OSPH01 13 C 208/2018-130

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Mariannou Marcinkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro: odpůrčí žaloba dle ustanovení § 592 zákona číslo sb.

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že dohoda dědiců jméno příjmení, narozené datum, jméno příjmení, narozeného datum, jméno celé jméno žalované, narozené datum, jméno příjmení, narozeného datum a žalované, schválená usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1, č. j. číslo jednací ze dne 12. 12. 2017, na základě které nabyla žalovaná dědický podíl dlužníka žalobkyně jméno příjmení a to spoluvlastnických podílů o velikosti id. číslo k nemovitým věcem, konkrétně: ⟪LB:lb_001⟫ -) bytové jednotce číslo v budově adresa, byt. dům, postavené na pozemku parc. číslo list vlastnictví, v obci obec, kat. území část obce, vedená u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, s jejímž vlastnictvím je spojen spoluvlastnický podíl ve výši číslo na společných částech domu adresa postaveném na parc. číslo dále spoluvlastnický podíl ve výši číslo na pozemku č. parc. číslo, vše vedeno v katastrálním území Malá Strana, obec Praha, list vlastnictví (jednotka) a 722 (budova a pozemek), Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, ⟪LB:lb_002⟫ -) pozemku parc. číslo zahrada, zapsaný na list vlastnictví, pro obec a katastrální uzemí, vedený u Katastrálního pracoviště pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha - východ, je v tomto rozsahu vůči žalobkyni právně neúčinná, se zamítá.

II. Žalované se vůči žalobkyni náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. poz. syn jméno příjmení, nar. dne datum, nabývá svůj zákonný podíl o velikosti číslo vzhledem k celku, takto:

2. poz. manželka celé jméno žalované, datum narození, nabývá: ⟪LB:lb_001⟫ -) ideální spol. podíl o velikosti číslo vzhledem k celku na nemovité věci - jednotka číslo (byt), vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytu, vymezená v budově adresa, byt. dům, postavené na pozemku parc. číslo list vlastnictví, v obci obec, kat. území část obce, vedená u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, s jejímž vlastnictvím je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti číslo na společných částech domu adresa postaveném na parc. číslo dále spoluvlastnický podíl ve výši číslo na pozemku č. parc. číslo, vše vedeno v katastrálním území Malá Strana, obec Praha, list vlastnictví číslo (jednotka) a 722 (budova a pozemek), Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, ⟪LB:lb_002⟫ -) ideální spol. podíl o velikosti číslo vzhledem k celku na nemovité věci - pozemek parc. číslo zahrada, zapsaný na list vlastnictví, pro obec a kat. území obec, vedený u Katastrálního pracoviště pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha - východ, ⟪LB:lb_003⟫ -) číslo práv a povinnosti vztahující se ke sporožirovému účtu č. bankovní účet vedeného na osobu zůstavitele u právnická osoba spořitelna, a.s., IČO, ⟪LB:lb_004⟫ -) ½ osobní automobil zn. Opel, registrační značka: anonymizováno, typ příjmení příjmení, registrovaný na zůstavitele, dle souhlasného prohlášení bez hodnoty, ⟪LB:lb_005⟫ -) číslo finanční hotovosti v držení poz. manželky, ⟪LB:lb_006⟫ -) základní bytové zařízení do bytu, vše staré 38 let, používané, dle souhlasného prohlášení bez hodnoty, ⟪LB:lb_007⟫ -) číslo přeplatku evidovaného u společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, vzniklé v souvislosti s odběrným místem adresa, obec a číslo, vedeného na zůstavitele, ⟪LB:lb_008⟫ -) 1/2 ostatní vybavení rodinné domácnosti, dle souhlasného prohlášení bez hodnoty.

3. poz. dcera jméno příjmení, nar. dne datum, nenabývá z pozůstalosti ničeho.

4. poz. dcera jméno celé jméno žalované, nar. dne datum, nenabývá z pozůstalosti ničeho.

5. poz. syn jméno příjmení, nar. dne datum, nenabývá z pozůstalosti ničeho. a bylo potvrzeno nabytí dědictví podle této schválené dohody.

Z odůvodnění usnesení se podává, že pozůstalí potomci jméno příjmení, jméno celé jméno žalované a jméno příjmení se dohodou dědiců vzdali svého zákonného podílu na dědictví, mimo jiné i na předmětných nemovitostech, který by činil číslo, ve prospěch své matky celé jméno žalované (tj. žalované). Dále se z odůvodnění tohoto usnesení podává, že pozůstalému synovi jméno příjmení, nar. dne datum, byl ustanoven pozůstalostním soudem zvláštní opatrovník, neboť se jedná o osobu pod zvláštní ochranou a právní jednání za něj učiněná podléhala schválení opatrovnického soudu.

6. O žalobě nejprve rozhodl soud I. stupně rozsudkem ze dne 20. 5. 2021, č.j. číslo jednací, tak, že žalobu zamítl s tím, že ve smyslu ust. § 590 občanského zákoníku dospěl k závěru, že žalovaná o úmyslu dlužnice zkrátit věřitele nic nevěděla a ani vědět nemusela. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, o čemž rozhodl Městský soud v Praze usnesením ze dne 14. 4. 2022, č.j. 58 Co 105/2022-88 tak, že rozsudek zdejšího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Uvedl, že soud I. stupně nesprávně aplikoval ust. § 590 občanského zákoníku namísto ust. § 591 písm. d) občanského zákoníku. Uložil soudu I. stupně, nechť se v dalším řízení zabývá naplněním předpokladů neúčinnosti právního jednání jméno příjmení dle ust. § 591 občanského zákoníku a posoudí, zda se jednalo o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti. S ohledem na to se tak nalézací soud po zrušení rozsudku odvolacím soudem, již dále zabýval naplněním neúčinnosti právního jednání dle pokynu odvolacího soudu.

7. ideální spol. podíl o velikosti číslo vzhledem k celku na nemovité věci - jednotka číslo (byt), vymezená podle zákona č. 72/1994 Sb., zákon o vlastnictví bytu, vymezená v budově adresa, byt. dům, postavené na pozemku parc. číslo list vlastnictví, v obci obec, kat. území část obce, vedená u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha, s jejímž vlastnictvím je spojen spoluvlastnický podíl o velikosti číslo na společných částech domu adresa postaveném na parc. číslo dále spoluvlastnický podíl ve výši číslo na pozemku č. parc. číslo, vše vedeno v katastrálním území Malá Strana, obec Praha, list vlastnictví číslo (jednotka) a 722 (budova a pozemek), Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, ⟪LB:lb_001⟫ -) ideální spol. podíl o velikosti číslo vzhledem k celku na pozemek parc. číslo zahrada, zapsaný na list vlastnictví, pro obec a kat. území obec, vedený u Katastrálního pracoviště pro Středočeský kraj, katastrální pracoviště Praha - východ, ⟪LB:lb_002⟫ -) číslo práv a povinnosti vztahující se ke sporožirovému účtu č. bankovní účet vedeného na osobu zůstavitele u právnická osoba spořitelna, a.s., IČO, ⟪LB:lb_003⟫ -) číslo finanční hotovosti v držení poz. manželky ve výši 102,60Kč, ⟪LB:lb_004⟫ -) číslo přeplatku evidovaného u společnosti právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, vzniklé v souvislosti s odběrným místem adresa, obec a číslo, vedeného na zůstavitele ve výši 198 Kč, s tím, že na tyto částky se započítává úhrada číslo nákladů za pohřebné z částky ve výši 33 624 Kč tj. 3.362,40Kč, kterou je povinen vyplatil vypraviteli pohřbu tj. poz. manželce celé jméno žalované.

8. K tomuto žalobkyně doplnila, že se domnívá, že péče žalované o nemocného syna, nevede ke vzniku povinnosti na straně sourozenců, když zákon neustanovuje žádnou, a tedy ani právní povinnost nahrazovat své rodiče v péči o sourozence. Dle žalobkyně tak nelze konstatovat, že by potomci žalované měli být matce vděční a mravně zavázáni za to, že je ušetřila péče o jejich bratra, kterou nejsou povinováni. Žalovaná dle názoru žalobkyně vykonává péči o nemohoucího syna z vlastního rozhodnutí, když přenecháním péče zařízením k tomu určeným by žalované umožnilo stabilizovat ji tvrzenou, ne příliš příznivou, ekonomickou situaci.

9. Soudem provedl dokazování: Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 4. 2008, č. j. číslo jednací soud zjistil, že jde o rozsudek pro zmeškání, kterým byla jméno příjmení, datum narození, uložena povinnost zaplatit společnosti právnická osoba IČO, částku ve výši 169 834,32 Kč s úrokem z prodlení ročně z částky 157 254 Kč ve výši 2 % za dobu od datum do zaplacení a s úrokem z prodlení ročně z částky 12 580,32 Kč ve výši 9 % od datum do datum a za dobu od datum do zaplacení ve výši, která v každém jednotlivém kalendářním pololetí trvání prodlení žalované odpovídá v procentech součtu čísla 7 a výše limitní sazby pro dvou týdenní řepo operace obec národní banky vyhlášené ve věstníku obec národní banky a platné vždy k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí, a dále na náhradě nákladů řízení částku 50 925,20 Kč. Z odůvodnění rozsudku se podává, že takto Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl o žalobě ze dne datum, kterou se společnost právnická osoba (dříve příjmení - právnická osoba) domáhala proti žalované jméno příjmení zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena leasingová smlouva, na jejímž základě byl žalované jméno příjmení předán osobní automobil zn. Škoda Octavia 1,6 a žalovaná se zavázala hradit leasingové splátky dle dohodnutých podmínek. Leasingová smlouva byla předčasně ukončena ke dni datum z důvodu odcizení předmětu leasingu. Dlužná částka v sobě zahrnuje dlužné leasingové splátky do dne odstoupení od leasingové smlouvy v částce 65 756 Kč, smluvní sankci, tj. měsíční splátky snížené o splátky havarijního pojištění, ve výši 240 020 Kč, smluvní pokutu za opožděné placení leasingových splátek ve výši 33 999 Kč a náklady žalobce spjaté s předčasným ukončením smlouvy ve výši 12 580,32 Kč, přičemž byla odečtena částka 181 800 Kč odpovídající pojistnému plnění a 721 Kč na zákonné pojištění. Žalovaná pak zůstala zcela pasivní, k žalobě se nevyjádřila a k prvnímu jednání, které se ve věci konalo, a k němuž jí bylo předvolání doručeno do vlastních rukou, se bez omluvy nedostavila. Soud proto rozhodl rozsudkem pro zmeškání, přičemž tvrzení žalobce obsažená v žalobě vzal za nesporná.

10. Z usnesení soudního exekutora JUDr. jméno příjmení, Exekutorský úřad Praha 9, ze dne 2. 12. 2017, č. j. číslo jednací, vyplývá, že soudní exekutor vede ve prospěch žalobkyně, jakožto oprávněné, na základě exekučního titulu, kterým je shora cit. rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. 4. 2008, č. j. 7C 92/2008-23, exekuci na majetek povinné jméno příjmení, ovšem bez úspěchu, neboť exekutor nezjistil žádné příjmy, nebo postižitelný majetek povinné. Ze sdělení tohoto exekutora ze dne datum bylo zjištěno, že aktuální výše vymáhaného plnění je 367 786,31 Kč a nebylo uhrazeno ničeho, povinná jméno příjmení pobírá invalidní důchod ve výši 9 101 Kč a je proti ni vedeno 15 exekučních řízení.

11. Z usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 12. 12. 2017, č. j. číslo jednací pak soud zjistil, že tímto usnesením zdejší soud rozhodl pověřenou soudní komisařkou, notářkou JUDr. jméno příjmení ve věci ve věci řízení o pozůstalosti po jméno příjmení, datum narození, naposledy bytem adresa, obec a číslo, zemř. datum bez zanechání pořízení pro případ smrti, za účasti 1/ poz. manželky celé jméno žalované, datum narození, 2/ poz. dcery jméno příjmení, datum narození, 3/ poz. dcery jméno celé jméno žalované, datum narození, zastoupené celé jméno žalované, datum narození, 4/ poz. syna jméno příjmení, datum narození, zastoupeného zvláštním opatrovníkem panem jméno příjmení, nar. dne datum, a 5/ poz. syna jméno příjmení, nar. dne datum, zastoupeného celé jméno žalované, datum narození, mimo jiné tak, že výrokem IV. cit. usnesení schválil tuto dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti:

12. Soudu byly předloženy také fotografie syna žalované, jméno, jeho zdravotní zprávy a průkaz ZTP, kterými bylo soudem zjištěn jeho zdravotní stav a závislost na pečovateli.

13. Ze zprávy obec zprávy sociálního zabezpečení ze dne datum bylo zjištěno, že starobní důchod má přiznaný ve výši 11 298 Kč měsíčně, oznámení obec zprávy sociálního zabezpečení ze dne datum bylo zjištěno, že od října 2016 jí bylo na důchodu vypláceno 13 959 Kč měsíčně, oznámení obec zprávy sociálního zabezpečení ze dne datum bylo zjištěno, že ledna 2017 byl důchod zvýšen na 14 323 Kč měsíčně, oznámení obec zprávy sociálního zabezpečení ze dne datum, ze kterého bylo zjištěno, že od ledna 2018 jí byl přiznán důchod ve výši 14 886 Kč měsíčně. Ohledně příjmů syna žalované jméno příjmení bylo z oznámení obec zprávy sociálního zabezpečení ze dne datum zjištěno, že od ledna 2016 mu náležel invalidní důchod třetího stupně ve výši 9 624 Kč měsíčně, oznámení obec zprávy sociálního zabezpečení ze dne datum vyrozumělo o výměru invalidního důchodu od ledna 2018 ve výši 10 300 Kč měsíčně. Z předpisu výplaty jméno příjmení ze dne datum byl stanoven doplatek důchodu ve výši 3 772 Kč za období od datum do datum, ze dne datum doplatek důchodu od datum do datum ve výši 3 455 Kč, ze dne datum doplatek důchodu od datum do datum ve výši 1 886 Kč, ze dne datum doplatek důchodu za období od datum do datum částka 7 103 Kč. Z rozhodnutí obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum bylo rozhodnuto o invaliditě třetího stupně jméno příjmení, a to od datum, s důchodem ve výši 9 010 Kč měsíčně. Z oznámení obec zprávy sociálního zabezpečení ze dne datum činil důchod jméno příjmení od ledna 2017 9 265 Kč měsíčně, dle oznámení úřadu práce ČR ze dne datum bylo zjištěno, že jméno příjmení byl přiznán příspěvek na bydlení od datum do datum ve výši 10 676 Kč, z oznámení úřadu práce ČR ze dne datum byl snížen příspěvek na bydlení od datum do datum ve výši z částky 15 360 Kč na 14 260 Kč, z rozhodnutí úřadu práce ČR ze dne datum bylo rozhodnuto, že jméno příjmení bude od června 2017 poskytován příspěvek na živobytí ve výši 4 685 Kč měsíčně, z rozhodnutí úřadu práce ČR ze dne datum bylo rozhodnuto, že jméno příjmení bude od ledna 2017 poskytován příspěvek na péči ve výši 4 400 Kč měsíčně, dle oznámení obec správy sociálního zabezpečení ze dne datum rozhodl o důchodu od září 2022 ve výši 9 101 Kč měsíčně, dle rozhodnutí úřadu práce ČR ze dne datum byl jméno příjmení snížen příspěvek na živobytí ze 7 962 Kč na 4 654 Kč měsíčně od datum. Z doložených poštovních poukázek byly zjištěny náklady na bydlení jméno příjmení za rok 2016 ve výši 20 800 Kč, za rok 2017 20 760 Kč měsíčně a za rok 2022 ve výši 21 130 Kč. Ze SIP poukázek žalované za září 2016 vyplynuly náklady za elektřinu, poplatky televizního vysílání, plyn, služby spojené s bytem a internet, ve výši 7 644 Kč, za únor 2017 ve výši 7 276 Kč, za září 2018 ve výši 7 661 Kč, za září 2022 ve výši 12 493 Kč a 446 Kč.

14. Žalovaná jako účastník řízení uvedla, že jméno příjmení je její dcera. Dalšími dětmi žalované jsou jméno celé jméno žalované, jméno příjmení a invalidní jméno příjmení jméno jméno příjmení se stará žalovaná společně s jméno příjmení, žijí v jedné domácnosti. Je to ten byt na část obce. Jedná se o 2 + 1, 83 m2 O majetkových poměrech dcery jméno příjmení žalovaná nic nevěděla. jméno příjmení bydlí na anonymizováno, žalovaná tam nejezdí, děti jezdili spíš za ní. jméno příjmení se žalované nikdy nesvěřovala, neříkala, že by měla nějaké problémy. jméno příjmení je v invalidním důchodu. Žalovaná nezná její příjmy, ví, že bere podporu na bydlení, rodinné přídavky, ale výši jejích příjmů nezná. Motorové vozidlo jméno příjmení nevlastní. Dříve nějaké měla, asi anonymizováno, ale to už je strašně dávno. Byla to starší červená anonymizováno. Tenkrát ještě v invalidním důchodu nebyla. Pracovala v hotelu, je vyučená tiskařka, a různě příležitostně. Žalovaná se s dětmi o jejich majetkových poměrech nebavila. Když děti přijdou, spíš ptají, jak má žalovaná, jdou za tím nemocným, za jméno. Žalovaná se ptá spíš na vnoučata, kvůli škole a tak, ale nikdy se nebavili o finanční stránce. Když manžel zemřel, tak děti řekli, že chtějí, aby to zůstalo, jako když manžel žil, že zatím nechtějí s ničím hýbat. Vzhledem k tomu, že to bylo náhlé úmrtí, žalovaná to nesla dost těžko, tak děti chtěli, aby měla klid, aby se mohla věnovat nemohoucímu synovy a neměla ještě další starosti. Žalovaná má důchod 17 900 Kč a syn pobírá příspěvek na péči. I s důchodem syna mají dohromady tak 50 000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení činí tak 10 000 Kč, zbytek hodně pobere péče na syna, léky a takové věci, a z toho se vyplácí i syn jméno, který má opatrovnickou péči, ten do zaměstnání nechodí, je s žalovanou a jméno doma. příjmení jméno nepracuje, protože pomáhá žalované s péči o syna jméno. jméno už je 50, žalovaná ho neunese. jméno je kvadruplegik. Teď je ještě na umělé plicní ventilaci, protože prodělal pneumokokovou meningitidu, takže má udělanou tracheomickou kanylu, má vyvedený močový měchýř. Není možné, aby zůstal bez dozoru. Pokud jde o předmětné vozidlo, které dcera jméno příjmení kdysi měla, tak k tomu žalovaná uvedla, že jí asi říkala, že si berou leasing, to je vše, co o tom žalovaná ví. Potom přišla s tím, že jí auto ukradli a náklady by snad měla pokrýt pojišťovna. Žalovaná to dál nezkoumala a na téma nepřišlo, ani při příležitosti dědického řízení. Když se paní notářka ptala, jestli nemají někdo nějakou exekuci, půjčky, a podobně, tak prostě zaznělo, že ne. To dcera řekla přímo notářce. Dcery se ptala i žalovaná, a ta tvrdila, že žádné dluhy nemá. Notářka se ptala všech, co tam seděli, jestli mají někdo nějaké dluhy, protože vlastně děti řekli, že to přenechávají žalované, že chtějí, aby to zůstalo tak, jak to je, jako když táta žil, takže prostě ten kdo byl přítomen. Přítomni byli pan příjmení (pozn. soudu: opatrovník jméno příjmení), žalovaná a jméno příjmení. Žalovaná měla plnou moc od jméno a jméno, které zastupovala, takže bylo řečeno, že ne, nikdo dluhy nemá. Žalovaná se na to ptala i jméno i příjmení. jméno příjmení tam byla s žalovanou osobně, pomáhala jí, když se to všechno vyřizovalo. Pro žalovanou bylo náhlé úmrtí manžela šokem. jméno příjmení se nikdy nesvěřila, že by měla nějaký finanční problém, akorát, že když jeli děti na školu v přírodě, tak je pravda, že žalovaná s manželem jim nějako drobnou korunu na to přispívali, ale jinak ne. jméno příjmení má tři děti.

15. Svědkyně jméno příjmení uvedla, že žalovaná je její matka. Pokud je tázána na žalovanou, právnická osoba anonymizováno, tak od této společnosti svědkyni chodili doporučené dopisy ohledně dluhu. Svědkyně ví, jak došlo ke vzniku toho dluhu. Vzala si, je to už strašně dávno, leasing na auto, které potom svědkyni kradli. Potom se to řešilo s pojišťovnou, pojišťovna zaplatila asi nějakou částku, svědkyně neví ani jakou, co zaplatili, nebo nezaplatili. Pak přišly nějaké dopisy, ale svědkyně měla problémy, nebylo to z čeho platit, měla děti. Svědkyně neví, že zmeškala soudní jednání. Ví však, že je proti ní vedena exekuce. To bylo za to auto. Neví, kolik dluh činí. Svědkyně má invalidní důchod, neví zda jí něco strhávají. Má příjem 6 800 Kč invalidní důchod a pak pobírá příspěvky na bydlení a na děti. Svědkyně bydlí v nájemním bytě, má tři děti, jedno už je dospělé. O exekucích s maminkou nikdy nemluvila. Matce se nesvěřila, že má finanční problémy, nechtěla jí přidělávat další starosti. Svědkyně se za to styděla, že má něco takového, jsou i další exekuce, svědkyně neví, kolik může těch pohledávek vůči ní být. Je to už dlouhodobý stav. Když zemřel otec tak svědkyně určitě měla dluh za to auto, jestli ty další, neví. Po smrti otce se svědkyně se sourozenci ani maminkou o dědictví nebavila. Byli u notáře, ale svědkyně měla myšlenky úplně někde jinde. Svědkyně bere léky a antidepresiva. Co otec zanechal za majetek, svědkyně ví pouze přibližně, nezajímala se o to ve chvíli, když přišli o tátu. Svědkyně ví, že rodiče měli byt a pozemek. Svědkyně si asi byla vědoma, že by měla něco zdědit, ale v tu chvíli nechtěla mamince přidělávat starosti, má dost starostí s invalidním bratrem a stará se o to a na všechno zůstala sama. Svědkyni nenapadlo, že by mohla si řešit svoje věci, svoje dluhy. Řešili spíš maminku, jak na tom bude, že bude na všechno sama. Se sourozenci se svědkyně o dědictví nebavila. Svědkyně si nevybavuje, zda se jí notářka ptala, jestli má dluhy. Svědkyně má pocit, že v tu chvíli jí ani nedošlo, že mám nějaké dluhy. Asi odpověděla, že nemá dluhy, protože kdyby řekla, že dluhy má, tak by to asi máma věděla. Když svědkyně řekla, že žádné dluhy nemá, tak ji to v tu chvíli nenapadlo. Je to strašně dávno a svědkyně si nepamatuje, že by ty dluhy prostě mohla řešit, když ví, že v tuto chvíli to nemá jak je vyřešit. Když chtěla, že osobní bankrot, tak ani to jí neumožnili, protože na to nedosáhne se svým příjmem. Sourozencům se svědkyně se svou finanční situací nesvěřila. Neříkala jim o tom, protože se za to styděla. Nevěděl to nikdo, svědkyně jim nic neřekla ze strachu, že by to řekli mámě. Svědkyně si nevybavuje, zda se jí u notářky matka ptala, zda má nějaké dluhy. Svědkyně si to už vůbec nevybavuje, ale i kdyby se ptala, tak by svědkyně stejně odpověděla, že ne. Matka věděla o tom, že si svědkyně pořídila auto na leasing.

16. Svědkyně jméno celé jméno žalované uvedla, že žalovaná je její matka. O právnická osoba anonymizováno svědkyně nikdy neslyšela. Svědkyně má tři sourozence: sestru jméno příjmení, bratra jméno příjmení a bratra jméno příjmení. jméno je ve špatném stavu, je odmalička upoutaný na invalidní vozík, mamka se o něj celý život stará, minulý rok skončil v nemocnici, mamka usilovala o to, aby ho dali domů. jméno je kvadruplegik, nenají se, on si sám neudělá nic. Matka se o něj stará s bratrem jméno. příjmení jméno příjmení bydlí na anonymizováno, stýkají se, co se týče dětí. Svědkyně neví v jaké je jméno příjmení finanční situaci. O problémech sestra nemluvila, sourozencům ani matce to neřekla, to se dozvěděli, až když nastala tahle situace. Sestra se nikdy se svojí finanční situací nesvěřovala. Vůbec nevěděli, že má exekuce. Otec měl s maminkou napůl byt, měli pozemek v obec a auto. Ten den, co se to tátovi stalo, tak svědkyně hned řekla, že nechá všechno mamce, že se stará o jméno. Svědkyně prostě z toho dědictví nic nechtěla. Když se to stalo, byli celá rodina u toho, pracovaly emoce. Bylo to emotivní pro všechny. S odstupem pár dnů, svědkyně řekla hned, že co se týče dědictví, řekla matce, že se stará o jméno, že svědkyně podíl po tátovi v tuto chvíli prostě nechce. Svědkyně si nevybavuje, co na to říkali sourozenci, jméno a jméno, když svědkyně mamince říkala, že nic nechce, svědkyně si myslí, že u toho byli, ale nějak neví, jestli to vnímali. Potom se o tom bavili a řekli si, že to nechají takhle všichni té mamce, nikdo nic nenamítal. příjmení jméno příjmení byla srozuměna s tím, že to nechá mamince. Pro dědické řízení u notáře dala svědkyně plnou moc mamince, s tím, aby se za ni vzdala jejího podílu na dědictví. jméno příjmení v současnosti nemá auto, dříve ho měla. Svědkyně se se sestrou vidí párkrát do roka na narozeniny. Svědkyně má svoji rodinu. Když svědkyně jede k mamce, tak se málokdy stane, že by se tam potkali všichni. Svědkyně se mamky na sestru zeptá, ale že by se se sestrou navštěvovaly, volaly si, to prostě ne.

17. Svědek jméno příjmení uvedl, že o právnická osoba anonymizováno nikdy neslyšel, žalovaná je jeho matka. Svědek má dvě sestry, jméno a jméno a bratra jméno. příjmení jméno je ochrnutý na všechny čtyři končetiny. Svědek se o bratra stará. Dává ho třeba koupat, dávám mu pít, jíst. Svědek neví jak je na tom jeho sestra jméno příjmení finančně. Vídají se vyjímečně, když sestra přijede k nim na obec. Je možné, že sestra měla auto, ale svědek to neví. Pro pojednání dědictví u notáře svědek udělil plnou moc matce, s tím, že se všeho vzdává. Svědek stejně žije v bytě s matkou, neví, co by s tím dělal. příjmení jméno a jméno se dědictví vzdaly. Nebavili se o tom.

18. Soudem byly provedeny také další důkazy, avšak s ohledem na to, že z nich nebylo zjištěno nic relevantního, je soud v rozsudku dále nevyjmenovává, protože za těchto okolností je jejich hodnocení nadbytečné.

19. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Další žalovanou navrhnutý důkaz na znalce z oboru psychologie za účelem posouzení stavu syna žalované, jméno, soud zamítl, a to s ohledem na nadbytečnost, když měl za to, že bylo provedeno dostatek důkazů ke skutkovému zjištění a také hospodárnost, s ohledem na náklady zpracování znaleckého posudku.

20. Výše provedeným dokazováním dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalovaná je matkou dlužnice jméno příjmení, za kterou žalobkyně eviduje vykonatelnou pohledávku ve výši 169 834,32 Kč s příslušenstvím. Tato pohledávka je vymáhána v rámci exekučního řízení, dosud neúspěšně, neboť exekutor nezjistil žádné příjmy, nebo postižitelný majetek povinné. Dcera žalované spolu s žalovanou a zbylými potomky žalované uzavřeli dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti (výše blíže specifikované) po zesnulém manželovi žalované a otci dlužnice, panu jméno příjmení, která byla schválena zdejším soudem dne 12. 12. 2017, č.j. číslo jednací. V důsledku uzavření dohody dědiců (pozůstalých dětí jméno příjmení, jméno příjmení, jméno celé jméno žalované, jméno příjmení a pozůstalé manželky celé jméno žalované) o rozdělení pozůstalosti po zesnulém, panu jméno příjmení schválené výše uvedeným usnesením, se dlužník jméno příjmení vzdala majetku, z nějž by mohlo dojít k uspokojení pohledávky žalobkyně, přičemž tak učinila ve prospěch osoby blízké, své matky, žalované celé jméno žalované. Jedním z dědiců po zesnulém manželovi žalované, byl také její syn jméno, o kterého žalovaná pečuje, a to v bytě, který byl součástí dědictví. příjmení jméno je upoután na lůžku a je zcela závislý na péči žalované, neboť je kvadruplegik. S nadstandardní péčí, kterou syn jméno potřebuje, pomáhá žalované druhý syn. Žalovaná pobírá starobní důchod a také příspěvky na péči syna, syn jméno, se kterým je tedy logicky ve společné domácnosti, pobírá invalidní důchod.

21. Po právní stránce soud předesílá, že námitka žalované o absenci její pasivní legitimace v projednávané věci je zcela lichá. Dle ust. § 594 odst. 1 občanského zákoníku totiž platí, že„ neúčinnosti právního jednání se lze dovolat proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal, nebo kdo z právního jednání přímo nabyl prospěch, vůči jeho dědici nebo vůči tomu, kdo nabyl jmění při přeměně právnické osoby jako její právní nástupce“. Pasivně věcně legitimovanou osobou je tak nikoliv dlužník, nýbrž osoba, které z odporovatelného právního úkonu účastníka prospěch vznikl. Shodné stanovisko zastává konstantní judikatura Nejvyššího soudu (viz. např. Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3925/2010 ze dne 28. 2. 2012).

22. Dle ust § 589 odst. 1 občanského zákoníku pak platí, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno

23. Dle ust § 589 odst. 2 občanského zákoníku neúčinnost právního jednání dlužníka se zakládá rozhodnutím soudu o žalobě věřitele, kterou bylo odporováno právnímu jednání dlužníka (odpůrčí žaloba)

24. Dle ust. § 591 občanského zákoníku se neúčinnosti bezúplatného právního jednání dlužníka může věřitel dovolat tehdy, pokud k němu došlo v posledních dvou letech. To neplatí, jedná-li se o a) plnění povinnosti uložené zákonem, b) obvyklé příležitostné dary, c) věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, nebo d) plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti.

25. Konečně pak dle ust. § 592 občanského zákoníku platí, že stejně jako právní jednání uvedená v § 590 nebo 591 se posoudí i opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým jiné osobě vůči sobě vznik, zachování nebo zajištění jejího práva majetkové povahy způsobil. To platí i tehdy, odmítl-li dlužník dědictví, ledaže bylo předluženo.

26. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2018, sp.zn. spisová značka:“ Vyvolalo-li právní jednání (opomenutí) dlužníka, jehož neúčinnosti se věřitel domáhá, následky až po datum, posuzuje se otázka, zda a popřípadě za jakých podmínek jde o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Nedovolá-li se neopomenutelný dědic, který byl v rozporu s § 479 obč. zák. zůstavitelem v závěti opomenut, aniž by došlo k jeho vydědění, relativní neplatnosti závěti, jde o plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti ve smyslu § 591 písm. d) o. z., pouze tehdy, jestliže mravní závazek nebo ohledy slušnosti, jimž bylo tímto opomenutím vyhověno, převáží nad povinností dlužníka splnit svou právní povinnost (dluh) vůči věřiteli, jestliže je takové jednání (opomenutí) dlužníka přiměřené jeho majetkovým poměrům a nesnižuje podstatně hodnotu jeho majetku a jestliže lze za daných konkrétních okolností případu ospravedlnit skutečnost, že dlužník na úkor svého věřitele v důsledku svého opomenutí umožnil třetí osobě nabýt majetek, který by – nebýt tohoto opomenutí – náležel dlužníkovi, a že proto právo věřitele zůstane zcela nebo zčásti neuspokojeno.“

27. Soud dále konstatuje, že odpůrčí žaloba byla podána včas, tedy ve lhůtě dvou let, neboť ke schválení dědické dohody došlo dne datum a žalobkyně svůj nárok uplatnila u soudu žalobou v projednávané věci dne datum. Že věřitel může s úspěchem odporovat dohodě o vypořádání dědictví schválené pravomocným usnesením o dědictví, kterou dlužník (jako dědic) uzavřel v úmyslu zkrátit své věřitele, jsou-li pro vyslovení odporovatelnosti splněny všechny předpoklady, konstatoval i Nejvyšší soud (srovnej např. rozsudek NS ze dne 17. 5. 2012, sp. zn. 21 Cdo 4369/2010). V rozsudku ze 9. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 867/2018 pak Nejvyšší soud výslovně uvedl, že za„ bezúplatné právní jednání dlužníka“ ve smyslu ustanovení § 591 o. z. ve spojení s ustanovením § 592 o. z. lze považovat i dohodu dědiců o rozdělení pozůstalosti schválenou soudem, na jejímž základě dlužník nenabyl majetek ve výši odpovídající alespoň jeho dědickému podílu, který by jinak (nebýt této dohody) z pozůstalosti nabyl a který právě v důsledku uzavření dohody o rozdělení pozůstalosti nemůže být použit k uspokojení jeho věřitelů.

28. Soud se tedy v dalším řízení po zrušení prvního rozsudku vydaného zdejším soudem zaměřil na zjištění, zda byl naplněn smysl ust. § 591 písm. d) občanského zákoníku. Přičemž měl na paměti, že otázku, zda jde o plnění, kterým bylo ve smyslu § 591 písm. d) občanského zákoníku vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, je tedy třeba posuzovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti každého případu a při jejím posuzování je třeba přihlížet zejména k tomu, o jaké konkrétní plnění se jedná, zda je v dané situaci ospravedlnitelné, že tímto plněním třetí osobě dlužník tuto osobu zvýhodní na úkor svého věřitele, zda je dlužníkem poskytnuté plnění za daných okolností přiměřené jeho majetkovým poměrům a zda se poskytnutím plnění podstatně nesnižuje hodnota dlužníkova majetku, v jaké majetkové (popřípadě sociální) situaci se v době právního jednání nacházel nabyvatel plnění (osoba, která měla z právního jednání (opomenutí) dlužníka prospěch) a jakou subjektivní hodnotu pro ni toto plnění s ohledem na její majetkovou (sociální) situaci představuje, ale i k tomu, zda tímto plněním dlužník skutečně sledoval vyhovění svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti (zda toto bezúplatné právní jednání (opomenutí) nečinil pouze v úmyslu zkrátit uspokojení pohledávky věřitele, a nikoli v úmyslu vyhovět svému mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti).

29. Po důkladném posouzení všeho výše uvedeného dospěl soud k závěru, že se žalobkyně nemůže účinně domáhat neúčinnosti právního jednání dědické smlouvy výše specifikované, když má soud za zcela prokázané, že plněním dlužnice bylo vyhověno jejímu mravnímu závazku vůči žalované i jejímu bratrovi a současně také ohledům slušnosti.

30. Přestože by žalobkyně mohla zpeněžením dědického podílu jméno příjmení uspokojit svou vymahatelnou pohledávku a s ohledem na to, že je jméno příjmení v podstatě nemajetná, když je na ní vedeno množství exekucí, přičemž jejím příjmem je zejména invalidní důchod třetího stupně, který pobírá, a nelze tak vyhodnotit, že by plnění, jehož se vzdala dědickou smlouvou, bylo přiměřené jejím majetkovým poměrům, soud má za to, že morální závazek vůči matce, který nejen ji, ale také zbylé pozůstalé sourozence stíhá, toto zcela ospravedlňuje. V době uzavření dědické dohody o rozdělení pozůstalosti se žalovaná nenacházela a stále nenachází ve zcela dobré finanční situaci. Žalovaná je starobní důchodkyní a svou domácnost sdílí jak se synem jméno, jež je odkázán na její péči a rovněž pobírá invalidní důchod, tak se synem jméno, který nepracuje a spolu s žalovanou pečuje o bratra. Lze tak uzavřít, že pro žalovanou, která nedisponuje takovými finančními prostředky, aby mohla vyplatit své děti z podílu na dědictví, tvoří předmětný byt, ve kterém se synem žijí velkou majetkovou hodnotu, a to zejména s ohledem na její sociální situaci.

31. Z provedených výslechů má pak soud za prokázané, že dlužnice jméno příjmení nepřistoupila k uzavření dědické dohody pouze v úmyslu zkrátit uspokojení pohledávky věřitele, ale právě proto, aby stejně jako její sourozenci dostála mravnímu závazku vůči matce. jméno příjmení se za svou finanční situaci styděla, neinformovala o ní ani matku, ani sourozence. Soudu je po její výpovědi (a to i z jejích nonverbálních projevů) zřejmé, že jde u této svědkyně o situaci tzv.„ dluhové pasti“, kdy není schopna své závazky vyřešit (nepovolili mi ani osobní bankrot“), tuto pro ni tíživou realitu ve svém vědomí potlačuje (nevím kolik dlužím) a lze jí uvěřit i v tom smyslu, že si při dotazu na své závazky při dědickém řízení„ dávný dluh“ ani nevybavila. Jak žalovaná, tak všichni ostatní svědci shodně potvrdili, že o finančních závazcích a exekucích jméno příjmení nic nevěděli. Lze též uvěřit tomu, že motivem pro vzdání se podílu na dědictví byl především úmysl zajistit bezproblémové bydlení matce a postiženému bratrovi. Navíc, jméno příjmení a jméno příjmení to zcela zřejmě učinili z podnětu, nebo podle příkladu jméno celé jméno žalované, což vyplývá z porovnání výpovědí těchto svědků. Pro soud věrohodnost účastnické výpovědi žalované a svědků stvrzuje zejména okolnost, že svého dědického podílu se nevzdala pouze jméno příjmení, ale též její dva sourozenci jméno a jméno, kteří nemohli být motivováni úmyslem krátit věřitele.

32. Zejména s přihlédnutím k tíživé životní situaci žalované, která se více než 50 let stará o svého syna, který je kvadruplegikem, a pro kterého se tak v podstatě obětovala, aby nemusel trávit svůj život v ústavech tomu určených, ale mohl svůj život, jehož kvalita je s ohledem na zdravotní indispozice už tak značně snížena, strávit v domově, obklopen blízkými, považuje soud za ospravedlnitelné, že uzavřením dohody o rozdělení pozůstalosti dlužnice jméno příjmení zvýhodnila žalovanou na úkor svého věřitele, žalobkyně, a upřednostnila splnění mravního závazku vůči své matce, před svým právním závazkem vůči žalobkyni, jako svému věřiteli.

33. K námitce žalobkyně, že si žalovaná sama zvolila tuto cestu, přičemž mohla syna dát do péče ústavu k tomu určenému a tím zlepšit svou situaci, stejně jako k tvrzení, že dlužnice nemůže být žádným způsobem morálně vázána k péči o svého bratra, soud konstatuje, že s takovýmto názorem žalobkyně nelze souhlasit, nelze jej mít za morální a už vůbec ne za slušný. Skutečnost, že žalovaná nepřenechala péči o svého syna, který je zcela závislý na péči druhé osoby, na zařízení státu k tomu určenému, ale situaci řešila celý život svého syna jméno tak, že se sama stala jeho pečovatelem, tak, aby mu zajistila možnost života, již tak nepřízní osudu zatíženého, alespoň v domácím prostředí, mezi svými blízkými, kteří mu dají nejen fyzickou, ale také jistě potřebnou psychickou a citovou podporu, nelze v žádném případě mít k její tíži, ba naopak. Nadto sourozenci v žádném případě nejsou vyjmuti z mravní povinnosti podporovat se v případě nesnází. Nadto soud nepovažuje žalovanou namítanou skutečnost, že žalovaná pečuje o syna v domácím prostředí, za relevantní pro věc samou.

34. S ohledem na vše výše uvedené dospěl soud k závěru, že odpůrčí žaloba důvodná není a proto ji výrokem I. tohoto rozsudku zamítl.

35. Výrok II. tohoto rozsudku se opírá o ust. § 150 o. s. ř. dle kterého platí, že jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat. V řízení sice uspěla žalovaná, nelze však odhlédnout od okolnosti, že žalobkyně se odpůrčí žalobou snažila domoci uspokojení své pravomocně přiznané pohledávky a okolnosti vztahů mezi žalovanou a dlužnicí žalobkyně, které jsou osobami blízkými, jí známy být nemohly. Žalovaná (ostatně v souladu s platnou právní úpravou) u osob blízkých úmysl poškodit věřitele předpokládala. Přestože v řízení vyšel najevo opak, soud nepovažuje za spravedlivé, žalobkyni, která se pouze snažila zákonem předpokládaným způsobem domoci své pohledávky, uložit povinnost k náhradě nákladů řízení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu obec, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.