OSPH02 47 C 8/2024-131

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mlčochovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného A, narozený dne Datum narození žalovaného A bytem Adresa žalovaného A zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 50 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 700 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 700 Kč od 12. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby soud uložil žalovanému zaplatit žalobkyni 37 300 Kč s příslušenstvím se zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 6 621 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou z 15. 1. 2024 domáhala na žalovaném zaplacení částky 50 000 Kč s příslušenstvím představující náhradu způsobené škody. Žalobkyně uvedla, že žije v bytě, který se nachází v bytovém domě na adrese Jméno žalovaného B adresa (dále jen „bytový dům“) a žalovaný je jejím sousedem v tomto domě. Součástí bytového domu jsou taktéž společné prostory, mezi které patří společný sklep. Žalobkyně měla v tomto sklepě po několik měsíců uschované indigově modré historické pružinové matrace (dále jen „matrace“), které byly příslušenstvím pohovky ve vlastnictví žalobkyně, vyrobené již v období První republiky. Nicméně v dubnu 2023 žalovaný matrace ze společných prostor bytového domu odnesl a vyhodil (zřejmě do velkoobjemového kontejneru), přičemž se již jedná o nevratný akt, v jehož důsledku nemohou být žalobkyni její matrace navráceny. Žalobkyně se tak s ohledem na výše uvedené domáhá na žalovaném náhrady jím způsobené škody, když žalovaný na škodu doposavad neuhradil ani přes předžalobní výzvu. Protiprávním jednáním žalovaného tak byla žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 50 000 Kč, z níž částka ve výši 42 000 Kč představuje náklady na zhotovení nových matrací a částka 8 000 Kč představuje cenu zvláštní obliby matrací, které byly žalobkyni jednáním žalovaného nenávratně ztraceny. Žalobkyně v závěru uvedla, že matrace jsou z pohledu jejich výroby v dnešní době unikátní, neboť je není možné zakoupit v běžném obchodním řetězci a je nezbytné, aby došlo k jejich individuálnímu zhotovení čalouníkem, přičemž cena za zhotovení nových matrací byla čalouníkem určena právě částkou 42 000 Kč. V posledku žalobkyně tvrdila, že má k pohovce, tudíž i k vyhozeným matracím unikátní citovou vazbu, neboť má na pohovku vzpomínky již z dětství. Hodnota matrací je tak dána i tím, že se v rodině žalobkyně dědily z generace na generaci. Žalobkyně má na pohovku vzpomínky již ze svého dětství, kdy se nacházela v domácnosti jejích prarodičů. Sama žalobkyně si na pohovce považovala její historickou hodnotu, neboť vnímala skutečnost, že pohovka byla zakoupena jejími předky před již téměř sto lety. Jako kompenzace za cenu zvláštní obliby matrací, která je dána jejich původem a historickou hodnotou tak žalobkyni požadovala částku ve výši 8 000 Kč.

2. Zdejší soud ve věci vydal dne 30. 1. 2024 platební rozkaz č. j.: 47 C 8/2024-22, proti kterému žalovaný podal odpor a v němž dále namítal, že nárok žalobkyně zcela neuznává, neboť žalobkyně jednak neprokázala svou aktivní věcnou legitimaci, tj. že by jí svědčilo vlastnické právo k matracím a jednak namítl i nedostatek věcné pasivní legitimace, když žalobkyně neprokazuje, že to byl osobně právě žalovaný, kdo matrace vyhodil. Žalovaný poukázal, že bytový dům má nejméně 22 spoluvlastníků, resp. vlastníků jednotek a že tak není jedinou osobou, která má přístup do společných částí domu, jakož i to, že žalovaný není osobou odpovědnou za správu domu či jeho společných částí. Nadto žalovaný upozornil, že to byl manžel žalobkyně, který jako tehdejší předseda SVJ bytového domu vyzval už dne 22. 6. 2021, tedy více než dva roky před žalobkyní tvrzenou událostí, všechny spoluvlastníky k vyklizení mj. sklepu z důvodu jeho rekonstrukce. Ve vztahu k zvláštní ceně obliby dle žalovaného není splněna ani podmínka škodolibosti ani svévole.

3. Žalobkyně v replice z 13. 3. 2024 doplnila, že matrace včetně dalšího historického nábytku jí byly darovány jejími předky ještě za jejich života. Žalovaný se k vyhození matrací doznal v emailové komunikaci svému sousedu, jméno FO, pro kterého měl ze sklepních prostor vyhodit jeho postel, když se pan Anonymizováno nacházel v Anonymizováno. To, že by byly matrace vyhozeny z popudu SVJ kategoricky popřel předseda SVJ, jméno FO. Stran námitky, že výzvu k vyklizení společného sklepa vydal již minulý výbor SVJ, jemuž předsedal manžel žalobkyně, dne 22. 6. 2021, je třeba dodat, že rekonstrukce již proběhla na podzim 2021 a nikomu ze sousedů nebyly jejich uskladněné věci vyhozeny. Sklep byl vyklizen pouze od suti a dalšího nepořádku (plechovky od barev, kyblíky, prázdné nádoby atd.). Kdo si věci ve sklepě ponechal, zůstaly tam i po dobu jeho rekonstrukce. V daném případě je třeba uzavřít, že žalovaný si nikterak nepočínal způsobem, aby žalobkyni nevznikla škoda a žalobkyně je dále přesvědčena, že si žalovaný byl dobře vědom, co vyhazuje a kdo je vlastníkem matrací. Pokud se týká specifikace matrací, tak se jednalo o 6 ks matrací (3 ks v rozměru 63x88 cm a 3 ks v rozměru 40x88 cm) potažených pevnou přízovou tkaninou a 1 ks přehozu (čabraka) v rozměru 190x88 cm s výplní, potažený stejným typem tkaniny. K výzvě soudu podáním ze dne 22. 3. 2024 upřesnila, že pohovka byla na renovaci odvezena dne 27. 3. 2023 truhlářem, panem jméno FO, matrace byly proto opřeny o postel souseda Anonymizováno, která se t. č. také nacházela ve sklepě, tj. v době, kdy žalovaný odnesl ze sklepa postel pana Anonymizováno a spolu s ní i matrace žalobkyně, byla pohovka samotná v péči pana Anonymizováno. Než byla pohovka převezena, na pohovce byly umístěny 3 sedací matrace, které byly překryty čabrakou, 3 opěrné matrace byly položeny na zemi za gaučem.

4. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav:

5. Z předžalobní výzvy ze dne 4. 1. 2024 na čísle listu 5 soud zjistil, že žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, a to ve lhůtě 7 dnů od doručení této výzvy. Dle doručenky byla výzva žalovanému doručena dne 4. 1. 2024.

6. Z odpovědi na předžalobní výzvou ze dne 12. 1. 2024 na čísle listu 9 se podává, že žalovaný nárok žalobkyně zcela neuznává.

7. Z e-mailové komunikace na čísle listu 13 se podává, že dne 4. 5. 2023 odeslal jméno FO žalovanému zprávu, „Anonymizováno, vy jste kromě té mé postele vyhodili i nějaké další věci?“ Načež mu žalovaný odpovídá, „jméno FO, o tu postel byly opřené matrace, tak jsme vzali taky, bral jsem to stejně jako nahoře, postel plus matrace. Anonymizováno vyšiluje, ale mě vůbec nenapadlo, že to k tomu nepatří, bylo to v dost bídném stavu, navíc společně s postelí.“ Téhož dne se manžel žalobkyně obrací na výbor bytového domu s žádostí, aby do sklepa byly vráceny historické matrace k jejich nábytku uloženému ve společných prostorech.AnonymizovánoNa to předseda výboru jméno FO sděluje, že o ničem neví.

8. Z e-mailové komunikace na čísle listu 40 vyplývá, že se soused jméno FO obrátil na žalovaného s tím, že až bude před barákem kontejner, tak že do něj potřebuje dostat postel a matraci, co má nahoře plus druhou postel s matrací, co má ve sklepě. Kontejner by měl být přistaven 27. 4., ale to bude na dovolené. Načež žalovaný odpovídá, že mu 27. 4. s přenesením postelí pomůže. Načež mu žalovaný dne 28. 4. 2023 sděluje, že kontejner od Anonymizováno byl přistaven 27. 4., měli u něj i pomocníka, který mu pomohl s postelemi. Vzali tedy postel jak z třetího patra, tak i ze sklepa s matracemi.

9. Na fotografii na čísle listu 42 je zachycen sklepní prostor, ve kterém je nepořádek. Jsou zde rozházené různé barvy, štětce, kýble, na stavební odpad a vzadu je vidět konstrukce pohovky a na ní jsou položeny nějaké matrace. Na fotografii na čísle listu 47 je zachycen sklep již po rekonstrukci, vyčištěn od stavebního odpadu, a i je zde vidět postel s matrací (čabrakou).

10. Z výslechu svědka jméno FO, jakožto manžela žalobkyně, soud zjistil, že s manželkou bydlí v bytovém domě na adrese Jméno žalovaného B Anonymizováno, žalovaný je jejich sousedem. Vypověděl, že ve sklepě měli uložený starý gauč s matracemi, jednoho dne zjistili, že matrace zmizely, že je měl vyhodit žalovaný, který ze sklepa vyhazoval pro jiného souseda postel. Vypověděl, že pohovku získala manželka od svého otce, který bydlel v Anonymizováno, do Anonymizováno ji převezli asi v roce 2021. Po celou dobu byla umístěna ve sklepě bytového domu. Matrace byly modré, 3 na sezení, 3 opěrné. Pak tam byl dole na sezení přehoz, tzv. čabraka, ze stejné látky. Naposledy matrace viděl, když pomáhal panu truhláři odnášet pohovku na renovaci. Pohovku dávali na renovaci asi v březnu 2023, panu jméno FO. Když pohovku dávali na renovaci, matrace umístili k posteli pana Anonymizováno, která tam byla opřená. Rekonstrukce sklepních prostor probíhala v roce 2022, byla ukončena si v prosinci 2022, před uvedenou rekonstrukcí bylo běžné, že se sklep nezamykal a byl přístupný všem obyvatelům bytového domu. Na konci roku 2022 ukončil svou funkci ve výboru. Nový výbor již sklep zamyká. To, že matrace ze sklepa zmizely, zjistil, když chtěli dát matrace vyčistit. Matrace však ve sklepě nenašli, a protože neviděl ve sklepě ani postel pana Anonymizováno, šel nejdříve za sousedem Anonymizováno, jestli neví, co se děje a ten mu sdělil, že dal žalovanému pokyn, aby postel vyhodil a pravděpodobně, tedy asi vyhodil i jejich matrace. Svědek se vyjádřil k fotografiím na čísle listu 41 až 44 s tím, že se podle něho jedná o fotografie sklepa před rekonstrukcí, neboť zde byla popraskaná omítka, rozbitá podlaha. Na dalších fotografiích je zachycen sklepní prostor po rekonstrukci, včetně jejich pohovky.

11. Z výslechu svědka jméno FO Anonymizováno, souseda žalobkyně a žalovaného, soud zjistil, že k dotazu soudu uvedl, že spor se týká ztráty vybavení domácnosti, když do sklepa ukládal starou postel. Myslí si, že to bylo 11. 3. 2023, ve sklepě v tu dobu byla umístěna i historická postel s matracemi, nějakými polštáři tmavé barvy. Věděl, že pohovka s matracemi jsou manžela žalobkyně, neboť, když tam ukládali starou postel svědka, tak byli domluveni, že se to položí právě na tuto pohovku. Jednak, aby nebylo zabíráno další místo a jednak, aby matrace byly opřeny, chráněny o jeho postel. K dotazu soudu, jak je možné, že si pamatuje tak přesně datum, uvádí, že následně 13. 3. 2023 odjel na pracovní cestu do Anonymizováno, do Anonymizováno, kde si způsobilo pracovní úraz, následně absolvoval operaci a od té doby by již toho nebyl fyzicky schopen, tedy donést postel do sklepa. Svědek vypověděl, že měl v bytě 2 totožné staré postele s matracemi, jelikož už byly nevyhovující, objednal nové, ale z výroby přišly postupně, takže když přišla první matrace, starou postel umístil s pomocí manžela žalobkyně do sklepa s tím, že až bude přistaven kontejner, postel se tam vyhodí. Poté přišla z výroby druhá postel, a protože už fyzicky nebyl schopen odnést ji do sklepa, byla opřena ve společných prostorách o zeď ve třetím patře. Kontejner byl přistaven, když byl na dovolené, domluvil se tedy s žalovaným, aby tam postele s matracemi vyhodil. Po návratu z dovolené byl s žalovaným ještě na pivu, žalovaný připustil, že vyhodil ze sklepa ještě i něco jiného, co nepatřilo svědkovi, svědek ho poprosil, ať si to vyřeší s žalobkyní, že se s tím nechce mít nic společného. Rekonstrukce sklepa probíhala do roku 2022.

12. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil že, se na něj obrátil manžel žalobkyně s tím, že by potřebovali opravit postel, následně se sešli v bytovém domě, kde mu postel ukázal, svědek si ji odvezl a opravil. Jednalo se o starou postel z první republiky, jakoby gauč. Měl 3 matrace jako sedáky, 3 matrace jako opěráky, výklopnou sedací plochu, kdy byl úložný prostor. Matrace byly modré. Matrace s sebou nechtěl brát, protože má ve výrobně malý prostor, takže je s manželem žalobkyně sundali a vzal si jenom konstrukci postele. Matrace zůstaly ve sklepě. Má za to, že je o něco opírali. Když opravoval postel nabízel žalobkyni a jejímu manželovi též práci čalouníka, který by renovoval uvedené matrace. Přeměřoval je, matrace měly atypické rozměry, nešlo je běžně koupit. Když postel dovezl zpátky, žalobkyně si stěžovala, že jim matrace zmizely a požádala ho, aby u čalouníka zjistil cenu nových matrací. K dotazu soudu uvedl, že předpokládal, že matce jsou už prosezené, proto žalobkyni navrhl již dříve jejich renovaci, a to u čalounictví Anonymizováno, na adresa. Když gauč odvážel k sobě, má za to, že sklep byl po rekonstrukci, bylo to tam vyklizené, ke stavu matrací uvedl, že matrace byly zaprášené.

13. Z výslechu žalovaného, pokud je mu předestřena emailová komunikaci se sousedem Anonymizováno uvedl, že se snažil zjistit, co se vůbec stalo. Vyhodil tělo postele a matraci, která byla o postel opřená. Pokyn od pana Anonymizováno zněl, vyhodit postel s matrací nahoře i dole. Dle žalovaného svědek jméno FO není důvěryhodným svědkem. Pokud v emailové komunikaci uvedl, že vyhodil matrace, tedy uvedl výraz v množném čísle, toto mu bylo vsugerováno. V rámci SVJ byl svědkem několika smyšlenek ze strany jméno FO, proto nelze vyloučit, že toto je taky „bouda“. S žalobkyní má špatné sousedské vztahy, dokonce na ni podal trestní oznámení, její jednání označuje jako šikanózní. K dotazu žalobkyně uvedl, že to, že by matrace vyhodil, nikdy nepopřel, avšak jakákoli debata s žalobkyní postrádala smysl.

14. Z výslechu svědka jméno FO, externího předsedy SVJ bytového domu Jméno žalovaného B, vzal soud za zjištěné, že žalovaný i žalobkyně jsou členy předmětného SVJ, on je předsedou od prosince 2022. Žalovaný je členem výboru. právnická osoba byl prvně někdy po nástupu do své pozice z jeho pohledu to bylo staveniště, nacházely se tam různé předměty. Jednalo se o menší prostor, který se nevětrá, je tam vysoká vlhkost, objevovala se tam plíseň. O tom, že se ztratil nějaký gauč se dozvěděl z elektronické platformy, která se využívá pro správu domu a na kterou mají přístup všichni členové SVJ. Matně si vzpomíná, že tam nějaký gauč byl, ale bral ho jako zázemí pro dělníky. O tom, že by žalobkyně měla mít ve sklepě uložen historický gauč ničeho nevěděl. Někdy na začátku dubna 2023, se na něj obrátil pan jméno FO s tím, že by potřeboval přístup do sklepa, že tam má nějakou postel, kterou by potřeboval vyklidit. Svědek působí jako externí předseda, nebydlí v domě, proto pana Anonymizováno odkázal na pana Anonymizováno.

15. Z výslechu svědkyně jméno FO, bývalé členky SVJ vzal soud za zjištěné, že ta situace s matracemi se stala v době, kdy vlastnila byt v bytovém domě Jméno žalovaného B a zároveň byla členkou nově zvoleného SVJ spolu s žalovaným a s panem jméno FO. Svědkyně byla ve sklepě 10. 10. a 6. 12. 2022, to si přesně dohledala, situace s bývalými členy SVJ byla velmi vyhrocená, na fotografiích je zachycen takzvaně stavební bordel, ale byly tam i svítidla, zrcadla, štafle lžíce od malty. Na fotografiích je zachycen i nějaký gauč. Poté, co převzali SVJ, respektive nastoupili do funkce výboru, sklep zamkli. Pokud měla popsat gauč uvedla, že má za to, že to byl gauč, který měla její babička, z třicátých let. S opěráky, dle svědkyně na sedácích ležely proleželé staré špinavé matrace, ušpiněné od zednických lžic a papíry od svačiny.

16. Ze znaleckého posudku číslo hodnota Anonymizováno tituly před jménem jméno FO na čísle listu 113 se podává, že ceny matrací stanovila jako cenu obvyklou, tj. cena, která by byla dosažena při prodejích obdobného majetku na našem trhu i v zahraničí. Jedná se o klasickou ukázku prvorepublikového gauče tzv. denní lehátko či sedačka styl ArtDeco přibližný rok stáří jsou třicátá léta dvacátého století. Jako hodnotu tří kusů historických matrací o rozměru 63x88 cm s přihlédnutím na běžné opotřebení historické zpracování a materiál, znalkyně stanovila 4 500 Kč, hodnotu 3 kusů historických matrací o rozměru 40x88 cm stanovila na částku 3 000 Kč a hodnotu přehozu s vyplní tzv. čabraky stanovila na částku 2 000 Kč. Hodnota byla určena jako hodnota historická s přihlédnutím k běžnému užívání. Znalkyně dále uvedla, že má za to, že v současné době není možné zakoupit matrace či čabraku v rámci běžného prodeje, jelikož matrace mají atypický tvar a čabraky dnešní výroby nedosahují kvality a gramáže původního kusu. Možností je tak pouze zakázková výroba na míru. K obvyklé ceně se přičítá sběratelská a historická hodnota, jelikož původní doplňky jsou vždy sběratelsky cennější, neboť je v nich obsažena historická hodnota, původní umělecké či řemeslné práce. Nově vyhotovené matrace a čabraka budou vždy už jen novodobou kopií původních kusů. Má za to, že kdyby matrace byly zasaženy vlhkostí natolik, že by byly poničené a měly by nulovou hodnotu, že by tak nutně musela být poškozena i samotná konstrukce pohovky. Dřevo na vlhkost reaguje velmi rychle a viditelně. (šedé zbarvení, nafouknutí dřeva, rozklížení). Ve svém výslechu znalkyně upřesnila, že ji žalobkyně oslovila již před ustanovení soudem, zda je v obecné rovině možno věc ocenit, zda je toho schopna. Uvedla, že ano, že několik těchto předmětů oceňovala. Uvádí, že k dispozici měla fakturu od žalobkyně za renovaci, ze které nepochopila, že by dřevěná konstrukce pohovky byla zasažena plísní, houbami, znalkyně uvádí, že dřevo přijímá vlhkost dříve než látka, tedy má za to, že pokud by pohovka byla zasažena vlhkostí, plísněmi, že toto by muselo být zřejmé i na dřevěném rámu. S ohledem na uvedené má za to, že toto nebylo a vyšla tedy z toho, že plísní nebo houbami zasažen předmět nebyl. Uvádí, že jinak by to velmi bylo časově a finančně náročné, že by se tam projevovaly praskliny, nabobtnání. Znalkyně dále uvedla, že pokud uvedla tzv. historickou hodnotu, zohlednila v tom technologie, které byly v té době používány, teda skutečnost, že uprostřed matrací byly používány pravé koňské žíně, což už dnes se nepoužívá.

17. Výše uvedené je pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněném nároku plně postačující. Soud hodnotil provedené důkazy jednotlivě i ve vzájemných souvislostech. Co se týká listinných důkazů pravost a správnost nebyla namítána, soud proto neměl důvod z těchto listin při svém rozhodování nevycházet ani jim v rámci hodnocení důkazů přisuzovat nižší hodnotu. Pokud se jedná o předložený znalecký posudek, soud neměl důvod z něj nevycházet, když byl vypracován znalcem se specializací na stanovení ceny starožitnictví. Znalecký posudek za současného výslechu znalce vytvořily vcelku srozumitelný rámec, o nějž se bylo lze při rozhodování opřít, byl přesvědčivý a jeho závěr byl logicky odůvodněn. Soud čerpal svá jednotlivá skutková zjištění, která vzal za prokázané. Soud vyčerpal předmět dokazování s tím, že výše uvedené je naprosto dostatečné pro rozhodnutí ve věci a ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními.

18. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalovaný vyhodil do velkoobjemového kontejneru na odpad mj. matrace, jež byly součástí historické pohovky ve vlastnictví žalobkyně. Tomu, že pohovka s matracemi byla ve vlastnictví žalobkyně, soud uvěřil již z žaloby, jejíž přílohou byly i fotografie pohovky s matracemi a tato skutečnost byla posléze potvrzena i svědkem jméno FO. Svědek jméno FO i svědek jméno FO pak s žalobkyní, případně manželem žalobkyně, jednali jako s vlastníkem věci. V řízení bylo dále prokázáno, že svědek jméno FO spolu s panem jméno FO umístil do sklepa svou starou postel s matrací, a v době, kdy byl v zahraničí, požádal SVJ o zpřístupnění sklepa, který se po převzetí novým výborem již zamykal. S ohledem na skutečnost, že předseda SVJ v bytovém domě nebydlel, odkázal svědka Boháče na žalovaného, který byl také členem SVJ a disponoval klíči od sklepa. Jak vyplývá z emailové komunikace mezi žalovaným a sousedem Anonymizováno, žalovaný vyhodil do velkoobjemového kontejneru na odpad postele svědka Anonymizováno, jednu umístěnou ve třetím patře bytového domu a jednu ve sklepě. Nicméně žalovaný v konverzaci výslovně uvedl, že: jméno FO, o tu postel byly opřené matrace, tak jsme vzali taky, bral jsem to stejně jako nahoře, postel plus matrace. Anonymizováno vyšiluje, ale mě vůbec nenapadlo, že to k tomu nepatří, bylo to v dost bídném stavu, navíc společně s postelí.“. Tedy z jazykového a logického výkladu jasně vyplývá, že žalovaný vyhodil ze sklepa kromě postele a k ní náležející matrace ještě jiné matrace, a to matrace žalobkyně. Uvedené zcela koresponduje s tím, že k vyhození matrací došlo dne 27. 4. 2023 (dle emailu žalovaného, pobytu svědka Anonymizováno v zahraničí), kdy konstrukce pohovky byla u čalouníka (výpověď svědka jméno FO) a matrace z pohovky tak byly dle svědka jméno FO a čalouníka opřené o postel svědka Anonymizováno, které tam umístili, když stěhovali pohovku ze sklepních prostor za účelem její renovace. Sám žalovaný při svém výslechu připustil, že skutečnost, že by matrace vyhodil, v podstatě ani nikdy nepopřel a svědek jméno FO z jeho chování a mluvy chápal, že to byl právě žalovaný, kdo matrace vyhodil, ale nechtěl se více zapojovat do uvedené záležitosti.

19. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:

20. Podle § 2951 o. z. se škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

21. Podle § 2955 o. z. nelze-li výši náhrady škody přesně určit, určí ji podle spravedlivého uvážení jednotlivých okolností případu soud.

22. Podle § 2969 odst. 1 o. z. se při určení výše škody na věci vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit. Podle odst. 2 téhož ustanovení poškodil-li škůdce věc ze svévole nebo škodolibosti, nahradí poškozenému cenu zvláštní obliby.

23. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, soud posoudil věc následovně: V řízení bylo prokázáno, že žalovaný vyhodil do velkoobjemového kontejneru na odpad mj. matrace, jež byly součástí historické pohovky ve vlastnictví žalobkyně.

24. Znalkyně uvedla, že aby mohla pohovka opětovně sloužit svému účelu, je nutné nechat vyhotovit nové matrace (včetně čabraky). Obvyklou cenu matrací stanovila s přihlédnutím k běžnému užívání a k jejich historické hodnotě celkově na částku 9 500 Kč. Soud při stanovení výše škody za užití § 2955 o. z. z této částky vycházel. Škoda se primárně nahrazuje uvedením do předešlého stavu a pokud toto není možné (jako v daném případě), vychází se z obvyklé ceny v době poškození se zohledněním toho, co musí poškozený k obnovení funkce vynaložit. Žalobkyně s ohledem na nabídku čalounictví Anonymizováno, které stanovilo cenu za vyhotovení matrací na částku 42 000 Kč, požadovala uhrazení právě této částky. Nicméně soud této úvaze žalobkyně nepřisvědčil. Je sice judikatorně ustáleno, že i když dojde ke škodě na „staré“ pohovce v určité obvyklé hodnotě, je nutno odškodnit i skutečnost, že poškozený měl do škodní události funkční pohovku a že k obnovení její funkčnosti musí vynaložit náklady, které by jinak vynaložit nemusel a že tak náhrada může převýšit samu obvyklou cenu poškozené věci, nicméně se zřetelem k judikatorní praxi běžné v zahraničí – může jít o převýšení nejvýše třetinové (viz Eliáš, K. a kolektiv. Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 1. vydání, 2012, s. 1047). Se zřetelem na výše uvedené soud vyšel z obvyklé ceny všech chybějících matrací, tj. z částky 9 500 Kč, když tuto s drobným zaokrouhlením navýšil o jednu třetinu, tj. na konečnou částku 12 700 Kč. Pokud žalobkyně požadovala i cenu zvláštní obliby ve výši 8 000 Kč, v této části soud shledal žalobu jako zcela nedůvodnou. Byť soud uvěřil tomu, že matrace spolu s pohovkou se v rodině žalobkyně dědily z generace na generaci a že má žalobkyně na pohovku vzpomínky již ze svého dětství, nelze ze způsobu jejího skladování a z péče o ni, v době před jejich vyhozením, usuzovat o tom, že by žalobkyni měla náležet i tzv. cena zvláštní obliby. V řízení bylo fotografiemi předloženými samotnou žalobkyní prokázáno, že pohovka spolu s matracemi byla umístěna ve sklepním prostoru, bez oken. Pohovka ani matrace nebyly nijak chráněny, spolu s nimi se ve sklepě nacházel stavební materiál, prach. Konečně sama žalobkyně uvedla, že 3 opěrné matrace byly umístěny dokonce na zemi (!), a to i v době před rekonstrukcí sklepa, který se v tu dobu nacházel ve velmi neutěšeném stavu. Manžel žalobkyně pak vypověděl, že takto se pohovka ve sklepě nacházela více jak dva roky, tedy soud i pokud by připustil, že s přihlédnutím k rozměrům pohovky by bylo lze uvažovat o jejím umístění ve sklepě, pokud by pro žalobkyni měla tvrzenou zvláštní oblibu, jistě by se jednalo jen o umístění dočasné a pohovku by po převezení do Anonymizováno nechala v těsné časové souslednosti renovovat. Konečně z výpovědi všech slyšených osob vyplynulo, že v době jejího umístění do sklepa, se sklep nezamykal a byl tak volně přístupný všem obyvatelům bytového domu. Všechny tyto skutečnosti popírají, že by žalobkyni měla náležet i tzv. mimořádná cena, při které se zohledňují i nemajetkové aspekty, zvláště pak osobní vztah poškozeného k věci (srovnej rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 992/2018).

25. Žalobkyni vzniklo podle ust. § 1970 z.č. 89/2012 Sb. právo požadovat vedle náhrady škody také úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V řízení bylo prokázáno, že předžalobní výzva byla doručena žalovanému dne 4. 1. 2024 a že lhůta k plnění byla stanovena na 7 dnů, pokud tedy žalobkyně požadovala i zaplacení úroků z prodlení od 12. 1. 2024, soud v této části, co do přiznané částky, žalobě vyhověl.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1, 2, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 19 052,80 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 500 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 700 Kč (12 700 Kč obvyklá cena věci včetně nákladů stanovená ZP a úvahou soudu + 8 000 Kč cena zvláštní obliby) sestávající z částky 1 940 Kč za každý ze sedmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí věci, žaloba, účast u ÚJ 19. 3. 2024, 17. 4. 2024, 13. 6. 2024, 17. 9. 2024 a 17. 6. 2025) a z částky 810 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní výzva) včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (do 31. 12. 2024) a jedné paušální náhrady á 450 Kč (po 1. 1. 2025) dle § 13 odst. 4 a. t. Další vyjádření žalobkyně soud neshledal účelnými, když žalovanému nelze klást k tíži, že žaloba nebyla podána bezvadně a žalobkyně musela být vyzvána ve smyslu ust. § 118a o. s. ř (v žalobě zcela absentoval konkrétní popis pohovky, matrací). K nákladům žalobkyně je také nutno připočíst náklady znaleckého posudku ve výši 9 554 Kč, o nichž bylo rozhodnuto usnesením zdejšího soudu ze dne 2. 5. 2025 č. j.: 47 C 8/2024-112, které nabylo právní moci dne 30. 5. 2025. Celkové náklady žalobkyně činí 29 154 Kč, když po odečtení úspěchu žalovaného, žalobkyni náleží náhrada ve výši 22,71 %, tj. po drobném zaokrouhlení částka 6 621 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.