OSPH04 40 C 123/2021-20

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Berglovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení 1 524 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 Kč od 15. 10. 2020 do zaplacení a částku ve výši 1 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 500 Kč od 15. 10. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1489 Kč, do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobce příjmení jméno jméno, advokáta.

Předmětem řízení byla částka 1 524 Kč skládající se z jízdného 24 Kč a z přirážky 1500 Kč z přepravní kontroly ze dne 14. 10. 2020 konané v metru linky B. Dle tvrzení žalobce se žalovaná neprokázala platným jízdním dokladem.

Usnesením zdejšího soudu ze dne 17. 3. 2021 č. j. 40 C 123/2021-13 vyzval soud žalovanou, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení vyjádřila, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání. V usnesení soud žalovanou současně poučil, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila. Žalobce souhlasil v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, aby bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání.

Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.

Žalovaná dne 14. 10. 2020 cestovala metrem linky B MHD v Praze provozovaným žalobcem, přičemž ve 13:07 hod. byla kontrolována revizorem a neprokázala se platným jízdním dokladem, o čemž byl sepsán protokol číslo který žalovaná převzala. Žalobci tak podle přepravních podmínek vznikl nárok na úhradu jízdného a přirážky k jízdnému. Žalovaná byla dne 4. 1. 2020 vyzvána k úhradě dlužné částky.

Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb., o drahách, je cestující povinen prokázat se na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem; neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, je povinen prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.

Podle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč.

Protože se žalovaná neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované nezaplatila, je nárok žalobce důvodný. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z., ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), po 200 Kč za každý ze tří úkonů právních služeb včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a paušálních náhrad výdajů dle § 14a advokátního tarifu a § 137 odst. 3 a § 151 odst. 2 o. s. ř. O místě plnění náhrady nákladů řízení soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Soud určil lhůty k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má žalobce právo domáhat se splnění uložených povinností exekučním návrhem nebo návrhem na výkon rozhodnutí.