OSPH01 39 C 179/2015

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení číslo s přísl.

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku částka, a to k rukám právního zástupce žalované.

1. Žalobce se původní žalobou ze dne datum domáhal vydání bezdůvodného obohacení, které vznikalo na straně žalované tím, že na jeho pozemku zapsaného na list vlastnictví pro k.ú. část obce parc. číslo se nachází místní komunikace ve vlastnictví žalované. Žalobce proto požadoval náhradu za užívání ve výši částka vypočtené znaleckým ústavem právnická osoba, č. posudku ZÚ číslo z datum za období datum do datum.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout a to předně z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce a to s ohledem na skutečnost, že žalovaná nebyla účastníkem řízení před Pozemkovým úřadem Praha č.j. PÚ 1982/09, ve kterém byly pozemky vydány žalobci a anonymizována dvě slova, která následně převedla svůj podíl na žalobce. Žalovaná napadla rozhodnutí vydané v tomto řízení žalobou podle částí V u Obvodního soudu pro Prahu 10 a řízení je vedeno pod sp.zn. 17 C 641/2015. Žalovaná rovněž podala žalobu na určení vlastnického práva k předmětu pozemku, jež je vedena u příjmení obec a číslo pod sp.zn. 9 C 540/2015. Dále namítla neexistenci bezdůvodného obohacení a to s ohledem na způsob nabytí předmětných pozemků žalobcem, a to podle restitučních předpisů. Věděli, že pozemky jsou zastavěné, nic jim nebránilo, aby se na místo předmětného pozemku zažádali o vydání náhradních pozemků nebo finanční náhrady a pokud s vydáním souhlasili, souhlasili i j jeho účelovým určením. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 518/14, od kterého se následně odvíjí judikatura odvolacího i dovolacího soudu. Žalovaná dále namítla výši bezdůvodného obohacení a to s ohledem na regulaci ceny, která je stanovena maximální výší a která by měla být krácena na 1/3 a to s ohledem na to, že se jedná o pozemek zastavěný komunikací nikoliv budovou, umístěný na okrajové části obec, užívaný širokou veřejností a tudíž ekonomicky nevyužitelný.

3. Zdejší soud rozsudkem ze dne 26. 2. 2016, č.j. 39 C 179/2015-38 rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od datum do zaplacení. Zároveň uložila žalované, aby zaplatila žalobci náhradu nákladů řízení ve výši částka. V rozsudku soud vyšel ze zjištění, že žalobce je vlastníkem předmětného pozemku zapsaných na LV list vlastnictví pro k.ú. část obce parc. číslo o výměře 1116 m2 ostatní plocha způsob využití ostatní komunikace, parc. (viz výpis z katastru nemovitostí ze dne datum) a to na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkový úřad č.j. PÚ 1982/09 ze dne 12.11.2009, na základě kterého bylo rozhodnuto, že žalobce a jeho anonymizováno jméno příjmení jsou vlastníky předmětného pozemku (viz tato listina a výpis z KN list vlastnictví). příjmení jméno příjmení převedla svůj spoluvlastnický podíl na pozemku Dohodou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne datum na žalobce (viz tato listina a návrh na vklad do KN ze dne datum). Žalovaná podala dne datum žalobu podle ust. § 244 a násl. o.s.ř., kterou bylo napadeno shora uvedené rozhodnutí Pozemkového úřadu a dne datum proti žalobci žalobu na určení vlastnického práva k předmětnému pozemku.

4. Městský soud v Praze, jako soud odvolací, dne 22. 9. 2016 pod č.j. 22 Co 282/2016 -75 rozhodnutí zdejšího soudu ze dne 26. 2. 2016, č.j. 39 C 179/2015-38 potvrdil.

5. Žalobou žalované na obnovu řízení se tato domáhala, aby soud povolil obnovu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 39 C 179/2015, původní rozhodnutí změnil tak, že se žaloba žalobce zamítá a žalobci uložil zaplatit žalované náhradu nákladů řízení. V žalobě žalovaná uvedla, že soudy v původním řízení dospěly k závěru, že žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby, neboť se spolu se svou předchůdkyní, jméno příjmení, stal vlastníkem pozemku parc. číslo k.ú. část obce na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha, č.j. PÚ 1982/09 ze dne 12.11.2009. Následně však pravomocným rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. 17 C 641/2015-175 ze dne 6.2.2018 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. 29 Co 163/2018-265 ze dne 19.7.2018 bylo předmětné rozhodnutí nahrazeno tak, že žalobce a jeho právní předchůdkyně jméno příjmení nejsou vlastníky předmětného pozemku. Toto pravomocné rozhodnutí nemohla žalovaná bez své viny použít v původním řízení a může pro ní přivodit příznivější rozhodnutí ve věci a je tedy důvodem obnovy řízení.

6. Vzhledem k tomu, že po rozhodnutí Městského soudu v Praze, č.j. 29 Co 163/2018-265 ze dne 19.7.2018 probíhalo dovolací řízení v této věci u Nejvyššího soudu ČR pod sp. zn. 28 Cdo 3535/2019, soud řízení o obnově přerušil do rozhodnutí Nejvyššího sodu ČR o dovolání.

7. Následně po rozhodnutí dovolacího soudu soud usnesením ze dne 17.4.2020, č.j. 39 C 179/2015-146 rozhodl o tom, že se v řízení pokračuje.

8. Žalobce se k žalobě na obnovu řízení před jednáním nevyjádřil. Dne datum doručil soudu pouze žádost o další přerušení řízení do skončení řízení u Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. 9C 540/2015, a to s odůvodněním, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. 17 C 641/2015-175 ze dne 6.2.2018 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. 29 Co 163/2018-265 ze dne 19.7.2018 byla řešena pouze otázka opodstatněnosti restitučního nároku žalobce a jeho anonymizováno jméno příjmení k vydání či nevydání předmětného pozemku žalobci a jeho sestře. Otázka určení vlastnictví k předmětnému pozemku je však výhradně řešena v soudním řízení před Obvodním soudem pro Prahu 10, sp. zn. 9 C 540/2015.

9. Soud usnesením ze dne datum návrh na přerušení řízení do skončení řízení u Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 17 C 641/2015 a 9 C 540/2015 zamítl.

10. Při jednání před soudem o povolení obnovy řízení žalobce uvedl, že stále není určeno, kdo je vlastníkem předmětného pozemku, na původním rozsudku není čeho měnit, když ve věci rozhodovaly tři instance. Následně po seznámení se rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. 17 C 641/2015-175 ze dne 6.2.2018 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. 29 Co 163/2018-265 ze dne 19.7.2018 uvedl, že tyto rozsudky mu sice byly doručeny, ale z jeho strany došlo k jistému přehlédnutí, kdy netušil, že zde bylo rozhodnuto o tom, že žalobce a anonymizována tři slova příjmení nejsou vlastníky předmětného pozemku.

11. Usnesením ze dne 17. 6. 2020, č. j. 39 C 179/2015-154 soud povolil obnovu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 39 C 179/2015. V odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že došel soud k závěru, že jak bylo dokazováním zjištěno, bylo Obvodním soudem pro Prahu 10, č.j. 17 C 641/2015-175 ve znění opravného usnesení ze dne 26.8.2019, č.j. 17 C 641/2015-350 rozhodnuto, že ve věci žalobce Hlavní město Praha proti žalovaným 1) celé jméno žalobce, 2) jméno příjmení a 3) Národní knihovna ČR, s.p.o. pod bodem I. rozsudku účastníci 1) a 2) nejsou vlastníky pozemku dle katastru nemovitostí parc. číslo ostatní plocha, o výměře 1 116 m2 (dle PK část parcely číslo role), a tím se nahrazuje rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu v obec ze dne 12.11.2009, č.j. PÚ 1982/09 a pod bodem II. rozsudku žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Toto rozhodnutí bylo opět podrobeno přezkumu a Městský soud v Praze, jako soud odvolací, dne 19.7.2018 pod č.j. 29 Co 163/265 tento rozsudek potvrdil. Dovolací řízení skončilo opět odmítnutím podaného dovolání, a to dne 15. 1. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3535/2019. Na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. 17 C 641/2015-175 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 19.7.2018 pod č.j. 29 Co 163/265 bylo pravomocně rozhodnuto, že žalobce ani jeho anonymizováno jméno příjmení nejsou vlastníky pozemku parc. číslo k.ú. část obce. Vzhledem k datům rozhodnutí těchto rozsudků se nepochybně jedná o skutečnost, kterou nemohla žalovaná uplatnit již dříve v řízení vedeném u zdejšího soudu, sp. zn. 39 C 179/2015. Pro úplnost soud uvedl, že pokud žalobce celé jméno žalobce namítal, že otázka určení vlastnictví bude teprve řešena v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10, pod sp. zn. 9 C 540/2015, tak s tím tvrzením se zdejší soud neztotožnil. Nesouhlasil ani s výkladem, že rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. 17 C 641/2015-175 ze dne 6.2.2018 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze, č.j. 29 Co 163/2018-265 ze dne 19.7.2018 byla řešena otázka opodstatněnosti restitučního nároku žalobce a jeho anonymizováno jméno příjmení k vydání či nevydání předmětného pozemku žalobci a jeho sestře, ale naopak bylo rozhodnuto o tom, že žalobce ani jeho anonymizováno nejsou vlastníky předmětných pozemků. Naopak uvedl, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10, pod sp. zn. 9 C 540/2015 probíhá řízení o určení vlastnického práva, což odpovídá současnému stavu, neboť na předmětné pozemky si činí nárok nejen Hlavní město Praha, ale rovněž anonymizována tři slova, s.p.o.

12. K odvolání žalobce ve věci rozhodl Městský soud v Praze dne 1. 12. 2020, č.j. 51 Co 326/2020-186, který rozhodnutí soudu I. stupně ze dne 17. 6. 2020, č.j. 39 C 179/2015-154, potvrdil.

13. Dne datum bylo soudu doručeno podání právního zástupce žalobce se sdělením, že dne datum ukončil právní zastoupení žalobce v předmětném sporu sp. zn. 39 C 179/2015.

14. Dne datum bylo soudu doručeno podání JUDr. příjmení, který omluvil žalobce z jednání nařízeného na datum s tím, že žalobce se nachází v USA a s ohledem na pandemii koronaviru mu není umožněno přicestovat do ČR a požádal, aby bylo jednání odročeno na pozdější termín. Zároveň bylo tímto přípisem navrhováno přerušení předmětného řízení na dobu do pravomocného skončení sporu u Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. 9 C 540/2015.

15. S ohledem na skutečnost, že podání ze dne datum neobsahovalo plnou moc žalobce k opětovnému právnímu zastupovaní JUDr. anonymizováno, soud k obsahu týkajícího se návrhu na přerušení řízení nepřihlédl, neboť toto bylo podáno osobou k tomu nezmocněnou. Co se týče žádosti o odročení jednání a omluvu z nařízeného jednání na datum, tak v tomto kromě skutečnosti, že bylo rovněž podáno zástupcem bez udělené plné moci, soud ještě uvádí, že tento návrh nebyl ani dostatečně prokázán. Skutečnost, že se žalobce nachází v době nařízeného jednání v zahraničí zůstala pouze v podobě tvrzení, ale nebyla podložena jediným důkazem. S ohledem na uvedené, soud ve věci jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalobce.

16. Soud k věci provedl následující dokazování:

17. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. 17 C 641/2015-175 ve znění opravného usnesení ze dne 26.8.2019, č.j. 17 C 641/2015-350 bylo zjištěno, že soud ve věci žalobce Hlavní město Praha proti žalovaným 1) celé jméno žalobce, 2) jméno příjmení a 3) anonymizována tři slova, s.p.o. rozhodl tak, že pod bodem I. rozsudku účastníci 1) a 2) nejsou vlastníky pozemku dle katastru nemovitostí parc. číslo ostatní plocha, o výměře výměra (dle PK část parcely číslo role), tím se nahrazuje rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu v obec ze dne 12.11.2009, č.j. PÚ 1982/09 a pod bodem II. rozsudku žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení.

18. Z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 19.7.2018, č.j. 29 Co 163/265 bylo zjištěno, že rozsudek soudu I. stupně, č.j. 17 C 641/2015-175 se ve výroku č. I) o věci samé potvrzuje. V odůvodnění odvolací soud uvedl, že účastníci 1) a 2) jako oprávněné osoby uplatnily nárok na vydání předmětného pozemku dne datum, tj. po účinnosti zákona č. 172/19991 Sb. Ve smyslu ust. § 4 odst. 2 zákona č. 172/19991 Sb. přešly do vlastnictví obcí i nemovitosti, na které byl uplatněn nárok až po tomto datu, a obec byla povinnou osobou k vydání majetku. Soud I. stupně učinil správný závěr, že na základě hospodářské smlouvy z roku 1981 byla na právního předchůdce žalobce převedena správa pozemku parc. číslo (nikoliv jen správa komunikace nacházející se na pozemku) ke dni účinnosti zákona o půdě (k datu datum) s pozemkem hospodařil právní předchůdce žalobce Hlavního města Prahy. Pozemkový úřad měl v tomto restitučním řízení jednat s žalobcem jako s povinnou osobou, protože pozemek byl podle rozhodnutí Ministerstva financí ČR z datum ve vlastnictví Hl. M. obec. Následně odvolací soud dodal, že podle ustálené judikatury otázka vydržení nemá místo v restitučním řízení.

19. Na základě výše uvedeného došel soud k závěru, že žaloba není důvodná. V původním řízení se žalobce domáhal svou žalobou ze dne datum vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo na straně žalované tím, že na jeho pozemku zapsaných na list vlastnictví pro k.ú. část obce parc. číslo se nachází místní komunikace ve vlastnictví žalované. Žalobce proto požadoval náhradu za užívání ve výši částka vypočtené znaleckým ústavem právnická osoba, č. posudku ZÚ číslo z datum za období datum do datum. Zdejší soud rozsudkem ze dne 26.2.2016, č.j. 39 C 179/2015-38 rozhodl tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku částku částka spolu s příslušenstvím a zároveň uložil žalované povinnost k náhradě nákladů řízení. Toto rozhodnutí bylo podrobeno přezkumu odvolacím soudem, který tento rozsudek dne 22.9.2016, č.j. 22 Co 282/2016 potvrdil. Dovolání bylo v této věci odmítnuto. Jak bylo však dokazováním zjištěno, následně bylo Obvodním soudem pro Prahu 10, č.j. 17 C 641/2015-175 ve znění opravného usnesení ze dne 26.8.2019, č.j. 17 C 641/2015-350 rozhodnuto, že ve věci žalobce Hlavní město Praha proti žalovaným 1) celé jméno žalobce, 2) jméno příjmení a 3) Národní knihovna ČR, s.p.o. pod bodem I. rozsudku účastníci 1) a 2) nejsou vlastníky pozemku dle katastru nemovitostí parc. číslo ostatní plocha, o výměře výměra (dle PK část parcely číslo role), tím se nahrazuje rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu v obec ze dne 12.11.2009, č.j. PÚ 1982/09 a pod bodem II. rozsudku žalobci se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Toto rozhodnutí bylo opět podrobeno přezkumu a Městský soud v Praze jako soud odvolací dne 19.7.2018 pod č.j. 29 Co 163/265 tento rozsudek potvrdil. Dovolací řízení skončilo opět odmítnutím podaného dovolání, a to dne 15. 1. 2020, sp. zn. 28 Cdo 3535/2019. Na základě rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. 17 C 641/2015-175 ve spojení s rozhodnutím Městského sodu v obec ze dne 19.7.2018 pod č.j. 29 Co 163/265 bylo pravomocně rozhodnuto, že žalobce ani jeho anonymizováno jméno příjmení nejsou vlastníky pozemku parc. číslo k.ú. část obce. Vzhledem k tomu, že v otázce vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku, má otázka vlastnictví daného pozemku zásadní význam a v tomto obnoveném řízení bylo zjištěno, že žalobce není vlastníkem předmětného pozemku, tedy není aktivně legitimován k podání žaloby, soud nemohl jinak, než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. Jak již soud uvedl v řízení o povolení obnovy řízení, nic na věci nemění ani řízení vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10, pod sp. zn. 9 C 540/2015, neboť v tomto řízení probíhá řízení o určení vlastnického práva k předmětnému pozemku, neboť na předmětné pozemky si činí nárok nejen Hlavní město Praha, ale rovněž Národní knihovna ČR, s.p.o. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu zamítl, jak uvedeno ve výroku I. rozsudku.

20. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají jednak z nákladů, které byla povinna zaplatit v předcházejícím řízení, tj. v řízení před povolením obnovy řízení ve výši částka (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 26.2.2016, č.j. 39 C 179/2015-38) a ve výši částka (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 22.9. 2016, č.j. 22 Co 282/2016-75), ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši částka a zaplaceného soudního poplatku za dovolání ve výši částka, nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka, sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky částka za vyjádření k žalobě ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky částka za odvolání ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za účast na jednání odvolacího soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky částka za sepis dovolání ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 9 a. t. z tarifní hodnoty ve výši částka, sestávající z částky částka na sepis žaloby na obnovu řízení ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za účast na jednání soudu dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky částka za vyjádření k odvolání ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky částka za účast na jednání před soudem dne datum dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., včetně deseti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.