OSPH04 7 C 116/2024-254

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Jany Mráčkové a přísedících Anonymizováno ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ za účasti vedlejšího účastníka Jméno účastníka, IČO IČO účastníka sídlem Adresa účastníka ⟪LB:lb_005⟫ pro náhrada újmy na zdraví

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba do částky 1 266 766, částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 266 766, částka od datum do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně z tituly před jménem jméno FO tituly za jménem, tituly za jménem advokátky.

IV. Vedlejší účastnice na straně žalované je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně Jméno advokátky advokátky.

V. Žalovaná je povinna zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 4 soudní poplatek ve výši částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou podanou dne datum se žalobkyně po žalované domáhá zaplacení částky částka s příslušenstvím, když žalobkyně při výkonu zaměstnání u žalované onemocněla datum nemocí COVID-19 s těžším průběhem. Dne datum bylo onemocnění žalobkyně uznáno jako nemoc z povolání a od datum ji byl přiznán invalidní důchod druhého stupně. V důsledku pracovní limitace byla přeřazena na jinou práci se zkráceným úvazkem. Žalobou uplatňuje doplatek na bolestném a ztížení společenské uplatnění, který nebyl žalovanou dobrovolně uhrazen. Při stanovení nároku na bolestné žalovaná vychází z bodového ohodnocení vyplývajícího z data vyhotovení lékařského posudku, který vyhotovila dne datum tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem, a kterým stanovila bolestné na 1 760 bodů. Další hodnocení bylo provedeno datum za další operaci, kterým stejná lékařka stanovila bolestné na 70 bodů, čemuž odpovídá částka částka, neboť relevantní hodnota bodu činí částka. Žalovaná uhradila pouze částku částka. Předmět sporu tak činí nedoplatek ve výši částka.

2. Dále tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem stanovila výši náhrady za ztížení společenského uplatnění podle položky 5.1.4 přílohy č. hodnota vyhl. č. 276/2015 Sb., ve výši 4 000 bodů, podle položky 1.17 přílohy č. hodnota vyhl. č. 276/2015 Sb., ve výši 2 400 bodů a podle položky 6.4 přílohy č. hodnota vyhl. č. 276/2015 Sb., ve výši 1 100 bodů, celkem hodnota bodů, čemuž odpovídá částka částka, když s ohledem na vypracování lékařského posudku v roce 2024 je pro výpočet hodnoty jednoho bodu relevantní průměrná mzda za rok 2023. Žalobkyně tak za jeden bod nárokuje částku částka. Žalovaná uhradila pouze částka za 4 000 bodů, kdy každý bod ohodnotila částkou částka. Předmět sporu tak činí nedoplatek ve výši částka.

3. Žalobkyně má především zato, že odškodnění ztížení společenského uplatnění mělo být s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. II ÚS 2925/20 určeno pomocí Metodiky Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. právnická osoba účely posouzení ztížení společenské uplatnění žalobkyně uvedla, že před onemocněním žila běžným způsobem života. Pravidelně se několikrát měsíčně scházela s přáteli v občerstvovacích zařízeních, občas vyrazili společně na výlet. Chodila na procházky v po okolí adresa a někdy jela i na kole. Vedle výletů po Česku jezdila na krátkodobé vlety do zahraničí, většinou autobusem. Měla ráda poznávací zájezdy a turistiku. Ráda navštěvovala muzea, zámky, kostely a jiné pamětihodnosti. Pravidelně se scházela s příbuznými na oslavách. Chodila na kulturní události. Žalobkyně pracovala 35 let jako všeobecná sestra, poslední tři roky zkusila práci na LDN, kde se nakazila. Byla energická, spolehlivá, práce ji bavila. Nikdy nechtěla dělat něco jiného. Z důvodu fyzické i kognitivní dekondice může nyní pouze umývat a sterilizovat nástroje. Má problémy s krátkodobou pamětí, trpí imperativními průjmy, nemůže v práci jíst, pije pouze vodu a čaj. Obecně má větší problémy se soustředěním, v hlučném prostředí s množstvím podnětů začne být nervózní. Nemůže vnímat či dělat víc věcí na jednou. V důsledku onemocnění musí dodržovat poměrně přísnou dietu, musela mimo jiné vyřadit luštěniny, zeleninu, omáčky kynuté pečivo, mléčné výrobky, která dříve jedla denně. Musí sledovat, co kdy snědla, aby byla v blízkosti toalety, neboť neudrží stolici déle než 20,30 vteřin. V důsledku toho žalobkyně přerušila kontakty s většinou známých. Dřívější výlety a posezení nejsou možné. Chození na veřejnost a socializace jsou velmi obtížné. Čas tráví doma nebo v práci, kde má přístup k toaletě. Chodí pouze na nutné nákupy. Aktivity mimo dosah toalety musela zcela omezit. Neodváží se absolvovat delší cesty autobusem nebo jinou veřejnou dopravou. Cítí se nejistě při pohybu v nerovném terénu nebo chůzi ze schodů.

5. Žalovaná neuznala zažalovaný nárok zcela a navrhla žalobu zamítnout s tím, že je nesporné, že žalobkyně jako zaměstnankyně žalované onemocněla datum infekčním onemocněním COVID 19, které bylo tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem posouzeno jako nemoc z povolání. Žalobkyni byly vyplaceny v souvislosti s uvedenou nemocí částky částka jako náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti od datum do datum, částka jako bolestné a částka jako náhrada nákladů spojených s léčbou. Dále byly žalobkyni vyplaceny další náklady spojené s léčbou ve výši částka a částka. Následně žalobkyně uplatnila na žalované náhradu bolestného v souvislosti s operačním zákrokem provedeným ke dni datum spočívajícím v zanoření stomie, náhradu za ztížení společenského uplatnění a náhradu nákladů za vypracování posudků o bolestném a ztížení společenského uplatnění. Pojistitel po proběhlém šetření uhradil žalobkyni částka jako bolestné za operaci ohodnocenou 70 body. Dále uhradil částku částka jako náhradu ztížení společenského uplatnění ohodnoceného 4 000 body podle položky 5.1.4 v příloze 4 nařízení vlády č. 276/2015 Sb. a částka na nákladech za vypracování obou posudků. Hodnota jednoho bodu byla pojistitelem stanovena na částka, a to jako 1 % z průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2020, neboť operační zákrok byl proveden v roce 2021 a vznik povinnosti provést hodnocení je považován k okamžiku vzniku bolesti. Postup navrhovaný žalobkyní, který by hodnotu bodu vázal na průměrnou mzdu v roce 2023 nemá oporu v právních předpisech. Vzhledem k tomu, že lékařský posudek o ztížení společenského uplatnění ze dne datum postrádá povinné náležitosti předvídané v § 9 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., a to zejména postup, který posuzující lékařka dospěla k bodovému ohodnocení, nemohl být řádně přezkoumán, a nepředstavovat spolehlivý podklad pro určení výše náhrady a odškodnění. S ohledem na skutečnost, že položka 5.1.4 přílohy 4 nařízení vlády č. 276/2015Sb., v sobě již zahrnuje odškodnění závažné trvalé poruchy funkce orgánů, došlo by při odškodnění rovněž podle položky 1.17 přílohy 4 a 6.4 přílohy 3 stejného nařízení k duplicitnímu odškodnění. Zdravotní stav ve vztahu k ztížení společenského uplatnění lze považovat za ustálený k roku 2021, kdy byl žalobkyni přiznán invalidní důchod.

6. Vedlejší účastnice na straně žalované neuznala zažalovaný nárok zcela s tím, že zažalovaný nárok byl již zcela pokryt vyplaceným pojistným. Vyčíslení bolestného i ztížení společenského uplatnění mělo vycházet z údajů pro rok 2021. V podrobnostech odkázala na vyjádření žalované.

7. Strany ve smyslu § 120 odst. 3 o.s.ř. učinily nesporným, že žalobkyně se nakazila nemocí COVID-19 v březnu 2020 při výkonu práce pro žalovanou, u níž je prokázáno riziko nákazy touto nemocí.

8. Soud provedl v řízení dokazování v následujícím rozsahu a učinil tato jednotlivá skutková zjištění:

9. S účinností od datum byl upraven pracovní úvazek žalobkyně u žalované na 20 hodin týdně v jednosměnném provozu (zjištěno z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne datum).

10. Žalobkyně onemocněla při výkonu povolání zdravotní sestra dne datum nemocí Infekce Covid-19, která byla tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem uznána jako nemoc z povolání uvedená v seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu nařízení vlády č. 290/1995 Sb., v platném znění v kapitole V, Položce 1 (zjištěno z lékařského posudku o uznání nemoci z povolání evidenční označení Anonymizováno vydaného dne datum).

11. Dne datum vyhotovila tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem lékařský posudek, ve kterém uvedla že Jméno žalobkyně onemocněla následkem pracovní expozice onemocněním zvaným Covid-19, což je nemoc z povolání a že ji náleží odškodnění za bolest odpovídající 70 bodům, a to podle položky 1.3. Přílohy 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., v platném znění za zanoření stomie (50 bodů) a podle položky 1.5. Přílohy 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., v platném znění za ránu pronikající do tělní dutiny (20 bodů). Cena posudku je částka (zjištěno z lékařského posudku, kterým se stanovuje odškodnění za bolest pro nemoc z povolání podle vyhlášky 276, odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění ze dne datum číslo Anonymizováno).

12. Zákrok zanoření stomie proběhl datum, přičemž žalobkyně byla hospitalizována od datum do datum (zjištěno z propouštěcí zprávy podezřelý výraz ze dne datum).

13. Dne datum tituly před jménem jméno FO tituly za jménem, tituly za jménem vyhotovila lékařský posudek, kterým se stanovuje odškodnění za ztížení společenského uplatnění pro nemoc z povolání podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. jméno FO Jméno žalobkyně odhodnotila 4 000 bodů podle nařízení vlády č. 276/2015Sb., přílohy 4, kapitoly 5 položky 5.1.4, dále 2 400 body podle přílohy 4, položky 1.17 (chronické postižení ledvin, stadium 3) a 1 100 bodů podle přílohy 3, položky 6.4. (porušení funkce zažívacích orgánů). Celkem náleží odškodnění 7 500 bodů (zjištěno z lékařského posudku, kterým se stanovuje odškodnění za ztížení společenského uplatnění pro nemoc povolání podle nařízení vlády číslo 276/2015, odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání číslo Anonymizováno ze dne datum).

14. Vedlejší účastnice na straně žalované po obdržení lékařského posudku, kterým se stanovuje odškodnění za ztížení společenského uplatnění žalobkyni sdělila, že se bodové ohodnocení vymyká obvyklému odškodnění stanovenému v souvislosti s předmětným onemocněním, že nepopírají základ nároku, a proto činí nesporným odškodnění podle položky 5.1.4. 4 000 bodů. Pro další odškodnění navrhují přezkum nezávislým znalcem (zjištěno z dopisu ze dne datum vedlejší účastnice).

15. právnická osoba sdělila žalobkyni, že výše škody z pojistné události ze dne datum činí na bolestném částka (70 bodů, částka za 1 bod), na ztížení společenského uplatnění částka (4 000 bodů, 346,11 za 1 bod) a náhrada nákladů spojených s léčbou částka. Celkem částka (zjištěno z vyrozumívacího dopisu k odškodnění nemoci z povolání ze dne datum).

16. Žalobkyně prostřednictvím své právní zástupkyně vyzvala žalovanou dopisem doručeným dne datum k úhradě částky částka na bolestném za 70 bodů stanovených v posudku tituly před jménem jméno FO tituly za jménem, tituly za jménem, zpracovaného ke dni datum, kdy za jeden bod uplatňuje částku částka, dále k úhradě částka za zpracování tohoto posudku. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě náhrady ztížení společenské uplatnění v celkové výši částka, vycházeje z posudku tituly před jménem jméno FO tituly za jménem, tituly za jménem, která náhradu stanovila ve výši 7 500 bodů. S ohledem na vyhotovení posudku v roce 2024 má žalobkyně za to, že hodnota jednoho bodu je částka. Konečně uplatnila rovněž částka náhradu za vypracování tohoto znaleckého posudku a náklady právního zastoupení. To vše do 3 měsíců od doručení této výzvy (zjištěno z výzvy ze dne datum).

17. jméno FO uvedla, že při hodnocení bolestného za reoperaci ze dne 6. 5. související se zanořením stomie vycházela z dokumentace o hospitalizaci a operaci z května 2021. Za obvyklé ustálení zdravotního stavu po břišních operacích se považuje interval 6–8 týdnů, kdy již dochází k odeznění akutních obtíží. U ztížení společenského uplatnění uvedla, že zdravotní stav žalobkyně po Covid‑19 nebyl dlouhou dobu stabilizovaný, neboť měla trvalé následky syndromu krátkého střeva, přetrvávající poruchy vyprazdňování, chronickou renální insuficienci a kognitivní deficit. K ustálení stavu podle ní došlo teprve podle posledních dostupných lékařských zpráv na podzim 2023, kdy se zdravotní stav přestal zásadně měnit a následky bylo možné hodnotit jako trvalé. Při bodovém hodnocení použila položku kapitola 5, položka 1.4 (těžké formy nemocí s trvalým poškozením orgánů) pro následky přímo vyvolané covidem – kognitivní poruchy, poškození jater, cévní komplikaci. Další položky i z přílohy 3 použili pro samostatně posuzovaná poškození střeva a ledvin, která vznikla v průběhu komplikovaného léčebného procesu (pseudomembranózní kolitida, ztráta části tenkého střeva, následné selhání ledvin). Primární příčinou celé kaskády zdravotních poškození byl těžký průběh onemocnění Covid‑19, ale jeho léčba a rozsah trvalých následků činí případ medicínsky mimořádně závažným, pro který i po konzultaci s chirurgem profesorem jméno FO zvolila hodnocení, jak je uvedeno v posudku (zjištěno z výslechu svědkyně tituly před jménem jméno FO tituly za jménem, tituly za jménem).

18. Žalobkyni bylo v době posouzení zdravotního stavu 59 let. Pracuje jako zdravotní sestra. Před onemocněním Covid 19 jsou v o ní vedené zdravotnické dokumentaci záznamy o artrotických změnách kloubu palce levé končetiny, bolesti v hrudní páteři a dolní části zad. V roce 2010 diagnostikována Gelbertova hyperbilirubinemie – dědičná porucha obvykle bez klinických příznaků. Byla zjištěna porušená glukózová tolerance, poruch metabolitu lipoproteinů. V dětství měla prodělat virovou hepatitidu (zánět jater) typu A. V průběhu let se diagnózy opakují. Z laboratorních výsledků krve jsou patrné opakované záznamy o lehké poruše funkce ledvin a jater. V roce 2017 měla žalobkyně zřejmě jednorázové psychické obtíže související se vztahy na pracovišti. Doporučena byla konzultace s psychiatrem a psychologem, v mezičase dána úlevová medikace – Lexaurin. Dne datum byla žalobkyni zjištěno onemocnění Covid-19, které bylo uznáno za nemoc z povolání podle kapitoly V, položky 1 Seznamu nemocí z povolání, který je přílohou k v.n. č. 290/1995 Sb., ve znění účinném ke dni datum. Onemocnění mělo těžký průběh. Až v říjnu 2010 žalobkyně uvádí, že se cítí dobře, žádné potíže neudávala. Po zanoření stomie (zrušení vývodu, napojení koncových částí tenkého a tlustého střeva) dne datum si žalobkyně stěžuje na průjmy, stolici má několikrát denně, v souvislosti s množstvím porcí jídla, ale stav se postupně zlepšuje. Dne datum byl vydán posudek o invaliditě, kterým byla žalobkyně shledána invalidní v druhým stupni, když její pracovní schopnost poklesla o 60 %. Rozhodující příčinou dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu s nejvýznamnějším dopadem na pokles pracovní schopnosti je funkční postižení po prodělané Covidové infekci s těžkým průběhem s funkčními následky v oblasti zažívacího traktu a chronické renální postižení. Za den vzniku invalidity byl stanoven den datum. Dne datum žalobkyně při mimořádné pracovní prohlídce po dlouhodobé DPN uvedla, že se cítí dobře, průjmy trvají i nadále, chodí 5 -7denně na stolici, nutkání je urgentní, musí být blízko WC. Žalobkyně byla shledána zdravotně způsobilou k výkonu práce zdravotní sestry na odd. sterilizace v jednosměnném režimu. Právě datum této prohlídky znalec určil datem ustálení zdravotního stavu. Na dotaz, proč za takové datum nelze považovat již např. datum uvedl, že ze zprávy v listopadu je zřejmé, že stav žalobkyně je mírně zlepšen. Docházelo postupně ke stabilizaci hlavně v oblasti zažívacího traktu. Žalobkyně si zvykala na dietu, kterou má udržovat. S tím je potřeba se naučit nějakým způsobem žít. To znamená, že si musí vypozorovat, které potraviny jí dělají dobře, které může, které jí naopak dobře nedělají a které jí urychleně proženou na stolici. Takže v tomto období dle znalce probíhala právě taková ta stabilizace stavu, kdy se posuzovaná sžívala se svým novým zdravotním stavem. Odškodnění ztížení společenského uplatnění vzniklého v důsledku onemocnění Covid -19 uznaného za nemoc z povolání je nutno provést podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb., přílohy 4, podle stejné kapitoly a položky, podle které byla nemoc z povolání uznána, tj. Kapitola V, položka 5.1. nemoci přenosné a parazitární. Položkou nejvíce odpovídající průběhu nemoci a vzniklým následkům je položka 5.1.4 ohodnocená 4 000 bodů. Nemoc z povolání se klinicky projevila v těžké formě, jako virová pneumonie s multiorgánovým selháním, nutností plicní ventilace, akutním renálním selháním s nutností CRRT, krvácením do zažívacího traktu s nutností pravostranné hemikolektomie se založením terminální ileostomie. Trvalými následky jsou průjmy související se syndromem krátkého střeva, pro které je v péči gastroenterologické ambulance (zpráva z datum a datum). Pro chronické onemocnění ledvin je žalobkyně v péči nefrologiké ambulance. S těmito poškozeními systémů a orgánů souvisí i chronický únavový syndrom. Z části může být následkem nemoci i hypovitaminóza D a úbytek kostní hmoty. Další žalobkyní udávané obtíže, zejména kognitivní a motorické znalec, označil za subjektivní stesky, jejichž existence není objektivizována v lékařských zprávách a ani on je při vyšetření žalobkyně nepozoroval. Ta se jevila orientovaná, skutečnosti si vybavovalo dobře. Ve vztahu k posudku vydanému datum tituly před jménem jméno FO uvedl, že celkové bodové hodnocení ZSU stanovené tímto lékařským posudkem porušuje princip proporcionality pro ZSÚ stanovované podle nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Navržená celková výše 7 500 bodů převyšuje hodnotu, která by odpovídala položce 5.1.5 – zvlášť těžké formy se selháním orgánů. U žalobkyně se nejedná o ani o zvlášť těžkou formu ani o trvalý následek v podobě selhání orgán. Ohodnocení převyšuje i ohodnocení položek předpisu, které jsou vyhrazeny pro nevyléčitelné formy nádorových onemocnění nebo pro další stavy nemocí z povolání s infaustní prognózou, které je 6 000 bodů (zjištěno z výslechu znalce tituly před jménem jméno FO tituly za jménem, a znaleckého posudku č. účtu vyhotoveného do. tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem).

19. Jméno žalobkyně vedla před svým onemocněním aktivní a po všech stránkách naplněný život. Dlouhodobě pracovala jako zdravotní sestra na různých specializovaných odděleních, kde byla ve stálém kontaktu s pacienty. Svoji profesi vnímala jako poslání, naplňovala ji péče o nemocné, dynamika oddělení i blízké vztahy s kolegyněmi. Mimo práci žila běžný společenský, aktivní život. Cestovala, jezdila pravidelně každý rok na dovolenou, účastnila poznávacích zájezdů, vyrážela na kratší výlety po republice, chodila na delší procházky přírodou či po městech a pravidelně se setkávala s přáteli. Navštěvovala kavárny a restaurace, trávila čas s rodinou, měla možnost spontánně se zapojit do společenských aktivit. Volnočasově ráda četla a sledovala přednášky, dokázala se dobře soustředit a věnovat se těmto činnostem dlouhodobě. Po prodělání nemoci Covid -19 se však zásadním způsobem změnil celý její způsob života. Nejvýznamněji ji omezuje ztráta schopnosti kontrolovat vyprazdňování, přičemž má po vzniku nutkání jen dvacet až třicet vteřin na to, aby se dostala k toaletě. Před nemocí přitom měla plně standardní potřebu a kontrolu nad tělesnými funkcemi. Kvůli současnému stavu musí každou činnost plánovat podle dostupnosti toalet a výrazně omezit stravu, což je od počátku návštěv gastroenterologie jediný způsob, jak svůj jinak neměnný stav může ovlivnit. Její jídelníček se zredukoval téměř výhradně na dietní pokrmy jako jsou staré rohlíky, suché těstoviny, vařené brambory či libové maso. Nemůže jíst ovoce, zeleninu, mléčné výrobky ani většinu běžných potravin. Vitaminy doplňuje v tabletách. Jakékoli jídlo může být spouštěčem akutního nutkání, proto si to dovoluje až doma, kde má zajištěné zázemí, a tím i její denní aktivity končí. Velmi podstatným způsobem se změnil i její pracovní den. Z původní práce u pacientů musela zcela odejít a nastoupit na administrativní pozici v kanceláři, se kterou nejsou spojena rizika v případě nečekaného přerušení práce a kde má toalety vždy po ruce. Aby mohla vůbec dojít do zaměstnání, musí svůj den začínat s velkým předstihem. Na směnu začínající v sedm hodin vstává alespoň dvě hodiny předem, aby dala tělu čas „rozběhnout se“ a aby mohla v klidu absolvovat nezbytné návštěvy toalety, bez nichž by si netroufla byt opustit. Do práce chodí vždy nalačno. Během sedmihodinové směny vypije jen vodu nebo černou kávu a velmi pomalu ukusuje jediný starý rohlík, který si schovává v mrazáku v zaměstnání. Stravovací benefity zaměstnavatele vůbec nevyužívá. Do pracovního režimu navíc zasahují i přetrvávající kognitivní potíže, má sníženou schopnost dlouhodobé koncentrace, rychle se mentálně unaví a nedokáže si zapamatovat úkoly, které dříve zvládala s lehkostí. Proto si musí veškeré pracovní instrukce okamžitě zapisovat a orientuje se pomocí množství poznámek na papírech i v počítači. Také chůze po schodech nebo manipulace s předměty vyžaduje zvýšenou pozornost, protože při rozptýlení hrozí zakopnutí či pád; v minulosti se to již několikrát stalo. I přes velkou vstřícnost kolegyň musí své pracovní okolí opakovaně seznamovat se svým zdravotním stavem, aby bylo jasné, proč náhle odbíhá od práce nebo potřebuje úkoly formulovat přesně a písemně. Pracuje na zkrácený úvazek, který je přizpůsoben jejím možnostem, a může si brát častější volna podle aktuálního zdravotního stavu, protože jinak by pracovní zátěž nezvládala. Podstatně se změnily i její možnosti volnočasových aktivit. adresa procházky vystřídalo pomalé chození po obchodních centrech, kde zná polohu toalet. Výlety do přírody, cesty vlakem či autobusem, spontánní setkávání s přáteli nebo dovolené v zahraničí se pro ni staly prakticky nemožnými. Dříve oblíbené restaurace navštěvuje jen výjimečně a vždy s velkým stresem a pečlivým plánováním podle dostupnosti toalet a vzdálenosti od domova. I běžná činnost, jako je vypití kávy nebo krátké posezení s přáteli, se změnila v logisticky náročnou situaci, kterou musí velmi opatrně řídit. Čtení knih, poslech přednášek nebo delší soustředění jsou omezené kvůli rychlé mentální únavě (zjištěno z výslechu žalobkyně Jméno žalobkyně).

20. Z provedeného důkazu lékařský posudek, kterým se stanovuje odškodnění za bolest pro nemoc z povolání podle vyhlášky 276/2015 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění ve znění pozdějších předpisů ze dne datum, stvrzenkami číslo hodnota-Anonymizováno, vyrozumívacím dopisem k odškodnění nemoci z povolání ze dne datum a dopisem ze dne datum soud nezjistil skutečnosti rozhodné pro řízení ve věci samé, a proto tyto důkazy do svých závěrů nepromítl.

21. Soud v řízení neprovedl důkaz znaleckým posudkem ze dne datum ani výslechem znalce tituly před jménem jméno FO, neboť tento neměl z pohledu soudu odpovídající specializaci. Soud v řízení neprovedl ani důkaz znaleckým posudkem znalce tituly před jménem jméno FO č. Anonymizováno, kterým bylo hodnoceno ztížení společenského uplatnění žalobkyně v důsledku nemoci z povolání Covid-19 dle Metodiky NS ČR, když postup podle metodiky není právně závazným ani pro spory vyplývající přímo z občanského zákoníku. Metodika je pouze vodítkem, které má sloužit nejen soudům, ale i veřejnosti k předvídatelnému uplatnění práva. Ztížení společenského uplatnění v důsledku nemoci z povolání je specifickým institutem pracovního práva, který zvýhodňuje zaměstnance. V případě postupu podle obecných předpisů občanského práva by musela žalobkyně prokázat, že k nákaze došlo opravdu na pracovišti, nikoliv tramvaji či obchodním domě, a že žalovaná porušila svoji zákonnou, smluvní či prevenční povinnost. Odpovědnost za škodu na zdraví způsobenou nemocí z povolání proto nelze srovnat s žádnou konkrétní povinností vyplývající z občanského zákoníku. Navíc skutečnost, že soud v řízení postupoval podle zákoníku práce a nařízení vlády č. 276/2015 Sb., neznamená, že částka, ke které dospěl neodpovídá principu úplného odškodnění.

22. Soud pro nadbytečnost neprovedl ani výslech svědků jméno FO a jméno FO, neboť dospěl k závěru, že výslech samotné žalobkyně je důkazem nejzpůsobilejším k prokázání skutečností ohledně zásahu nemoci do života žalobkyně a zároveň tento byl dostačujícím pokladem pro rozhodnutí.

23. Provedené důkazy soud hodnotil jednotlivě a v jejich souhrnu a považoval je za věrohodné s následně popsanými výjimkami. Pokud jde o obsah a pravost listinných důkazů, pak soud nezaznamenal žádnou okolnost, která by je zpochybňovala, přičemž jejich autentičnost potvrzovaly shodně i strany v průběhu řízení. Pokud jde o ohodnocení ztížení společenského uplatnění nebyl byl lékařský posudek doplněný výslechem tituly před jménem jméno FO a provedeným znaleckým posudkem tituly před jménem jméno FO v souladu ohledně zjištění zdravotního stavu žalobkyně a příčiny vzniku jednotlivých poškození zdraví. Naopak se neshodli ohledně způsobu podražení zdravotních následků onemocnění pod jednotlivé položky právního předpisu. V tomto ohledu vzal soud za zjištěný stav uvedený znalcem, když tento důkaz má vyšší hodnotu a zároveňˇ%n svůj postup znalec přesvědčivě vysvětlil jak v kontextu aplikovaných předpisů, tak ve vztahu k lékařskému posudku. Za obecně věrohodný považuje soud i výslech žalobkyně, a to i s vědomím určitého subjektivního zabarvení interpretovaných skutečností, kterému se však u tohoto druhu důkazu nelze zcela vyhnout. Výpověď žalobkyně v podstatných bodech korespondovala se zjištěními učiněnými v rámci vyšetření znalce i zjištěných z lékařských podkladů.

24. Soud po provedeném dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu:

25. Žalobkyně dlouhodobě pracovala jako zdravotní sestra na různých specializovaných odděleních, kde byla v trvalém a bezprostředním kontaktu s pacienty. Svou profesi vnímala jako poslání a vedla aktivní pracovní i společenský život. Před onemocněním COVID 19 byly u žalobkyně evidovány pouze lehké či běžné zdravotní obtíže, které dlouhodobě neomezovaly její pracovní schopnost ani každodenní fungování. Její životní styl zahrnoval cestování, aktivní pohyb, společenské aktivity. Dne datum onemocněla žalobkyně v přímé souvislosti s výkonem svého povolání onemocněním COVID 19. Tato nemoc je nemocí z povolání podle kapitoly V, položky 1 Seznamu nemocí z povolání, který tvoří přílohu k nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Onemocnění mělo těžký průběh, provázený multiorgánovým selháním, nutností plicní ventilace, akutním renálním selháním vyžadujícím CRRT a závažnými komplikacemi zažívacího traktu, jež vyústily v pravostrannou hemikolektomii se založením terminální ileostomie. Dne datum podstoupila žalobkyně operaci zanoření této stomie, přičemž byla hospitalizována od datum do datum. K stabilizaci zdravotního stavu ve vztahu k operaci došlo do 8 týdnů. Žádné komplikace z lékařských zpráv nevyplývají. Bolest prodělanou v souvislosti s touto operací je možno hodnotit 70 body. V následujících měsících se vyvíjeli potíže zažívacího systému, zejména poruchy vyprazdňování. Na gastroenterologii, kterou žalobkyně navštěvoval již v prosinci 2021, ji hned na začátku sdělili, že syndrom dráždivého střeva je nevyléčitelný, ale může ho ovlivnit dietou. Za období přizpůsobování se lze považovat období až do ledna 2022. Dne datum byla žalobkyně uznána invalidní ve druhém stupni, se stanoveným dnem vzniku invalidity k datum. Rozhodující příčinou poklesu pracovní schopnosti bylo funkční postižení po prodělané covidové infekci se závažnými trvalými následky. Nejvýznamnějším projevem přetrvávajících následků jsou závažné poruchy vyprazdňování plynoucí ze syndromu krátkého střeva, kdy má žalobkyně po vzniku nutkání pouze dvacet až třicet vteřin na dosažení toalety a stolici má několikakrát denně, což zásadně limituje její denní režim i jakoukoli mimořádnou činnost. Je nucena dodržovat přísnou dietu, která se redukuje téměř výhradně na jednoduché, nedráždivé potraviny, neboť jakékoli vybočení může vyvolat akutní potíže. Stravu proto přijímá převážně v domácím prostředí. S přetrvávajícími obtížemi souvisí také únava, která výrazně snižuje její fyzickou i psychickou výdrž. Tyto zdravotní následky se zásadním způsobem promítly do pracovního života žalobkyně. Musela zcela opustit práci u pacientů a je schopna pracovat pouze v administrativní pozici s trvalou dostupností toalety, na zkrácený úvazek a s potřebou častějšího volna. adresa způsobem se omezil také její soukromý život. Není schopna cestovat, účastnit se dřívějších společenských aktivit ani vykonávat volnočasové činnosti, které ji dříve naplňovaly, a pobyt mimo domov musí plánovat výhradně s ohledem na dostupnost hygienického zázemí. Nemoc z povolání se klinicky projevila v těžké formě, jako virová pneumonie s multiorgánovým selháním, proto položkou nejvíce odpovídající průběhu nemoci a vzniklým následkům je položka 5.1.4 Přílohy 4 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., stanovující hodnocení ztížení společenské uplatnění na 4 000 bodů. Žalobkyně uplatnila u žalované prostřednictvím právní zástupkyně v souvislosti s nemocí z povolání mimo jiné bolestné za operaci dne datum ve výši částka a ztížení společenského uplatnění ve výši částka. Žalovaná prostřednictvím vedlejší účastnice uhradila žalobkyni na bolestném za operaci podstoupenou datum částku částka a na odškodnění ztížení společenské uplatnění částku částka.

26. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

27. Podle § 269 odst. 2 zák. č. 262/2006 Sb., zákoník práce ve znění účinném do datum (dále jen „ZP“ zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou nemocí z povolání, jestliže zaměstnanec naposledy před jejím zjištěním pracoval u zaměstnavatele za podmínek, za nichž vzniká nemoc z povolání, kterou byl postižen.

28. Podle § 271k odst. 4 ZP nemocemi z povolání jsou nemoci uvedené ve zvláštním právním předpisu.

29. Podle § 271c odst. 1 ZP náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění se poskytuje zaměstnanci jednorázově, a to nejméně ve výši podle právního předpisu vydaného k provedení odstavce 2.

30. Podle § 271c odst. 2 ZP vláda stanoví nařízením výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsob určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupy při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

31. Podle § 271s ZP soud může výši odškodnění stanovenou právním předpisem (§ 271c a 271i) přiměřeně zvýšit.

32. Podle § 10 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění účinném od datum (dále jen „NV“) byla-li bolest nebo ztížení společenského uplatnění způsobena přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení a nebyl-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto nařízení vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti nebo ztížení společenského uplatnění, stanoví se náhrada za bolest nebo náhrada za ztížení společenského uplatnění podle tohoto nařízení.

33. Podle § 1 odst. 1 NV bolestí se pro účely tohoto nařízení rozumí tělesné a duševní strádání způsobené a) poškozením zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, včetně stresu, obtíží a psychických symptomů obvykle doprovázejících poškození zdraví, a b) léčením a odstraňováním následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

34. Podle § 1 odst. 2 NV ztížením společenského uplatnění se pro účely tohoto nařízení rozumí trvalý nepříznivý vliv poškození zdraví (dále jen „trvalé poškození zdraví“) pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a jeho trvalých následků a psychosociálních dopadů, které omezují nebo mění společenské uplatnění poškozeného v životě, zejména při uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb.

35. Podle § 2 odst. 1 písm. a) bod 2 NV a písm. b) bod 2 NV bolest a ztížení společenského uplatnění se hodnotí v bodech. Počty bodů pro ohodnocení bolesti pro jednotlivá poškození zdraví způsobená nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. hodnota k tomuto nařízení a pro ohodnocení ztížení společenského uplatnění v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb způsobené nemocí z povolání jsou uvedeny v příloze č. hodnota k tomuto nařízení.

36. Podle § 2 odst. 2 NV bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se uvede v lékařském posudku o ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

37. Podle § 3 odst. 1 NV hodnota bodu činí 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů právnická osoba za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění.

38. Podle § 5 odst. 1 NV bodové ohodnocení bolesti se provádí v době, kdy je zdravotní stav ustálený. Určení bodového ohodnocení bolesti musí být přiměřené povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví způsobeného pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, průběhu a náročnosti léčení a odstraňování následků poškození zdraví, včetně komplikací vzniklých v přímé příčinné souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

39. Podle § 7 odst. 1 NV bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se provádí zpravidla až rok poté, kdy došlo k poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání a je zřejmé, že jde o trvalé poškození zdraví a podle poznatků lékařské vědy dalším léčením, popřípadě léčebně rehabilitační péčí, nedojde ke zlepšení nebo stabilizaci zdravotního stavu.

40. Podle § 7 odst. 2 NV bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se určí se zřetelem k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě.

41. Základním předpokladem pro stanovení náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění je zjištění, zda žalobkyně trpí nemocí z povolání. Jelikož skutečnost, že žalobkyně jako zaměstnankyně žalované na pozici zdravotní sestra onemocněla nemocí Covid 19, která je uvedena v seznamu nemocí z povolání, je mezi stranami nesporná a zároveň je podložena lékařským posudkem o uznání nemoci z povolání č. hodnota, soud se blíže právním posouzením závěru, že tento stěžejní předpoklad je u žalobkyně naplněn, nezabýval.

K nároku na doplatek bolestného ve výši částka

42. Stěžejní právní otázkou pro posouzení tohoto nároku žalobkyně bylo určení hodnoty bodu vyjadřující náhradu za bolest žalobkyně způsobenou operací dne datum, tj. určení z průměrné mzdy za jaký rok bude tato hodnota určena.

43. Strany řízení se v zásadě správně shodly, že s ohledem na ustanovení § 10 NV nebude pro určení hodnoty jednoho bodu aplikováno znění § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 276/2015 Sb., ve znění účinném do datum, které stanovilo hodnotu bodu pevnou částkou částka, když ani jedna ze stran řízení netvrdila, že by před datum byl vydán lékařský posudek k odškodnění bolesti. Při stanovení hodnoty je proto nutno vyjít z nařízení vlády č. 276/2015Sb., účinném od datum.

44. Podle § 3 odst. 1 NV se hodnota bodu určí jako 1 % průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné na základě údajů právnická osoba za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, v němž vznikla povinnost provést hodnocení bolesti. Podle § 5 odst. 1 NV se ohodnocení bolesti provádí v době, kdy je zdravotní stav ustálený. K ustálení zdravotního stavu žalobkyně po operaci datum došlo bezpochyby v roce 2021, když obtíže běžně odzní do 8 týdnů po operaci, jak jednoznačně uvedla tituly před jménem adresa. Předcházejícím kalendářním rokem je rok 2020.

45. Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2020 pro účely zákoníku práce činí částka. Hodnota jednoho bodu činí 1 % tj. částka.

46. Mezi stranami řízení bylo nesporné, že bolest za operaci provedenou dne datum představuje 70 bodů. Náhrada za bolest činí částka (částka x70 bodů). Mezi stranami bylo nesporné, žalovaná provedla úhradu ve výši částka. Soud v řízení nezjistil žádné skutečnosti, pro které by měl částku stanovenou výše uvedeným postupem upravit, když tato část léčby žalobkyně proběhla zcela standardním způsobem, bez komplikací. Nárok na doplatek ve výši částka žalobkyni nevznikl, a proto soud žalobu v této části zamítl.

47. Odkaz žalobkyně na nález Ústavního soud ze dne datum sp. zn. II. ÚS 2925/20 soud shledal v tomto případě zcela nepřípadným, když mezi stranami nebylo sporu o počtu bodů vyjadřující bolest žalobkyně, ale pouze o hodnotě jednoho bodu. Stanovit hodnotu bodu podle skutečnosti, kdy si poškozený nechá vypracovat příslušný lékařský posudek jako to učinila žalobkyně v tomto řízení, nemá oporu v právních předpisech, ani neodpovídá právní jistotě.

K nároku na doplatek odškodnění za ztížení společenského uplatnění ve výši částka

48. Rovněž při stanovení náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobkyně soud vyšel ze základního závěru, že u žalobkyně je dána nemoc z povolání. Žalovaná v postavení zaměstnavatele je povinna žalobkyni podle 269 odst. 2 ZP uhradit škodu a nemajetkovou újmu, která jí nemocí z povolání vznikla. Dále zákoník práce jako zákon speciální ve vztahu k občanskému zákoníku upravuje samostatně způsob, jakým se jednotlivé náhrady odškodňují, přičemž v případě ztížení společenského uplatnění zmocňuje vládu, ke stanovení výše náhrady ztížení společenského uplatnění odpovídající vzniklé újmě, způsobu určování výše náhrady v jednotlivých případech a postupů při vydávání lékařského posudku včetně jeho náležitostí ve vztahu k posuzované činnosti.

49. Tyto aspekty byly upraveny nařízením vlády č. 276/2015 Sb., které stanovilo že ztížení společenského uplatnění způsobené nemocí z povolání se hodnotí v bodech, jejichž počty jsou uvedeny v příloze č. hodnota. Ohodnocení se provádí lékařským posudkem zpravidla až rok poté, co došlo k poškození zdraví a je zřejmé že jde o trvalé poškození, kdy nelze očekávat zlepšení nebo stabilizaci. Bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění se určí se zřetelem k povaze, rozsahu, prognóze poškození zdraví, anatomickým a funkčním omezením a jejich dopadu na uspokojování životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb poškozeného a jeho další uplatnění v životě. Oprávněný k vydání takového posudku je poskytovatel zdravotních služeb oprávněný k vydání lékařského posudku o uznání nemoci z povolání podle zákona upravujícího posudkovou péči, což byl podle zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách ve znění účinném do datum poskytovatel pracovnělékařských služeb v oboru pracovní lékařství, kteří získali povolení ministerstva k uznávání nemocí z povolání. Takto vydaný lékařský posudek musí obsahovat datum, kdy byla nemoc z povolání zjištěna, a poškození zdraví nemocí z povolání, jehož se hodnocení týká, označení příslušné kapitoly a položky seznamu nemocí z povolání podle nařízení vlády stanovujícím seznam nemocí z povolání, ustanovení nařízení vlády č. 276/2015Sb. a položky příloh k tomuto nařízení, podle kterých bylo bodové ohodnocení provedeno, postup, kterým posuzující lékař dospěl k bodovému ohodnocení a bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění.

50. V řízení provedený lékařský posudek byl vydán osobou oprávněnou, přičemž případné nedostatky v popisu postupu ohodnocení ztížení společenského uplatnění se soud pokusil odstranit výslechem tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, tituly za jménem, která uvedla, že poškození zdraví žalobkyně je nutno hodnotit položkou 5.1.4, pod kterou zahrnula jednak poškození kognitivních funkcí, poškození jater a ucpání cévy. Jako samostatné poškození zdraví hodnotila poškození ledvin a porušení funkce zažívacího traktu, neboť toto nejsou běžné následky onemocnění Covidem-19. Soud ustanovil pro zpracování znaleckého posudku v této věci znalce tituly před jménem jméno FO, jehož úkolem bylo mimo jiné provést znovu ohodnocení poškození zdraví žalobkyně. Tento jednoznačně dospěl k závěru, že celé poškození zdraví žalobkyně v důsledku onemocnění Covid 19 je nutno podřadit pod položku 5.1.4, která v sobě, v důsledku nemoci přenosné a parazitární včetně nemoci způsobené koronavirem SARS-CoV-2, zahrnuje následek v podobě závažných trvalých poruch orgánů, čímž představuje položku nejvíce srovnatelnou s poškozením zdraví žalobkyně. Další položky použité tituly před jménem jméno FO, tak představují duplicitní odškodnění. Soud se s tímto názorem znalce zcela ztotožnil, když jak lékařka, tak znalec seznali původní příčinu právě v nemoci z povolání. Ohodnocení ztížení společenského uplatnění je v případě žalobkyně nutno ohodnotit 4 000 body podle položky 5.1.4 Přílohy č. hodnota nařízení vlády č. 276/2015 Sb. Postup tituly před jménem jméno FO, která chtěla zdůraznit, že poškození zdraví žalobkyně se vymyká průměru položky 5.1.4 nebyl správný.

51. Pro učení hodnoty jednoho bodu bylo stěžejní ve smyslu § 7 odst. 1 NV určit okamžik, kdy došlo k ustálení zdravotního stavu žalobkyně. Tato otázka je dílem skutková a dílem právní. Zjištění vývoje zdravotního stavu žalobkyně a jeho popis je beze sporu otázkou skutkovou, samotné určení, co se pro účely ohodnocení rozumí ustálením je však již otázkou právní. Znalec v rámci ústního podání znaleckého posudku zejména uvedl, že zdravotní stav žalobkyně považuje za ustálený až ke dni datum, kdy proběhla mimořádná pracovní lékařská prohlídka, na které byla žalobkyně shledána práce schopnou, neboť z lékařských zpráv vyplývá že od zamoření stomie dochází k postupnému zvykání si na nový zdravotní stav, zejména zkoušením správných stravovacích návyků a diety, které vedou k omezení četnosti stolic. Zvykání si na zdravotní stav, však již nelze podle soudu považovat za okamžik, kdy není zdravotní stav ve smyslu §7 odst. 1 NV ustálen. Střevo žalobkyně je stejně dráždivé v listopadu 2021 jako v lednu 2022, ale pouze vychytáváním jídelníčku a ostatních vlivů, dohází k omezení či regulaci projevu navenek. Pokud by žalobkyně přestala dodržovat tyto návyky, projev by se okamžitě zhoršil, jak ostatně vyplynulo i z jejího výslechu. Proto došlo k ustálení zdravotního stavu již v roce 2021. Tento názor je podpořen i skutečností, že mohl být u žalobkyně shledán stupeň invalidity, který rovněž ustálení zdravotního stavu vyžaduje. Hodnota bodu proto bude odvozena od údajů pro rok 2020. Ministerstvo práce a sociálních věcí sděluje, že průměrná mzda v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku 2020 pro účely zákoníku práce činí částka. Hodnota jednoho bodu činí 1 % tj. částka.

52. Základní referenční hodnota odškodnění ztížení společenského uplatnění žalobkyně představuje částka (4 000 * částka). Tuto částku může soud zvýšit, pokud dojde k závěru, že plně nevystihuje ztížení společenského uplatnění žalobkyně v oblasti životních, pracovních, vzdělávacích a sociálních potřeb. Soud podrobně zvážil všechna skutková zjištění v této věci a dospěl k závěru, že je na místě tuto základní hodnotu v případě žalobkyně zvýšit na částku částka, která adekvátně reflektuje nadstandardní zásah do pracovního a soukromého života žalobkyně, který je spatřován zejména v kumulaci okolností, kdy žalobkyně z důvodu imperativních průjmů, musí trvale dodržovat nejen přísná omezení co do druhu konzumovaných potravin, ale i do režimu jejich konzumace, což vedlo k vyloučení spontaneity v životě žalobkyně napříč všemi oblastmi, která musí vše podrobně plánovat i s ohledem na dostupnost toalet. Naopak příčinu navýšení neshledal soud v žalobkyní uváděných snížených kognitivních schopnostech, které dle znalce jsou běžným průvodním jevem (chronický únavový syndrom) u žalobkyně zjištěných poškození zdraví. Tak to navýšené odškodnění je odpovídající i skutečnosti, že žalobkyně je plně soběstačnou osobou. Nevyžadující každodenní péči či součinnost druhé osoby.

53. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanou rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná ohledně nepatrné části (částka) pokud jde o bolestné a kdy určení výše ztížení společenského uplatnění záviselo na znaleckém posudku a úvaze soudu, plnou náhradu účelně vyložených nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z jedná poloviny nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka (přisouzená částka) sestávající z částky částka za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání soudu datum vyjádření ve věci datum) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši částka (přisouzená částka) sestávající z částky částka za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne datum, vyjádření ve věci ze dne datum, účast na jednání dne datum a účast na jednání dne datum – 2 úkony) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka a jedná poloviny náhrady znalečného vyplaceného tituly před jménem jméno FO v celkové výši částka.

54. Oproti vyúčtování žalobkyně soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za jednání s klientkou datum, když porada s klientem je součástí úkonu příprava a převzetí právního zastoupení. Žádná další porada přesahující jednu hodinu nebyla soudu doložena. Dále soud nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů vynaložených na obstarání posudků od tituly před jménem jméno FO, neboť ani jeden nebyl proveden k důkazu. K podání prvního posudku neměl znalec správnou specializaci. Druhý nechala žalobkyně vyhotovit i přes právní názor soudu, že není důvod její zdravotní stav oceňovat podle Metodiky, když zákon předpokládá postup jiný.

55. Ve výroku IV soud rozhodoval o náhradě nákladů řízení ve vztahu žalobkyně a vedlejší účastnice a rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení neúspěšná ohledně nepatrné části (částka) pokud jde o bolestné a kdy určení výše ztížení společenského uplatnění záviselo na znaleckém posudku a úvaze soudu, plnou náhradu účelně vyložených nákladů řízení v částce v částce částka. Tyto náklady sestávají z jedná poloviny nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do datum (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka (přisouzená částka) sestávající z částky částka za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (příprava a převzetí, předžalobní výzva, žaloba, účast na jednání soudu datum vyjádření ve věci datum) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od datum (dále jen „AT”) z tarifní hodnoty ve výši částka (přisouzená částka) sestávající z částky částka za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast na jednání soudu dne datum, vyjádření ve věci ze dne datum, účast na jednání dne datum a účast na jednání dne datum – 2 úkony) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka a jedné poloviny náhrady znalečného vyplaceného tituly před jménem jméno FO v celkové výši částka.

56. Dle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění rozhodném (dále jen ZSP), je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen.

57. Soud rozhodl o povinnosti žalované k zaplacení soudního poplatku, na níž tato povinnost přešla dle § 2 odst. 3 ZSP výrokem V. tohoto rozsudku, přičemž výše soudního poplatku činí dle položky 3 písm. b) přílohy ZSP částku částka.

58. Lhůty k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro jejich prodloužení.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalované povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.