OSPH01 27 C 77/2026-23

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou v právní věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, IČO IČO, sídlem Adresa žalobkyně, ⟪LB:lb_001⟫ zastoupená tituly před jménem Jméno advokáta, advokátem sídlem adresa, ⟪LB:lb_002⟫ adresa ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, nar. Datum narození žalovaného, bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 12 293,95 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 293,95 Kč s kapitalizovaným úrokem do datum ve výši 557,86 Kč, se smluvním úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 11 360,95 Kč od datum do datum, s úrokem ve výši 12 % ročně z částky 11 360,95 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 11 360,95 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 8 514 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám tituly před jménem Jméno advokáta.

1. Žalobou došlou soudu dne datum se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 12 293,95 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o postoupení pohledávky vzniklé ze smlouvy o úvěru s odůvodněním, že společnost právnická osoba (dále jen „banka“) na základě žádosti žalovaného o poskytnutí kreditní karty ze dne datum, poskytla žalovanému úvěr ke kreditní kartě. Žádost byla bankou akceptována, žalovanému byl otevřen úvěrový účet a poskytnuta název kreditní karta, čímž došlo k uzavření smlouvy o úvěru ke kreditní kartě. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Na základě předmětné smlouvy byl žalovanému poskytnut na kreditní kartě úvěr ve výši 12 000 Kč. Poskytnutý úvěrový limit byl žalovanému vždy oznámen po poskytnutí úvěru v souladu s odst. 4.3.4 Obchodních podmínek. V souladu s odst. 4.4.1 Obchodních podmínek byla banka oprávněna poskytnutý limit kdykoliv zvýšit až do výše 600 000 Kč dle odst. 4.3.1 Obchodních podmínek. Výši poskytnutého úvěrového limitu oznámila Banka žalovanému, stejně jako výši dostupného limitu a čerpanou částku úvěru, vždy v měsíčním výpisu z účtu. Žalovaný se zavázal kreditní kartu (úvěr) splácet, a to v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěrový rámec splácet měsíční povinnou minimální splátkou. Podle bodu 6.4 Obchodních podmínek: „Minimální splátka uvedená na Výpisu z kartového účtu se stanoví níže uvedeným výpočtem. Minimální splátka = 3,2 % z Aktuálního zůstatku + Splátky programů splátek + úroky za poslední období + částka, o kterou je v den vystavení Výpisu z kartového účtu překročen Kreditní limit + všechny nesplacené Minimální splátky z předchozích Výpisů z kartového účtu + všechny typy poplatků a smluvních pokut nebo 200 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, maximálně však Aktuální zůstatek.“ Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet, a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky, a to v souladu s ustanovením odst. 7.1. a 7.4. Obchodních podmínek. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, v němž soud konstatoval, že „Pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet.“ Pokud byl poskytnutý úvěr ze strany žalovaného dlouhodobě řádně splácen, a žalovaný tedy byl úvěr schopen splácet, nemohlo dojít k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy. Žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, jak vyplývá z měsíčních výpisů z účtu. Banka využila svého práva a předmětný dluh ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě dne datum prohlásila za splatný v celé výši. Ke dni splatnosti dlužil žalovaný částku 12 851,81 Kč. Uvedený dluh je tvořen dluhem na jistině ve výši 11 360,95 Kč, z částky kapitalizovaných úroků ke dni datum ve výši 557,86 Kč a z částky 933 Kč představující dlužné poplatky. Výše dluhu vyplývá z výpisu z účtu kreditní karty. Žalovaná částka 933 Kč se konkrétně skládá z poplatků naúčtovaných dle výpisu z účtu, a to z částek, které zahrnují poplatky za zaslání výzvy k úhradě dluhu, za správu karty, kredit info a za výběr hotovosti z bankomatu. Poplatky byly účtovány dle Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby s účinností dnem datum. Žalovaný a Banka si v obchodních podmínkách (bod 7.1.5.) sjednali, že v případě ukončení smluvního vztahu podle smlouvy, je Banka oprávněna učinit veškeré závazky Klienta ze smlouvy splatnými a je oprávněna i nadále, a to až do úplného splacení veškerých pohledávek za Klientem, úročit dlužnou částku úrokovou sazbou sjednanou podle Smlouvy a uveřejněnou v aktuálně platném Sazebníku. Žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobce v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzval k zaplacení, tudíž se žalobkyně obrátila žalobou na soud.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jak vyplynul z dokazování, a to jednak ze smluv o postoupení pohledávek včetně jejich příloh č. 1, z Oznámení o postoupení pohledávky a ze smlouvy o prodeji části závodu a z dokladu o koupi části závodu, že žalobkyně je ve věci aktivně věcně legitimována na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum mezi společností Jméno žalobkyně a společností právnická osoba (dále jen „Banka“), IČO IČO, sídlem adresa. Dne datum došlo k převodu vlastnických práv společnosti právnická osoba na právnická osoba v oblasti produktů osobního bankovnictví a kreditních karet na základě smlouvy o prodeji a koupi závodu mezi společností právnická osoba, jakožto kupující a společností právnická osoba, jakožto prodávající. Na základě tohoto prodeje došlo ke změně v osobě poskytovatele kreditní karty, pomocí které byl úvěr žalovaným čerpán.

4. Jak soud zjistil ze smlouvy/žádosti o kreditní kartu ve spojení s Obchodními podmínkami, Sazebníkem a měsíčním výpisem z úvěrového účtu, že společnost právnická osoba (dále jen „Banka“) na základě žádosti žalovaného o poskytnutí kreditní karty ze dne datum, poskytla žalovanému úvěr ke kreditní kartě. Žádost byla bankou akceptována, žalovanému byl otevřen úvěrový účet a poskytnuta název kreditní karta, čímž došlo k uzavření smlouvy o úvěru ke kreditní kartě. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Kreditní kartu banka žalovanému poskytla v souladu s bodem 2.1. Obchodních podmínek: „Pokud schválíme Vaši žádost o vydání Karty, budeme Vás o tom informovat dopisem zaslaným společně s Kartou (případně samostatně, byla-li Vám Karta poskytnuta před schválením Vaší žádosti). Tím je mezi námi a Vámi uzavřena Smlouva, a to s účinností od okamžiku aktivace Vaší Karty podle článku 2.2 nebo od okamžiku, kdy s Kartou provedete první Kartovou operaci, podle toho, který z těchto okamžiků nastane dříve. Smlouva je uzavřena na dobu neurčitou.“ Na základě předmětné smlouvy byl žalovanému poskytnut na kreditní kartě úvěr ve výši 12 000 Kč. Poskytnutý úvěrový limit byl žalovanému vždy oznámen po poskytnutí úvěru, a to v souladu s odst. 4.3.4 Obchodních podmínek: Stanovenou výši Vašeho Kreditního limitu a Hotovostního limitu Vám oznámíme vhodným způsobem bez zbytečného odkladu po schválení Vaší žádosti o vydání Karty. V souladu s odst. 4.4.1 Obchodních podmínek byla banka oprávněna poskytnutý limit kdykoliv zvýšit až do výše 600 000 Kč dle odst. 4.3.1 Obchodních podmínek. Výši poskytnutého úvěrového limitu oznámila Banka žalovanému, stejně jako výši dostupného limitu a čerpanou částku úvěru, vždy v měsíčním výpisu z účtu. Žalovaný se zavázal kreditní kartu (úvěr) splácet, a to v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami. Žalovaný byl povinen poskytnutý úvěrový rámec splácet měsíční povinnou minimální splátkou. Dle bodu 6.4 Obchodních podmínek: „Minimální splátka uvedená na Výpisu z kartového účtu se stanoví níže uvedeným výpočtem. Minimální splátka = 3,2 % z Aktuálního zůstatku + Splátky programů splátek + úroky za poslední období + částka, o kterou je v den vystavení Výpisu z kartového účtu překročen Kreditní limit + všechny nesplacené Minimální splátky z předchozích Výpisů z kartového účtu + všechny typy poplatků a smluvních pokut nebo 200 Kč, podle toho, která z těchto částek je vyšší, maximálně však Aktuální zůstatek.“ Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr na kreditní kartě splácet, a to jak jistinu úvěru, tak úroky a poplatky, a to v souladu s ustanovením odst. 7.1. a 7.4. Obchodních podmínek. Před poskytnutím úvěru původní věřitel splnil své zákonné povinnosti, když zkoumal úvěruschopnost žalovaného, a to jak prostřednictvím bankovních a nebankovních registrů klientských informací (SOLUS), tak i kontrolou veřejných databází (insolvenční rejstřík, databáze MVČR). Zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí sjednaného úvěru bránila.

5. Jak soud zjistil z výpisu z účtu kreditní karty ve spojení s okamžitou splatností kreditní karty a s poštovním archem, Obchodními podmínkami a Sazebníkem, že žalovaný svou povinnost nesplnil a nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, jak vyplývá z měsíčních výpisů z účtu. Z tohoto důvodu banka využila svého práva a předmětný dluh ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě dne datum prohlásila za splatný v celé výši. Ke dni splatnosti dlužil žalovaný částku 12 851,81 Kč. Dluh je tvořen dluhem na jistině ve výši 11 360,95 Kč, z částky kapitalizovaných úroků ke dni datum ve výši 557,86 Kč a z částky 933,00 Kč představující dlužné poplatky. Výše dluhu vyplývá z výpisu z účtu kreditní karty. Žalovaná částka 933 Kč se skládá z poplatků naúčtovaných podle výpisu z účtu, a to z částek, které zahrnují poplatky za zaslání výzvy k úhradě dluhu, za správu karty, kredit info a za výběr hotovosti z bankomatu. Poplatky byly účtovány dle Ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby s účinností dnem datum, konkrétně poplatek za výzvu k zaplacení dlužné částky 499 Kč vyplývá z čl. 8.1. Ostatní služby, bod 5, poplatek za kredit info ve výši 19 Kč vyplývá z čl. 5.2. Kreditní karty, bod 3.2., poplatek za výběr hotovosti z bankomatu ve výši 3,5 % z vybírané částky, min. 89 Kč vyplývá z čl. 5.2. Kreditní karty, bod 2.1., poplatek za správu karty ve výši 50 Kč vyplývá z čl. 5.2. Kreditní karty, bod 1.2., datum byl poplatek za výběr hotovosti z bankomatu 89 Kč, dne datum za výběr hotovosti 19 Kč, datum poplatek za správu karty 50 Kč, dne datum poplatek za ostatní služby 19 Kč, dne datum poplatek za správu karty 50 Kč, dne datum poplatek za zaslání první upomínky ve výši 499 Kč, dne datum poplatek za ostatní služby ve výši 19 Kč, dne datum poplatek za správu karty 50 Kč, dne datum poplatek za ostatní služby 19 Kč, dne datum Poplatek za správu karty 50 Kč, dne datum Poplatek za ostatní služby 19 Kč, dne datum Poplatek za správu karty 50 Kč, tj. celkem 933 Kč. Žalovaný a Banka si v obchodních podmínkách (bod 7.1.5.) sjednali, že v případě ukončení smluvního vztahu podle smlouvy, je Banka oprávněna učinit veškeré závazky Klienta ze smlouvy splatnými a je oprávněna i nadále, a to až do úplného splacení veškerých pohledávek za Klientem, úročit dlužnou částku úrokovou sazbou sjednanou podle Smlouvy a uveřejněnou v aktuálně platném Sazebníku.

6. Jak soud zjistil z předžalobní výzvy a poštovního archu, že žalovaný svoji povinnost nesplnil a svůj dluh nezaplatil. Neučinil tak ani poté, co jej žalobce v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzval k zaplacení.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), která upravují smlouvu o úvěru a dále ze smlouvy o postoupení smlouvy § 1895an o. z., když pohledávka původní žalobkyně byla postoupena na novou žalobkyni, a to Jméno žalobkyně na základě smlouvy o postoupení pohledávky za žalovanou č. 1, jež je předmětem tohoto řízení.

8. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, „pro závěr, zda smlouva o spotřebitelském úvěru je smlouvou neplatnou, nepostačuje jen samo zjištění, že poskytovatel řádně neposoudil úvěruschopnost spotřebitele. Je to proto, že samo zjištění, že poskytovatel v procesu posouzení úvěruschopnosti pochybil, nemusí vždy nutně znamenat, že spotřebitel není schopen úvěr splácet. Za dané situace nelze smlouvu považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet.“ Pokud byl poskytnutý úvěr ze strany žalovaného dlouhodobě řádně splácen, a žalovaný tedy byl úvěr schopen splácet, nemohlo dojít k naplnění podmínek pro vyslovení závěru o neplatnosti smlouvy.

9. Pokud šlo o příslušenství pohledávky, pak soud postupoval podle § 1970 o. z., a ohledně výše úroků podle nař. vl. č. 351/2013 Sb., v platném znění. Z toho, co bylo řečeno o přípustnosti uzavření soudního smíru, je nepochybné, že předmětem tohoto řízení jsou subjektivní majetková práva, jimiž mohou účastníci (jejich nositelé) podle jejich povahy i podle příslušných zákonných předpisů volně nakládat, o nichž se rozhoduje ve sporném řízení, a ve kterém tedy účastníci mohou uzavřít smír. Ke shora uvedeným závěrům dospěl Nejvyšší soud ČR ve věci sp. zn. 30 Cdo 641/2005.

10. Na základě provedeného dokazování soud žalobě vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku, když nárok žalobkyně byl provedeným dokazováním prokázán a je důvodný včetně žalobkyní uplatněného příslušenství podle § 1970 o. z. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb., v platném znění.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal ve věci úspěšné žalobkyni částku 8 514 Kč, neboť byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení představovaly jednak ve věci zaplacený soudní poplatek ve výši 1 000 Kč podle položky 1 bod 1 písm. a) přílohy zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, jednak odměna advokáta podle § 6an vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to z jistiny 12 293,95 Kč, tj. ve výši tří právních úkonů po 1 620 Kč (výzva k plnění se základním skutkovým a právním stavem předcházející návrhu ve věci samé, příprava a převzetí zastoupení, návrh ve věci samé), tj. 4 860 Kč, ve výši 3 režijních paušálů po 450 Kč, tj. 1 350 Kč a 21% DPH z částky 6 210 Kč, tj. 1 304 Kč podle § 137 o.s.ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu Praha prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí.