OSPH03 19 C 70/2022-53

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Dášou Vítkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ právně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ právně zastoupený advokátkou Mgr. jméno příjmení, sídlem adresa ⟪LB:lb_006⟫ o: vyklizení bytu

I. Žalovaný je povinen vyklidit a žalobkyni odevzdat vyklizený byt číslo nacházející se ve čtvrtém podlaží domu adresa v ulici anonymizována čtyři slova, k. ú. část obce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 5 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozhodnutí k rukám právní zástupkyně žalobkyně příjmení titul jméno příjmení, advokátky.

1. Žalobkyně se žalobou, která byla u soudu podána dne datum domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost vyklidit bytovou jednotku číslo umístěnou ve čtvrtém podlaží domu adresa v ulici U vinohradské nemocnice 4, k. ú. část obce. K odůvodnění žaloby bylo tvrzeno, že žalobkyni byla svěřena správa nemovitostí ve vlastnictví obce, Hlavního města Prahy k bytu číslo nacházejícím se ve čtvrtém podlaží v domě adresa stojícím na pozemku parcely číslo k. ú. část obce, U vinohradské nemocnice 4, obec a číslo. Žalobkyně s žalovaným uzavřela dne datum nájemní smlouvu k bytu na dobu neurčitou. Nájemní vztah byl vypovězen výpovědí ze dne datum, výpověď byla žalovanému doručena dne datum. Proti výpovědi se žalovaný bránil žalobou na neplatnost výpovědi z nájmu bytu u zdejšího soudu, o které bylo rozhodnuto soudem v řízení vedeném pod sp. zn. 20 C 103/2020 tak, že žaloba byla zamítnuta, rozsudek nabyl právní moci datum. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně bylo žalovaným podáno odvolání, kdy odvolací soud rozsudkem č. j. 54 Co 217/2021-102 rozsudek soudu I. stupně potvrdil. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky č. j. 26 Cdo 2981/2021-126 ze dne 12. 1. 2022 bylo odvolání žalovaného zamítnuto. Vzhledem k tomu, že nájemní vztah z důvodu ukončení nájemní smlouvy výpovědí již netrvá, nemá žalovaný právní důvod v bytě setrvávat, neboť předmětný byt užívá bez právního důvodu.

2. Žalovaný ve svém vyjádření ze dne datum (č. l. 24) mj. jiné sdělil, že má za to, že je nájemcem bytu, na této skutečnosti nemění nic ani podaná výpověď, neboť ta je absolutně neplatná, resp. je zdánlivá a nelze k ní tedy přihlížet vzhledem k tomu nezpůsobila zánik nájemního vztahu k bytu. Namítá nepravdivost výpovědního důvodu, odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 26 Cdo 2596/2014 ze dne 15. 10. 2014 a žádá, aby žaloba byla zamítnuta.

3. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.

4. Z informace o jednotce má soud prokázané, že vlastníkem bytové jednotky číslo nacházející se v budově adresa, k. ú. část obce, zapsané na list vlastnictví je Hlavní město Praha, které svěřilo správu nemovitostí ve vlastnictví obce žalobkyni příjmení části obec a číslo, ulice a číslo, obec a číslo, část obce. Ze smlouvy o nájmu NS číslo ze dne datum soud zjistil, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena nájemní smlouva, na jejímž základě byl žalovanému s účinností od datum přenechán do užívání byt v domě adresa v ulici anonymizována čtyři slova, označení bytové jednotky číslo na dobu neurčitou, součástí nájemní smlouvy je evidenčně list ze dne datum stanovící výpočet nájemného z bytu a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu od datum v celkové výši 7 584 Kč.

5. Z výpovědí z nájmu bytu ze dne datum (č. l. 8) má soud prokázané, že žalobkyně vypověděla nájem předmětného bytu v souladu s ustanovením § 2288 odst. 1 písm.a) zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Důvodem k výpovědi je skutečnost, že žalovaný hrubým způsobem porušuje dlouhodobě své povinnosti nájemce, kdy bylo z místního šetření i od SVJ domu zjištěno, že byt není užíván nájemcem, je dlouhodobě pronajímán bez souhlasu pronajímatele jiným osobám, tyto osoby se v bytě střídají, což bylo v domě zaznamenáno v souvislosti s opakovanými problémy při rušení nočního klidu a vytopení bytu sousedů. Nájemce jednoznačně porušuje povinnosti nájemce bytu dle ust. § 2275 a § 2272 odst. 1 o. z. i ustanovení čl. V. nájemní smlouvy a jde o naplnění výpovědních důvodů. Součástí výpovědí je i sdělení žalobkyně, že neužívání bytu a protiprávní dispozice s bytem nasvědčují i skutečnost, že žalovaný svou bytovou potřebu má uspokojenou ve vlastním bytě v obec – část obce, ulice a číslo, zapsaný na list vlastnictví pro k. ú. část obce. Součásti výpovědí je sdělení, jak dlouhá je výpovědní doba, kdy výpovědní doba začíná, komu má žalovaný po uplynutí výpovědní doby vyklizený byt předat. Žalovaný byl ve výpovědi z nájmu bytu v souladu s ustanovením § 2186 odst. 2 o. z. poučen, že proti výpovědi může vznést námitky a to do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď bude doručena a má možnost podat návrh soudu k přezkoumání oprávněnosti výpovědi dle § 2290 o. z. Součástí výpovědi z nájemní smlouvy je doručenka prokazující, že výpověď byla žalovanému doručena do datové schránky dne datum.

6. Z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3, č. j. 20 C 103/2020-65 ze dne 26. 1. 2021, právní moc datum má soud prokázané, že byla zamítnuta žaloba žalovaného o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu. Důvodem pro zamítnutí žaloby byla skutečnost, že žalovaný promeškal prekluzivní hmotněprávní dvouměsíční lhůtu k podání žaloby od doručení výpovědí dle § 2290 o. z., neboť předmětná výpověď ze dne datum byla žalobci (v řízení sp. zn. 20 C 103/2020) doručena dne 23. 1. 2020 a žalobce (v řízení sp. zn. 20 C 103/2020) podal žalobu ke zdejšímu soudu až dne datum.

7. Rozsudkem Městského soudu v Praze č. j. 54 Co 217/2021-102 ze dne 13. 7. 2021, právní moci datum byl rozsudek soudu I. stupně potvrzen.

8. Rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky č. j. 26 Cdo 2981/2021-126 ze dne 12. 1. 2022 bylo dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 7. 2021, č. j. 54 Co 217/2021-102 zamítnuto.

9. Po právní stránce soud věc posoudil ve smyslu ustanovení § 3074 odst. 1 o. z. účinného ke dni podání výpovědi z nájmu bytu, tedy dle zákona číslo Sb., občanský zákoník

(dále jen„ o. z.“).

10. Dle ustanovení § 2286 o. z. výpověď z nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu, vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

11. Dle ustanovení § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

12. Dle ustanovení § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce by takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoliv pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

13. Dle ustanovení § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. může pronajímatel vypovědět na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

14. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto právnímu závěru: Soud má za to, že výpověď z nájmu bytu ze dne datum je platná, obsahuje všechny náležitosti požadované občanským zákoníkem (písemná forma, uvedení určitého a srozumitelného výpovědního důvodu, podpis pronajímatele, poučení nájemce o možnosti vznést námitky proti výpovědi, podat žalobu podle ust. § 2290 o. z.). Vzhledem k tomu, že žalovaný nepodal ve hmotněprávní prekluzivní lhůtě stanovené v § 2092 o. z. žalobu na přezkum oprávněnosti výpovědi nájmu z bytu, nemůže se soud v řízení o vyklizení bytu zabývat existencí výpovědního důvodu (i kdyby výpovědní důvod nebyl použit po právu, jak tvrdí žalovaný v této věci). Po marném uplynutí lhůty k podání žaloby na přezkum oprávněnosti již nájemce nemůže úspěšně zpochybnit existenci výpovědního důvodu; může jen namítat neplatnost či nicotnost výpovědi pro jiné vady (např. neuvedení výpovědního důvodu, nedostatek písemné formy, absence podpisu pronajímatele), k nim by soud musel přihlédnout z úřední povinnosti. O takové vady však v projednávané věci v žádném případě nejde, neboť výpověď z nájmu bytu obsahuje všechny náležitosti stanovené zákonem, včetně dostatečně určité specifikace výpovědního důvodu. To, že označení osob, kterým žalovaný přenechal byt bez souhlasu žalobkyně do užívání a do doby, v níž se tak mělo dít, se zabýval již odvolací soud ve svém rozhodnutí č. j. 54 Co 217/2021-102 (bod 13 rozhodnutí), s tím, že dospěl k závěru, že výpověď je platná, neboť není nicotná a zdánlivá. Soud uzavírá, že nájem bytu skončil výpovědí danou podle § 2288 odst. 1 o. z. Žalovaný porušil povinnost odevzdat byt žalobkyni, kdy výpovědní lhůta skončila dne datum. Soud proto žalobě, kterou se žalobkyně domáhala splnění povinností, zcela vyhověl, neboť žalovaný užívá byt bez právního důvodu.

15. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle ust. § 160 odst. 1, věta první o. s. ř.

16. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), žalobkyně byla v řízení úspěšná, má proto právo na náhradu nákladů řízení. Ty představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a paušální hotové výdaje účastníka nezastoupeného advokátem ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby (žaloba, vyjádření ze dne datum, účast u jednání soudu) dle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení se s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li povinnosti stanovená tímto rozhodnutím dobrovolně, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí nebo nařízení exekuce.