OSPH01 63 C 203/2022

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudcem JUDr. Davidem Štamberkem, Ph.D., ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce a žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_005⟫ d) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_007⟫ e) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_009⟫ všichni zastoupeni advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ proti ⟪LB:lb_012⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_013⟫ pro na plnění v souvislosti s dopravní nehodou

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně celé jméno žalobkyně domáhala zaplacení částky 140 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 140 000 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celé jméno žalobkyně částku 210 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 210 000 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobce celé jméno žalobce domáhal zaplacení částky 127 540 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 127 540 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci celé jméno žalobce částku 191 310 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 191 310 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně celé jméno žalobkyně domáhala zaplacení částky 94 970 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 94 970 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení zamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celé jméno žalobkyně částku 143 825 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 143 825 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žaloba se v části, ve které se žalobce celé jméno žalobce domáhal zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 000 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení zamítá.

VIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci celé jméno žalobce částku 30 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 30 000 Kč od 8. 9. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celé jméno žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 20 182,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

X. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci celé jméno žalobce náhradu nákladů řízení v částce 20 182,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

XI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celé jméno žalobkyně náhradu nákladů řízení v částce 20 182,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

XII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci celé jméno žalobce náhradu nákladů řízení v částce 20 182,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

XIII. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 náklady státu v částce 9 788,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobci se po zastavení řízení o nároku žalobkyně celé jméno původní účastnice usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 5. 9. 2023, č. j. 63 C 203/2022-105, domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni celé jméno žalobkyně náhradu nemajetkové újmy ve výši 350 000 Kč s příslušenstvím, žalobci celé jméno žalobce náhradu nemajetkové újmy ve výši 318 850 Kč s příslušenstvím, žalobkyni celé jméno žalobkyně náhradu nemajetkové újmy ve výši 238 795 Kč s příslušenstvím a žalobci celé jméno žalobce náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč s příslušenstvím.

Žalobní tvrzení

2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobci jsou pozůstalými po celé jméno žalobce, nar. dne 23. 12. 1978 („ zemřelý“). Žalobkyně celé jméno žalobkyně je matkou zemřelého. Žalobce celé jméno žalobce je otcem zemřelého. Žalobkyně celé jméno žalobkyně je sestrou zemřelého a žalobce celé jméno žalobce je jeho synovcem.

3. Zemřelý je obětí dopravní nehody, která se stala dne 14. 9. 2019 okolo 17:40 hod v katastru územní celek, okres okres, a jejímž viníkem je jméno příjmení, datum narození, trvale bytem obec a číslo, t.č. bytem adresa („ viník“). Vozidlo, kterým byla předmětná dopravní nehoda způsobena, tj. traktor jméno příjmení, r. z. anonymizováno, bylo ve vlastnictví Zemědělského družstva obec, ulice a číslo, PSČ, obec, které ho také provozuje, a bylo v době dopravní nehody odpovědnostně pojištěno u žalované, která dopravní nehodu eviduje jako škodnou událost číslo.

4. Viník byl uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů („ t. z.“), a to rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 7 2022, č.j. číslo jednací. V něm bylo sice konstatováno, že existuje míra spoluzavinění za dopravní nehodu na straně zemřelého. Tato však nebyla procentuálně vyjádřena.

5. V rámci jednání s žalovanou požadovali z titulu odškodnění duševních útrap dle § 2959 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů („o. z.“), žalobkyně celé jméno žalobkyně a žalobce celé jméno žalobce za úmrtí syna každý 700 000 Kč a žalobkyně celé jméno žalobkyně a žalobce celé jméno žalobce za úmrtí bratra, resp. strýce, každý 500 000 Kč.

6. Žalovaná posléze žalobcům sdělila, že za nespornou výši satisfakce považuje u žalobkyně celé jméno žalobkyně 700 000 Kč, u žalobce celé jméno žalobce 637 700 Kč, u žalobkyně celé jméno žalobkyně 478 275 Kč a u žalobce celé jméno žalobce 100 000 Kč. Současně přistoupila ke krácení s ohledem na spoluzavinění dopravní nehody zemřelým v rozsahu 70 %. Na základě toho pak vyplatila žalobkyni celé jméno žalobkyně 210 000 Kč, žalobci celé jméno žalobce 191 310 Kč, žalobkyni celé jméno žalobkyně 143 825 Kč a žalobci celé jméno žalobce 30 000 Kč. Se stanovením takto vysoké míry spoluzavinění zemřelého žalobci nesouhlasí.

7. K dopravní nehodě došlo tak, že viník řídil traktor jméno příjmení r. z. anonymizováno s nákladním přívěsem příjmení r. z. anonymizováno ve směru obec - obec. Projel mírnou táhlou a přehlednou pravotočivou zatáčku na přímý úsek a na horizontu odbočoval vlevo na místo ležící mimo pozemní komunikaci. Vlevo ale začal viník odbočovat v době, kdy proti němu po přímém a přehledném úseku v mírném táhlém stoupání přijížděl motocykl anonymizováno r. z. anonymizováno, který řídil zemřelý. Došlo ke střetu, v důsledku nějž zemřelý utrpěl těžká zranění, kterým na místě podlehl. Viník při odbočování vlevo se soupravou traktor s přívěsem nedal zemřelému přednost v jízdě.

8. Jízdní souprava viníka vytvořila motocyklu překážku náhlou a občanskoprávní odpovědnost provozovatele této soupravy nelze popřít. Viníkovi nic nebránilo v rozhledu na velkou vzdálenost. Motocykl zemřelého měl po celou dobu ve svém zorném poli. Přesto se rozhodl odbočit v okamžiku, kdy s ohledem na již krátkou vzdálenost motocyklu od něho mu vytvořil překážku, před kterou zemřelý nestačil zastavit, a která vedla k nehodě a ke smrti zemřelého. Pro toto své jednání nemá žádné vysvětlení.

9. Tato okolnost (nedání přednosti v jízdě při odbočování) byla hlavní a přímou příčinou nehody a smrti zemřelého. Jednání řidiče motocyklu se může projevit pouze v oblasti spoluúčasti (spoluzavinění) na nehodě a jejích následcích. Míru účasti přímého poškozeného lze odhadnout maximálně na 20 %.

10. S ohledem na shora uvedené požaduje žalobkyně celé jméno žalobkyně náhradu nemajetkové újmy ve výši 350 000 Kč (80 % z částky 700 000 Kč je 560 000 Kč a žalovanou bylo vyplaceno 210 000 Kč), žalobce celé jméno žalobce náhradu nemajetkové újmy ve výši 318 850 Kč (80 % z částky 637 700 Kč je 510 160 Kč a žalovanou bylo vyplaceno 191 310 Kč), žalobkyně celé jméno žalobkyně náhradu nemajetkové újmy ve výši 238 795 Kč (80 % z částky 478 275 Kč je 382 620Kč a žalovanou bylo vyplaceno 143 825 Kč) a žalobce celé jméno žalobce náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč (80 % z částky 100 000 Kč je 80 000 Kč a žalovanou bylo vyplaceno 30 000 Kč).

Vyjádření žalované

11. Žalovaná učinila nespornými tvrzení žalobců týkající se existence nároků, jakož i výchozí částky zadostiučinění jednotlivých žalobců bez zohlednění míry spoluzavinění zemřelého. Stejně tak učinila nespornou výši plnění, která žalobcům poskytla před podáním žaloby.

12. Spornou tak v konečném důsledku zůstala pouze míra spoluzavinění zemřelého a z toho vyplývající snížení plnění žalované. Žalovaná v tomto ohledu vycházela z několika skutečností. V místě je rychlost povolená max. 90 km/hod Zemřelý jel rychlostí 109-129 km/hod Traktor jel rychlostí 13 km/hod. Jednalo se o přímý úsek silnice, účastníci se mohli vidět. Není zřejmé, zda motocyklista byl osvětlen předním světlem (zda je měl zapnuté). Zároveň za motocyklistou svítilo slunce a světla mohla jednoznačně splynout. Viditelnost pro řidiče traktoru byla ve směru přijíždějícího motocyklu ovlivněna oslněním a riziko, že motocyklista by byl přehlédnut, je poměrně velké.

13. Žalovaná na základě revizního posudku dospěla k závěru, že existují 4 možné varianty nehodového děje:

Varianta, kdy poškozený překročil povolenou rychlost (což se prokazatelně stalo). Pokud jel motocyklista rychlostí 124 km - 129/, nemohl střetu zabránit.

Varianta, kdy poškozený překročil povolenou rychlost (což se prokazatelně stalo). Pokud jel motocyklista rychlostí 112 km/hod, nemohl střetu zabránit.

Varianta pro dráhu 96,4 metru (jedná se o dráhu, která byla mezi účastníky v okamžiku, kdy již traktorista odbočoval, tedy byl s traktorem v jízdním pruhu zemřelého poškozeného motocyklisty, nejedná se o počáteční vzdálenost mezi účastníky před zahájením manévru odbočování!). Poškozený motocyklista by jel rychlostí 90 km/hod. Musel by zpomalit náhle, neboť se jedná o zpomalení v rozsahu 59,9 %, aby nedošlo ke střetu. Pokud by měl motocyklista zastavit, musel by zpomalit v rozsahu 61 % maximálního možného zpomalení, což je taktéž považováno za zpomalení náhlé. Motocyklista by musel brzdit se zpomalením 4,42 m/s, což je zpomalení náhlé. Ke střetu by ovšem nedošlo.

Varianta pro dráhu 101,2 metru (jedná se o dráhu, která byla mezi účastníky v okamžiku, kdy již traktorista odbočoval, tedy byl s traktorem v jízdním pruhu zemřelého poškozeného motocyklisty, nejedná se o počáteční vzdálenost mezi účastníky před zahájením manévru odbočování!). Poškozený motocyklista by jel rychlostí 90 km/hod. Musel by zpomalit nenáhle, neboť se jedná o zpomalení v rozsahu 45,2 % aby nedošlo ke střetu. Pokud by měl motocyklista zastavit, musel by zpomalit v rozsahu 50,2 % maximálního možného zpomalení, což je taktéž považováno za zpomalení na hraně ne/náhlé. Motocyklista by musel brzdit se zpomalením 3,79 m/s, což je zpomalení nenáhlé. Ke střetu by ovšem nedošlo.

14. Příčinu nehody lze vidět nejen na straně řidiče traktoru, ale i na straně motocyklu, který, pokud by jel rychlostí 90 km/hodině, střetu by zabránil, a to i pokud by nenáhle zpomaloval. Příčinou pádu řidiče motocyklu na vozovku byla nepřiměřená rychlost a nutnost intenzivního brzdění motocyklu.

15. Z výše uvedeného dospěla žalovaná k přesvědčení, že příčinou újmy na zdraví zemřelého motocyklisty bylo jak jednání řidiče traktoru, který nedal přednost v jízdě motocyklistovi, tak jednání motocyklisty, který jel nepovolenou rychlostí, příčinou jeho pádu byla pouze nepřiměřená rychlost a nutnost intenzivního brzdění. Větší podíl na nehodě a jejím následku tak právě zemřelý motocyklista. Žalovaná na základě výše uvedeného dospěla k závěru, že míra jeho spoluzavinění činí 70 %.

Skutkový stav

16. Mezi stranami je nesporné, že dne 14. 9. 2019 okolo 17:40 hodin, došlo v katastru územní celek, okres okres, k dopravní nehodě. K dopravní nehodě došlo tak, že pan jméno příjmení řídil traktor jméno příjmení rz anonymizováno s nákladním přívěsem příjmení rz anonymizováno (v době dopravní nehody byl přívěs prázdný) ve směru obec - obec, přičemž projel mírnou, táhlou a přehlednou pravotočivou zatáčku na přímý úsek a na horizontu odbočoval vlevo na místo ležící mimo pozemní komunikaci - polní cestu/pole (v katastru nemovitostí vedeno jako ostatní plocha pod parcelním číslo), ale vlevo začal pan příjmení odbočovat v době, kdy proti němu po přímém a přehledném úseku silnice II. třídy číslo v mírném táhlém stoupání - západním směrem (proti slunci) směru obec - obec, přijížděl motocykl Yamaha rz anonymizováno, který řídil pan celé jméno žalobce. Došlo ke střetu, kdy motocykl skončil v konečném postavení mezi zadními nápravami přívěsu v pravém jízdním pruhu. Řidič motocyklu Yamaha celé jméno žalobce při dopravní nehodě utrpěl těžká zranění, kterým na místě podlehl.

17. Mezi stranami je dále nesporné, že pan jméno příjmení byl uznán vinným z přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 t. z., a to rozsudkem Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 7 2022, č.j. číslo jednací.

18. Další nespornou skutečností je, že traktor jméno příjmení, anonymizováno, byl ve vlastnictví Zemědělského družstva obec, ulice a číslo, PSČ, obec. Toto družstvo je provozovatelem vozidla. příjmení jméno příjmení, anonymizováno byl v době nehody pojištěn u žalované z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorových vozidel, a to na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi Zemědělským družstvem obec číslo. Pojistná událost je vedena pod číslo.

19. Mezi stranami je nesporná výše základů nároků žalobců před snížením z důvodu spoluzavinění zemřelého, jakož i výše žalovanou poskytnutého plnění, jak jsou uvedeny v bodě 6 odůvodnění tohoto rozsudku.

20. Z kopií dopisů žalované adresovaných právní zástupkyni žalobců ze dne 19. 4. 2022 vyplývá, že žalovaná k danému dni informoval žalobce, že ukončila šetření předmětné pojistné události a vyplatila jim pojistné plnění.

21. Ze znaleckého posudku zpracovaného dne 11. 10. 2019 Ing. jméno příjmení, Ph.D., vyplývá, že v těle zemřelého, resp. vzorků odebraných při jeho pitvě byly nalezeny stopy metamfetaminu. Stanovená hladina metamfetaminu v krvi byla hodnocena jako velmi nízká. Z obecného hlediska při takto nízkých hladinách nemusí být dotyčná osoba ovlivněna.

22. Ze znaleckého posudku číslo zpracovaného Ing. jméno příjmení vyplývá, že před předmětnou dopravní nehodou řidič motocyklu začal na situaci reagovat v době, kdy traktor začal přejíždět do protisměrného jízdního pruhu. Z technického hlediska se jeho reakce jeví jako včasná a lze konstatovat, že řidič motocyklu za dané rychlosti motocyklu nemohl střetu zabránit. Pohyboval se však rychlostí vyšší, než je maximálně povolená rychlost pro daný úsek komunikace. V době počátku reakce řidiče byl motocykl ve vzdálenosti 96 – 102 m před místem podjetí. Pokud by se řidič motocyklu v době své reakce pohyboval rychlosti maximálně povolenou pro daný úsek, potom by byl schopen bezpečně zastavit motocykl před místem kolize. K zastavení by stačilo zpomalení o velikosti 4,2 - 4,4 m/s2, což je naprosto bezpečné zpomalení motocyklů za daných adhezních podmínek (přibližně je rovno polovině hodnoty maximálně dosažitelného zpomalení). V místě před odbočením traktoru je výhled 215 m. Je tedy zřejmé, že pokud byl motocykl v době počátku vybočováni traktoru doleva ve vzdálenosti 114 – 122 m od přední části traktoru, tak se pohyboval ve výhledových možnostech řidiče traktoru. Řidič traktoru mohl střetu jednoznačně zabránit pouze tím, že by zastavil a nevybočoval by doleva. Traktor se rozjížděl prakticky z nulové rychlosti na rychlost střetovou, tj. cca 13 km/h. Motocykl se před nehodovým dějem pohyboval rychlostí 109 – 129 km/h. V době podjíždění pod návěs se motocykl pohyboval rychlostí 54 – 60 km/h.

23. Ze znaleckého posudku číslo zpracovaného dne 30. 6. 2020 Ing. jméno příjmení, Ph.D. vyplývá, že z technického hlediska lze příčinu dopravní nehody spatřovat v pohybu jízdní soupravy traktoru do koridoru pohybu motocyklu v okamžiku, kdy motocykl byl tak blízko před místem střetu, že na pohyb musel řidič motocyklu reagovat brzděním. V okamžiku, kdy jízdní souprava začala odbočovat vlevo a začala vjíždět do koridoru pohybu motocyklu, byl motocykl ve vzdálenosti 81 až 87 m před místem střetu. Protože v místě před odbočením je z traktoru výhled 215 m do směru, odkud motocykl přijížděl, mohl řidič soupravy protijedoucí motocykl vidět a odbočování odložit až do okamžiku, než místo odbočování motocykl mine.

24. Z revizního znalečného posudku z oboru doprava číslo vypracovaného dne 16. 11. 2021 Českým vysokým učením technickým v obec, Fakultou dopravní, Ústavem soudního znalectví v dopravě, vyplývá, že závěry znaleckého posudku Ing. příjmení a jeho doplňku jsou v souladu se zjištěními tohoto revizního ústavního posudku. Znalec příjmení příjmení ve svém posudku použil pro předmětný případ neadekvátně nízké hodnoty brzdného zpomalení motocyklu. Zdokumentované stopy a průběh nehody (pád motocyklu) vypovídají o intenzivním brzděni oběma brzdami. Chybně použitý nízký rozsah brzdného zpomalení vedl k nesprávným závěrům jeho posudku.

25. Z revizního znalečného posudku z oboru doprava číslo vypracovaného dne 16. 11. 2021 Českým vysokým učením technickým v obec, Fakultou dopravní, Ústavem soudního znalectví v dopravě, dále vyplývá, že v okamžiku střetu se traktor s přívěsem pohyboval rychlostí okolo 13 km/h a motocykl se pohyboval rychlostí 55 až 65 km/h. Na počátku reakce zemřelého se motocykl pohyboval rychlostí 112 až 125,4 km/h. Technickou příčinu dopravní nehody lze shledat jak v manévru řidiče traktoru, který nutil řidiče motocyklu náhle zpomalovat, i když by jel maximální povolenou rychlostí 90 km/h, tak i v rychlosti jízdy motocyklu. Pokud by motocyklista jel nejvyšší povolenou rychlostí 90 km/h, pak by střetu zabránil, pokud by nenáhle zpomaloval. Nutnost intenzivního brzdění způsobená vyšší rychlostí motocyklu pak byla pravděpodobně příčinou pádu motocyklu a následků nehody. Řidič traktoru neměl výhled na motocyklistu nijak omezen a pokud by se rozhodl nezačínat s odbočením před průjezdem motocyklu, nehodě by mohl zabránit. Výškový průběh komunikace neovlivňuje vzájemnou viditelnost účastníků. Z místa odbočeni neměl řidič traktoru omezený rozhled komunikací až do vzdálenosti cca 440 m (uvažováno pro výšku světlometu motocyklu). Vliv slunce nelze vyloučit u motocyklisty, kdy slunce bylo ve výšce 15°nad horizontem (motocyklista jel ovšem do kopce) a cca 8° vlevo od odbočujícího traktoru. Mohla tak být snížena např. rozlišitelnost světelného znamení o změně směru jízdy. Analýza nehody ovšem neprokázala, že by byla reakce řidiče motocyklu na nehodový děj opožděná.

26. Z revizního znalečného posudku z oboru doprava číslo vypracovaného dne 16. 11. 2021 Českým vysokým učením technickým v obec, Fakultou dopravní, Ústavem soudního znalectví v dopravě, dále vyplývá, že pokud by motocyklista jel rychlostí 90 km/h namísto 112 km/h, pak s reakční dobou 0,88 s by do místa střetu přijel v čase vyklizení jízdního pruhu přívěsem rychlosti 11,7 km/h, na kterou by musel zpomalit s brzdným zpomalením 4,42 m/s2, které je vyšší než nenáhlé zpomalení (cca 59,9 % maximálně dosažitelného zpomalení). Pokud by motocyklista jel rychlostí 90 km/h namísto 125,4 km/h, pak s reakční dobou 0,88 s by do místa střetu přijel v čase vyklizení jízdního pruhu přívěsem rychlostí 28,3 km/h, na kterou by musel zpomalit s brzdným zpomalením 3,79 m/s2, které lze z technického hlediska označit jako nenáhlé zpomalení (cca 45,2 % maximálně dosažitelného zpomalení).

27. Z dodatku revizního znalečného posudku z oboru doprava číslo vypracovaného dne 16. 11. 2021 Českým vysokým učením technickým v obec, Fakultou dopravní, Ústavem soudního znalectví v dopravě, vyplývá, že vzájemná vzdálenost motocyklu a traktoru v době, kdy začal traktor s odbočovacím manévrem a přejížděl do protisměrného pruhu, byla cca 71,8 až 150 m.

28. Z usnesení Okresního soudu v Rakovníku ze dne 30. 5. 2023, č. j. číslo jednací, vyplývá, že v daném řízení byla též posuzována míra spoluzavinění zemřelého na předmětné autonehodě a jejích následcích. Okresní soud v Rakovníku k tomuto uvádí:„ 13. V poslední řadě se soud zabýval otázkou podílu poškozeného na zavinění a vzniku dopravní nehody, když z obsahu spisu a rozsudku soudu I. stupně č.j. číslo jednací ze dne 15.7.2022 je zcela zřejmá spoluvina poškozeného zemřelého celé jméno žalobce. jméno spoluzavinění poškozeného byla soudem shledána taková, že sice na jedné straně se nejednalo o výrazné překročení nejvyšší povolené rychlosti, ovšem svou měrou toto překročení přispělo k tragickému konci a následku této dopravní nehody. Soud míru spoluzavinění zhodnotil a přisoudil poškozenému spoluvinu v rozsahu 40 % O tuto procentuální vinu byla výše požadovaných nákladů zmocněnce poškozených snížena.“.

29. Z ostatních provedených důkazů nezjistil soud nic rozhodného pro posouzení skutkového stavu. Uvedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přičemž má za to, že prokazují zjištěný skutkový stav a další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

Relevantní právní úprava

30. Dle § 21 odst. 5 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů, řidič odbočující vlevo musí dát přednost v jízdě protijedoucím motorovým i nemotorovým vozidlům, jezdcům na zvířeti, protijdoucím organizovaným útvarům chodců a průvodcům hnaných zvířat se zvířaty, tramvajím jedoucím v obou směrech a vozidlům jedoucím ve vyhrazeném jízdním pruhu, pro něž je tento jízdní pruh vyhrazen, a cyklistům jedoucím v jízdním pruhu pro cyklisty.

31. Dle § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu smí řidič motorového vozidla o maximální přípustné hmotnosti nepřevyšující 3 500 kg, vozidla základní složky integrovaného záchranného systému a autobusu jet mimo obec rychlostí nejvýše 90 km.h-1; na silnici pro motorová vozidla rychlostí nejvýše 110 km.h-1 a na dálnici rychlostí nejvýše 130 km.h-1. Řidič jiného motorového vozidla smí jet rychlostí nejvýše 80 km.h-1.

32. Dle § 2900 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.

33. Dle § 2918 o. z. vznikla-li škoda nebo zvětšila-li se také následkem okolností, které se přičítají poškozenému, povinnost škůdce nahradit škodu se poměrně sníží. Podílejí-li se však okolnosti, které jdou k tíži jedné či druhé strany, na škodě jen zanedbatelným způsobem, škoda se nedělí.

34. Dle § 6 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), v platném znění, nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, ušlý zisk, účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

Právní posouzení

35. Mezi účastníky není v podstatě sporu o skutkové stránce věci, když všechny rozhodující skutečnosti pro posouzení věci samé jsou mezi nimi nesporné. Není mezi nimi dokonce sporu ani o tom, že zemřelý přispěl k předmětné autonehodě a jejím důsledkům překročením nejvyšší povolené rychlosti, tj. porušením § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu. Žalobci principiálně přijímají jeho spoluvinu a z toho vyplývající krácení plnění žalované. příjmení se však vede o výklad závěrů znalců a z toho plynoucí výši tohoto krácení.

36. Soud v tomto ohledu vycházel primárně ze závěrů revizního ústavního znaleckého zkoumání, jak je popsáno v bodech 24 až 27 odůvodnění tohoto rozsudku a dále též ze závěrů znalce příjmení jméno příjmení (bod 22 odůvodnění tohoto rozsudku). Nevycházel naopak ze závěrů znalce příjmení jméno příjmení, Ph.D. (bod 23 odůvodnění tohoto rozsudku), neboť tyto byly výše uvedeným revizním znaleckým posudkem zpochybněny.

37. Za podstatné soud považuje, že dle zjištění znalců mohli jak viník, tak i zemřelý předmětné autonehodě zabránit, kdyby jednali v souladu s pravidly silničního provozu. K nehodě by nedošlo, kdyby viník dal zemřelému přednost v jízdě, jak mu ukládá § 21 odst. 5 zákona o silničním provozu. Stejně tak by ale i zemřelý dokázal střetu zabránit brzděním, kdyby nepřekročil nejvyšší povolenou rychlost, která byla v daném úseku dle § 18 odst. 3 zákona o silničním provozu stanovena na 90 km/h (viz bod 26 odůvodnění tohoto rozsudku). V tomto ohledu byl tedy podíl jak viníka, tak i zemřelého stejný.

38. V souladu s ustálenou judikaturou (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 7 Tdo 214/2010) je však třeba zohlednit, že to byl primárně viník, který svým pochybením (nedáním přednosti v jízdě) kolizní situaci, která vedla k dopravní nehodě, vyvolal. Proto je namístě jeho podíl na odpovědnosti za její následky navýšit. S ohledem na výše uvedené však takovéto navýšení nemůže být natolik citelné, aby významným způsobem narušilo paritu obou účastníků dopravní nehody, neboť k ní oba přispěli zásadním způsobem. Lze tak uzavřít, že adekvátní míra spoluúčasti zemřelého činí 40 %. K obdobnému závěru ostatně dospěl i Okresní soud v Rakovníku v paralelně vedeném trestním řízení se stejným skutkovým základem (viz bod 28 odůvodnění tohoto rozsudku). S jeho závěry se v tomto ohledu zdejší soud plně ztotožňuje.

39. Při určování konkrétní výše přiznané jistiny, soud vycházel z nesporných základů, tj. u žalobkyně celé jméno žalobkyně 700 000 Kč, u žalobce celé jméno žalobce 637 700 Kč, u žalobkyně celé jméno žalobkyně 478 275 Kč a u žalobce celé jméno žalobce 100 000 Kč Tyto následně snížil o 40 % odpovídajících spoluúčasti zemřelého a od takto vypočtených částek odečetl žalovanou již poskytnuté plnění, tj. žalobkyni celé jméno žalobkyně 210 000 Kč, žalobci celé jméno žalobce 191 310 Kč, žalobkyni celé jméno žalobkyně 143 825 Kč a žalobci celé jméno žalobce 30 000 Kč. Na základě toho dospěl k závěru, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni celé jméno žalobkyně částku 210 000 Kč, žalobci celé jméno žalobce částku 191 310 Kč, žalobkyni celé jméno žalobkyně částku 143 825 Kč a žalobci celé jméno žalobce částku 30 000 Kč.

40. Uvedené plnění žalované bylo dle § 9 odst. 2 zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla splatné do 15 dnů, jakmile skončila šetření nutné k zjištění rozsahu její povinnosti plnit. Žalovaná přitom toto šetření ukončila dne 19. 4. 2022 (viz bod 20 odůvodnění tohoto rozsudku). Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou výše uvedených částek dne 5. 5. 2022. Pokud tedy žalobci požadují též zákonný úrok z prodlení z žalovaných částek od podání žaloby (8. 9. 2022), je tento jejich nárok po právu v rozsahu, v němž je počítán z přiznávaných jistin.

41. S ohledem na výše uvedené soud žalobě vyhověl, jak je uvedeno ve výrocích II, IV, VI a VIII tohoto rozsudku. Ve zbylém rozsahu byla žaloba zamítnuta výroky I, III, V a VII.

42. O náhradě nákladů řízení účastníků rozhodl soud ve výrocích IX, X, XI a XII tohoto rozsudku podle § 142 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění („o. s. ř.“), tak, že přiznal každému z žalobců, kteří byli v řízení co do základu zcela úspěšní, přičemž rozhodnutí o výši plnění záviselo na úvaze soudu, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 20 182,80 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění („a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 2 480 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 8. 9. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 16. 11. 2022 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 5. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t., z částky 2 480 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 31. 7. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. a z částky 2 480 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 9. 10. 2023 s tím, že odměna byla snížena z původní částky 3 100 Kč podle § 12 odst. 4 a. t. včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 680 Kč ve výši 3 502,80 Kč.

43. O náhradě nákladů státu rozhodl soud ve výroku XIII tohoto rozsudku dle § 148 odst. 1 o. s. ř. tak, že uložil jejich úhradu žalované, která nebyla v řízení ve věci samé úspěšná. Uvedené náklady spočívají ve znalečném, které bylo státem placeno na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 16. 8. 2023, č. j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne 6. 9. 2023.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.