OSPH03 19 C 68/2022-354

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Vítkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 50 000 Kč a omluvu

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci na náhradě nemajetkové újmy částku

50 000 Kč a se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaslat žalobci na adresu jeho bydliště doporučenou poštou omluvný dopis s vlastnoručním podpisem žalované v následujícím znění: „Já, Jméno žalované, narozená datum se tímto omlouvám jméno FO, narozeném Datum narození žalobce za to, že jsem neoprávněně zasáhla do jeho osobnostních práv, a to konkrétně práva na soukromý a rodinný život, na vážnost, čest a důstojnost tím, že jsem nevykonávala řádně své úkony Anonymizováno Anonymizováno ve vztahu k věcem spojeným s jeho nezletilým synem jméno FO, konkrétně že jsem vyhotovila a adresovala na OSPOD zprávu z vyšetření nezletilého, která je zavádějící a zamlčující podstatné okolnosti vyšetření, dále, že tuto zprávu jsem ani dodatečně úmyslně neuvedla na pravou míru, stejně tak jako jsem se úmyslně nevyjádřila ke svým údajným výrokům na konto žalobce a nezletilého, reprodukovaným matkou nezletilého syna k soudu a orgánu péče o děti, ačkoliv jsem tuto možnost vyjádřit se měla, byla jsem s přípisem matky písemně obeznámena žalobcem a byla jsem k zaujetí stanoviska ke svým údajným výrokům žalobcem i vyzvána, ale jednala jsem vyhýbavě, čímž jsem i negativně ovlivnila dostupnost kvalifikované odborné pomoci pro nezletilého, neboť jsem úmyslně pasivně podporovala šíření lží o své interakci s nezletilým a uvádění soudu a opatrovníka v omyl matkou nezletilého; a dále se jméno FO omlouvám za zásah do jeho práva na důstojnost, vážnost a čest, že jsem žalobce ve svém přípisu k datum křivě nařkla v několika věcech a dopouštěla se nepatřičných spekulací a neoprávněných hodnotících soudů o jeho osobě, zájmech a motivech, čímž jsem i porušila svou profesní mlčenlivost. Tím vším jsem způsobila jméno FO psychickou újmu“, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1) existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo jen v ohrožení osobnosti fyzické osoby, její fyzické a morální integritě,

2) neoprávněnost, respektive protiprávnost tohoto zásahu,

3) existence příčinné souvislosti mezi zásahem a jeho neoprávněností.

4. V podání ze dne 21. 10. 2024 (č. l. 259) žalobce doplnil skutková tvrzení k žalobě tak, že žaluje zásah žalované do svých práv na ochranu osobnosti podle § 81 o. z., i do práv svého nezletilého syna, kterého se dopustila žalovaná při svém výkonu funkce Anonymizováno, a to: 1) svým neodborným nepečlivým postupem Anonymizováno při uskutečněném vyšetření nezletilého syna žalobce dne 15. 9. 2016 postupem tzv. non lege artis, neposkytnutím náležité a potřebné péče nezletilému v nesouladu s povinnostmi výkonu povolání Anonymizováno upravené v zákoně č. 96/2024 Sb., o nelékařských zdravotnických povolání, 2) zprávou žalované pro adresa ze dne 16. 9. 2016 došlo k porušení její povinné profesní mlčenlivosti, k porušení odborných standardů její profese, rovněž tak i etických standardů její profese, 3) porušení obecné prevenční či zakročovací povinnosti žalované podle ustanovení § 2900, respektive 2901 o. z., kdy žalovaná měla od žalobce, respektive jeho právničky vědomí o tom, co je jí matkou nezletilého syna žalobce vkládá do úst, že této matce měla říci v nezjištěné době po vyšetření nezletilého syna v září 2016 o žalobci, kterýmižto údaji se matka nezletilého snažila poškodit žalobce coby otce v opatrovnickém řízení a omezit ho tím na jeho rodinném životě se synem; žalovaná měla vědomí o tvrzení nepravdivé skutečnosti matkou k opatrovnickému soudu, že nezletilý syn měl údajně u žalované absolvovat terapii, také u soudu dosáhla nenařízení terapie nezletilému a zabránění mu v potřebné odborné péči; a uvědomí žalované, že tyto nepravdy a difamace, kdy za původce výroku matka označovala žalovanou, jsou matkou používané v opatrovnickém řízení a jejích procesních podáních a přednesech k soudu. Ačkoliv byla žádaná žalobcem, respektive jeho právničkou několikrát o zasáhnutí o vyjádření o uvedení věci na pravou míru s tím, že navozený stav může mít a má vliv na postavení žalobce (i nezletilého) v řízení, nejprve odmítla, poté zůstala pasivní a ničeho k ochraně práv žalobce (ani za nezletilého) nekonala, kdy na Policii České republiky dne 11. 12. 2019 kde vypovídala, teprve popřela, že by kdy uváděla matkou tvrzené dehonestující výroky na konto žalobce a v řízení u správního orgánu Magistrátu hlavního města Prahy dne 31. 1. 2019, kde teprve uvedla na pravou míru, že nezletilého syna žalobce viděla pouze jednou. Bylo spravedlivým požadavkem na žalovanou, aby uvědomena o probíhajících zásazích do práv žalobce, a to do tak hodnotných statků jako jeho důstojnost, čest, vážnost, rodinný život, měla tak dostatek podkladů pro své vlastní kognitivní posouzení syna žalobce. Nad to, coby osoba v postavení Anonymizováno zůstala lhostejná, 4) vyjádřením žalované ze dne 31. 1. 2019 pro účely stížnosti žalobce ke správnímu orgánu Magistrátu města Prahy, odbor správních činností ve zdravotnictví a sociální péči, oddělení zdravotnictví, došlo i k porušení její povinné profesní mlčenlivosti, k porušení odborných standardů její profese, rovněž tak i etických standardů její profese, 5) odepřela žalobci přístup do zdravotnické dokumentace nezletilého syna, přestože jí byla tato povinnost uložena příslušným správním orgánem.

5. Žalovaná ve svých podáních nárok žalobce uplatněný žalobou neuznala. Uvedla, že je již od roku Anonymizováno ve Anonymizováno, Anonymizováno již nevykonává, nemá přístup ke zdravotnické dokumentaci, a tudíž se nemůže vyjádřit ke konkrétním okolnostem, která jsou předmětem žaloby. Pokud měla nezletilého syna žalobce v péči, jednala výhradně v zájmu dítěte, nikoliv v zájmu matky či otce. Pokud byli rodiče nezletilého v rozvodovém řízení, neřešila, kdo z nich má pravdu, nebo jak každý z rodičů danou situaci prožívá, řešila, jak danou situaci prožívá dítě a co je zapotřebí pro něj udělat. K tomu existují psychologické postupy a těch bylo užito. Nezletilý byl v běžné Anonymizováno péči v Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, nešlo o vyšetření soudním znalcem ani o posuzování či řešení ve věci svěření dítěte do péče. Péče nesouvisela se soudním řízením. Jednalo se o běžnou ambulantní péči, které žalobce zřejmě přisuzuje jiné významy, než je objektivní skutečnost. Rétorika žalobce v žalobě se jeví velmi subjektivní, neobsahuje žádné věcné argumenty. Anonymizováno má Anonymizováno k tomu, aby posoudil stav pacienta, rozhovor s rodiči je dílčí částí vyšetření. S rodičem se hovoří o celé historii dítěte – okolnosti narození, raného vývoje, zdravotního vztahu, vztahu k lidem, dětem, sociální zapojení atd. V souvislosti s žalobcem byla před několika lety vyslýchána na Policii České republiky, důvod výslechu si již nepamatuje.

6. V dalším podání ze dne 20. 10. 2024 (č. l. 261) žalovaná uvedla, že žaloba byla podána roky poté kdy jako důchodkyně nepracovala a nemá přístup ke zdravotnické dokumentaci. Dále uvedla, že nezletilý syn žalobce byl Anonymizováno 15. 9. 2016 ve 14:00 hodin, k vyšetření s ním se dostavila matka, která poskytla údaje z rodinné anamnézy. Vyšetřením nezletilého nebyla zjištěna žádná jeho psychická porucha. V pracovním diáři měla zaznamenanou další návštěvu, a to 21. 9. 2019 v 15:00 hodin, kdy se dostavili oba rodiče nezletilého. V čekárně za zavřenými dveřmi její ordinace mezi nimi došlo k nějakému konfliktu. Otec se pak v ordinaci doptával na lékaře či pacienty z jiných ordinací jako na potencionální svědky konfliktu (v protějších ordinacích tehdy byli Anonymizováno). Dodala, že ke konfliktu mezi rodiči občas dochází, avšak nikdy za Anonymizováno praxe na podezřelý výraz a Anonymizováno se nikdo nedomáhal svědectví kohokoliv z přítomných osob. Zprávu z vyšetření provedeného dne 15. 9. 2016 dne 29. 9. 2016 odeslala na Anonymizováno. Od 21. 9. 2019 s nezletilým ani s jeho matkou nebyla v kontaktu, nikoho z nich od té doby neviděla. Dodala, že žalobce jí krátce po vyšetření nezletilého začal písemně pronásledovat prostřednictvím mailů, podal na žalovanou trestní oznámení na policii atd. Přípisy nemá k dispozici, vše zůstalo ve zdravotnické dokumentaci, ke které nemá přístup. Předložila soudu pouze mailovou zprávu žalobce z ledna 2017, ve které je žalobce rozhořčen výrokem matky – „Anonymizováno tě vykáže“, s tím, že ona neodpovídá za výroky matky Dodala, že žalobce nevykázala, měla snahu ho pouze informovat o průběhu a závěrech vyšetření jejich syna, žalobce to však nezajímalo, vyžadoval svědky konfliktu mezi ním a matkou před ordinací, následně odešel. Podotkla, že ve výše zmíněném mailu z ledna 2017 byl žalobce rozhořčen, že jeho syn byl vyšetřen a uvedl: „upozorňuji, že můj syn nemá žádné úzkostné stavy, žádné děsy, žádné náběhy na noční pomočování či cokoliv dalšího“. Dodala, že s tímto byla s žalobcem za jedno, protože takovou poruchu u nezletilého nezjistila. Uvedla, že v e-mailech žalobce vyslovil svůj nesouhlas, aby byl syn v její péči a byly činěny pokusy o medikalizaci. E-mailovou zprávu obdržela 3 měsíce po vyšetření nezletilého, kterého již v péči neměla, nebyl zde pro to důvod. Zdůraznila rozpor mezi sdělením zástupkyně žalobce u jednání soudu dne 10. 10. 2024, která uvedla, že syn žalobce měl obrovské potíže, a vzhledem k protichůdnému tvrzení by se žalobce se svou zástupkyní měli dohodnout, zdali měl syn žalobce potíže či nikoliv. Žalovaná namítá četná šroubovaně formulovaná nesrozumitelná obvinění a vyjádření, včetně sprostého označení její osoby: „žalovaná se stala pro matku nezletilého dobrovolně de facto tzv. užitečným idiotem, ačkoli měla jednat v intencích své odborností, takto nejednala“.

7. V podání ze dne 13. 11. 2024 (č. l. 270) žalovaná doplnila svá vyjádření, s tím, že při vyšetření syna žalobce se nejednalo o žádné „zasvěcování“ sezení matky, matka s žalovanou adekvátně spolupracovala. Dodala, že žalobcova tvrzení, že žalovaná „nerozpoznala skutečný stav věci“ se neslučuje s jeho vyjádřením v mailu z ledna 2017, ve kterém jí sděloval, že nezletilý syn netrpí nočním stresy atd. Při vyšetření, kterého se zúčastnila jak matka, tak otec nezletilého, se žalobce pouze zajímal o svědky konfliktu, v každém případě tento požadavek byl velmi nestandardní. Dodala, že zřejmě vzhledem k tomu, že nepopsala co viděla, žalobce uvedl: „nerozpoznala skutečný stav nezletilého a neodborně jednala, neobjektivně a v omylu, do něhož se z nedbalosti a mateřské sounáležitosti nechala uvést matkou nezletilého a na to v ní zatajila podstatné skutečnosti o incidentu mezi rodiči dne 15. 9. 2016, které vyšly najevo, o nichž věděla a tím svou zprávu hrubě zkreslila a učinila ji vědomě neúplnou“ s tím, že pro matku se stala „užitečným idiotem“. Nebylo v její kompetenci vyslýchat nezletilého při vyšetření jako u soudu, s nezletilým mluvila opatrně, aby zabránila jakémukoliv traumatu, rovněž nebylo na místě činit nějaké závěry o probíhajícím sporu mezi rodiči, neboť to nikdo nežádal. Pokud by měla zjišťovat například, zdali se u nezletilého jedná o syndrom zavrženého rodiče, tuto skutečnost by musel někdo požadovat, rodiče při vyšetření spolupracovat a nezletilého k vyšetření opakovaně přivést. Ani matka, ani žalobce žádný další návštěvy v ordinaci nepožadovali. K tvrzení žalobce o tom, že ovlivňovala správní orgán v jeho činnosti k újmě žalobce vztahující se k řádnému neprošetření věci a nedobrovolného nucení žalobce zásahy žalované strpět, uvedla, že žalobce výmysly a vykonstruovanými interpretacemi jednoho zdravotního výkonu kriminalizuje běžný výkon Anonymizováno Anonymizováno. Uvedla, že žádný orgán ji předložení zdravotnickéAnonymizovánodokumentace žalobci neuložil. Výroky žalobce jsou neadekvátní vzhledem k reálné situaci vyšetření a mnohé působí dojmem, že jsou opsány z internetu.

8. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k tomuto skutkovému zjištění.

9. Ze zprávy z Anonymizováno Anonymizováno ze dne 15. 9. 2016, které se konalo v Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno tituly před jménem jméno FO (Anonymizováno) má soud prokázané, že předmětem vyšetření byl zdravotní stav syna žalobce jméno FO narozeného datum. Zpráva obsahuje důvod vyšetření, kterým je vyšetření nezletilého, ke kterému ho objednala matka s uvedením, že rodiče jsou rozvedení, probíhá soudní řízení ohledně styku otce s dítětem. Matka žije s novým partnerem, narodil se jim syn, nyní čtyřměsíční. Zpráva obsahuje relevantní informace o tom, že styk s otcem probíhá 1x za 14 dní o víkendu, matka uvádí, že otec chodí za synem nečekaně na různá místa, „přepadává je“ jméno FO se o tom zdá. adresa, pokud hovoří o rodině, tak jako tátu označuje nynějšího partnera matky. Sděluje, že kromě čtyřměsíčního bratříčka, má ještě dvě sestry, jedné jsou čtyři, jedné tři roky, jsou u táty (poznámka-jedná se děti žalobce, které má se současnou partnerkou). K tátovi nechodí rád, protože ta čtyřletá ho zlobí. Táta je často „přepadne“, zdálo se mu, že ho táta odvedl. Ze zprávy vyplývá, že se rovněž dostavil otec nezletilého, který řekl, že nikoho nepřepadává, jde se za synem normálně někam podívat. Podle něj se matka snaží ovlivnit syna tak, aby preferoval nevlastního otce. Další část lékařské zprávy obsahuje informaci, že otec nezletilého se dodatečně dotazoval na lékaře v protějších ordinacích, kteří byli přítomni v době jeho návštěvy, údajně jako na potencionální svědky. Závěr lékařské zprávy obsahuje zhodnocení zdravotního stavu dítěte s výsledkem: aktuálně je chlapec bez jakýchkoliv klinických příznaků závažnějších psychických potíží. Lékařská zpráva je opatřena otiskem razítka a podpisem žalované. Z podacího razítka nacházejícího se na pravé straně listiny je otisk razítka doručení lékařské zprávy dne 4. 10. 2016 Anonymizováno adresa.

10. Z úplného výpisu z obchodního rejstříků vedeného Městským soudem v Praze má soud prokázané, že žalovaná byla do datum společníkem obchodní firmy: právnická osoba, se sídlem adresa, IČ IČO.

11. Z e-mailu ze dne 10. ledna 2017 zaslané žalovanou Anonymizováno (původní právní zástupkyně žalobce) soud zjistil, že žalovaná odpovídá na její dotaz, kterým právní zástupkyně žalobce žádala žalovanou, aby se vyjádřila k údajnému incidentu před ordinací žalované v době vyšetření syna žalobce. Žalovaná v něm uvádí, že se k věci nemůže vyjádřit, protože přesně nepochopila, o jaký incident šlo a není v její kompetenci ambulantního psychologa věc posuzovat. K nezletilému se vyjádřila pouze v rozsahu, v jakém vypracovala lékařskou zprávu z vyšetření ze dne 15. 9. 2016 pro adresa.

12. Z e-mailu ze dne 11. 9. 2016 zaslaného žalobcem žalované žalobce mimo jiné žalované uvádí, že se bude účastnit návštěvy vyšetření syna v ordinaci žalované dne 15. 9. 2016.

13. Z e-mailu ze dne 13. 12. 2016 – žádost o vyjádření adresovaného žalované právní zástupkyní žalobce soud zjistil, že byla podána žádost o vyjádření v souvislosti se zastupováním žalobce ve sporu o jeho syna.

14. Z e-mailu ze dne 11. 1. 2017 adresovaného žalobcem žalované soud zjistil, že žalobce se vyjadřoval k incidentu, který se měl stát před ordinací žalované dne 15. 9. 2016.

15. Z žádostí adresa Anonymizováno ze dne 23. 9. 2016 adresované žalované soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána správním orgánem k předložení zprávy o vyšetření nezletilého syna žalobce vzhledem ke konfliktní situaci mezi rodiči. Její součástí je sdělení, že OSPOD obdržel od žalobce informaci, že v den lékařského vyšetření dne 15. 9. 2016 mělo dojít k vyhrocenému slovnímu napadení žalobce matkou nezletilého jméno FO. Žalovaná měla poskytnout informace k incidentu, pokud situaci zregistroala.

16. Z e-mailu ze dne 22. 9. 2016 adresovaného adresa a soud má soud prokázané, že žalobce informoval uvedené orgány o incidentu, který se měl stát dne 15. 9. 2016 před Anonymizováno žalované.

17. Z části protokolu – trestní řízení u PČR adresa pod sp. zn. Anonymizováno (tuto informaci sdělila obecná zmocněnkyně žalobce u jednání) má soud prokázané, že žalovaná podávala vysvětlení v rámci trestního řízení, ve kterém uvedla, že vyšetření v září 2016 se účastnil nezletilý syn žalobce, žalobce a jeho matka. V protokolu žalovaná uvádí: „rozhodně jsem paní jméno FO (matce nezletilého) nesdělovala žádné anamnézy, psychické stavy a podobné věci, pouze vypracovala zprávu pro Anonymizováno a tu následně zaslala na Anonymizováno adresa.

18. Z podacího lístku ze dne 25. 9. 2018 soud zjistil, že žalobce zaslal písemnost žalované. U jednání soudu žalobce sdělil, že se jedná o doklad prokazující odeslání žádosti žalované o nahlédnutí do zdravotní dokumentace nezletilého.

19. Z listiny – Prohlášení o nesouhlasu s poskytováním jakýchkoliv zdravotních (psychologických) služeb nezletilému jméno FO ze dne 23. 9. 2018 soud zjistil, že žalobce vyslovil nesouhlas s poskytováním zdravotních služeb žalované.

20. Z dopisu žalované adresovanému žalobci ze dne 2. 10. 2018 soud zjistil, že žalovaná sděluje žalobci informaci o tom, že jeho nezletilý syn byl u ní v ordinaci přítomen dne 15. 9. 2016, kdy byl přítomen i žalobce, zpráva o vyšetření byla zaslána na žádost Anonymizováno, chlapce od té doby neviděla, o soudním sporu mezi rodiči nic neví a nemíní se věci zabývat.

21. Z listiny nazvané stížnost ze dne 23. 9. 2018 adresované žalované soud zjistil, že žalobce podal stížnost na žalovanou z důvodu nevhodného, neetického a neodborného postupu poskytovatele zdravotních služeb specifikovaných ve stížnosti týkajících se vyšetření nezletilého syna žalobce v Anonymizováno žalované dne 15. 9. 2016.

22. Z listiny – předžalobní výzva na ochranu osobnosti a výzva k upuštění od neoprávněných zásahů do práv na ochranu osobnosti ze dne 23. 9. 2018 soud zjistil, že byla učiněna v souladu s ustanovením § 142a o.s.ř. Výzva není opatřena důkazem o jejím doručení žalované.

23. Z listiny – ze dne 23. 9. 2018 adresované žalované soud zjistil, že se jedná o stížnost proti postupu žalované při poskytování zdravotní péče a žádost o objektivizaci zprávy pro OSPOD.

24. Z listiny ze dne 26. 10. 2018 adresované žalobcem Magistrátu hl. města Prahy soud zjistil, že se jedná o stížnost proti postupu poskytovatele při poskytování zdravotní péče/služeb, nebo proti činnostem souvisejícím se zdravotními službami a žádosti o vydání kopie zdravotní dokumentace nezletilého syna žalobce.

25. Z vyjádření Magistrátu hl. města Prahy ze dne 21. 11. 2018 ke stížnosti žalobce ze dne 26. 10. 2018 soud zjistil, správní orgán si vyžádal vyjádření žalované, která uvedla, že na stížnost žalobce reagovala dne 2. 10. 2018, kopii zaslala správnímu orgánu, nezletilého vyšetřila dne 15. 9. 2016, vyloučila příznaky závažnějších psychických obtíži nezletilého. O probíhajícím soudním řízení nemá žádné informace, Anonymizováno Anonymizováno ze zákona zdravotnickou dokumentaci nevydává, pouze zprávu. Dle Magistrátu hl. města Prahy se jedná o stručnou odpověď, správní orgán dovodil, že je obtížné prokázat skutečný stav vyšetření syna žalobce a nelze tak dovodit, že poskytovatelka při poskytování zdravotní péče pochybila. Správní orgán uvedl, že právo nahlížet do zdravotní dokumentace je právem každého zákonného zástupce pacienta. Konstatoval, že poskytovatelce bude uloženo nápravné opatření spočívající v opětovném vyřízení žádosti o vydání kopie zdravotnické dokumentace.

26. Z vyjádření Magistrátu hl. města Prahy ze dne 21. 2. 2019 soud zjistil, že správní orgán sděluje žalobci, že lhůta k splnění nápravného opatření byla stanovena 60 dnů ode dne uložení nápravného opatření, rovněž, že poskytovatelka uvedla, že žalobce o zaslání kopie zdravotní dokumentace nežádal, zprávu z lékařského vyšetření ze dne 15. 9. 2016 žalobce obdržel od OSPOD. Správní orgán konstatuje, že lékařská zpráva ze dne 15. 9. 2016 byla poskytovatelkou sepsána nestranně, jelikož nezletilý absolvoval pouze jedno vyšetření, dle lékařské zprávy nebyly provedeny žádné psychologické testovací metody. Dle názoru správního orgánu se nejedná o žádné informace o zdravotním stavu nezletilého, či jiné osoby, se kterými by orgán sociálně – právní ochrany dětí příslušného úřadu městské části neměl v rámci své činnosti nakládat.

27. Z listiny ze dne 31. 1. 2019 nazvané – Vyjádření k přípisu ze dne 5. 12. 2018 adresované žalovanou Magistrátu hl. města Prahy soud zjistil, že žalovaná se vyjadřuje k námitkám stěžovatele (žalobce) a k žádosti o kopii zdravotnické dokumentace. Žalovaná uvádí, že syna žalobce vyšetřila jednorázově dne 15. 9. 2016 o čemž byl žalobce informován, protože byl přítomen, snažila se s žalobcem hovořit o okolnostech sporu mezi rodiči a jejich řešení z hlediska potřeb a duševního zdraví dítěte. Žalobce řešil spíše důkazy proti matce, následný den žalované telefonoval a tázal se na lékaře z protějších ordinací z důvodu incidentu s matkou na chodbě. Jeho projev byl zlobně paranoidní a neadekvátní, snažila se ho uklidnit, řešil stále incident. Matku o výsledcích vyšetření informovala dne 21. 8. 2018. Od té doby s nikým z rodiny nebyla v kontaktu. Dva roky po vyšetření žalobce kontaktoval žalovanou, žádal písemné ultimativní požadavky a zdravotní dokumentaci syna. Uvádí, že podstatou věci jsou soudní spory rodičů nezletilého, kteří bez ohledu na dítě hledají důkazy proti sobě.

28. Z rozsudku Obvodního soudu pro adresa, č. j. spisová značka ze dne 24. 11. 2015 ve znění usnesení téhož soudu ze dne 4. 9. 2018, č.j. spisová značka, soud zjistil, že byl upraven styk žalobce s nezletilým.

29. Z rozsudku Obvodního soudu pro adresa, sp. zn. spisová značka ze dne 16. 8. 2023 soud zjistil, že rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne 22. 4. 2009, č. j. Anonymizováno/Anonymizováno byla schválena dohoda rodičů, kterou byl nezletilý syn žalobce svěřen pro dobu před a po rozvodu manželství do výchovy matky a otci bylo určeno přispívat na výživu nezletilého.

30. Z rozsudku č. j. spisová značka ze dne 27. 3. 2019 ve spojení s rozsudkem Anonymizováno ze dne 24. ledna 2024 č. j. spisová značka soud zjistil, že žalobci bylo zvýšeno výživné pro nezletilého syna pro období od 1. 9. 2016 do 19. 2. 2022 na částku 3 500 Kč měsíčně. Pro období od 20. 2. 2022 bylo řízení zastaveno. Výroky ohledně návrhu otce na nařízení psychoterapie nezletilého syna a návrhu žalobce na uložení povinnosti rodičů nezletilého syna využít odbornou pomoc, rovněž tak i výroku týkajícího se povinnosti matky informovat žalobce o zdravotním stavu nezletilého syna, jeho školní docházce, mimoškolních aktivitách a podstatných náležitostech, sdělit otci číslo mobilního telefonu, byly zrušeny a řízení bylo v této části zastaveno.

31. Z usnesení Obvodního soudu pro adresa ze dne 4. 3. 2022, č. j. spisová značka ve spojení s Anonymizováno ze dne 7. 9. 2022, č. j. spisová značka, vydaným v návaznosti na Nález Ústavního soudu ze dne 18. 8. 2022 sp. zn. II. ÚS 1626/22 bylo nařízeno předběžné opatření, kterým byl nezletilý odevzdán do péče žalobce.

32. Z odůvodnění rozsudku Městského soudu v Praze č. j. spisová značka ze dne 24. ledna 2024 má soud rovněž prokázané, že nezletilý syn žalobce se fakticky nachází od 20. 2. 2022 v péči žalobce.

33. Z rozsudku Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka ze dne 16. 8. 2023 má soud prokázané, že nezletilý syn žalobce byl svěřen do péče otce (právní moc 11. 10. 2023), tím došlo ke změně rozsudku adresa ze dne 4. 4. 2017 č. j. Anonymizováno č. účtu-Anonymizováno, kterým byl nezletilý svěřen do péče matky.

34. Ze stížnosti ze dne 25. 1. 2019 adresované žalobcem Magistrátu hlavního města Prahy, odbor zdravotnictví sociální péče a prevence má soud prokázané, že žalobce si stěžuje, že žalovaná ho na základě povinnosti o poskytnutí zdravotnické dokumentace nezletilého syna žalobce nekontaktovala a nevyjádřila se k námitkám v jeho stížnosti s tím, že podává ve věci trestní oznámení u orgánů činných v trestním řízení.

35. Z vyjádření Magistrátu hlavního města Prahy ke stížnosti ze dne 25. 1. 2019 má soud prokázané, že tento správní orgán se opět celým případem zabýval a prošetřil, kdy žalovaná se k stížnosti vyjádřila a uvedla, že ze strany žalobce nebyla podána žádost o vydání zdravotnické dokumentace a uvedla, že není v její kompetenci vyjadřovat se k soudnímu sporu rodičů nezletilého na žádost jeho zákonného zástupce. Vyřizovatel stížnosti se s touto úvahou žalované ztotožnil.

36. Z vyjádření poradce ze zařízení Anonymizováno Anonymizováno adresa ze dne 25. 4. 2022 soud zjistil, že 2. 3. 2022 (téměř 6 let po vyšetření nezletilého žalovanou) žalobce s nezletilým synem navštívil krizovou poradnu a uvedl, že syn se nachází v náročné životní situaci a potřebuje psychickou podporu a terapii. Nezletilý syn žalobce vyslovil přání být u otce. Krizová poradna doporučila, aby nezletilý syn žalobce chodil na pravidelnou terapii, neboť se nachází v citlivém věku, ve kterém nyní probíhají krizové rodinné situace, kterým je vystavován.

37. Ze zprávy tituly před jménem jméno FO, Anonymizováno Anonymizováno ze dne 16. 9. 2022 soud zjistil, že zpráva byla vydána na základě návštěvy žalobce se synem u psychologa dne 30. 8. 2022, psycholožka doporučila synovi žalobce dlouhodobou terapeutickou péči.

38. Z vyjádření žalované ze dne 30. 1. 2019 adresované Magistrátu hlavního města Prahy soud zjistil, že žalovaná se vyjadřuje k průběhu vyšetření nezletilého syna žalobce dne 15. 9. 2016, kterou zprávu poskytla na OSPOD na jeho žádost. Otec nezletilého byl přítomen vyšetření, snažila se hovořit s ním o okolnostech sporu mezi rodiči a jejich řešení z hlediska potřeb a duševního zdraví dítěte. Otec neprojevoval adekvátní zájem, hovořil především proti matce a řešil její domněle špatné jednání v rámci jejich sporu. Následující den jí kontaktoval telefonicky, tázal se na lékaře z protějších ordinací, hovořil o nějakém incidentu s matkou na chodbě, ke kterému měli tito lékaři svědčit. Jeho projev byl zlobně paranoidní. Snažila se ho několikrát uklidnit a vysvětlit, jak je z hlediska dítěte potřebné situaci řešit, co je pro dítě za daných okolností nutné. Tomu nevěnoval pozornost. Matku o průběhu vyšetření a stavu dítěte informovala v rozhovoru dne 21. 9. 2018, od té doby nebyla s žádným z rodičů v kontaktu. Do dne 30. 1. 2019 žalobce nepožadoval zprávu z vyšetření, žádný z rodičů si nevyjednal další návštěvu, nechtěl nahlížet do dokumentace, nechtěl problém jakýmkoliv způsobem řešit. Žalobce se následně ozval v prosinci 2016 prostřednictvím své právní zástupkyně, nikoliv proto, aby dostal lékařskou zprávu (tu už měl k dispozici ze strany OSPOD) pokud by jí žádal, dostal by ji, on jí však nežádal. Nezajímal se o dítě, ale měl požadavek, abych se vyjádřila k některým výrokům matky u soudu, a abych dále se vyjádřila k tomuto incidentu, který proběhl mezi rodiči v čekárně, který zaznamenala pouze okrajově.

39. Provedené důkazy soud zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a považoval je za dostatečné k náležitému zjištění skutkového stavu potřebného pro řádné rozhodnutí ve věci. Další navržené důkazy soud pro nadbytečnost neprovedl, když ty by jinak nemohly zvrátit jím zjištěný skutkový stav z důkazů již provedených, důvodu jejich předkládání po koncentraci řízení a v rozporu s principem neúplné apelace.

40. Na základě shora uvedených skutkových zjištění soud učinil tento závěr o skutkovém stavu věci.

41. Žalovaná jakožto Anonymizováno Anonymizováno dne 15. 9. 2016 vyšetřila nezletilého syna žalobce a sepsala o tomto vyšetření zprávu pro OSPOD, která byla tomuto orgánu zaslána. Matka nezletilého dle žalobce zkreslila zadání poptávané Anonymizováno služby a uvedla žalovanou při vyšetření v omyl i o jiných podstatných okolnostech, přičemž žalovaná nerozpoznala skutečný stav nezletilého, jednala neodborně a neobjektivně v omylu, a navíc ve zprávě zatajila podstatné skutečnosti o incidentu mezi rodiči o nichž věděla a tím svou zprávu hrubě zkreslila a učinila jí vědomě neúplnou. Žalobce má za to že žalovaná vystavenou lékařskou zprávou ze dne 15. 9. 2016 zasáhla důstojnost žalobce, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy, a také porušila svou profesní mlčenlivost s úmyslem poškodit žalobce a takto opatřit sobě prospěchu.

42. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

43. Podle ust. 81 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) je chráněna osobnost člověka, včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

44. Podle ust. § 81 odst. 2 o. z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

45. Podle ust. § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčená má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo, aby byl odstraněn jeho následek.

46. Podle ust. § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním, zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

47. Podle ust. § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

48. Na základě provedeného dokazování a v souladu se zákonnými ustanoveními citovanými shora soud dospěl k závěru, že žaloba není ani zčásti důvodná. Žalobce v řízení na základě předložených důkazů neprokázal, že žalovaná jako odborně erudovaná zdravotnická osoba vystavila po lékařském vyšetření syna žalobce nepravdivou nebo hrubě zkreslenou lékařskou zprávu, posudek nebo nález. Neprokázal, že žalovaná zamlčela podstatné skutečnosti o zdravotním stavu posuzovaného nezletilého za účelem jejich použití před jinými orgány veřejné moci, v občanském nebo jiném soudním řízení. Žalobce neprokázal, že žalovaná vystavila lékařskou zprávu, ve které by účelově uvedla na základě sdělení matky nezletilého informace, které by neodpovídaly nebo byly hrubě zkreslené v době vyšetření nezletilého (15.9.2016) o jeho zdravotním stavu. Rovněž nebylo prokázáno, že žalovaná předstírala a zamlčela rozhodné skutečnosti a zastínila skutečný stav nezletilého ve prospěch jeho matky. Toto tvrzení žalobce nebylo v řízení žádným z množství předložených a provedených důkazů prokázáno. Soud má za to, že se nejednalo o nepravdivou lékařskou zprávu. Žalobce v řízení neprokázal protiprávní jednání žalované, které by bylo v příčinné souvislosti s tvrzeným zásahem do jeho osobnostních práv. V řízení nebylo prokázáno, že lékařská zpráva vystavená žalovanou byla podkladem, na základě, kterého by opatrovnický soud v rámci řízení ve věci výchovy a výživy nezletilého syna žalobce rozhodl v neprospěch žalobce. Nebylo prokázáno, že opatrovnický soud při svém rozhodování o úpravě poměrů nezletilého z této zprávy vycházel tak, jak tvrdil žalobce. Lékařská zpráva z psychologického vyšetření nebyla v rámci opatrovnického řízení jediným důkazem na základě kterého opatrovnický soud rozhodl. Pokud žalobce tvrdil, že rozhodnutí opatrovnického soudu, na základě, kterého nebyl nezletilý svěřen do jeho výchovy, zasáhlo do jeho osobnostních práv, z žádných předložených a provedených důkazů nebylo prokázáno, že se tak stalo na základě jednání žalované, nebylo prokázáno, jakého prospěchu si chtěla žalovaná opatřit a proč by měla potřebu žalobce svým jednáním poškozovat. Žalobce neprokázal, že by mu jednáním žalované vznikl takový zásah do jeho osobnostních práv a v takovém rozsahu a intenzitě, aby mohl po žalované požadovat jakýkoliv způsob satisfakce dle ust. § 2956 a 2957 o. z.

49. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou neoprávněným zásahem do osobností fyzické osoby musí být dány tyto hmotněprávní předpoklady:

50. Občanský zákoník právo na ochranu osobnosti fyzické osoby upravuje jako jednotné právo, jehož obsahem je občanskoprávní oblasti zabezpečit respektování osobnosti fyzické osoby a její všestranný svobodný rozvoj. Jde o zásadní rozvedení a konkretizaci článků 7, 8, 10, 11, 13 a 14 Listiny. V rámci jednotného práva na ochranu osobnosti existují dílčí práva zabezpečující občanskoprávní ochranu jednotlivých hodnot (stránek) osobnosti fyzické osoby, jako neoddělitelných součástí celkové fyzické a psychické – morální integrity osobnosti. V konkrétním případě je nezbytné vždy zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti, vyplývajícího z ustanovení čl. 10 Listiny. Je též nutným předpokladem, aby vytýkaný zásah bezprostředně souvisel s porušením chráněného základního práva, tj. aby zde existovala mezi nimi příčinná souvislost. Podstatou osobnosti fyzické osoby jsou vztahy k vnímané skutečnosti, k druhým lidem, ke kulturně společenským hodnotám, k aktuálnímu stavu společensky – politického prostředí apod. Tyto vztahy se projevují ve styku s lidmi, v jednání a chování člověka, jeho kulturními výtvory apod. Každá osobnost má obecné vlastnosti všelidské povahy, zároveň však odráží specifické historické podmínky své doby, národa, společenského zařazení, povolání a má své svérázné, neopakovatelné rysy. V rámci všeobecného osobnostního práva je proto poskytována občanskoprávní ochrana jen proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva.

51. Neoprávněnost zásahu stejně jako jeho následky se posuzují objektivním hlediskem – testem běžného člověka (srov. Petrov, Výtisk, Beran a kolektiv, Občanský zákoník, Komentář, 2. Vydání, 2019, C. H. Beck, str. 143, bod 4 a 5).

52. Pokud se zdravotní stav syna nezletilého od doby jeho vyšetření žalovanou dne 15. 9. 2016 v průběhu let změnil, nelze tuto skutečnost klást k tíži žalované. Soud podotýká a sdílí názor žalované (vyplývá to i z provedených důkazů), že podstatou sporu jsou především rozepře, neshody, konflikty a nespočet dlouholetých soudních sporů rodičů nezletilého, jehož psychický stav se od doby vyšetření žalovanou právě z těchto důvodů mohl změnit.

53. Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby, tak jak bylo uvedeno již výše, musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby, její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a neoprávněnosti (protiprávnosti) zásahu. Nenaplněním jakékoliv z těchto podmínek se vylučuje možnost vzniku této odpovědnosti.

54. Žalobce předložil v den jednání (20.2.2025) i v průběhu jednání soudu svazek listin. Vzhledem k principu neúplné apelace a po provedeném dokazování se soud předloženým materiálem nezabýval.

55. Vzhledem k tomu, že žaloba, aby žalovaná byla povinna zaslat žalobci omluvní dopis s textací uvedenou ve výroku I. rozsudku zamítnuta, nebyla splněna podmínka existence zásahu žalované objektivně způsobilého vyvolat u žalobce nemajetkovou újmu, byla žaloba i v části, kterou se žalobce po žalované domáhal zaplacení částky 50 000 Kč jako nemajetkové újmy z důvodu způsobené újmy žalovanou, zamítnuta.

56. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle kterého úspěšný účastník řízení má právo na náhradu nákladů řízení, které účelně vynaložil při bránění svého práva. V daném případě byla úspěšná žalovaná v plném rozsahu, která se práva na náhradu nákladů vzdala a nepožadovala je.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.