OSPH03 19 C 264/2018-264

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem Mgr. Ing. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky částka s příslušenstvím a uložení povinnosti žalované

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku částka s ročním úrokem z prodlení ve výši 8,50 % z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna uzavřít s žalobcem smlouvu o věcném břemenu služebnosti k pozemkům parc. číslo číslo číslo číslo zapsaných na list vlastnictví, k. ú. obec, pro stávající stavbu podzemního telekomunikačního vedení (tzv. Trasu B), umístěnou v tělese uvedených pozemků za částka za 1 m2 uvedených pozemků, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právního zástupce žalované příjmení jméno příjmení, advokáta.

1. Žalobce se žalobou, která byla u soudu podána dne datum, po změnách provedených v rozhodnutích zdejšího soudu č. j. 19 C 264/2018-191 ze dne 1. 3. 2021 (zastavení řízení co do návrhu žalobce na uložení povinnosti žalované odstranit z pozemků ve vlastnictví žalobce část stavby podzemního komunikačního vedení a tyto pozemky uvést do původního stavu) a č. j. 19 C 264/2018-204 ze dne

14. Soud provedl důkaz protokolem kapacitního vyvážení K1 místního sděl. kabelu ze dne datum, z něhož má prokázané, že vyvážení bylo prováděno na stavbě číslo část obce - obec.

8,50 % ročně z této částky od datum do zaplacení na základě tvrzení, že u žalované došlo k bezdůvodnému obohacení záborem a vybudováním podzemního komunikačního vedení žalované na pozemcích žalobce bez právního důvodu za období od datum do datum, a 2) uložení povinnosti žalované uzavřít s žalobcem smlouvu o věcném břemenu služebnosti k pozemkům parc. číslo číslo číslo číslo zapsaných na list vlastnictví, k. ú. obec, pro stávající stavbu podzemního telekomunikačního vedení (tzv. Trasu B), umístěnou v tělese uvedených pozemků, za částka / 1 m2 uvedených pozemků. K odůvodnění žaloby bylo žalobcem tvrzeno, že dne datum se stal na základě kupní smlouvy vlastníkem pozemků vedených ve zjednodušené evidenci - parc. č. původ dle Pozemkového katastru číslo číslo číslo zapsaných u Katastrálního úřadu pro Královohradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín, na list vlastnictví pro územní celek a k. ú. obec. Prodávající při uzavírání kupní smlouvy, ani později, žalobci nesdělil, že na pozemcích se nacházejí zemní kabelové telekomunikační stavby, trasy. Původní vlastníci dle prohlášení nevěděli, ani nebyli nijak před jejich realizací o jejich zhotovení informováni. Dne datum v reakci na žalobcovu emailovou výzvu ze dne datum žalobce obdržel od žalované sdělení, ve kterém žalovaná odmítla uzavření jakékoliv nájemní smlouvy včetně úhrady odškodného. Tímto podáním bylo sděleno, že Trasa B v délce 320 m je umístěna dále od silnice a je nazvaná„ MTO obec, část obce, obec“ a byla zhotovena a uvedena do provozu v roce 1988 bez územního rozhodnutí o umístění stavby za účinnosti § 12 zákona č. 110/1964 Sb. Zhotovení trasy B bez územního rozhodnutí, nezákonný zábor pozemků pro Trasu B i nezákonné užívání předmětných pozemků žalovanou dokládá i přípis žalované ze dne datum, kde je uvedeno, že k Trase B žádné územní rozhodnutí nebylo nalezeno. Nezákonnost zhotovení Trasy B dokládá i sdělení stavebního úřadu, že v archivu stavebního úřadu nebylo k Trase B žádné povolení nalezeno.

2. Žalovaná ve svých písemných podáních uvedla, že nárok žalobce neuznává, neboť Trasa B sítě elektronických komunikací byla realizována v souladu s telekomunikačním zákonem, a to v rámci stavby„ MTO obec, část obce, obec“. Do provozu byla uvedena v roce 1988. Pouhá skutečnost, že nebyla nalezena příslušná dokumentace, však automaticky bez dalšího neznamená, a ani nemůže znamenat, že by Trasa B sítě elektronických komunikací byla realizována v rozporu se zákonem, resp. že by žalovaná užívala pozemky pro provozování předmětné sítě elektronických komunikací bez právního důvodu. S ohledem na jiné obdobné případy, které jsou žalované známy z její obchodní činnosti, je žalovaná přesvědčena, že Trasa B sítě elektronických komunikací byla rovněž postavena na základě příslušného územního rozhodnutí, případně na základě jiného obdobného rozhodnutí v mezích telekomunikačního zákona. Odkazuje na ust. § 12 zákona č. 110/1964 Sb., telekomunikačního zákona, v tehdy účinném znění, kdy platilo, že organizacím spojů přísluší oprávnění stavět a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení nadzemní a podzemní včetně potřebných opěrných a vytyčovacích bodů (dále jen„ oprávnění“), organizace spojů je povinna před zahájením výkonu Oprávnění uvědomit vlastníky nebo uživatele dotčených nemovitostí, za výkon Oprávnění nejsou organizace spojů povinny poskytovat náhradu, oprávnění používat nemovitosti pro telekomunikační zařízení se vztahuje na nemovitost bez ohledu na případné pozdější změny v její správě nebo vlastnictví. Odkazuje rovněž na ust. § 17 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, v tehdy účinném znění, dle kterého platilo, že při stavbách telekomunikačních vedení předloží organizace spojů (investor) stavebnímu úřadu k vyslovení souhlasu plán určující polohu vedení a rovněž stavby telekomunikačních vedení musí být včas projednány s vlastníky (uživateli) dotčených nemovitostí. Žalovaná nemá k dispozici všechny výsledky hledání od příslušných institucí, přičemž doposud nebylo předmětné územní rozhodnutí nalezeno, ale dodává, že nelze si představit situaci, že by stavba takového rozsahu a významu, jakým stavba sítě elektronických komunikací je, byla realizovaná svévolně bez příslušného rozhodnutí a dokumentace a navíc bez vědomí tehdejšího vlastníka či uživatele. Podzemní sítě elektronických komunikací na Trase B byly realizovány plně v souladu s příslušnými právními předpisy, zejména s telekomunikačním zákonem a vzhledem k tomu nemohl žalobci vzniknout nárok na zaplacení požadované částky ve výši částka s příslušenstvím představující jednorázovou náhradu za bezdůvodné obohacení, k němuž mělo dojít záborem a vybudováním podzemní sítě elektronických komunikací na pozemcích. Odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 5. 2003, sp. zn. 33 Odo 258/2003. Z procesní opatrnosti vznáší námitku promlčení vůči požadovanému nároku, neboť má za to, že právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení je v daném případě již promlčené (u jednání dne datum žalovaná uvedla, že na námitce promlčení již netrvá).

3. Ve věci dospěl soud k následujícímu skutkovému stavu a má prokázané:

4. Z výzvy ze dne datum adresované žalované bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovanou k předložení nabývacích listin a stavebních povolení ke stavbám telekomunikačního vedení umístěných na pozemcích žalobce za účelem uzavření smlouvy o věcném břemenu.

5. Z dopisu ze dne 19. 4. 2017 č. j. POS 440/17 adresovaného žalobci bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že žalobcem uváděné trasy (Trasa A a Trasa B) byly provedeny dle platných zákonů, proto žalovaná odmítá uhradit žalobci odškodné nebo uzavírat jakékoliv nájemní či jiné smlouvy.

6. Ze sdělení Městského úřadu Nová Paka, stavební odbor - č. j. MÚNP/2018/2107 SÚ/ZP ze dne 6. 2. 2018 má soud prokázané, že žalobci bylo sděleno, že k Trase B nebylo dohledáno stavební povolení.

7. Z dopisu ze dne 6. 3. 2018 zaslaného žalovanou žalobci č. j. POS 193/2018 bylo zjištěno, že žalovaná sděluje žalobci, že současnému vlastníkovi sítě elektronických komunikací se nepodařilo v archivu dohledat územní rozhodnutí k Trase B, což ale neznamená, že stavba byla postavena načerno.

8. Z výzvy žalobce adresované žalované ze dne datum má soud prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši částka vzniklého nezákonným záborem a užíváním pozemků žalobce a současně vyzval žalovanou k uzavření nájemní smlouvy za zábor pozemků žalobce pro stavbu Trasy B a k odstranění nezákonné stavby Trasy B a k uzavření dohody.

9. Z návrhu smlouvy o narovnání má soud prokázané, že žalovaná nabídla žalobci po podání žaloby kompenzaci za bezdůvodné obohacení ve výši částka s tím, že podzemní komunikační vedení v rozsahu trasy B, jehož odstranění se žalobce domáhá, zůstane odpojené a nefunkční v zemi.

10. Z územního rozhodnutí stát. instituce č. j. S číslo ze dne 7. 6. 1999 má soud prokázané, že tento správní orgán rozhodl o umístění stavby MTO obec RSÚ obec, obec, část obce, s tím, že se jedná o územní rozhodnutí pro Trasu A, která ale není předmětem tohoto řízení.

11. Z žádosti pro vyhledání územního rozhodnutí pro Trasu B ze dne datum má soud prokázané, že žalovaná žádala Státní oblastní archiv v obec o vyhledání územního rozhodnutí pro Trasu B, ale dle vyjádření tohoto orgánu, nebylo předmětné rozhodnutí dosud nalezeno.

12. Z protokolu o měření místní kabelové sítě má soud prokázané, že měření bylo provedeno dne datum v místě měření - část obce. Jednalo se o měření kabelů na č. stavby 763.

13. Z výkazu nemovitostí ze dne datum má soud prokázané, že původními vlastníky pozemků, které jsou nyní ve vlastnictví žalobce, na kterých jsou od roku 1988 umístěny Trasy A a Trasy B, byli jméno a jméno příjmení, bytem adresa dle přídělové listiny ze dne datum (žalobce nabyl předmětné nemovitosti tak, jak uvádí v žalobě, dne datum).

15. Ze sdělení Městského úřadu Nová Paka ze dne datum má soud prokázané, že k Trase B nebylo dohledáno stavební povolení, ani územní rozhodnutí.

16. Ze sdělení Státního oblastního archivu obec ze dne datum týkající se dohledání zmínky nebo dokumentů ohledně Trasy B má soud prokázané, že nebyla dohledána žádná dokumentace.

17. Z žaloby podané u Okresního soudu v Semilech má soud prokázané, že žalovaná podala na žalobce u soudu žalobu o určení existence práva odpovídajícího věcnému břemeni. Spis byl postoupen Okresnímu soudu v Jičíně. Jedná se o pozemky žalobce, kde se mimo jiné jedná i o Trasu B.

18. Z výkazu dosavadního a nového stavu údajů katastru nemovitostí, jehož součástí je i geometrický plán ze dne datum, číslo má soud prokázané, že se jedná o geometrický plán pro vymezení rozsahu věcného břemene v části pozemku ze dne datum, číslo (Trasa B).

19. Z rozsudku Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. 1. 2020, č. j. 3 C 36/2019-92 ve věci žalobkyně právnická osoba proti žalovanému celé jméno žalobce má soud prokázané, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že je oprávněnou z věcného břemene, byla zamítnuta. Dle odůvodnění Okresního soudu v Jičíně žalobkyně (v tomto řízení žalovaná) neunesla důkazní břemeno a neprokázala oprávněnost držby práva odpovídajícímu věcnému břemenu. Z usnesení Krajského soudu v Hradci Králové č. j. číslo jednací ze dne 16. 9. 2020 má soud prokázané, že tento odvolací soud rozsudek Okresního soudu v Jičíně č. j. číslo jednací zrušil a z důvodu návrhu na zastavení řízení bylo řízení ve věci zastaveno.

20. Z žádosti o zahájení vyvlastňovacího řízení dle zákona č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku, ze dne datum má soud prokázané, že bylo zahájeno řízení ve věci vyvlastnitele právnická osoba proti vyvlastňovanému celé jméno žalobce (žalobci) pozemků ve zjednodušené evidenci parcely původně pozemkový katastr číslo o výměře 23 524 m2 zapsaných na list vlastnictví, k. ú. a obec Vidochov, Katastrální úřad pro Královohradecký kraj, Katastrální pracoviště Jičín. Žalobce ve svých písemných podáních uvedl, že se jedná o vyvlastňovací řízení věcného břemene k pozemkům žalobce pro přeložku přerušení Trasy B.

21. Ze smlouvy o zřízení služebnosti číslo ze dne datum má soud prokázané, že byla uzavřena mezi účastníky řízení pro přeložku Trasy B za jednorázovou odměnu částka Smlouva je opatřena podpisem žalobce a statutárním orgánem žalované.

22. Ze smlouvy o zřízení služebnosti číslo ze dne datum má soud prokázané, že byla uzavřena mezi účastníky řízení pro přeložku Trasy A za jednorázovou odměnu částka.

23. Z dopisu zaslaného žalobcem žalované (č. l. 142) má soud prokázané, že se jedná o návrh žalobce na mimosoudní vyřešení sporu. Dle sdělení žalobce byl dopis zaslán žalované e-mailem dne datum.

24. Z výpočtu průměrné ceny věcného břemene služebnosti v místě a čase obvyklém má soud prokázané, že dle žalobce cena za 1 m2 pozemků pro elektronické sítě dle obou smluv v místě a čase obvyklá, tzn. i pro Trasu B a jiné sítě a vedení činí částka m2.

25. Z e-mailu ze dne datum má soud za prokázané, že se jedná o návrh žalované na mimosoudní vypořádání. Z dopisu žalobce (č. l. 145) má soud prokázané, že návrh žalované ne mimosoudní vypořádání žalobce nepřijal.

26. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného Ing. jméno příjmení, znalcem pro obor ekonomika, odvětví ekonomická různá, se specializací výpočet nájmu z bytů, nebytových prostor a pozemků, ze dne datum, který objednala žalovaná, jehož úkolem bylo stanovit obvyklé nájemné z části pozemku parc. číslo číslo číslo číslo v k. ú. obec, obec Vidochov, okres okres, má soud prokázané, že tento znalecký posudek stanovil obvyklé nájemné z předmětných pozemků 640 Kč/rok.

27. Ze znaleckého posudku číslo vypracovaného Ing. jméno příjmení, znalcem z oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, ze dne datum má soud prokázané, že úkolem znalce bylo stanovit cenu zjištěnou a cenu obvyklou za náhrady na zřízení věcného břemene - služebnosti - spočívající ve zřízení provozování, údržby a opravách podzemního komunikačního vedení na pozemcích parc. číslo číslo číslo číslo k. ú. obec, územní celek, okres okres. Znalec určil obvyklou cenu za zřízení věcného břemene na částku částka.

28. Z návrhu smlouvy o narovnání v žalobcem upravené verzi ze dne datum má soud prokázané, že mezi účastníky probíhalo jednání o možném mimosoudním vypořádání. K uzavření smlouvy o narovnání však mezi účastníky řízení nedošlo.

29. Žalobce u jednání soudu dne datum na výzvu soudu v souladu s ust. § 99 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, předložil návrh na mimosoudní vyrovnání, event. návrh na uzavření smíru s žalovaným. Tento návrh byl u jednání krátkou cestou předložen straně žalované. příjmení žalovaná s tímto návrhem na uzavření smíru nesouhlasila.

30. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

Mezi účastníky je nesporná existence tzv. Trasy B, která je umístěna na pozemcích žalobce i skutečnost, že trasa byla uvedena do provozu v roce 1988 tzv. Organizací spojů (předchůdce žalované). Původními vlastníky pozemků, na kterých leží Trasa B, byli jméno a jméno příjmení dle přídělové listiny ze dne datum, žalobce se stal vlastníkem pozemků na základě kupní smlouvy až ze dne datum. Žalobce poprvé výzvou ze dne datum vyzval žalovanou k předložení dokumentace k předmětné Trase B, které by prokazovalo vlastnické a užívací právo žalované k uvedené trase. Mezi účastníky je nesporná i skutečnost, že do dnešního dne se nepodařilo dohledat stavební povolení, územní rozhodnutí ani jiná relevantní dokumentace k Trase B. Žalovaná tvrdí, že v roce 1988, kdy byla předmětná Trasa B do pozemků, které jsou nyní ve vlastnictví žalobce, uložena, vzniklo zákonné věcné břemeno zatěžující tyto pozemky; popř. že takové věcné břemeno bylo již jejím právním předchůdcem vydrženo. Žalobce zpochybňuje, že zákonné věcné břemeno zatěžující jeho pozemky, na nichž leží Trasa B, existuje a po žalované tak požaduje vydání bezdůvodného obohacení za zábor a vybudování podzemního komunikačního vedení žalované na pozemcích žalobce bez právního důvodu a dále aby žalovaná byla povinna uzavřít s žalobcem smlouvu o věcném břemenu služebnosti k pozemkům žalobce, na nichž leží Trasa B, a to za částka za 1 m2 uvedených pozemků.

31. Po právní stránce byla věc soudem posouzena dle následujících ustanovení:

32. Vzhledem k tomu, že je mezi účastníky nesporná skutečnost, že Trasa B byla uvedena do provozu v roce 1988, soud věc posuzoval podle zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění platném od datum do datum.

33. Dle § 12 odst. 1 zákona č. 110/1964 Sb. organizacím spojů přísluší: a) stavět a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení, nadzemní a podzemní, včetně potřebných opěrných a vytyčovacích bodů, b) vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, stavbě, provozu, opravách, změnách nebo odstraňování telekomunikačního zařízení na cizí nemovitosti, c) provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu; zvláště odstraňovat stromoví překážející telekomunikačnímu vedení.

34. Podle ust. § 12 odst. 2 zákona č. 110/1964 Sb. organizace spojů je povinna před zahájením výkonu oprávnění podle předchozího odstavce uvědomit vlastníky nebo uživatele dotčených nemovitostí. Dojde-li mezi vlastníky nebo uživateli dotčených nemovitostí a organizací spojů ke sporu o rozsahu oprávnění, předloží organizace spojů spor k rozhodnutí stavebnímu úřadu.

35. Dle § 12 odst. 3 zákona č. 110/1964 Sb. za výkon oprávnění uvedených v odst. 1 nejsou organizace spojů povinny poskytovat náhradu. Je-li však vlastník nebo uživatel nemovitosti, která není ve státním socialistickém vlastnictví, zřízením telekomunikačního zařízení podstatně omezen v běžném užívání nemovitosti, může žádat u stavebního úřadu, aby mu organizace spojů poskytla přiměřeno náhradu. Žádost musí být podána do 6 měsíců ode dne, kdy bylo telekomunikační zařízení uvedeno do provozu (užívání).

36. Dle § 17 odst. 1 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, stavby nadzemních i podzemních vedení jednotné telekomunikační sítě včetně opěrných a vytyčovacích bodů nevyžadují stavební povolení podle zákona o stavebním úřadu.

37. Podle ust. § 17 odst. 2 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, při stavbách telekomunikačních vedení podle odst. 1 předloží organizace spojů (investor) stavebnímu úřadu k vyslovení souhlasu plán určující polohu vedení. Tento plán není třeba stavebnímu úřadu předkládat v případech stanovených prováděcími předpisy, zejména není-li stavbou dotčen obecný zájem nebo oprávněné zájmy vlastníků nebo uživatelů nemovitostí.

38. Dle § 129 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., držitelem je ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

39. Dle ust. § 129 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., držet lze věci, jakož i práva, která připouští trvalý nebo opětovný výkon.

40. Dle ust. § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

41. Dle ust. § 130 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., nestanoví-li zákon jinak, má oprávněný držitel stejná práva jako vlastník, zejména má též právo na plody a užitky z věci po dobu oprávněné držby.

42. Podle ust. § 130 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., oprávněný držitel má vůči vlastníkovi nárok na náhradu nákladů, které účelně vynaložil na věc po dobu oprávněné držby, a to v rozsahu odpovídajícím zhodnocení věci ke dni jejího vrácení. Obvyklé náklady související s údržbou a provozem se však nenahrazují.

43. Podle ust. § 134 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitou věc, a po dobu 10 let, jde-li o nemovitost.

44. Podle ust. § 134 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., takto nelze nabýt vlastnictví k věcem, které nemohou být předmětem vlastnictví, nebo k věcem, které mohou být jen ve vlastnictví státu nebo zákonem určených právnických osob (§ 125).

45. Podle ust. § 134 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., do doby podle odst. 1 se započte i doba, po kterou měl věc oprávněné držbě právní předchůdce.

46. Podle ust. § 134 odst. 4 zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., pro počátek a trvání doby podle odst. 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčení doby.

47. Jako předběžnou otázku musel soud v tomto řízení posoudit, zda žalované svědčí zákonné věcné břemeno dle ust. § 12 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích. V případě, že by soud posoudil tuto otázku tak, že žalované zákonné věcné břemeno nesvědčí, musel by dále posoudit jako předběžnou otázku to, zda ze strany žalované došlo k vydržení věcného břemen dle ust.

§ 129 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (k tomu viz níže).

48. Pro zodpovězení první z výše uvedených předběžných otázek je nutný výklad ust. § 12 zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích ve znění účinném do 23. 4. 1992. Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1235/2014 uvedené ustanovení vyložil tak, že„ Jestliže organizace spojů neprojednala s vlastníky nebo uživateli dotčených nemovitostí stavbu telekomunikačního vedení, ani je na ni neupozornila, nemohlo jí platně vzniknout oprávnění takové telekomunikační vedení zřídit ve smyslu § 12 odst. 1 písm. a) zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích“, na tomto závěru Nejvyšší soud setrval i v pozdějších rozhodnutích (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu, ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 22 Cdo 3598/2017). Dle uvedených rozhodnutí tak Nejvyšší soud vykládal ust. § 12 tak, že věcné břemeno nevzniká ex lege. Zřízení a provozování telekomunikačního vedení je dle uvedené judikatury podmíněno časným (před zahájením výkonu oprávnění) uvědoměním vlastníků nebo uživatelů dotčených nemovitostí a v případě, že jsou stavbou dotčeny oprávněné zájmy vlastníků nemovitostí, také předchozím souhlasem stavebního úřadu s plánem určujícím polohu vedení. Uvedené závěry Nejvyššího soudu však byly překonány nálezem Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2498/19-2, kterým bylo vyhověno ústavní stížnosti právnická osoba radiokomunikace v otázce vzniku věcných břemen pro veřejně prospěšné stavby (v dané věci pro umístění vysílače na pozemku). V posuzované věci byla významná dikce ust. § 12 zákona o telekomunikacích č. 110/1964 Sb. Podle Ústavního soudu se obecné soudy dopustily nepřípustné libovůle spočívající ve výkladu nerespektujícím jednoznačně znějící právní normu, když své rozhodnutí založily na názoru, že ke vzniku oprávnění zřídit a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení je třeba splnění notifikační povinnosti či zápisu do katastru nemovitostí. Podle Ústavního soudu tak není pochyb, že věcná břemena tohoto typu vznikají na základě zvláštních zákonů ex lege.

49. S ohledem na aktuální judikaturu Ústavního soudu je nutné uzavřít, že právo odpovídající věcnému břemeni dle ust. § 12 zákona o telekomunikacích vzniklo přímo ex lege, tedy zcela nepodmíněně. Vznik tohoto práva odpovídající věcnému břemeni tak nebyl dle uvedeného zákona vázán na splnění jakékoli podmínky (např. notifikační povinnost ve vztahu k vlastníku/uživateli dotčeného pozemku, rozhodnutí stavebního úřadu o povolení stavby atd.). Právo odpovídající věcnému břemeni dle ust. § 12 zákona o telekomunikacích vzniklo současně s nabytím účinnosti příslušného zákona, přičemž žádná další skutečnost pro nastoupení tohoto následku nebyla vyžadována. Dle uvedených závěrů tak soud posoudil předběžnou otázku týkající se vzniku věcného břemene váznoucího na pozemcích žalobce dle ust. § 12 zákona o telekomunikacích tak, že žalované svědčí uvedené věcné břemeno, které vzniklo ex lege bez nutnosti splnění dalších podmínek. Vzhledem k tomu, že soud má za to, že věcné břemeno váznoucí na pozemcích žalobce vzniklo ze zákona dle ust. § 12 zákona o telekomunikacích, nebylo nutné se již zabývat otázkou týkající se vydržení věcného břemene žalovanou.

50. V řízení bylo zjištěno a prokázáno, že předmětná Trasa B byla uložena do pozemků, které nyní vlastní žalobce, v roce 1988 Organizací spojů (předchůdce žalované). příjmení položením uvedené Trasy B došlo ke vzniku zákonného věcného břemene dle ust. § 12 zákona o telekomunikacích. Vzhledem k tomu, že žalované, resp. jejímu předchůdci - Organizaci spojů, svědčí zákonné věcné břemeno již od samotného položení Trasy B v roce 1988, bylo nutné zamítnout 2. nárok žalobce, kterým se domáhal uložení povinnosti žalované uzavřít s ním smlouvu o věcném břemenu služebnosti k pozemkům parc. číslo číslo číslo číslo zapsaných na list vlastnictví, k. ú. obec, pro stávající stavbu podzemního telekomunikačního vedení (tzv. Trasu B), umístěnou v tělese uvedených pozemků, za částka / 1 m2 uvedených pozemků. Co se týče 1. nároku žalobce o zaplacení částka s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení žalované vzniklé záborem a vybudováním podzemního komunikačního vedení žalované na pozemcích žalobce bez právního důvodu za období od datum do datum, soud v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2013, sp. zn. 28 Cdo 809/2013, dle které„ Jestliže je v souladu s oprávněními vyplývajícími z věcného břemene veřejnoprávní povahy provozováno nadzemní telekomunikační vedení, je tak činěno na základě platného právního důvodu (oprávnění z věcného břemene). V důsledku užívání nemovitostí oprávněným z věcného břemene tudíž bezdůvodné obohacení nevzniká. Z hlediska vymezení práv osoby oprávněné z věcného břemene je přitom lhostejno, zda je telekomunikační zařízení provozováno za účelem dosažení zisku, eventuálně jakého zisku provoz dosahuje“, i tento zamítl.

51. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., dle kterého v řízení zcela úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení proti neúspěšnému žalobci. Výše náhrady nákladů řízení odpovídá odměně advokáta za 4 úkony právní služby dle ust. § 7 bod 5., ust. § 9 odst. 1 a 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“) z tarifní hodnoty částka + částka (odstranění stavby z pozemků žalobce) po částka (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 31, 10, 2018, vyjádření ze dne datum a vyjádření ze dne datum), odměně advokáta za 1 úkon právní služby dle ust. § 7 bod 5., ust. § 9 odst. 3 písm. c) a 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu z tarifní hodnoty částka + částka (uzavření smlouvy o věcném břemeni) po částka (účast na jednání dne datum), náhradě hotových výdajů za 5 úkonů právní služby dle ust. § 13 odst. 3 advokátního tarifu po částka a 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady řízení činí částka.

52. Soud žalované nepřiznal náhradu nákladů za vyjádření ze dne datum, neboť se nejedná o vyjádření ve věci samé, ale toliko o doplnění, jehož obsahem bylo pouze sdělení, že žalovaná podala žalobu na určení existence práva odpovídajícího věcnému břemeni; dále soud žalované nepřiznal náhradu nákladů za vyjádření ze dne datum, neboť v tomto vyjádření se žalovaná vyjadřovala k procesnímu návrhu žalobce na rozšíření žaloby, tedy zda s tímto souhlasí či nikoli a v neposlední řadě soud nepřiznal žalované náhradu nákladů za vyjádření ze dne datum, ve kterém žalovaná soudu zaslala nález Ústavního soudu, který řeší otázku vzniku zákonných věcných břemen, a tedy se nejedná o vyjádření ve věci samé.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.