OSPH03 19 C 860/2018-145

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ 2. právnická osoba, IČO ⟪LB:lb_008⟫ sídlem adresa žalované ⟪LB:lb_009⟫ zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_010⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_011⟫ o zaplacení částky ve výši částka

I. Žaloba, aby žalovaný 1) byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaný 2) byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku částka, do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalovaného 1) Mgr. jméno příjmení, advokáta.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení částku částka, do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalované 2) JUDr. jméno příjmení, advokátky.

1. Žalobce se žalobou, která byla u soudu podána dne datum, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil každému z žalovaných zaplatit žalobci částku částka. K odůvodnění žaloby uvedl, že se žalobou domáhá po žalovaných zaplacení částky jako finanční náhrady ve smyslu § 59a zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (dále jen„ vodní zákon“), za omezení vlastnického práva žalobce k pozemku, na kterém stojí vodní dílo, které bylo ke dni datum ve vlastnictví žalovaného 2) a ke dni podání žaloby ve vlastnictví žalovaného 1). Žalobce je státním podnikem, který byl založen Ministerstvem zemědělství České republiky za účelem výkonu správy povodí, významných vodních toků, zajištění a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod v oblasti řeky anonymizováno a dalších činností, které vykonávají správci povodí dle příslušných právních předpisů. Aktivní věcnou legitimaci žalobce odůvodňuje ust. § 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku (dále jen „zákon o státním podniku“). Žalobce nemá vlastní majetek, má však právo hospodařit s majetkem státu jako státní podnik a dle ust. § 16 odst. 2 zákona o státním podniku vykonává při hospodaření s majetkem státu práva vlastníka. Žalovaná 2) byla ke dni datum vlastníkem stavby vodního díla - příjmení jméno, která byla vybudována před datum na říčním km anonymizováno vodního toku obec, a je zapsána v katastru nemovitostí na list vlastnictví k. ú. obec u stát. instituce, stát. instituce. Žalovaný 1) je vlastníkem vodního díla ke dni podání žaloby. Dle ust. § 55 odst. 1 vodního zákona patří mezi vodní díla i jezy. ulice dílo stojí na pozemku parc. č. stavební 570 k. ú. obec o výměře 301 m2, ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit pro žalobce, zapsaném na list vlastnictví u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště Písek. Vzhledem k ust. § 59a vodního zákona, které bylo vloženo do vodního zákona zákonem č. 303/2013 Sb., je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před datum a jeho užívání. V souladu s tímto ustanovením je žalobce vázán povinností strpět stavbu vodního díla ve vlastnictví třetí osoby a umožnit jeho užívání. V souvislosti s výše uvedeným, tj. ke dni datum, vznikl nárok žalobce na jednorázovou náhradu za vodní dílo postavené na pozemku ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit pro žalobce. Nárok na náhradu za vodní dílo, postavené na pozemku ve vlastnictví ČR s právem hospodařit pro žalobce vznikl v době, kdy byla skutečným vlastníkem vodního díla žalovaná 2), která však následně vodní dílo převedla na žalovaného 1), který je dle výpisu z list vlastnictví pro k. ú. obec ke dni datum vlastníkem vodního díla. Vzhledem k tomu, že zákon č. 303/2013 Sb. blíže nespecifikuje k jakému okamžiku vázat vlastnictví vodního díla ve vztahu k vymáhanému nároku dle § 59a vodního zákona, podal žalobce z důvodu opatrnosti žalobu i vůči žalovanému 1) a žalované 2), neboť otázka pasivní legitimace v obdobných případech nebyla v judikatuře dosud vyřešena. Za omezení vlastnického práva žalobce k pozemku, na kterém se nachází vodní dílo ve vlastnictví jiného subjektu, náleží žalobci náhrada, která je koncipovaná jako jednorázová náhrada za zákonné věcné břemeno. Výše náhrady byla stanovena dle ust. § 16b odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, jako pětinásobek obvyklého ročního nájemného k pozemku parc. č. st. anonymizováno k. ú. obec, o výměře výměra, v celkové výši částka, přičemž obvyklé roční nájemné bylo stanoveno na částku částka na základě znaleckého posudku ze dne datum vypracovaného společností anonymizována tři slova, se sídlem adresa. Jedná se o znalecký ústav v oboru ekonomiky a stavebnictví. Žalobce k náhradě ve výši částka připočítává i DPH v zákonné výši. Žalobce vystavil daňový doklad na částku částka se splatností datum, který byl odeslán žalovanému 1). Žalobce odkazuje na část 46. v čl. OV (přechodná ustanovení) zákona č. 303/2013 Sb., kde byla stanovena lhůta 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti daného zákona (od datum) pro dohodu mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla o náhradě za užívání pozemku podle § 59a vodního zákona s tím, že pokud k dohodě ve stanovené lhůtě nedojde, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vlastníka vodního díla o výše náhrady soud. Žalovaný 1) a žalovaný 2) neprojevili žádnou iniciativu řešit své poměry ve vztahu k žalobci a žalobce nekontaktovali. Za tímto účelem byl žalovanému 1) zaslán dne datum dopis, ve kterém žalobce žalovaného 1) informoval o povinnostech vyplývajících z vodního zákona a vyzval jej dopisem k uzavření přiložené dohody o finanční náhradě ve výši částka + DPH za omezení vlastnického práva k pozemku. Vzhledem k tomu, že mezi účastníky nedošlo k uzavření dohody, byla následně žalovanému 1) zaslána faktura na částku částka odpovídající výši náhrady ve smyslu § 59a vodního zákona včetně DPH se splatností datum. Následně byla rovněž zaslána i předžalobní výzva dne datum. Žalovaný 1) a žalovaná 2) žalobci na náhradu ničeho nezaplatili, a proto se žalobce domáhá vydání tohoto rozhodnutí.

2. Žalovaný 1) s žalobou nesouhlasil a vznesl námitku nedostatku pasivní věcné legitimace, neboť nebyl ke dni datum vlastníkem stavby vodního díla, neboť toto nabyl až dne datum na základě kupní smlouvy. Navíc v kupní smlouvě byl žalovanou 2) ubezpečen, že s nemovitostmi nejsou spojeny žádné závady, žádné dluhy, či jiné povinnosti s výjimkami výslovně uvedenými v kupní smlouvě. Absence pasivní věcné legitimace žalovaného 1) vyplývá i z podstaty nároku, neboť s ohledem na ust. § 59a vodního zákona vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před datum a jeho užívání, přičemž účinnost tohoto právního předpisu nastala datum a dle přechodných ustanovení by se žalobce měl do dvou let od uvedeného data pokusit s vlastníkem vodního díla o uzavření dohody, když tato lhůta uplynula datum. V té době, do které se měl žalobce pokusit o dohodu, žalovaný 1) nebyl vlastníkem předmětné nemovitosti. Namítá, že žaloba nemůže být důvodná i pro to, že předmětné vodní dílo je vodním dílem, které se zde nachází pravděpodobně více než sto let a v souladu s výkladem ust. § 59a vodního zákona by tedy měla být poskytovaná náhrada vlastníkovi pozemku, na kterém stojí vodní dílo, pouze tehdy, pokud došlo k rozšíření již existujícího omezení vlastnických práv vlastníka pozemku, který náhradu požaduje. Případná již existující omezení by totiž měla být zohledněna v rámci nabývacího titulu. Pokud se nejedná o rozšíření zatížení či jiného omezení pozemku, náhrada vlastníkovi pozemku nepřísluší. Vzhledem ke skutečnosti, že právní předchůdce žalobce vodní dílo pravděpodobně vlastnil značnou dobu, je třeba zkoumat jeho nabývací titul a oceňovat pouze případné rozšíření zatížení předmětného pozemku. Dodal, že k uhrazení částky ve výši částka nebyl vyzván, ale požadavek k zaplacení byla částka částka. Současně vznesl námitku promlčení nároku, neboť se domnívá, že žalobce v zákonem určené dvouleté lhůtě se nepokusil s žalovaným 1) uzavřít žádnou dohodu, ani tak nemohl učinit, neboť nebyl žalovaný 1) vlastníkem vodního díla.

3. Žalovaná 2) nárok žalobce neuznala z důvodu, že již není vlastníkem vodního díla. K uzavření dohody v průběhu dvou let nebyla žádným způsobem vyzvána. V současné době již vodní dílo nevlastní. Rovněž vznesla námitku nedostatku pasivní věcné legitimace.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví prokazující stav evidovaný k datu datum má soud prokázané, že žalovaná 2) byla vlastníkem vodního díla jez na parcele st. anonymizováno, zapsaného na list vlastnictví, k. ú. obec dle kupní smlouvy ze dne datum, právní účinky vkladu dne datum.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí list vlastnictví prokazující stav evidovaný k datu datum má soud prokázané, že žalovaný 1) je vlastníkem vodního díla - jezu na parcele st. anonymizováno, zapsaného na list vlastnictví pro k. ú. obec na základě kupní smlouvy ze dne datum, právní účinky zápisu ke dni datum. Z kupní smlouvy uzavřené dne datum mezi žalovanou 2) jako prodávajícím a žalovaným 1) jako kupujícím má soud prokázané, že předmětem převodu mezi žalovanou 2) a žalovaným 1) je mimo jiné i vodní dílo - jez, stojící na pozemku st. parc. číslo v k. ú. obec, zapsané na list vlastnictví u stát. instituce, stát. instituce.

7. Z daňového dokladu FV118 číslo ze dne datum má soud prokázané, že žalobce vyúčtoval žalovanému 1) náhradu za omezení vlastnického práva k pozemku parc. č. st. anonymizováno v k. ú. obec, na kterém se nachází stavba vodního díla - jezu„ příjmení jméno“ ve vlastnictví žalovaného 1) dle § 59a vodního zákona na částku částka. Z dopisu adresovaného žalovanému 1) žalobcem ze dne datum má soud prokázané, že žalobce zaslal žalovanému 1) návrh dohody o jednorázové náhradě za omezení vlastnického práva k pozemku ve vlastnictví žalobce. Z dohody o finanční náhradě za omezení vlastnického práva k pozemku, která není podepsaná a datovaná, má soud prokázané, že žalobce zaslal současně s předžalobní výzvou k zaplacení právnímu zástupci žalovaného 1) i předmětnou dohodu. Tuto skutečnost prokazuje dodejka adresovaná právnímu zástupci žalovaného 1) s tím, že tento předžalobní výzvu k zaplacení a návrh dohody převzal dne datum.

8. Z předžalobní výzvy k zaplacení ze dne datum adresované žalované 2) má soud prokázané, že žalovaná 2) byla vyzvána k úhradě částky částka + DPH. Doručení předžalobní výzvy je prokázáno dodejkou ze dne datum.

9. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného znaleckým ústavem qdq services i z fotodokumentace a informace o pozemku soud zjistil, že pozemek parc. č. st. anonymizováno je ve vlastnictví České republiky s právem hospodařit pro žalobce, že obvyklá roční cena nájemného za pozemek parc. č. st. 570 o výměře 301 m2, zapsaného na list vlastnictví k. ú. obec, územní celek, okres okres, je ke dni datum ve výši částka. Výše náhrady byla stanovena dle ust. § 16b odst. 3 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku jako pětinásobek obvyklého ročního nájemného k pozemku zohledňující energetický potenciál předmětného vodního díla. Znalecký posudek obsahuje doložku znalce v souladu s ust. § 127a zákona č. 99/1963 Sb., v platném znění, občanského soudního řádu.

10. Soud vyzval žalobce usnesením č. j. 19 C 860/2018-102 ze dne 5. 9. 2019 k doplnění tvrzení a předložení důkazů, kdy bylo vodní dílo - jez„ příjmení jméno“ vybudováno, kým bylo vybudováno, kdo byl v době vybudování uvedeného vodního díla vlastníkem pozemku.

11. Žalobce předložil soudu část vodní knihy (kopii listiny), z níž má soud prokázané, že předmětné vodní dílo - jez - historicky náleželo k vodnímu mlýnu číslo v obci obec, jehož prvním majitelem byl jméno příjmení - mlynář v obec. Z obsahu části vodní knihy má soud prokázané, že dne datum byla výměrem Okresního hejtmanství v obec nařízena rekonstrukce jezu, která byla schválena dne datum. Z indikační skici z roku číslo má soud prokázané, že jez u mlýna číslo byl v mapě vyznačen již v roce číslo. Z císařských povinných otisků map stabilního katastru obec z roku číslo má soud prokázané, že předmětné vodní dílo bylo u vodního mlýna na vodním toku obec již v tomto období.

12. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze má soud prokázané, že právním předchůdcem žalobce byla společnost právnická osoba, s datem vzniku datum, s datem zániku datum a právním nástupcem společnosti právnická osoba je žalobce, státní podnik, zapsaný do obchodního rejstříku u Městského soudu v Praze dne datum.

13. Soud dalšími důkazy řízení nedoplňoval, neboť provedené důkazy zhodnotil jednotlivě v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci.

14. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu.

15. Ze shodných skutkových zjištění má soud prokázané, že žalobce je státním podnikem, právnickou osobou, jejímž prostřednictvím vykonává stát správu povodí, vodních toků, zajištění a hodnocení stavu povrchových vod v oblasti řeky anonymizováno. Vykonává své vlastnické práva mimo jiné i k parcele č. st. 570 k. ú. obec, územní celek, zapsané na list vlastnictví, k. ú. a obci obec, okres okres. Žalobce tak činí na základě ust. § 16 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb., o státním podniku. Současně má soud prokázané, že žalovaný 1) je od datum vlastníkem vodního díla - jez - na parc. st. 570, zapsané na list vlastnictví, jejíž vlastníkem je žalobce, na základě kupní smlouvy ze dne datum. K datu převodu vlastnictví na žalovaného 1) byla vlastníkem vodního díla - jezu - žalovaná 2).

16. Podle ust. § 59a zákona č. 254/2001 Sb., vodního zákona (dále jen „vodní zákon“), vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před datum a jeho užívání.

17. Dle přechodných ustanovení zákona č. 303/2013 Sb., nedojde-li mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle § 29a vodního zákona, do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud.

18. Podle § 55 odst. 1 písm. a) vodního zákona vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaných tímto zákonem, a to zejména a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže.

19. Po skutkovém a právním posouzení věci dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Nejdříve se soud zabýval otázkou pasivní věcné legitimace žalované 2). Žalovaná 2) ke dni podání žaloby, tj. ke dni datum nebyla vlastníkem vodního díla - jezu - neboť dle kupní smlouvy ze dne datum, s právními účinky zápisu ke dni datum, převedla vlastnické právo k jezu, nacházejícím se na parcele st. 570, zapsané na list vlastnictví pro k. ú. a územní celek na žalovaného 1). Následkem převodu vlastnického práva na žalovaného 1) přešly od tohoto data na žalovaného 1) práva a povinnosti žalované 2). Skutečnost, že žalovaná 2) byla ke dni účinnosti zákona, konkrétně § 59a vodního zákona, účinného od 1. 1. 2014 vlastníkem vodního díla - jezu -, nezakládá dle názoru soudu pro žalovanou 2) práva a povinnosti vyplývající z tohoto předpisu a soud má za to, že žalované 2) nesvědčí pasivní věcná legitimace v tomto sporu. Žaloba vůči žalované 2) byla zamítnuta z důvodu nedostatku pasivní legitimace.

20. Žalobce se domáhá požadavku na vydání náhrady za užívání pozemku v podobě jednorázové kompenzace za omezení vlastnického práva dle ust. § 59a zákona o vodách vloženého do zmíněného předpisu s účinností od datum zákonem č. 303/2013 Sb., který ukládá vlastníku pozemku povinnost strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před datum a jeho užívání. Určení přiměřené kompenzace za restrikci vlastnického práva nepředstavuje otázku skutkovou, nýbrž otázku právní (viz rozsudek NS ze dne 22. 1. 2015 sp. zn. 22 Cdo 3012/2012 nebo rozsudek NS ze dne 26. 4. 2016 sp. zn. 22 Cdo 1425/2014), jejíž řešení znalci nepřísluší, neboť právní posouzení věci náleží výhradně soudu (viz usnesení NS ze dne 1. 2. 2017 sp. zn. 28 Cdo 2422/2016). Náhrada za omezení vlastnického práva má být stanovena na základě úvahy soudu zohledňující veškeré konkrétní okolnosti případu, kupříkladu intenzitu restrikce, délku jejího trvání, podmínky nabytí zatíženého pozemku, skutečnost, zda již v době převodu vlastnického práva dotčená limitace oprávnění vlastníka existovala. Úsudek, že v konkrétním případě je namístě přiznat právo na náhradu ve smyslu ust. § 59a vodního zákona si vyžaduje prověření aplikačních předpokladů předmětného pravidla. Je nutné se zabývat tím, jedná-li se o vodní dílo, jakož i okamžikem jeho zbudování (rozsudek NS ze dne 5. 4. 2017 sp. zn. 28 Cdo 2880/2016). Ze skutkových tvrzení a důkazů předložených žalobcem vyplývá, že předmětný jez historicky náležel vždy k vodnímu mlýnu číslo v obci obec, jehož majitelem byl mlynář jméno příjmení. Jako anonymizováno majitel předmětného vodního mlýna byl uveden mlynář v příjmení jméno příjmení. O rekonstrukci mlýna pojednávají i dokumenty založené v této knize, kdy v roce 1909 byla nařízena výměrem Okresního hejtmanství v obec rekonstrukce jezu, která byla datum schválena. Jez je u mlýna číslo vyznačen již v indikační skici z roku číslo a rovněž je vyznačen v císařských otiscích map stabilního katastru obec z roku číslo. Z výše uvedeného jednoznačně vyplývá, že jez historicky sdílel osud vodního mlýna číslo v obec, s nímž souvisel a jehož prvním majitelem byl výše uvedený mlynář jméno příjmení. příjmení pozemku se nepodařilo určit. Bylo prokázáno, že jez je vodním dílem v souladu s ust. § 55 odst. 1 písm. a) vodního zákona a rovněž byl prokázán historický okamžik jeho zbudování.

21. Výkon správy povodí byl od datum přijetím Ústavy Československé republiky zákonem č. 150/1948 Sb. vždy vykonáván prostřednictvím státu, který pověřoval a za tím účelem zakládal orgány vykonávající správu povodí, mezi něž patřil i právní předchůdce žalobce právnická osoba, který od datum do datum vykonával správu povodí. Tato společnost byla vymazána z obchodního rejstříku ke dni datum a jejím právním nástupcem je žalobce, státní podnik, zapsaný do obchodního rejstříku dne datum, kdy došlo k přeměně akciové společnosti dle zákona č. 305/2000 Sb. Z uvedeného má soud za to, že po celou dobu existence jezu a při neměnnosti vlastníka pozemku, na kterém se jez nachází (kterým byl vždy stát), nelze požadovat po současném vlastníku vodního díla - jezu - náhradu za omezení vlastnického práva žalobce za situace, kdy po dobu nejméně od roku číslo, tedy po dobu trvající téměř 200 let nebylo po vlastníku vodního díla historicky nic požadováno. Ani existence ust. § 59a vodního zákona, vloženého do předpisu s účinností od datum zákonem č. 303/2013 Sb. nezakládá nárok žalobce pro to, aby bylo možné jeho nárok na jednorázovou náhradu posoudit jako nárok oprávněný. Ve vztahu k ust. § 59a vodního zákona soud zohlednil tu skutečnost, že toto ustanovení bylo do zákona vneseno s ohledem na to, že s účinností vodního zákona od datum museli vlastníci vodních děl zřizovaných na cizích pozemcích vyřešit včas své poměry k vlastníkům pozemků a bylo třeba upravit vztahy vlastníků pozemků a vodních děl realizovaných před tímto datem, což implikuje myšlenku, že časovou určenost zbudování je třeba vázat právě na to, jakému právnímu režimu podléhala výstavba díla. Již ohledem na existenci délky trvání jezu a jednoho vlastníka pozemku, tj. státu, který od vzniku vodního díla pouze měnil vykonavatele správy pozemku, považuje soud nárok žalobce za nedůvodný a proto žalobu při zkoumání všech okolností daného případu zamítl.

22. V závěru soud konstatuje, že námitka žalovaného1) týkající se promlčení nároku je nedůvodná, neboť dle přechodného ustanovení čl. LV zákona č. 303/2013 Sb. platí to, co bylo výše uvedeno, že nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb. do 24 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, rozhodne na návrh vlastníka pozemku nebo vodního díla o výši náhrady soud. Z výše uvedeného vyplývá, že vlastníci pozemků a vodních děl tak měli možnost dohodnout se na náhradě za omezení vlastnického práva k pozemkům do datum. Teprve ode dne následujícího, tj. od datum začala plynout tříletá promlčecí doba, která uplynula dne datum. Vzhledem k tomu, že žaloba byla podána dne datum, byla žaloba podána včas.

23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšní žalovaní mají právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Výše náhrady nákladů řízení žalovaného 1), po kterém bylo požadováno zaplacení částky částka, odpovídá odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d), a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) po částka (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ve věci samé ze dne datum, účast na jednání dne datum), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu po částka, náhradě za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za 12 půlhodin po částka a cestovnému podle § 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad za cestu z obec do obec a zpět, celkem 364 km automobilem VW Sharan ve výši částka a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalovaného 1) činí částka. Výše náhrady nákladů řízení žalované 2), po které bylo požadováno zaplacení částky částka, odpovídá odměně advokáta za 3 úkony právní služby dle ust. § 7 a 11 odst. 1 písm. a), d) a g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po částka (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne datum, účast na jednání dne datum), náhradě hotových výdajů za 3 úkony právní služby dle ust. § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, po částka, náhradě za promeškaný čas dle ust. § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 advokátního tarifu za 6 půlhodin po částka a cestovnému podle § 157 odst. 4 písm. b) zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce a vyhlášky č. 358/2019 Sb., o změně sazby základní náhrady za používání silničních motorových vozidel a stravného a o stanovení průměrné ceny pohonných hmot pro účely poskytování cestovních náhrad za cestu z obec do obec a zpět, celkem 120 km automobilem Mercedes Matic ve výši částka a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení žalované 2) činí částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.