OSPH02 16 C 9/2017-281

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní JUDr. Zuzanou Šmídovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_005⟫ zastoupeni advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ c) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_008⟫ bytem adresa žalobkyně ⟪LB:lb_009⟫ zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_010⟫ proti ⟪LB:lb_011⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení ⟪LB:lb_012⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_013⟫ o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobce a) a žalobce b) jsou dědici po zůstavitelce jméno příjmení, narozené dne datum a zemřelé dne datum, posledně bytem adresa žalované.

II. Žaloba na určení, že žalobkyně c) je dědicem po zůstavitelce jméno příjmení, narozené dne datum a zemřelé dne datum, posledně bytem adresa žalované, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) a žalobci b) náklady řízení ve výši 117 656,38 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta titul jméno příjmení.

IV. Žalobkyně c) je povinna zaplatit žalované náklady řízení ve výši 44 256 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta titul jméno příjmení.

1. Žalobci se svou žalobou došlou soudu dne 10. 3. 2017 domáhají vůči žalované určení, že každý ze žalobců – tedy žalobce a), žalobce b) a žalobkyně c) jsou dědici po zůstavitelce jméno příjmení, narozené datum a zemřelé datum, posledně bytem adresa žalované, a to dědicové ze zákona v prvé skupině dědiců. Žalobci v podané žalobě uvedli, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 1. 2017, č. j. číslo jednací, byli žalobci odkázáni, aby ve smyslu ustanovení § 175k odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uplatnili proti celé jméno žalované své dědické právo žalobou ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení uvedeného usnesení. Citované usnesení pak bylo všem žalobcům doručeno dne 12. 1. 2017, tudíž lhůta k podání této žaloby je tak zachována. Žalobci v podané žalobě dále uvedli, že zůstavitelka jméno příjmení zemřela dne 2. 4. 2008. Dědické řízení po ní bylo usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 7. 8. 2008, č. j. číslo jednací, zastaveno pro majetek nepatrné hodnoty. Na základě návrhu žalované celé jméno žalované pak bylo zahájeno projednání dědictví ohledně družstevního podílu zůstavitelky v družstvu anonymizována dvě slova obec a číslo, se sídlem adresa žalované, přičemž dědictví je pak v tomto rozsahu projednáváno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 32 D 351/2014. Žalobci dále uvedli, že zůstavitelka měla celkem 3 děti – žalovanou celé jméno žalované, žalobkyni c) celé jméno žalobkyně a celé jméno žalobce (otce žalobce a) a b)), který však zemřel dne 18. 2. 2002, a zůstavitelku tak předemřel. V důsledku toho tak žalobci a) a b) nabyli dědický podíl svého otce se dle § 473 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., v tehdy platném znění. Z dopisu notáře titul jméno příjmení ze dne 8. 7. 2016 se žalobci a) a b) a žalobkyně c) dozvěděli o skutečnosti, že zůstavitelka zanechala závěť sepsanou ve formě notářského zápisu ze dne 29. 7. 2004 pod č. anonymizována dvě slova rok u titul jméno příjmení, notářky, v níž byla jako univerzální dědička povolána žalovaná celé jméno žalované, a současně kterou byli všichni žalobci vyděděni. Tuto závěť nelze uznat za platnou, neboť je v rozporu s ustanovením § 479 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a současně v závěti uvedené důvody vydědění nejsou – a z povahy věci ani být nemohly – naplněny. Zůstavitelka uvedla jako důvod vydědění žalobce a) a žalobce b) skutečnost, že se s ní údajně po dobu nejméně 20 let nestýkali, že zůstavitelka„ o nich nic neví“ a že o zůstavitelku„ neprojevují žádný zájem“. Závěť byla sepsána dne 29. 7. 2004. Dle žalobců a) a b) již jen z datace závěti a prostých časových souvislostí prakticky veškeré takto formulované důvody vydědění nemohou obstát. Důvody vydědění se totiž měly začít naplňovat v roce 1984, to je v době, kdy žalobce a) a b) byli zcela bezpochyby ještě nezletilými dětmi ve věku 3 a 5 let. Zůstavitelce, to je jejich babičce, bylo v roce 1984 60 let. Dle žalobců asi nelze dovozovat, že by žalobci a) a b) jako nezletilé děti mohly reálně naplňovat takto formulované důvody pro vydědění, neboť z povahy rodinných vazeb by to v dané době musela být především zůstavitelka jako jejich babička, která by eventuálně neprojevovala zájem o své vnuky, případně o svého syna – jakkoliv tak tomu v žádném případě ani nebylo. Tyto důvody v závěti uvedené navíc nikdy nedošly jakéhokoliv reálného faktického naplnění, neboť se k žalobci a) a b) spolu se zbytkem své rodiny (to je rodiči) spolu se zbylou širší rodinou, počítaje v to žalobkyni c), s rodinou, žalovanou s rodinou a samozřejmě také se zůstavitelkou pravidelně, každoročně stýkali při oslavě narozenin právě zůstavitelky v obec během měsíce září, a zejména pak při pravidelném trávení části letních prázdnin v obec. Od roku 1983 se totiž celá rodina – počítaje v to rodinu žalobců a) a b) (tedy spolu s otcem celé jméno žalobce, matkou jméno celé jméno žalované), dále pak celou rodinou žalobkyně c) celé jméno žalobkyně (včetně jejího manžela jméno příjmení, jejich dětí jméno příjmení, jméno příjmení anonymizováno a jméno příjmení) a rodinu žalované jméno celé jméno žalované včetně jejího tehdejšího manžela jméno příjmení a jejich dětí jméno příjmení a jméno příjmení a konečně také, včetně zůstavitelky – každoročně scházela a sjížděla (část rodiny mimo rodinu příjmení, kteří v nemovitosti bydleli) do rodinné nemovitosti v obec (tehdy dům adresa v katastrální uzemí), kde všichni společně trávili část letní dovolené (prázdnin) v délce trvání dvou nebo tří týdnů. Dále takto rodina trávila i část zimní dovolené, nejčastěji během měsíce ledna. Společné setkávání celé rodiny a také zůstavitelky trvalo zhruba do roku 1997. Babička žalobce a) a b) byla rovněž nejprve rodiči žalobce a) a b) a posléze i samotnými žalobci a) a b) pravidelně zvána na rodinné oslavy do obec. Žalobci a) a b) tak byli se zůstavitelkou po celou dobu v pravidelném kontaktu, setkávali se s ní (stejně jako rodiče obou žalobců) i mimo shora uvedená pravidelná rodinná setkání. Z uvedených skutečností tak vyplývá, že žádný z důvodů vydědění žalobce a) a žalobce b) nebyl (a ani nemohl být) dán. Zůstavitelka uvedla jako důvod vydědění žalobkyně c) skutečnost, že se k ní údajně žalobkyně c) měla chovat v rozporu s dobrými mravy, zůstavitelku měla napadat slovně a přihlížet tomu, kdy údajně měla být napadána slovně i fyzicky manželem žalobkyně c) titul příjmení, o zůstavitelku údajně trvale neprojevovala opravdový zájem, který by jako dcera a lékařka projevovat měla, když ji údajně měla vyhazovat z domu v obec, který zůstavitelka nechala dětem po smrti svého manžela. Žalobkyně c) je rovněž přesvědčena, že v závěti uvedené důvody vydědění nejsou a z povahy věci ani být naplněny nemohly. Žalobkyně c) takovéto uvedené důvody vydědění považuje za nepravdivé. Žalobkyně c) sporuje veškeré tyto důvody vydědění uvedené ve vztahu k její osobě. V širších souvislostech žalobkyně c) uvedla, že od léta roku 2002 se u její matky začaly projevovat psychické problémy, žalobkyně c) její stav konzultovala s psycholožkou titul příjmení, která následně doporučila hospitalizaci, s níž nejprve matka žalobkyně c) souhlasila, poté hospitalizaci odmítla. Žalobkyně c) v minulosti byla se svou matkou (to je zůstavitelkou) pravidelně v kontaktu, týkala se s ní a dle možností a jejích potřeb jí byla nápomocná, a to jak v době před 29. 7. 2004 (pořízení závěti a listiny o vydědění), a tak i v době poté. Se svou matkou se běžně stýkala, zejména pak v rámci nejrůznějších rodinných setkání (rodinné oslavy nejen příslušníků nejbližší rodiny, ale i oslav v rámci širší rodiny), tak i mimo tato rodinná setkání. Každoroční setkání probíhala při oslavě narozenin její matky v obec (během měsíce září). Pravidelná rodinná setkání pak probíhala i v době části letních prázdnin v obec, kdy jsem celá širší rodina – počítaje v to rodinu žalobce a) a žalobce b) (tedy spolu s otcem celé jméno žalobce a matkou jméno celé jméno žalované), dále pak celou rodinou žalobkyně c) celé jméno žalobkyně (včetně jejího manžela jméno příjmení, jejich dětí jméno příjmení, jméno příjmení anonymizováno a jméno příjmení), dále pak žalovanou celé jméno žalované a jejího tehdejšího manžela jméno příjmení a jejich děti jméno příjmení a jméno příjmení a konečně také zůstavitelku – každoročně scházela a sjížděla do rodinné nemovitosti v obec, kde společně trávili část letní dovolené (prázdnin). Dále takto rodina trávila i část zimní dovolené, nejčastěji během měsíce ledna. Zůstavitelka byla pravidelně zvána a opakovaně se účastnila též dalších rodinných setkání a oslav, a to jak v obec, tak v obec, žalobkyně c) svoji matku navštěvovala i v obec, a to i společně se svými syny. Žalobkyně c) u své matky taktéž opakovaně přespávala (pokud to vyžadovaly její pracovní povinnosti v obec či při pracovních cestách do v zahraničí), syn žalobkyně c) jméno pak v roce 2000 u zůstavitelky po přechodnou dobu i bydlel. Když v listopadu roku 1998, a poté i v únoru 2002 matka žalobkyně c) utrpěla úraz, žalobkyně c) po dohodě se svou matkou zajistila její převoz do nemocnice v obec, kdy v obou případech po ukončení hospitalizace a v době následné rehabilitace trávila zůstavitelka několik týdnů v obec v péči žalobkyně c) u nich doma. Žalobkyně c) své matce též dle potřeby zajišťovala očkování a předpis potřebných léků. Žalobkyně c) se tudíž jakéhokoliv jednání, které by bylo v rozporu s dobrými mravy, vůči své matce nikdy v minulosti dne nedopustila a dle svých možností a všech okolností o matku projevovala trvalý a opravdový zájem. Ze všech uvedených důvodů proto žalobci podali předmětnou žalobu.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Ve svém vyjádření k žalobě ze dne 10. 5. 2017 tvrdí, že podanou žalobu považuje za neoprávněnou, nemorální, nedůstojnou, považuje ji za hanobení památky jejich matky. K samotné žalobě uvedla, že potomci jejího bratra jméno (to je jméno celé jméno žalobce) jako děti žily v obec ve společné domácnosti s matkou jméno celé jméno žalované (to je jejich babičkou jméno). Matka žalované jméno příjmení je v této době vídala jen výjimečně, a to o prázdninách v obec, což dle žalované rozhodně nelze považovat za o„ projevený zájem z jejich strany“ ve smyslu prvního odstavce tohoto bodu žaloby. Veškeré kontakty zůstavitelky jméno příjmení s rodinou jejího syna jméno byly v jeho režii. Do obec zůstavitelka téměř nejezdila, neboť vztah se snachou nebyl vždy ideální. S vnoučaty od své dcery jméno se stýkala častěji. Zůstavitelka pocházela z anonymizováno a měla k tomuto kraji velmi silný citový vztah. Zásluhou žalované pak zůstal rodinný dům historicky vlastněný rodinou příjmení společným majetkem všech 3 sourozenců (to je žalované, její sestry jméno a jejího bratra jméno). V tomto domě se pak jejich rodiny scházely o prázdninách. Víkendová setkání rodin v obec u zůstavitelky jméno příjmení byla příležitostná a nepravidelná. Rodina sestry jméno si pak postavila vlastní dům v obec v ulici ulice a číslo, kam za nimi zůstavitelka dojížděla, vypomáhala své dceři jméno s péčí o její 3 syny, o domácnost a podobně. Dle žalované se v tomto domě také odehrál pro jejich matku závažný osudový incident, při kterém ji manžel sestry jméno jméno příjmení fyzicky napadl, aniž by se jméno pokusila svoji matku před útokem ochránit. Oba manželé paní příjmení poté z domu vyhodili a její osobní věci převezli do domu anonymizováno (dům v adresa). Shodou okolností tam v té době žalovaná trávila letní dovolenou se svým přítelem a stali se tak nepřímými svědky tohoto incidentu a přímými svědky následného psychického traumatu jméno příjmení, kdy od této události ona více přilnula k rodině žalované. Dle žalované potom následoval další útok od rodiny její sestry (poznámka žalobkyně c)), kdy žalovanou také v době její dovolené v obec vyzývala k opuštění domu adresa s odůvodněním, že„ má s domem své plány“. Žalobci a) až c) zaslali žalované před letními prázdninami dne 21. 6. 2004 Rozhodnutí většinových spoluvlastníků, ze kterého dle žalované vyplývá, že jim chtějí znemožnit výkon vlastnických práv a požadují vyklizení prostor nemovitosti (do 15. 8. 2004), které dosud užívala žalovaná se svými dětmi a též s jejich matkou (poznámka zůstavitelkou) k rekreaci. Žalovaná dále uvedla, že v roce 2002 zemřel její bratr jméno /poznámka otec žalobců a) a b) /. Tehdy bylo zůstavitelce 78 let. Žalující strana celé jméno žalobce a jeho matky jméno celé jméno žalované se dle žalované k zůstavitelce chovala necitlivě, odmítli jí sdělit, kam uložili ostatky jejího syna jméno, což zůstavitelka až do své smrti nevěděla. Žalovaná dále uvedla, že poslední roky života byla zůstavitelka výhradně v její trvalé péči a nemalou zásluhu měl i přítel žalované, ke kterému měla zůstavitelka velmi dobrý vztah a důvěru. Žalovaná s přítelem společně řešili veškeré problémy zůstavitelky, včetně každodenní péče, osobní pomoci, psychické podpory i celkového rozptýlení. Dle žalované pak v pozůstalosti její matky nebyla nalezena žádná korespondence od vnuků /žalobce a) a b) ani dětí žalobkyně c) / a ani v žalobě zmiňovaná fotodokumentace z„ příbuzenstva“ v obec a obec. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

3. Žalobci a) a b) reagovali na vyjádření žalované ve svém podání ze dne 18. 9. 2017. Zde mimo jiné uvedli, že pokud žalovaná sama uvádí, že zůstavitelka nejezdila za nimi vnoučaty do obec (ať již z jakýchkoliv důvodů) a že veškeré kontakty byly v režii jejich otce (kterého zůstavitelka jako syna měla ráda a který ji až do své smrti pravidelně navštěvoval – jak vše potvrzuje ve svém vyjádření žalovaná), pak jsou skutečnosti žalobci shora uvedené tímto jenom potvrzovány. Pokud žalovaná v závěru bodu 5 vyjádření popisuje„ útok sestry“ na žalovanou, kdy žalovaná měla být vyzvána k opuštění domu v obec, přičemž tomuto mělo předcházet rozhodnutí většinových spoluvlastníků ze dne 21. 6. 2004 k nakládání s domem v obec, jedná se o nerelevantní informace k předmětu řízení. Popisované jednání, jakkoliv samo o sobě není ničím závadové, se týká výsostně sféry žalované samotné. Žádný„ útok“ ze strany žalobců na zůstavitelku zde (pochopitelně) popisován není, jde jen o dotčení samotné žalované, která se tehdy neshodla s ostatními na způsobu využití společného majetku a byla přehlasována. Žalovanou předložené rozhodnutí spoluvlastníků není ničím jiným než uplatněním majority. Pro úplnost žalobci uvádějí, že zůstavitelce k předmětné nemovitosti v obec nikdy nesvědčilo vlastnické právo. Pro udržení časové kontinuity žalobce a) a b) pouze uvedli, že na rozhodnutí spoluvlastníků ze dne 21. 6. 2004 reagovala žalovaná návrhem na předběžné opatření ze dne 23. 7. 2004 adresované Okresnímu soudu v Semilech, dále podáním dne 28. 7. 2004 na stát. instituce a prakticky 1 den na to pak zůstavitelka dna 29. 7. 2004 pořizuje závěť a současně listinu o vydědění u notářky titul jméno příjmení, opětovně v obec. Závěrem žalobci a) a b) uvedli, že žalovaná po smrti zůstavitelky jméno příjmení žalobcům a) a b) neposlala ani parte, a ani je jinak (například telefonicky) neinformovala, ačkoliv v té době se zůstavitelkou žila ve společné domácnosti. O smrti babičky se tak žalobci dozvěděli až od žalobkyně c).

4. Podáním došlým soudu dne 19. 3. 2018 vzala žalobkyně c) žalobu za svoji osobu v plném rozsahu zpět. Obvodní soud pro Prahu 2 svým usnesením ze dne 30. 4. 2018, č. j. 16 C 9/2017-71, rozhodl, že zpětvzetí žaloby žalobkyně c) ze dne 16. 3. 2018 není účinné. K odvolání žalované proti tomuto usnesení Městský soud v Praze usnesením ze dne 23. 8. 2018, č. j. 35 Co 254/2018-84, usnesení soudu I. stupně změnil tak, že zpětvzetí žaloby učiněné žalobkyní c) ze dne 16. 3. 2018 je účinné. K dovolání žalobců proti usnesení odvolacího soudu Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 27. 5. 2020, č. j. 24 Cdo 1031/2019-106, usnesení Městského soudu v Praze i usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Z odůvodnění usnesení dovolacího soudu vyplývá, že žalobci a) až c), kteří byli usnesením soudu podle ustanovení § 175k odst. 2 o. s. ř. odkázáni, aby uplatnili své právo žalobou, mají ve sporném řízení postavení nerozlučných společníků (§ 91 odst. 2 o. s. ř.). Protože žalobci a) a b) s dispozitivním úkonem žalobkyně c), která vzala žalobu zcela zpět, nesouhlasili, nemůže být s ohledem na zásadu jednomyslnosti k takovému úkonu přihlédnuto.

5. Z dědického spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka ve věci zůstavitelky jméno příjmení, zemřelé dne 2. 4. 2008, vzal soud za prokázané, že zůstavitelka za svého života pořídila závěť sepsanou dne 29. 7. 2004 formou notářského zápisu notářkou titul jméno příjmení, notářkou v obec, sp. zn. notářského zápisu anonymizována dvě slova rok, spisová značka. Z citovaného notářského zápisu sepsaného dne 29. 7. 2004 má soud za prokázané, že zůstavitelka jméno příjmení, datum narození, v této závěti ustanovila univerzální dědičkou svou dceru celé jméno žalované (poznámka žalovanou). Zároveň zůstavitelka tímto úkonem vydědila svoji dceru celé jméno žalobkyně /poznámka žalobkyni c) /, a to z toho důvodu, že se k ní chová v rozporu s dobrými mravy, napadá ji slovně a přihlíží, je-li napadána slovně i fyzicky jejím manželem příjmení příjmení a v žádném případě o zůstavitelku trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako dcera a lékařka projevovat měla. Vyhazuje zůstavitelku z domu v obec, který zůstavitelka nechala dětem po smrti svého manžela. Současně zůstavitelka v tomto notářském zápisu vyděďuje své vnuky celé jméno žalobce a celé jméno žalobce /poznámka žalobce a) a žalobce b) /, potomky předemřelého syna zůstavitelky celé jméno žalobce, a to z toho důvodu, že se s ní nestýkají po dobu nejméně 20 let, zůstavitelka o nich nic neví, neprojevují o ni žádný zájem. Důsledky vydědění se vztahují jak u zůstavitelčiny dcery jméno, a tak i u vnuků jméno a celé jméno žalobce i na jejich potomky. Z předmětného dědického spisu vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka vzal soud dále za prokázané, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 12. 1. 2017, č. j. číslo jednací, bylo rozhodnuto tak, že soud odkazuje zůstavitelčinu dceru celé jméno žalobkyně, narozenou datum, zůstavitelčina vnuka celé jméno žalobce, narozeného datum, a zůstavitelčina vnuka celé jméno žalobce, narozeného datum, aby do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení podali u Obvodního soudu pro Prahu 2 proti zůstavitelčině dceři celé jméno žalované, narozené datum, žalobu na určení, že jsou dědici po zůstavitelce. V návaznosti na shora uvedené soud konstatuje, že předmětná žaloba na určení dědického práva soudu došla dne 10. 3. 2017, tady ve stanovené lhůtě.

6. Dne 20. 9. 2020 došlo do spisu podání žalobkyně c) celé jméno žalobkyně, datované dnem 18. 9. 2020, v němž žalobkyně c) soud žádá, aby její podání datované dne 16. 3. 2018 (zpětvzetí žaloby v té její části, v níž se domáhá určení, že žalobkyně c) je dědicem po zůstavitelce jméno příjmení ze zákona v prvé skupině dědiců) bylo posuzováno podle jeho obsahu, kdy žalobkyně c) setrvává na svém stanovisku a svém zájmu, aby jí žalobou uplatněný nárok nebyl věcně posuzován. V této souvislosti nechť je její procesní úkon ze dne 16. 3. 2018 posuzován jako vzdání se práva na projednání věci. V této souvislosti žalobkyně c) navrhla, aby ve vztahu k jí uplatněnému nároku nebylo prováděno dokazování (důkazy navrhované v žalobě) a její nárok nebyl věcně projednáván. Vzhledem k uvedeným skutečnostem se žalobkyně c) současně omluvila z účasti na ústním jednání v této věci.

7. Mezi účastníky je nesporný příbuzenský vztah všech žalobců i žalované k zůstavitelce paní jméno příjmení a rovněž není sporná samostatná existence listiny o vydědění žalobců, která je součástí závěti pořízené formou notářského zápisu.

8. Žalobci a) a b) navrhli k prokázání svých tvrzení, že není pravdou zůstavitelkou uvedený důvod vydědění v tom, že se žalobci a) a b) se zůstavitelkou nestýkali po dobu nejméně 20 let, že o nich zůstavitelka nic neví a že oni neprojevují žádný zájem, výslech řady svědků – konkrétně výslech manžela žalobkyně c) titul jméno příjmení, výslech všech 3 dětí anonymizováno – tedy bratranců žalobců a) a b) jméno příjmení, jméno příjmení anonymizováno a jméno příjmení, účastnický výslech žalobců a) b) i účastnický výslech žalobkyně c), výslech svědka jméno příjmení (bez příbuzenského vztahu k účastníkům řízení), výslech dcery žalované – jméno příjmení. Žalobci a) a b) původně navrhovali též výslech jejich matky paní jméno celé jméno žalované, která však v mezidobí zemřela. V závěru řízení pak žalobci již netrvali na účastnickém výslechu žalobce b) celé jméno žalobce, ani na svědeckém výslechu jméno příjmení. Žalobci a) a b) v doplňujícím vyjádření ze dne 5. 10. 2020 dále uvedli, že kromě dosud uvedených způsobů pravidelných kontaktů žalobců a) a b) se zůstavitelkou, žalobce a) pravidelně zasílal korespondenci zůstavitelce ze svých zahraničních cest a dále ji navštěvoval během svých cest do obec, ať již se jednalo o jeho soukromé cesty nebo cesty za účelem návštěvy také svého otce, který v té době byl zaměstnán na stát. instituce. V roce 2001 žalobce a) takto navštívil zůstavitelku (a současně také žalovanou) na jaře 2001 (před svojí turistickou cestou do Sýrie) a také na podzim roku 2001, kdy v obec vyřizoval vízovou povinnost před cestou do Střední Ameriky. Žalobce a) se pak se zůstavitelkou, opětovně vyjma již v žalobě uvedených pravidelných setkání v obec, pravidelně vídal ke konci 90. let právě v rodinné nemovitosti v obec také u příležitosti oslav jméno, kam přijížděl se svými přáteli, a u příležitosti trávení zimních pobytů spojených s lyžováním právě v uvedené nemovitosti.

9. Žalovaná na podporu svých tvrzení, že vztahy mezi zůstavitelkou a všemi žalobci nebyly dobré a žalobci neměli zájem se se zůstavitelkou stýkat, navrhla k důkazům návrh na vydání předběžného opatření k Okresnímu soudu v Semilech, které podala žalovaná společně se svým tehdejším manželem jméno příjmení proti všem žalobcům, matce žalobců a) a b) i manželu žalobkyně c), kterým dokládá, že zůstavitelka jméno příjmení měla citový vztah k předmětnému domu v obec a tím, že došlo k rozdělení domu na více spoluvlastnických podílů a zůstavitelka a žalovaná tento dům užívaly, byl ze strany žalobců vyvíjen nátlak, aby tento dům přestali užívat. Žalovaná na podporu svých tvrzení o důvodnosti předmětné listiny o vydědění navrhla výslechy svědků – svého syna jméno příjmení, svého přítele titul jméno příjmení, dále výslech svědkyně jméno příjmení a výslech svědka příjmení jméno příjmení.

10. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že je v příbuzenském vztahu k účastníkům řízení. Konkrétně žalobkyně c) je jeho matkou, žalovaná jeho tetou a žalobci a) a b) jsou jeho bratranci – synové jeho dnes již zemřelého strýce. Zůstavitelka jméno příjmení je ve vztahu ke svědku jméno příjmení jeho babičkou. Ke kontaktům rodiny za života babičky svědek vypověděl, že babička jezdila až do roku 2000 relativně často za jeho rodiči do obec. Zde v obec probíhala v létě setkání rodin všech 3 sourozenců, což bylo ještě za doby, kdy žil svědkův strýc pan celé jméno žalobce. Babička u těchto setkání také bývala přítomná. Rodiny se setkávaly o dovolených, babička v obec trávila celkově hodně času. Babička jinak bydlela v obec v bytě, v bytě bydlela až do své smrti sama. Svědek vypověděl, že setkání s babičkou probíhala i v obec, kdy za ní takto jezdívala jak rodina z obec, a tak i rodina z obec, bratranci z obec. Když se dělalo malování bytu babičky, sešla se v obec celá rodina a pomáhala. Svědek sám v obec v letech 1997 1998 u babičky 1 rok bydlel, neboť zde studoval. V tu dobu měl s babičkou kontakt intenzivnější. Ostatní v té době také babičku navštěvovali, přičemž tyto návštěvy byly jak ze strany žalované paní celé jméno žalované, tak i ze strany svědkových bratranců. Poté svědek u babičky bydlel ještě asi půl roku v roce 2000, když zde v obec nastupoval do práce. Babička v té době komunikovala se všemi. jméno hodně tíhla ke strýci svědka celé jméno žalobce – tatínkovi svědkových bratranců. Problém nastal v roce 2002, když celé jméno žalobce po dlouhých zdravotních komplikacích zemřel. Dle svědka příjmení babička jeho smrtí hodně trpěla, začala mít vážnější psychické problémy, ale lékařskou péči odmítala. Kontakty začaly být problematické. V roce 2003 nebo 2004 nechala žalovaná paní celé jméno žalované v bytě u babičky vyměnit klíče, že se o ni bude starat, že se o babičku stejně nikdo nezajímá. Svědek v této souvislosti vypověděl, že se poté s babičkou setkali, pokud se k ní do bytu vůbec dostali, avšak nikdy už neměli možnost být s ní samostatně, vždy u toho byla paní celé jméno žalované Poslední kontakt ze strany rodiny svědka s babičkou byl na podzim roku 2007. Babička zemřela v prvním čtvrtletí roku 2008 a od té doby kontakty ani s částí rodiny celé jméno žalované nepokračovaly. K setkáním rodin v obec za účasti babičky do roku 2000 svědek vypověděl, že tato probíhala v obec v domě, který byl ve spoluvlastnictví svědkových rodičů, jeho tety a jeho strýce. Po roce 2000 setkání probíhala v novém domě svědkových rodičů v obec, kteří si nová dům postavili v blízkosti domu starého. K uvedeným setkáním rodin v obec s babičkou paní příjmení svědek vypověděl, že babička měla ke všem vnoučatům vztah velice podobný, dávala jim dárky a samozřejmě obráceně dostávala ona dárky ode všech. Rodinných setkání se babička účastnila velice ráda, neboť poměrně dlouho pracovala jako kuchařka, a proto ráda pro tyto akce připravovala jídlo, občerstvení. Babička měla ráda, když se celá rodina sešla. Ke zdravotnímu stavu babičky svědek jméno příjmení vypověděl, že z hlediska soběstačnosti na tom byla poměrně dobře, až téměř do konce se o sebe dokázala fyzicky postarat. Občas byly nějaké komplikace řešené krátkodobou hospitalizací, kdy babička měla jednak autonehodu, a poté ji i později někdo přepadl a zlomil jí ruku. Lékařskou péči zařizovala svědkova matka celé jméno žalobkyně. K psychickému stavu babičky svědek vypověděl, že někdy od roku 2003 (po smrti svědkova strýce) se osobnostně začala měnit, byla méně komunikativní, více se jí měnily nálady. Svědkova teta celé jméno žalované však vyšetření babičky a nějakou léčbu odmítala. Rodina se u babičky rovněž sešla při příležitosti nějakých oprav v jejím bytě někdy v roce 1995. Dle svědka se rodina v obec v zimě společně nesetkávala, spíše tam jezdívali svědkovi bratranci na lyže. Vzhledem k tomu, že babička jezdila do obec poměrně často, někdy se takto bratranci sešli i s babičkou. K osobě jménem jméno příjmení svědek vypověděl, že je to přítel jeho tety celé jméno žalované. Svědek v rámci rodiny osobně nezaznamenal žádný incident s tímto člověkem, má však informace pouze z doslechu od svého otce, který svědkovi sdělil, že v obchodě v obec na něho pan příjmení nejprve slovně a poté i fyzicky zaútočil. Z doslechu svědek rovněž ví, že jméno příjmení měl rovněž konflikt se svědkovou sestřenicí jméno příjmení.

11. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že je ve stejném příbuzenském vztahu k účastníkům řízení jako předchozí svědek jméno příjmení, který je jeho bratrem. Ke vztahům mezi příbuznými účastníky řízení svědek vypověděl, že se svou matkou má normální vztah, vycházejí spolu dobře. S bratranci /poznámka žalobcem a) a žalobcem b) / měli vždy dobré vztahy, i když se moc nevídají. Se žalovanou celé jméno žalované má svědek někdy od doby let 2001 2004 vztahy nulové. Svědek si vybavuje, že babička paní příjmení zemřela v březnu nebo dubnu roku 2008. K setkávání širší rodiny svědek vypověděl, že širší rodinná setkání rodin příjmení a příjmení probíhala do roku 2001, poté již setkání byla řidší a v menším počtu. Do roku 2001 probíhala širší setkání rodin minimálně 2x ročně v původním domě v adresa, poté po přestěhování jeho rodiny do domu v adresa anonymizováno setkání probíhala zde a občas i na chaloupce v obec – v část obce. Ke vztahu mezi babičkou jméno příjmení a jejími vnoučaty svědek vypověděl, že tento vztah vnímal jako typický vztah mezi babičkou a vnoučaty, nebylo tam nic nepřátelského, nebyly tam žádné konflikty. Hovořilo se tam, co kdo má nového, co práce, co škola a podobně. Když přijeli do obec celé jméno žalobce z obec, tak tam pobyli minimálně týden. O vánočních svátcích jezdili do domu adresa v obec zejména celé jméno žalobce z obec, nebo probíhala setkání v část obce – v obec, kdy babička se na těchto setkáních spíše ukázala, nežli by tam pobývala, protože tam tolik lidí nebylo možno kde ubytovat. Babička dle svědka příjmení jméno příjmení jezdila do obec velmi ráda, jezdila tam na jaře, v létě, na podzim, pobývala tam vždy po docela dlouhou dobu. V domě adresa byly 2 bytové jednotky, kdy babička byla dole, rodina příjmení obývala bytovou jednotku nahoře. Ke zhoršení vztahů došlo poté, co se objevila postava pana příjmení, což bylo někdy kolem roku 2002, nebo 2003. Jmenovaný měl konflikty s otcem svědka, byl slovně agresivní na svědka i na jeho matku. Svědek potvrdil, že babička trvale bydlela (v obec) sama, někdy od roku 2003 kontakty svědka s babičkou přestaly. Za babičkou jezdila svědkova matka celé jméno žalobkyně 1x nebo 2x ročně na očkování.

12. Z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že je manželem žalobkyně c) celé jméno žalobkyně. Ke svým synovcům má vztah přátelský, ke své švagrové celé jméno žalované nyní nemá vztah žádný, když dříve byl tento vztah spíše nepřátelský, antagonistický. K posledně uvedenému svědek na vysvětlenou vypověděl, že spíše jeho švagrová celé jméno žalované má negativní vztah k němu a vzniklo to někdy v roce 2002. Svědek bydlí se svou rodinou v obec na adrese adresa. Byla u nich ráda. K setkáním širší rodiny dle svědka docházelo hodně často o prázdninách nebo o Vánocích, kdy byla přítomna žalovaná s dětmi a se svým tehdejším manžela, poté již bez manžela, dále byl přítomen celé jméno žalobce – bratr svědkovy manželky se svými dětmi, dělaly se táboráky. jméno zemřel v roce 2002. Poté, to již byli svědkovi synovci starší, už tam jezdili méně často, měli také svoje kamarády. V dřívější době se na těchto setkání sešlo i 6, resp. 7 anonymizováno vnoučat – dětí všech tří sourozenců. Ta setkání byla hodně častá, zlom přišel v roce 2002. Poté již navštěvovala jméno příjmení pouze manželka svědka s jejich dětmi a on sám se toho již neúčastnil. Vztah mezi jméno příjmení a svědkovými synovci celé jméno žalobce a celé jméno žalobce svědek vnímal jako vztah normální. Ke zdravotnímu stavu jméno příjmení svědek vypověděl, že žádnými chorobami netrpěla. Ráda se napila, dle svědka to bylo asi tak v normě. Zůstavitelka byla náladová. Bydlela v obec v adresa anonymizováno, po úmrtí svého druha v bytě už bydlela sama. Nejstarší syn svědka – jméno příjmení u své babičky bydlel za svého studia právnická osoba anonymizována dvě slova – v prvním ročníku. Svědek příjmení rovněž potvrdil, že někdy v roce 1994 celá rodina, včetně rodiny celé jméno žalobce dětmi, babičce vymalovali celý byt. Ona sama se o ně v té době starala, dávala jim stravu. Setkání rodiny, o nichž svědek vypovídal, probíhala hlavně v obec v domě ve ulice anonymizována dvě slova. Zde svědek s rodinou bydlel až do roku 2000. K osobě jméno příjmení svědek vypověděl, že ho zná od roku 2002. V roce 2010 jmenovaný svědka příjmení příjmení udeřil pěstí do obličeje v obchodě v obec, o čemž je záznam na přestupkovém oddělení na policii. Svědek byl kvůli tomuto napadení i v nemocnici. Dle svědka příjmení jméno příjmení měl jméno příjmení i konflikty s dalšími členy rodiny – konkrétně s jeho synem jméno příjmení, který nyní bydlí v domě ve ulice anonymizováno. K incidentu v roce 2002 svědek vypověděl, že tehdy se babička jméno příjmení rozčílila, že příjmení, když si brali hypotéku na stavbu nového domu v obec, dali do zástavy domek na část obce v obec. Dle svědka příjmení příjmení byla paní příjmení rozčílená, a když přišla ten den domů její dcera jméno, paní příjmení jí nadávala, vyčítala a chtěla ji rukou udeřit. Svědek příjmení v tento okamžik paní příjmení tu ruku podržel. Poté svědek paní příjmení řekl, že už ji doma nechce. A tak ji i s věcmi a peřinami naložili a přestěhovali o kousek dál do domu ve ulice anonymizováno, kde v té době byla žalovaná celé jméno žalované na prázdninách. Z toho potom vzniklo to údajné fyzické napadení, které svědek četl v tom vydědění. Svědek dále potvrdil, že jeho syn jméno příjmení vede spor se celé jméno žalované o určení vlastnictví k domu ve ulice anonymizováno.

13. Další v řízení vyslechnutý svědek příjmení jméno příjmení vypověděl, že je spolužákem a dlouholetým kamarádem celé jméno žalobce /poznámka žalobce a) /. Svědek zná jeho bratra celé jméno žalobce. Jejich tetu titul celé jméno žalobkyně viděl asi 1x v životě v obec a další tetu celé jméno žalované viděl několikrát zde v obec. Svědek byl s celé jméno žalobce 2x na horách v obec v roce 1999 a v roce 2000. Jednou se jednalo o pánskou jízdu a jednou to byla větší parta přes Silvestra. Bydleli tehdy v tom domě, který spoluvlastnili. příjmení příjmení bydlela v horním patře domu. Babičku celé jméno žalobce svědek nikdy sám osobně neviděl. Několikrát byl s celé jméno žalobce ubytován v obec u jeho tety celé jméno žalované, a to když cestovali do zahraničí. příjmení jméno ví, že když tady v obec byli, jméno chodil za babičkou na návštěvu. Toto ví však svědek pouze z doslechu. Při svých cestách se žalobcem a) do zahraničí, kdy spolu cestují od roku 1999 do současné doby, z každého takového výletu posílali pohledy domů. Sám svědek posílal pohledy svým babičkám, jeho kamarád jméno také psal pohled své babičce. Dle svědka měl žalobce a) tehdy již jenom jednu babičku, ta druhá z obec již patrně nežila. Takto konkrétně psali pohledy ze Sýrie, nebo kupříkladu psali pohledy ve vlaku z Rumunska. Když společně cestovali do Sýrie, svědek měl tehdy vlasy obarvené načerveno.

14. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že z rodiny zná jenom žalovanou. Párkrát viděla i její maminku. Svědkyně i žalovaná pracovaly v mateřské škole – žalovaná nejprve pracovala ve školce na adresa, a poté přešla do mateřské školy v adresa anonymizováno. Svědkyně pracovala v adresa. Svědkyně chodila k žalované s dětmi ze školky na hudební výchovu do adresa anonymizováno. Dle svědkyně byla žalovaná na hudební výchovu výborná. Obě jsou kamarádky, nyní se dlouho spolu neviděly. Obě 2 společně pracovaly nějakou dobu v mateřské škole v adresa anonymizováno. Svědkyně zde pracovala od roku 2003 nebo 2004, žalovaná do školky přišla v roce 2010, možná již dříve. Svědkyně viděla maminku žalované asi 2x, a to na besídce v mateřské škole ve adresa anonymizováno. Bylo to v roce 1997. To si svědkyně pamatuje přesně. Jinak svědkyně nikoho z rodiny nezná, nezná nikoho z rodiny příjmení, z rodiny příjmení. Rovněž nebyla nikdy u příjmení v obec. U žalované byla svědkyně doma asi 1x – před čtyřmi lety, když žalovaná v bytě něco předělávala a manžel svědkyně jim v bytě něco dělal. Dle svědkyně se žalovaná o svoji maminku starala, vždycky říkala, že jde za mámou. O své matce mluvila vždy velmi hezky. To, že se žalovaná o maminku stará, že jí jde třeba uklízet, nakupovat a podobně, tyto informace má svědkyně z doslechu od žalované.

15. Svědek příjmení jméno příjmení vypověděl, že se znal se zůstavitelkou paní příjmení. Seznámila je její dcera celé jméno žalované. Žalovaná tehdy bydlela v blízkosti svědkova bydliště a oba se spolu seznámili venku při venčení svých psů. Svědek poté s paní příjmení navštěvoval společně výstavy. Na žádost paní příjmení svědek pomohl její vnučce jméno (poznámka jméno příjmení) při přijímacích zkouškách s talentovými zkouškami. Do rodiny příjmení svědek docházel na rodinné oslavy, eventuálně Vánoc. U větších oslav byla paní příjmení přítomna téměř vždy. V obec u příjmení byl svědek pouze 1x na pozvání paní celé jméno žalované. Neví však, zda to bylo ještě za života paní příjmení, nebo až po její smrti. Paní příjmení svědek charakterizoval jako společenskou a milou dámu. Po smrti jejího syna jméno měla dle svědka paní příjmení zdravotní – psychické problémy, na co si svědkovi stěžovala. Také si mu stěžovala, že rodinné vztahy jsou vyhrocené, že se musí vystěhovat a že kromě bytu nemá kam jezdit. Říkala, že s celou rodinou přerušili styky, že se s nimi nestýká a zbývá jí jedině jméno. K domku v obec měla dle svědka vztah – mrzelo ji, že už tam nemůže jezdit. Další členy širší rodiny z příjmení a příjmení svědek nezná. Za svého života mluvila paní příjmení o svém manželovi (zemřelém) a také o svých 3 dětech – jméno, jméno a jméno. příjmení jméno příjmení svědek zná, je to přítel celé jméno žalované. titul příjmení byl rovněž přítomen po úmrtí paní příjmení na zádušní mši. Zde kromě něho byla pouze jméno, její syn jméno, a zda byl přítomen pan příjmení, si svědek nevybavuje. Ke vztahu dcery paní celé jméno žalované – jméno s jméno příjmení svědek vypověděl, že slušně řečeno se nesnášeli, neměli se rádi.

16. Žalobci navržená svědkyně jméno příjmení – dcera žalované se původně z účasti na nařízeném jednání jako svědkyně omluvila. Na vysvětlení uvedla, že se svou matkou celé jméno žalované mají dlouhodobě vyhrocené vztahy. Jako důvod přerušení častého kontaktu s její matkou uvedla opakující se konflikty s ní, ale hlavně s jejím partnerem jméno příjmení. Dle svědkyně příjmení je pan příjmení bývalý voják z povolání a je agresivní a násilné povahy. Výše uvedené konflikty vygradovaly fyzickým násilím pana příjmení vůči jméno příjmení a později i vůči jejímu bratrovi jméno příjmení. Dle svědkyně její matka v této věci nikdy nezakročila. V momentě, kdy byla jméno příjmení panem příjmení fyzicky zraněna, s ním veškeré kontakty ukončila a později i se svou matkou. Poté, co jméno příjmení napadl i jejího bratra jméno příjmení, na něj zpětně podala trestní oznámení za napadení. Svědkyně v této souvislosti vyjádřila obavy z opětovného fyzického ublížení její osobě ze msty ze strany pana příjmení, pokud by šla svědčit. Ke své matce dále uvedla, že jakákoliv setkání s ní či jí se týkající jsou pro ni traumatizující a nepředstavitelná. Z důvodu uvedených obav svědkyně příjmení soud změnil (posunul čas předvolání k jednání pro svědka jméno příjmení). Předvolaná svědkyně jméno příjmení se k jednání dostavila, její matka v uvedeném termínu nebyla u jednání soudu přítomna. jméno příjmení v rámci svědecké výpovědi uvedla, že oba žalobci jsou jejími bratranci a titul celé jméno žalobkyně je její tetou. celé jméno žalované je matkou svědkyně. Ke svému vztahu s účastníky řízení jméno příjmení uvedla, že problematický vztah má se svou matkou. Z výpovědi svědkyně jméno příjmení soud v podstatě nic podstatného nezjistil. Svědkyně vypověděla, že neví přesně, kdy babička (poznámka jméno příjmení) zemřela. Připustila, že nějaká společná setkání rodiny byla, ale svědkyně si nepamatuje přesně jak často a rovněž si nepamatuje, jestli se toho babička také účastnila. Současně projevila obavu, že si může vzpomenout špatně a že se potom do toho přimotají nějaké dojmy nebo pocity. Svědkyně si k setkáním rodiny vybavuje obraz v obec ve starém baráku a potom obraz v obec ulice. Ale to byli malí ve věku tak 10, 12 let. Žalovaná, která v rámci důkazních návrhů navrhla svědeckou výpověď svého syna jméno příjmení, na jeho výslechu již následně netrvala. Tomuto předcházela omluva předvolaného svědka jméno příjmení, který se k jednání soudu dne 19. 5. 2021 nedostavil, přičemž následně uvedl, že se k soudu nedostavil plánovitě z důvodu obavy o možné až velmi pravděpodobné agresivní chování přítele jeho matky celé jméno žalované – jméno příjmení. K tomu doložil SMS komunikaci se svou matkou, v níž výslovně uvedl, že se nehodlá účastnit dalších svědectví z důvodu psychopatického jednání jejího přítele. Následující den po jednání soudu dne 19. 5. 2021 právní zástupce žalobců a) a b) soudu sdělil, že bezprostředně po ukončení soudního jednání po odchodu ze soudní budovy k němu a k žalobci a) na ulici přistoupil předtím vyslechnutý svědek jméno příjmení, který kromě luskání prsty právnímu zástupci žalobců sdělil:„ Ty hajzle, to bude mít ještě dohru, z toho se budeš zodpovídat“.

17. Svědek titul jméno příjmení vypověděl, že se s žalovanou celé jméno žalované i její matkou paní příjmení zná od roku 2000. Od uvedeného data rovněž se žalovanou žijí společně. Svědek vypověděl, že když jezdili do obec – do domu ve ulice anonymizováno, jezdili tam i s paní příjmení. Občas se tam viděli s příjmení. Svědek se žalovanou do obec jezdili na víkendy, na dovolenou. Dle svědka se žalovaná osobně o svoji matku starala, starala se sama, někdy jí v tom svědek trošku pomáhal. Svědek příjmení dále vypověděl, že celé jméno žalobce, když jel do ciziny a zpět, u celé jméno žalované přespal ještě s nějakým kamarádem. Svědek ví, že mu jméno říkala, jestli by nenavštívil babičku a on ji nenavštívil. Svědek příjmení dále vypověděl, že mezi celé jméno žalované, anonymizováno a anonymizováno probíhá spor ohledně vypořádání spoluvlastnictví nemovitosti – domu adresa v obec. K paní jméno příjmení svědek vypověděl, že navzájem spolu měli velmi dobrý vztah. Zůstavitelka byla velice vzdělaná a kulturní žena, intelektově a psychicky na tom byla velice dobře po celou dobu, co se znali a stýkali. Svědek rovněž potvrdil výměnu klíčů od bytu paní příjmení s odůvodněním, že žalovaná ztratila ledvinku se svými klíči, klíči od babičky i doklady a z tohoto důvodu se měnily i klíče od vchodu do bytu paní příjmení Tyto klíče pak měla pouze žalovaná a paní příjmení a občas si náhradní klíče půjčoval sám svědek příjmení, když do tohoto bytu chodil. Svědek dále jako problém vidí, že v souvislosti s úmrtím celé jméno žalobce (poznámka syna paní příjmení) jeho manželka tehdy odmítla sdělit paní příjmení i žalované, kde je její bratr uložen.

18. Žalobkyně c) jako účastnice řízení ke vztahům v širší rodině příjmení a anonymizováno vypověděla, že babička – paní jméno příjmení měla ráda všechny 3 své děti a rovněž měla ráda svá vnoučata. K nezájmu obou žalobců – vnuků zůstavitelky, uvedenému v listině o vydědění žalobkyně c) vypověděla, že v době před 20 lety bylo žalobci a) 5 let a žalobce b) byl ve věku 2 let. K sešlostem rodiny kupříkladu vypověděla, že když její matka dostala v roce 1994 kardiostimulátor, všichni se u ní sešli a vymalovali jí celý byt. Žalobkyně c) rovněž nesouhlasila s tím, že její matka nemohla jezdit do obec a pobývat tam. V této souvislosti uvedla, že své 83. narozeniny slavila právě v obec. Tři roky před svou smrtí zůstavitelka převedla na žalovanou celé jméno žalované byt, a ta vyměnila zámek. Rodina tak neměla možnost se s babičkou vídat, pouze když tato slyšela mobilní telefon nebo zvonek. Do bytu však přístup již neměli. Žalobkyně c) rovněž potvrdila, že žalobce a) celé jméno žalobce hodně cestoval po světě a babička měla vystavené pohledy, fotky z cesty po Americe. Takže kdyby svého vnuka neměla ráda, tak by asi pohledy vystavené neměla. Zůstavitelka byla do konce svého života pohyblivá. Byla velice čilá na svůj věk, chodila nakupovat. Po smrti svého syna jméno začala být psychicky nemocná. Žalovaná však nedovolila, aby se mohla léčit. Také společným setkáním rodin za účasti babičky žalobkyně c) uvedla: V roce 1984 se setkali v obec na oslavu třetích narozenin dvojčat žalované – jméno a jméno. V létě 1985 se všechny 3 rodiny setkaly v obec, dělaly se táboráky. Babička byla velice čilá, bavilo ji dělat oslavy. V létě 1986 se všichni i za účasti babičky setkali na obec. Poté o Vánocích v obec se opět setkaly všechny 3 rodiny. V roce 1989 byl v létě uskutečněn v obec táborák a rovněž v zimě se tam všichni sešli. Společně slavili i babiččiny 70. narozeniny, což bylo v roce 1994. Tehdy je slavili v obec a malovali při tom babiččin byt. Otec žalobců celé jméno žalobce, když pracoval v obec na anonymizováno, také za svojí matkou chodil. Jeho synové žili v obec a měli také už své zájmy, ale když třeba někam cestovali, tak se v obec za babičkou kupříkladu zastavili nebo tam přespali. V roce 2000 a 2001 byli společně v obec, kde byla přítomna babička, její syn celé jméno žalobce s dětmi, a kdy se vyklízel dům v obec, aby se mohl prodat, protože tam nikdo nechtěl bydlet. Kdyby babička řekla a žalovaná to dovolila, tak by určitě za ní kluci jméno jméno /poznámka žalobci a) a b) / přijeli a s něčím konkrétním jí pomohli. Dům v obec dodnes existuje, žalovaná tam má zamčené patro. Žalobkyně c) potvrdila, že v červenci roku 2004 došlo u nich doma v obec ke konfliktu v souvislosti se zřízením zástavního práva k chaloupce na obec ze strany anonymizováno, což zůstavitelku rozčílilo a chtěla se na svoji dceru – žalobkyni c) vrhnout. V té chvíli se její manžel mezi ně postavil a paní příjmení za tu ruku chytil. K ničemu jinému nedošlo. K domu v obec ve ulice ulici žalobkyně c) uvedla, že tento dodnes není prodaný a babička tam mohla i nadále jezdit. V souvislosti s provedenými důkazy pak žalobci následně netrvali na účastnickém výslechu žalobce b) a na výslechu původně navrženého svědka jméno příjmení.

19. Žalobce a) celé jméno žalobce v rámci svého účastnického výslechu vypověděl, že jeho vztah s babičkou (babi jméno) byl až do smrti jeho otce dobrý, velmi přátelský. Vídali se pravidelně – minimálně 3x za rok, kdy se jednalo o takové 3 středobody těchto setkání. Prvním z nich bylo léto, kdy vždycky jezdili s rodiči minimálně na týden, resp. na 2 týdny, na prázdniny do obec, kde se obvykle setkávala celá rodina – příjmení, celé jméno žalované s tehdejším manželem jméno příjmení a jejími 2 dětmi a rodina žalobce. Vždy u těchto setkání byla v podstatě babička, neboť se slavily narozeniny, kdy různí rodinní příslušníci měli narozeniny v rozmezí od 1. 6. do 26. 7., takže se to vždy spojilo v nějakou oslavu narozenin. Konaly se táboráky, pekla se živáňská, trávili tam společný čas. Druhým středobodem, kdy se v rodině vídali, byly narozeniny babičky – o nějakém víkendu v půlce září, kdy celé jméno žalobce z obec jeli v pátek do obec a v neděli zpátky. Spali u babičky v bytě v anonymizována dvě slova, kdy v sobotu vždy chodili někam do města, kde se setkali buď se celé jméno žalované a jejími dětmi, nebo je navštívili u nich doma a v neděli se vraceli zpátky. Třetím středobodem byla zima o jarních prázdninách, kdy jezdili lyžovat do obec. V domě v horním patře bydleli příjmení a ve spodním volném patře se střídali celé jméno žalobce z obec nebo rodina příjmení od celé jméno žalované. Když byli oba žalobci menší, tak se všechny 3 rodiny v obec setkaly i na Vánoce včetně babičky. Jak postupně dětí přibývalo, tak se Vánoce nekonaly již v každém roce. Žalobce a) dále vypověděl, že kromě toho byly i jiné příležitosti různě nahodilé, kdy kupříkladu jeli do obec za někým na návštěvu a stavili se při té příležitosti za babičkou. V pozdějších letech žalobce a) při cestách do zahraničí s kamarádem jméno v obec vyřizoval víza a tehdy již přespávali u celé jméno žalované, aby se viděli s jejími dětmi a také nechtěli rušit babičku. V té době u ní pobýval žalobcův bratranec jméno příjmení. Když tedy žalobce a) přespával u své tety celé jméno žalované v ulice anonymizováno, tak se vždy za babičkou v ulici anonymizováno stavil. Takových (náhodných) příležitostí bylo více. Když začal žalobce a) jezdit na zahraniční cesty s kamarádem jméno příjmení, tak vždy z takové cesty posílal pohled, protože v té době již žádnou jinou babičku (ani dědečka) neměl. Takto byli v roce 1998 na Ukrajině, v roce 1999 na úplném zatmění Slunce v Rumunsku, v roce 2000 v Bulharsku, poté v USA a v Sýrii. Z těchto cest vždy babičce pohled poslal. Žalobce a) dále potvrdil, že svoji babičku jméno příjmení viděl naposledy na pohřbu svého otce v roce 2002. Po tomto datu jí pouze pravidelně telefonovali k narozeninám. Při jiných příležitostech si nevolali, neboť po smrti otce obou žalobců na ně byla babička verbálně agresivní a oni neměli potřebu poslouchat, že zavinili smrt svého otce. Tudíž zachovávali takové dekorum. Žalobce a) dále doplnil, že s babi jméno se pak posléze nedalo ani vidět bez přítomnosti pana příjmení a celé jméno žalované. Žalobci a) je rovněž známo od jeho tety celé jméno žalobkyně, že byly vyměněny klíče od babiččina bytu. Oni jako vnuci nikdy klíče od jejího bytu neměli a baby jméno ani neprojevovala zájem se s nimi vídat. Vzhledem k tomu, že byla verbálně agresivní, žalobci nechtěli vyvolat ani nějaký případný konflikt. Žalobce a) dále potvrdil, že jeho teta celé jméno žalované tehdy žádala žalobcovu matku, aby jí sdělila informaci, kde je pochován otec žalobců. Matka žalobců jí tuto informaci sdělit nechtěla a žalobce sám rozhodnutí své matky respektoval. Žalobce a) rovněž potvrdil, že v současné době je soudně projednáván spor o vypořádání podílového spoluvlastnictví ohledně nemovitosti – domu adresa v obec, kdy se jedná o spor mezi podílovými spoluvlastníky jméno příjmení, celé jméno žalované a jméno příjmení.

20. Podle § 3069 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) při dědění se použije právo platné v den smrti zůstavitele.

21. Podle § 469a odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“) zůstavitel může vydědit potomka, jestliže a) v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo jiných závažných případech, b) o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl, c) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku, d) trvale vede nezřízený život. Podle odstavce 2 tohoto zákonného ustanovení, pokud to zůstavitel v listině o vydědění výslovně stanoví, vztahují se důsledky vydědění i na osoby uvedené v § 473 odst. 2. Podle odstavce 3 tohoto zákonného ustanovení, o náležitostech listiny o vydědění a o jejím zrušení platí obdobně ustanovení § 476 a § 480; v listině však musí být uveden důvod vydědění.

22. Z citovaných zákonných ustanovení vyplývá, že z hlediska hmotného práva je postupováno podle zákona č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů, neboť zůstavitelka jméno příjmení zemřela dne datum (viz úmrtní list v dědickém spise vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka), tedy za účinnosti tzv. starého občanského zákoníku. Z hlediska samotné závěti a v ní obsažených důvodů o vydědění – speciálně ve vztahu pozůstalé dceři celé jméno žalobkyně a speciálně k pozůstalým vnukům zůstavitelky celé jméno žalobce a celé jméno žalobce soud uvádí, že tato závěť byla sepsána dne 29. 7. 2004 formou notářského zápisu. Byť důvody vydědění – zejména ve vztahu k pozůstalým vnukům jméno a celé jméno žalobce jsou formulovány velmi obecně – v podstatě přebírají citaci zákona, předmětná závěť sepsaná formou notářského zápisu splňuje zákonné formální náležitosti. V této souvislosti soud poukazuje na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2000, sp. zn. 21 Cdo 736/2000, v němž Nejvyšší soud uzavřel:„ …že ve sporu o existenci důvodu vydědění použitého zůstavitelem v listině o vydědění soud vychází, splňuje-li listina o vydědění zákonné formální náležitosti, z toho, že zákonné předpoklady pro vydědění byly splněny a že je na vyděděném, aby v řízení prokázal opak; uvedené platí bez ohledu na to, zda listina o vydědění byla sepsána do notářského zápisu, nebo zda byla vyhotovena jinou zákonem stanovenou formou“. Z tohoto důvodu bylo na žalobcích jakožto vyděděných, aby prokázali opak – tedy že důvody vydědění v listině o vydědění uvedené (jež je součástí závěti formou notářského zápisu sepsaného dne 29. 7. 2004) nejsou dány a že žalobci jsou dědici po zůstavitelce jméno příjmení. Pokud jde o důvody vydědění týkající se vnuků zůstavitelky – žalobců a) a b) – tedy, že se se zůstavitelkou nestýkali po dobu nejméně 20 let, nic o nich neví, neprojevují o zůstavitelku žádný zájem – tyto důvody je třeba posuzovat s přihlédnutím k okolnostem konkrétního případu. Pokud je skutečnost, že potomek trvale neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, důsledkem toho, že zůstavitel neprojevuje zájem o potomka, nelze bez dalšího dovodit, že by neprojevení tohoto zájmu potomkem mohlo být důvodem k jeho vydědění. V případě posouzení konkrétního jednání potomka ve vztahu k zůstaviteli je třeba zohlednit také konkrétní rodinné zvyklosti, zájem zůstavitele na udržování rodinných vztahů s potomkem i další konkrétní podstatné skutečnosti.

23. V případě žalobce a) a žalobce b) bylo provedenými důkazy – výslechy svědků i účastnickými výslechy jednoznačně prokázáno, že zůstavitelkou uvedený důvod vydědění není dán. Soud má z výslechů svědků jméno příjmení, titul jméno příjmení /bratranců žalobců a) a b) /, z výslechu jejich strýce titul jméno příjmení, jakož i z účastnických výslechů žalobce a) a žalobkyně c) jednoznačně za prokázané, že mezi babičkou jméno příjmení a (nejen) oběma žalobci od jejich útlého věku až do úmrtí jejich otce v roce 2002 existoval zcela normální vztah babičky a jejích vnuků, kdy pravidelně o letních prázdninách, případně v zimním období (vánoce, jarní prázdniny) probíhala společná setkání rodin všech tří zůstavitelčiných dětí – rodiny příjmení z obec, rodiny celé jméno žalované – příjmení z obec a rodiny příjmení z obec v nemovitosti v obec, ve valné většině za účasti babičky jméno příjmení. Zůstavitelka se těchto setkání ráda a aktivně účastnila, připravovala pohoštění, jednalo se o zcela přirozená setkání, tak jak je ve fungujících vztazích mezi členy širší rodiny obvyklé. Další setkání žalobců a) a b) s babičkou pak byla realizována v období jejích narozenin v měsíci září. Četnost setkávání žalobců a) a b) s babičkou byla rovněž limitována vzdáleností mezi adresa a adresa. Výslechem svědka příjmení jméno příjmení v kontextu účastnických výpovědí žalobce a) a žalobkyně c) má soud za prokázané, že žalobce a) i jeho kamarád jméno příjmení v rámci jejich společných zahraničních cest posílali svým babičkám z těchto cest pohledy, což v předmětné době roku 1999 i let následujících byl naprosto běžný a obvyklý způsob komunikace a pozdravu svých blízkých z dovolenkových pobytů ať již doma, či v zahraničí. Žalobkyně c) v této souvislosti zaznamenala, že babička si takovéto pohlednice doma vystavovala. Z provedeného dokazování rovněž vyplývá, že k zásadnímu zlomu došlo v roce 2002, kdy zemřel otec žalobců a) a b) a současně syn zůstavitelky celé jméno žalobce, což mělo na psychický stav zůstavitelky a její psychickou pohodu nepochybně neblahý vliv. V této době došlo k ochladnutí vzájemných vztahů, ať již ze strany samotných žalobců, kteří se omezili na zdvořilostní přání babičce k narozeninám /dle žalobce a) z důvodu, že jim babička dávala vinu za smrt jejich otce, neprojevovala zájem se s nimi vídat/, nebo ze strany zůstavitelky jméno příjmení. Dle svědka příjmení jméno příjmení tomuto zůstavitelka sdělovala,„ že s celou rodinou přerušili styky, že se s nimi nestýká“. Z uvedeného vyplývá, že od této tragické události ani sama zůstavitelka neměla zájem se se svou rodinou – konkrétně i se svými vnuky jméno a celé jméno žalobce vídat. V roce 2004 – před datem sepsání závěti a listiny o vydědění (tj. před datem 29. 7. 2004) došlo k vyhrocení sporů mezi dětmi zůstavitelky a jejich rodinami o způsob využití domu v adresa, tyto neshody byly řešeny též soudní cestou. Soudní a majetkové spory v širší rodině v této době a po datu sepsání listiny o vydědění však soud nepovažuje v tomto sporu za podstatné. Pokud jde o výpověď svědkyně jméno příjmení, z této soud nic podstatného k předmětu řízení nezjistil. Výpověď svědkyně jméno příjmení byla z hlediska podstatných dotazovaných skutečností velmi obecná, neurčitá, vyhýbavá, přičemž zcela jistě byla kvalita její výpovědi ovlivněna zřejmým strachem svědkyně z obávaného napadení její osoby ze strany partnera žalované příjmení jméno příjmení. Obavy z možného agresivního chování partnera žalované byly též důvodem nedostavení se svědka jméno příjmení k jednání soudu i argumentem, pro který žalovaná na jeho výslechu následně netrvala. Svědek příjmení jméno příjmení při jednání vypověděl, že zůstavitelku i žalovanou zná až od roku 2000. Z kontextu výpovědí členů rodiny příjmení, žalobce a), vyjádření obou dětí žalované – jméno a jméno příjmení a v neposlední řadě též z výpovědi svědka příjmení jméno příjmení má však soud jednoznačně za prokázané, že právě osoba titul jméno příjmení byla tím zásadním negativním faktorem, který negativně ovlivnil vztahy v širší rodině příjmení, anonymizováno - anonymizováno a anonymizováno, a to nejen v rovině majetkové, ale též ve vztahu zůstavitelky jméno příjmení ke svým některým dětem a vnoučatům, po datu roku 2000, resp. roku 2002.

24. Pokud jde o důvod vydědění ve vztahu k žalobkyni c), tato se z vlastní vůle a s vědomím si všech důsledků z toho vyplývajících rozhodla být v řízení zcela nečinná – ve vztahu k použití argumentace na svoji obranu a k prokázání nedůvodnosti vydědění ohledně její osoby; k jednáním soudu se opakovaně nedostavila a nemohla tak být soudem poučena postupem dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění skutkových tvrzení a navržení důkazů k těmto svým tvrzením. V závěru řízení pouze vypovídala jako účastník řízení k důkaznímu návrhu žalobců a) a b). Za této situace tak v řízení neprokázala (a prokazovat ani nechtěla), že důvody vydědění ve vztahu k její osobě nejsou dány.

25. Ze všech uvedených důvodů bylo proto soudem rozhodnuto, jak ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku shora uvedeno.

26. V souladu s ustanovením § 120 odst. 1 o. s. ř. soud zamítl další návrhy žalované na doplnění dokazování listinami týkajícími se zdravotního stavu zůstavitelky v podobě propouštěcí zprávy ze dne 30. 4. 2003, další propouštěcí zprávy ze dne 8. 12. 2006 a vstupního vyšetření ze dne 29. 3. 2008 (k vyvrácení tvrzení žalobců i některých svědků o tom, že zůstavitelka měla nadměrně požívat alkohol), a to z důvodu nadbytečnosti těchto důkazů s ohledem na další důkazy výše uvedené a shora zaujatý právní názor. Z ostatních důkazů v řízení provedených soud nezjistil skutečnosti podstatné pro rozhodnutí ve věci, a proto je v odůvodnění tohoto rozsudku podrobně nehodnotil.

27. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobci a) a b) na straně jedné a žalovanou na straně druhé má oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalobci měli ve věci plný úspěch, proto jim soud přiznal nákladu nákladů řízení, které jsou představovány zaplacenými soudními poplatky ze žaloby ve výši 2 000 Kč a z odvolání ve výši 4 000 Kč a dále náklady právního zastoupení. Konkrétně se jedná o sazbu odměny počítanou z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) ve výši 2 500 Kč za každý jednotlivý úkon právní služby, což při současném zastupování dvou osob a se snížením dle ust. § 12 odst. 4 AT činí za jeden úkon za oba žalobce částku 4 000 Kč. Konkrétně se jedná o následující úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení, sepsání žaloby, vyjádření ze dne 18. 9. 2017, účast u jednání dne 21. 3. 2018, vyjádření ke zpětvzetí žaloby ze dne 21. 3. 2018, dovolání proti usnesení odvolacího soudu ze dne 12. 11. 2018, účast u jednání soudu dne 21. 9. 2020, doplňující vyjádření ze dne 5. 10. 2020, účast u jednání soudu dne 19. 5. 2021 – 2 úkony, účast u jednání soudu dne 4. 8. 2021 – 2 úkony, další účast u jednání dne 20. 10. 2021 – 2 úkony, účast u jednání dne 22. 11. 2021 – 2 úkony. Dále soud přiznal právním zástupcem žalobců doložené tři porady s klientem ve dnech 28. 11. 2017, 19. 11. 2021 a 14. 5. 2021 Celkem se jedná o 19 úkonů právní služby po 4 000 Kč, dále 19x režijní paušál po 300 Kč podle § 13 odst. 3 AT, náhradu za ztrátu času v souvislosti s cestováním z obec do obec a zpět vlakem nebo osobním automobilem za 6 půlhodin po 100 Kč (4x) podle § 14 odst. 3 AT a za 8 půlhodin po 100 Kč (2x), dále cestovné obec – obec – obec vlakem k jednáním soudu dne 21. 3. 2018, 21. 9. 2020, 4. 8. 2021 a 20. 10. 2021 (tj. 4x 450 Kč) a cestovné obec - obec – obec značka automobilu k jednáním soudu dne 19. 5. 2021 a 22. 11. 2021 (tj. 2x 2 389 Kč) s komb. spotřebou 5,66 l /100 km při současném ujetí 400 km a konečně 21% DPH ve výši 19 378,38 Kč Celkem tedy náklady řízení činí 117 656,38 Kč, kterážto částka byla také žalobcům a) a b) soudem přiznána (výrok III. rozsudku).

28. Výrok o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní c) na straně jedné a žalovanou na straně druhé má rovněž oporu v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci, když v tomto případě byl plný úspěch ve sporu na straně žalované. Žalovaná má tak nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, které jsou představovány náklady právního zastoupení. Konkrétně se jedná o sazbu odměny počítanou opět z tarifní hodnoty 35 000 Kč podle ust. § 9 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ AT“) ve výši 2 500 Kč za každý jednotlivý úkon právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 10. 5. 2017, účast u jednání dne 21. 3. 2018, účast u jednání soudu dne 21. 9. 2020, účast u jednání soudu dne 19. 5. 2021 – 2 úkony, účast u jednání soudu dne 4. 8. 2021 – 2 úkony, další účast u jednání dne 20. 10. 2021 – 2 úkony, účast u jednání dne 22. 11. 2021 – 2 úkony. Celkem se jedná o 12 úkonů právní služby po 2 500 Kč, 12 režijních paušálů po 300 Kč a 21% DPH ve výši 7 056 Kč Celkem tedy náklady řízení činí 44 256 Kč (výrok IV. rozsudku). Soud oproti předloženému vyúčtování žalované nepřiznal úkon v podobě první porady s klientem, neboť tento úkon nebyl ničím doložen.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon nebo exekuci.