OSPH01 23 C 38/2014-831

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Novotné a přísedících Eva Adamová a Petr Bulla ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ o neplatnost výpovědi z pracovního poměru a náhradu nemajetkové újmy

I. Určuje se, že výpověď daná žalobkyni žalovanou ze dne datum, je neplatná.

II. Zamítá se žaloba na uložení povinnosti žalované zveřejnit na své náklady výrok soudu a omluvu v regionálním anonymizováno deníku a dále na intranetu anonymizováno finančního ředitelství a na veřejných webových stránkách ulice správy generálního finančního ředitelství.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhrada nemajetkové újmy ve výši 200.000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Zamítá se žaloba na zaplacení částky 100 000 Kč.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náhradu nákladů státu (svědečné) ve výši 3973,64 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám právního zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 498.043,50 Kč to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

1) Náhrada paušální částky dle ust. § 13 odst. 3 AT

Paušální částka na jeden úkon právní služby: 300 Kč - celkem 45 úkonů Součet: 49 x 300 = 14.700 Kč

Mezisoučet číslo: 14.700 Kč + 21% DPH ve výši 3.087 Kč

Mezisoučet číslo: 7.500 Kč

2) Náhrada cestovních výdajů: ⟪LB:lb_001⟫ - datum - cesta obec - obec a zpět (automobil), náhrada PHM za dle vyhlášky č. 328/2014 Sb. - celkem 562 Km (2x281Km), kombinovaná spotřeba paliva 5,2 litru číslo Km dle TP příjmení příjmení, registrační značka, cena za litr MN dle vyhlášky 36,10 Kč, 5,2 x 36,1 x 5,62 = 1055 Kč, amortizace dle vyhlášky 3,7 Kč / 1 km, 3,7 x 562 = 2079 Kč, celkem 3134 Kč ⟪LB:lb_002⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět (automobil), náhrada PHM za dle vyhlášky č. 385/2015 Sb. - celkem 562 Km (2x281Km), kombinovaná spotřeba paliva 5,2 litru číslo Km dle TP příjmení příjmení, registrační značka, cena za litr MN dle vyhlášky 29,50 Kč, 5,2 x 29,5 x 5,62 = 862 Kč, amortizace dle vyhlášky 3,8 Kč / 1 km, 3,8 x 562 = 2136 Kč, celkem 2998 Kč ⟪LB:lb_003⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět, vlak (264+169) = 433 Kč ⟪LB:lb_004⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět, MHD obec (2x14) + vlak (220+234) = 482 Kč ⟪LB:lb_005⟫ - datum - cesta obec - obec a zpět (automobil), náhrada PHM za dle vyhlášky č. 440/2016 Sb. - celkem 562 Km (2x281Km), kombinovaná spotřeba paliva 5,2 litru číslo Km dle TP příjmení příjmení, registrační značka, cena za litr MN dle vyhlášky 28,60 Kč, 5,2 x 28,6 x 5,62 = 836 Kč, amortizace dle vyhlášky 3,9 Kč / 1 km, 3,9 x 562 = 2192 Kč, celkem 3028 Kč ⟪LB:lb_006⟫ - datum - cesta obec - obec a zpět, vlak (394+315) = 705 Kč ⟪LB:lb_007⟫ - datum - cesta obec - obec a zpět (automobil), náhrada PHM za dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. - celkem 562 Km (2x281Km), kombinovaná spotřeba paliva 5,2 litru číslo Km dle TP příjmení příjmení, registrační značka, cena za litr MN dle vyhlášky 27,20 Kč, 5,2 x 27,2 x 5,62 = 795 Kč, amortizace dle vyhlášky 4,4 Kč / 1 km, 4,4 x 562 = 2473 Kč, celkem 3268 Kč

Mezisoučet číslo: 16.046 Kč bez DPH

Mezisoučet číslo: 4.523 Kč

3) Náhrada za promeškaný čas dle ust. § 14 AT: ⟪LB:lb_001⟫ - datum - cesta obec - obec a zpět - automobil, 2x8 půlhodin po 100 Kč, tj. 1600 Kč ⟪LB:lb_002⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět - automobil, 2x8 půlhodin po 100 Kč, tj. 1600 Kč ⟪LB:lb_003⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět (MHD + vlak), 2x8 půlhodin po 100 Kč, tj. 1600 Kč ⟪LB:lb_004⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět (MHD + vlak), 2x8 půlhodin po 100 Kč, tj. 1600 Kč ⟪LB:lb_005⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět - automobil, 2x8 půlhodin po 100 Kč, tj. 1600 Kč ⟪LB:lb_006⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět (MHD + vlak), 2x8 půlhodin po 100 Kč, tj. 1600 Kč ⟪LB:lb_007⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět (MHD + vlak), 2x8 půlhodin po 100 Kč, tj. 1600 Kč ⟪LB:lb_008⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět (MHD + vlak), 2x8 půlhodin po 100 Kč, tj. 1600 Kč ⟪LB:lb_009⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět (vlak), 2x8 půlhodin po 100 Kč, tj. 1600 Kč ⟪LB:lb_010⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět (vlak), 2x8 půlhodin po 100 Kč, tj. 1600 Kč ⟪LB:lb_011⟫ -) datum - cesta obec - obec a zpět (auto), 2x8 půlhodin po 100 Kč, tj. 1600 Kč

Mezisoučet číslo: 17.600 Kč + 21% DPH ve výši 3.696 Kč

Součet: (číslo) + (číslo) + (číslo) = 48.346 Kč

Celkem 48.346 Kč + 21% DPH ve výši 6.783 Kč (z mezisoučtu 1 a 3)

B) Soudní poplatek a další náklady ⟪LB:lb_001⟫ -) 2.000 Kč soudní poplatek za podání žaloby, usnesení č. j. 11 C 418/2011-43 OS obec, ze dne datum ⟪LB:lb_002⟫ -) 5.000 Kč - za odvolání proti rozsudku z 6. 5. 2015, usnesení č. j. 23C 38/2014-328 ze dne 19. 8. 2015 ⟪LB:lb_003⟫ -) 2.835 Kč - náhradu nákladů státu (svědečné) dle rozsudku Městského soudu v Praze z datum ⟪LB:lb_004⟫ -) 14.000 Kč soudní poplatek za dovolání proti rozsudku z datum Celkem 23.835 Kč ⟪LB:lb_005⟫ -) A) 269.527,50Kč +B) 55.129 Kč + C) 23.835 Kč 348.491,50 Kč. Soud přiznal žalobkyni náklady řízení účelně vynaložené za právní zastoupení i soudní poplatek do číslo 2021 ve výši 149.552 Kč a dále náklady za právní zastoupení do rozhodnutí soudu dne číslo 2021 ve výši 348. 491,50 Kč, celkem ve výši 498.043,50 Kč.

Od datum dále činila tarifní hodnota dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) AT 35.000 Kč a dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) AT 50.000 Kč, celkem 85.000 Kč. Mimosmluvní odměna za jeden úkon učiněný od datum dále tak činí 4.500 Kč (dle ust § 12 odst. 3 AT platném znění od datum při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí).

4) datum – druhé doplnění žaloby - písemný návrh ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 5.600 Kč,

5) datum – vyjádření žalobkyně k vyjádření žalované – písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 5.600 Kč,

6) datum – vyjádření žalobkyně číslo – písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 5.600 Kč,

Od datum se stal PZ žalobkyně plátcem daně z přidané hodnoty. Celková částka do datum na odměnách za úkony právní služby (32.150 Kč) a náhradě za režijní paušály (2.100 Kč) činí 34.550 Kč.

K náhradě paušálních částek za 6 úkonů přičítá žalobkyně další 1 náhradu za podání z anonymizováno. anonymizováno rok (písemné podání soudu týkající se věci samé), když na základě nálezu

Ústavního soudu i účastník, který není zastoupený advokátem, má nárok na náhradu hotových výdajů.

7) datum - vyjádření žalobkyně k odvolání (proti usnesení o místní příslušnosti), pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, § 11/2c AT, 2.800 Kč,

8) datum - vyjádření žalobkyně k druhému odvolání (proti usnesení o místní příslušnosti), pokud nejde o rozhodnutí ve věci samé, § 11/2c AT, 2.800 Kč,

9) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu § 11/1c AT, 5.600 Kč,

Od datum dále činila tarifní hodnota dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) AT 35.000

Kč a dle ust. § 9 odst. 4 písm. a) AT 50.000 Kč, celkem 85.000 Kč. Mimosmluvní odměna za jeden úkon učiněný od datum dále tak činí 4.500 Kč (dle ust § 12 odst. 3

AT platném znění od datum při spojení dvou a více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno jiným právním předpisem, se za tarifní hodnotu považuje součet tarifních hodnot spojených věcí).

10) datum – vyjádření žalobkyně číslo – písemné podání ve věci samé dle ust. §

11/1d AT, 4.500 Kč,

11) datum – účast na jednání před soudem, první započatá dvouhodinovka, § 11/1g

AT, 4.500 Kč,

Podle ustanovení § 2 odst. 2 zák. práce k odchylné úpravě práv nebo povinností podle odstavce 1 může dojít smlouvou a za podmínek stanovených tímto zákonem též vnitřním předpisem.

Především v kolektivní smlouvě je možné upravit mzdová nebo platová práva a ostatní práva v pracovněprávních vztazích, jakož i práva nebo povinnosti účastníků této smlouvy (§ 23 odst. 1 věta první zák. práce).

Kolektivní smlouva je dvoustranným (nebo vícestranným) právním úkonem (jednáním) mezi odborovou organizací (organizacemi) a zaměstnavatelem, popř. organizací zaměstnavatelů, kterým se upravují individuální vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem (zejména plnění poskytovaná zaměstnancům), kolektivní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem (např. pracovní, mzdové a další podmínky týkající se celého kolektivu zaměstnanců nebo jeho části) a práva a povinnosti smluvních stran (tj. vymezení vztahů mezi odborovou organizací a zaměstnavatelem, popř. organizací zaměstnavatelů). V ustanoveních, která upravují individuální nebo kolektivní vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci, z nichž vznikají nároky blíže neurčenému okruhu jednotlivých zaměstnanců, má kolektivní smlouva normativní povahu. Práva, která vznikla z normativních ustanovení kolektivní smlouvy jednotlivým zaměstnancům, se uplatňují a uspokojují jako ostatní práva zaměstnanců z pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (srov. § 25 odst. 4 zák. práce) - k tomu srov. (ve vztahu k dřívější obsahově shodné právní úpravě) rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 22. 11. 1994 sp. zn. 6 Cdo 94/94, uveřejněný pod číslo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1995, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2017 sp. zn. 21 Cdo 5763/2015.

12) datum – účast na jednání před soudem, druhá započatá dvouhodinovka, §

11/1g AT, 4.500 Kč,

13) datum – vyjádření žalobkyně číslo – písemné podání ve věci samé dle ust. §

11/1d AT, 4.500 Kč,

14) datum – podání žalobkyně číslo – písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d

AT, 4.500 Kč,

15) datum – podání žalobkyně číslo – písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d

AT, 4.500 Kč,

Dobrými mravy se podle ustálené judikatury soudů rozumí souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihují podstatné historické tendence, jsou sdíleny rozhodující částí společnosti a mají povahu norem základních (srov. například právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 6. 1997 sp. zn. 3 Cdon 69/96, uveřejněném pod číslo v časopise Soudní judikatura, roč. 1997). Rozpor s dobrými mravy spočívá v tom, že výkon práva sice neodporuje zákonu, ale ocitne se v rozporu se společensky uznávaným míněním, které ve vzájemných vztazích mezi lidmi určuje, jaký má být obsah jejich jednání, aby byl v souladu s obecnými zásadami společnosti. Typickým výkonem práva v pracovněprávních vztazích v rozporu s dobrými mravy je jeho šikanózní výkon (jednání spočívající v systematickém psychickém pronásledování nebo šikanování jiného účastníka pracovněprávního vztahu).

16) datum – nahlédnutí do spisu a prostudování spisu - § 11/3 AT, ½ úkonu, 2.250

Kč,

17) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu § 11/1c AT, 4.500 Kč,

18) datum – podání žalobkyně číslo – písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d

AT, 4.500 Kč,

19) datum – účast na jednání před soudem, § 11/1g AT, 4.500 Kč,

20) datum – podání žalobkyně číslo – písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d

AT, 4.500 Kč,

21) datum – účast na jednání před soudem, první započatá dvouhodinovka, § 11/1g

AT, 4.500 Kč,

23) datum – podání žalobkyně číslo – písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d

AT, 4.500 Kč,

Z právní úpravy obsažené v ustanovení §110 zák. práce vyplývá, že práci vykonávanou u zaměstnavatele různými zaměstnanci je možné považovat za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, za kterou jim přísluší stejný plat, jestliže jde o práci shodnou nebo srovnatelnou z hlediska všech srovnávacích kritérií uvedených v ustanovení § 110 odst. 2-5 zák. práce; není-li shoda (srovnatelnost) v některém z těchto komparačních kritérií, nejedná se o stejnou práci nebo práci stejné hodnoty ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zák. práce.

U zaměstnanců odměňovaných platem je rovnost při odměňování do jisté míry garantována vymezením jednotných kritérií pro určení platového tarifu pro všechny zaměstnance přímo v zákoníku práce a v prováděcích nařízeních vlády. Zásadní význam má z tohoto pohledu systém hodnocení prací, který zařazením jednotlivých prací do platových tříd stanoví jejich závaznou hierarchii. Dalším kritériem je pak míra odborných a pracovních zkušeností (praxe). Zařadí-li zaměstnavatel své zaměstnance do platové třídy a platového stupně v souladu s těmito kritérii, k nerovnosti v této složce odměňování platem nedochází. Protože platový tarif může ve skutečnosti vyjádřit pouze relativní hodnotu práce, zahrnuje plat další složky, které mají sloužit k přesnějšímu ocenění práce jednotlivých zaměstnanců. Při poskytování těch složek platu, jejichž výši svým rozhodnutím zaměstnavatel přímo ovlivňuje (jako například v případě odměny za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu podle ustanovení § 134 zák. práce), je proto zaměstnavatel povinen vedle dodržení podmínek pro poskytování příslušné složky platu uplatnit i kritéria stanovená pro posouzení rovnosti při odměňování.

24) datum – účast na jednání před soudem, § 11/1g AT, 4.500 Kč,

Součet: (1 x číslo) + (6x5600) + (2x2800) + (15x číslo) = 110.850 Kč

Celkem 110.850 Kč

Z náhrady hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas

25) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500, - Kč (záznam v příloze)

26) datum - odvolání ve věci, § 11/1k AT, 1 úkon, 4.500 Kč

Nerovné zacházení žalobkyně spatřovala též ve svém (bezdůvodném) převedení z oddělení vyměřovacího na oddělení loterií k výkonu práce spočívající ve státním dozoru nad hrami a loteriemi.

27) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500, - Kč (záznam v příloze)

28) datum - vyjádření žalobkyně k odvolání žalované - písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

Protože napadený rozsudek odvolacího soudu není - jak vyplývá z výše uvedeného - správný a protože nejsou dány podmínky pro zastavení dovolacího řízení, pro odmítnutí dovolání, pro zamítnutí dovolání a ani pro změnu rozsudku odvolacího soudu, Nejvyšší soud České republiky tento rozsudek (včetně akcesorických výroků o nákladech řízení) zrušil (§ 243e odst. 1 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že důvody, pro které byl zrušen rozsudek odvolacího soudu, platí i na rozsudek soudu prvního stupně, zrušil Nejvyšší soud České republiky rovněž toto rozhodnutí (spolu s opravným usnesením) a věc vrátil soudu prvního stupně (Obvodnímu soudu pro Prahu 1) k dalšímu řízení (§ 243e odst. 2 věta druhá o. s. ř.).

29) datum - účast na jednání před soudem, 1 úkon, § 11/1g AT, 4.500 Kč,

Právnímu zástupci žalobkyně bylo dáno poučení dle ust. § 118a odst. 1,3, aby doplnil tvrzení k výši požadované nemajetkové újmy 300.000 Kč.

31) datum - písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

Žalobkyně utrpěla datum mozkovou příhodu, patřila k sedmi zaměstnancům nově vznikajícího finančního úřadu ve obec ode dne datum, jednalo se o kmenovou zaměstnankyni. Další významnou okolností je i to, že pracovala v instituci kontrolního typu, takováto instituce má sloužit jako vzor pro důsledné dodržování zákonů. Ze strany zaměstnavatele došlo k šikanoznímu výkonu práva.

Z těchto všech okolností usuzuje žalobkyně, že by jí mělo být přiznáno jako nemajetková újma 300 000 Kč.

32) datum - nahlédnutí do spisu, ust. § 11/1f ve spojení s § 11/3 AT, 1 úkon, 4.500 Kč (odkazuji na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3906/17, ve kterém se uvádí, že lze - s ohledem na okolnosti případu považovat úkon nahlížení do spisu za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu)

Dále založila platové výměry následujících zaměstnanců anonymizováno úřadu ve obec a to:

Bc. jméno příjmení, celé jméno svědkyně, Ing. jméno příjmení, jméno příjmení, Bc. jméno příjmení, jméno příjmení, Mgr. jméno příjmení, jméno příjmení a Mgr. jméno celé jméno svědka. K tomu žalovaná uvedla, že co se týká návrhů a zdůvodnění přiznání odměn za rok rok, žalovaný sdělil, že tyto již byly vzhledem k jejich desetileté skartační lhůtě zničeny a pouze důsledkem mylného založení materiálu při archivaci se podařilo dohledat návrhy odměn i za rok rok.

Žalovaný k prokázání dalších skutečností, vyvrácení tvrzeného nerovného zacházení, nerovného odměňování a zařazení žalobkyně do deváté platové třídy, k prokázání provozní naléhavosti přeřazení žalobkyně na oddělení kontroly loterií a k vyvrácení tvrzení, že žalobkyni byla dána výpověď proto, že se zákonným způsobem domáhala svých práv a pro potvrzení realizace nabídkové povinnosti bez další bližší konkretizace tvrzení navrhla slyšení svědků a to:

Ing. jméno příjmení, (již v předchozím řízení byl slyšen viz protokol na č. l. 415), a vedoucí personálního oddělení JUDr. jméno celé jméno svědkyně, (vypovídala na č. l. spisu 418,) a pak celé jméno svědkyně, k odměňování a daňové kauze s daňovým subjektem anonymizováno. Dále paní celé jméno svědkyně, a Ing. jméno příjmení, předsedu příslušné odborové organizace.

33) datum - účast na jednání před soudem, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

Žalovaná ani netvrdí žádné konkrétní skutečnosti o tom, jakým způsobem Ing. příjmení odměňovala a zda tak bylo činěno diskriminačně, je tak nadbytečné zabývat se námitkou žalované ohledně nemožnosti prokázání určitých skutečností, které ani sama žalovaná netvrdí, žalobkyně tvrdí, že její diskriminace se odehrávala právě ze strany Ing. příjmení a rovněž v roce 2008, kdy předvedla mimořádný pracovní výkon, a právě v období let 2008 až 2009 byly vyplaceny nejvyšší odměny. Žalovaná předložila dokumenty za rok rok a také z celého roku rok, za rok rok a nepředložila odměny za rok rok.

Právní zástupce žalobkyně poukázal na to, že žalovaná opakovaně v návrzích na přiznání odměn uváděla skutečnosti, kterými odůvodňuje přiznání odměn jednotlivým pracovníkům. U žalobkyně takové skutečnosti byly dány, přesto se v návrzích na přiznání odměn její jméno ani jedenkrát nevyskytlo. ulice úřad ve obec měl v letech rok až rok okolo 40-ti zaměstnanců, všichni dostali v průběhu období odměny až na žalobkyni. Žalovaná vždy odměňovala Ing. příjmení a Ing. celé jméno svědkyně. Neuvedla žádnou konkrétní skutečnost, na základě které by jim byly poskytnuty mimořádné odměny. Žalovaná uvedla, že odměňovala zaměstnance za mimořádný nebo zvlášť významný úkol, žalobkyně takový úkol splnila, ale nebyla jí přiznána odměna.

Dále se vyjádřil právní zástupce žalobkyně k argumentaci žalované o tematickém přidělování odměn. Má za to, že takováto argumentace je zcela nepřiléhavá a nepřesvědčivá, skutečnost, že u Mgr. celé jméno svědka se žalovaná nemusela případně dopouštět naprosto stejného diskriminačního jednání jako u žalobkyně a to nerovného odměňování, nevylučuje závěr, že se tohoto jednání dopustila žalovaná u žalobkyně a že Mgr. celé jméno svědka neobdržel výpověď z jiného diskriminačního důvodu a to například z diskriminačního důvodu věku. Předmětem v této věci je nicméně neplatnost výpovědi žalobkyně, nikoli pana příjmení celé jméno svědka. Žalovaná tvrdí, že žalobkyně ani Mgr. celé jméno svědka nereflektovali na nabídnutá místa. Ve skutečnosti ale žádnou nabídku nedostali, což potvrdila žalobkyně i Mgr. celé jméno svědka ve své výpovědi před soudem dne datum, tato otázka již byla vyřešena.

Mimořádný pracovní výsledek nebyl podložen jen tvrzením žalobkyně, ale žalovaná k němu předložila důkazy a toto tvrzení potvrdila i řada svědků při své výpovědi, celé jméno svědka celé jméno svědka, mimo jiné i svědek žalované pan příjmení, který uvedl, že bylo logické, že žalobkyně provedla kontrolu v roce rok, která přinesla do státního rozpočtu 27 000 000 Kč, i svědkyně celé jméno svědkyně uvedla, že se jednalo o složitou kauzu. Došlo k velkému doměrku doplatku na daních. Pokud jde o údaj že paní příjmení, neobdržela ani jedenkrát v daném období odměnu, tato byla od roku rok do května rok na mateřské dovolené, navíc nebyla původně v kontrolním oddělení.

34) datum - účast na jednání před soudem, první započatá dvouhodinovka, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

V návrhu odměn za splnění mimořádných a zvlášť významných pracovních úkolů ze dne datum co se týče odboru 930, se uvádí, že: v tomto odboru byla odměněna celé jméno svědkyně, správkyně, odměna je navržena za splnění mimořádného a zvlášť významného úkolu, kdy při provádění daňové kontroly důsledně provedeným dokazováním odhalila daňovým subjektem zatajené příjmy za výcvik a chov koní, další v tomto odboru je celé jméno svědkyně, která byla odměněna částkou 1 900 Kč, odměna je navržena za mimořádné úsilí na zajištění realizace zákona č. 199/ 2010, dále na odboru 930 Ing. jméno příjmení, který dostal odměnu 4 000 Kč za splnění mimořádného, zvlášť významného úkolu a dále na odboru 930 příjmení jméno 1 300 Kč, odměna byla navržena za splnění mimořádného, zvlášť významného úkolu, při kterém důsledně vedeným dokazováním v průběhu vytýkacího řízení vyloučila u plátce nárok na odpočet DPH. Žalovaná založila dokumenty jen za určitá období, kde uvádí, kteří zaměstnanci byli odměňováni, ale nedokládá celé rozhodné období roku 2008. Ze založených dokumentů vyplývá pouze to, že žalobkyně odměnována v tomto období nebyla, byli odměňováni jiní zaměstnanci za splnění úkolů ale žádné jiné relevantní skutečnosti ze kterých by bylo možno dovozovat proč odměňována nebyla z těchto důkazů nevyplývají.

Z návrhu odměn za splnění mimořádných úkolů ze dne datum vyplývá, že byli odměňováni v tomto období v odboru 930: jméno příjmení, celé jméno svědkyně, příjmení jméno, příjmení jméno, další osoby mimo tento odbor, návrh je podepsán ředitelem FŘ

Z návrhu odměn ze dne datum, v odboru 930 vyplývá, že jsou odměněni: jméno příjmení, jméno příjmení, celé jméno svědkyně, celé jméno svědkyně, jméno příjmení, příjmení jméno, příjmení jméno, příjmení jméno, celé jméno svědka anonymizováno

Z návrhu odměn za mimořádné splnění úkolů z datum, vyplývá, že v odboru 930 nebyl odměněn nikdo.

Z návrhu na odměňování ze dne datum vyplývá, že – z odboru 930 byli odměněni: jméno příjmení, celé jméno svědkyně, celé jméno svědkyně, Ing. jméno příjmení, jméno příjmení, Mgr. jméno celé jméno svědka

Z platových výměrů soud zjistil následující skutečnosti:

Platový výměr ze dne datum Bc. jméno příjmení, soud zjistil, že měl desátou platovou třídu, není však připojena pracovní náplň a není tomu tak ani u ostatních platových výměrů, tudíž jejich vypovídací hodnota je nulová. Z dalších platových výměrů soud zjistil pouze to, že Bc. jméno příjmení - výměr ze dne datum měl devátou platovou třídu, čtvrtý platový stupeň

Platový výměr Bc. jméno příjmení z datum – měl devátou platovou třídu, třetí platový stupeň. Platový výměr Bc. jméno příjmení z datum, měl devátou platovou třídu ve čtvrtém platovém stupni. Platový výměr jméno příjmení z datum, měl devátou platovou třídu ve třetím platovém stupni. Platový výměr jméno příjmení z datum, měl devátou platovou třídu ve druhém platovém stupni. Platový výměr jméno příjmení z datum, devátá platová třída a druhý platový stupeň. Platový výměr jméno příjmení z datum, devátá platová třída a druhý platový stupeň. výměr jméno příjmení z datum, devátá platová třída a druhý platový stupeň. výměr jméno příjmení z datum, devátá platová třída a druhý platový stupeň. Platový výměr jméno příjmení z datum, osmá platová třída a třetí platový stupeň. výměr jméno příjmení z datum osmá platová třída a třetí platový stupeň. výměr jméno příjmení z datum osmá platová třída, druhý platový stupeň. výměr jméno příjmení z datum osmá platová třída, druhý platový stupeň. výměr jméno příjmení z datum osmá platová třída, druhý platový stupeň. výměr celé jméno svědkyně z datum, dvanáctá platová třída, osmý platový stupeň. výměr celé jméno svědkyně z datum celé jméno svědkyně, dvanáctá platová třída, sedmý platový stupeň. výměr celé jméno svědkyně z datum, desátá platová třída, sedmý platový stupeň. výměr celé jméno svědkyně z datum, desátá platová třída, devátý platový stupeň. výměr celé jméno svědkyně z datum, desátá platová třída, devátý platový stupeň. výměr z datum celé jméno svědkyně, desátá platová třída, devátý platový stupeň. Platový výměr z datum celé jméno svědkyně, desátá platová třída, osmý platový stupeň. výměr z datum celé jméno svědkyně, desátá platová třída, osmý platový stupeň. Platový výměr z datum celé jméno svědkyně, desátá platová třída, osmý platový stupeň. Platový výměr z datum celé jméno svědkyně, devátá platová třída, osmý platový stupeň. Platový výměr z datum celé jméno svědkyně, devátá platová třída, osmý platový stupeň. výměr z datum celé jméno svědkyně, devátá platová třída, osmý platový stupeň. Platový výměr Ing. jméno příjmení z datum, desátá platová třída, pátý platový stupeň. Platový výměr příjmení jméno z datum, devátá platová třída, sedmý platový stupeň. výměr z datum jméno příjmení, jedenáctá platová třída, devátý platový stupeň. Platový výměr z datum jméno příjmení, jedenáctá platová třída, devátý platový stupeň. Platový výměr z datum jméno příjmení, jedenáctá platová třída, devátý platový stupeň. Platový výměr z datum jméno příjmení, jedenáctá platová třída, devátý platový stupeň. Platový výměr z datum jméno příjmení, jedenáctá platová třída, devátý platový stupeň. Platový výměr z datum jméno příjmení, jedenáctá platová třída, devátý platový stupeň. Platový výměr z datum jméno příjmení, jedenáctá platová třída, desátý platový stupeň. Platový výměr jméno příjmení z datum, desátá platová třída, desátý platový stupeň. Platový výměr jméno příjmení z datum, desátá platová třída, desátý platový stupeň. Platový výměr jméno příjmení z datum, desátá platová třída, devátý platový stupeň. Platový výměr jméno příjmení z datum, desátá platová třída, desátý platový stupeň. Platový výměr jméno příjmení z datum, desátá platová třída, desátý platový stupeň. výměr jméno příjmení z datum, desátá platová třída, desátý platový stupeň. výměr jméno příjmení z datum, desátá platová třída, desátý platový stupeň. výměr jméno příjmení z datum, devátá platová třída, šestý platový stupeň. výměr jméno příjmení z datum, devátá platová třída, šestý platový stupeň. Platový výměr z datum jméno příjmení, devátá platová třída, šestý platový stupeň. Platový výměr z datum jméno příjmení, devátá platová třída, šestý platový stupeň. Platový výměr z datum jméno příjmení, devátá platová třída, šestý platový stupeň. výměr z datum jméno příjmení, devátá platová třída, pátý platový stupeň. Platový výměr jméno příjmení z datum, devátá platová třída, osmý platový stupeň. Platový výměr z datum jméno příjmení, devátá platová třída, osmý platový stupeň. Platový výměr z datum jméno příjmení, osmá platová třída, osmý platový stupeň. Platový výměr Mgr. jméno celé jméno svědka z datum, desátá platová třída, dvanáctý platový stupeň. Platový výměr Mgr. jméno celé jméno svědka z datum, desátá platová třída, dvanáctý platový stupeň. Platový výměr z datum Mgr. celé jméno svědka anonymizováno, desátá platová třída, dvanáctý platový stupeň. Platový výměr z datum Mgr. jméno celé jméno svědka, desátá platová třída, dvanáctý platový stupeň.

Z výše uvedených platových výměrů soud zjistil pouze to, že například paní příjmení měla desátou třídu a Mgr. celé jméno svědka také desátou platovou třídu, ke změně tříd docházelo bez bližšího odůvodnění. Žalovaná předložila platové výměry sedmi zaměstnanců byť dle nerozporovaného tvrzení právního zástupce žalobkyně měl Úřad čtyřicet zaměstnanců. U platových výměrů nejsou uvedeny žádné další konkrétní informace o vzdělání, praxi, výjimkách ani žádná kritéria na základě kterých byli zaměstnanci takto zařazeni.

35) datum - účast na jednání před soudem, druhá započatá dvouhodinovka, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

36) datum - písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

37) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500, - Kč (záznam v příloze)

38) datum - písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

39) datum - účast na jednání před soudem, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

40) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500, - Kč (záznam v příloze)

41) datum - odvolání ve věci, § 11/1k AT, 1 úkon, 4.500 Kč

42) datum - doplnění odvolání ve věci, § 11/1k AT, 1 úkon, 4.500 Kč

43) datum - druhé doplnění odvolání ve věci, § 11/1k AT, 1 úkon, 4.500 Kč

44) datum - účast na jednání před odvolacím soudem, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

Z přílohy číslo – rozhodnutí o nevyhovění námitkám ze dne anonymizováno rok žalobkyně upřesnila, že podle čísla anonymizováno je její osobní číslo, dokládá, že vypracovala rozhodnutí sama a Ing. anonymizováno jenom podepsal.

Z přílohy číslo – doplnění předkládací zprávy ze dne datum k odvolání proti platebním výměrům třídič, rovněž vyhotovila žalobkyně a podepsal Ing. anonymizováno. Z tohoto doplnění vyplývá, že v záhlaví je uvedeno, že vyřizuje celé jméno žalobkyně, č. zaměstnance číslo, podepsán jméno příjmení.

Z přílohy číslo – výpis z evidence písemností, dále anonymizována tři slova od datum, zahájení daňové kontroly až do datum obsahuje 66 písemností vyhotovených žalobkyní pod jejím osobním číslo. Nikdo jiný se v PC pod jejím jménem nemohl přihlásit. Nabrutování daně za účelem navýšení doměrku v rozhodnutí finanční ředitelství v obec vypočítala svědkyně celé jméno svědkyně z důvodu pracovní neschopnosti žalobkyně od července rok do června rok. Nadřízení metodici anonymizováno vypočítávali koeficient, kterým ona vynásobila částky žalobkyní uvedené v excelové tabulce, což mohlo trvat Ing. celé jméno svědkyně max. den. V tabulce je uvedeno operátor celé jméno žalobkyně a dále pokračuje soupis přehled dokumentů

Z přílohy číslo – nesouhlas s hodnocením ze dne anonymizováno rok v době, kdy žalobkyně vůbec nevěděla o připravované výpovědi pro nadbytečnost. V textu zmiňuje žalobkyně jednak existující excelovou tabulku z kontroly třídiče, jednak skutečnost, že v době pracovní neschopnosti docházela na úřad, kde byla nápomocna kolegyni celé jméno svědkyně - nesouhlas s hodnocením z datum podepsán žalobkyní a převzal proti podpisu anonymizováno k datum

Z přílohy číslo – pracovní náplň, poslední a jedna z mnoha, kde měla vždy uvedenou kontrolu více druhů daní, tudíž musela kontrolovat všechny druhy daní podle příkazu vedoucího, což není v rozporu s tím, že žalobkyně byla jedinou specialistkou na kontrolu daně z příjmu ze závislé činnosti, z pracovní náplně vyplývá, že byla vyhotovena datum v rámci pracovního zařazení vykonává tyto činnosti: soustavně daňovou kontrolu u ostatních subjektů v prostředí a objektech daňových subjektů, kdy jsou ohroženi mimořádnými riziky včetně ohrožení života nebo zdraví, provádí daňové kontroly a vytýkací řízení více druhů daní nebo více fází daňového řízení, samostatné zajišťování odborných agend v rámci správy jednotlivých daní nebo fází správy daní, sepisuje protokoly o ústním jednání ve složitém správním řízení, připravuje rozhodnutí o sankcích za neplnění povinnosti stanovených zákonem nebo o jejich prominutích, komplexně zajišťuje agendu vydávání osvědčení nebo potvrzení podle zvláštních zákonů, zajištuje agendu poplatků, provádí výkon státního dozoru nad provozováním loterií a jiných podobných her a dle pokynu svého nadřízeného plní další úkoly, které svou náročností odpovídají nejvýše platové třídě, do které zaměstnanec je zařazen, plní účinnost pracovní náplně od datum a podle katalogu je zařazena jako referent státní správy a samosprávy

Z přílohy číslo – statistika za rok rok na str. 4, kdy kontrola daně z příjmu a ze závislé činnosti za rok 2007 přinesla doměrek z výsledku práce žalobkyně přes 13 000 000 Kč, přičemž z ostatních druhů kontrol prováděných všemi ostatními 8 pracovníky kontrolního oddělení vynesla pouhé 3 000 000 Kč, zde se též uvádí, že z důvodu dlouhodobé nemoci pracovnice kontrolují DPZČ bylo provedeno u této daně méně kontrol. V době prac. neschopnosti žalobkyně nebyla ukončena ani jedna, na straně druhé uprostřed se uvádí důvod nižšího doměrku za rok 2008 u daně z příjmu právnických osob DPPO tím, že pracovnici DPPO byla přidělena agenda státního dozoru, což vyvrací tvrzení svědkyně celé jméno svědkyně, že kontrola loterií byla na ústupu. Pod touto statistikou je podepsán Ing. jméno příjmení. Je zde záznam o místním šetření, kde je uvedeno, že byly uloženy sankce

Z přílohy číslo – článek 10, článek novináře a právníka jméno jméno ze dne datum. Tímto žalobkyně prokazuje, že nešlo o běžnou kontrolu, že se o ní psalo v tisku.

Z přílohy číslo – přehled vyplacených odměn žalobkyni za rok rok rok a tímto žalobkyně vyvrací tvrzení žalované, že nebyla dobrou pracovnicí, a proto nedostávala odměny jako všichni ostatní pracovníci ve obec kromě období, kdy byla žalobkyně diskriminována, běžně dříve odměny dostávala. K tomu je přiložena kopie výplatního lístku za rok 2004, kdy žalobkyně obdržela 4 078 Kč, žalobkyně dále tvrdí, že v r. rok obdržela odměny 17 350 Kč, v r. částka, v r. částka, v r. částka, v r. rok to bylo 5 700 Kč, v r. rok to bylo 4 800 Kč, v r. částka, v r. rok to bylo 5 100 Kč, v r. rok to bylo 2 900 Kč, v r. rok to bylo 5 200 Kč, v r. rok to bylo 2 800 Kč a v r. částka. Tento důkaz byl navrhován žalobkyní, měla ho předložit žalovaná z vlastní evidence mzdových listů, které dle zákona mají být archivovány nejméně 30 let, to ale neučinila.

Dále žalobkyně k vyvrácení tvrzení svědkyně celé jméno svědkyně, že v době pracovní neschopnosti se zaměstnancům nedávaly odměny, doložila vlastní výplatní lístek za listopad rok, ze kterého vyplývá, že v době nemoci obdržela 2 600 Kč.

45) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500, - Kč (záznam v příloze)

NS ve svém zrušujícím rozsudku vytkl soudu prvního stupně, že nezohlednil tvrzení ohledně porušení dobrých mravů v postupu žalované při dání výpovědi a neprovedl tyto navrhované důkazy – přehled vyplacených peněžních prostředků na platy konkrétních zaměstnanců ve anonymizována dvě slova za rok rok až rok spolu s písemným odůvodněním každé odměny a přehled platových výměrů zaměstnanců za roky rok rok a že o těchto důkazech ani nijak nerozhodl. Soud I. stupně žalovanou jak vyplývá z obsahu spisu vyzval, ale ta tyto důkazní listiny ve stanovené lhůtě ani po ní nepředložila a ve svém vyjádření uvedla, že se jedná o nesplnitelný úkol a to byl důvod, proč soud důkazy nemohl provést.

Žalovaná byla opakovaně podrobně poučena o následcích nezaložení důkazů k prokázání, že se žalovanou nebylo zacházeno diskriminujícím způsobem dne číslo rok, číslo rok a dne číslo rok – byla vyzvána k založení důkazů, kteří pracovníci měli 10-tou platovou třídu. Žalovaná toto nedoložila. Žalobkyně tvrdila a prokázala, že diskriminační chování žalované spočívalo v tom, že byla na rozdíl od ostatních zaměstnanců nesprávně zařazena do 9.-té platové třídy, nebyly jí vypláceny odměny, byla bez naléhavé provozní potřeby přeřazena na oddělení loterií a následně bylo toto místo zrušeno a žalobkyni dána výpověď bez splnění nabídkové povinnosti plynoucí z kolektivní smlouvy.

Žalovaná ani k výzvě soudu, kterou učinil dle pokynu v rozhodnutí NS této výzvě nevyhověla a své důkazní břemeno neunesla.

Na žalovanou přešlo důkazní břemeno dle ust. § 133a odst. 1 ve znění účinném do číslo 2009. Zaměstnanec v soudním řízení musí nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ním skutečně bylo zacházeno závadným způsobem, neprokáže-li toto tvrzení, nemůže v řízení uspět. Usnadnění důkazní sitruace ve prospěch zaměstnance se v ustanovení § 133 a odst. 1 o.s.ř. projevuje pouze v tom, že stačí, aby zaměstnanec tvrdil, že toto závadné jednání (bude-li z jeho strany prokázáno) bylo motivováno některým se zákonem stanovených diskriminačních důvodů, aniž by byl dále povinen tuto motivaci prokázat, neboť ta se předpokládá, ovšem je vyvratitelná, prokáže-li se v řízení opak. Tento závěr platí i po účinnosti o.s.ř. od anonymizováno rok zák. č. 198/2009 Sb. který mimo jiné novelizoval § 133a o.s.ř neboť novelizovaný § 133a o.s.ř. pouze zpřesnil diskriminační důvody, základní konstrukci povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní v diskriminačních sporech však ponechal beze změny, pouze i rozšířil i na jiné než pracovní spory.

Žalovaná až v závěrečné řeči tvrdila nekonkrétně a obecně skutečnosti ohledně důvodu, proč byla žalobkyně přeřazena na státní dozor nad loteriemi ale k těmto tvrzením nikdy nepředložila žádné důkazy. Žalovaná nedodala žádný důkaz, kterým by vyvrátila, že kontrola provedená žalobkyní nebyla mimořádná. Žalovaná nedoložila, že by to byla žalobkyně, kvůli které nastaly v tomto daňovém řízení jakékoliv komplikace, ačkoliv toto důkazní břemeno leží jedině a pouze na žalované. Soud zaznamenal, že poslední výpověď svědka příjmení se liší od původních dvou výpovědí před 10-ti lety v neprospěch žalobkyně. Rozdílný postup v odměňování žalobkyně žalovaná nijak nedoložila. Nepředložila ani žádnou výtku kterou by dala žalobkyni v minulosti.

Důkazní břemeno dle § 133a neunesla když, neprokázala ani nevyšlo v řízení najevo jinak, že vůči žalobkyni neporušila zásadu rovného zacházení. Při odměňování na rozdíl od jiných zaměstnanců žalobkyni neposkytovala na rozdíl od jiných zaměstnanců za plnění úkolů odměny. Jiné místo nebylo žalobkyni nabídnuto kvalifikovaným způsobem ačkoliv volná místa v obec byla a bylo volné místo i ve anonymizováno jak bylo prokázáno. Rozeslání e-mailu dle tvrzení žalované není řádné splnění nabídkové povinnosti. Za těchto okolností, dle závazného právního názoru Nejvyššího soudu lze hodnotit výpovědˇ danou žalobkyni jako neplatnou a rozpornou s dobrými mravy

Co se týče platových výměrů, které žalovaná následně na základě nového poučení v souladu se závazným právním názorem NS založila a které byly provedeny k důkazu, nevyplývá na základě čeho byly stanoveny, není v nich uvedena ani délka praxe, vzdělání ani jiné skutečnosti na základě kterých byly pracovníci do tříd zařazeni. Žalovaná založila výměry jen některých zaměstnanců a pouze selektivně, takže nelze získat žádný ucelený přehled o zařazení ostatních zaměstnanců do platových tříd. Přesto soud z těchto důkazů zjistil, že osoby se stejným vzděláním např. paní příjmení byla zařazena do 10 třídy ačkoliv měla stejné vzdělání jako žalobkyně. Bylo možné zjistit, že paní celé jméno svědkyně postoupila z 9 až do 12 té třídy, paní příjmení z 8. Do 9. Ale nelze zjistit na základě čeho bylo zařazení provedeno a rovněž nelze získat ucelený přehled o zařazení do tříd neboť byly předloženy výměry jen některých zaměstnanců bez bližších údajů.

Co se týče odměňování – žalovaná založila opět jen část záznamů o odměnách, za klíčový rok 2008 dle svého vyjádření tyto návrhy skartovala. Žalovaná měla možnost prokázat skutečnosti týkající se odměňování i jinak např. mzdovými listy, ale nic jiného nezaložila. Žalovaná měla v době od r. 2008 až 2011 kolem 40-ti zaměstnanců, ale založila platové výměry a doklady o odměnování jen u některých.

Z dalších žalobkyní založených důkazů soud nedovodil žádné pro vyřešení sporu významné skutečnosti.

Soud má za prokázané, že žalovaná ač byla vyzývána v různých fázích řízení opakovaně k založení důkazů a doplnění tvrzení, neunesla v průběhu řízení břemeno důkazní. Žalovaná byla vyzvána na jednání dne číslo 2021 dle ust. § 118a aby doplnila do číslo 2021 tvrzení a vyvrátila tvrzenou diskriminaci, nerovné zacházení a odměňování žalobkyně, její zařazení do 9. platové třídy, žalobkyně místo doplnění tvrzení navrhla výslechy svědků aniž by nejdříve řádně doplnila tvrzení k jakým konkrétním skutečnostem mají být svědci slyšeni. Tyto skutečnosti definovala pouze obecně. Svědeckými výpověďmi se žalované rovněž nepodařilo vyvrátit žalobkyní uváděné nerovné zacházení, rozdíly v odměňování, převedení na jinu práci ani nesplnění nabídkové povinnosti.

Soud na základě výše uvedeného shrnuje a uzavírá, že výpověď z pracovního poměru byla dána žalobkyni za okolností vyvolaných žalovaným, které odporují dobrým mravům a jedná se tudíž o neplatný právní úkon. Žalovaná neunesla důkazní břemeno dle § 133a vzhledem k tomu, že neprokázala ani nevyšlo v řízení najevo jinak, že vůči žalobkyni neporušila zásadu rovného zacházení v odměňování tj. žalobkyni neposkytovala na rozdíl od jiných zaměstnanců za splnění úkolů odměny, žalobkyni převedla na jinou práci bez ohledu na sjednanou pracovní náplň v pracovní smlouvě aniž by prokázala naléhavou provozní potřebu, nesplnila vůči žalobkyni nabídkovou povinnost ke které se zavázala v kolektivní smlouvě čímž porušila dobré mravy a z tohoto důvodu byla následná výpověď z pracovního poměru neplatná.

Zveřejnění omluvy v tisku soud zamítl vzhledem k tomu, že veřejnost nebyla o sporu žalobkyně průběžně informována a není tedy dán naléhavý právní zájem na straně žalobkyně na této omluvě.

46.Po právní stránce soud věc hodnotil dle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. podle ust. § 16 odst. 1. Zaměstnavatelé jsou povinni zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky, odměňování za práci a o poskytování jiných peněžitých plnění a plnění peněžité hodnoty, o odbornou přípravu a o příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání. V pracovněprávních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace (§ 16 odst. 2 věta první zák. práce). Pojmy přímá diskriminace, nepřímá diskriminace, obtěžování, sexuální obtěžování, pronásledování, pokyn k diskriminaci a navádění k diskriminaci a případy, kdy je rozdílné zacházení přípustné, upravuje antidiskriminační zákon (§ 16 odt. 2 věta druhá zák. práce). Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení, pokud z povahy pracovních činností vyplývá, že toto rozdílné zacházení je podstatným požadavkem nezbytným pro výkon práce, účel sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený. Za diskriminaci se rovněž nepovažují opatření, jejichž účelem je odůvodnění předcházen nebo vyrovnání nevýhod, které vyplývají z příslušnosti fyzické osoby ke skupině vymezené některým z důvodů uvedených v antidiskriminačním zákoně (§16 odst. 3 zák. práce. Právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích upravuje antidiskriminační zákon (§17 zák. práce).

Zákoník práce upravuje zásadu rovného zacházení jako povinnost zaměstnavatele určitým způsobem zacházet s vlastními zaměstnanci a to v průběhu celého trvání jejich pracovněprávního vztahu. obec rovného zacházení zaručuje rovná práva zaměstnancům nacházejícím se ve stejném či srovnatelném postavení (situaci) a vyplývá z ní požadavek, aby vnitřní předpisy či praxe zaměstnavatele bezdůvodně nezvýhodňovaly ani neznevýhodňovaly zaměstnance před ostatními srovnatelnými zaměstnanci. Odměňování za práci (poskytování mzdy, platu nebo odměny z dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti).

Zaměstnanci přísluší za práci vykonanou v pracovním poměru pro zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, jejíž náklady na platy a odměny za pracovní pohotovost jsou plně zabezpečovány z příspěvku na provoz poskytovaného z rozpočtu zřizovatele nebo z úhrad podle zvláštních právních předpisů, školská právnická osoba zřízená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí podle školského zákona, nebo veřejné neziskové ústavní zdravotnické zařízení, s výjimkou peněžitého plnění poskytovaného občanům cizích států s místem výkonu práce mimo území České republiky, za podmínek stanovených v zákoníku práce plat, nestanoví-li zákoník práce nebo zvláštní právní předpis jinak (srov. § 109 odst. 1 a 3 zák. práce). Plat je peněžité plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za práci (srov. § 109 odst. 3 zák. práce), určené podle zákoníku práce, nařízení vlády vydaného k jeho provedení podle § 111 odst. 2, § 112 odst. 2, § 123 odst. 6, § 128 odst. 2 a § 129 odst. 2 zák. práce a v jejich mezích podle kolektivní smlouvy, popřípadě vnitřního předpisu; plat není možné určit jiným způsobem, v jiném složení a jiné výši, než stanoví zákoník práce a právní předpisy vydané k jeho provedení, nestanoví-li zvláštní zákon jinak (srov. § 122 odst. 1 zák. práce; v případě vedoucího zaměstnance, který je statutárním orgánem zaměstnavatele, nebo který je vedoucím organizační složky státu nebo územního samosprávného celku, srov. § 122 odst. 2 zák. práce).

Zaměstnanci přísluší platový tarif stanovený pro platovou třídu a platový stupeň, do kterých je zařazen, není-li v zákoníku práce dále stanoveno jinak (srov. § 123 odst. 1 zák. práce). Zaměstnavatel zařadí zaměstnance do jedné z šestnácti platových tříd podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě a v jeho mezích na něm požadovaných nejnáročnějších prací (srov. § 123 odst. 2 a 5 zák. práce). Vychází přitom z nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. V rámci těchto tříd zařadí zaměstnavatel zaměstnance do platového stupně podle doby dosažené praxe, doby péče o dítě a doby výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo civilní služby (dále jen„ započitatelná praxe“) (srov. § 123 odst. 4 zák. práce). Bližší způsob zařazování zaměstnanců do platových tříd a platových stupňů upravuje (v posuzované době upravovalo) nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

Plat se poskytuje podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků (srov. § 109 odst. 4 zák. práce); za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty přísluší všem zaměstnancům u zaměstnavatele stejný plat (srov. § 110 odst. 1 zák. práce). Stejnou prací nebo prací stejné hodnoty se rozumí práce stejné nebo srovnatelné složitosti, odpovědnosti a namáhavosti, která se koná ve stejných nebo srovnatelných pracovních podmínkách, při stejné nebo srovnatelné pracovní výkonnosti a výsledcích práce (srov. § 110 odst. 2 zák. práce). Složitost, odpovědnost a namáhavost práce se posuzuje podle vzdělání a praktických znalostí a dovedností potřebných pro výkon této práce, podle složitosti předmětu práce a pracovní činnosti, podle organizační a řídící náročnosti, podle míry odpovědnosti za škody, zdraví a bezpečnost, podle fyzické, smyslové a duševní zátěže a působení negativních vlivů práce (srov. § 110 odst. 3 zák. práce). Pracovní podmínky se posuzují podle obtížnosti pracovních režimů vyplývajících z rozvržení pracovní doby, například do směn, dnů pracovního klidu, na práci v noci nebo práci přesčas, podle škodlivosti nebo obtížnosti dané působením jiných negativních vlivů pracovního prostředí a podle rizikovosti pracovního prostředí (§ 110 odst. 4 zák. práce). Pracovní výkonnost se posuzuje podle intenzity a kvality prováděných prací, pracovních schopností a pracovní způsobilosti a výsledky práce se posuzují podle množství a kvality (srov. § 110 odst. 5 zák. práce).

Z právní úpravy obsažené v ustanovení §110 zák. práce vyplývá, že práci vykonávanou u zaměstnavatele různými zaměstnanci je možné považovat za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty, za kterou jim přísluší stejný plat, jestliže jde o práci shodnou nebo srovnatelnou z hlediska všech srovnávacích kritérií uvedených v ustanovení § 110 odst. 2-5 zák. práce; není-li shoda (srovnatelnost) v některém z těchto komparačních kritérií, nejedná se o stejnou práci nebo práci stejné hodnoty ve smyslu ustanovení § 110 odst. 1 zák. práce.

U zaměstnanců odměňovaných platem je rovnost při odměňování do jisté míry garantována vymezením jednotných kritérií pro určení platového tarifu pro všechny zaměstnance přímo v zákoníku práce a v prováděcích nařízeních vlády. Zásadní význam má z tohoto pohledu systém hodnocení prací, který zařazením jednotlivých prací do platových tříd stanoví jejich závaznou hierarchii. Dalším kritériem je pak míra odborných a pracovních zkušeností (praxe). Zařadí-li zaměstnavatel své zaměstnance do platové třídy a platového stupně v souladu s těmito kritérii, k nerovnosti v této složce odměňování platem nedochází. Protože platový tarif může ve skutečnosti vyjádřit pouze relativní hodnotu práce, zahrnuje plat další složky, které mají sloužit k přesnějšímu ocenění práce jednotlivých zaměstnanců. Při poskytování těch složek platu, jejichž výši svým rozhodnutím zaměstnavatel přímo ovlivňuje (jako například v případě odměny za úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu podle ustanovení § 134 zák. práce), je proto zaměstnavatel povinen vedle dodržení podmínek pro poskytování příslušné složky platu uplatnit i kritéria stanovená pro posouzení rovnosti při odměňování.

Z výše uvedeného mimo jiné vyplývá, že k rozdílnému (nerovnému) zacházení se zaměstnanci odměňovanými platem může dojít i v případě, kdy zaměstnavatel zaměstnance nezařadí - na rozdíl od jiných zaměstnanců vykonávajících stejnou práci nebo práci stejné hodnoty - do platové třídy nebo platového stupně v souladu s výše uvedenými právními předpisy, nebo naopak v případě, kdy je zaměstnanec zařazen do platové třídy a platového stupně v souladu s právními předpisy, avšak jiní zaměstnanci vykonávající stejnou práci nebo práci stejné hodnoty jsou zařazeni do vyšší platové třídy či vyššího platového stupně (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2018 sp. zn. 21 Cdo 2262/2018).

Zaměstnanec, který se v pracovněprávních vztazích domáhá ochrany před diskriminací, má v občanském soudním řízení procesní povinnosti tvrzení a důkazní o tom, že byl (je) jednáním zaměstnavatele znevýhodněn ve srovnání s jinými (ostatními) zaměstnanci téhož zaměstnavatele. Tvrzení zaměstnance o tom, že pohnutkou (motivem) k jednání zaměstnavatele byly (jsou) zákonem stanovené diskriminační důvody, má soud ve smyslu ustanovení § 133a písm. a) o. s. ř. za prokázané, ledaže zaměstnavatel bude tvrdit a prostřednictvím důkazů prokáže nebo za řízení jinak vyplyne, že vůči svým zaměstnancům neporušil (neporušuje) zásadu rovného (stejného) zacházení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. 21 Cdo 246/2008, uveřejněný pod č. 108 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 2010). Účastníkům, kteří procesní povinnost tvrdit a prokazovat rozhodné skutečnosti nesplnili, musí být poskytnuto poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., obsahující údaje o tom, v čem mají být tvrzení doplněna a k jakým tvrzením mají být důkazy označeny.

V projednávané věci nerovné zacházení (motivované diskriminací z důvodu pohlaví, věku a zdravotního stavu) žalobkyně spatřovala též v nerovnosti při odměňování spočívající v tom, že byla zařazena do nižší platové třídy (platového stupně) než jiní srovnatelní zaměstnanci žalované, a v tom, že jí přes dobré pracovní výsledky nebyla, stejně jako jiným zaměstnancům anonymizováno úřadu ve obec, v roce 2009 vyplacena odměna. I v případě složky platu, jejíž výši svým rozhodnutím zaměstnavatel přímo ovlivňuje, se totiž uplatní kritéria stanovená pro posouzení rovnosti při odměňování, která neumožňují poškodit dotčeného zaměstnance na základě některého z diskriminačních důvodů.

Nerovné zacházení žalobkyně spatřovala též ve svém (bezdůvodném) převedení z oddělení vyměřovacího na oddělení loterií k výkonu práce spočívající ve státním dozoru nad hrami a loteriemi.

Podle ustanovení § 38 odst. 1 zák. práce je zaměstnavatel povinen přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy. Zaměstnavatel je přitom oprávněn (s výjimkami vyplývajícími z ustanovení § 41 až 43 zák. práce) od zaměstnance vyžadovat jen takové pracovní úkony, které spadají do rámce sjednaného druhu práce (srov. rozsudek býv. Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 1980 sp. zn. 6 Cz 36/80, uveřejněný pod číslo ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, roč. 1982). Druh práce zaměstnance (šíře jeho vymezení) je určen výlučně ujednáním účastníků v pracovní smlouvě a nikoli tím, jakou konkrétní práci v rámci sjednaného druhu práce zaměstnavatel - v závislosti na svých provozních možnostech, které se mohou v čase měnit - přiděluje zaměstnanci po vzniku pracovního poměru (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2012 sp. zn. 21 Cdo 1272/2012). Dojde-li ke změně jeho provozních potřeb a možností, může proto zaměstnavatel zaměstnance bez jeho souhlasu pověřit výkonem dalších (dosud nevykonávaných) prací nebo i zaměstnance převést na jinou práci, pokud tak činí v rámci pracovní smlouvy (sjednaného druhu a místa výkonu práce). Taková flexibilita pracovního poměru je nepochybně přirozená a také nutná. Na druhé straně ovšem i zde postup zaměstnavatele nutně podléhá korektivu v podobě zákazu činit uvedená opatření pod pohnutkou (motivem) poškodit dotčeného zaměstnance na základě některého z diskriminačních důvodů.

K ust. § 133a občanského soudního řádu (byť ve znění ke dni 21.5 2006) se vyslovil Ústavní soud v nálezu sp.zn. Pl. ÚS 37/04 ze dne 26.4 2006 v němž posuzoval ústavnost institutu přesunu důkazního břemene. Z něj vyplývá, že osobě, která se cítila být diskriminována, nestačí pouze tvrdit, že došlo k diskriminačnímu jednání.„ Tato osoba v soudním řízení musí nejen tvrdit, ale i prokázat, že s ní nebylo zacházeno obvyklým, tedy neznevýhodňujícím způsobem. Neprokáže-li toto tvrzení nemůže v řízení uspět. Dále pak musí tvrdit, že znevýhodňující zacházení bylo motivováno diskriminací (pozn. Aut. Zde na základě rasového nebo etnického původu) ´. Tuto motivaci ovšem prokazovat nemusí, ta se v případě důkazu odlišného zacházení předpokládá, je však vyvratitelná, prokáže-li se (dokazováním) opak. Ostatně požadavek, aby strana žalující musela prokazovat, že byla diskriminována právě a výlučně pro svůj rasový (etnický) původ a nikoliv z důvodu jiného, je zcela zjevně nesplnitelný, neboť prokázat motivaci (pohnutku) žalované strany je z povahy věci vyloučeno.“

Důkazní břemeno tedy neleží pouze a výlučně na straně žalované, ale též na straně žalující. Žalobce je tak povinen prokázat znevýhodňující zacházení, tedy že s ním bylo ve srovnání s tzv. komparátorem (osobou ve srovnatelné situaci) zacházeno znevýhodňujícím způsobem z diskriminačního důvodu. Pokud strana žalující svou část důkazního břemene unese, dochází k přesunu důkazního břemene na žalovanou, která prokazuje svá tvrzení, že k diskriminaci na základě důvodů v daném případě nedošlo. Jinými slovy, v případě, že dojde k přesunu důkazního břemene, žalovaný musí prokázat, že jeho rozhodnutí je odůvodněno nikoliv diskriminačními (zakázanými) důvody, nýbrž jinými.

Stěžejní úvahou v diskriminačních sporech tedy je, zda v konkrétním případě žalobce důkazní břemeno unesl a založil tím přesun břemene na žalovaného, taková úvaha musí vyplynout ze skutkových okolností konkrétního případu. Pro vztahy zaměstnanec – zaměstnavatel je nicméně typické, že z hlediska přístupu ke skutečnostem prokazujícím diskriminační jednání je pozice zaměstnance zpravidla značně oslabena. Po zaměstnanci tedy není namístě vyžadovat předkládání takových důkazů, k nimž nemůže mít přístup, či s nimi nemůže disponovat. Při rozhodování o přenosu důkazního břemene za žalobce na žalovaného je zároveň nutno zohlednit i to, že přímý důkaz diskriminace ze strany žalobce nemůže být předložen. Musí zde být ještě alespoň rozumná pravděpodobnost, že k diskriminaci došlo. V daném případě pravděpodobnost vyplývala z nerovného odměnování, přesunu na jinou práci nikoliv v rámci pracovní smlouvy a při absenci prokázané provozní potřeby, nesplnění nabídkové povinnosti a dání výpovědi.

Žalovaná přes několikeré poučení soudu o přesunu důkazního břemene a konkrétních poučení o povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní týkající se platového zařazení, poskytování odměn žalobkyni v rozhodném období, přesunu na jiné místo a splnění nabídkové povinnosti, nepředložila žádný důkaz, kterým by vyvrátila žalobkyní prokázané tvrzení o nerovném zacházení. Soud přiznal žalobkyni zadostiučinění ve výši 200 000 Kč podle ust. § 10 odst. 2 antidiskriminačního zákona s poukazem na to že byla snížena důstojnost žalobkyně, žalobkyně zažívala pocity křivdy, měla zdravotní problémy a soud tedy shledal odpovídající a přiměřenou výši odškodnění nemajetkové újmy ve výši uvedené ve výroku III. rozsudku.

47.O povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení placených státem na znalečném ve výši celkem 3973,64 Kč (334 Kč svědečné svědka celé jméno svědka, 2.246 Kč svědečné svědkyně celé jméno svědkyně a 255 Kč svědečné svědka celé jméno svědka + číslo svědečné svědkyně celé jméno svědkyně) bylo rozhodnuto výrokem V. podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. Soud zavázal žalovanou k náhradě plné výše státem placených nákladů na znalečném s ohledem k užití ust. § 142 odst.3 o.s.ř. jde-li o náhradu nákladů řízení mezi účastníky.

48.O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto výrokem VI. podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. když výše přiznaného zadostiučinění záviselo na úvaze soudu a co do základu byl nárok žalobkyně zcela oprávněný. Náklady řízení sestávají z odměny za úkony právní služby podle vyhl. 177/96 Sb.

Do konce roku rok činila tarifní hodnota dle ust. § 9 odst. 3 písm. a) AT 25.000 Kč a dle ust. § 9 odst. 4 AT 50.000 Kč. Mimosmluvní odměna za jeden úkon učiněný do konce r. 2012 tak činí 4.150 Kč (dle ust § 12 odst. 3 AT platném znění do konce roku 2012 při spojení dvou nebo více věcí, pro něž spojení ke společnému projednání není stanoveno zákonem, se zvyšuje mimosmluvní odměna náležející ve věci s nejvyšší tarifní hodnotou, tj. odměna za 1 úkon právní služby ve výši 3.100 Kč z tarifní hodnoty 50.000 Kč, o polovinu mimosmluvní odměny, jež by jinak náležela v ostatních spojených věcech, tj. 1.050 Kč jako polovina z 2.100 Kč z tarifní hodnoty 25.000 Kč).

22) datum – účast na jednání před soudem, druhá započatá dvouhodinovka, § 11/1g

AT, 4.500 Kč,

C) Soudní poplatek ve výši 2.000 Kč.

Daň z přidané hodnoty

30) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500, - Kč (záznam v příloze)

46) datum - dovolání, § 11/1k AT, 1 úkon, pro časovou náročnost navyšuji na dvojnásobek, 9.000 Kč

47) datum - doplnění dovolání, § 11/1k AT, 1 úkon, 4.500 Kč

48) datum - druhé doplnění dovolání, § 11/1k AT, 1 úkon, 4.500 Kč

49) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500, - Kč (záznam v příloze)

50) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500, - Kč (záznam v příloze)

51) datum - písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

52) datum - návrh na určení lhůty, ust. § 11/1d ve spojení s § 11/3 AT, 1/2 úkonu, 2.250 Kč,

53) datum - účast na jednání před soudem, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

54) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500, - Kč (záznam v příloze)

55) datum - písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

56) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500, - Kč,

57) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500, - Kč,

58) datum - písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 1 úkon, 4.500 Kč, z důvodu časové náročnosti a nutnosti vyjádřit se ještě před jednáním dne datum, aby toto proběhlo účelně, navyšuji úkon na dvojnásobek, 1 dvakrát zvýšený úkon 9.000 Kč

59) datum - účast na jednání před soudem, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

60) datum - účast na jednání před soudem, druhá započatá dvouhodinovka, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

61) datum - písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT ve spojení s § 11/3 AT, 1/2 úkonu, 2.250 Kč,

62) datum - písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT ve spojení s § 11/3 AT, 1/2 úkonu, 2.250 Kč,

63) datum - účast na jednání před soudem, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

64) datum - písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

65) datum - účast na jednání před soudem, první dvouhodinovka 13: číslo, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

66) datum - účast na jednání před soudem, druhá dvouhodinovka 15: číslo, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

67) datum - účast na jednání před soudem, třetí dvouhodinovka 17: číslo, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

68) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500 Kč (záznam v příloze),

69) datum - vyjádření ve věcí samé (2 vyjádření ke svědeckým výpovědím a závěrečný návrh), dle ust. § 11/1d AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

70) datum - účast na jednání před soudem, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

71) datum - další porada s klientem přesahující jednu hodinu, § 11/1c AT, 1 úkon,

4.500 Kč (záznam v příloze)

72) datum - písemné podání ve věci samé dle ust. § 11/1d AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

73) datum - účast na jednání před soudem, § 11/1g AT, 1 úkon, 4.500 Kč,

Součet: (44 x číslo) + (2 x číslo) + (3 x číslo) = 222.750 Kč

Celkem 222.750 Kč + 21% DPH ve výši 46.777,50 Kč

A) Náhrada hotových výdajů a náhrada za promeškaný čas

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.