OSPH04 44 C 82/2017-538

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudkyní JUDr. Hanou Zítkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_003⟫ b) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_005⟫ oba zastoupeni advokátem JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_006⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_007⟫ proti ⟪LB:lb_008⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_009⟫ pro zaplacení částka

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům náklady řízení ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení.

1. Žalobci tvrdili, že spolu s žalovanou byli až do února 2020 podílovými spoluvlastníky pozemku parc. číslo jehož součástí je dům adresa a pozemku parc. číslo v katastrálním území Krč, obec Praha, na adrese nad Obcí II, rok obec a číslo, a to žalobce a) s podílem o velikosti id. 1/3, žalobce b) s podílem o velikosti id. 1/6 a žalovaná s podílem o velikosti id. ½ vzhledem k celku. Vlastnictví k uvedeným nemovitostem účastníci (spolu s jméno příjmení s podílem též o velikosti id. 1/6, sestrou žalobců) získali dědictvím po otci žalobců a druhovi žalované panu titul. jméno příjmení, který dne datum zemřel. Svůj podíl ideální 1/6 vzhledem k celku paní jméno příjmení darovala žalobci a) a dále smlouvou ze dne datum žalobci a) postoupila pohledávku plynoucí z nevyúčtovaného spoluvlastnictví účastníků za období od datum do datum, tedy doby vlastnictví této spoluvlastnice.

2. Po smrti zůstavitele se mezi spoluvlastníky začaly projevovat neshody, které dle názoru žalobců vyvolala zejména žalovaná, která se při nakládání společnou věcí chovala, jako kdyby byla jejich vlastnicí výlučnou. V domě, kde se dle určení otce žalobců nachází 3 byty a garáž, jednak bydlí a jednak uzavírá nájemní smlouvy s dalšími osobami bez souhlasu a vědomí žalobců a navíc z placeného nájemného nevyplácí žalobcům žádné podíly a nepodílí se na platbách spojených s vlastnictvím a provozem.

3. Žalobci vypracovali dokument pro rozdělení příjmů z pronájmu bytových jednotek v domě, včetně vyúčtování provozu bytového domu, kde byl zjištěn dluh žalované vůči žalobcům. Žalovanou žalobci vyzvali k vyjádření k této listině a k uzavření dohody, žalovaná však nijak nereagovala.

4. Předmětem sporu v posledním znění žaloby (soudem připuštěné usnesením ze dne 26. 5. 2021 čj. 44C 82/2017 – 408), byl nárok žalobců vůči žalované ve výši částka, tuto částku žalobci rozdělili dle velikosti podílu na nemovitostech pro žalobce a) ve výši částka a pro žalobce b) ve výši částka a to z titulu vydání bezdůvodného obohacení žalovanou, která dle názoru žalobců za účelem pronájmu využívala bytový dům v rozsahu větším, než činí její spoluvlastnický podíl, a to bez dohody s žalobci. Spoluvlastnictví účastníků trvalo až do konce února rok, kdy byl dům prodán.

5. Dle dohody účastníků a dle žalobci změněné žaloby (viz odst. 4. tohoto rozsudku) již v době rozhodování soudu ve věci samé nebyly Předmětem sporu původně uplatňované nároky z titulu nákladů stran na provoz domu a na služby s užíváním nemovitostí spojené.

6. Žalobci tvrdili, že žalovaná v domě užívala 1. a 2. podzemní podlaží, tedy byt a další místnost – fitness (tělocvična, sauna, sociální zařízení) o celkové výměře 192m2 – což je 42% výměry plochy domu (dále jen„ byt číslo“). Kromě prostoru užívaného žalovanou, se v domě nacházely další dva byty, a sice v 1. nadzemním podlaží byt o rozloze 94,8 m2 – což je 20% celkové plochy domu (dále jen„ byt číslo“) a ve 2. a 3. nadzemním podlaží další byt - mezonetový o celkové výměře 173,45 m2 – což je 38% celkové plochy domu (dále jen„ byt číslo“).

7. Žalobci ve vztahu k bytu číslo požadovali za období od datum do datum na žalované celkem částku částka, ve vztahu k bytu číslo za období od datum do datum celkem částku částka, což ve výsledku podle velikosti podílů činí částky ve výroku rozhodnutí uvedené.

8. Výzvou ze dne datum žalobci žalovanou vyzvali k úhradě částky částka žalovaná na jejich výzvu nezaplatila ničeho.

9. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí. Proti žalobci uplatněnému nároku ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že předmětné nemovitosti aktivně užívá z titulu svého vlastnického práva a v jednom z bytů bydlí. V tomto bytě žije dlouhodobě, dříve jej užívala společně se zemřelým titul celé jméno žalobce, jehož nespornou vůlí zjevně bylo, aby nemovitosti užívala i nadále. Dále žalovaná uvedla, že k nemovitostem má velmi kladný a osobní vztah, řádně je spravuje, provádí údržbu, opravy, pečuje o zahradu, zajišťuje úklid a potřebné služby a to výlučně ze svých prostředků. Namítala, že nemá a nikdy neměla přístup ke společnému účtu, neměla tedy ani přístup k prostředkům na tomto účtu uloženým a též jí nikdy nebylo doručeno žádné vyúčtování. Další 2 byty, které se v domě nacházejí, byly běžně předmětem pronájmu již za života titul celé jméno žalobce, a pokud žalovaná některou nájemní smlouvu uzavřela sama, bylo to z vůle nadpoloviční většiny spoluvlastníků.

10. Konečně žalovaná namítala, že ze strany žalobců byla opakovaně projevena snaha znepříjemnit a znemožnit jí užívání nemovitosti, např. odpojením přívodu elektrické energie, výměnou vložky zámku, pohybem cizích osob po domě.

11. Mezi účastníky nebylo sporu o velikosti spoluvlastnického podílu každého z nich, tedy žalovaná s podílem id. ½, žalobce a) s podílem o velikosti id. 1/3 a žalobce b) o velikosti id. 1/6 (navíc prokázáno výpisem z katastru nemovitostí list vlastnictví pro k.ú, část obce, mediační dohodou sepsanou dne datum celé jméno mediátorky, rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 dne datum rozhodnutí, čj. číslo jednací, v řízení o pozůstalosti po jméno příjmení datum narození a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum). Žalovaná ničeho nenamítala proti tvrzenému postoupení pohledávky žalobci a) a stejně tak potvrdila, že ani jeden z žalobců dům neužíval. V domě nebyly vymezeny bytové jednotky, dle určení vlastníka je prostor v domě určen k využití jako 3 byty a garáž a to tak, jak je popsáno žalobci v žalobě. Spoluvlastnictví účastníků trvalo do konce února rok.

12. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr skutkový: Žalovaná byla družkou zůstavitele (otce obou žalobců) a s ním též bydlela v domě adresa na adrese nad anonymizováno II, rok obec a číslo, konkrétně v bytě číslo (1. a 2. podzemní podlaží) tohoto domu, který je vystavěn ve svahu, takže bytu s přístupem přímo do zahrady. Tento prostor byl výslovně zmíněn v závěti zůstavitele s výslovným jeho přáním, aby po jeho smrti tento prostor užívala žalovaná i nadále (viz nesporná tvrzení účastníků, text závěti zůstavitele sepsané ve formě notářského zápisu ze dne datum rozhodnutí sp. zn. spisová značka sepsaného notářkou v obec JUDr. jméno příjmení potvrzený i oběma procesními stranami, protokol o místním šetření ze dne datum a vyjádřením žalované). Ostatní byty v domě pak byly využívány k bydlení jiných osob než vlastníků.

13. K bytu číslo (1. a 2. podzemní podlaží): žalovaná při jednání soudu dne datum uvedla, že v tomto bytě bydlela do dubna rok; odstěhovala se, neboť již v lednu tohoto roku zakoupila jinou nemovitost, do které se po drobných úpravách nastěhovala. Toto obranné tvrzení žalované soud považuje za účelové, nekorespondující s dalšími vyjádřeními žalované z období předcházejícího i následujícího. Předně je v rozporu se zjištěními soudu při místním šetření dne datum. Byt v 1. podzemním podlaží tehdy žalovaná sama označila jako byt, který užívá, stejně tak jako šatnu a zabudované skříně v chodbě mezi 1. a 2. podzemním podlažím. Prostor ve 2. podzemním podlaží, který byl určen k užívání spolu s bytem v 1. podzemním podlaží, byl v době místního šetření soudu zařízen jako tělocvična, byly zde umístěny další movité věci a využití pro wellness bylo znemožněno demontáží speciálních saunových dveří žalovanou (viz vyjádření žalované a protokol o místním šetření vč. fotodokumentace). Žalovaná tedy zřetelně vyslyšela přání svého zemřelého druha, a prostor ve 2. a 1. podzemním podlaží využívala pro svou potřebu i po smrti zůstavitele. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení žalovaná netvrdila ani neprokazovala, že by změnu/ukončení užívání tohoto prostoru s ostatními spoluvlastníky projednala, anebo jim prostor předala, lze uzavřít, že žalovaná měla uvedený prostor k dispozici pro svou potřebu až do února rok.

14. K bytu číslo (1. nadzemní podlaží): mezi účastníky nebylo sporu o tom, že až do datum (tedy od datum) tento byt užíval nájemce jméno příjmení, na základě nájemné smlouvy uzavřené ještě s titul celé jméno žalobce; nájemné bylo sjednáno ve výši částka + částka poplatky za služby s nájmem poskytované. Tento nájemce platil nájemné na účet určený v nájemní smlouvě, tedy účet založený titul celé jméno žalobce. V tomto případě se platby za služby nájemce placené nezúčtovávaly a každý ze spoluvlastníků hradil náklady podle smluv, které s dodavateli uzavřel. V září rok se žalované podařilo najít nové nájemce tohoto bytu, a sice paní jméno příjmení a svědka jméno příjmení, se kterými uzavřela nájemní smlouvu na dobu neurčitou pouze sama žalovaná. Nájemné bylo sjednáno ve výši částka a poplatky za služby paušálem ve výši částka. Od datum pak byla nájemní smlouva změněna a nájemcem byl nadále již pouze svědek jméno příjmení (viz kromě nesporných vyjádření účastníků též výpověď svědka jméno příjmení). Tvrzení žalobců, že o nájemní smlouvě nebyla mezi spoluvlastníky uzavřena dohoda, žalovaná ve svých vyjádřeních nijak nepopírala. Stejně tak potvrdila, že nájemní smlouvu uzavřela sama a sama též určila výši nájemného a plateb za poskytované služby. Dle tvrzení žalované mělo být nájemné hrazeno nájemci na dva účty, tedy účet žalované a účet založený titul celé jméno žalobce, na každý ½ celkové platby, tedy po částka (viz vyjádření žalované při jednání soudu dne datum). Toto tvrzení žalované však bylo vyvráceno výpovědí svědka jméno příjmení, který uvedl, že po té, co v bytě zůstal bydlet sám, tedy již bez paní příjmení, platil nájemné ve výši částka měsíčně v hotovosti, přímo žalované. Oficiálně nájemní poměr svědka s žalovanou skončil ke konci roku 2018, po skončení nájmu však svědek byt nevyklidil, odvezl si pouze elektroniku, byt nepředal a klíče od bytu si ponechal; v dalším období pak byt včetně služeb příležitostně užíval, aniž by za jeho užívání cokoli platil, s žalovanou se vždy dohodl na nějaké práci na zahradě a podobně. Takto tomu bylo až do března 2020, kdy jej žalovaná informovala, že dům je prodaný. Až po té, byt a garáž vyklidil (viz výpověď svědka jméno příjmení).

15. Obvyklé nájemné tohoto bytu bylo stanoveno znaleckým posudkem číslo zpracovaným titul. jméno příjmení dne datum ve výši částka měsíčně (viz citovaný znalecký posudek a výpověď znalkyně titul. jméno příjmení).

16. K bytu číslo (2. a 3. nadzemní podlaží): mezi účastníky nebylo sporu o tom, že předmětný prostor v období, které je předmětem sporu tj. datum – datum využívala na základě smlouvy o nájmu společnost právnická osoba (IČO). Tuto smlouvu s nájemcem uzavřel ještě zemřelý titul celé jméno žalobce. Nájemné bylo sjednáno ve výši částka měsíčně a zálohy na služby byly určeny ve výši částka Tyto částky byly nájemcem řádně a včas hrazeny, a to do datum na účet ve smlouvě o nájmu určený a od datum do datum dle pokynu žalované na dva účty po částka, tj. jednak na účet uvedený ve smlouvě a jednak na účet žalované.

17. K poměru užívání nemovitosti vzhledem k velikosti podílu: znaleckým posudkem číslo zpracovaným titul. jméno příjmení dne datum bylo prokázáno, že celková užitná plocha domu dle stavební dokumentace (viz přehled podkladů pro zpracování posudku), činí 739,61m2. Z toho užitná plocha prostoru v 1. a 2. podzemním podlaží celkem činí 333,20m2. Polovina celkové užitné plochy domu činí 369,80m2 a žalovaná pro svou potřebu tedy užívala cca 45% celkové užitné plochy domu a navíc garáž v 1. nadzemním podlaží (viz citovaný znalecký posudek a protokol o místním šetření).

18. Vzhledem k tomu, že žalobci svůj nárok uplatnili v poměru pro žalovanou příznivějším, vyšel soud dle ust. §153 odst. 2 zákona č. 99/1963Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) při výpočtu rozdělení výtěžku z návrhu žalobců, kteří plochu užívanou žalovanou vypočetli v poměru 42% užitné plochy vzhledem k celku.

19. K výpočtu zisku a rozdělení mezi účastníky:

20. Byt číslo (1. nadzemní podlaží): za období od datum do datum bylo nájemné určené nájemní smlouvou ve výši částka na účet titul celé jméno žalobce – do dispozice žalobců, tedy celkem za anonymizováno měsíců jde o částku částka. Za toto období žalobci žalované nevyplatili ničeho, čili podíl ve výši 8%, který je dluhem žalobců činí částku částka.

21. Za období od datum do datum byl byt prázdný, žalobou není ani ničeho účtováno.

22. Od datum žalovaná byt přenechala do nájmu (sama v postavení pronajímatele) a bylo prokázáno, že nájemné bylo sjednáno ve výši částka měsíčně v hotovosti k rukám žalované. Na základě dohody písemné či ústní užíval byt svědek jméno příjmení až do prodeje nemovitostí, to je do konce února rok. Obvyklé nájemné bylo znalkyní stanoveno ve výši částka měsíčně. Celkové částka nájemného za toto období tedy činí částka. Poměrná část ve výši 8% z celkového výtěžku tedy činí částka Žalobcům tedy náleží z tohoto titulu dohromady částka částka. Žalobci dále potvrdili, že za uvedené období již obdrželi celkem částku částka. Zbývá tedy k úhradě částka částka.

23. Po započtení obou období činí celkový nárok žalobců částku částka. Z tohoto titulu však žalobci žádali pouze částku částka.

24. Byt číslo (1. a 2. nadzemní podlaží): žalobci v žalobě uvedli, že předmětem vypořádání je období od datum do datum, fakticky však dle žalobních tvrzení vypořádali stejné období, jako v případě bytu číslo. Z žalobních tvrzení, a to bylo mezi stranami nesporné, se podává, že žalovaná z vlastní vůle, bez dohody s žalobci změnila platební místo sjednané ve smlouvě, takže od datum nebyla na účet původně pronajímatelem určený hrazena plná výše nájemného, nýbrž pouze jedna polovina jeho výše. Na druhé straně žalobci v období, kdy bylo hrazeno nájemcem na sjednaný účet (v moci žalobců) žádný podíl na nájemném žalované nevypláceli.

25. Celkem tedy nájemce v tomto období uhradil za anonymizováno měsíců částku částka, z toho na účet dle nájemní smlouvy a tedy žalobcům částka (viz nesporná vyjádření účastníků). Poměrná část ve výši 8% z celkového výtěžku tedy činí částka. Žalobcům tedy náleží z tohoto titulu dohromady částka částka. Žalobci dále potvrdili, že za uvedené období již obdrželi celkem částku částka. Zbývá tedy k úhradě částka částka.

26. Zjištěný skutkový stav soud po stránce právní posoudil takto:

27. Podle ust. § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), jsou osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

28. Podle ust. § 1117 o.z., má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

29. Podle ust. §1118 o.z., náleží spoluvlastníku vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

30. Podle ust. § 1120 odst. 1 o.z., se plody a užitky ze společné věci dělí podle poměru podílů.

31. Podle ust. § 1122 odst. 1 o.z., podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci.

32. Podle ust. § 1126 odst. 1 o.z., je každý ze spoluvlastníků oprávněn k účasti na správě společné věci.

33. Podle ust. § 1128 odst. 1 o.z., o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

34. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

35. V souzené věci bylo tedy prokázáno, že až do své smrti byl jediným vlastníkem v žalobě označených nemovitých věcí titul celé jméno žalobce (zemřel dne datum), který zejména v případě domu určil způsob jeho užívání, tedy prostor v domě rozdělil k využití jako tři byty, tak jak bylo popsáno v žalobě. Konkrétně tedy prostory v 1. a 2. podzemním podlaží určil k užívání k bydlení pro sebe a svou družku – žalovanou, jako jeden uzavřený prostor/byt. Další prostor pod společným uzavřením v 1. nadzemním podlaží určil k pronájmu a takto jej také využíval. Konečně třetí prostor, který tento vlastník určil k pronájmu, jako jeden celek se nacházel ve 2. a 3. nadzemním podlaží. V době úmrtí titul celé jméno žalobce byly oba byty také na základě písemných nájemních smluv skutečně pronajaty. Smrtí zůstavitele – titul celé jméno žalobce, do jeho práv vlastníka vstoupili dědicové a ve smyslu ust. § 1115 odst. 1 o.z. se stali podílovými spoluvlastníky v žalobě označených nemovitých věcí a vstoupili též do závazků s těmito věcmi spojenými i se způsobem jejich využití. Změna využití prostor v domě je hospodařením se společnou věcí, o které spoluvlastníci rozhodují dohodou či hlasováním ve smyslu ust. § číslo odst. 1, § číslo odst. 1 a § 1128 odst. 1 o.z. Ani jedna z procesních stran v průběhu řízení netvrdila a ani neprokazovala, že by k takové dohodě spoluvlastníků o změně využití prostor uvnitř domu došlo, anebo že by spoluvlastníci o takové změně jednali/hlasovali. Vůle žalované používat celý prostor 1. a 2. podzemního podlaží výlučně pro sebe, tak jak tomu bylo i v době života jejího partnera, plyne i z jejího faktického jednání, když i po vzniku podílového spoluvlastnictví s žalobci, v tomto prostoru bydlela a ty části, které nyní označuje jako nebytové, postupně využila jednak jako tělocvičnu, dále sklad věcí movitých a částečně jej také upotřebila pro potřeby svého budoucího bydlení, např. demontáží zařízení sauny. jméno žalobci tento stav nastolený již jejich otcem respektovali a proti užívání tohoto prostoru žalovanou v rámci výkonu správy nijak nezasahovali, naopak navíc poukazovali na to, že se řídí přáním svého zemřelého otce, vyjádřeným v jeho závěti, že uvedený prostot má i nadále (po jeho smrti) užívat výlučně žalovaná.

36. Účastníci řízení dále vstoupili do práv pronajímatele obou dalších prostor /bytů v domě, s tím, že v případě bytu v 1. a 2. nadzemním podlaží činilo nájemné částku ve výši částka, v tomto případě bylo platební místo určeno smlouvou, kterou žalovaná bez dohody s ostatními spoluvlastníky změnila tak, že platební místa počínaje dnem datum určila dvě, a to jednak původní účet a jednak účet svůj a stejně tak výši plnění rozdělila dle své úvahy na dvě poloviny. Ve smyslu ustanovení § 1118 o.z., pak v daném případě nebylo nikým vyúčtováno, jak bylo se společnou věcí nakládáno, spoluvlastníky nebyly určeny podíly z užitků ze společné věci.

37. Při vypořádání nároku žalobců soud vzal ve smyslu ust § 1120 odst. 1 o.z. v úvahu, že žalovaná svůj spoluvlastnický podíl v poměru 42% vzhledem k celku využívá jeho faktickým používáním, zatímco žalobci dům nijak neužívají. Užitky ve formě zisku z nájemného, je proto třeba dělit se zřetelem k této skutečnosti, tedy v poměru 8% ve prospěch žalované ku 50 % ve prospěch spoluvlastníků, kteří dům fakticky neužívají.

38. V případě bytu v 2. a 3. nadzemním podlaží jde tedy fakticky jen o přerozdělení plnění nájemce, který plnil ze smlouvy o nájmu, do které účastníci, coby dědicové, smrtí pronajímatele vstoupili. Konkrétní výpočet je pak uveden v rámci skutkových zjištění tohoto rozsudku v odst. 24 v souladu s ust. §1120 odst. 1 o.z..

39. V případě bytu v 1. nadzemním podlaží je situace obdobná v období od datum do datum, zde je výpočet uveden v odst. 20. odůvodnění tohoto rozsudku.

40. Počínaje dnem datum bylo v případě tohoto bytu zjištěno, že žalovaná bez souhlasu a dohody s ostatními spoluvlastníky tento byt pronajala za nájemné částka resp. částka, které přebírala v hotovosti až do konce roku rok a posléze umožnila užívání tohoto bytu svědkovi na základě dohody bezúplatně. Těmito samostatnými dohodami žalované nejsou žalobci vázáni ve vztahu k žalované, a pro účely vypořádání dle ust. §1118 o.z. soud pro toto období vyšel z tzv. obvyklého nájemného v místě a čase. To bylo stanoveno znaleckým posudkem ve výši částka. Konkrétní výpočet je opět uveden v rámci skutkových zjištění tohoto rozsudku v odst. 21.

41. Pokud jde o vypořádání majetkového prospěchu žalované v období od datum do datum, postupoval soud dle zásad upravených v ustanovení § 2991 odst. 1 o.z., o povinnosti obohaceného vydat ochuzenému majetkový prospěch získaný na jeho úkor bez spravedlivého důvodu s tím, že uvedené plnění soud ve smyslu ust. §2991 odst.2 o.z. posoudil jako protiprávní užití společné hodnoty.

42. Celková zjištěná dlužná částka pak byla v souladu s žalobou rozdělena mezi oba žalobce v souladu s velikostí jejich spoluvlastnického podílu, resp. též v souladu se smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum, kterou sestra žalobců, paní jméno příjmení – (podíl o velikosti id. 1/6) žalobci a) postoupila svou pohledávku plynoucí z nevypořádaného a nevyúčtovaného období trvání jejího spoluvlastnictví tj. za období od datum do datum. Žalobci a) tak přísluší z celkové částky plnění ve výši částka a žalobci b) ve výši částka.

43. S hledem na výše uvedené tedy soud žalobě vyhověl.

44. V posledním znění žaloby, tak jak byla soudem připuštěna, žalobci již žádné příslušenství pohledávky nežádali

45. V průběhu řízení navrhovali účastníci výslech svědka příjmení, který jako nájemce užíval byt v 1. nadzemním podlaží. Vzhledem k tomu, že v průběhu dokazování se účastníci shodli na termínu ukončení nájmu tohoto nájemce, nebyl již nadále žádný důvod tohoto svědka slyšet.

46. Žalovaná v průběhu řízení též namítala nesprávnost znaleckého posudku zpracovaného znalkyní jméno příjmení. Posudek, předložený v tomto řízení žalobci, je opatřen doložkou dle úst. § 127a o.s.ř., byl doplněn i výslechem jmenované znalkyně. Žalovaná při jednání žádné významné, posudek znevěrohodňující otázky nepoložila. Pokud jde o hodnocení tohoto důkazu, má soud za to, že posudek je zpracován v souladu se zákonem č 36/1967Sb. a §13 prováděcí vyhl. č. 37/1967Sb. tedy právní úpravou účinnou v době zpracování posudku (dne datum), posudek je logiký a soud neshledal žádné důvody, pro které by tento posudek neakceptoval. Žalovaná ve svém vyjádření zejména nesouhlasila s výší takto určeného nájemného, ovšem žádný jiný důkaz, svědčící o nesprávnosti závěrů znalkyně nenavrhla. Lze ještě dodat, že ustanovená znalkyně zpracovávala posudek na ocenění domu pro účely řízení o pozůstalosti, tuto nemovitost tedy již znala z minulosti, pro účely zjištění užitné plochy domu použila štábní dokumentaci a před zpracováním posudku se též dostavila na místo samé.

47. Pro doplnění lze ještě dodat, že žalobci v průběhu řízení navrhovali dohodu o výši nájemného na částku 19 000Kč měsíčně. Tento smírný návrh však žalovaná odmítla.

48. Zároveň soud ještě dodává, že akceptoval i znalkyní uváděný stav běžného opotřebení posuzovaného bytu, neboť poškození (blíže žalovanou nespecifikovaná) významná pro snížení nájemného v průběhu řízení prokázána nebyla.

49. Účastníci v průběhu řízení k důkazu založili listiny - výpisy z účtů či přehledy o platbách týkajících se provozu a údržby domu. Tyto důkazy soud neprováděl, neboť žalobci a žalovaná se dohodli, že tyto nároky již nadále nebudou předmětem sporu.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobcům, již byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty částka sestávající z částky částka za každý z devíti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí, sepis žaloby ve znění doplnění datum, z datum, z datum, z datum, účast u ústních jednání ve dnech datum, datum, datum, datum, datum, datum, účast při místním šetření dne číslo), odměna v poloviční výši dle § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění), dále odměna z tarifní hodnoty částka ve výši částka za každý ze dvou úkonů (účast při ústních jednání ve dnech datum, datum), včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, mohou se žalobci domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.