OSPH02 20 C 229/2014-539

Soud:
Obvodní soud pro Prahu 2
Spisová značka:
20 C 229/2014-539
Datum rozhodnutí:
2021-11-10
ECLI:
ECLI:CZ:OSPH02:2021:20.C.229.2014.1

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem JUDr. Zdeňkem Douděrou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, narozeným datum ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_005⟫ zastoupených advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_010⟫ jednající anonymizováno 7 slov, ⟪LB:lb_011⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_012⟫ o náhradu škody

I. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku 450 000 Kč se zamítá.

II. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku 3 597 000 Kč se zamítá.

III. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku 231 000 Kč se zamítá.

IV. Žaloba na uložení povinnosti žalované zaplatit žalobcům částku 1 798 146 Kč se zamítá.

V. Žalobci jsou povinni nahradit žalované náklady řízení v částce 6 000 Kč, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobci jsou povinni nahradit státu – České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 2 náklady řízení v částce 786,50 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Právní předchůdce žalobců (dále jen„ právní předchůdce“) se žalobou na žalované původně domáhal zaplacení částky 6 579 831,18 Kč s odůvodněním, že se jedná o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). Právní předchůdce uvedl, že škoda mu byla způsobena nezákonným rozhodnutím podle zákona vydaným v rámci jeho trestního stíhání v řízení vedeném u Okresního soudu v Ostravě pod sp. zn. 15 T 19/2005 (dále též jen„ posuzované řízení“). Usnesením Policie ČR, SKPV Ostrava, pracoviště Opava, ze dne 23. 6. 2004 bylo proti právnímu předchůdci zahájeno trestní stíhání pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona, rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 10. 3. 2008 sp. zn. 15 T 19/2005 byl právní předchůdce shledán vinným ze spáchání uvedeného trestného činu a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání tří let, k odvolání právního předchůdce pak odvolací Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 24. 9. 2008 sp. zn. 3To 448/2008 odvolání zamítl a napadený rozsudek Okresního soudu v Ostravě dne 24. 9. 2008 nabyl právní moci. K dovolání právního předchůdce Nejvyšší soud usnesením ze dne 26. 10. 2009 sp. zn. 6 Tdo 625/2009 rozsudky soudů obou stupňů zrušil a přikázal, aby Okresní soud v Ostravě věc znovu projednal a rozhodl. Následně byl právní předchůdce rozsudkem Okresního soudu v Ostravě ze dne 18. 2. 2011 sp. zn. 15 T 19/2005 shledán vinným a byl mu uložen trest odnětí svobody v trvání 2 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu délce dvou let. K odvolání právního předchůdce odvolací Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 12. 10. 2011 sp. zn. 3 To 314/2011 právního předchůdce podle § 226 písm. b) tr. řádu zprostil obžaloby. Rozsudek nabyl právní moci dne 12. 10. 2011. Jednalo se tak o nezákonné trestní stíhání a právní předchůdce požadoval náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na obhajobu, když za obhajobu, za situace, kdy měl dva obhájce pro složitost věci, uhradil 1 042 441,46 Kč a znalečné ve výši 7 000 Kč. Protože žalovaná již právnímu předchůdci přiznala náhradu za úkony trestního řízení v částce 224 399,24 Kč, požadoval rozdíl ve výši 818 042,22 Kč. Žádal též náhradu škody v podobě cestovného ve výši 34 788,90 Kč, dále náhradu škody v podobě ušlého zisku, neboť byl nucen pod tlakem trestního stíhání a ekonomické potřeby prodat svůj obchodní podíl ve právnická osoba, s.r.o., IČO, a proto požaduje částku 3 400 000 Kč, představující reálnou tržní cenu tohoto obchodního podílu, dále náhradu škody ve výši 220 000 Kč jako snížení majetku následkem neprovozování živnosti, kdy v důsledku nezákonně vedeného trestního stíhání se dostatečně nemohl věnovat svým podnikatelským aktivitám a dále náhradu škody ve výši 2 100 000 Kč, představující ušlý zisk z důvodu nerealizace výstavby restauračního a ubytovacího zařízení.

2. Žalovaná ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že právní předchůdce u ní žádostí ze dne 10. 10. 2014 uplatnil mimosoudně nárok na náhradu škody ve smyslu zákona, která mu měla být způsobena v rámci posuzovaného řízení, a domáhal se zaplacení částky 6 579 831,18 Kč. Žádost byla žalované doručena dne 10. 10. 2014. Žalovaná nesporovala průběh trestního stíhání žalobce v posuzovaném řízení. V rámci předběžného projednání nároku podle zákona žalovaná žalobci částečně vyhověla ohledně částky 34 328,16 Kč. V souvislosti s nárokem představující náklady na obhajobu v částce 818 042,22 Kč žalovaná konstatovala, že nároku nelze vyhovět ani částečně, neboť žalobci byla již poskytnuta náhrada nákladů řízení v částce 224 399,24 Kč, když bylo postupováno podle zákona ve spojení s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších právních předpisů (dále též jen„ advokátní tarif“ nebo„ AT“), vycházeje z § 31 odst. 3 zákona. Nad rámec částky přiznané za právní zastupování žalobce v předmětném řízení již nelze plnit ničeho, neboť takovýto postup nemá oporu v žádném z právních předpisů České republiky ani v příslušné judikatuře. V případě částky 34 788,96 Kč představující náklady spojené s cestovným, které byl žalobce nucen vynaložit při cestách k jednotlivým úkonům trestního řízení, žalovaná uvedla, že tomuto nároku lze vyhovět pouze částečně. V rámci posuzovaného řízení se právní předchůdce osobně zúčastnil těchto jednání u Okresního případně Krajského soudu v Ostravě: 28. 2. 2006, 11. 4. 2006, 30. 5. 2006, 11. 7. 2006, 12. 9. 2006, 7. 11. 2006, 29. 1. 2007, 30. 3. 2007, 25. 9. 2007, 10. 3. 2008, 24. 9. 2008, 10. 9. 2010, 12. 11. 2010, 28. 1. 2011, 18. 2. 2011 a 12. 10. 2011. Zároveň byl také započítán výslech právního předchůdce u příslušného orgánu Policie ČR v Ostravě, který proběhl již v roce 2005. Právní předchůdce tak vykonal v roce 2005 jednu cestu, v roce 2006 šest cest, v roce 2007 tři cesty, v roce 2008 dvě cesty, v roce 2010 dvě cesty, v roce 2011 tři cesty. Do 10. 3. 2008 byly cesty realizovány automobilem Peugeot 605, registrační značka, zbytek vykonaných cest pak automobilem BMW 560, registrační značka. Žalovaná proto přiznala 11 cest automobilem Peugeot a v případě automobilu BMW pak 6 cest. Za rok 2005 tak přiznala na cestovném částku 1 447,04 Kč, za rok 2006 částku 9 628,80 Kč, za rok 2007 částku 4 585,92 Kč, za rok 2008 částku 3 419,52 Kč, za rok 2010 částku 3 146,40 Kč, za rok 2011 částku 5 100,48 Kč, celkem 27 328, 116 Kč. Ohledně nároku v celkové částky 5 720 000 Kč představující ušlý zisk právního předchůdce žalovaná uvedla, že dosud neobdržela žádný znalecký posudek, ačkoli právní předchůdce toto avizoval a byla nucena uplatněný nárok zamítnout, neboť nebylo splněno prokázání jednoho ze základních předpokladů odpovědnosti státu za škodu podle zákona to vznik škody samotné. Škoda byla prokazována pouze obecnými tvrzenými, přičemž nebyl předložen jediný relevantní důkaz, který by vznik škody, natož potom její výši prokazoval. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl a co do částky 34 328,16 Kč řízení zastavil.

3. V průběhu řízení právní předchůdce rozšířil žalobu o některé nároky, přičemž celkem jako náhradu škody po žalované požadoval částku 6 894 188,20 Kč. Soud změnu žaloby v tomto smyslu usnesením připustil. V důsledku částečného zpětvzetí žaloby ze strany právního předchůdce pro plnění žalované pak soud usnesením ze dne 5. 9. 2016 řízení co do částky 7 460,80 Kč a co do částky 27 328,16 Kč zastavil.

4. Rozsudkem ze dne 10. května 2017, č. j. 20 C 229/2014 – 302, soud žalované uložil povinnost zaplatit

Právnímu předchůdci částku 7 325 Kč (výrok I.), žalobu v části, ve které se právní předchůdce na žalované domáhal zaplacení částky 6 886 863,20 Kč, zamítl (výrok II.) a právnímu předchůdci uložil povinnost zaplatit žalované náklady řízení v částce 3 600 Kč (výrok III.). Rozsudek v rozsahu zamítavého výroku o věci samé včetně výroku o nákladech řízení napadl právní předchůdce včas podaným odvoláním. Vyhovující výrok o věci samé a výrok o nákladech řízení napadla odvoláním žalovaná. Odvolací Městský soud v Praze pak rozsudkem ze dne 30. 11. 2017, č.j. 25 Co 323/2017-344 rozsudek soudu prvního stupně se ve vyhovujícím výroku I. o věci samé co do částky 1 575 Kč potvrdil, co do částky 5 750 Kč změnil tak, že žalobu v tomto rozsahu zamítl (výrok I.), dále rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. o věci samé co do částky 810 717,20 Kč potvrdil (výrok II.) a dále rozsudek soudu prvního stupně v zamítavém výroku II. o věci samé co do částky 6 076 146 Kč a ve výroku III. o nákladech řízení zrušil a v tomto rozsahu vrátil věc tomuto soudu k dalšímu řízení (výrok III.). V odůvodnění mimo jiné uvedl, že co se týká závěru soudu prvního stupně o tom, že nárok na ušlý zisk, resp. nucený prodej obchodního podílu právního předchůdce ve právnická osoba, s.r.o., jakož i ušlý zisk v důsledku nemožnosti právního předchůdce věnovat se dostatečně své podnikatelské činnosti v důsledku proti právnímu předchůdci nezákonně vedeného trestního stíhání, a v neposlední řadě ušlého zisku z důvodu nerealizování výstavby restauračního a ubytovacího zařízení, odvolací soud považuje odvolací námitky právního předchůdce za zcela důvodné. Soud prvního stupně právního předchůdce v průběhu řízení opakovaně poučoval dle § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) o tom, aby ke svým tvrzením ohledně jednotlivých jím požadovaných nároků doplnil skutková tvrzení a nabídl též k jejich prokázání odpovídajících důkazů, což právní předchůdce učinil zejména podáním ze dne 3. 8. 2016, jakož i podáním ze dne 6. 3. 2017, a ke svým tvrzením navrhl celou řadou důkazů, ať již znaleckými posudky, odborným vyjádřením, dalšími listinami, fotodokumentací, a zejména návrhy na výslech řady svědků, a to jednak k prokázání vzniku škody, její výše, jakož i příčinné souvislosti ve vztahu mezi proti němu nezákonně vedenému trestnímu stíhání a vznikem škody na jeho straně, soud prvního stupně tyto návrhy zamítl jako nedůvodné, aniž se jimi zabýval. Jedná o jeho zjevné a zásadní procesní pochybení, v důsledku něhož na straně právního předchůdce došlo k porušení práva na řádný a spravedlivý proces. Soud prvního stupně zcela přehlédl, že v souvislosti se změnou žaloby tak, jak ji usnesením při ústním jednání konaném dne 15. 3. 2017 připustil, právní předchůdce nárokoval i náhradu škody v částce 450 000 Kč, jakožto náklady, které právnímu předchůdci vznikly v souvislosti s tím, že se připravoval na trestní jednání, studoval spis, shromažďoval důkazy, apod. Tímto nárokem právního předchůdce se však soud prvního stupně vůbec nezabýval a v rámci odůvodnění napadeného rozsudku jeho zamítnutí neodůvodnil. Ohledně tohoto nároku je rozhodnutí soudu prvního stupně pro nedostatek důvodů nepřezkoumatelné. Odvolací soud proto soudu prvního stupně uložil, aby se jednotlivými nároky právního předchůdce na náhradu škody znovu zabýval, provedl řádně právním předchůdcem navrhované dokazování, vyvodil z něj odpovídající závěry, a poté o věci znovu přezkoumatelným způsobem rozhodl, včetně rozhodnutí o nákladech řízení před soudy obou stupňů.

5. Usnesením ze dne 22. 12. 2020, č.j. 20 C 229/2014-490 soud rozhodl o pokračování v řízení na místě žalobce s Mgr. celé jméno žalobce, narozeným datum, bytem adresa žalobce, narozeným datum, bytem adresa žalobce.

Soud vzal v řízení za prokázané, že dne 10. 10. 2014 byl žalované doručen dopis právního předchůdce, který prostřednictvím právního zástupce Mgr. et Mgr. jméno příjmení uplatnil nárok na náhradu škody ve smyslu zákona za trestní stíhání, které bylo proti němu vedeno v rámci posuzovaného řízení, a požadoval zaplacení částky 6 579 831,18 Kč. Žalovaná reagovala dopisem ze dne 17. 4. 2015, ve kterém konstatovala, že nárok žalobce na náhradu škody podle zákona byl uznán důvodným co do částky 34 328,16 Kč. Jedná se o cestovné v částce 27 328,16 Kč a dále pak o znalečné v částce 7 000 Kč. Ohledně částky 5 720 000 Kč představující ušlý zisk, žalobce neprokázal splnění jedno ze základních předpokladů odpovědnosti státu za škodu podle zákona a to vznik samotné škody.

6. Dále bylo v řízení prokázáno, že Ing. jméno jméno v propočtu obvyklé ceny demoličních prací vypracovaném dne 2. 7. 2016 nemovitosti st. parc. číslo včetně RD adresa, k.ú. číslo obec u anonymizováno, územní celek, okres okres k závěru, že demolice celkem s 5 % DPH (rodinný dům) je v částce 498 446 Kč. příjmení příjmení ve znaleckém posudku číslo vypracovaném dne 28. 6. 2016, jehož účelem bylo stanovení ceny obvyklé podle platného cenového předpisu stavby a bývalých chlévů bývalé zemědělské usedlosti adresa, bez pozemku v obci obec, okres okres v částce 1 299 700 Kč. Posudek není opatřen doložkou ve smyslu § 127a o. s. ř.

7. právnická osoba v posudku číslo 407-1492/2014 nazvaném„ Stanovení výše škody způsobené celé jméno původního účastníka, rodné číslo“, vypracovaném dne 21. 8. 2015 uvedla, že vznik škody právnímu předchůdci je předpokládán pro účely analýzy z důvodu, že právní předchůdce nebyl schopen se naplno věnovat své výdělečné činnosti a pro účely obhajoby jeho osoby v trestním řízení byl nucen získat v krátkém časovém horizontu finanční prostředky na právní služby. Škoda byla pro účely analýzy rozdělena na dvě oblasti: ušlý zisk související s podnikáním coby fyzické osoby v částce 231 000 Kč, prodej obchodního podílu ve právnická osoba obec v tísni v částce 3 597 000 Kč, celkem 3 828 000 Kč.

V doplňku č. 1 vypracovaném dne 12. 11. 2015 k posudku č. 407-1492/2014 společností právnická osoba společnost zrekapitulovala výše uvedenou škodu a dále doplnila doložku podle § 127a o. s. ř.

8. Dne 18. 4. 2006 byla mezi společníky právnická osoba, s.r.o. celé jméno původního účastníka (právní předchůdce), jméno příjmení a jméno příjmení jako převodci na straně jedné a právnická osoba a.s., IČO, se sídlem adresa, s.r.o., podle které převedli převodci své obchodní podíly, které měli ve právnická osoba, s.r.o., a to Ing. celé jméno původního účastníka ve výši 60 %, jméno příjmení ve výši 15 % a příjmení příjmení ve výši 25 % na nabyvatele za dohodnutou celkovou kupní cenu 2 000 000 Kč. Z kupní ceny získal Ing. celé jméno původního účastníka částku 1 200 000 Kč, anonymizováno. příjmení částku 300 000 Kč aj. anonymizováno částku 500 000 Kč. Převod obchodních podílů schválila valná hromada právnická osoba, s. r. o., což bylo zjištěno z notářského zápisu sepsaného dne 18. 4. 2006 NZ 61/ 2006, N 61/2006, JUDr. jméno příjmení, notářem v obec. Společníci se zároveň vzdali předkupního práva na obchodní podíly mezi jednotlivými společníky.

9. Z dokumentace ke stavebnímu povolení týkající se akce rekonstrukce domu adresa a adresa„ příjmení anonymizováno“ vypracované titul jméno příjmení v září 1997, bylo zjištěno, že byla zpracována na základě zadání – požadavku investora navrhnout rekonstrukci číslo na parcele číslo adresa na parcele číslo katastrální uzemí – severní část náměstí – památková zóna – anonymizováno. Objednatelem se stala společnost právnická osoba, celé jméno původního účastníka, adresa.

10. Z výpisu z obchodního rejstříku právnická osoba, s. r. o. s údaji platnými k datu 2. 8. 2016 bylo zjištěno, že právní předchůdce byl jedním z jednatelů této společnosti zapsaným dne 23. 11. 1992 s datem výmazu dne 12. 5. 2006 a způsob jednání za společnost byl v uvedené období stanoven tak, že jménem společnosti jsou oprávněni jednat navenek a podepisovat za ni jednatelé společnosti každý samostatně.

Z údaje z veřejné části Živnostenského rejstříku týkajících se celé jméno původního účastníka s platností ke dni 3. 8. 2016 bylo zjištěno, že jmenovaný má předmět podnikání hostinská činnost, výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3živnostenského zákona, výroba strojů a zařízení, nakládání s odpady, přípravné a dokončovací stavební práce, specializované stavební činnosti, zprostředkování obchodu a služeb, velkoobchod a maloobchod, zastavárenská činnost a maloobchod s použitým zbožím, ubytovací služby, realitní činnost, pronájem a půjčování movitých věcí, poradenská a konzultační činnost, zpracování odborných studií a posudků, reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské, provozování kulturních, kulturně-vzdělávacích a zábavních zařízení, pořádání kulturních produkcí, zábav, výstav, veletrhů, přehlídek, prodejních a obdobných akcí, poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru, stavba strojů s mechanickým pohonem, hostinská činnost, koupě zboží za účelem jeho dalšího prodeje a prodej, služby v oblasti administrativní správy a služby organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob.

11. Mgr. celé jméno žalobce v rámci účastnického výslechu vypověděl, že částky, které jsou předmětem žaloby vyplývají z nějakých posudků, dokumentů, k výši částek se detailně vyjádřit nemohl, právní předchůdce žalobců (jejich otec), to bral jako záležitost ohrožující jeho osobu a jeho podnikání, obával se i nepodmíněného odsouzení, kauze se velmi věnoval, měl pocit, obhájci nejsou schopni získat určité důkazy, poznatky, které by prokázaly jeho nevinu, což byla i pravda, my jsme tu věc posuzovali čistě právně, zatímco on rozuměl technickým věcem, Byl schopen celou tu věc řekněme dovyšetřit, když měl oprávněný pocit, že policie záležitost řádně nevyšetřila před sdělením obvinění. Na každé jednání se pečlivě připravoval, probíral spis, vymýšlel možné argumenty, což bylo několik dnů před tím. Byl to právní laik, ale rozuměl problematice po technické stránce, která se u soudu velmi detailně probírala. Účastnil všech jednání, v 90 % případů, tam byli dva obhájci a vždy i právní předchůdce. Materiál byl velmi obsáhlý a snažil se tedy dohledat něco, co by dokazovalo jeho nevinu. Po sdělení obvinění původně vůbec nevěděl, o co se jedná, vyšetřovatel dospěl k závěru, že se dopustil nějakého leasingového podvodu, pak se v řízení ukázalo, že to skutečně provedl spoluobžalovaný pan příjmení. Co se týká částky 450 000 Kč, původně se jednalo o nějaký odhad, a když jsme právnímu předchůdci řekli, že je to potřeba zpřesnit, tak podle nějakých svých poznámek, dokumentů to dal dohromady. Ještě zhruba půl roku smrtí to zpracoval do tabulky, ze které vyplývají jednotlivé částky. Právní předchůdce to většinou řešil doma, byl velmi pečlivý, systematický, všechno si zapisoval, dělal si spoustu poznámek, které nám předkládal jako podklady pro to, co se mu podařilo zjistit. A mnoho z toho účastník a doktor anonymizováno, použili. Co se týká částky 1 798 000 Kč, účastník nevěděl přesně, jaká je to záležitost. Uvedl, že tam fungovala restaurace, ale ne tak, aby z toho byl zajímavý výnos. Právní předchůdce měl v plánu udělat ubytování v horních patrech nad restaurací, provozovat to jako penzion, nebo jako hotel. Předtím, než byly činěny úkony v trestním řízení, určitě byl zpracován projekt rekonstrukce, a proběhlo vyčištění a demolice v rámci toho areálu panského domu. Hrubý odhad nákladů se určitě pohyboval v mnoha set tisíc korunách. V důsledku stavu, do jakého se dostal, tj. trestního řízení, neměl právní předchůdce úplně energii, chuť, pustit se do podnikatelského záměru, nedopadl a asi už by nemohl dopadnout nikdy, protože naproti přes ulici byl zhruba rok, nebo 2 roky nato zrealizován velmi podobný projekt, když jméno příjmení, tam postavil hotel v obec, který je zaveden a fungující a fakticky realizaci dvou podobných projektů v takto malém městečku by, takováto realizace nebyla už možná. Hotel v obec, funguje zhruba od roku 2006 nebo 2007. Vlastníkem objektu příjmení anonymizováno byla společnost právnická osoba, jejímž jediným společníkem a jednatelem byl právní předchůdce. Částka 231 000 Kč, byla asi vypočtena z nějakých daňových přiznání. Ve právnická osoba obec, byl právní předchůdce majoritním společníkem a jednatelem, celkem byli 3 společníci, ale on byl skutečně mozkem a motorem společnosti. Bez něho provoz nebyl možný, resp. nějakou setrvačností by společnost nějakou dobu fungovala, ale bez perspektivy do budoucna. Pan anonymizováno se na chodu společnosti vůbec nepodílel a pan příjmení, se staral o zaměstnance, o výrobu, ale nikoli o strategické řízení, plánování rozvoje. Právní předchůdce prodal podíl ve společnosti, protože potřeboval finance, ztratil chuť do podnikání z důvodu psychických problémů, které mu přinášelo trestní řízení. V souvislosti s psychickými problémy, právní předchůdce navštívil lékaře zhruba 10x, byly mu doporučeny nějaké pomocné procedury, ale léky nebral. Zdravotní stav právního předchůdce se postupně zlepšil, ale v roce 2011 jeho stav vygradoval, nechtěl s nikým mluvit, následně rok a půl nato, bylo zahájeno jiné trestní stíhání v úplně nesouvisející věci, kde také byl právní předchůdce trestně stíhán a po dvou letech byl zproštěn. Takže to mu rozhodně už potom psychické zdraví psychické zásadním způsobem podlomilo. Jednalo se o trestní stíhání na Kladně, pro trestný čin lichvy, které začalo někdy v roce 2013, trvalo asi 2 roky.

12. celé jméno žalobce v rámci účastnického výslechu potvrdit co uvedl jeho bratr Mgr. celé jméno žalobce, celé jméno žalobce se zabývá nákupem, prodejem a pronájmem nemovitostí, účastnil se přípravy projektu realizace ubytovacího zařízení příjmení anonymizováno, nejednalo se pouze o objekt restaurační, což je adresa, katastrální uzemí, ale i o sousední objekt adresa, samozřejmě ve stejném katastrálním území, podílel se na sanaci a postupné asanaci toho objektu, kde se nemohl zdemolovat celý objekt, místo je památkově chráněno, zůstala obvodová zeď, což byla částečná asanace objektu. Došlo k rekonstrukci dvou velkých stodol, které byly na tom pozemku, a které měly sloužit jako posezení pro budoucí hosty. Obvodové zdi byly vyspraveny, zdemolovány hospodářské objekty. Náklady byly zhruba asi 2 miliony Kč. Vlastníkem domu adresa a souvisejících pozemků byla z poloviny příjmení obchodní společnost, vlastník toho domu adresa a z poloviny také právní předchůdce. Projektovou dokumentaci na přestavbu vypracovával titul příjmení. Projekt se nezrealizoval z důvodu stavu právního předchůdce souvisejícího s obžalobou v obec. Ve právnická osoba obec bylo mnoho segmentů výroby, v Německu účastník objížděl Hornbachy, opravovali reklamovanou výrobu kovaných bran. Dále se zabýval lešením, kde pracoval se právnická osoba obec. K částce 450 000 Kč účastník uvedl, že právní předchůdce doslova ležel v papírech, které měl rozloženy po celém obývacím pokoji. Když jednání bylo v úterý, tak už od čtvrtka předešlého týdne se nevěnoval ničemu jinému, a neměl chuť nic jiného řešit. Jednalo se skutečně o stovky hodin práce. Co se týká ušlého zisku v částce 231 000 Kč, tak tento vyplývá z daňových přiznání. Trestní stíhání se určitě promítlo do chování právního předchůdce, byl nervózní, podrážděný, určitě utrpěl i jeho osobní život a vztah k jeho ženě. Skutečně věnoval 100 % času práci, neměl žádné koníčky, kromě práce, kauza měla zásadní vliv na jeho podnikání a na jeho život. Co se týká prodeje podílu ve právnická osoba obec, 60 % podíl prodal za 1 200 000 Kč z finančních důvodů, za obhajobu zaplatil minimálně 1 000 000 Kč a také z toho důvodu, že se nemohl naplno věnovat chodu společnosti. Částka 1 200 000 Kč byla určena dohodou mezi kupujícím a prodávajícím. Co se týká druhého trestního stíhání právního předchůdce, jednalo se o kauzu pana příjmení, trestní stíhání probíhalo někdy od roku 2012 až 2013. Tomuto trestnímu stíhání nebylo zapotřebí se věnovat tolik, jako trestnímu stíhání, které bylo vedeno proti právnímu předchůdci u soudu v obec.

13. Svědek příjmení příjmení vypověděl, že s právním předchůdcem se seznámil v polovině roku 1992, v té době svědek dělal vedoucího provozovny na výrobu kotlů ve výrobním družstvu anonymizována dvě slova obec a napadlo jej družstvo zprivatizovat, proto začal shánět někoho, kdo by mu s tím pomohl, neměl zkušenosti s obchodními vztahy, staral se o výrobu, seznámil se s právním předchůdcem, založili právnická osoba s.r.o., na což si vzali půjčku obec anonymizováno, kterou spláceli. Ve právnická osoba s.r.o. figuroval svědek, právní předchůdce a jméno příjmení. Většinu podílu měl právní předchůdce. Svědek měl 25 %, jméno měl 10 % nebo 15 % a zbytek měl právní předchůdce. Měli rozdělené úlohy, svědek se staral o výrobu a věci s tím související jako zaměstnanci, školení apod., právní předchůdce měl na starosti hlavně nejdůležitější činnost, shánění dalšího odbytu a práci. jméno byl na Kladně a staral se o ty záležitosti pouze okrajově. Splatili půjčku, výroba se rozběhla, protože díky právnímu předchůdci získali kontakty, ve obec, právní předchůdce navázal spolupráci s právnická osoba obec zabývající se regálovými systémy pro obchodní domy, pro výrobní podniky, dodávali do anonymizováno, spolupráce pokračovala celkem dobře až do určité doby. V době když byl svědek nemocný se slinivkou, tak se uzavřel nějaký obchod, měly to být nějaké sušárny na dřevo a právní předchůdce byl nějak obžalovaný. Začaly problémy, protože právní předchůdce neměl čas se věnovat společnosti právnická osoba, bylo to prakticky všechno na svědkovi, který to přestal také zvládat. Situace se zhoršovala. Právní předchůdce žil jen soudním procesem, prakticky nic jiného jej nezajímalo. Co se týká vývoje, svědek to nestíhal, bylo tam 40 zaměstnanců, on měl jednoho jediného mistra, což se nedalo zvládat. Právní předchůdce nebyl pro najmutí více pracovních sil, protože po odborné stránce neměli koho oslovit. Po špatných zkušenostech, kdy jeden zaměstnanec, který půl roku dělal vedoucího výroby, začal konzumovat alkohol, až skončil v nemocnici s mozkovou příhodou, měli strach někoho dalšího oslovit. Právní předchůdce nakonec navrhl prodej právnická osoba s.r.o., svědek s tím původně nesouhlasil, pak si to rozmyslel, protože by to sám nezvládl, nakonec se společnost podařilo prodat ne v nejlepším termínu za nejlepší cenu. Nabídek na prodej společnosti bylo více, snažili se dostat co nejlepší podmínky, vybral se nový vlastník, který se jevil, jako nelepší z těch možností. Prodej proběhl v časové tísni, nevědělo se, co bude dál. V té době měla společnost dostatek zakázek a dodnes je funkční a má prakticky stejný výrobní program.

14. Svědkyně jméno příjmení vypověděla, že s právním předchůdcem se seznámila před velmi dlouhou dobou, řešili v podstatě jedinou věc a to jeho představa rekonstrukce anonymizována dvě slova, což bylo asi před 14, 15, 16, lety, přesně nevěděla. Jednalo se o rekonstrukci pokojů nad restaurací a to budovy, která byla po levé straně nějaká bývalá stodola. V té době měla s manželem stavební firmu a právní předchůdce měl zájem o rekonstrukci, kterou řešili možná 2 roky, možná i déle, protože od právní předchůdce se nemohl rozhodnout, nakonec se dohodli na provedení prací, ale před podpisem smlouvy právní předchůdce řekl, že k realizaci nedojde. Svědkyně nevěděla, zda v době, kdy ji právní předchůdce oslovil, bylo proti němu vedeno trestní stíhání, k tomu se dostali až po nějaké době, když se právní předchůdce nemohl rozhodnout. Rekonstrukce nakonec realizovaná nebyla. Svědkyně ví, že právní předchůdce nesl velmi špatně trestní stíhání, říkal, že je to pro něj navázané na nějaké trestní řízení, které je proti němu vedeno. Dohady trvaly 2, 3 roky. Právní předchůdce nakonec k rekonstrukci sdělil, že neví, jestli pro něj má vůbec cenu rekonstrukci dělat, protože neví, jestli vůbec bude na svobodě. Co se týká časového rámce tak svědkyně se mohla plést o 1, 2, 3 roky, je to od roku 2004 do roku 2010, 2009, nebyla schopná to časově zařadit.

15. Svědek jméno příjmení vypověděl, že znal právního předchůdce, svědek byl jsem manažerem stavební firmy a právní předchůdce působil v anonymizováno, kde se seznámili, sháněl nějakou stavební firmu na rekonstrukci objektu v obec. Svědek rekonstrukci nedělal, právní předchůdce chystal několik projektů, potřeboval stavební práce. Svědek pro právního předchůdce nic nedělal. Svědek uvedl, že se pro právního předchůdce dělaly nějaké dva rozpočty návrhu cen na stavební práce na objekt ulice v obec, byl tam ještě nějaká nemovitost vedle. Svědek tam poslal rozpočtáře a stavebního technika, který dával dohromady nabídkovou cenu. Právnímu předchůdci se poslala nabídková cena, v té době řešil nějaké osobní problémy s trestním oznámením v obec nebo kdesi, nebyl na tom zdravotně dobře, což bylo někdy v roce 2004, 2005. Právní předchůdce říkal, že má nějaké trestní oznámení. Právní předchůdce říkal, že proti němu bylo vedeno nějaké trestní řízení, že na projekt nemá sílu, nebyl na tom dobře ani psychicky, bylo na něm vidět.

16. Znalec jméno příjmení vypověděl, že je jednatelem společnosti právnická osoba úkolem v posudku č. 407-1492/2014 bylo vyčíslit výši škody způsobené právnímu předchůdci trestným stíháním, a to ve dvou kategoriích, za prvé jako ušlý zisk fyzické osoby podnikatele a dále jako rozdíl mezi tržní cenou a cenou v tísni ohledně prodeje obchodního podílu právnická osoba s.r.o. Měli k dispozici účetní výkazy společnosti a daňová přiznání, včetně příloh fyzické osoby podnikatele. Úkol byl splněn na základě propočtu ušlého zisku u fyzické osoby na základě predikce vývoje jeho hospodářských výsledků nebo zisku s tím, že predikce vývoje byla odvozena od historických dat konkrétního subjektu a vývoje v daném segmentu podnikání. Obdobně v případě druhého úkolu byla opět stanovena hodnota společnosti na základě výnosové metody, a to kapitalizace trvale odnímatelných čistých zisků. Takto stanovená hodnota, tj. hodnota stanovená dvoufázovou metodou, byla porovnána s prodejní cenou toho obchodního podílu a rozdíl označili za tu újmu, která byla způsobena. Bylo jim sděleno, že právní předchůdce prodával obchodní podíl za účelem rychlého získání peněžních prostředků pro sanaci nákladů spojených s trestním stíháním. Měli k dispozici smluvní dokumentaci, ze které vyplývalo, že prodej měl proběhnout za částku 1 200 000 Kč, tu porovnali se stanovenou hodnotou podílu a zjistili kladný rozdíl, tzn. že hodnota obchodního podílu stanovená výnosovou metodou obvyklým postupem je vyšší, než ta sjednaná prodejní cena. Naanalyzovali smlouvu o převodu obchodního podílu, brali absolutní výši kupní ceny, která byla sjednána vůči právnímu předchůdci a stanovenou hodnotu podle obecně platných postupů tržní hodnoty nebo obvyklé ceny toho obchodního podílu. Předpokládali skutečně dlouhodobý udržitelný výsledek společnosti. Tato predikce byla učiněna i na základě informací, k dispozici byly výkazy z té společnosti. Pro ocenění obchodního podílu byla stanovena výnosová metoda. Ze struktury bilance společnosti vyplynulo, že převahu tvoří oběžná aktiva, závazky, pohledávky, zásoby, není předpoklad nějaké masivní investiční činnosti, i z toho důvodu tak postupovali. Byla použita průměrná data segmentu, maximálně eliminují jakékoliv výkyvy, ať již pozitivní či negativní, z toho důvodu se jedná o vhodný postup, jedná se ale o model a samozřejmě, kdokoliv se na tu problematiku podívá, když odhlédneme od toho, jestli to souvisí nebo nesouvisí, může mít různý pohled na ty věci. A jen reálný vývoj toho podniku ukáže, které ty parametry byly skutečně důležité celkově anebo ne. Doložka dle § 127a o. s. ř. je obsažena v Doplňku číslo 1 posudku, doplněk představuje zcela totožný obsah jako znalecký posudek, liší se pouze uvedenou znaleckou doložkou.

17. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

Podle § 5 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

Podle § 7 odst. 1 zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

Podle § 8 odst. 1 zákona, nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

18. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení dospěl soud po provedeném dokazování k závěru, že žaloba ve zbývajícím rozsahu nebyla podána důvodně. Předmětem řízení zůstali požadavky žalující strany na zaplacení částky 450 000 Kč jakožto náhrady škody za náklady vzniklé právnímu předchůdci v souvislosti s přípravou obhajoby v posuzovaném řízení, částky 3 597 000 Kč jakožto náhrady škody v podobě ušlého zisku za nucený prodej obchodního podílu právního předchůdce ve právnická osoba s.r.o., částky 231 000 Kč jakožto náhrady škody v podobě ušlého zisku spočívajícího v nemožnosti právního předchůdce živnostensky podnikat v době trvání posuzovaného řízení a částky 1 798 146 Kč jakožto náhrady škody, která měla vzniknout právnímu předchůdci tím, že v příčinné souvislosti s posuzovaným řízením nemohl uskutečnit výstavbu restauračního a ubytovacího zařízení.

19. Ke vzniku objektivní odpovědnosti státu za škodu, jíž se nelze zprostit (§ 2 zákona), je zapotřebí současné splnění tří podmínek: 1) nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím /nesprávným úředním postupem/ a vznikem škody (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. června 1999 sp. zn. 2 Cdon 129/97, publikovaný v časopise Soudní judikatura, ročník 2000, č. 5, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3536/2011).

20. V daném případě nebyla sporná existence nezákonného rozhodnutí vydaného v posuzovaném řízení v podobě usnesení Policie ČR, SKPV Ostrava, pracoviště Opava, ze dne 23. 6. 2004, kterým bylo zahájeno trestní stíhání právního předchůdce pro trestný čin podvodu podle § 250 odst. 1, 3 písm. b) tr. zákona Trestní stíhání skončilo rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 12. 10. 2011, sp. zn. 3 To 314/2011, kterým byl právní předchůdce podle § 226 písm. b) tr. řádu zproštěn obžaloby. Rozsudek nabyl právní moci dne 12. 10. 2011.

21. Jelikož v posuzovaném případě byl splněn prvý z uvedených předpokladů v podobě nezákonného rozhodnutí, zabýval se soud dále dalšími předpoklady, a to vznikem škody na straně poškozeného a příčinnou souvislostí mezi nezákonným rozhodnutím a vzniklou škodou.

22. K požadavku na zaplacení částky 450 000 Kč, účastníci shodně vypověděli, že právní předchůdce věnoval obhajobě v posuzovaném řízení spoustu času, připravoval se na jednání soudu, v řízení však nebylo vůbec prokázáno, jakým způsobem právní předchůdce a následně žalobci dospěli k výši požadované částky, z čeho byla dovozena, nebylo ani tvrzeno, v čem konkrétně škoda spočívá a zároveň není zřejmé, jakým konkrétním způsobem se takto rozsáhlá příprava právního předchůdce měla odrazit v posuzovaném řízení zejména zda za situace, kdy právní předchůdce byl v posuzovaném řízení právně zastoupen, přestože žalobcům bylo poskytnuto poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. Žalobci uvedli, že tuto částku si sám vyčíslil právní předchůdce, což ji však bez dalšího nečiní důvodnou. V tomto případě nebyly splněny předpoklady pro vznik odpovědnosti státu za škodu podle zákona v podobě vzniku škody na straně poškozeného a příčinné souvislosti mezi takto tvrzenou škodou a již zmíněným nezákonným rozhodnutím vydaným v posuzovaném řízení. Soud proto žalobu v tomto rozsahu ve výroku I. pro její nedůvodnost zamítl.

23. Dále žalobci požadovali zaplacení částky 3 597 000 Kč za nucený prodej obchodního podílu právního předchůdce ve společnosti právnická osoba dle žalobců se jednalo o prodej v tísni a nikoli za nejvýhodnějších možných podmínek. K výši částky žalobci dospěli dle znaleckého posudku vypracovaného společnosti právnická osoba, za kterou se vyjádřil znalec jméno příjmení, který popsal, jakým způsobem byla v posudku stanovena právě uvedená částka, která má představovat ušlý zisk právního předchůdce. Tíseň představuje vadu v pohnutce právního jednání (srov., rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 752/99) a zahrnuje všechny situace, ve kterých zůstává poškozenému volba buď ke krajně nevýhodným podmínkám smlouvy přistoupit, nebo utrpět ještě větší újmu (viz rozhodnutí rakouského Oberster Gerichtshof RS0016878). Obava (působení tísně) musí být objektivně existující a nepostačuje pouhé ohrožení budoucích plánů. Ze smlouvy o převodu obchodních podílů uzavřené dne 18. 4. 2006 vyplynulo, že prodej obchodního podílu neuskutečnil pouze právní předchůdce, ale všichni společníci právnická osoba, s.r.o., prodej byl realizován za dohodnutou kupní cenu a byl schválen valnou hromadou společnosti a zároveň společníci se vzdali předkupního práva na obchodní podíly mezi jednotlivými společníky. Je otázkou, proč se všichni společníci najednou rozhodli prodat své obchodní podíly, proč obchodní podíl neprodal pouze právní předchůdce ostatním společníkům, kteří se však vzdali předkupního práva. Je sice pochopitelné, že posuzované řízení zatěžovalo žalobce, avšak není jasné, proč za stejnou cenu prodávali své obchodní podíly ostatní společníci, proti kterým žádné trestní stíhání nebylo vedeno, nepokračovali dále v podnikání, popř. neprodali své obchodní podíly za cenu pro ně výhodnější. Z výpovědi svědka jméno příjmení v této souvislosti bylo zjištěno, že tento již neměl vůli pokračovat v podnikání a k prodeji došlo po domluvě mezi společníky a za sjednanou cenu, když společníci měli více cenových nabídek. To vše za situace, kdy společnost měla dostatek zakázek. Stav tísně stejně tak jako nápadně nevýhodné podmínky zde musí existovat objektivně a nemůže spočívat pouze v subjektivním cítění dotčené osoby. V daném případě se právní předchůdce společnosti již nevěnoval, což vypověděl i svědek příjmení příjmení, ale není jasné, do jaké míry pak prodej obchodního podílu právního předchůdce ve společnosti pak ovlivnila jeho chování v souvislosti s jeho účastí v posuzovaném řízení, když právní předchůdce byl v posuzovaném řízení právně zastoupen. Jeho subjektivní pocity, které měly vyústit až v prodej obchodního podílu, nepředstavují stav tísně ani nápadně nevýhodné podmínky, jak pro právního předchůdce tak ani pro ostatní společníky. Pokud právní předchůdce potřeboval finanční prostředky, jak žalobci tvrdili, nebylo zjištěno, že by finanční situace právního předchůdce byla na takové úrovni, že by vyžadovala prodej obchodního podílu. Z takto zjištěného skutkového stavu nebyla prokázána existence příčinné souvislosti, mezi prodejem obchodního podílu právního předchůdce ve právnická osoba, s.r.o. a nezákonným rozhodnutím vydaným v rámci posuzovaného řízení, a to ani přes výzvu ve smyslu § 118a o. s. ř. soud pak nadbytečnost zamítl návrh na doplnění dokazování revizním znaleckým posudkem. Soud proto žalobu v tomto rozsahu ve výroku II. jako zcela neodvodnou zamítl.

24. Dále se žalobci domáhali zaplacení částky 231 000 Kč, která má představovat náhradu škody v podobě ušlého zisku, který právnímu předchůdci ušel tím, že v příčinné souvislosti s posuzovaným řízením nemohl podnikat. Z veřejné části živnostenského rejstříku právního předchůdce s údaji platnými ke dni 3. 8. 2016 vyplývá, že právní předchůdce měl živnostenské oprávnění k celé řadě předmětů podnikání. Není zřejmé, jaké konkrétní podnikatelské činnosti či jakým konkrétním podnikatelským činnostem se žalobce nemohl v souvislosti s posuzovaným řízení věnovat, co přesně bylo jeho předmětem podnikání v době, kdy probíhalo posuzované řízení, jakým způsobem byla stanovena částka, která má představovat ušlý zisk. V této souvislosti účastníci pouze neurčitě vypověděli, že byla asi vypočtena z daňových přiznání. Žalobci tak ani přes poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. neprokázali vznik škody v podobě ušlého zisku v tvrzené částce ani příčinnou souvislost mezi v posuzovaném řízení vydaným nezákonným rozhodnutím a tvrzeným ušlým ziskem. Soud proto žalobu v tomto rozsahu ve výroku III. pro její nedůvodnost zamítl.

25. Nakonec žalobci požadovali zaplacení částky 1 798 146 Kč, jež má představovat náhradu škody vzniklé právnímu předchůdci tím, že v souvislosti s posuzovaným řízení nemohl zrealizovat projekt výstavby restauračního a ubytovacího zařízení. Žalobci nevěděli o jakou záležitost se jedná, pouze dovozovali, že právní předchůdce následkem trestního stíhání, neměl úplně energii, chuť, pustit se do podnikatelského záměru, aniž by k tomu byly poskytnuty bližší důkazy. Jak bylo zjištěno z dokumentace ke stavebnímu povolení, mělo se jednat o rekonstrukci domu adresa a adresa„ příjmení anonymizováno“ v obec u obec, když objednatelem byla společnost právnická osoba, celé jméno původního účastníka, adresa (právní předchůdce). Svědkyně jméno příjmení vypověděla, že právní předchůdce se stále nemohl rozhodnout, zda projekt bude či nebude realizován, nakonec rekonstrukce neproběhla, s tím, že púrávní předchůdce sdělil, že neví, zda bude na svobodě či nikoli. Nicméně právní předchůdce nebyl stíhán vazebně, ale na svobodě, není zřejmé, jak konkrétně byl právní předchůdce do rekonstrukce osobně zapojen, zda byla nezbytná jeho osobní účast v tomto projektu, právě s ohledem na skutečnost, že objednatelem dokumentace ke stavebnímu povolení byla právnická osoba, a jak vypověděl Mgr. celé jméno žalobce, jejím jednatelem byl právní předchůdce. Nebylo prokázáno, jaké konkrétní kroky již předchůdce v souvislosti s rekonstrukcí již podnikl, zda měl k dispozici potřebné finanční prostředky, když, jak již bylo uvedeno, není zřejmé, jaká byla jeho finanční situace, zda již měl uzavřít příslušnou smlouvu, s kým a čeho se měla týkat a také není zřejmé, jakým způsobem byla stanovena výše uvedené částky, což nevyplývá ani z posudku M. jméno, který ani není opatřen doložkou ve smyslu § 127a o. s. ř. otázkou také je, zda realizaci měl provést právní předchůdce nebo právnická osoba. Zároveň je otázkou, zda příčinou neuskutečnění rekonstrukce příjmení domu nebyl konkurenční projekt výstavby hotelu, o kterém se zmínil žalobce příjmení celé jméno žalobce, který byl dokončen. Opět i v tomto případě bylo soudem poskytnuto poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. a ani po tomto poučení nebyla prokázána jak existence vzniku škody v tvrzené výši, tak ani existence příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nezákonným rozhodnutím vydaným v rámci posuzovaného řízení. Za takto zjištěného skutkového stavu soud žalobu v uvedeném rozsahu ve výroku IV. pro její nedůvodnost zamítl.

26. Výrok V. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 3 o.s.ř. podle úspěchu ve věci, ve spojení s § 146 odst. 2 věta druhá o.s.ř., podle zásady zavinění. Žalovaná částečně zavinila zastavení řízení ohledně v rozsudku ze dne 10. 5. 2017 uvedených částek, když v tomto rozsahu žalobci poskytla plnění a žaloba proto byla vzata zpět, nicméně úspěch žalobců i s přihlédnutím k uvedenému zpětvzetí je pouze v nepatrné části, proto jim vůči žalované vznikla povinnost nahradit náklady řízení, když úspěch žalované byl zcela převažující. Soud proto postupoval podle § 151 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Náklady řízení žalované jsou představovány částkou 6 000 Kč za 20 náhrad hotových výdajů, každá v částce 300 Kč (písemná podání ze dne 19. 10. 2015, 14. 9. 2016, 20. 1. 2017, 2. 3. 2017, 3. 7. 2017, 3. 5. 2021 a účast na jednáních soudu dne 11. 7. 2016, 5. 9. 2016, 2. 11. 2016, 11. 1. 2017, 22. 2. 2017, 15. 3. 2017, 3. 5. 2017, 10. 5. 2017, 30. 11. 2017, 10. 3. 2021, 3. 5. 2021, 21. 6. 2021, 1. 9. 2021 a 10. 11. 2021), podle § 151 odst. 3 o.s.ř. ve znění účinném od 1. 7. 2015 ve spojení s § 2 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náhrada za předchozí v řízení žalovanou učiněné úkony nebyla žalované přiznána, neboť tyto úkony byly provedeny před účinností zákona č. 139/2015 Sb., kterým bylo novelizováno ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. (tj. od 1. 7. 2015). Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

27. Výrok VI. o nákladech řízení státu je odůvodněn podle § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V posuzovaném případě se jednalo o náklady, které stát vynaložil v souvislosti se znalečným v částce 786,50 Kč a vzhledem k tomu, že žalobci nebyli v řízení úspěšní, má stát vůči nim právo na náhradu takto vzniklých nákladů v uvedené částce, a proto soud žalobcům uložil povinnost nahradit tuto částku státu. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinní dobrovolně co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.