OSPH01 39 C 57/2021

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Martinou Tvrdkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 1 267 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 1 267 800 Kč spolu s příslušenstvím od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalované náhrady škody ve výši 1 267 800 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že je oprávněnou osobou ve smyslu ust. § 3 písm. b) zák. č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi (dále jen„ ZMVC“). Žalobkyně uplatnila dne datum u Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro územní celek, ve smyslu ust. § 9 odst. 6 ZMVC nárok na vydání nemovitých věcí, které jí byly v době nesvobody bez náhrady odňaty státem, a které zůstaly i nadále ve vlastnictví České republiky. Žalobkyně takto uplatnila nárok na vydání pozemků parc. číslo v katastrální uzemí; a dále pak pozemku evidovaného stále ještě v pozemkových knihách pod číslo. Jedná se o nemovitosti zemědělského charakteru. Dne datum vydal Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad v obec, své rozhodnutí č.j.: číslo spisová značka, kterým se žalobkyni nárokované pozemky nevydávají; a to s ohledem na existenci výlukového důvodu uvedeného v ust. § 8 odst. 1 písm. e) a f) ZMVC. Proti rozhodnutí Státního pozemkového úřadu podala žalobkyně dne datum ke název soudu žalobu dle části páté zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), kterou se domáhala nahrazení předchozího negativního rozhodnutí Státního pozemkového úřadu tak, že se jí předmětné pozemky vydávají. Poté vzala svou žalobu částečně zpět, přičemž v závěru řízení se domáhala vydání toliko pozemku anonymizováno číslo. Rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí, č.j.: spisová značka, bylo žalobě vyhověno, a to s výrokem, že se žalobkyni pozemek anonymizováno číslo v katastrální uzemí vydává. Účastník řízení (Státní pozemkový úřad) proti rozsudku nepodal odvolání; výrok o vydání pozemku tedy nabyl právní moci dne datum. Při snaze o výkon rozhodnutí nicméně žalobkyně zjistila, že pozemek, který má stát povinnost žalobkyni vydat, již neexistuje. Jak žalobkyně posléze zjistila, v průběhu civilního řízení o vydání pozemku účastník řízení, Státní pozemkový úřad, vydal dne datum rozhodnutí o schválení pozemkových úprav, č.j.: anonymizováno číslo, které dne datum nabylo právní moci. Účinky zápisu této skutečnosti nastaly ke dni datum a zápis byl proveden dne datum. Na základě této skutečnosti Státní pozemkový úřad dne datum vydal rozhodnutí o výměně vlastnických práv v rámci komplexní pozemkové úpravy. Toto rozhodnutí tedy bylo vydáno po vyhlášení rozsudku název soudu; avšak ještě před jeho nabytím právní moci. Toto rozhodnutí pak nabylo právní moci dne datum. Účinky zápisu jsou v katastru nemovitostí vedeny ke dni datum, přičemž na základě pozemkových úprav pozemek zanikl a namísto něj vznikly pozemky anonymizováno rok, rok, rok anonymizováno rok; z nichž ovšem žádný není ve vlastnictví státu - tedy povinné osoby ve smyslu ZMVC, která by měla povinnost pozemek vydat žalobkyni. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že shora uvedeným postupem Státního pozemkového úřadu došlo k výraznému zkrácení zejména majetkových práv žalobkyně, která proti Státnímu pozemkovému úřadu řádně a včas uplatnila svůj nárok na vydání pozemku anonymizováno číslo postupem dle ust. § 9, čímž vytvořila veškeré předpoklady pro jeho vydání. Vznesený nárok poškozené byl oprávněný, což bez jakýchkoliv pochybností vyplývá i z pravomocného rozsudku název soudu ze dne datum, proti kterému koneckonců ani Státní pozemkový úřad, jako účastník řízení, ničeho nenamítal. Přes tuto skutečnost Státní pozemkový úřad odepřel žalobkyni vydání předmětného pozemku a zejména v průběhu řízení před soudem počal připravovat provedení komplexních pozemkových úprav. příjmení přitom vědět, že předmětný pozemek je stižen blokací dle zákona o půdě., resp. v té době již blokací dle ust. § 13 odst. 1 zák. č. 428/2012 Sb., o majetkovém vyrovnání s církvemi. Žalobkyně se domnívá, že v době, kdy byl nárok na vydání nemovitosti řádně a včas uplatněn a probíhalo řízení o tomto návrhu ve fázi řízení před soudem, neměl být tento pozemek již vůbec předmětem pozemkových úprav, neboť byl stižen blokací, přičemž jedním ze základních principů restitučních řízení je snaha o návrat v původní stav, tedy navrácení odňatého pozemku zpět oprávněné osobě. Žalobkyně vyčíslila svou majetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu při provádění pozemkových úprav na částku 300 Kč za 1 m2; s ohledem na výměru původní parcela o velikosti výměra se tedy jedná o celkovou částku 1.267.800 Kč.

2. Žalovaná se k věci vyjádřila podáním ze dne datum a uvedla, že nárok v žalobě uvedený neuznává. Uvedla, že v katastrální uzemí byly dne datum zahájeny komplexní pozemkové úpravy. Pozemky ve vlastnictví státu, jejichž původními vlastníky byly církve, náboženské řády a kongregace byly v souladu s ust. § 3 odst. 4 zákona č. 139/2002 Sb., v platném znění (dále jen zákon o pozemkových úpravách) vedeny odděleně od ostatní půdy ve vlastnictví státu. Řízení o pozemkových úpravách v katastrální uzemí vedla příjmení jméno. Dne datum rozhodl Krajský pozemkový úřad pro územní celek rozhodnutím č.j. číslo spisová značka kromě jiných i o nevydání pozemku anonymizováno parc. číslo v katastrální uzemí. Do tohoto pravomocného rozhodnutí podala dne datum žalobu dle části páté o.s.ř. ke název soudu. Pobočce obec nebylo známo, že byla podána žaloba, o tomto stavu příjmení jméno žalobkyně neinformovala. Žalobkyně byla s postupem prací na Krajském pozemkovém úřadě průběžně seznamována a mohla do vypracovaného návrhu i vlastních rozhodnutí vydaných Pobočkou obec aktivně zasáhnout. Dne datum byl žalobkyní podepsán soupis nových pozemků. Podepsaný soupis nových pozemků list vlastnictví byl zapracován do kompletního návrhu Krajského pozemkového úřadu, jehož řádné vystavení proběhlo na Městském úřadu obec a na Pobočce obec v období od datum do datum. K vystavenému návrhu neuplatnila žalobkyně žádné námitky ani připomínky. Následně bylo vydáno Rozhodnutí o schválení návrhu ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum a Rozhodnutí o výměně vlastnických práv, zrušení nebo zřízení věcného břemene a určení výše úhrady a lhůty podle ust. § 10 odst. 2 zákona ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum. Proti Rozhodnutí o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav nebylo ze strany žalobkyně podáno žádné odvolání. Při zpravování návrhu komplexních pozemkových úprav obec bylo vždy vycházeno z aktuálně platného operátu katastru nemovitostí. Ze shora uvedeného je zřejmé, že tvrzení žalobkyně, že svá práva nemohla uplatnit, neboť s ní nebylo jednáno jako s účastníkem předmětného řízení, se nezakládá na pravdě. V důsledku rozhodnutí vydaných v řízení o komplexních pozemkových úpravách v k.ú. obec tak došlo k zániku parcely anonymizováno číslo v katastrální uzemí, stát nevlastnil v uvedeném katastrálním území pozemky, které by bylo možné považovat za pozemky, na které lze pohlížet jako na pozemky církevní, a nemohl být tak proveden do KN zápis na základě rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka, neboť pozemek anonymizováno č. parc. číslo v k. ú. obec v době, kdy žalobkyně usilovala o výkon rozhodnutí již nebyl součástí Katastru nemovitostí. Žalovaná je toho názoru, že tvrzený nesprávný úřední postup je postupem, který přímo vyústil v rozhodnutí. Žalobkyně neuvádí takový nesprávný úřední postup, jenž by jí bez ohledu na výsledek řízení přivodil škodu. Je zřejmé, že daný postup vedl k vydání správního rozhodnutí, na jehož základě je vlastníkem předmětného pozemku jiná osoba, v důsledku čehož se vlastnictví předmětného pozemku žalobkyně nemůže domáhat. Vznik škody je v daném případě spojován s nesprávným úředním postupem, který nalezl svůj odraz v obsahu shora uvedených rozhodnutí vydaných v řízení o komplexních pozemkových úpravách. Jinak řečeno, odpovědnost za škodu z nesprávného úředního postupu orgánu státu nezakládají vady řízení, jestliže měly za následek nesprávné rozhodnutí. Nejvyšší soud se ve své judikatuře již také zabýval otázkou posuzování zákonnosti rozhodnutí v odškodňovacím řízení, proti nimž již není přípustný opravný prostředek, a to i v případě, v němž by šlo o rozhodnutí prvostupňové. I při využití veškerých prostředků nápravy je nutné připustit, že konečné rozhodnutí může být objektivně nesprávné. Za těchto okolnosti však stát za případnou škodu, způsobenou tímto rozhodnutím, odpovědnost nenese. Ze zákona nelze nikterak dovodit, že by stát odpovídal za škodu způsobenou rozhodnutím, které nebylo zrušeno. Neexistuje tedy zákonný podklad pro to, aby byla žalobcům přiznána náhrada škody v situaci, kdy rozhodnuti, proti nimž (fakticky) brojí, nebyla zrušena či změněna (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 3. 2011, sp. zn. 28 Cdo 2025/2009 nebo 30 Cdo 2118/2020-127 ze dne 2. 12. 2020).

3. Strany učinily nesporný tento skutkový stav:

4. Dne datum žalobkyně uplatnila u Státního pozemkového úřadu nárok na vydání nemovitých věcí, které žalobkyni byly odňaty státem. Dne datum rozhodl Státní pozemkový úřad v obec, č.j. číslo spisová značka tak, že se žalobkyni nevydávají nemovité věci parc. č. anonymizováno číslo o výměře výměra v k.ú. obec, anonymizováno číslo o výměře výměra v k.ú. obec a anonymizováno číslo o výměře výměra v k.ú. obec. Žalobkyně následně dne datum podala ke název soudu žalobu podle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen„ o.s.ř.“) a žádala, aby název soudu nahradil rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro územní celek ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo spisová značka tak, že se pozemky parc. číslo anonymizováno číslo zapsané v stát. instituce, k.ú. obec, list vlastnictví nevydávají žalobci. název soudu o podané žalobě žalobkyně rozhodl dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací tak, že se žalobci vydává pozemek parc. anonymizováno číslo v k.ú. obec a tímto rozsudkem se nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro územní celek ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo spisová značka a řízení se zastavuje ohledně pozemku parc. číslo v k.ú. obec. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Při snaze o výkon rozhodnutí žalobkyně zjistila, že pozemek, který má stát povinnost vydat, neexistuje. Zjistila, že dne datum rozhodl Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Jihočeský kraj, pobočka obec, číslo jednací tak, že podle ust. § 11 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku se schvaluje návrh komplexních pozemkových úprav v katastrální uzemí č. smlouvy číslo ze dne datum jménem firmy anonymizováno jméno příjmení. Je dále nesporné, že proti tomuto rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro územní celek, pobočka obec ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací žalobkyně nepodala odvolání a tato rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Zápis do katastru nemovitostí rozhodnutí o schválení pozemkových úprav byl podán dne datum. Dne datum rozhodl Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro územní celek, číslo jednací tak, že v souladu se schváleným návrhem komplexních pozemkových úprav rozhodl o výměně nebo přechodu vlastnických práv, jak je uvedeno v příloze číslo tohoto rozhodnutí, zrušení nebo zřízení věcného břemene, jak je uvedeno v přílohách č. 2b nebo 2c tohoto rozhodnutí a o určení výše úhrady a lhůty podle ust. § 10 odst. 2 zákona č. 229/19991 Sb., jak je uvedeno v přílohách číslo tohoto rozhodnutí.

5. Shora uvedený nesporný skutkový stav plně odpovídá obsahu spisového materiálu Státního pozemkového úřadu pro územní celek, sp. zn. anonymizováno – číslo a spisu název soudu, sp. zn. spisová značka.

6. Nad rámec uvedeného soud k věci provedl důkazy:

7. Z uplatnění nároku na náhradu škody dle zák. č. 82/1998 Sb., ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně svůj nárok na náhradu škody způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve výši 1 267 800 Kč uplatnila u žalované.

8. Ze stanoviska k uplatnění nároku na náhradu škody ze dne datum bylo soudem zjištěno, že žalovaná uvedla, že nebyly naplněny podmínky pro uplatnění nároku na náhradu škody, neboť nedošlo ke zrušení nebo změně rozhodnutí a žalobkyně měla možnost uplatnit opravné prostředky dle zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, což neučinila Z toho důvodu žalovaná shledala nárok žalobkyně za neoprávněný.

9. Z rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro územní celek, pobočka obec ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací soud zjistil, že tento rozhodl podle ust. § 11 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku tak, že schválil návrh komplexních pozemkových úprav v katastrální uzemí č. smlouvy číslo ze dne datum jménem firmy anonymizováno jméno příjmení. Seznam účastníků řízení byl z důvodu velkého rozsahu uveden v příloze tohoto rozhodnutí, která je jeho součástí. Z přílohy číslo seznam účastníků bylo zjištěno, že se tam nachází i žalobkyně.

10. Mezi stranami byl naopak spor o to, zda je dána odpovědnost žalované, že bylo rozhodnuto Státním pozemkovým úřadem o schválení pozemkových úprav za situace, kdy rozhodl název soudu o tom, že se vydávají předmětné pozemky žalobkyni. Zatímco strana žalující poukázala na nález Ústavního sodu II. ÚS 2159/11 s tím, že soud nemusí trvat na formalistickém posuzování odpovědnosti, tedy že nezákonné rozhodnutí nemusí být zrušeno, strana žalovaná uváděla, že se jedná o nezákonný postup, který vyústil v nezákonné rozhodnutí, proti kterému žalobkyně nikdy nepodala řádný ani mimořádný opravný prostředek ani žalobu ke správnímu soudu, a tak se nemůže jednat o nezákonné rozhodnutí.

11. Po právní stránce soud posoudil věc takto:

12. Dle ustanovení § 5 zákona č. 82/1998 Sb. stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

13. Dle ustanovení § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

14. Dle ustanovení § 8 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.

15. Na základě shora uvedeného soud došel k závěru, že žaloba není důvodná. Žalobkyně se domáhala zaplacení majetkové újmy, která jí vznikla v příčinné souvislosti s nesprávným úředním postupem Státního pozemkového úřadu, který vydal dne datum rozhodnutí o schválení pozemkových úprav číslo jednací číslo, které nabylo právní moci dne datum a na základě této skutečnosti pak vydal dne datum rozhodnutí o výměně vlastnických práv v rámci komplexní pozemkové úpravy. To vše za situace, když již nepravomocně rozhodl název soudu dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací tak, že se žalobci vydává pozemek parc. anonymizováno číslo v k.ú. obec a tímto rozsudkem se nahrazuje rozhodnutí Státního pozemkového úřadu, Krajského pozemkového úřadu pro územní celek ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo spisová značka a řízení se zastavuje ohledně pozemku parc. číslo v k.ú. obec. K tomu soud uvádí, že nesprávný úřední postup upravený v § 13 zák. č. 82/1998 Sb. totiž ustálená judikatura definuje jako porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání správního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak jen neodrazí-li se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Pokud ale orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí, a případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se tak projeví právě v obsahu rozhodnutí, pak takovýto postup, jak bylo judikaturou rovněž dovozeno, může být zvažován jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím ve smyslu ust. § 7 zák. č. 82/1998 Sb. (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2010, sp. zn. 25 Cdo 1293/2009, ze dne 28. 7. 2004, sp. zn. 25 Cdo 633/2004, uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí NS pod C 2823 atd.), přičemž odpovědnost státu v takovémto případě lze podle § 8 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. s úspěchem uplatnit jen tehdy, pokud pro nezákonnost bylo zrušeno či změněno rozhodnutí pravomocné, neboť se vychází z toho, že do okamžiku právní moci má účastník řízení procesní možnosti obrany proti rozhodnutí, které je pro něj nepříznivé. Teprve s právní mocí se zásadně spojuje vykonatelnost rozhodnutí, jehož výkonem může dojít ke vzniku škody.

16. S ohledem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu je zřejmé, že postup Státního pozemkového úřadu vyústil ve vydání rozhodnutí, a to rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, kterým byl schválen návrh komplexních pozemkových úprav v katastrální uzemí a rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací, kterým bylo rozhodnuto o výměně nebo přechodu vlastnických práv. Žaloba tak mohla směřovat pouze proti nezákonnému rozhodnutí a nikoliv nesprávnému úřednímu postupu.

17. Nicméně podle judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 443/2013, aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí jít zásadně o rozhodnutí pravomocné (či vykonatelné bez ohledu na právní moc) a musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti. Podmínka zrušení nebo změny rozhodnutí pro nezákonnost zahrnuje dva dílčí aspekty 1) zrušení nebo změnu rozhodnutí a 2) nezákonnost původního rozhodnutí. První podmínka vychází z toho, že soud v řízení o odpovědnosti podle zák.. č. 82/1998 Sb. nemůže sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení. Zrušujícími či měnícími rozhodnutími je ve smyslu § 135 odst. 2 o. s. ř. vázán. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2778/2010 otázku nezákonnosti původního rozhodnutí tak nemůže posuzovat samostatně ani jako otázku předběžnou. Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích uvádí, že v souladu se zásadou presumpce správnosti rozhodnutí není soud v řízení o odpovědnosti státu za škodu oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení a podmínka nezákonnosti rozhodnutí je splněna pouze tehdy, bylo-li toto pravomocné rozhodnutí skutečně jako nezákonné zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Neexistuje tedy zákonný podklad pro to, aby byla žalobkyni přiznána náhrada škody v situaci, kdy rozhodnutí, proti němuž brojí, nebylo zrušeno či změněno (srov. např. NS 28 Cdo 2025/2009). Podmínka zakotvená v zákoně č. 82/1998 Sb. brání tomu, aby odškodňovací řízení plnilo funkci, která náleží opravným prostředkům. V souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt je na osobě, která se cítí být rozhodnutím vydaným orgánem veřejné moci dotčena na svých právech, aby se proti takovému rozhodnutí bránila prostřednictvím opravných prostředků a docílila tak jeho zrušení. Z uvedených důvodů tedy jednoznačně vyplývá, že v tomto případě absentuje zrušené či změněné rozhodnutí Státního pozemkového úřadu a proto žaloba z titulu nezákonného rozhodnutí nemůže obstát. Z provedených důkazů přitom vyplynulo, že žalobkyně byla účastníkem řízení ve správním řízení o schválení návrhu komplexních pozemkových úprav v k.ú. obec a mohla si proti uvedenému rozhodnutí Státního pozemkového úřadu ze dne datum rozhodnutí číslo jednací podat odvolání. Strana žalující tak ovšem neučinila a rozhodnutí nabylo právní moci dne datum. Soud tedy nemohl rozhodnout, aby byla žalobkyni přiznána náhrada škody v situaci, kdy rozhodnutí, proti němuž brojí, nebylo zrušeno či změněno.

18. Dále soud uvádí, že nález Ústavního sodu II. ÚS 2159/11, na který poukazovala strana žalující, na danou situaci nedopadá, neboť nález se věnoval nezákonnému rozhodnutí, proti kterému nebyl přípustný opravný prostředek. I v tomto případě však soud poukazuje na zcela odlišný právní názor Nejvyššího soudu, který dovodil, že splnění požadavku změny či zrušení rozhodnutí pro nezákonnost nelze obecně nahradit předběžným posouzením rozhodnutí jako nezákonného v odškodňovacím řízení ani v případě prvostupňových rozhodnutí, proti nimž není přípustný opravný prostředek (R 35/2015).

19. K další námitce strany žalující, že na danou věc dopadá nález Ústavního soudu II. ÚS 1774/08 soud uvádí, že ani toto rozhodnutí Ústavního soudu nelze vykládat izolovaně a sám Ústavní soud jej dále modifikoval nálezem III. ÚS 2201/10, kde uvedl, že by si soudy měly položit otázku, zda stěžovatel měl reálnou možnost v podobě opravného prostředku dosáhnout kvalifikovaného rozhodnutí správního rozhodnutí. V tomto případě je pak soud názoru, že žalobkyně by mohla podaným opravným prostředkem dosáhnout jiného správního rozhodnutí.

20. S ohledem na vše shora uvedené, tedy, že neexistuje nezákonné rozhodnutí, které bylo zrušeno, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v návaznosti na výrok I. podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. tak, že je žalobkyně povinna do tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 900 Kč (výrok II.) Soud zavázal žalobkyni k zaplacení nákladů řízení žalované v celkové výši 900 Kč podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř., dle kterého účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2, a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem, ve spojení s ustanovením § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a to za 3 úkony (přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum a účast na soudním jednání dne datum).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.