OSPH05 10 C 190/2019-386

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr Evou Harmachovou jako samosoudkyní v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobců: a) titul celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_002⟫ bytem adresa ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátem anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem. ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ b) celé jméno žalobce, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalobce ⟪LB:lb_007⟫ zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_008⟫ proti ⟪LB:lb_009⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_010⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_011⟫ zastoupena advokátem titul. jméno příjmení ⟪LB:lb_012⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_013⟫ 2. celé jméno žalované, datum narození ⟪LB:lb_014⟫ bytem adresa žalované ⟪LB:lb_015⟫ obě zastoupeny advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_016⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_017⟫ o určení dědického práva

I. Určuje se, že žalobci a) a b) jsou dědici ze zákona po zůstavitelce jméno příjmení, narozené datum, zemřelé datum, naposledy trvale bytem adresa.

II. Určuje se, že žalované č. 1 a č. 2 nejsou dědičkami ze závěti datované dne 7.8.2018 zůstavitelky jméno příjmení, narozené datum, zemřelé datum, naposledy trvale bytem adresa.

III. Žaloba, kterou se žalobce a) domáhal určení, že závěť s datem 7.8.2018, jejíž obsah byl zjištěn dne 19.3.2019 soudní komisařkou anonymizováno jméno příjmení v řízení o pozůstalosti po jméno příjmení, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp.zn. 32 D 195/2019, je neplatná, se zamítá.

IV. Žalované jsou povinny zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 5 na náhradě nákladů řízení částku 14 118 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci a) k rukám jeho právního zástupce společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 22 661 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalované jsou povinny zaplatit žalobci b) k rukám jeho právního zástupce společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení částku ve výši 56 791 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce a) se v řízení domáhal určení, že je dědicem ze zákona po zůstavitelce jméno příjmení, datum narození, posledně bytem adresa (dále také„ zůstavitelka“), určení že žalovaná č. 1 a 2 nejsou dědičkami po zůstavitelce a určení, že závěť zůstavitelky ze dne 7. 8. 2018 je neplatná. Tvrdil, že je společně s žalobcem b) syn zůstavitelky, a tudíž jejím zákonným dědicem. V průběhu řízení o pozůstalosti po zůstavitelce předložily žalované dokument označený jako„ závěť“ s datem 7. 8. 2018 podepsaný zůstavitelkou a sepsaný údajně její vlastní rukou, kterým ustanovuje jako své jediné dědičky žalovanou č. 1 a 2, a zároveň vyděďuje oba syny, tedy žalobce a) a žalobce b). Žalované nepředložily žádné informace o tom, jak listinu získaly, kde byla uložena a zda ji skutečně sepsala zůstavitelka. Žalobce a) neměl žádné informace o tom, že by jeho matka plánovala odkázat svůj majetek třetím osobám mimo rodinu, navíc žalovaným, které znala povrchně s tím, že pomáhaly s péčí o ni po smrti jejího syna jméno celé jméno žalobce. Žalobce a) neuznal závěť za pravou a platnou, a to zejména z důvodu mentální indispozice zůstavitelky, v části vydědění pak z důvodu absence důvodu. Již v srpnu 2018 byl podán návrh na omezení svéprávnosti zůstavitelky a určení jejího opatrovníka příjmení jméno příjmení, mimo jiné z důvodu obavy, že se určité skupiny osob pokoušejí připravit zůstavitelku o majetek prostřednictvím manipulace a zůstavitelka není schopna sama rozhodovat o majetku vysoké hodnoty vzhledem k jejímu zdravotnímu stavu, a to jak fyzickému, tak mentálnímu. Podle žalobce a) nebyl mentální stav zůstavitelky zcela v pořádku již od roku 2017, kdy byla kvůli svému zdravotnímu stavu udržována dva měsíce v umělém spánku, po návratu z nemocnice vyžadovala stálou péči, kterou jí poskytoval bratr žalobců a) a b) jméno celé jméno žalobce, který náhle zemřel v roce 2018. Poté byla zůstavitelka třetími osobami izolována od rodiny a dlouhodobých přátel. V rámci řízení o omezení svéprávnosti pak byl také vypracován znalecký posudek, kterým byla zůstavitelce diagnostikována duševní porucha – anonymizována čtyři slova. V závěti navíc podle žalobce a) není uveden zákonný důvod vydědění. Žalobce a) nesouhlasí s tím, že by se o svou matku nestaral v době její nemoci a stáří, pokud zůstavitelka potřebovala jakoukoli pomoc, byla jí ze strany žalobce a) poskytnuta. Vztah žalobce a) a zůstavitelky byl poznamenán rozvodem zůstavitelky s jeho otcem v roce 1957, a tím, že žalobce a) zůstal v péči otce. S matkou se však po mnoho let snažil navázat vztah. Žalobce a) byl v pravidelném kontaktu s bratrem jméno, někdy se připojila i zůstavitelka, zůstavitelku a svého bratra také navštěvoval, kdykoli byl v obec. Žalované v poslední fázi života zůstavitelky zamezily žalobci a) se se zůstavitelkou stýkat a dokonce žalobce a) neinformovali ani o vážném zdravotním stavu ani o jejím úmrtí, přičemž žalovaná č. 1 se dokonce vydávala v nemocnici za dceru zůstavitelky a zabránila tak lékařům kontaktovat rodinného příslušníka zůstavitelky.

2. Žalobce b) se v řízení domáhal určení, že je dědicem ze zákona po zůstavitelce jméno příjmení, datum narození, posledně bytem adresa 1 a 2 nejsou dědičkami po zůstavitelce. Tvrdil, že dle informací od bratra jméno, který byl se zůstavitelkou v každodenním kontaktu, byla zůstavitelka vážně nemocná. Žalobce tak má za to, že v době sepsání závěti zůstavitelka nebyla schopna poslední vůli sepsat. Navíc se tak stalo pouze 6 dní po smrti jejího syna jméno, na kterém byla citově závislá. Žalobce b) také nesouhlasí s důvody svého vydědění a s tím, že by se choval ke své matce jakkoli nevhodně. V minulosti žil s matkou a bratrem ve společné domácnosti, vycházeli spolu velice dobře a nebyly mezi nimi žádné rozpory. Zůstavitelka sama po svém onemocnění vyhledávala kontakt s žalobcem b) méně a ten respektoval její postoj, neznamená to však, že by se o ni nadále nezajímal, informace o jejím stavu získával od bratra jméno.

3. Řízení ohledně žalobce b) bylo původně vedeno pod sp. zn. 10 C 220/2019, usnesením ze dne 17. 10. 2019, č. j. 10 C 190/2019-48 a 10 C 220/2019-22 bylo uvedené řízení spojeno s tímto řízením, neboť oba žalobci se domáhali určení dědického práva vůči totožným žalovaným a ze stejného dědického nároku.

4. Žalobci se tedy domáhali určení, že jsou dědici ze zákona po zůstavitelce a určení že žalovaná č. 1 a 2 nejsou dědičkami po zůstavitelce. Žalobce a) se navíc domáhal určení, že závěť ze dne 7. 8. 2018 je neplatná.

5. Žalované s nárokem žalobců nesouhlasily. Uvedly, že tvrzení o tom, že by zůstavitelka byla v době pořizování závěti nesvéprávná, je zcela nepravdivé a účelové. Zůstavitelka byla schopna jednat s lidmi, byla pouze stará, nikoli psychicky nemocná. Zůstavitelka již 10 let před svým úmrtím zmiňovala, že chce své syny vydědit.

6. Žalované proto navrhly zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

7. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“, ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s. ř.), výslechem svědků anonymizováno jméno příjmení, titul za jménem, jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, příjmení jméno, anonymizováno jméno příjmení a anonymizováno jméno příjmení (ustanovení § 126 o. s. ř.) a znaleckým posudkem anonymizováno jméno příjmení a titul za jménem a celé jméno znalkyně včetně výslechu těchto znalců (ustanovení § 127 o. s. ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o. s. ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

8. V řízení byl listinnými důkazy prokázán tento skutkový stav:

9. Dne datum zemřel jméno celé jméno žalobce (prokázáno úmrtním listem založeným ve spise Obvodního soudu pro Prahu 5, sp. zn. 37 D 222/2018), veškerý majetek z jeho pozůstalosti nabyla jeho matka, jméno příjmení, datum narození (prokázáno usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 11. 2018, č. j. 37 D 222/2018-134).

10. Dne 7. 8. 2018 sepsala zůstavitelka vlastní rukou listinu nadepsanou jako„ závěť“, kterou veškerý svůj majetek, i majetek nabytý z dědictví po jejím synovi, jméno celé jméno žalobce odkázala žalované č. 1 a 2, a to každé ve výši ½, a zároveň vydědila své syny, žalobce a) a žalobce b), Správou dědictví pověřila žalovanou č. 2 (prokázáno závětí jméno příjmení ze dne 7. 8. 2018). Následujícího dne 8. 8. 2018 sepsala zůstavitelka prohlášení, ve kterém uvedla, že si přeje, aby až nebude sama schopna rozhodovat o svých záležitostech, opatrovnictví vykonávala žalovaná č. 2. Zároveň uvedla, že nesouhlasí, aby byly opatrovníkem ustanoveny jiné osoby, zejména synové zůstavitelky, žalobce a) a žalobce b) (prokázáno prohlášením jméno příjmení ze dne 8. 8. 2018).

11. anonymizováno jméno příjmení podal dne 10. 8. 2018 k Obvodnímu soudu pro Prahu 1 návrh na omezení svéprávnosti paní příjmení s odůvodněním, že paní příjmení je těžce nemocná, trpí poruchami paměti a její mentální stav neodpovídá tomu, aby mohla řešit situaci okolo dědictví po svém synovi; z rozhovorů s ní usoudil, že plnohodnotně nechápe ekonomické relace, nadto je v šoku ze smrti svého syna a bere antidepresiva. Navrhovatel vyslovil obavu, že paní příjmení je lehce zmanipulovatelná a osoby pohybující se okolo paní příjmení (zejména žalované) budou chtít situaci využít ke svému obohacení (prokázáno z návrhu na omezení svéprávnosti ze dne 10. 8. 2018, ve spise Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 33 Nc 1809/2018). V rámci řízení o omezení svéprávnosti byl ustanoven znalec anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno (prokázáno usnesením o ustanovení znalce ze dne 4. 9. 2018, č. j. 33 Nc 1809/2018-16, ve spise Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 33 Nc 1809/2018).

12. Dne 14. 1. 2019 podal návrh na omezení svéprávnosti paní příjmení žalobce a) z důvodu jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu a hrozící závažné újmě na jejích právech (prokázáno návrhem na omezení svéprávnosti žalobce a) ze dne 14. 1. 2019, ve spise Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 33 Nc 1809/2018). příjmení příjmení byl ustanoven správce majetku, anonymizováno jméno příjmení, neboť soud shledal existenci odůvodněné obavy z poškození jejích práv zneužitím jejího duševního stavu a její neschopnosti plně chápat a realizovat správu jejího majetku (prokázáno usnesením ze dne 17. 1. 2019, č. j. 33 Nc 1809/2018-99, ve spise Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 33 Nc 1809/2018).

13. příjmení příjmení zemřela dne 24. 1. 2019 (prokázáno úmrtním listem ve spise Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 32 D 195/2019). Pozůstalostní řízení po paní příjmení bylo přerušeno a pozůstalým synům, tedy žalobci a) a žalobci b), bylo uloženo, aby ve lhůtě dvou měsíců od právní moci usnesení podali u Obvodního soudu pro Prahu 5 proti celé jméno žalované a celé jméno žalované žalobu na určení, že jsou dědici ze zákona (prokázáno usnesením ze dne 15. 7. 2019 ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2020, č. j. 29 Co 502/2019-359 ve spise Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 32 D 195/2019).

14. Ze znaleckého posudku anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno ze dne 11. 1. 2019 soud zjistil, že posuzovaná (jméno anonymizováno) trpí trvalou duševní poruchou, a to anonymizováno 7 slov číslo dle Mezinárodní klasifikace nemocí anonymizováno). Znalec se na základě závažnosti stavu posuzované domnívá, že docházelo k postupnému několikaletému průběhu anonymizováno 18 slov a současnými medicínskými prostředky nelze příznaky odstranit, pouze jeho vývoj zpomalit adekvátní léčbou. Uvedené psychické onemocnění významně ovlivňuje schopnost posuzované myslet a rozhodovat se, zvláště v období přítomnosti akutních příznaků tělesného onemocnění. Za velmi významné považuje znalec především to, že posuzovaná postrádá náhled přítomnosti onemocnění, je osoba snadno ovlivnitelná, je reálné nebezpečí, že by mohla nesprávným úsudkem, následným rozhodováním a jednáním poškodit své zájmy a sociální jistoty. Ve finančních relacích se posuzovaná orientuje velmi špatně a je velmi lehce ovlivnitelná, není tedy schopna odpovídajícím způsobem hospodařit s finančními prostředky. Posuzovaná také není schopna uzavírat jakékoli úřední, finanční, majetkové, nájemní smlouvy nebo půjčky, dále není schopna zříci se dědického práva, odmítnout dědictví nebo se ho vzdát, protože není schopna pochopit právní rámec těchto opatření.

15. Z výslechu svědka anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno soud zjistil, že duševní porucha posuzované byla určitě přítomna již o 3 měsíce dříve, než byl proveden pohovor s posuzovanou k vypracování znaleckého posudku (16. 11. 2018), proces onemocnění je postupný, nejedná se o skokový vznik. Osoby s onemocněním jako posuzovaná se stávají závislé na okolí, na tom s kým jsou v častějším kontaktu, jimi jsou poté ovlivnitelné. S posuzovanou přišly na vyšetření dvě dámy, které chtěly být u vyšetření, což jim nedovolil. Znalec při svém zkoumání vycházel z anonymizována tři slova, kde posuzovaná dosáhla výsledků značící demenci, celé vyšetření trvalo asi 1,5 hodiny. Ve spise byla také zpráva anonymizováno jméno příjmení, o tom, že byl posuzovanou proveden test MMSE, v němž posuzovaná získala 29 z 30 bodů, ale v popisu bylo následně uvedeno, že posuzovaná neví ani den a přesné datum, tudíž i za to by měla ztratit nějaké body, k výsledku testu má tedy znalec námitky.

16. Ze znaleckého posudku celé jméno znalkyně ze dne 14. 2. 2021 soud zjistil, že v době vzniku závěti dne 7. 8. 2018 zůstavitelka trpěla demencí středního až těžkého stupně, která nepříznivě ovlivňovala, až vylučovala její schopnost rozpoznávací a ovládací. Stav zůstavitelky byl zhoršen úmrtím syna jméno. Zůstavitelka byla pravděpodobně schopna si uvědomit, že jde o věc cennou, nedokázala si však domyslet následky svého jednání, tj. sepsání závěti. Je více než pravděpodobné, že zůstavitelka byla v době sepsání závěti ovlivnitelná blízkými osobami, nebo osobami, na nichž se cítila být závislá. Závěť a listiny o vydědění nelze považovat za kvalifikované.

17. Z výslechu znalkyně celé jméno znalkyně soud zjistil, že demence se vyvíjí dlouhodobě a zůstavitelka byla jistě dementní již v době sepisu závěti. Znalkyně uvedla, že zůstavitelka určitě byla ovlivnitelná, její stav musel být znám i třetím osobám. Za významné znalkyně považuje, že se zůstavitelkou byl prováděn kognitivní trénink, tento se nezavádí bezdůvodně. Skutečnost, že zůstavitelka neví, s kým měla syna, je charakteristika oné nemoci. Ke zprávě nemocnice z 1. 10. 2018 znalkyně uvedla, že se neshodují v závěru, že psychický stav zůstavitelky byl v normě, byl zde použit nevhodný test pro zjištění onemocnění. Znalkyně obdržela podklady od žalované č. 1, k nimž uvedla, že jde o text psaný organickým písmem a k tomu nádherný podpis, nadnesla, zda se nejedná o faximilii.

18. Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že svědek se s paní příjmení a jméno zná od roku 1994, pracoval asi 3 roky u jméno ve starožitnictví, poté se stali přáteli a potkávali se téměř denně, později 2x – 3x týdně. Vzhledem k tomu, že jméno žil s matkou, setkával se svědek i s ní. Svědek uvedl, že v závěru života, resp. života paní příjmení i pana jméno celé jméno žalobce, na tom byla paní příjmení zdravotně velmi špatně. Po hospitalizaci v roce 2017 nebyla paní příjmení schopná téměř ničeho, potřebovala pomoci i na toaletě, nebyla ani schopná souvisle mluvit, např. říkala nějakou větu, a tu opakovala celý den. Svědek občas pomáhal paní příjmení a zařizoval pro ni nákupy, občas chtěla něco koupit, např. kalhoty, a to opakovaně, proto má nyní zhruba 70-80 kalhot. Totéž se týkalo i nákupu halenek. Svědek kupoval paní příjmení i potraviny, stávalo se, že mu na lísteček napsala např. 4x petržel. příjmení příjmení na tom byla psychicky velmi špatně, svědek má za to, že i před hospitalizacemi. příjmení příjmení nechápala, kolik utratí, sama nakupovat nechodila, ale např. když se vrátili s velkým nákupem, vyčítala svědkovi či jméno, že hodně utrácí, neuvědomovala si hodnotu peněz. Svědek uvedl, že se paní příjmení chovala jako malé dítě. Žalobce a) si s jméno volal každý týden, měli vřelý vztah, s paní příjmení měl žalobce a) vztah chladnější, ale při návštěvách se k němu chovala normálně a ptala se jej, jak se má. Po smrti jméno se svědek s paní příjmení viděl pouze párkrát, nadále mu to nebylo umožněno žalovanými, stejně tak se nemohl s paní příjmení vídat ani žalobce a). Žalované se nastěhovaly k paní příjmení a vyměnily zámky. Po smrti jméno se stav paní příjmení razantně zhoršil, v srpnu 2018, když ji svědek viděl naposledy, již orientovaná nebyla. příjmení příjmení říkala o paní celé jméno žalované, že ji trpí v domě pouze kvůli pronájmu prostoru, který jí dal do pronájmu syn jméno. Paní celé jméno žalované od počátku nic neplatila, pak se s jméno dohodli zhruba na částce 1 500 Kč měsíčně a ani to prý neplatila. příjmení příjmení se to nelíbilo. S paní celé jméno žalované měla paní příjmení korektní vztah, vřelejší, rády se viděli. Paní celé jméno žalované měla být svědek závěti jméno.

19. Z výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení soud zjistil, že pomáhala synovi zůstavitelky, jméno, s kožními problémy. Přibližně 6 týdnů před smrtí ji jméno požádal, aby jej navštívila, kvůli jeho matce, která měla také kožní obtíže. Kontakt s paní příjmení nebyl úplně v pořádku. Svědkyně se jí ptala, jaké má potíže, jak dlouho, jak se léčí. příjmení příjmení vlastně pouze řekla, že ji to svědí, syn jí to maže a trápí ji to. Byla schopná odpovídat pouze na otázky, nebyla schopná říci, jak dlouho obtíže trvají a čím je ošetřuje.

20. Z výslechu svědka jméno příjmení soud zjistil, že znal zůstavitelku a jméno celé jméno žalobce dvacet let. příjmení příjmení chřadla, a to i z důvodu věku, byla opakovaně hospitalizována. Po posledním kolapsu byla propuštěna někdy v říjnu 2017, příliš ji z nemocnice nechtěli pustit, protože byla tzv. ležák. V den, kdy byla propuštěna, nevnímala, pouze ležela. Svědek byl tomu přítomen. Svědek následně pomáhal, např. nakupoval, jméno pro matku dělal mnoho, staral se o ni. příjmení příjmení nic neřešila, časem pookřála, sice nechodila, ale s dopomocí se alespoň dostala např. na WC. jméno doslova svědkovi řekl:„ Ona blbne, nemůžu sem nikoho pustit.“ Jednalo se o stav pouze pro život, o nic víc. Současně s tímto probíhal dle svědka„ prodej domu“ na anonymizována dvě slova. jméno byl odborníky ubezpečován, že dostane 350 milionů. Z důvodu prodeje domu začaly problémy i mezi jméno a paní příjmení. Hádali se spolu. příjmení příjmení stěžovala, že ji jméno zbil, že je na ni zlej, což by ale jméno neudělal, a uváděla, že to je všechno kvůli té zezdola. příjmení příjmení jednou vyhodila paní celé jméno žalované, ta k ní pak nechodila, chodila pouze do kavárny k paní celé jméno žalované. Vztahy tam byly hrozné. Po smrti jméno dal svědek dohromady lidi ohledně péče o paní příjmení, paní celé jméno žalované se nabídla, že se o ni postará, dokud nenajdou jiné hlídání. Poté za 3-4 dny přijel svědek do bytu paní příjmení a uvnitř našel cca 4 dny staré jídlo a prázdnou ledničku. Následně tam jeli s žalobcem a) a anonymizováno příjmení, zjistili, že je zamčeno, a že tam nesmí, že si to paní příjmení nepřeje. Paní celé jméno žalované nakonec paní příjmení dovedla ukázat a mohli s ní mluvit, slyšeli ale, jak jí paní celé jméno žalované napovídá, co má říci. S paní příjmení to bylo špatné, mentální změna nastala po hospitalizacích, zejména na podzim 2017, po posledním kolapsu. Poté se v roce 2018 její fyzický stav zlepšil, mentální však nikoli, někdy jej ani nepoznávala, někdy nepoznávala ani jiné osoby. Nebyla schopna konverzace a nebyla schopna psát, psala nákupní seznamy, kde se některé položky objevovaly několikrát. Svědek uvádí, že paní příjmení paní celé jméno žalované a paní celé jméno žalované nesnášela. S žalobcem a) měla normální vztah, navštěvovali se.

21. Z výslechu svědkyně jméno příjmení soud zjistil, že znala paní příjmení a jméno celé jméno žalobce 40 let. Vzhledem k jejímu povolání zdravotní sestry se o ně starala a byla jim oporou. příjmení příjmení vybočovala z chování běžného člověka, i lékařskou péči jí svědkyně zajišťovala doma, chodila k ní domů i kožní lékařka. jméno a paní příjmení bydleli ve společné domácnosti 40 let. Svědkyně měla za to, že paní příjmení by potřebovala 24h péči na LDN, jméno to nezvládal, bylo to pro něj velmi těžké. Svědkyně zkoušela s paní příjmení kognitivní trénink, na což jí paní příjmení řekla, že jí bolí ruce a nechce trénovat, nechce cvičit, a to ani po vysvětlení, že jde o cvičení paměti. Například také, když byla na WC, tak vstala a odcházela, a svědkyně jí musela připomínat, že se potřebuje utřít. Po smrti jméno byla svědkyně i jiné osoby otázány, zdali by se postaraly o paní příjmení, ale svědkyně měla za to, že je zde opravdu nutná profesionální dvacetičtyřhodinová péče. Svědkyně uvedla, že ke zhoršení stavu paní příjmení, došlo zhruba dva roky zpátky. Svědkyni říkal jméno, že si jej paní celé jméno žalované chce vzít, podle svědkyně však nepochopil, že si chce vzít jeho majetek. příjmení příjmení paní celé jméno žalované rozčilovala. příjmení příjmení mluvila pouze o synu jméno, ostatní si nepřiznala. Vztah s žalobcem a) se zřejmě v průběhu let zlepšil.

22. Z výslechu svědkyně příjmení jméno soud zjistil, že asi dvacet let uklízela v domácnosti paní příjmení. příjmení příjmení se po nastěhování paní celé jméno žalované do domu, s ní nechtěla vidět, hádala se kvůli tomu se synem jméno. příjmení příjmení byla v poslední době nemocná, strávila půl roku v nemocnici, paní celé jméno žalované k ní chodila třikrát denně, jméno jí za to zaplatil. Za paní příjmení chtěli chodit i jiní lidé, paní celé jméno žalované to však nedovolila, řekla paní příjmení, že jsou falešní, že jí paní doktorka např. předepisuje špatné léky. Když syn jméno zemřel, tak paní příjmení nechtěla vidět paní celé jméno žalované, hádaly se, paní celé jméno žalované stejně přišla a následně k paní příjmení nikoho nepustila. Po smrti jméno svědkyně telefonovala paní celé jméno žalované, ta jí řekla, že paní příjmení je v pořádku, že už chodí, nebere léky, že spolu byly u kadeřnice apod., ale nikoho k paní příjmení nechtěla pustit. Slíbila jim, že jim dá vědět, pokud paní příjmení zemře, ale ani to neučinila. příjmení příjmení byla ke konci života mimo, svědkyni občas nepoznávala, občas byla dobrá, občas ne. Paní celé jméno žalované svědkyně znala, paní celé jméno žalované občas k paní příjmení přicházela, nosila jí jídlo, paní příjmení ji také občas nechtěla vidět a neměla ji příliš ráda.

23. Z výslechu svědka příjmení jméno příjmení soud zjistil, že paní celé jméno žalované zná pouze obecně a ví, že pan celé jméno žalobce a pan celé jméno žalobce jsou bratry jméno. Svědek znal jméno asi deset let, asi 1x týdně za ním zašel. příjmení příjmení také občas viděl, někdy s ní mluvil, ale ne často. Svědek ví, že paní příjmení paní celé jméno žalované s paní celé jméno žalované nesnášela, protože měla za to, že je zajímá pouze majetek. V posledních dvou až třech letech před smrtí nastal u paní příjmení po zdravotní stránce tzv. sešup. Dříve paní příjmení komunikovala aktivně o různých tématech, poslední rok až dva na tom byla velmi špatně psychicky, skákala z tématu na téma a byla velmi nesoustředěná. Svědek byl překvapen, že paní příjmení podepsala kupní smlouvu na dům na anonymizována dvě slova s paní celé jméno žalované, s ohledem na stav paní příjmení, která si nedokázala vybavit ani elementární životní situace. Svědek má za to, že paní příjmení byla ve špatném zdravotním stavu již dříve, než došlo k podpisu závěti, nebyla schopna posoudit přepis závěti, o jejím podpisu ale svědek nic neví.

24. Z výslechu svědkyně příjmení jméno příjmení soud zjistil, že s rodinou příjmení se zná od roku 1992, paní příjmení se stala její pacientkou v roce 2005. Již v této době svědkyně věděla, že trpí hypertenzí a je silná kuřačka. Následně si často s jméno volali, zhruba 3x do týdne, v poslední době denně, po cestě domů z práce se svědkyně často stavovala u nich doma, ale jen do smrti jméno, pak už jí to nebylo umožněno. příjmení příjmení neměla náhled na skutečný život, nechodila ven, vlastně ven se dostala, jen když byla v nemocnici. V poslední době, zhruba od roku 2017, s ní pak byla špatná komunikace. Po její hospitalizaci v roce 2017 svědkyně navrhovala, že by pro paní příjmení zařídila nějaké zařízení, neboť byla nesoběstačná, to ovšem syn jméno nechtěl, staral se tak o matku sám, když šel na nákup, paní příjmení hlídaly další osoby včetně paní celé jméno žalované. Od datum poté svědkyně paní příjmení již neviděla, protože ji žalované nepustily dovnitř s tím, že si toto paní příjmení nepřeje. Bezprostředně po smrti jméno celé jméno žalobce se v domě sešli. příjmení příjmení nebyla schopna normálně reagovat. Nejprve syna jméno poznala, poté nepoznala, stejně tak co se týče svědkyně. příjmení příjmení se bála o budoucnost, bála se, co bude dělat a kde bude, nebyla vůbec schopná reagovat. Se žalovanými neměla paní příjmení vůbec vřelý vztah, právě naopak. Ten den pouze naříkala, nevěděla, kdo tam je, co se tam děje. Svědkyně chtěla, aby šla paní příjmení do nemocnice, paní celé jméno žalované se však nabídla, že o ni bude pečovat. Svědkyně uvedla, že paní příjmení nebyla schopná dne datum sepsat poslední vůli a její význam pochopit, nebyla toho schopna již po hospitalizaci v roce 2017, od té doby neměla přehled, jak co funguje, nevěděla například, jakou hodnotu má byt a tak podobně. Svědkyně má za to, že paní příjmení nebyla schopna psát vlastní rukou. Svědkyně považuje výsledek testu NMSE ze dne 1. 10. 2018, který provedl anonymizováno obec s paní příjmení, 29 bodů z 30, za překvapivý.

25. Z lékařské zprávy anonymizována dvě slova ze dne 1. 10. 2018, podle které měl být fyzický i mentální stav paní příjmení dobrý, nevykazovala známky kognitivní dysfunkce a byl s ní proveden mimiental state dotazník (MMSE test), ze kterého měla obdržet 29 z 30 bodů, soud nevycházel. V prvé řadě soudní znalec, anonymizováno příjmení, anonymizováno při svém výslechu poukázal na rozpor v samotné zprávě, kde je uvedeno, že posuzovaná nevěděla, který je den, ani přesné datum, za což jí měly být strženy body, zjevně však nebyly. Výsledek tohoto testu byl překvapivý pro anonymizováno příjmení, který s paní příjmení dělal pohovor za účelem znaleckého zkoumání jejího psychického stavu, stejně tak pro anonymizováno příjmení, která v řízení vypovídala jako svědek a byla ošetřující lékařkou paní příjmení od roku 2005 a byla s ní v častém kontaktu. Znalkyně příjmení celé jméno znalkyně pak uvedla, že pokud je test proveden laikem, tedy nepsychiatrem, může jeho výsledek dopadnout úplně jinak, přičemž anonymizováno obec působí na interně, nikoli na psychiatrii. Uvedený důkaz je tak v přímém rozporu s ostatními provedenými důkazy, byl výpověďmi svědků a znaleckými posudky vyvrácen a soud jej tedy nevyhodnotil jako věrohodný.

26. Důkazy navržené žalovanými – účastnické výpovědi žalovaných a výpovědi svědků titul. jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení, jméno příjmení, titul, jméno příjmení, jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno příjmení, jméno příjmení, anonymizováno jméno příjmení, jméno příjmení, jméno příjmení, obec anonymizováno, jméno příjmení a dopisy jméno příjmení soud neprovedl, neboť byly navrženy až po uplynutí koncentrační lhůty, což bylo potvrzeno i rozhodnutími soudů nadřízených.

27. Stejně tak soud zamítl návrh žalované č. 1 na provedení listinných důkazů, které byly předloženy dne datum na ústním jednání, a to vyjádření pro znalce příjmení jméno příjmení, vyjádření jméno příjmení, vyjádření titul. jméno příjmení, vyjádření jméno příjmení, vyjádření anonymizováno jméno příjmení, vyjádření jméno příjmení, vyjádření jméno příjmení, čestné prohlášení anonymizováno jméno příjmení, neboť návrhem na provedení těchto důkazů žalovaná číslo zcela jednoznačně obchází skutečnost, že provedení výslechu těchto svědků bylo zamítnuto z důvodu koncentrace řízení. Ostatně i jejich čestná prohlášení bylo možno vyžádat v rámci koncentrační lhůty. Lékařská zpráva ze dne 1. 10. 2018 (anonymizováno obec) byla předmětem znaleckého zkoumání a obsahem spisu Obvodního soudu pro Prahu 1, sp. zn. 33 Nc 1809/2018, žalovanou č. 1 však byla též předložena až po koncentraci řízení.

28. Pokud žalovaná č. 1 opakovaně navrhla svůj účastnický výslech z důvodu, že se v jeho rámci hodlá vyjádřit k provedeným výslechům svědků. I v tomto případě má soud za to, že se jedná o obcházení skutečnosti, že svůj účastnický výslech navrhla až po koncentrační lhůtě a byl proto zamítnut. Nadto dle § 131 o.s.ř. důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak. Žalovaná č. 1 však svůj výslech nenavrhla k prokázání žádné skutečnosti, ale pouze za účelem vyjádření se k výslechům svědků, což však jako účastnice řízení mohla (a měla) učinit písemně, na to však zcela rezignovala.

29. Dále soud neprovedl důkaz vypracováním revizního znaleckého posudku, neboť ve spise jsou již založeny dva znalecké posudky týkající se zdravotního a zejména mentálního stavu zůstavitelky s totožným závěrem, a dokazování v tomto směru nebylo třeba doplňovat. Výtky strany žalované vůči znalkyni příjmení celé jméno znalkyně soud neshledal důvodnými, znalkyně se ve věci zcela orientovala a přiléhavě na položené otázky reagovala, nadto ze strany žalované byla její slova překrucována, např. pokud znalkyně uvedla, že neviděla pitevní zprávu zůstavitelky, bylo toto sdělení dezinterpretováno tak, že pitva nebyla provedena. Pokud pak žalované vyčítaly znalkyni, že si nevyžádala zdravotnickou dokumentaci zůstavitelky, když měla„ několik možností, jak si potřebné podklady opatřit“, je třeba připomenout, že, jak plyne z provedeného dokazování, zůstavitelka lékaře navštěvovala pouze sporadicky, její zdravotnická dokumentace tedy téměř neexistuje.

30. Z ostatních předložených důkazů, zejména z notářského zápisu, úvěrové smlouvy, zástavní smlouvy a protokolu z jednání ze dne datum soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

31. Veškeré provedené důkazy je třeba odpovídajícím způsobem zhodnotit. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ustanovení § 132 o. s. ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

32. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ustanovení § 1475 a násl. zákona č. 89/2012, Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

33. Podle ustanovení § 1475 odst. 1 o. z. dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní. Podle odst. 2 komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.

34. Podle ustanovení § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.

35. Podle ustanovení § 1633 odst. 1 o. z. kde nedojde k posloupnosti podle dědické smlouvy nebo podle závěti, nastane zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti nebo k její části. Není-li zákonný dědic, nebo nenabude-li dědictví, stávají se dědici odkazovníci podle poměru hodnoty svých odkazů.

36. Podle ustanovení § 1635 odst. 1 o. z. v první třídě dědiců dědí zůstavitelovy děti a jeho manžel, každý z nich stejným dílem.

37. Podle ustanovení § 1525 o. z. nesvéprávný není způsobilý pořizovat, nejedná-li se o případy uvedené v § 1526 až 1528.

38. Podle ustanovení § 581 o. z. není-li osoba plně svéprávná, je neplatné právní jednání, ke kterému není způsobilá. Neplatné je i právní jednání osoby jednající v duševní poruše, která ji činí neschopnou právně jednat.

39. Podle ustanovení § 168 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízení soudních (dále jen „z. ř. s.“) soud vyšetří dědická práva všech, které vyrozuměl o jejich dědickém právu nebo kteří řádně uplatnili své dědické právo, jestliže dědictví neodmítli nebo zaniklo-li jim právo odmítnout dědictví nebo je-li odmítnutí dědictví neplatné anebo jestliže se k odmítnutí dědictví nepřihlíží. Nemohou-li všechna dědická práva vedle sebe obstát, je tu spor o dědické právo.

40. Podle ustanovení § 170 odst. 1 z. ř. s. v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce.

41. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, pokud je na tom naléhavý právní zájem.

42. Žalobci se domáhali učení, že jsou dědici ze zákona po zesnulé jméno příjmení a zároveň určení, že žalované nejsou dědičkami ze závěti ze dne datum. Žalobce a) se navíc domáhal určení neplatnosti uvedené závěti, která byla předložena žalovanými v řízení o pozůstalosti po jméno příjmení vedeným Obvodním soudem pro Prahu 5, sp zn. 32 D 195/2019. V tomto řízení bylo také usnesením žalobcům uloženo, aby do dvou měsíců od právní moci tohoto usnesení podali u soudu žalobu na určení, že jsou dědici po paní příjmení ze zákona.

43. Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 7. 2019, č. j. 32 D 195/2019-299, kterým byli žalobci vyzváni k podání žaloby, bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 27. 1. 2020, č. j. 29 Co 502/2019-352. Žalobce a) podal žalobu dne 31. 7. 2029, žalobce b) pak dne 18. 8. 2019. Z uvedeného je tedy zřejmé, že žaloba byla podána oběma účastníky včas.

44. Soud konstatuje, že pokud jde o nárok, kterým se žalobci domáhají určení, že jsou dědici ze zákona paní příjmení a naopak žalované jimi nejsou, nejedná se o určovací žalobu ve smyslu ustanovení § 80 o. s. ř., nýbrž o určení právní skutečnosti, právní zájem účastníka tak již vyplývá z právního předpisu a není tedy nutné jej prokazovat či dále zkoumat. Žalobce a) se ovšem navíc domáhá určení neplatnosti závěti, žaloba v této části nesplňuje požadavky stanovené ustanovením § 170 odst. 1 z. ř. s. a usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15. 7. 2019, č. j. 32 D 195/2019-299. V této části tedy byl účastník povinen prokazovat existenci naléhavého právního zájmu a soud jej má povinnost zkoumat, přičemž při nedostatku naléhavého právního zájmu soud nezkoumá ostatní věcné aspekty žaloby a žalobu zamítne (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 5. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1121/2011).

45. V prvé řadě se tedy soud zabýval otázkou, zda je nárok žalobce a) na určení neplatnosti závěti podepřen existencí naléhavého právního zájmu, a dospěl k závěru, že nikoli, neboť platnost či neplatnost smlouvy je soud povinen zkoumat jako předběžnou otázku ve vztahu určení existence dědického práva žalobce a). Podle ustálené soudní praxe pak platí, že jestliže právní otázka (platnost smlouvy), o níž má být rozhodnuto, má povahu předběžné otázky ve vztahu k existenci práva nebo právního vztahu (vlastnictví), není dán právní zájem na určení této předběžné otázky, lze-li žalovat přímo na určení existence práva nebo právního vztahu (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2001, sp. zn. 22 Cdo 2147/99, rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 10. 2018, sp. zn. 7 Cmo 298/2015). Soud tedy žalobu v této části zamítl (výrok III.).

46. Pokud jde o otázku platnosti či neplatnosti závěti, soud zkoumal, zda byla zůstavitelka v době sepsání závěti schopna posoudit význam, smysl a důsledky svého právního jednání, přičemž obecně pro vyslovení neplatnosti postačuje, aby ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitele byly podstatně sníženy, nemusejí být zcela vymizelé (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5196/2016). Tato skutečnost však musí být v řízení prokázána s mírou vysoké pravděpodobnosti (srovnej nález Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. I. ÚS 173/13).

47. Z výpovědí svědků v řízení vyplynulo, že zůstavitelka již minimálně od roku 2017 trpěla určitými zdravotními problémy, kvůli kterým byla i dlouhodobě hospitalizována v nemocnici Tyto problémy byly fyzického rázu, ale z výpovědí svědků má soud za prokázané, že již v tomto období se u ní začala projevovat i jistá mentální degradace. Svědek jméno příjmení uvedl, že v době po návratu z nemocnice u ní docházelo k určitým výpadkům paměti, když opakovaně požadovala koupit totožnou věc a neuvědomovala si zcela hodnotu peněz. Shodně vypovídal i svědek jméno příjmení či anonymizováno jméno příjmení, která byla ošetřující lékařkou zůstavitelky, pak vypověděla, že se zůstavitelkou byla již od jejího návratu z hospitalizace v roce 2017 obtížná anonymizováno jméno příjmení vyšetřovala zůstavitelku v roce 2018 pro její kožní problémy, již v tomto období pak podle její výpovědi paní příjmení nebyla schopna popsat své problémy a zmohla se pouze na jednoslovné odpovědi. Svědkyně příjmení pak vypověděla, že se pokoušela se zůstavitelkou provádět kognitivní trénink, což je cvičení paměti, podle její výpovědi zůstavitelka zapomínala základní hygienické návyky.

48. Duševní porucha zůstavitelka poté začala manifestovat výrazněji po smrti jejího syna, jméno celé jméno žalobce, která nastala dne datum, tedy pouhých 6 dní před tím, než sepsala svou závěť. V uvedené době podal anonymizováno příjmení návrh na omezení svéprávnosti, v důsledku kterého pak byla paní příjmení podrobena znaleckému zkoumání anonymizováno příjmení, anonymizováno, kterým jí byla na základě pohovoru a provedeného anonymizována dvě slova diagnostikována demence u anonymizována dvě slova, pohovor se uskutečnil dne 16. 11. 2018. Znalec dospěl ve svém posudku k závěru, že se zůstavitelka velmi špatně orientuje ve finančních relacích a je lehce ovlivnitelná, z toho důvodu doporučil omezení nakládání s finančními prostředky. Dále také uvedl, že se domnívá, že není schopna zříci se dědického práva, odmítnout dědictví nebo se ho vzdát, protože není schopna pochopit rámec těchto opatření a mohla by se tím ohrozit na svých sociálních jistotách. anonymizováno příjmení, anonymizováno poté při svém výslechu uvedl, že by určitě učinil totožný znalecký závěr i v době uzavírání předmětné závěti, tedy datum, což odůvodnil tím, že se jedná o duševní poruchu, jejíž proces je postupný.

49. Ve věci byl vypracován i druhý znalecký posudek celé jméno znalkyně, znalkyně již neměla možnost se s paní příjmení setkat osobně, vycházela tedy pouze ze spisové dokumentace, zejména z referencí zdravotníků pečujících o zůstavitelku, ze soudních spisů a z pohovorů s jejími blízkými. Znalkyně ve svém znaleckém posudku plně ztotožnila se závěry anonymizováno příjmení, anonymizováno a dospěla k totožnému závěru, že paní příjmení trpěla demencí středně těžkého až těžkého stupně a nedokázala tak domyslet následky svého jednání, a to již v době sepisu závěti.

50. Jediný důkaz v rozporu s ostatními byla lékařská zpráva anonymizována dvě slova, k té však soud nepřihlížel z důvodů uvedených výše.

51. S ohledem na vše výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že ovládací a rozpoznávací schopnosti zůstavitelky byly v době sepsání závěti minimálně podstatně snížené, ne-li zcela vymizelé. Tento závěr vyplynul jednoznačně z obou znaleckých posudků, přičemž oba znalci totožně uvedli, že duševní choroba, kterou trpěla paní příjmení, se vyvíjí dlouhodobě a není tedy pochyb, že jí trpěla již při sepisu závěti. Výsledky znaleckých zkoumání jsou navíc podpořeny výpověďmi svědků, a to jak laiků, tak i odborníků, a ostatními listinnými důkazy, které ve vzájemné souvislosti poskytují soudu závěry ve vysoké míře pravděpodobnosti.

52. Jestliže tedy soud dospěl k závěru ohledně neplatnosti závěti zůstavitelky, kterou byly za dědičky povolány žalované, nastává zákonná dědická posloupnost k pozůstalosti, podle které dědí po zůstavitelce žalobci – synové zůstavitelky, jako zákonní dědici v první dědické třídě.

53. Jen nad rámec uvedeného soud konstatuje, že již nezkoumal, jsou-li dány důvody vydědění žalobců a) a b), jelikož vzhledem k závěru o neplatnosti závěti ze dne 7. 8. 2018, je již toto zkoumání nadbytečné.

54. Z uvedených důvodů soud dospěl k závěru, že žaloba je v části, kterou se žalobce a) a b) domáhali, aby bylo určeno, že jsou dědici po jméno příjmení ze zákona a žalovaná č. 1 a 2 nejsou jejími dědičkami ze závěti ze dne 7. 8. 2018 důvodná, a v tomto rozsahu jí vyhověl (výrok I. a II.).

55. O povinnosti žalovaných zaplatit státu na náhradě nákladů znalečné ve výši 14 118 Kč rozhodl soud v souladu s ustanovením § 148 odst. 1 o. s. ř., podle kterého má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byly žalované neúspěšné a předpoklady pro osvobození od soudních poplatků u nich nejsou dány ani tvrzeny, proto soud rozhodl tak, že jsou žalované povinny uhradit státu znalečné ve výši 14 118 Kč přiznané znalkyni příjmení jméno celé jméno znalkyně, tj. znalečné v celkové výši 19 118 Kč po odečtení zálohy složené žalobcem a) ve výši 5 000 Kč (výrok příjmení).

56. O náhradě nákladů řízení žalobce a) rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce a) byl úspěšný ve věci ze 2/3, neúspěšný v rozsahu 1/3, žalobci a) tedy náleží náhrada nákladů řízení ve výši 1/3. Tyto sestávajíc ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč, z uhrazené zálohy na znalecký posudek ve výši 5 000 Kč a z nákladů na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 12 úkony právní pomoci po 3 900 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – žaloba, vyjádření ze dne 11. 12. 2019, 3. 3. 2020 a 23. 4. 2020 g) – účast na jednání soudu dne datum, datum (přesahující 2h), datum (přesahující 2h) a datum (přesahující 2h), když jejich výše je dána § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky a § 12 odst. 3 č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 2 věta prvá o. s. ř.) a 12 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

57. Celkové náklady žalobce a) ve výši 22 661 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) (výrok V.).

58. O náhradě nákladů řízení žalobce b) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně zcela úspěšnému žalobci b) přiznal náhradu nákladů řízení sestávající ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč a nákladů na zastoupení advokátem, které jsou tvořeny 9 úkony právní pomoci po 3 900 Kč (§ 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) – žaloba, g) – účast na jednání soudu dne datum, datum (přesahující 2h), datum (přesahující 2h) a datum (přesahující 2h), když jejich výše je dána § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky a § 12 odst. 3 č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z § 151 odst. 2 věta prvá o. s. ř.) a 9 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

59. Další náklady tvoří cestovné ve výši 3 897 Kč (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 157 zákoníku práce) za 3x cestu obec – obec a zpět (6x 109 km) dne datum, datum a datum automobilem Škoda Octavia, při ceně nafty 31,8 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 333/2018 Sb.) a spotřebě 5,53 litrů číslo km, včetně základní náhrady 4,20 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 1 800 Kč (18 půlhodin po 100 Kč), a DPH v zákonné výši.

60. Další náklady tvoří cestovné ve výši 1 460 Kč (srov. ust. § 13 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve spojení s § 157 zákoníku práce) za 1x cestu obec – obec a zpět (2x 109 km) dne datum automobilem Škoda Octavia, při ceně nafty 36,1 Kč za litr (podle § 4 písm. c) vyhl. č. 333/2018 Sb.) a spotřebě 5,53 litrů /100 km, včetně základní náhrady 4,70 Kč (podle ust. § 157 zákoníku práce ve spojení s § 1 písm. b) vyhlášky č. 333/2018 Sb.) a náhrada za ztrátu času ve výši 600 Kč (6 půlhodin po 100 Kč), a DPH v zákonné výši.

61. Celkové náklady žalobce b) ve výši 56 791 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.) (výrok VI).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li povinné dobrovolně povinnost uloženou jim vykonatelným rozhodnutím, mohou se oprávnění domáhat soudního výkonu rozhodnutí.