OSPH01 22 C 215/2019-163

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní Mgr. Petrou Vránovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně zahraniční osoba registrovaná pod č. hodnota sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou tituly před jménem Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované opatrovníkem tituly před jménem Jméno opatrovníka, tituly za jménem sídlem Adresa opatrovníka ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 33 078,68 EUR s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 33 078,68 EUR, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8.5 % ročně z částky 871,32 EUR za dobu od datum do datum a z částky 33 078,68 EUR za dobu od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 175 877 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení vynaložených státem částku ve výši 26 620 Kč, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení vynaložených státem částku, jejíž konkrétní výše bude stanovena samostatným usnesením, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 33 950 EUR s příslušenstvím, a to z titulu neuhrazené zápůjčky. Přípisem ze dne datum došlo k částečnému zpětvzetí žaloby co do částky 871,32 EUR, kdy nárok žalobce byl v tomto rozsahu uspokojen v rámci insolvenčního řízení dne datum. Usnesením ze dne datum bylo řízení v tomto rozsahu částečně zastaveno a předmětem sporu zůstala částka 33 078,68 EUR.

2. Konkrétně žalobce uvedl, že v listopadu roku 2016 ho žalovaná požádala o poskytnutí krátkodobé zápůjčky ve výši 37 000 EUR. Zápůjčka byla schválena rozhodnutím žalobce ze dne datum téhož dne poskytl žalobkyni na účet částku 27 000 EUR. Platba byla označena jako úvěr nebo zápůjčka. Počátkem roku 2017 pak žalovaná požádala o další zápůjčku ve výši 20 000 EUR. Žalobce odmítl bez zajištění takto vysokou další zápůjčku žalované poskytnout, nicméně souhlasil s nižší částkou ve výši 6 950 EUR. Tato zápůjčka byla schválena rozhodnutím žalobce ze dne datum a dne datum byla poskytnuta na účet žalované s popisem v angličtině „credit loan agreement“ tedy smlouva o zápůjčce nebo úvěru. Ze strany žalované nebylo ničeho vráceno, pročež se žalobce se svým nárokem obrátil na soud.

3. Nad rámec těchto tvrzení žalobce ještě uvedl, že počátkem roku 2016 byly mezi účastníky vyjednávány podmínky možné spolupráce ve formě společného investování do budoucí společnosti, která měla být založena na Filipínách. Konkrétně se mělo jednat o investici do akcií nebo kapitálu této společnosti. Předjednané podmínky však ze strany žalované nebyly splněny, pročež k tomuto projektu nikdy nedošlo. Žalovaná opakovaně přislíbila vrácení poskytnutých prostředků, kdy poslední elektronická komunikace proběhla v lednu roku 2018. Pokud by soud neměl za prokázané uzavření smlouvy o zápůjčce, požaduje žalobce předmětnou částku z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce stanovil jako dodatečnou lhůtu k uhrazení dlužné částky den datum.

4. Žalovaná se k podané žalobě vyjádřila přípisem ze dne datum, kdy uvedla, že nárok žalobce zcela neuznává.

5. Žalovaná zejména namítala nedostatek pasivní věcné legitimace, kdy předmětné finanční prostředky nebyly poskytnuty jako zápůjčka, ale jako investice do společného podniku se společností právnická osoba, s registrací na Britských Panenských ostrovech, kdy žalobkyně je jedním ze společníků a manažerkou. Mezi žalobkyní a touto společností byla dne datum uzavřena smlouva o společném podniku, jehož předmětem činnosti bylo zpracování dřeva na Filipínách.

6. Žalobkyně byla společníkem s účastí ve výši 45 %, kdy se zavázala k investici odpovídající částce 140 000 USD a jejímu podílu. Žalobce tuto částku poskytl žalované na účet, a to v několika platbách. Důvodem platby na účet žalované bylo, že společnost právnická osoba neměla v ČR zřízen bankovní účet. Tento investiční záměr však nevyšel, což je důvodem podání žaloby.

7. Na to reagoval žalobce přípisem ze dne datum, kdy označila tvrzení žalované za nepravdivá, kdy popřela, že by mezi ním a společností právnická osoba byl uzavřen jakýkoliv smluvní vztah. K námitce vynesené opatrovníkem žalované, který uvedl, že v rámci incidenčního sporu, který se týkal pravosti a výše předmětného nároku došlo k uzavření smíru, pročež se jedná o věc rozhodnutou, odkázal na ustálenou judikaturu, s tím, že incidenční spory nemají přesah mimo insolvenční řízení. Konkrétně odkázal na na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2015 sp. zn. 23 Cdo 1128/2013, ze dne 29. 5. 2020 sp. zn. 29 ICdo 63/2018 a ze dne 28. 3. 2024Anonymizovánosp. zn. 29 Cdo 958/2022.

8. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k těmto skutkovým závěrům:

9. Z listiny označené jako orientační finanční výkaz ze dne datum soud zjistil, že původní žalobce obdržel žádost žalované o poskytnutí úvěru ve výši 27 000 EUR se splatností dne datum. Tato nabídka byla platná do datum.

10. Z listiny označené jako orientační finanční výkaz ze dne datum soud zjistil, že původní žalobce obdržel žádost žalované o poskytnutí úvěru ve výši 6 950 EUR se splatností dne datum. Tato nabídka byla platná do datum.

11. Z výpisu účtu právního předchůdce žalobce soud zjistil, že dne datum byla žalované odeslána částka 27 000 EUR, kdy platba byla označena jako investice do úvěru nebo půjčky a dne datum částka ve výši 6 950 EUR označená jako smlouva o úvěru nebo půjčce.

12. Z dohody o podniku se společnou majetkovou účastí bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností právnická osoba a původním žalobcem s účinností dne datum. Povinností původního žalobce bylo přispět kapitálovým vkladem ve výši 140 000 USD na dokončení nákupu vybavení pro projekt a mobilizaci přibližně do datum. Bude pasivním investorem.

13. Z emailové komunikace mezi panem jméno FO a paní Kateřinou Sedláčkovou v období od července 2016 do prosince 2017 bylo zjištěno, že byly domlouvány podmínky a okolnosti investičního záměru. Z emailu ze dne datum od pana jméno FO vyplývá, že investice ve výši 80 000 USD má být uhrazena do 15. 7. a zbývajících 60 000 USD do 5. 8. V emailu ze dne datum od jméno FO je uvedeno, že ekvivalent 80 000 USD k dnešnímu dni činní 71 701 EUR a původní žalobkyně bude vystupovat jako věřitel. Emailem ze dne datum bylo jméno FO sděleno, že včerejšího dne provedla příkaz k platbě 55 500 EUR. Emailem ze dne datum žádá jméno FO o dokončení smlouvy o úvěru. Emailem ze dne datum jméno FO sdělila, že finanční prostředky byly odeslány. Emailem ze dne datum jméno FO žádá o poskytnutí další půjčky.

14. Přípisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky ve výši 33 950 EUR, a to nejpozději do dne datum.

15. Přípisem ze dne datum byla žalovaná vyzvána k uhrazení dlužné částky, a to nejpozději do 10 dnů.

16. Z emailové komunikace ze srpna a září 2019 bylo zjištěno, že žalobce žalovanou vyzval k uhrazení částky 125 000 EUR a částky 33 950 EUR.

17. Přípisem ze dne datum žalovaná nárok žalobce odmítla.

18. Svá skutková zjištění soud opřel o shora uvedené listinné důkazy, o jejichž pravosti a věcné správnosti neměl žádných pochybností. Soud rovněž dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění potřebných pro rozhodnutí ve věci samé, a tedy další dokazování by již bylo v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti řízení.

19. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu mezi účastníky sporu docházelo jednak k jednání a uzavření smlouvy o investování na základě, které žalobce žalované poskytl v červenci 2016 částku 80 000 USD a v měsíci srpnu částku 55 500 USD. Celkem měla být poskytnuta investice ve výši 140 000 USD. Následně byla mezi stranami dojednána zápůjčka v částce celkem 33 950 EUR, která byla žalovaná poskytnuta dne datum částka 27 000 EUR, kdy platba byla označena jako investice do úvěru nebo půjčky a dne datum částka ve výši 6 950 EUR označená jako smlouva o úvěru nebo půjčce. Splatnost částek byla sjednána na dne datum. Žalobce poskytl žalované náhradní termín na uhrazení do datum.

20. Po právní stránce posoudil soud danou věc následujícím způsobem:

21. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

22. Podle § 1958 odst. 1, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele.

23. Podle § 1970 odst. 2, zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobce je po právu a žalobnímu návrhu vyhověl.

25. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce na částky 27 000 EUR a 6 950 EUR, kdy tyto byly zaslány na bankovní účet žalované. Platby byly označeny jako platby na úvěr či zápůjčku. Žalobce tak svůj závazek z této smlouvy tedy splnil. Mezi účastníky pak byla sjednána splatnost závazku na dne datum, resp. datum.

26. Žalovaná se bránil tím, že se nejednalo o zápůjčku, ale že jí finanční prostředky byly poskytnuty v souvislosti s uzavřenou smlouvou o investování k čemuž předložila rozsáhlou emailovou komunikaci. Z této emailové komunikace však vyplynulo, že mezi platbami na investice a ve výši 80 000 USD a 55 500 USD a platbami na zápůjčku ve výši 27 000 EUR a 6 950 EUR neexistuje jak časová, tak finančně ekvivalentní, souvislost. K zápůjčce došlo v listopadu 2016 resp. březnu 2017 a platby na investice proběhli v červenci a srpnu 2016. Soud má tak obranu žalované za vyvrácenou, s tím, že mezi účastníky zároveň došlo k uzavření smlouvy o investování a zároveň dvou smluv o zápůjčkách. Soud tak žalobnímu návrhu zcela vyhověl, a to včetně nároku na zákonný úrok z prodlení, a to podle ustanovení § 1970 o. z., a nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

27. O povinnosti uhradit náklady státu vynaložené státem bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 148 o.s.ř.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 175 877 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 43 397 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 857 067,75 Kč (použit kurz ke dni vyhlášení rozhodnutí ve výši 25,245 z částky 33 950 EUR) sestávající z částky 11 740 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva, návrh na zahájení řízení, vyjádření ve věci ze dne datum, datum, datum a účast na jednání dne datum) a dále z tarifní hodnoty ve výši 835 071,30 Kč (použit kurz ke dni vyhlášení rozhodnutí ve výši 25,245 z částky 33 078,68 EUR) sestávající z částky 11 660 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. (vyjádření ve věci ze dne datum, datum a účast na jednání dne datum a datum) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč a čtyř paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 dst. 3 a.t.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.