OSPH04 42 C 206/2015-609

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudcem JUDr. Radovanem Kulhánkem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyní: a) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobkyně a žalobkyně ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobkyně, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobkyně a žalobkyně ⟪LB:lb_005⟫ obě zastoupeny advokátem Mgr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_009⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_010⟫ 2. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_011⟫ bytem adresa žalovaného a žalované ⟪LB:lb_012⟫ oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení, Ph.D. ⟪LB:lb_013⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_014⟫ pro určení závěti

I. Žaloba, aby soud určil, že listina předložená dnem 17.4. 2013 žalovanou ad 1) v dědickém řízení sp. zn. 34 D 244/2013 Obvodnímu soudu pro Prahu 4 s textem: Závěť vlastní rukou – závěť. Já příjmení příjmení, r. číslo bytem ulice a číslo, stanovuje po zralé úvaze, daruji dům v obec a číslo – část obce, Nad Úpadem 82 svému synovi jméno příjmení, rodné číslo, bytem Hodoňovice 159. V obec 01.01.19 2013, vlastní rukou, Ing. příjmení příjmení. Tento dar není započítán do dědického řízení – není pravou listinou vyhotovenou zůstavitelem jméno příjmení, datum narození, zemř. 1.1. 2013, resp. není závětí zůstavitele jméno příjmení, datum narození, zemř. dne 1.1. 2013, se zamítá.

II. Žalobkyně jsou povinny zaplati žalovaným na náhradě nákladů řízení částku 382 698 Kč k rukám právního zástupce žalovaných, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalované jsou povinny zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení částku 30 000 Kč ve prospěch účtu Obvodního soudu pro Prahu 4 a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 27.5. 2015 domáhaly, aby soud určil, že listina předložená dnem 17.4. 2013 žalovanou ad 1) v dědickém řízení sp. zn. 34 D 244/2013 Obvodnímu soudu pro Prahu 4 s textem: Závěť vlastní rukou – závěť. Já příjmení příjmení, r. číslo bytem ulice a číslo, stanovuje po zralé úvaze, daruji dům v obec a číslo – část obce, Nad Úpadem 82 svému synovi jméno příjmení, rodné číslo, bytem Hodoňovice 159. V obec 01.01.19 2013, vlastní rukou, Ing. příjmení příjmení. Tento dar není započítán do dědického řízení – není pravou listinou vyhotovenou zůstavitelem jméno příjmení, datum narození, zemř. 1.1. 2013, resp. není závětí zůstavitele jméno příjmení, datum narození, zemř. dne 1.1. 2013, neboť obě žalobkyně jsou zákonné dědičky – dcery zůstavitele jméno příjmení, zemř. dne 1.1. 2013, ve věci dědictví po zemřelém jméno příjmení je vedeno dědické řízení před Obvodním soudem pro Prahu 4, pod sp.zn. 34D 244/2013, žalovaní jsou rovněž zákonní dědici a účastníci předmětného dědického řízení, kdy žalovaná 1) je pozůstalou manželkou formálního manželství zůstavitele žijícího a pracujícího v zahraničí a žalovaný 2) je jeho synem, nevlastním sourozencem žalobkyň, kdy Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudní komisařkou JUDr. jméno příjmení, notářkou v obec, ve věci projednání dědictví po zemřelém jméno příjmení tak, že soud vyzval obě žalobkyně k podání žaloby proti oběma žalovaným na určení, že listina pořízená údajně zůstavitelem 1.1. 2013 není pravá a není závětí zůstavitele. Žalobkyně v žalobě uvedli, že zde tedy existuje naléhavý právní zájem na určení, zda listina z 1.1. 2013 je listinou pravou a zda jde o závěť zůstavitele jméno příjmení, kdy právní hodnocení náležitostí v závěti podléhá režimu původní právní úpravy platné do 1.1. 2014. Žalobkyně uvedli, že dne 17.4. 2013 založila právní zástupkyně žalované 1) do dědického spisu listinu údajně vyhotovenou dne 1.1. 2013, o které uvedla, že jde o holografní závěť zůstavitele, kterou daruje či snad odkazuje dům v obec a číslo pozůstalému synovi – žalovanému 2). Předložená údajná závěť svým obsahem a grafickým projevem neodpovídá kultivovanému projevu zůstavitele, když zůstavitel nikdy nedal najevo, že by preferoval svého syna před ostatními ze svých potomků. Stejně tak nikdy nevyjádřil úmysl sepsat závěť, a to i když věděl o svém onkologickém onemocnění, jeho vážnost a nevyléčitelnost. Žalobkyně uvedly, že zůstavitel a jeho manželka žili odděleně, kdy zůstavil žil v zahraničí, kde se i léčil, žalovaná 1) mimo Prahu cca 400km, kde pracuje ve své lékařské praxi a žije a žalovaný 2) žil v nekolaudované stavbě rodinného domu ve vlastnictví zůstavitele v obec. Pokud jde o dědictví, tak toto zahrnuje řadu položek, mj. pozemky parc. číslo vše zapsané na list vlastnictví, v k.ú. část obce, obec Praha, kde na pozemku parc. číslo stojí stavba rodinného domu neuvedená v katastru nemovitostí a jedná se o nedokončenou a nekolaudovanou stavbu, která nemá přidělené žádné popisné a orientační číslo. Pokud jde o předmětnou listinu, ta je označena jakožto závěť, ale není právně závětí, nehovoří se v textu o tom, že zůstavitel odkazuje či že určuje své závětní dědice, kdy v textu se právně jistě nesporně hovoří o jakémsi daru, dokonce je termín dar v textu uveden 2x. Právně nejde o testamentní projev zůstavitele s určením projevu vůle po úmrtí zanechat majetek někomu jím určenému, kdy zde chybí obsahově projev vůle přenechat věcná práva až okamžikem úmrtí, kdy listinu je třeba hodnotit podle obsahu, nikoliv podle nadpisu. Nejedná se o závěť, ale o jakýsi projev vůle darovat a to jednostranně nějaký dům, kdy tento právní úkon je neplatný, kdy nejde ani o darovací smlouvu, neboť zde chybí projev vůle obdarovaného a k darování tak nemohlo dojít, kdy navíc, pokud jde v textu uvedeno: darovaný dům v obec a číslo – část obce, Nad Úpadem 82, pak takovýto právně neexistuje a není v katastru nemovitostí dům uveden. Tedy předmětná listina je pro svoji neurčitost toho, o jaký dům, resp. i jakého čísla popisného či o stavbu, na jakém pozemku a v jakém katastru území snad stojí, je zcela právně vadný a nelze jasně určit, jaký dům má být snad darován, a tedy listina s datem 1.1. 2013 je právně vadná a nemá žádné právní účinky, kdy zůstavitel byl kultivovaný vysokoškolák, který si byl vědom rozdílu mezi darováním a závětí a nemohl by tak vážně vyhotovit nedbale obsahově vyhotovenou listinu jako svoji závěť. Pokud jde o obsah listiny, je zde uvedeno: stanovuji po zralé úvaze, daruji, pak toto je zcela zavádějící a nelze určit obsahově, co je listinou míněno, zda je míněna vážně, k čemu směřuje vůle autora listiny. Jde o listinu, jejíž obsah je zmatečný, kdy obsahuje nejen nesrozumitelné formulace, ale dokonce i škrty. Podpis není na správném místě, tedy na konci závěti tak, aby byl dovršen obsah této listiny, tedy závěti. Dále žalobkyně uvedly, že mají za to, že předmětem dědictví může být v dané lokalitě jen stavba domu, kdy jde o budovy nezkolaudovanou, stavebně nedokončenou, a která je právně zatím součástí pozemku číslo, číslo, číslo, vše zapsané na list vlastnictví, v k.ú. část obce, obec Praha. Stavba není zaměřená geometrickým oddělovacím plánem, nelze právně určit, na kterých pozemcích vlastně stojí. Žalobkyně dále uvedly, že listina je vyhotovena v den úmrtí zůstavitele, který odcházel po těžké nemoci karcinomu a byl pod vlivem léků tišících bolest, kterému podle lékařské dokumentace podávala jeho manželka, která je lékařkou – žalovaná 1). Není ani zřejmé, kdy přesně měl zůstavitel listinu vyhotovit, když datum uvedené v textu se shoduje s datem úmrtí zůstavitele v časných ranních hodinách. Mají též za to, že žalovaná 1) je lékařkou anestezie a léčby bolesti a aplikovala jako lékařka zůstaviteli opiáty v posledních dnech jeho života. Předmětná listina tak mohla být vyhotovena žalovanou 1), která ji posléze založila do dědického spisu s tím, že není pravou listinou vyhotovenou zůstavitelem, když rukopis zůstavitele neodpovídá rukopisu otce, jak ho žalobkyně - dcery znaly z minulosti. Části textu působí dojmem dodatečného doplnění pro odlišné mezery mezi slovy. Uvedení rodných čísel je graficky neobvyklé. Neodpovídá to rukopisu zůstavitele. Listina nebyla napsána výlučně vlastní rukou zůstavitele tak, jak předpokládá občanský zákoník a je tudíž neplatná. Z tohoto důvodu žalobkyně navrhly přezkoumat listinu soudním znalce, určení pravosti rukopisu zůstavitele a vyloučení možnosti dodatečného doplňování či pozměňování listiny třetí osobou. Listina je údajně vyhotovena dne 1.1. 2013, kdy zůstavitel zemřel v 6.25 hodin ráno a jeho stav byl delší dobu vážný, od půlnoci byl ve stavu občasného nevědomí a byl pod vlivem bolest tišících léků, které mu podávala žalovaná 1). Dýchal prostřednictvím kyslíkové masky, nebyl tak rozhodně právně jednat. příjmení nemocnice byl přijat ráno v 5.32 hodin, těsně před smrtí, byl pod vlivem léků, nebyl by schopen pro bolest činit vážně míněné právní úkony. Vzhledem k tomu, že byly k podání žaloby žalobkyně vyzvány, domáhají se proto určení, že předmětná listina není pravou listinou vyhotovenou zůstavitelem jméno příjmení, in eventum, že není závětí zůstavitele jméno příjmení, datum narození, zemř. 1.1. 2013.

2. Žalovaní navrhli žalobu zamítnout jako nedůvodnou s tím, že pokud jde o žalobou stiženou listinu, pak její obsah žalovaní považují za projev vůle jednostranné osobní formální bezpodmínečně právního jednání zůstavitele, kterým bezvadně projevil vůli ustanovit žalovaného 2) závětním dědicem domu. Při výkladu obsahu nelze se omezit pouze na pragmatický výklad obsahu závěti, jak tomu učinili žalobkyně, kdy užití slova„ daruji“ nevylučuje vykládat projev vůle jednajícího jako závěť s tím, že zůstavitel projev učinil sám bez úmyslu uzavřít darovací smlouvu s žalovaným 2) a to bez přítomnosti jiných osob, kdy ve stejném domě byla i žalovaná 1), žalovaný 2), sestra žalované 1), matka žalované 1), zůstavitel si přál projev vůle učinit v soukromí. Žalobkyně 2) se z domu vzdálila a již nepřišla a žalobkyně 1) pobývala tou dobou v zahraničí. Z nadpisu, textu i okolností při pořízení pro případ smrti, je podle žalovaných zřejmé, že zůstavitel nemohl svým jednáním činit úkony směřující k darování, ale že zřetelně svým právním jednáním ustanovil závětního dědice. Požadavek žalobkyň na uvedení např. parcelního čísla, na kterém dům stojí je sice možný, ale není nezbytným předpokladem pro určitost právního jednání zůstavitele při sepisu závěti a nelze závěť považovat za neplatnou ani pro neurčitost právního jednání. Žalovaní uvedli, že závěť je pravá, avšak v případě, že toto žalobkyně zpochybňují, a bude ustanoven znalec z oboru písmoznalectví, bude na jisto postaveno, že holografní závěť byla skutečně sepsána vlastní rukou zůstavitele. Dále žalovaní uvedli, že zůstavitel byl těsně před smrtí, tedy okamžiku, kdy jeho stav dosáhl zřetelně nejkritičtějšího stavu a byla nezbytná hospitalizace, přijat do lékařského zařízení prokazatelně nestižen duševní poruchou, která by ho činila neschopným právně jednat a žalovaní mají za to, že zůstavitel byl způsobilý pořídit testament o svém majetku, kdy ostatně po celou dobu jeho života nikdy nevznikly pochyby o jeho způsobilosti právně jednat a takových pochyb nebylo ani při příjmu k hospitalizaci těsně před úmrtím zůstavitele, kdy ze zprávy, která byla sepsána v Thomayerově nemocnici zhruba 50 minut před smrtí zůstavitele, je potvrzeno, že zůstavitel byl přijat bez horečky, při plném vědomí, spolupracující a orientovaný, což bylo i potvrzeno i následně ve zprávě o úmrtí pacienta. Žalovaní mají za to, že řízení nemůže být založeno na pocitech a dojmech žalobkyň a žalobkyně nejsou schopny nic ze svých tvrzení prokázat a operují tak pouze v rovině nepodložených tvrzení, což je však pro tuto věci irelevantní a navrhli žalobu jako nedůvodnou zamítnout.

3. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že ve věci zůstavitele jméno příjmení, zemř. dnem 1.1. 2013 je vedeno dědické řízení před Obvodním soudem pro Prahu 4, sp. zn. 34 D 244/2013. Nebylo sporu o existenci předmětného domu nezapsaného v katastru nemovitostí, což i vyplynulo z provedených listinných důkazů a to protokolem ve věci dědictví 34 D 244/2013-469, Nd 48/2013 ze dne 13.5. 2015, úmrtním listem ze dne 12.2. 2013 a výpisem z katastru nemovitostí týkající se list vlastnictví, v k.ú. část obce, obec Praha. Stejně tak bylo sporu o existenci sporné listiny – závěti, která byla též provedena soudem jako listinný důkaz, pouze bylo sporu o její pravost a platnost.

4. Usnesením č.j. 42 C 206/2015-102 ze dne 27.6. 2016 soud ustanovil soudního znalce celé jméno znalce, znalcem z oboru písmoznalectví a uložil mu stanovit, zda listina rukou psaná, nadepsaná jakožto závěť vlastní rukou, závěť datovaná dnem 1.1. 2013 je či není listinou vyhotovenou zůstavitelem jméno příjmení, datum narození, zemř. 1.1. 2013. Ze znaleckého posudku celé jméno znalce, znalce z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo, číslo ze dne 25.2. 2017, z jeho závěru soud zjistil, že v případě textu sporné závěti s datem 1.1. 2013 se jedná pravděpodobně o kopii pravého textu zůstavitele Ing. jméno příjmení, datum narození, zemř. 1.1. 2013, jehož vzorky písma a podpis měl znalec k dispozici. V případě sporného textu Ing. příjmení příjmení na této závěti, se jedná s vysokou pravděpodobností o kopii pravého podpisu Ing. jméno příjmení, kdy závěry musely být takto stanoveny, protože v případě zkoumané závěti se nejedná o originál, ale o kopii dokumentu vyhotovenou laserovou tiskárnou. Vzhledem k charakteru kopie lze pouze konstatovat, že v kopii závěti žádné podezřelé anomálie v okolí textu zjištěny nebyly. Dále znalec uvedl, že nic nenasvědčuje tomu, že by se na vyhotovení textu závěti podílelo více osob. Variantě, že by bianco k pravému podpisu byl dokomponován pravý text z jiných dokumentů nelze z kopie prokázat, zároveň této hypotéze nic nenasvědčuje. Pokud jde o hypotézu podpisu vyhotoveného vedenou rukou, v daném v případě jej lze s ohledem na vysoký stupeň individualizace rukopisu, s ohledem na vysokou vázanost a s ohledem na velký rozsah textu, jednoznačně vyloučit. Při jednání dne 27.4. 2017 podal znalec znalecký posudek osobně, kdy dodal, že pokud jde o technické zkoumání přizval konzultanta pana příjmení, bylo zjištěno, že u listiny se jedná o laserový tisk, avšak u kterého nebyly zjištěny zjevné manipulace. Žalovaní následně uvedli svým podáním z 18.5. 2017, že originál závěti má u sebe žalovaná 1) a předloží jej soudu na vyžádání. Následně bylo usnesením č.j. 42 C 265/2015-238 ze dne 29.6. 2017 žalované 1) uloženo, aby originál závěti zůstavitele předložila soudní komisařce JUDr. jméno příjmení, notářce se sídlem v obec a číslo. Žalovaná 1) poté originál závěti předložila notářce. Usnesením č.j. 42 C 206/2015-244 ze dne 19.7. 2017 uložil soud ustanovenému znalci z oboru písmoznalectví celé jméno znalce, aby doplnil znalecký posudek číslo ze dne 27.2. 2017 a v doplněném znaleckém posudku stanovil, zda listina rukou psaná datovaná dnem 1.1. 2013 (závěť) je či není listinou vyhotovenou a podepsanou zůstavitelem jméno příjmení, datum narození, zemř. 1.1. 2013, když originál této listiny byl předložen dle tvrzení žalovaných příjmení jméno příjmení, notářce v obec, soudní komisařce. Z doplňku číslo znaleckého posudku číslo vypracovaného celé jméno znalce, znalcem z oboru písmoznalectví – specializace ruční písmo, z jeho závěru soud zjistil, že sporný text závěti nadepsané„ závěť vlastní rukou, závěť“ s datem 1.1. 2013 pravděpodobně originálně vyhotovil zůstavitel Ing. příjmení příjmení, datum narození, zemř. 1.1. 2013, jehož vzorky písma a podpisů měl znalec k dispozici. V případě sporného podpisu Ing. příjmení příjmení na této závěti, se jedná s vysokou pravděpodobností o pravý podpis Ing. jméno příjmení. Znalec uvedl, že k závěrům došel po zkoumání předloženého originálu„ závěti“. Dále znalec uvedl, že mikroskopickým prozkoumáním celé plochy závěti nebyly v textu ani v jeho okolí zjištěny stopy po kopírování, gumování, předkreslení, protlačení nebo stopy po narušení povrchové struktury papíru, nebyly nalezeny stopy po použití chemických činidel, zmizíku. Veškerý text včetně podpisu je vyhotoven ručně kuličkovým perem a to fyzickou osobou. Dále textu závěti včetně podpisu byl napsán s poměrně lehkým přítlakem a to s obsahem řady viditelných vlasových tahů, zátrhů nebo vlasových propojení, což svědčí zejména o rychlosti, plynulosti a elementární dynamice vyhotovení, zejména pak o spontánnosti v rámci snížených písařských schopností pisatele. Uvedený lehký přítlak je přitom konzistentní v celém textu závěti a ve své podobě je stěží napodobitelný či osvojitelný. Nic nenasvědčuje na více pisatelů. Text i podpis na předmětné závěti vykazuje znaky druhově shodného psacího prostředku, kuličkového pera modré barvy. Opětovným prozkoumáním originálního textu i podpisu na závěti nebylo z hlediska písařské úrovně grafometrie písma, písařského tempa, přítlaku i techniky psaní písmen prokázáno, že by se na vyhotovení závěti mohlo podílet více pisatelů. Považuje možnost dopisování některých pasáží do textu závěti jinou osobou za vyloučený. Prozkoumáním originálu sporné závěti nebyly zjištěny znaky, které by nasvědčovaly nebo snad prokazovaly, že by mohl být text závěti doplňován či upravován jiným pisatelem. příjmení text závěti nevykazuje žádné stopy nasvědčující tomu, že by text i podpis mohl vzniknout tzv. vedenou rukou, resp. za pomoci fyzické pomoci další osobou. Vlasová propojení písmen, zátrhy a obecně lehký přítlak na psací prostředek tuto hypotézu definitivně vylučují. příjmení text i podpis na závěti jsou vyhotoveny konzistentní rychlostí, konzistentní dynamikou a jednotným psacím prostředkem. V textu nebyly zjištěny prokazatelné stopy, které by nasvědčovaly tomu, že některé pasáže byly spány za znatelně změněných písařských podmínek, nebyly zjištěny znaky, které by nasvědčovaly, že by mohl být text závěti doplňován či upravován jiným pisatelem. Dále nebylo možné zjistit, že by škrty v textu závěti mohla vyhotovit jiná osoba než pisatel závěti.

5. Z výslechu žalobkyně a) jako účastnice řízení soud zjistil, že otce viděla naposledy 29.12. 2012 a byla za ním v nemocnici. Chodil na transfuze, ty mu pomohly, byl lepší. Uvedla, že si všimla, že má náplasti na rukou, říkal, že je to na bolest, byly tam nějaké injekce, ovšem neví, za jakým účelem. Pokud jde o písemný projev otce, ten byl na vysoké úrovni. Má za to, že závěť takto nevypadá.

6. Z výslechu žalobkyně b) jako účastnice řízení soud zjistil, že u otce byla na návštěvě na jméno, tedy den před smrtí od 17 – 19 hodiny v podvečer. Slíbila mu, že ještě přijde ve 23 hodin večer, ale bohužel se synem usnula, takže k němu již nedošla. Uvedla, že jeho stav se zhoršoval. Otec neměl sílu, neměl skoro sílu pozdravit. Den před tím byl v nemocnici, dostával transfuze, ulevilo se mu, to s ním mluvila. Poslední den před smrtí mu dělali vývary, ležel. V sedm hodin mu žalovaná dala šampaňské, připili si. Otec jí tehdy řekl, aby měla klíče od domu. V ten okamžik mu to ještě myslelo. Chvílemi nebyl příčetný, měl velké bolesti, byl pod vlivem opiátů. Měl na sobě náplasti proti bolesti. Neviděla, že by mu žalovaná dávala nějaké opiáty nebo Tramal. Otec s ní hovořil o náplastech, které má. Moc toho nenamluvil. Pozorovali ho, jak spí. Dále uvedla, že ještě 27.12. 2012 šel otec do banky, nebylo to na přepážce, ale uvnitř banky pro VIP klienty, tam něco řešil. Dále uvedla, že má za to, že závěť je zfalšována.

7. Z výpovědi svědkyně příjmení jméno příjmení soud zjistil a má za prokázané, že dříve pracovala na interním oddělení příjmení nemocnice, tedy i 1.1. 2013. Měla přístup k dokumentaci pana příjmení. Co se tedy stalo si sama nevzpomíná, nahlédla do dokumentace, neboť 1.1. 2013 měla službu, kdy došlo k příjmu pana příjmení. Byl tehdy v terminálním stádiu onkologického onemocnění, měl tekutinu v dutině břišní. Byl přijat z důvodu zhoršení jeho stavu. Bylo zjevné, že se jedná o poslední fázi. Ještě došlo ke krvácení do zažívacího traktu. Pokud ve zdravotnické dokumentaci je napsáno, že pacient byl při vědomí a spolupracuje, tak zápis nic nevypovídá o stavu vědomí, kvantitě vědomí a kvalitě. Je to pouze o tom, zda pacient reaguje koherentně na položené otázky, na dotazy, jaké má obtíže, proč byl přivezen. Je tam záznam od záchranné služby s poznámkou o stavu vědomí, u zůstavitele je plný počet bodů, tzn., že byl při vědomí a byl schopen reagovat na zadaný úkol. Neví, jaké léky byly podány v Thomayerově nemocnici. Pokud je tázán na léky na bolest, pak nemocnice někdy, když propouští, vydává léky na bolest, avšak nikoliv opiáty. Lék Tramal je opioid, nikoliv opiát.

8. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil a má za prokázané, že zůstavitel byl jejím zetěm. Uvedla, že na jméno, tedy 31.12. 2012 byli v obec a to proto, že zetě pustili z nemocnice. Byli v jeho domě, s nimi tehdy byla dcera jméno, dcera jméno, vnuk obec. Dále vnučka jméno příjmení s přítelem, dále dcera zůstavitele s prvního manželství a to dopoledne, potom odešla se svým synem, že přijdou odpoledne, ale nepřišli. Uvedla, že zůstavitel se ptal vnuka na školu, dcery vařily. Vnuk se ptal zůstavitele anglicky, protože se učil tomuto jazyku. Zůstavitel ležel, posedával, vykládal, při tom šla televize. Byl v pořádku. Čekal ještě na jednu dceru, protože říkal, že přijde, ale nepřišla. K večeru byl unavený, lehal si. O používání léků jí není nic známo. O majetku se nebavili. Zůstavitel hovořil o svých cestách. Odpovídal normálním hlasem.

9. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil a má za prokázané, že je sestrou žalované 1). Uvedla, že 31.12. 2012 až 1.1. 2013 byla v obec se svou sestrou, švagrem a synovcem v domě Nad nebo Pod Úpadem jedná se rodinný dům. jméno byla přes Vánoce a na jméno. jméno strávili tak, že byli v obýváku, povídali si, připravovali občerstvení na večer. Zůstavitel – švagr měl dole postel, takže tam byli všichni. Zůstavitel si s nimi povídal, chvíli odpočíval. Snažil se chodit, chtěl cvičit, nechtěl jen ležet. Hovořili spolu. Byl trochu unavený, snažil si odpočinout. Procházel se, měl vůli. Po půlnoci si šly s matkou lehnout. Žalovaná se zůstavitelem zůstala dole, pak mě zavolala, že mu není dobře a volala sanitku. Zůstavitel do nemocnice nechtěl, ale bolelo ho břicho. Se sestrou jely do nemocnice za ním i se synovcem, jela též matka. Když ho vyšetřovali v nemocnici, byla s ním žalovaná. Nevím, jestli něco užíval, říkal, že léky nechce. Nevybavuje si, že by měl nějaké zdravotní přístroje doma. Nebyla u toho, když sepisoval závěť.

10. Z výslechu žalované 1) jako účastnice řízení soud zjistil, že zůstavitel byl hospitalizován, avšak chtěl být na Vánoce doma, podepsal na vlastní žádost, že chce z nemocnice odejít na celé Vánoce a i na jméno. Tehdy měl postel v obývacím pokoji, byla tam i její matka, sestra a syn. Přišla ještě manželova – zůstavitelova sestra a žalobkyně celé jméno žalobkyně, ta však v podvečer odešla, protože má malé dítě. Tehdy s ním byla sama v pokoji, nechtěli, aby u toho někdo byl. Připravovali jídlo v kuchyni, nescházeli se dohromady. Zůstavitel prášky nebral, měl antibiotiky, točila se mu hlava. I vstal, šel sám na záchod. O půlnoci si připili, manžel chodil, nepřipouštěl si svoje zdravotní problémy. Šel na záchod, tam zkolaboval. Poté se mu udělalo nevolno, odpočinul si. Mluvil se sestrou, ale hovor nemohl vydržet, chtěl si odpočinout. Poté sestra, matka a syn šli spát kolem půl jedné. S manželem zůstala, pak řekl, že potřebuje ještě něco vyřešit ohledně majetku. Uvedl, že žalobkyním dával peníze, jedné na auto, druhé na garáž. Byl by rád, pokud jde o předmětný dům, protože syn chtěl studovat v obec, tak aby v tom době bydlel. Chtěl to učinit už dávno, jednal se svým právním zástupcem, nicméně nedotáhlo se to do konce. Poslední vůli sepisoval po půlnoci, bylo to mezi půl jednou a jednou hodinou ráno. Byla u toho přítomna, nikdo jiný u sepisu poslední vůle nebyl. Udělalo se mu špatně, vzbudila sestru, nechtěl zavolat sanitku, avšak zavolala záchrannou službu. Sestru zůstavitele nevolala, bylo to ve chvatu. Pak jela do nemocnice, syn tehdy jel také do nemocnice. jméno ho převzali, byl při plném vědomí, bylo to zapsáno i v přijetí do nemocnice. Byl na pokoji, mluvil s nimi. Potom se to zhoršilo a začal umírat. Čekal ještě na žalobkyni b), nicméně se nedočkal. Nedívala se na hodiny, neví přesně, kolik bylo, neví ty časy přesně, uvedla, že je říkala pouze zhruba. Poté v sedm ráno volala sestře manžela, že zemřel. Žalobkyni b) to řekla někdy odpoledne, ale myslela si, že to ví, protože bydlí hned vedle a přijela záchranná služba.

11. Z výslechu jméno jméno celé jméno žalovaného jako účastníka řízení soud zjistil, že tehdy o půlnoci si přiťukli, otec ještě nechtěl jít spát. příjmení šel spát, byl unavený, šla spát též teta, babička, bylo tak kolem půl jedné. Otec byl při plném vědomí, byl vzhůru, ještě se rozloučili s tetou, paní příjmení, ta odešla domů. Vzbudil se, šel na toaletu, viděl, že se dole svítí, tak se šel podívat, matka mu řekla, že se zhoršil otcův stav, že nechce jet do nemocnice, a že by měli zavolat sanitku. Neví přesně, v kolik to bylo. Otec nemohl již po schodech dolů, tak mu pomohli do sanity, sanita odjela a s matkou nasedli do auta a jeli za ním do nemocnice. Otec byl na příjmu, dávali mu nějaké otázky, vyšetřovali ho. Potom se sestřičkou přejeli na pokoj, ta ho převezla na vozíku. Byl s ním na pokoji, jeho stav se zhoršil, začal lapat po dechu. Zavolal lékařskou pomoc, řekli, ať počkáme asi 15 minut a pak nám řekli, že otec zemřel. O závěti nevěděl, až když odjížděli na Moravu, to bylo pár dní poté, matka mu řekla, že tam otec něco nechal v tomto směru. Do té doby o závěti nevěděl. Otec mu několikrát říkal, že by mu dům dal, ale on uváděl, ať se o tom nebaví, až se vyléčí, až bude zdráv. Pak se to bude řešit.

12. Z listinného důkazu, předmětné žalobou stižené závěti, soud zjistil, že je zde uvedeno: Závěť vlastní rukou, závěť. Já příjmení příjmení, rodné číslo, bytem ulice a číslo, stanovuji po zralé úvaze, daruji, dům v obec a číslo – část obce, Na Úpadem 82 svému synovi jméno příjmení rodné číslo, bytem adresa příjmení příjmení. Tento dar není započítán do dědického řízení.

13. Dle ust. § 3028 odst. 2 OZ, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobní, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

14. Dle ust. § 476 starého obč. zákoníku, odst. 1, zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo jí zřídit ve formě notářského zápisu. Dle odst. 2., k platnosti závěti napsané vlastní rukou je třeba, aby jí zůstavitel podepsal a uvedl v ní den, měsíc a rok, kdy jí podepsal.

15. Dle ust. § 476a, vlastnoruční závěť musí být vlastní rukou napsána a podepsaná, jinak je neplatná.

16. Dle ust. § 35 odst. 2 starého obč. zákoníku, právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

17. Dle ust. § 37 odst. 1, právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

18. Dle ust. § 38 starého obč. zákoníku, odst. 1, neplatný je právní úkon, pokud ten, kde jej učinil, nemá způsobilost k právním úkonům. Dle odst. 2., rovněž je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která jí činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

19. Dle ust. § 40 odst. 1 starého obč. zákoníku, nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný.

20. Z listinného důkazu vyhotoveného soudním znalcem příjmení jméno příjmení, PhD. soud zjistil, že je datován 27.8. 2020 a nejedná se o znalecký posudek, ale o odborné vyjádření, kdy odborné vyjádření se týká podpisu zůstavitele na předmětné závěti. Ze závěru plyne, že kondice grafomotoriky pisatele posuzovaných podpisů v posuzovaném období blízkému smrti se měnila reaktivně, neboť vykazovala změny v průběhu hodin, přičemž trvalé změny vykazovala nevýrazné. Už vzhledem k závažnému akutnímu stavu, který byl lékaři 50 minut před smrtí při příjmu do nemocnice dne 1.1. 2013 dáván do souvislosti s terminálním stádiem nemoci, by bylo možné předpokládat výrazné zhoršení rukopisu. Vynikající kondici podpisu na závěti z 1.1. 2013, coby podpisu vzniklého údajně cca 5 hodin před smrtí a analog. kondici posledního podpisu, který měl dle zdravotní dokumentace vzniknout též 1.1. 2013, cca 50 minut před smrtí, nelze z hlediska poznatků forenzní identifikace pisatele nijak vysvětlit.

21. Z listinných důkazů a to závěť, protokol ze dne 17.4. 2013 sepsaný před notářkou, protokol o předběžném šetření ze dne 17.4. 2013, zpráva o interním vyšetření příjmení nemocnice ze dne 1.1. 2013, zpráva příjmení nemocnice o úmrtí pacienta ze dne 1.1. 2013, Complete Blood Count z 12.12. 2012, Biochemistry příjmení jméno ze dne 12.12. 2012, Complete Blood Count ze dne 12.12. 2012, Biochemistry příjmení jméno bez uvedení data, Complete Blood Count ze dne 12.12. 2012, Routine Urine Analisis ze dne 12.12. 2012, Coagulograma, Protokol o ultrazvukovém vyšetření 5x vše z 12.12. 2012, Blood count ze dne 14.12. 2012, Biochemistry příjmení tests, Coagulogram, Complete Blood Count, protokol o ultrazvukovém vyšetření, Complete Blood Count, Biochemistry příjmení jméno, Echokardiograf, Complete Blood Count, Biochemistry příjmení Tests,, Biochemistry příjmení tests, Complete blood Count, protokol o ultrazvukovém vyšetření, medical report ze dne 12.12. 2012, lékařská zpráva o interním vyšetření z příjmení nemocnice ze dne 21.12. 2012, informovaný souhlas pro pacienty při přijetí do příjmení nemocnice ze dne 21.12. 2012, ošetřovatelská anamnéza Thomaerovi nemocnice, zpráva z laboratoře o vyšetření z 21.12. 2012 (3 strany), zpráva z laboratoře ze dne 22.12. 2012 (2 strany), záznam edukace v průběhu hospitalizační péče, edukační záznam, souhlas k podání transfuzních a autotransfuzních přípravků, záznam o krevní transfuzi, vyšetření z laboratoře ze dne 23.12. 2012 (3 strany), propouštěcí zpráva ze dne 23.12. 2012, informovaný souhlas pro pacienty při přijetí do příjmení nemocnice ze dne 26.12. 2012, souhlas s podání transfuzních a autotransfuzních přípravků, záznam o krevní transfuzi, laboratorní vyšetření ze dne 27.12. 2012, negativní reverz, záznam o krevní transfuzi, laboratorní vyšetření ze dne 28.12. 2012 (3 strany), zpráva z endoskopického centra, zpráva z radiodiagnostického oddělení, požadavek na vyšetření, edukační záznam (2 strany), laboratorní vyšetření ze dne 29.12. 2012, ze dne 27.12. 2012, propouštěcí zpráva ze dne 29.12. 2012, záznam o výjezdu rychlé zdravotnické pomoci ze dne 1.1. 2012, informovaný souhlas příjmení nemocnice ze dne 29.12. 2012, ze dne 1.1. 2013, graf srdeční činnosti ze dne 1.1. 2013, zpráva o interním vyšetření z 1.1. 2013, zpráva o úmrtí pacienta ze dne 1.1. 2013, interní záznamy II. interní kliniky týkající se zůstavitele, krátkodobá dokumentace II. interní kliniky týkající se zůstavitele, z listinných důkazů shora uvedených, ze svědeckých a účastnických výpovědí má soud za prokázané, že předmětná listina byla sepsána dne 1.1. 2013 mezi číslo – 01.00 hodinou ranní tak, jak vyplynulo z výpovědi žalované, kdy u sepisu závěti nikdo další nebyl. Pokud jde o závěť jako takovou, má soud za prokázané ze znaleckého posudku znalce celé jméno znalce, znalce z oboru písmoznalectví – specializace ruční písmo a jejího dodatku, že se jedná o listinu sepsanou vlastní rukou zůstavitele jméno příjmení, rodné číslo, zemř. 1.1. 2013 a jeho podpis na této listině je pravý. Dále bylo prokázáno, že zůstavitel trpěl nevyléčitelným onkologickým onemocněním, byl na vlastní žádost propuštěn z nemocnice, aby strávil Vánoce a jméno doma se svojí rodinou, za přítomnosti manželky, syna (žalovaní), tchýně, sestry a žalobkyně b), kdy bylo prokázáno, že 31.12. 2012 jej navštívila i žalobkyně b) v odpoledních hodinách s tím, že uvedla, že byl otec ve zhoršeném zdravotním stavu, avšak při vědomí. Takovýto stav byl popisován i ostatními svědky a účastníky, kdy i z přijímacího protokolu vyhotoveného příjmení nemocnicí vyplynulo, že byl přijat při vědomí, kdy následně nad ránem zemřel. Pokud jde o pravost podpisu, toto nezvrátilo ani odborné vyjádření předložené žalobkyněmi od znalce příjmení příjmení. Tedy bylo prokázáno, že zůstavitel napsal závěť vlastní rukou, vlastní rukou závěť podepsal, uvedl v ní den, měsíc a rok, kdy byla podepsána a z tohoto pohledu vyhovuje požadavkům ust. § 476 a § 476a starého obč. zákoníku a jedná se o platnou závěť sepsanou vlastní rukou a podepsanou zůstavitelem jméno příjmení. Z pohledu obecných ustanovení starého obč. zákoníku na platnost úkonů učiněných zůstavitelem má soud za to, že předmětná závěť splňuje kritéria daná starým obč. zákoníkem, neboť jak vyplynulo, byla učiněna zůstavitele svobodně a vážně, určitě a srozumitelně. Stejně tak bylo prokázáno, že v době sepisu měl zůstavitel plnou způsobilost k právním úkonům, resp. nebyla omezena a nejednal ani v duševní poruše či v jiném stavu zdravotním, který by jeho rozhodovací, rozumové a volní schopnosti omezoval s tím, že pokud jde o určitost a srozumitelnost má soud za to, že nepochybně vyplývá z obsahu, že měl vůli zůstavitel učinit závěť nikoliv darování tak, jak se snažily formulovat v žalobě žalobkyně, kdy je zde jasně uvedeno, kdo je zůstavitelem, kdo je dědicem, jakého majetku se dědictví týká, kdy se jednalo o rozestavěný dům a nebylo pochyb o tom, o který dům se jedná, kdy je zde i uvedena adresa, když bylo prokázáno, že právní úkon učinil zůstavitel po půlnoci z 31.12. 2012 na 1.1. 2013, kdy byl při vědomí, jak vyplynulo z účastnických výpovědí, tak výpovědí svědkyň přítomných před tímto okamžikem s tím, že zůstavitel tento úkon chtěl učinit ještě dříve, avšak nepodařilo se mu jej dotáhnout a učinil tento úkon až dne 1.1. 2013, několik hodin před svou smrtí a vzhledem k tomu, že tento úkon je platný, tedy je platnou závětí, nezbylo soudu než žalobu zcela zamítnout. Tedy soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Zástupce žalobkyň se vzhledem k tomu, že i v závěti je obsažen termín„ daruji“, v závěrečném návrhu uvedl, že se jedná o návrh darovací smlouvy s tím, že je tam i uvedeno na závěr – tento dar není započítán do dědického řízení, avšak soud má za to, že vzhledem k tomu, že je na předmětné listině uvedeno - závěť vlastní rukou, jedná se dle obsahu zcela zřetelně o závěť zůstavitele ve prospěch svého syna jméno, kdy použití termínu daruji nemá jakéhokoliv významu a soud posoudil předmětnou listinu podle jejího obsahu, kdy z obsahu jasně vyplývá, že se jedná o závěť, která splňuje náležitosti vyžadované starým obč. zákoníkem, a proto tedy soudu nezbylo než žalobu zamítnout.

22. Pokud jde o náhradu nákladů řízení, soud o ní rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. a úspěšným žalovaným přiznal na náhradě nákladů řízení částku 382 698 Kč (za 18 úkonů právní služby z tarifní hodnoty 500 000 Kč (závětí stižený dům), za 1 úkon právní služby 5 150 Kč dle advokátního tarifu a to dle ust. § 11 odst. 1 a 2 advokátního tarifu, za úkony převzetí a příprava, vyjádření k žalobě z 6.1. 2016, účast na jednání před soudem 26.1. 2016, vyjádření z 31.3. 2016, jednání před soudem 5.4. 2016, vyjádření z 19.4. 2017, účast na soudním jednání dne 27.4. 2017, vyjádření ze dne 16.7. 2017, vyjádření ze dne 27.11. 2017, jednání před soudem 13.3. 2018, 3.5. 2018, 7.6. 2018, 24.10. 2018, 7.2. 2019, 28.2. 2019, vyjádření z 1.10. 2019, vyjádření z 9.1. 2021, účast na soudním jednání dne 23.2. 2021 a dále 4.3. 2021, sazby mimosmluvní odměny činí v souladu s § 7 advokátního tarifu 10 300 Kč za každý úkon právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu a 5 150 Kč za úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu, vzhledem k tomu, že se jedná o právní zastoupení dvou osob, náleží právnímu zástupci žalovaných odměna za každou z těchto osob, snížená o 20 %, tj. 2x80 % mimosmluvní odměny dle § 12 odst. 4 advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za 1 úkony právní služby tak činí 16 480 Kč, resp. 8 240 Kč za 1 úkon právní služby, celková výše odměny advokáta dle advokátního tarifu činí 304 880 Kč bez DPH, tedy 16 480 x 18 + 8 240 x 1. Dále dle ust. § 13 odst. 4 advokátního tarifu náleží zástupci náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby, tedy celkem 11 400 Kč bez DPH, tedy odměna advokáta činí celkem 304 880 Kč, náhrady hotových výdajů advokáta činí 11 400 Kč, DPH 21 % činí 66 418 Kč, celkem 382 698 Kč). O náhradě nákladů státu soud rozhodl dle ust. § 148, odst. 1 o.s.ř., neboť stát má právo na náhradu nákladů řízení, které platil proti neúspěšným žalobkyním a proto soud rozhodl, že jsou povinny zaplatit státu 30 000 Kč za znalecký posudek vypracovaný celé jméno znalce, soudním znalcem a to za přiznané znalečné ve výši 21 400 Kč usnesením č.j. 42 C 206/2015 – 209 z 22.3.2017 a za znalečné ve výši 8 600 Kč za dodatek znaleckého posudku stejnému znalci přiznané usnesením č.j. 42 C 206/2015-275 ze dne 15.11.2017. Žalobkyně však již dne 7.7.2016 složily zálohu na vypracování znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč a proto státu na náhradě nákladů řízení doplatí pouze částku 20 000 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.