OSPH06 20 C 297/2017-180

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní JUDr. Donkou Vocetkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ se sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 18 957,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 957,11 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 659,59 Kč, s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 14 827,11 Kč od 23. 2. 2016 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 827,11 Kč od 23. 2. 2016 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 32 163,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala u zdejšího soudu dne 4. 10. 2017 žalobu, kterou se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 18 957,11 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným Smlouvu o vydání karty (dále jen„ Smlouva“), a to tak, že žalovaný podal žádost o anonymizována dvě slova kreditní kartu ze dne 11. 12. 2007 (dále jen„ Žádost“), kterou žalobkyně akceptovala, jejíž součástí jsou Obchodní podmínky I, Obchodní podmínky anonymizováno pro fyzické osoby (dále jen„ obchodní podmínky“) a aktuální Sazebník, jejichž obdržení a souhlas s jejich zněním žalovaný potvrdil podpisem Žádosti. Žalovaný podle Smlouvy čerpal finanční prostředky formou výběru hotovostních finančních prostředků z bankomatu či bezhotovostním čerpáním za platby zboží a služeb. Výpisy z kartového účtu žalovanému žalobkyně zasílala prostřednictvím pošty na žalovaným uvedenou adresu v souladu s obchodními podmínkami. Čerpané finanční prostředky byl žalovaný podle obchodních podmínek povinen splácet, a to vždy minimálně ve výši měsíční splátky ke dni splatnosti uvedené na výpisu. Žalovaný však nesplnil svou povinnost, řádně a včas neplnil předepsané minimální splátky a nesplácel je. Dlužná částka vznikla průběžným čerpáním finančních prostředků žalovaným, která sestává z nesplacené jistiny ve výši 14 827,11 Kč, poplatku za nedodržení data splatnosti ve výši 4 130 Kč (tj. celkem 18 957,11 Kč) a úrok ve výši 2 659,59 Kč. Podle obchodním podmínek žalobkyně zesplatnila celý dluh žalovaného k 8. 2. 2016, a to dopisem ze dne 12. 2. 2016 a vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Dne 28. 3. 2017 zaslala žalovanému předžalobní výzvu, jelikož ničeho neuhradil.

2. Žalovaný k podané žalobě uvedl, že nárok žalobkyně neuznává, a že žalobkyní uplatněná částka ve výši 18 957,11 Kč není ničím odůvodněna a nedoložena. Dále uvedl, že oznámení o splatnosti úvěru ze dne 12. 2. 2016 ani předžalobní upomínka ze dne 28. 3. 2017 nebyly žalovanému nikdy doručeny.

3. Zdejší soud rozhodl rozsudkem pro zmeškání ze dne 1. 3. 2018, č. j. 20 C 297/2017-33. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 31. 10. 2018, č. j. 62 Co 228/2018-58, bylo rozhodnuto, že rozsudek pro zmeškání soudu I. stupně se nevydává. Usnesením zdejšího soudu ze dne 3. 4. 2018, č. j. 20 C 297/2017-42, byl žalovanému ustanoven opatrovník z řad advokátů, jelikož jeho pobyt není znám.

4. Soud zjistil tyto skutečnosti:

5. Z žádosti o anonymizována dvě slova kreditní kartu ze dne 11. 12. 2007 soud zjistil, že žalovaný požádal o vydání kreditní karty právní předchůdkyni žalobkyně. Podpisem této žádosti potvrdil, že obdržel a souhlasí se Sazebníkem a Obchodními podmínkami pro držitele anonymizováno kreditních karet, které jsou nedílnou součástí smlouvy o vydání anonymizováno kreditní karty.

6. Z Obchodních podmínek anonymizováno pro fyzické osoby soud zjistil, že podle článku 10. 1. 2. má žalobkyně právo při porušení doručením oznámením žalovanému požadovat okamžité splacení všech nebo některých závazků v pořadí stanoveném žalobkyní.

7. Z Obchodních podmínek pro držitele anonymizováno kreditních karet soud zjistil, že podle článku 6 se žalovaný zavázal platit aktuální zůstatek uvedený na výpisu z kartového účtu ke dni uvedenému na výpisu z kartového účtu, minimálně však výši minimální splátky, pokud dané neuhradí do dne splatnosti, vzniká mu povinnost platit poplatky a úroky podle článku 7. Podle článku 5 je výpis z kreditní karty žalovanému zasílán měsíčně a je konečný a závazný. Podle článku 14 jsou žalovanému veškeré dokumenty zasílány na jím uvedenou a žalobkyni poslední známou adresu a je povinen hlásit změny bydliště a kontaktních údajů.

8. Ze Sazebníku anonymizováno kreditní karta soud zjistil, že úroková sazba při částečných splátkách činí ročně 9,9% - 26,4%.

9. Z oznámení o splatnosti dluhu ze dne 12. 2. 2016 včetně dodejky soud zjistil, že žalobkyně z důvodu porušení smluvních ujednání ze strany žalovaného vyplývajících ze Smlouvy prohlásila úvěr poskytnutý na kreditní kartu vydanou žalovanému splatným k 8. 2. 2016, přičemž dlužná částka tvoří jistinu ve výši 14 827,11 Kč, úrok ve výši 2 659,59 Kč a pokutu ve výši 4 130 Kč. Žalovanému bylo dané doručeno oproti podpisu dne 15. 2. 2016.

10. Z předžalobní upomínky ze dne 28. 3. 2017 soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši 21 616,70 Kč do 5 dní od doručení, přičemž odeslání daného žalobkyně doložila podacím archem.

11. Z měsíčních výpisů za období 8. 1. 2008 - 8. 2. 2016 soud zjistil, že žalovaný průběžně čerpal finanční prostředky z kreditní karty vydané mu na základě Smlouvy. Podle výpisu ze dne 10. 2. 2008 byl zůstatek z minulého období 79 Kč a za období výpisu 9. 1. 2008 - 10. 2. 2008 bylo naúčtováno 44 739,35 Kč. Na výpisu za období 11. 1. 2016 - 8. 2. 2016 je uveden zůstatek - 21 616,70 Kč.

12. Z ostatních v řízení provedených důkazů již soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti pro rozhodující skutková zjištění nebo právní posouzení věci a proto je dále nehodnotil.

13. Soud zhodnotil v řízení provedené důkazy v souladu s § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl ke zjištění následujícího skutkového stavu:

14. Žalovaný na základě své Žádosti uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně Smlouvu o vydání kreditní karty, přičemž se zavázal k dodržování obchodních podmínek. Žalovaný z kreditní karty čerpal finanční prostředky, avšak tyto řádně nesplácel a dopustil se tak porušení své povinnosti. Žalobkyně proto v souladu s obchodními podmínkami zesplatnila celý dluh žalovaného ke dni 8. 2. 2016.

15. Podle § 397 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „obchodní zákoník“), nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.

16. Podle § 392 odst. 2 obchodního zákoníku u práva na dílčí plnění běží promlčecí doba pro každé dílčí plnění samostatně. Stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku.

17. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 7. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3337/2010, výkladem § 262 odst. 4 části věty první za středníkem obchodního zákoníku nelze dospět k závěru, že odůvodňuje aplikaci jakéhokoli ustanovení, jež by mohlo být pro spotřebitele výhodnější. Takovému závěru nelze přisvědčit již jen proto, že by vnášel do právních vztahů zásadní nejistotu a znamenal by též výrazný zásah do zásady rovnosti účastníků těchto vztahů. Úprava promlčení není úpravou, která směřuje k ochraně spotřebitele; odlišně stanovená délka promlčecí doby v občanském a obchodním zákoníku je pouze výsledkem různých legislativních procesů, z nichž však žádný nesměřuje k ochraně slabší strany (spotřebitele). Promlčení působí vůči oběma stranám stejně, z komplexní úpravy promlčení v každém z těchto zákonů nelze považovat jen některá z nich za výhodnější pro spotřebitele.

18. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 11. 2009, sp. zn. 29 Cdo 1190/2009, otázku počátku běhu promlčecí doby v případech, kdy se pro nezaplacení některé splátky stane splatným celý zbytek dluhu, obchodní zákoník výslovně řeší - § 392 odst. 2 obchodního zákoníku ve větě druhé totiž určuje, že stane-li se pro nesplnění některého dílčího závazku splatný závazek celý, běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku a dopadá jak na situace kdy se zbytek dluhu stane splatným (jedině) v důsledku úkonu věřitele, tak na situace, kdy je mezi stranami dohodnuto, že pro nesplnění dílčího závazku (pro prodlení s úhradou některé z dohodnutých splátek) se bez dalšího stává splatným celý závazek. Promlčecí doba v těchto případech běží od doby splatnosti celého zbývajícího nesplněného závazku.

19. Soud se v první řadě zabýval námitkou promlčení nároku žalobkyně vznesené žalovaným. Soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně není promlčen, jelikož Smlouva mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena podle obchodního zákoníku, kdy podle § 397 tohoto zákona činí promlčecí doba 4 roky. Obchodní zákoník je v poměru speciality vůči občanskému zákoníku, a proto je potřeba řídit se jeho ustanoveními. Nadto podle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 7. 2012, sp. zn. 32 Cdo 3337/2010, úprava promlčení není úpravou směřující k ochraně spotřebitele. Proto nárok žalobkyně není promlčen, když podle § 392 odst. 2 obchodního zákoníku běží promlčecí doba od doby splatnosti nesplněného závazku, tj. od 8. 2. 2016.

20. V řízení bylo na základě provedených důkazů, tj. Žádosti, Smlouvy, obchodních podmínek, Sazebníku, měsíčních výpisů, oznámení o splatnosti a předžalobní upomínky včetně doručenek, prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena Smlouva, na základě které byla žalovanému poskytnuta kreditní karta, ze které čerpal finanční prostředky. Žalovaný se zavázal jím čerpané finanční prostředky pravidelně na základě zasílaných výpisů ze strany žalobkyně splácet, a to vždy do data splatnosti uvedeného na výpisu buďto ve výši aktuální výše nebo alespoň minimální splátky určené podle obchodních podmínek. Žalovaný však svou povinnost řádně a včas nesplatil a dostal se do prodlení s úhradou splatného dluhu. Žalovaný tak dluží žalobkyni dlužnou jistinu ve výši 14 827,11 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 2 659,59 Kč a poplatek za nedodržení data splatnosti ve výši 4 130 Kč, a to na základě obchodních podmínek. Žalovaný i přes výzvy neuhradil ničeho. Soud konstatuje, že předžalobní upomínka se podle ustálené judikatury musí dostat toliko do dispoziční sféry adresáta, proto lze mít za to, že se s ní žalovaný měl možnost seznámit, což žalobkyně prokázala podacím archem k předžalobní upomínce připojeným. Skutečnost, že oznámení o zesplatnění dluhu bylo žalovanému doručeno bylo prokázáno dodejkou k tomuto připojenému.

21. Po provedeném dokazování tak soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi účastníky byla uzavřena Smlouva podle obchodního zákoníku. Žalobkyně poskytla žalovanému kreditní kartu, ze které žalovaný čerpal finanční prostředky a v rozporu s obchodními podmínkami tyto řádně nesplácel. Celá dlužná částka byla proto dne 8. 2. 2016 zesplatněna a žalovaný tak dluží žalobkyni částku ve výši 18 957,11 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 659,59 Kč, s úrokem ve výši 23,99 % ročně z částky 14 827,11 Kč od 23. 2. 2016 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 14 827,11 Kč od 23. 2. 2016 do zaplacení. Nárok na úrok z prodlení v zákonné výši vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tak žalobě v celém rozsahu vyhověl.

22. Výrok II. tohoto rozsudku, kterým bylo rozhodnuto o nákladech řízení, je odůvodněn § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož soud přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení. Ty sestávají z uhrazeného soudního poplatku ve výši 800 Kč a nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.), z tarifní hodnoty ve výši 18 957,11 Kč za 12 úkonů právní služby (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis a podání žaloby, písemné podání ze dne 14. 3. 2019, 3. 2. 2020, 10. 6. 2020 a 16. 12. 2020, účast na jednání dne 1. 3. 2018, 31. 10. 2019, 18. 11. 2020, 7. 10. 2021 a 2. 2. 2022) ve výši 1 860 Kč za jeden úkon. V souladu s § 13 odst. 3 citované vyhlášky soud přiznal i hotové výdaje advokáta spojené s 12 úkony právní služby ve výši 300 Kč za jeden úkon. V souladu s § 137 odst. 1, 3 o. s. ř. zvýšil soud odměnu za úkony právní služby a hotové výdaje advokáta o 21 % DPH v částce 5 443,20 Kč, protože právní zástupce žalovaných je plátcem této daně. Celkové náklady řízení tak činí přiznaných 32 163,20 Kč. V souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. uložil soud žalobkyni zaplatit žalované náklady řízení na účet jejího právního zástupce.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.