OSPH05 28 C 349/2023-12

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 24 625 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 915 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 615 Kč od datum do zaplacení, dále částku ve výši 15 120 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 820 Kč od datum do zaplacení, a dále částku ve výši 4 590 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 4 290 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně náklady řízení ve výši 2 437 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 24 625 Kč s příslušenstvím, s tím, že žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem, popř. provozovatelem motorového vozidla, jež je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně obdržela informaci, že žalovaný je vlastníkem či provozovatelem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN: anonymizováno. Žalobkyně zjistila, že vozidlo je evidováno jako provozované a žalovaný, coby provozovatel, neměl v období od datum do datum (71 dnů), dále od datum do datum (228 dnů) a ani od datum do datum (66 dnů), k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv je tato povinnost založena zákonem. Vozidlo tak bylo 71+228+66 (celkem 365) dní nepojištěno, čímž žalovaný porušil zákonnou povinnost vozidlo pojistit. Žalobkyni proto vznikl nárok na příspěvek dle zákona. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, splatnost nastala dne datum, datum a datum. Žalovaný ničeho neuhradil, a to ani na základě předžalobní upomínky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle ust. § 115a o. s. ř., kdy žalobkyně ani žalovaný nereagovali na výzvu soudu, měl soud za to (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), že souhlasí a k projednání věci nenařizoval jednání.

4. Z předložených listin pak vyplývá skutkový závěr, že žalovaný jako provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN: anonymizováno, neměl k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti, proto byl vyzván k zaplacení příspěvku do garančního fondu žalobkyně za období od datum do datum (71 dnů), od datum do datum (228 dnů) a od datum do datum (66 dnů) (prokázáno výzvami k úhradě příspěvku ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum). Žalovaný byl o úhradu dlužné částky opakovaně upomínán, přesto však ničeho žalobkyni neuhradil (prokázáno upomínkami ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum, II. upomínkou ze dne datum, předžalobními výzvami ze dne datum, ze dne datum a ze dne datum a podacími archy).

5. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že žalovaný provozoval vozidlo bez řádného pojištění dle zákona, a proto žalobkyni vznikl nárok na uhrazení příspěvku placeného vlastníkem vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

6. Dle ust. § 1 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož odpovědnost za škodu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

7. Dle ust. § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2. Dle odst. 3 výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.

8. Podle ust. § 4 odst. 6 zák. č. 168/1999 Sb., povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.

9. Na základě shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žalovaný porušil svoji povinnost vyplývající z § 1 odst. 2 písm. b) zák. č. 168/1999 Sb., když provozoval své vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a proto mu vznikla povinnost uhradit příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě příspěvku v souladu s ust. § 4 odst. 1 a ust. § 4 odst. 6 zákona č. 168/1999 Sb. Žalovaná částka ve výši celkem 24 625 Kč sestává v souladu s ust. § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. z částky vypočtené součinem zákonné denní sazby (65 Kč) a počtu dní, po které bylo vozidlo provozováno v rozporu se zákonem (71 + 228 + 66 dní), celkem ve výši 23 725 Kč, přičemž výše denní sazby je určena vyhláškou Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. a poplatků ve výši 3x 300 Kč spojených s vymáháním pohledávky. Jelikož žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, ani po upomínkách, soud mu tuto povinnost uložil. (výrok I.)

10. O příslušenství soud rozhodl podle ustanovení § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, ve znění pozdějších předpisů.

11. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvod pro její prodloužení.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 věta prvá o. s. ř. ve spojení s § 142a odst. 1 o. s. ř., kdy procesně zcela úspěšné žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů spojených se zaplacením soudního poplatku ve výši 986 Kč a nákladů spojených se zastoupením advokátkou za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění, to vše dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ vyhláška“), kdy sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí dle § 14b odst. 1 vyhlášky částku 300 Kč, a dále ve výši 3 náhrad hotových výdajů po 100 Kč (ustanovení § 151 odst. 2 věta druhá o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 14b odst. 5 vyhlášky s odkazem na její ustanovení § 11 odst. 1, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) včetně náhrady daně z přidané hodnoty ve výši 21 %.

13. Celkové náklady žalobkyně ve výši 2 437 Kč byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.). Z úřední činnosti je soudu známo, že žaloby podávané žalobkyní se v obdobných případech liší pouze údaji o žalovaném a výší dlužné částky. Jde fakticky o formulář, do něhož jsou pouze dosazovány ty údaje, které jsou pro každý konkrétní spor specifické, nejedná se tedy o žádný individuální rozbor případu, a to ani po skutkové ani po právní stránce. Nepochybně tak jde o tzv. formulářovou žalobu ve smyslu § 14b vyhlášky.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.