OSPH02 19 C 255/2025-40

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Mgr. Ing. Danielem Zejdou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. Michalem Gemrotem sídlem Náměstí Míru 341/15, 120 00 Praha 2 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované. v Anonymizováno, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro určení vlastnického práva k movité věci

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení, že žalovaná je vlastníkem osobního automobilu Anonymizováno, registrační značky SPZ, VIN VIN kód, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 450 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou domáhá určení, že žalovaná je vlastníkem motorového vozidla tovární značky Anonymizováno, registrační značky SPZ, VIN VIN kód. Žalobu odůvodnil tím, že dne 14. 7. 2021 uzavřel se žalovanou kupní smlouvu, na jejímž základě na žalovanou převedl vlastnické právo k uvedenému vozidlu, vozidlo jí předal a žalovaná se zavázala zajistit změnu zápisu vlastníka a provozovatele vozidla v registru silničních vozidel. Žalovaná tuto povinnost nesplnila a v registru silničních vozidel je nadále jako vlastník a provozovatel evidován žalobce. Žalobce uvedl, že se bez součinnosti žalované nemůže domoci změny zápisu v registru vozidel, neboť nedisponuje vozidlem ani doklady potřebnými k provedení evidenční kontroly. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřuje v tom, že je vystaven negativním důsledkům plynoucím z evidence jeho osoby jako vlastníka a provozovatele vozidla, a to zejména odpovědnosti související s jeho provozem a povinnostem podle zvláštních právních předpisů.

2. Žalovaná prostřednictvím soudem jmenovaného likvidátora navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že je v likvidaci, nedisponuje účetnictvím ani majetkem společnosti a že v rámci likvidační činnosti nebylo zjištěno vlastnictví motorových vozidel. K předmětnému vozidlu žalovaná uvedla, že bylo prodáno již v roce 2021, žalovaná jím nedisponuje, není známo, kde se nachází, ani zda nadále existuje jako věc v právním smyslu. Vozidlo nemá platnou technickou prohlídku ani sjednané pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalovaná namítla, že není postaveno najisto, kdo je ke dni rozhodování vlastníkem vozidla, a že žalobce neunesl důkazní břemeno ohledně existence vozidla. Z těchto důvodů žalovaná popřela existenci naléhavého právního zájmu žalobce na požadovaném určení.

3. Ve věci bylo možno rozhodnout na základě listinných důkazů předložených účastníky; oba účastníci výslovně souhlasili s rozhodnutím bez nařízení jednání. Soud proto rozhodl bez nařízení jednání podle § 115a o. s. ř.

4. Na základě předložených listin učinil soud následující skutková zjištění:

5. Žalobce byl vlastníkem motorového vozidla tovární značky Anonymizováno, registrační značky SPZ, VIN VIN kód. Dne 14. 7. 2021 uzavřel žalobce se žalovanou kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k uvedenému motorovému vozidlu na žalovanou (kupní smlouva ze dne 14. 7. 2021). Žalovaná se v kupní smlouvě zavázala zajistit změnu zápisu vlastníka a provozovatele vozidla v registru silničních vozidel (kupní smlouva ze dne 14. 7. 2021). Kupní cena za vozidlo byla žalované uhrazena (prohlášení o zaplacení kupní ceny ze dne 16. 12. 2024). V registru silničních vozidel je ke dni 28. 5. 2024 jako vlastník a provozovatel vozidla evidován žalobce (výpis dat z Registru silničních vozidel ze dne 28. 5. 2024). Žalobce dne 28. 5. 2024 podal žádost o zápis změny údajů v registru silničních vozidel, která nemohla být dokončena pro absenci evidenční kontroly vozidla (formulář podané žádosti ze dne 28. 5. 2024; osvědčení o digitálním úkonu ze dne 28. 5. 2024). Poslední technická prohlídka vozidla proběhla dne 29. 6. 2022 a její platnost skončila dne 23. 3. 2024 (protokol o poslední technické prohlídce vozidla). Žalovaná je od 10. 6. 2025 v likvidaci (usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2025).

6. Z předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu:

7. Žalobce v roce 2021 převedl vlastnické právo k předmětnému vozidlu na žalovanou na základě kupní smlouvy a zápis změny vlastníka v registru silničních vozidel nebyl proveden.

8. Podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, lze žalobou na určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat se ochrany jen tehdy, jeli na takovém určení naléhavý právní zájem. Naléhavý právní zájem je dán tehdy, pokud se žalobce nemůže ochrany svého práva domoci jiným právním prostředkem a pokud určovací žaloba je způsobilá odstranit stav právní nejistoty nebo ohrožení práva.

9. Soud předně konstatuje, že judikatura Nejvyššího soudu připouští naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k silničnímu motorovému vozidlu i v případech, kdy se takovou žalobou neřeší vydání věci, neboť bez tohoto určení nelze dosáhnout změny údajů v registru silničních vozidel či v technickém průkazu vozidla (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2007, sp. zn. 32 Odo 10/2006). Rovněž Ústavní soud opakovaně zdůraznil, že ačkoli registr silničních vozidel není veřejným seznamem ve smyslu soukromého práva, nesoulad mezi skutečným stavem a evidencí v registru může mít reálné dopady do právní sféry jednotlivce a právní řád musí poskytovat účinné prostředky k dosažení souladu evidovaného stavu se stavem skutečným (srov. zejména nález Ústavního soudu ze dne 9. 11. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 114/20).

10. Rozhodující však v projednávané věci není obecná způsobilost určovací žaloby odstranit právní nejistotu, nýbrž to, jakého konkrétního určení se žalobce domáhá. Naléhavý právní zájem se neposuzuje abstraktně, ale vždy ve vztahu ke konkrétnímu petitu a k právní sféře žalobce. Žalobce se v této věci nedomáhá určení vlastního právního postavení, tedy určení, že sám není vlastníkem předmětného vozidla, nýbrž se domáhá pozitivního určení vlastnického práva jiné osoby – žalované.

11. Takové pozitivní určení však přesahuje rámec nezbytné ochrany právní sféry žalobce. Žalobce nemá právní nárok na to, aby soud autoritativně deklaroval existenci vlastnického práva jiné osoby, neníli takové určení nezbytné k ochraně jeho vlastních práv. K ochraně práv žalobce by postačovalo určení, že žalobce již není vlastníkem vozidla, neboť právě takové negativní určení je podle ustálené judikatury způsobilé sloužit jako podklad pro odstranění nesouladu v registru silničních vozidel.

12. Judikatura Nejvyššího správního soudu, aprobovaná Ústavním soudem, výslovně vychází z toho, že správní orgány mohou na základě pravomocného rozhodnutí civilního soudu o určení, že osoba zapsaná v registru vozidel není vlastníkem vozidla, odstranit údaj o vlastnictví, aniž by bylo nezbytné autoritativně určovat, kdo je jeho vlastníkem (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016, č. j. 7 As 254/201633, a závěry shrnuté v nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 114/20). Právě tento postup respektuje meze určovací žaloby a současně nezasahuje do práv třetích osob.

13. Soud rovněž přihlédl k tomu, že v projednávané věci není ke dni rozhodování postaveno najisto, zda žalovaná je aktuálním vlastníkem vozidla, zda vlastnické právo mezitím nepřešlo na třetí osobu, ani zda vozidlo nadále existuje jako věc v právním smyslu. Pozitivní určení vlastnického práva žalované by tak bylo zatíženo značnou skutkovou nejistotou a mohlo by vést k zásahu do práv osob, které nejsou účastníky řízení.

14. Za této procesní situace soud uzavírá, že žalobce nemá naléhavý právní zájem na požadovaném určení, že vlastníkem vozidla je žalovaná, neboť ochrany své právní sféry se může domoci jiným, přiléhavějším žalobním typem, a to negativní určovací žalobou směřující k určení, že sám vlastníkem vozidla není. Soud proto žalobu zamítl.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 450 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 450 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (srov. Nejvyšší soud, sp. zn. 28 Cdo 2638/2025).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.