OSPH02 22 C 263/2017-175

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr Janem Lipertem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ zastoupen titul. jméno příjmení příjmení, advokátkou ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ zastoupena advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ za účasti ⟪LB:lb_011⟫ vedlejšího účastníka ⟪LB:lb_012⟫ na straně žalované: titul celé jméno vedlejší účastnice, narozená dne 16. 3. 1957 ⟪LB:lb_013⟫ bytem adresa vedlejší účastnice ⟪LB:lb_014⟫ zastoupena titul. jméno příjmení, Ph.D., advokátem ⟪LB:lb_015⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_016⟫ o určení neplatnosti dodatku smlouvy

I. Žaloba na určení, že dodatek ze dne 8. 8. 2013 ke smlouvě jednorázového investičního životního pojištění číslo ze dne 9. 11. 2012 uzavřené mezi jméno celé jméno žalobce, zemřelým dne 9. 9. 2013, poslední trvalé bydliště na adrese adresa vedlejší účastnice, a společností osobní údaje žalované, se sídlem adresa žalované, je neplatný, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení ve výši 15 730 Kč k rukám zástupce žalované do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen nahradit vedlejší účastnici náklady řízení ve výši 9 438 Kč k rukám zástupce vedlejší účastnice do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se domáhal žalobou ze dne 29. 11. 2017 určení neplatnosti dodatku ze dne 8. 8. 2013 ke smlouvě o životním pojištění ze dne 9. 11. 2012, ve které vystupoval jako obmyšlený pro případ smrti svého otce jméno celé jméno žalobce. Žalobce se dále domáhal výplaty peněžní částky odpovídající hodnotě podílových jednotek fondu žalované anonymizována tři slova. Žalobce tento požadavek vznesl, neboť měl za to, že vedlejší účastnice uzavřela dodatek ve smlouvě o životním pojištění s jméno celé jméno žalobce neplatně, neboť vystupovala ve střetu zájmů jako obmyšlená a současně jako zástupce žalované. Na základě dodatku měla žalovaná obdržet 100 % pojistného plnění. Žalobce současně tvrdí, že obec celé jméno žalobce v důsledku duševní poruchy v době podepsání dodatku nedokázal posoudit následky svého jednání a své jednání ovládat. obec celé jméno žalobce po těžké nemoci dne 9. 9. 2013 zemřel, a proto vzniklo obmyšleným právo na výplatu pojistného plnění. Naléhavý právní zájem na určení neplatnosti je dle žalobce dán, neboť taková deklarace by příznivě ovlivnila právní postavení žalobce, když by žalobce jako obmyšlená osoba mohl uplatnit vlastní vynutitelná práva s předmětem neplatného dodatku související a právo žalobce na výplatu je bez určení neplatnosti dodatku ohroženo.

2. Žalovaná se bránila námitkou, že pojistná smlouva byla změněna v souladu s právními předpisy. Okolnosti případu nenasvědčují neschopnosti jméno celé jméno žalobce posoudit následky svých činů.

3. Vedlejší účastnice se bránila tvrzením, že zemřelý obec celé jméno žalobce byl způsobilý činit právní úkony a netrpěl duševní poruchou.

4. Mezi účastníky bylo nesporné, že mezi otcem žalobce jméno celé jméno žalobce a žalovanou byla uzavřena dne 9. 11. 2012 smlouva o jednorázovém investičním životním pojištění číslo podle níž v případě smrti účastníka vyplatí žalovaná pojistné plnění ve výši milion korun, navýšené o zhodnocení obmyšleným osobám ve dvou výplatách a to do

30. Žalobce rovněž nesprávně žaluje na neplatnost dodatku ke smlouvě. Neplatnost dodatku je pouze jedna z předběžných otázek ve vztahu k řešení otázky existence či neexistence práva žalobce na výplatu pojistného plnění. Na takovém určení není dán právní zájem, neboť lze požadovat přímo určení existence či neexistence nevyjasněného vztahu (srov. 23 Cdo 1021/2009). Řešení platnosti dodatku totiž nedává zcela odpověď na otázku, zda žalovaná nese povinnost vyplatit žalobci požadovanou částku jako pojistné plnění. Lze si například představit situaci, kdy bude neplatný dodatek k pojistné smlouvě i samotná pojistná smlouva. Požadavek na přesné žalobní žádání není samoúčelný, neboť spory o platnost smluv o životním pojištění se zhodnocením pojistného se v praxi běžně objevují (srov. např. usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. 11. 2019, č. j. 14 Co 337/2019 -253, ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 13/2018, ve které byla zkoumána otázka platnosti či neplatnosti smlouvy o životním pojištění, která obsahuje ve skutečnosti pouze investiční složku, hodnota podílových jednotek je generována z pojistného, které hradí pojistník a pojišťovna v podstatně poskytuje samostatné investiční služby na kapitálovém trhu, ke kterým nemá povolení, takže parametry smlouvy jsou nastaveny tak, že materiálně o pojištění nejde).

5. Mezi účastníky bylo sporné, zda byla pojistná smlouva změněna platně, a zda byl obec celé jméno žalobce dne 7. 8. 2013 tuto smlouvu způsobilý změnit s ohledem na svůj zdravotní stav.

6. Usnesením Obvodního soud pro Prahu 2 ze dne 7. 11. 2019, č. j. 22 C 263/2017 – 122, bylo řízení zastaveno co do požadavku žalobce na výplatu peněžní částky odpovídající hodnotě podílových jednotek fondu žalované pro zpětvzetí žaloby a nebyly připuštěny nepřípustné změny žaloby, ve kterých žalobce žádal o přiznání peněžitého plnění vůči vedlejší účastnici a rozhodnutí soudu vázal na splnění časové podmínky.

7. Soud učinil následující dílčí skutková zjištění.

8. Ze smlouvy jednorázového investičního životního pojištění právnická osoba 20 ze dne 9. 11. 2012 soud zjistil, že téhož dne uzavřel obec celé jméno žalobce jako pojistník a žalovaná jako pojistitel smlouvu o investičním životním pojištění. Za žalovanou jednala zástupkyně jméno příjmení. Konec pojištění byl sjednán na 30. 11. 2020 Součástí smlouvy byly všeobecné pojistné podmínky.

9. Ze všeobecných pojistných podmínek pro právnická osoba soud zjistil, že žalovaná měla v případě nedožití vyplatit pojistné plnění ve výši hodnoty podílových jednotek do 1 měsíce ve dvou splátkách od rozhodných dat, které v daném byly stanoveny na 30. 11. 2014 a 30. 11. 2020.

10. Ze znaleckého posudku ze dne 31. 1. 2015 titul. jméno příjmení soud zjistil, že zdravotní stav jméno celé jméno žalobce jako polymorbidního pacienta byl v době 7. 8. 2020 velmi vážný. Chování a myšlení jméno celé jméno žalobce bylo zpomalené a zmatené.

11. Z propouštěcí zprávy ze dne 5. 8. 2013 soud zjistil, že obec celé jméno žalobce byl polymorbidním pacientem s velmi vážnými zdravotními problémy, v průběhu hospitalizace bylo jeho chování a myšlení zpomalené a zmatené.

12. Z žádosti o změnu pojistné smlouvy ze dne 7. 8. 2013 soud zjistil, že dne 7. 8. 2013 vedlejší účastnice jako zástupce pojistitele uzavřela s jméno celé jméno žalobce dodatek k pojistné smlouvě, kterým se měla pojistná smlouva ze dne 9. 11. 2012 změnit tak, že se vedlejší účastnice stala jedinou obmyšlenou osobou pro případ smrti jméno celé jméno žalobce. Žádost o změnu byla dne 8. 8. 2013 doručena žalované na podatelnu v obec.

13. Z dopisu žalované ze dne 13. 8. 2013 soud zjistil, že změna pojistné smlouvy v obmyšlených osobách byla žalovanou schválena.

14. Z úmrtního listu jméno celé jméno žalobce soud zjistil, že obec celé jméno žalobce zemřel dne 9. 9. 2013.

15. Z náhledu do interní databáze pojistitele soud zjistil, že žalovaná od 7. 10. 2008 do 2. 10. 2013 působila pro žalovanou jako pojišťovací zprostředkovatel.

16. Z informace zákazníkům právnická osoba k předcházení střetu zájmů soud zjistil, že žalovaná se snaží předcházet střetu zájmů a v případě nepříznivého vlivu střetu zájmů na zájmy zákazníka žalovaná před poskytnutím investiční služby poskytne zákazníkovi informace o povaze a zdroji střetu zájmů.

17. Z dopisu ze dne 22. 11. 2017 o uplatnění plnění s podacím lístkem soud zjistil, že žalobce žádal od žalované vyplacení pojistného plnění.

18. Z reakce znalce jméno příjmení ze dne 4. 12. 2015 soud zjistil, že znalec při zpracování znaleckého posudku ze dne 31. 1. 2015 vycházel ze zdravotnické dokumentace jméno celé jméno žalobce.

19. Soud má kromě nesporných tvrzení za prokázané, že dne 7. 8. 2013 při žádosti o změnu pojistné smlouvy ze dne 9. 11. 2012 postupovala vedlejší účastnice ve střetu zájmů s cílem získat pro sebe značný majetkový prospěch v podobě zvýšeného pojistného plnění, neboť na jednu stranu byla zástupcem žalované jako pojistitele a na druhou stranu vystupovala v dodatku nově jako jediná obmyšlená osoba. Toto jednání bylo v rozporu s dobrými mravy, neboť kromě střetu zájmů pojišťovacího zprostředkovatele a obmyšlené osoby zde přistupuje další podstatná okolnost, a to že obec celé jméno žalobce byl v té době již velmi vážně nemocen, což se projevovalo mimo jiné zmateným a zpomaleným chováním a myšlením, čehož si vedlejší účastnice jako družka jméno celé jméno žalobce musela být vědoma. Dodatek ze dne 7. 8. 2013 je neplatný pro rozpor s dobrými mravy, neboť ve slušné společnosti je nepatřičné, aby pojišťovací zprostředkovatel s vážně nemocnou a zmatenou osobou sjednával či měnil smlouvu tak, aby z této smlouvy měl nadále výlučný prospěch jen on sám.

20. Soud se řídil při hodnocení důkazů následujícími úvahami.

21. Soud vzal za prokázané jen ty skutečnosti, které jsou z provedených důkazů jednoznačně dány, a které jsou podstatné pro rozhodnutí ve věci. Soud nehodnotil, zda obec celé jméno žalobce jednal v duševní poruše či nikoliv, ale znalecký posudek žalobce i lékařská zpráva předložená žalovanou se shodují v závěru, že se jednalo o starého a zmateného člověka trpícími mnoha nemocemi. Pro posouzení stěžejní sporné otázky, zda byla pojistná smlouva změněna v souladu s právními předpisy, jsou postačující zjištění o naprosto nestandardních okolnostech podpisu smlouvy. obec celé jméno žalobce, ročník rok byl s ohledem na své stáří a žalostný zdravotní stav, který se projevoval mimo jiné zmatením, zvláště zranitelnou osobou. ulice účastnice jako pojišťovací zprostředkovatel nepostupovala svědomitě a poctivě, pokud za žalovanou takovou změnu smlouvy podepsala, ačkoliv si jako družka jméno celé jméno žalobce musela být jeho vážných zdravotních komplikací vědoma, a její jednání lze označit za nesouladné s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti, a proto nepožívá soudní ochrany (srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 10. 2008, sp. zn. IV. ÚS 1735/07).

22. Pokud jde o další provedené důkazy (odstoupení od smlouvy ze dne 6. 8. 2013 doručeno anonymizována čtyři slova 9. 8. 2013, zpětvzetí návrhu na vklad vlastnického práva do katastru ze dne 7. 8. 2013, usnesení o zastavení řízení anonymizována čtyři slova, stát. instituce anonymizováno ze dne 15. 8. 2013, smlouvu o úplatném převodu listinných cenných papírů ze dne 5. 9. 2013, plná moc celé jméno žalobce Jaroslava pro titul. jméno příjmení s úředně ověřenými podpisy ze dne 8. 9. 2013, smlouva o úplatném převodu listinných cenných papírů ze dne 5. 9. 2013 s úředně ověřenými podpisy, záznam ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči ze dne 17. 6. 2013, rozhodnutí Ministerstva práce a sociálních věcí č. j. anonymizováno spisová značka, odvolání ze dne 6. 9. 2013 jméno celé jméno žalobce adresovanému anonymizována čtyři slova pobočka, anonymizována čtyři slova anonymizováno, stát. instituce brod anonymizováno dne 15. 8. 2013, zpětvzetí návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ze dne 7. 8. 2013, odstoupení od smlouvy ze dne 6. 8. 2013 jméno celé jméno žalobce, rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v obec ze dne 6. 1. 2014, podané vysvětlení ze dne 18. 10. 2013 pana jméno příjmení, usnesení název soudu, anonymizováno číslo jednací) jedná se o důkazy pro posouzení věci nepodstatné, neboť chování žalobce vůči jméno celé jméno žalobce či případná platnost dalších právních jednání, které obec celé jméno žalobce před svou smrtí učinil netvoří předmět řízení. Z tohoto důvodu soud neprováděl ani další navržené dokazování (výslech titul. jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení s jméno příjmení). Pro rozhodnutí soudu pak není podstatná ani otázka, zda vedlejší účastnice s jméno celé jméno žalobce ještě jinak manipulovala, či zda se obec celé jméno žalobce chystal vedlejší účastnici opustit či nikoliv (navržený výslech advokáta titul. jméno jméno, jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, SMS žalobce s vedlejší účastnicí a účastnický výslech žalobce). Pro zadání revizního znaleckého posudku nebyly splněny podmínky, neboť v daném případě nenastaly žádné okolnosti, které by správnost odborných závěrů znaleckého posudku zpochybnily (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu dne 30. 1.2019, sp. zn. 32 Cdo 1120/2017). Výslech MUDr. příjmení soud považoval za nadbytečný, neboť její zjištění našly odraz v propouštěcí zprávě ze dne 5. 8. 2013, kterou má soud k dispozici. Výslech praktické lékařky titul. příjmení není důležitý, neboť o zdravotním stavu jméno celé jméno žalobce má soud dostatku informací z dob jeho hospitalizace, která těsně předcházela podepsání sporného dodatku. Představa, že s více než sedmi letým odstupem by doktoři byly schopni zpaměti na závěrech učiněných v propouštěcí zprávě cokoli měnit je iluzorní. Vyžádání kompletní zdravotnické dokumentace jméno celé jméno žalobce nebylo potřeba, neboť z její relevantní části vycházel soudní znalec v rámci svých odborných závěrů. Soud ale ani účastníci nejsou oprávněni posuzovat skutečnosti, k nimž je třeba odborných znalostí, a proto by kompletní zdravotnická dokumentace nemohla přinést další skutková zjištění. Soud neprováděl výslech znalce, neboť přes námitky žalované strany znalec na svých závěrech setrval, což je patrné z jeho reakce ze dne 4. 12. 2015 a ze znaleckého posudku vzal soud za zjištěné pouze část znaleckých zjištění, jenž byly ve shodě s propouštěcí zprávou ze dne 5. 8. 2013, kterou předložila žalovaná. Ani z podnětu na prošetření střetu zájmů ze dne 9. 9. 2015 soud nezjistil pro věc nic podstatného. Stejně tak není podstatné pro věc, zda vedlejší účastnice byla přímo pracovnicí žalované či pojišťovacím zprostředkovatelem. Jednání vedlejší účastnice bylo žalovanou dodatečně schváleno dopisem ze dne 13. 8. 2013, jedná se proto o jednání zavazující žalovanou, přičemž mezi stranami nebylo sporu o tom, že sporný dodatek podepsala kromě jméno celé jméno žalobce právě vedlejší účastnice.

23. Soud podrobnější dokazování neprováděl pro nadbytečnost, neboť výše uvedené pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněném nároku plně postačující. Z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel, popřípadě by učinil opakovaně shodná skutková zjištění.

24. Účastníci při jednání dne 17. 7. 2020 sdělili, že navrhli veškeré jim známé důkazy k prokázání svých tvrzení a sporných skutečností. Na provedení dalších důkazů netrvali. Soud tak relevantní předmět dokazování zcela vyčerpal.

25. Lze shrnout, že uzavření dodatku ze dne 7. 8. 2013 vedlejší účastnicí nepožívá právní ochrany pro rozpor s dobrými mravy, avšak žalobce na určení neplatnosti sporného dodatku nemá naléhavý právní zájem, když mu ničeho nebránilo, aby se domáhal určení celého právního vztahu či ještě lépe rovnou žaloval na výplatu pojistného plnění.

26. Dle § 80 zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen „o. s. ř.“) lze žalobou uplatnit, aby bylo rozhodnuto o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je-li na tom naléhavý právní zájem.

27. Soud se nejprve zabýval otázkou, zda žalobci svědčí naléhavý právní zájem na určení. Soudní praxe ve své rozhodovací činnosti dovodila, že naléhavý právní zájem je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo právo žalobce nebo právní vztah, na kterém je účasten, ohroženo, popřípadě tam, kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým. Určovací žaloba má povahu preventivní; jejím účelem je poskytnout ochranu právnímu postavení (právu) žalobce dříve, než dojde k porušení právního vztahu nebo práva, a naopak, není namístě tam, kde právní vztah nebo právo již porušeny byly, a kde je žalobci k dispozici žaloba o splnění povinnosti, neboť v takovém případě prevence již pozbývá smyslu a přiléhavou se stává reparace v podobě odstranění následků porušení práva. Proto v případě, lze-li žalovat na plnění, odpadá právní zájem na určení právního vztahu nebo práva. Avšak i v případě, že lze žalovat na splnění povinnosti, připouští soudní praxe (NS 3 Cdon 1338/96), že je naléhavý právní zájem na určení dán, jestliže rozhodnutí o určovací žalobě je způsobilé vytvořit pevný základ pro právní vztahy účastníků sporu a svými důsledky předejít případným dalším žalobám na plnění, anebo jestliže případná žaloba o splnění povinnosti nevystihuje (nemůže vystihnout) celý obsah a dosah sporného právního vztahu nebo práva (a naopak určovací žaloba tak činí účinněji než jiné procesní prostředky). Uvedené funkce určovací žaloby tak korespondují právě s podmínkou, aby na určení právního vztahu nebo práva byl naléhavý právní zájem; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude splněna ani tato podmínka. V takovém případě soud, aniž by se zabýval věcí samou (otázkami aktivní a pasivní legitimace), žalobu o určení zamítne.

28. Vzhledem k tomu, že určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů, je nedostatek naléhavého právního zájmu důvodem, pro který určovací žaloba neobstojí (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2014, sp.zn. 33 Cdo 1734/2014).

29. Pokud jde nyní projednávanou věc, tak již okolností týkající se uzavření dodatku, plyne, že požadované určení nemůže mít žádný dopad do majetkové či jiné sféry žalobce. Právo žalobce na výplatu pojistné částky bylo již porušeno tím, že žalovaná pojistné plnění žalobci včas nevyplatila. Žalobce, který má za to, že dodatek ke smlouvě byl uzavřen neplatně, se může domáhat vůči žalované peněžitého plnění u soudu, přičemž posouzení platnosti či neplatnosti dodatku je jednou z předběžných otázek pro přiznání takového plnění. Žalobci ničeho nebrání, aby takovou žalobu podal.

31. K odstranění nejistoty žalobce by mohlo vést pouze určení, že má žalovaná povinnost vyplatit žalobci pojistné plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99), což je samozřejmě zbytečné, neboť žalobce jako obmyšlená osoba místo určení mohl uplatnit vlastní vynutitelná práva s předmětem neplatného dodatku související, když i bez určení neplatnosti dodatku, může žádat konkrétní peněžitou částku jako výplatu podílových jednotek fondu žalované anonymizováno. Skutečnost, že splatnost výplaty podílových jednotek fondu anonymizováno dle žalobce dosud nenastala, nelze obcházet žalobou na určení, že mu takové právo bude v budoucnu svědčit, neboť tento postup vede ke zbytečnému rozmnožování sporů.

32. Na okraj soud poznamenává, že naléhavost právního zájmu na určení se vždy posuzuje k datu vydání soudního rozhodnutí.

33. Z výše uvedených důvodů soud určovací žalobu pro zjevnou nedůvodnost zamítl (výrok I.).

34. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla ve sporu zcela úspěšná. Žalované vznikly náklady právního zastoupení. Odměnu advokáta soud určil dle § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“) při tarifní hodnotě sporu 30 000 Kč, neboť se jedná o určení neplatnosti penězi neocenitelného právního jednání. Advokát vykonal následující 5 účelných úkony ve věci samé á 2 300 Kč: příprava s převzetím zastoupení, vyjádření k věci ze dne 4. 2. 2018, účast na jednání dne 23. 1. 2019 a jednání dne 17. 7. 2020 trvající přes dvě hodiny dle § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT. K odměně advokáta náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 5 úkonů právní služby á 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu. Advokát je plátcem 21 % DPH. Další úkony nebyly účelné či se netýkaly věci samé. Celkem náklady žalované činí 15 730 Kč (výrok II.).

35. Úspěšná vedlejší účastnice má právo podle § 142 odst. 1 o. s. ř. na náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech právního zastoupení. Advokát vykonal následující 3 účelné úkony ve věci samé á 2 300 Kč: příprava s převzetím zastoupení a účast na jednání dne 17. 7. 2020 trvající přes dvě hodiny. K odměně advokáta náleží i paušální náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby á 300 Kč. Advokát je plátcem 21 % DPH. Další úkony nebyly účelné či se netýkaly věci samé. Celkem náklady vedlejší účastnice činí 9 438 Kč (výrok III.).

Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2 do patnácti dnů od jeho doručení.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.