č. anonymizováno číslo, barva modro-šedá a nůžkám tabulovým, typ příjmení jméno číslo, výrobce právnická osoba. Ve. právnická osoba, r. v. 2000, v. číslo barva modro – béžová (kupní smlouva číslo k.s. - číslo ze dne datum, předávací protokol ze dne datum). Dále má soud za prokázáno, že ohledně výše specifikovaných movitých věcí uzavřela žalobkyně dne datum jako poskytovatel leasingu s jméno příjmení jako příjemcem leasingu smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci leasingu číslo číslo číslo (smlouva číslo smlouva číslo smlouva číslo všechny ze dne datum). Tyto smlouvy byl žalobkyní vypovězeny dne datum (výpověď leasingové smlouvy číslo ze dne datum, výpověď leasingové smlouvy číslo ze dne datum, výpověď leasingové smlouvy číslo ze dne datum).

7. Dále má soud za prokázáno, že jméno příjmení, na jehož majetek byl usnesením Krajského soudu v Brně dne datum prohlášen konkurz, užíval od datum do datum nebytový prostor číslo na pozemku parc. 4. číslo, na adrese adresa, PSČ obec, to vše v katastrální uzemí, územní celek, zapsáno u stát. instituce, stát. instituce, zapsáno na list vlastnictví, jehož vlastníkem je dle katastru nemovitostí žalovaná (dříve právnická osoba s.r.o. se sídlem adresa žalované) (internetový výpis z Katastru nemovitostí pro budovu s číslem popisným část obce, adresa na pozemku parcelní číslo; usnesení Krajského soudu v Brně, jednací číslo insolvenční spisová značka - B - 10 ze dne datum; smlouvy uzavřené mezi právnická osoba s.r.o. a jméno příjmení, a to smlouva o krátkodobém užívání prostoru číslo - 2009 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostoru číslo 2009 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostoru číslo - 2009 ze dne datum, smlouva krátkodobého užívání prostoru číslo - 2009 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostoru číslo 2010 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostoru číslo – 2010 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo – 2010 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2010 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo – 2010 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo – 2010 dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo – 2010 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2010 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo – 2010 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2010 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2010 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2010 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2011 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2011 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostoru číslo 2011 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2011 ze dne datum, smlouvy o krátkodobém užívání prostor číslo 2011 ze dne datum, smlouvy o krátkodobém užívání prostor číslo 2011 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2011 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2011 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo – 2011 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2011 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo 2011 ze dne datum, smlouva o krátkodobém užívání prostor číslo – 2011 ze dne datum).

8. Dále má soud za prokázáno, že po ukončení užívání prostor jméno příjmení (záznam o předání a převzetí tohoto nebytového prostoru byl s jméno příjmení sepsán dne datum), uzavřela žalovaná téhož dne smlouvu o nájmu nebytových prostor s anonymizována dvě slova družstvem (toto družstvo zastupoval na základě plné moci jméno příjmení) a zároveň novému nájemci prostor předala (smlouva číslo 2012 mezi právnická osoba s.r.o. a anonymizována dvě slova Družstvo ze dne datum včetně výpisu z obchodního rejstříku, informace o plátci DPH, generální plné moci, umístění objektu areálu zbrojovky (plánek) umístění ploch v objektu číslo přízemí (plánek), umístění ploch v objektu číslo první patro (plánek); záznam o předání a převzetí nebytového prostoru v objektu anonymizováno z jméno příjmení na žalobkyni a ze žalobkyně na anonymizována dvě slova družstvo). K ukončení nájmu prostor došlo mezi anonymizována dvě slova družstvem a žalovanou dohodou ze dne datum a pronajaté prostory byly žalované nájemcem předány (viz dohoda o ukončení nájmu mezi právnická osoba s.r.o. a anonymizována dvě slova družstvem ze dne datum, včetně plné moci, záznam o předání a převzetí nebytového prostoru v objektu 84 nájemní smlouva číslo - 2012 ze dne datum mezi právnická osoba s.r.o. a anonymizována dvě slova družstvem).

9. Soud má taktéž za prokázáno, že po ukončení nájmu nebytových prostor anonymizována dvě slova družstvem došlo téhož dne, tedy datum k uzavření smlouvy o nájmu nebytových prostor s příjmení příjmení družstvem a nebytové prostory byly novému nájemci žalovanou předány (smlouva o nájmu nebytových prostor číslo 2013 mezi právnická osoba s.r.o. a příjmení příjmení družstvem ze dne datum včetně výpisu z obchodního rejstříku, výpisu z Katastru nemovitostí, plánku umístění objektu v areálu zbrojovky, plánku umístění ploch v objektu anonymizováno - v přízemí, plánku umístění ploch v objektu anonymizováno – první patro, plných mocí; záznam o předání a převzetí nebytového prostoru v objektu anonymizováno k nájemní smlouvě číslo - rok ze dne datum).

10. Soud má dále za prokázáno, že žalobkyně vyzvala jak žalovanou, tak i jméno příjmení k vydání předmětných movitých věcí, na což reagovala přípisem pouze žalovaná s tím, že jméno příjmení byl sice nájemcem žalované, avšak nyní jsou již prostory pronajaty jiné společnosti (výzva k vydání movitých věcí zaslaná příjmení příjmení právnická osoba s.r.o. s podacím lístkem, výzva k vydání movitých věcí odeslaná příjmení příjmení dne datum, a to panu jméno příjmení spolu s podacím lístkem, přípis právnická osoba s.r.o. advokátní kanceláři JUDr. jméno příjmení, nedatován).

11. Při místním šetření za účelem ohledání věci konaném dne datum na adrese adresa žalované 84 bylo zjištěno, že budova byla zajištěna visacím zámkem, který byl pracovníkem žalované odstraněn, resp. odřezán. Objekt byl vyklizen, hala byla prázdná. Věci, které jsou předmětem žaloby, se v hale nenacházely (záznam o místním šetření ze dne datum včetně dokumentace). Ostatně skutečnost, že předmětné věci se v prostorách ve vlastnictví žalované (budova číslo) v současné době nenacházejí, byla mezi účastníky při ústním jednání dne datum prohlášena jako nesporná.

12. Za účelem prošetření podezření z neoprávněného nakládání s movitými věcmi žalobkyně a otázky faktické držby předmětných věcí bylo vedeno Krajským ředitelstvím policie územní celek na základě trestního oznámení žalobkyně vyšetřování ve věci spáchání přečinu krádeže, kterého se měl dopustit neznámý pachatel tím, že v blíže nezjištěné době ode dne datum do datum odcizil movité věci ve vlastnictví žalobkyně, jejichž vydání je předmětem žaloby. Vyšetřování bylo pravomocně ukončeno rozhodnutím o odložení dle § 159a odst. 5 trestního řádu, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti, opravňující zahájit trestní stíhání proti konkrétnímu pachateli. Z odůvodnění usnesení policejního orgánu bylo zjištěno, že ve věci byl vyslechnut Ing. jméno příjmení, zaměstnanec žalobkyně, který mimo jiné vypověděl, že na základě vypovězení leasingových smluv byl jméno příjmení vyzván k vydání strojů, které byly předmětem leasingu, což se nestalo. jméno příjmení halu zamykal, bez něho nebylo možné se do objektu dostat, anonymizována dvě slova stroje naposledy fyzicky viděl ke konci roku 2013. Z důvodu nevrácení strojů podala žalobkyně na J. příjmení trestní oznámení pro podezření ze spáchání přečinu neoprávněného užívání cizí věci. V mezidobí let 2014 číslo docházelo k výzvám k vydání předmětných strojů adresovaných vůči anonymizována dvě slova družstvu, u kterého byl J. příjmení následně v zaměstnaneckém poměru, a vůči žalované, neboť nebylo zřejmé, kdo stroje fakticky drží. Při místním šetření dne datum, při kterém byl anonymizována dvě slova přítomen bylo zjištěno, že stroje se v hale nenacházejí. K dané věci byl dále vyslechnut jméno příjmení, který uvedl, že od roku 2000 byl vlastníkem strojů, v roce 2006 se dostal do finančních problémů, proto uzavřel se žalobkyní k předmětným strojům smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najaté věci, na základě které platil žalobkyni splátky. Stroje byly umístěny na adrese adresa žalované. V roce 2011 se dostal do finančních problémů, a do insolvence, následně se stal zaměstnancem anonymizována dvě slova družstva, které se zabývá kovovýrobou. Předmětné stroje používal do roku 2011 jako OSVČ, do roku 2014 jako zaměstnanec anonymizována dvě slova družstva. Uvedl, že v roce 2013 se setkal v hale anonymizováno se zástupcem žalobkyně, které sdělil, že si stroje může odvést. Sám halu nevyklízel, v prosinci 2013 nastoupil do důchodu (usnesení Policie ČR ze dne datum rozhodnutí číslo jednací číslo).

13. Soud zamítl návrhy na dokazování výslechem svědků příjmení jméno příjmení, jméno příjmení, anonymizována dvě slova (předseda anonymizováno družstvo) a anonymizována dvě slova (dle návrhu žalobkyně ze dne datum předseda anonymizováno metalů družstva, pravděpodobně však příjmení příjmení družstva, pozn. soudu), a to z následujících důvodů. Z provedeného dokazovaní vyplynulo, že předmětné stroje byly z budovy číslo na adrese adresa, a kdy věc byla odložena, neboť se nepodařilo zjistit skutečnosti opravňující zahájit trestní stíhání vůči konkrétní osobě, tedy jinými slovy, není zřejmé, kdo má v tuto chvíli stroje ve faktické moci. Z odůvodnění usnesení Policie ČR ze dne číslo vyplývá, že policie vedla vyšetřování, při kterém došlo mimo jiné k výslechu navržených svědků příjmení a příjmení, ze kterého jednoznačně vyplynulo, že nemají o současném umístění strojů jakoukoliv povědomost. anonymizována dvě slova stroje naposledy fyzicky viděl ke konci roku 2013, kdy byly umístěny v hale číslo. Zároveň je nutné zdůraznit, že návrhy na výslech svědků jméno příjmení, anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova byly žalobkyní označeny až po koncentraci řízení, které bylo dle § 118b odst. 1 o.s.ř. zkoncentrováno ke skončení prvního jednání ve věci, tedy ke dni datum. Návrhům na doplnění dokazování výslechem nově navržených svědků soud ani vyhovět nemohl.

14. Po právní stránce tak soud rozhodoval o vydání věci na základě ustanovení § 1040 odst. 1 NOZ, podle něhož platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. Toto ustanovení odpovídá znění § 126 zák. 40/1964 Sb. a jde o ustanovení, které slouží ochraně vlastnického práva, tedy žalobě na vydání věci a žalobě zápůrčí. Ustanovení přiznává aktivní legitimaci jen vlastníkovi věci a žalobce tak primárně musí prokázat, že je vlastníkem věci. To v tomto případě žalobkyně prokázala zejm. nabývacím titulem, jímž byla kupní smlouva, kdy se navíc nejednalo o věc, která by byla mezi účastníky sporná. Pasivně legitimován je dle komentářové literatury ten, kdo věc zadržuje, a to neoprávněně. Zadržením se všeobecně myslí jak detence, při níž má detentor věc ve své moci, ovládá ji fakticky, avšak ovládá ji jako věc cizí, tak i držba, při níž držitel věc nejen ovládá, ale má zároveň i vůli nakládat s věcí jako s věcí vlastní. V obou případech musí jít o neoprávněné zadržování (držení) věci. Ve všech uvedených případech musí být pro úspěšnost vindikace splněno faktické ovládání věci žalovaným držitelem nebo detentorem ke dni vyhlášení rozhodnutí (§ 154 odst. 1 o. s. ř.). Žaloba nemůže být úspěšná, jestliže žalovaný věc nemá (popř. již nemá) ve své moci.

15. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, zejm. rozhodnutí sp. zn. 32 Cdo 1470/2011 platí, že vzhledem k ustanovení § 126 odst. 1 obč. zák. je pasivně věcně legitimován ten, kdo věc jejímu vlastníku neprávem zadržuje, což nemusí být vždy vlastník objektu, v němž se zadržovaná věc nachází. Vzhledem ke znakům skutkové podstaty obsažené v hypotéze ustanovení § 126 odst. 1 obč. zák., není právně významné pro posouzení osoby, která je nositelem povinnosti k vydání movitých věcí, komu a jaké svědčí právo ke stavbě, v níž jsou takové věci umístěny, nýbrž kdo (slovy zákona) tyto věci zadržuje, tj. kdo je fakticky drží (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2008, sp. zn. 28 Cdo 2649/2006, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. července 2008, sp. zn. 29 Odo 1027/2006), tedy kdo je fakticky ovládá (má je své moci). Význam pojmů faktické ovládání věci neboli právní panství nad věcí, držitel a detentor byl v judikatuře Nejvyššího soudu již vyložen (srov. např. rozsudek ze dne 23. května 2000, sp. zn. 22 Cdo 83/99, rozsudek ze dne 17. ledna 2002, sp. zn. 22 Cdo 728/2000, a usnesení ze dne 1. června 2010, sp. zn. 22 Cdo 2676/2008).

16. Soud tak po doplněném dokazování opět posuzoval pasivní legitimaci žalované ve sporu a dospěl k závěru, že tato není dána. V souzené věci tedy bylo primárně na žalobkyni, aby prokázala, že předmětné věci v jejím vlastnictví se ocitly ve faktické moci žalované. Z provedeného doplněného dokazování však tato skutečnost jednoznačně prokázána nebyla. ulice šetření prokázalo, že předmětné stroje se v nemovitosti ve vlastnictví žalované nenacházejí. Následující policejní vyšetřování nepřineslo v otázce určení zřejmého držitele věci žádnou odpověď, a to přes výslech všech zúčastněných osob a další šetření. S ohledem na skutečnost, že není zřejmé, kdo má předmětné stroje ve své moci, a kdy naopak bylo prokázáno, že věci se již nenacházejí v nebytových prostorech ve vlastnictví žalované. S ohledem na tuto skutečnost nelze spravedlivě dovodit, že případnou odpovědnost za potenciálně vzniklou škodu nese namísto leasingového nájemce vlastník nebytových prostor, kde byly věci umístěny, a to pouze z titulu vlastnického práva k objektu, ve kterém byly věci dočasně umístěny.

17. Vzhledem k tomu, že soud opakovaně dospěl k závěru, že žalovaná není ve věci pasivně věcně legitimována, žalobu zamítl a žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 17 424 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, účast na jednání dne datum, vyjádření k odvolání žalobkyně ze dne datum, účast na jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum a účast na jednání dne datum) včetně osmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 14 400 Kč ve výši 3 024 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.