OSPH01 15 C 130/2008-501

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Janou Špotovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce ⟪LB:lb_004⟫ bytem Adresa žalobce ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený advokátem Jméno advokáta ⟪LB:lb_006⟫ sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, IČO: IČO ⟪LB:lb_009⟫ sídlem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_010⟫ zastoupený advokátkou tituly před jménem Jméno advokátky ⟪LB:lb_011⟫ sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_012⟫ o zaplacení 124 996 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení částky 124 996 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 10 400 Kč, a to do tří od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne datum domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 433 987 Kč s příslušenstvím, a to s následujícím odůvodněním. Žalobce je ideálním polovičním spoluvlastníkem pozemků zapsaných původně na LV č. hodnota v k.ú. adresa, v celkové výměře 49 118 m2. Žalovaný je vlastníkem pozemních komunikací na těchto pozemcích postavených. Žalobce nárokoval za období od datum až datum žalovanou částku z titulu bezdůvodného obohacení, neboť mezi žalovaným a žalobcem nebyla uzavřena žádná smluvní dohoda o užívání pozemků. Žalobce dále požaduje uhrazení zákonných úroků z prodlení od datum do zaplacení.

2. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu zpět co do částky 308 991 Kč s příslušenstvím. S ohledem na to bylo řízení co do této částky zastaveno. Po částečném zastavení řízení zůstala předmětem řízení částka 124 996 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, která představovala bezdůvodné obohacení za užívání nemovitostí – pozemků parc. č. č. parc., č. parc. a č. parc. o celkové výměře 8 002 m2, poz. par. č. č. parc. o výměře 3 662 m2, poz. par. č. č. parc. o výměře 438 m2, poz. par. č. č. parc. o výměře 1048 m2, poz. par. č. č. parc. o výměře 116 m2, poz. par. č. č. parc. o výměře 260 m2 a poz. par. č. č. parc. o výměře 687 m2, vše v k.ú. adresa, v celkové výměře 14 213 m2

3. Žalovaný k žalobě uvedl, že nárok žalobce neuznává. Žalovaný namítal nedostatek aktivní legitimace žalobce, neboť tvrdil, že žalobce není vlastníkem pozemků, za jejichž užívání požaduje vydání bezdůvodné obohacení. Žalovaný uvedl, že ve vztahu k vlastnictví pozemků bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 8 řízení pod sp. zn. 8 C 62/2006 o určení vlastnického práva. Toto řízení již bylo pravomocně skončeno a bylo rozhodnuto, že žalovaný je vlastníkem pozemků a geometrickým plánem vymezeným pozemkovým částem, korespondujícím pozemkovému majetku vyznačenému v plánku právnická osoba připojeným k vyvlastňovacímu rozhodnutí odboru výstavbyAnonymizovánoOrgán veřejné moci, č.j. číslo jednací ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum (jedná se o vyvlastnění části tehdejšího pozemku parc. č. č. parc. o výměře 34 905 m2 a parc.č. č. parc. o výměře 1722 m2, vyznačených v situaci č. hodnota vypracované právnická osoba (právnická osoba) ve prospěch čsl. státu zastoupeného VHMP-VIS pro účely realizace stavby č. hodnota Anonymizováno v úseku Anonymizováno – Anonymizováno podle územního rozhodnutí ze dne datum č.j. číslo jednací). V této části ostatně žalobce v průběhu řízení vzal svou žalobu zpět (viz výše). Žalobu na určení vlastnického práva žalovaného k pozemkům parc. č. č. parc., č. parc. a č. parc. o celkové výměře 8 002 m2, poz. par. č. č. parc. o výměře 3 662 m2, poz. par. č. č. parc. o výměře 438 m2, poz. par. č. č. parc. o výměře 1048 m2, poz. par. č. č. parc. o výměře 498 m2, poz. par. č. č. parc. o výměře 116 m2, poz. par. č. č. parc. o výměře 260 m2 a poz. par. č. č. parc. o výměře 687 m2, v k.ú. adresa, to vše v celkové výměře 14 711 m2, OS pro Prahu 8 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze (č.j. 18 Co 150/2022-1852, ze dne 24. 11. 2023) zamítl v rozsahu týkajícím se právě uvedených pozemkových částí, jež sice byly rovněž zasaženy stavbou „Anonymizováno“, v dotčeném plánku právnická osoba však vyznačeny nebyly. V této části, která zároveň zůstala i po částečném zpětvzetí žaloby předmětem řízení, žalovaný argumentoval skutečností, že jak již ve svém rozhodnutí detailně rozebral Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí č.j. 18 Co 150/2022-1852, ze dne 24. 11. 2023, ani v této části nemůže být žalobce úspěšný, když na tyto pozemky uplatnil restituční nárok a tyto pozemky jsou předmětem restitučního řízení. V takovém případě platí, že žalobce má právo pouze na ochranu podle předpisů restitučních, jak konstatoval v případě žaloby na určení vlastnického práva i ke zbývajícím pozemků Obvodní soud pro Prahu 8 v rozhodnutí vydaném pod sp. zn. 13 C 100/2016 dne 30. 4. 2024. Za situace, kdy žalobce není vlastníkem, neboť se vrácení pozemků domáhá v restitučním řízení, nemůže uplatňovat nárok na bezdůvodné obohacení za užívání pozemků, tedy není ani ve zbývající části aktivně legitimován.

4. Soud provedl dokazování níže uvedenými listinnými důkazy, kdy z těchto důkazů učinil níže uvedená skutková zjištění.

5. Žalobce byl k datu datum zapsán jako spoluvlastník pozemků par. č. č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc. na LV č. hodnota v k. ú. adresa (výpis z katastru nemovitostí katastrálního území adresa, LV hodnota, ke dni datum).

6. Dle geometrického plánu 473-19/2003 ze dne datum došlo ke zpřesnění výměr a přečíslování pozemků tak, že pozemky z LV hodnota byly zapsány na LV č. hodnota a hodnota pod čísly č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc., č. parc. v celkové výměře 49 118 m2 (znalecký posudek č. hodnota znalce tituly před jménem jméno FO ze dne datum).

7. Odborem výstavby Orgán veřejné moci bylo rozhodnuto o vyvlastnění části pozemku, č. parc. č. parc. o výměře 34 905 m2 a části pozemku, č. parc. č. parc. o výměře 1 722 m2, vše v katastrálním území adresa, ve prospěch československého státu, zast. VHMP-VIS pro účely realizace stavby „Anonymizováno“. Rozhodnutí nabylo právní moci dne datum (rozhodnutí odboru výstavby Orgán veřejné moci ze dne datum).

8. Žalobce a jméno FO adresovali právnická osoba, adresa přípis ze dne datum označený jako „Výzva k vrácení majetku“ následujícího znění: „S odvoláním na ustanovení § 5 zákona o mimosoudních rehabilitacích č. 87/1991 Sb. vás tímto vyzýváme k vydání parcel č. č. parc. a č. parc. v k.ú. adresa zapsaném v pozemkové knize v části A. Uvedené parcely byly ve vlastnictví našeho otce jméno FO, zemř. datum na základě postupní smlouvy ze dne datum. V případě těchto parcel došlo k jejich vyvlastnění na základě rozhodnutí příslušného bývalého Obvodního národního výboru. Toto rozhodnutí bylo pravděpodobně otci doručeno, avšak nedošlo k proplacení náhrady. Jde tedy o případ, na který se vztahuje ustanovení § 6 odst. 1 písm. j) citovaného zákona. Svůj nárok na vydání předmětných parcel uplatňujeme ve smyslu ustanovení § 3 odst. 2 písm. c/ zákona č. 87/1991 Sb. jako syn a dcera zemřelého vlastníka jméno FO“. (výzva k vrácení majetku ze dne datum)

9. Žalobce a jméno FO sepsali listinu ze dne datum označenou jako Uplatnění nároku dle zákona č. 229/91 ve znění zákona č. 93/92 následujícího znění: „Uplatňujeme nárok dle výše citovaných zákonů § 9 odst. 1) na nemovitosti v k.ú. adresa jež byly vyvlastněny, což odpovídá § 6 odst. 1). Nárok uplatňujeme jako oprávněné osoby dle § 4 odst. 2 písm. c), tj. syn a dcera původního vlastníka jméno FO. Přílohy: výpis z pozemkové knihy, výpis ze adresa, potvrzení Anonymizováno, doklady o vyvlastnění“ (uplatnění nároků dle zákona č. 229/91 Sb. ze dne datum).

10. Na základě této žádosti bylo vedeno řízení před Orgán veřejné moci Anonymizováno (sdělení Orgán veřejné moci ze dne datum).

11. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2023, č. j. 18 Co 150/2022-1852, byla zamítnuta žaloba žalovaného o určení výlučného vlastnického práva k pozemkům č. parc. č. č. parc., ostatní plocha, parc. č. č. parc., ostatní plocha, parc. č. č. parc., ostatní plocha, parc. č. č. parc. orná půda, parc. č. č. parc., ostatní plocha, parc. č. č. parc., orná půda, parc. č. č. parc., ostatní plocha, parc. č. č. parc., ostatní plocha, parc. č. č. parc., ostatní plocha, parc. č. č. parc., ostatní plocha, vymezených geometrickým plánem pro rozdělení pozemku č. hodnota vyhotoveným společností právnická osoba, IČO: IČO, se sídlem adresa, ověřeným oprávněným zeměměřickým inženýrem tituly před jménem jméno FO dne datum pod č. Anonymizováno a potvrzeným Orgán veřejné moci, dne datum pod č. Anonymizováno pro k. ú. adresa, obec adresa. (rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 18 Co 150/2022–1852, ze dne 24. 11. 2023).

12. Městský soud v Praze ve výše uvedeném rozhodnutí dospěl ke skutkovým zjištěním, že všechny předmětné pozemky (č. č. parc., parc. č. č. parc., parc. č. č. parc., parc. č. č. parc., parc. č. č. parc., parc. č. č. parc., parc. č. č. parc., parc. č. č. parc., parc. č. č. parc., parc. č. č. parc.), již byly v letech 1988 a 1989 dotčeny výstavbou tzv. Anonymizováno minimálně v rozsahu rozpracované stavby (letecké snímky postupu výstavby tzv. Anonymizováno v letech 1988, 1989, s průmětem polohy předmětných pozemků); spis Orgán veřejné moci, sp. zn. spisová značka obsahuje originál dopisu, podepsaného oběma žalovanými, datovaného datum, adresovaného „Výstavba inženýrských staveb, adresa“ s výzvou k vydání parcel č. č. parc. a č. parc. v k.ú. adresa zapsaném v pozemkové knize v části A; citovaný spis Orgán veřejné moci obsahuje originál dopisu podepsaného oběma žalovanými, adresovaný Orgán veřejné moci při Orgán veřejné moci, k rukám paní jméno FO, datovaný datum, s označením věci: „uplatnění nároků dle zák. č. 229/91 Sb., ve znění zákona č. 93/92 Sb; na základě této žádosti vedeno řízení před Orgán veřejné moci Anonymizováno, a to a) rozhodnutím Orgán veřejné moci z datum, č.j. číslo jednací o pozemku dříve Anonymizováno, k.ú. adresa (na základě restituční skutkové podstaty vyvlastnění za neadekvátní náhradu rozhodnutím Orgán veřejné moci- 8ze dne datum, č.j. číslo jednací za účelem výstavby sídliště Anonymizováno); rozhodnutím ze dne datum, č.j. číslo jednací o části pozemku dříve Anonymizováno, k.ú. adresa (na základě restituční skutkové podstaty vyvlastnění za neadekvátní náhradu rozhodnutím Orgán veřejné moci-8ze dne datum, č.j. Anonymizováno za účelem výstavby sídliště adresa), a dále o pozemku dříve Anonymizováno, k.ú. adresa. Orgán veřejné moci dopisem ze dne datum sdělil Obvodnímu soudu pro Prahu 8, že „podle naší počítačové evidence jmenovaní nárok na vrácení parcely dle hodnota v k.ú. adresa uplatnili. Vzhledem k tomu, že kompletní spisovou složku jsme vašemu soudu zapůjčili k č.j. 22 C 195/2006, můžete si tuto informaci ověřit nahlédnutím do spisu“. Orgán veřejné moci dopisem ze dne datum sdělil právní zástupkyni žalobce, že „podle naší počítačové evidence byl restituční nárok na vrácení parcely dle Anonymizováno v k.ú. adresa řádně a včas uplatněn“ a vůči této nemovitosti Orgán veřejné moci podle naší počítačové evidence nevydal dosud žádné rozhodnutí“. V žádosti, na niž je reagováno, se právní zástupkyně žalobce odvolává na jednání s tituly před jménem jméno FO, vedoucím oddělení pozemkového servisu odboru správy majetku Orgán veřejné moci, který sdělil, že žalovaní uplatnil restituční nároky na Anonymizováno, Anonymizováno aAnonymizovánoAnonymizováno k.ú. adresa, a dále na pozemek Anonymizováno, řízení bylo vedeno pod spisová značka. 7/ Orgán veřejné mociOrgán veřejné mocidopisem ze dne datum sdělil Obvodnímu soudu pro Prahu 8, že „co se týče uplatnění restituční žádosti na parcelu dle PK č. Anonymizováno, jež je zapsána v naší evidenci, odkazujeme na žádost oprávněných osob ze dne datum, zaevidovanou pod č.j. číslo jednací, kde se nárok uplatňuje na nemovitosti v k.ú. adresa, které byly v rozhodném období vyvlastněny“. Pozemkový úřad adresa dopisem ze dne datum sdělil Obvodnímu soudu pro adresa mimo jiné, že „ve věci restituce parcely dle PK č. hodnota v k.ú. adresa nebylo dosud podle naší evidence pozemkovým úřadem rozhodnuto“. Orgán veřejné moci dopisem ze dne datum opětovně (s odkazem na předchozí výzvu ke spolupráci za účelem dokončení restitučního řízení ze dne datum), vyzval každého ze žalovaných k součinnosti ve formě „společného projednání vašich zbývajících nároků“. Každý ze žalovaných výzvu osobně převzal (doručenky). Orgán veřejné moci dopisem ze dne datum vyzval každého ze žalovaných k součinnosti „vzhledem k nutnosti dokončit restituční řízení“. Každý ze žalovaných výzvu osobně převzal (doručenky). Podle obsahu spisu č.j. číslo jednací nebylo na tyto výzvy ze strany žalovaných nikterak reagováno. Žalovaní pronajímají část pozemku p.č. č. parc., k.ú. adresa, o výměře 2 975 m2, nájemci právnická osoba, IČO IČO; část pozemku je vymezena plánkem, který nebyl soudu předložen). Orgán veřejné moci jednal se žalovanými v roce 2006 ve správním řízení jako s vlastníky (blíže neurčené) části pozemku p.č. č. parc. k.ú. adresa, v ochranném pásmu místní komunikace adresa, a jako s vlastníky p.č. č. parc. a č. parc., k.ú. adresa, o umístění reklamního zařízení při komunikaci adresa. Žalovaný 2/ po předložení leteckých snímků postupu stavby v letech 1988 a 1989 uvedl, že pokud při výslechu před soudem I. stupně vypověděl, že po roce 1991 na části pozemku PK Anonymizováno, k.ú. adresa, hospodařil (formou pronájmu orné půdy třetí osobě) a posléze část tohoto pozemku prodal za účelem výstavby autocentra, jednalo se o ty (do té doby geodeticky neidentifikované) části pozemku PK Anonymizováno, k.ú. adresa, zapsaného ve zjednodušené evidenci, které jsou na předložených snímcích nedotčeny stavbou. (rozsudek Městského soudu v Praze, č. j. 18 Co 150/2022–1852, ze dne 24. 11. 2023).

13. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu věci se plně shoduje s výše uvedenými skutkovými zjištěními, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na shora uvedené a shrnout, že bylo vydáno rozhodnutí Odboru výstavby Orgán veřejné moci ze dne datum, jímž bylo rozhodnuto o vyvlastnění části pozemku, č. parc. č. parc. o výměře 34905 m2 a části pozemku, č. parc. č. parc. o výměře 1722 m2, vše v katastrálním území adresa, ve prospěch československého státu, zast. VHMP-VIS pro účely realizace stavby „Anonymizováno“. Žalobce se v tomto řízení domáhá vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemků, které byly okupovány československým státem nad rámec vyvlastňovacího rozhodnutí. Pozemky byly zabrány současně s vyvlastňovanými pozemky a v letech 1988, 1989 na nich probíhala stavba tzv. Anonymizováno. Z tohoto důvodu žalobci pozemky fakticky nemohli užívat. Žalobci, vědomi si toho, že jim byly zabrány pozemky, ovšem aniž by věděli, jaké přesně, požádali si z opatrnosti v rámci restitučního řízení o vrácení celých pozemků č. parc. a č. parc. v k.ú. adresa, obec obec, a to jak podle zákona č. 87/1991 Sb., tak podle zákona č. 229/1991 Sb. Obecně formulovaná restituční výzva podle zákona č. 221/1991 Sb. (v níž je nárok vymezen označením katastrálních území) byla Pozemkovým úřadem adresa zhodnocena jako řádná restituční výzva k projednání restitučních nároků žalobce v katastrálních územích adresa, obec obec. Restituční nárok týkající se pozemků PK č. hodnota v k.ú. adresa vedl Orgán veřejné moci jako uplatněný a neprojednaný.

14. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené důkazy. Soud v řízení provedl i další důkazy, z nichž ovšem neučinil žádná další skutková zjištění potřebná pro rozhodnutí ve věci, proto je v odůvodnění tohoto rozhodnutí nezmiňuje.

15. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem.

16. Podle § 451 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

17. Podle § 5 odst. 1 zák. č. 87/1991 Sb. ve znění platném k 26. 9. 1991, povinná osoba vydá věc na písemnou výzvu oprávněné osobě, jež prokáže svůj nárok na vydání věci a uvede způsob jejího převzetí státem. Jde-li o vydání movité věci, prokáže-li též, kde se věc nalézá. Je-li oprávněných osob více a nárok na vydání věci uplatní ve lhůtě podle odstavce 2 jen některé z nich, vydá se jim věc celá. Podle odst. 2 citovaného ustanovení k vydání věci vyzve oprávněná osoba povinnou osobu do šesti měsíců, jinak její nárok zanikne.

18. Podle § 8 odst. 1 zák. č. 229/1991 Sb. ve znění platném k 16. 11. 1992, na návrh původního vlastníka může soud rozhodnout, že na něj přechází vlastnické právo k nemovitosti ve vlastnictví nebo v osobním užívání fyzické osoby, jež ji nabyla od státu, který ji získal za okolností uvedených v § 6 odst. 1, a to za předpokladu, že tato fyzická osoba nabyla nemovitost buď v rozporu s tehdy platnými předpisy nebo na základě protiprávního zvýhodnění; toto ustanovení se použije i ve vztahu k osobám blízkým, na něž fyzická osoba majetek převedla. Návrh musí být uplatněn do 31. prosince 1992, jinak právo zaniká.

19. Podle § 9 zák. č. 229/1991 Sb. ve znění platném k 16.11.1992, nárok uplatní oprávněná osoba u pozemkového úřadu a zároveň vyzve povinnou osobu k vydání nemovitosti. Povinná osoba uzavře s oprávněnou osobou do 60 dnů od podání výzvy dohodu o vydání nemovitosti.

20. Soud se předně zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobce, kterou žalovaný sporoval. Aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno, tedy subjekt, v jehož majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot; pasivně legitimován je ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít. S ohledem na to bylo třeba posoudit, zda se žalobce s ohledem na okupaci pozemků státem v době nesvobody může domáhat svých nároků z titulu vlastnického práva, tedy zda v jeho majetkové sféře došlo ke zmenšení majetkových hodnot.

21. Na základě provedeného dokazování bylo zjištěno, že stát převzal v rozhodné době předmětné pozemky do své držby (zčásti bez právního důvodu) a zastavěl je „Anonymizováno“. S ohledem na to bylo nutné se zabývat tím, zda právní předchůdce žalobce či jeho nástupci uplatnili ve vztahu k pozemkům bezdůvodně převzatým v držbu státem restituční nárok, případně důvody, proč tak nebylo učiněno. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne 21. 6. 2023, č. j. 28 Cdo 1394/2023-1765, v této souvislosti odkázal na ustálené závěry soudní praxe, podle nichž mohla-li osoba, jejíž nemovitosti převzal stát v rozhodné době (z hlediska restitučního zákonodárství) bez právního důvodu, žádat dle restitučních norem o vydání těchto nemovitostí, nemůže se úspěšně domáhat ochrany vlastnického práva podle obecných předpisů, a to ani formou určení vlastnického práva podle § 80 o. s. ř.; to platí i v případě, že oprávněná osoba tento nárok uplatnila, ale v restitučním řízení o něm ještě nebylo rozhodnuto (srov. např. rozsudek velkého senátu obchodního a občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 9. 2003, sp. zn. 31 Cdo 1222/2001, či stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005, sp. zn. Pl. ÚS-st. 21/05, publikované pod č. 477/2005 Sb.). Uvedená pravidla se přitom uplatní na veškeré věci, jejichž držby se stát ujal prostřednictvím svých orgánů nebo podniků, příp. jiných osob. Převzetím věci státem bez právního důvodu ve smyslu restitučních předpisů se pak rozumí převzetí držby, a to i držby neoprávněné. Jinak řečeno, pokud stát fakticky převzal nemovitosti do své držby (a po stránce formální buď nedošlo k relevantnímu právnímu úkonu — správnímu rozhodnutí, uzavření smlouvy, nebo byl provedený úkon provázen vadami) a dotčená osoba (její nástupce), jež takto věc pozbyla bez právního důvodu, mohla v zákonem stanovených lhůtách uplatnit právo na vydání věci podle restitučních předpisů, nemůže se již domáhat prosazení svého práva cestou žaloby na určení vlastnictví k věci, a nemůže tak uspět ani ve sporu vyvolaném duplicitním zápisem vlastnického práva do katastru nemovitostí (srov. např. rozhodnutí NS ČR ze dne 14.12.2010, sp. zn. 28 Cdo 3750/2010, dále rozhodnutí ze dne 14.12.2010 sp. zn. 28 Cdo 2026/2010 nebo rozhodnutí ze dne 22.2.2017 sp. zn. 28 Cdo 3361/2016).

22. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobce svůj restituční nárok uplatnil ke všem zabraným pozemkům, tedy nikoliv jen k pozemkům vyvlastněným rozhodnutím Odboru výstavby Orgán veřejné moci ze dne datum, ale ke všem fakticky okupovaným pozemkům. Z provedeného dokazování i podání žalobce je zřejmé, že žalobce a jeho sestra si nebyli jisti, co všechno bylo státem převzato, proto byl restituční návrh koncipován široce na restituci celých pozemků č. č. parc. a č. č. parc..

23. Soud poukazuje rovněž na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 24. 11. 2023, č.j. 18 Co 150/2022–1852, od jehož závěrů nemá soud po provedeném dokazování důvod se odchylovat. Městský soud v Praze v tomto řízení posuzoval otázku vlastnického práva k předmětným pozemkům, kdy dospěl ke skutkovému zjištění ohledně uplatnění restitučního nároku a ohledně toho, že řízení stále probíhá. Městský soud v Praze v uvedeném řízení posoudil pozemky, které jsou po částečném zpětvzetí předmětem tohoto řízení, jako pozemky, které stát okupoval bez právního důvodu, tedy nikoliv na základě vyvlastňovacího rozhodnutí, kdy Městský soud v Praze došel k závěru, že na předmětné pozemky byl uplatněn restituční nárok, o kterém dosud nebylo rozhodnuto.

24. Žalobci tak s ohledem na výše uvedené závěry nemohlo vzniknout právo na vydání požadované finanční náhrady za bezdůvodné obohacení získané bezesmluvním užíváním předmětných pozemků.

25. Soud tak po provedeném dokazování žalobu výrokem I. v plném rozsahu zamítl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 400 Kč. Soud nepovažuje v projednávané věci náklady na zastoupení advokátem za účelně vynaložené, když projednávaný spor nevykazuje značnou míru složitosti ani nejde o případ, jenž by se svým skutkovým základem či právně vymykal běžné agendě žalovaného (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 11. 2015, sp. zn. 22 Cdo 2596/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3381/2012, či ze dne 26. 2. 2013, sp. zn. 26 Cdo 366/2013, nálezy Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010, sp. zn. III. ÚS 2984/09, ze dne 13. 8. 2012, sp. zn. II. ÚS 2396/09, či ze dne 13. 3. 2014, sp. zn. I. ÚS 2310/13). Žalovanému tak náleží náhrada nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku za dovolání proti rozhodnutí o nepřerušení řízení ve výši 2 000 Kč a z náhrady nákladů nezastoupeného účastníka podle vyhl. č. 254/2015 Sb. po 300 Kč za každý ze 28 úkonů, které vykonal (vyjádření k žalobě ze dne datum, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, příprava na jednání dne datum, účast na jednání dne datum, návrh na přerušení řízení ze dne datum, vyjádření k odvolání žalobce proti rozhodnutí o přerušení řízení ze dne datum, dovolání proti rozhodnutí o nepřerušení řízení ze dne datum, vyjádření ze dne datum, odvolání proti usnesení o přerušení řízení ze dne datum, odvolání proti usnesení o pokračování v řízení ze dne datum, vyjádření ze dne datum, příprava na jednání dne datum, účast na jednání dne datum, příprava na jednání dne datum, účast na jednání dne datum, vyjádření k odvolání žalobce proti rozhodnutí o přerušení řízení ze dne datum, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, příprava na jednání dne datum, účast na jednání dne datum, příprava na jednání dne datum, účast na jednání dne datum, vyjádření ze dne datum, vyjádření ze dne datum, příprava na jednání dne datum, účast na jednání dne datum, účast na vyhlášení rozsudku dne datum).

27. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.

Nesplní-li povinný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.