OSPH08 26 C 292/2019-279

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Beatricí Keményovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 1 422 536 Kč s příslušenstvím, doplňujícím rozsudkem

I. Žaloba o zaplacení 703 998 Kč se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení 0 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 20.10. 2020, č.j. 26C 292/2019-275, rozhodl soud o zaplacení 718 538 Kč s příslušenstvím, avšak předmětem řízení byla celkem částka 1 422 536 Kč s příslušenstvím.

2. Vzhledem k tomu, že při vyhlášení rozsudku dne datum soud nerozhodl o části předmětu řízení, a to o částce 703 998 Kč, bylo rozhodnuto podle § 166 o.s.ř. tímto doplňujícím rozsudkem.

3. Uvedená částka je ušlým ziskem žalobce, který navrhl rozšířit předmět řízení o tuto částku podáním ze dne datum (č.l. 194 spisu). Usnesením ze dne datum soud v rámci jednání připustil rozšíření žaloby o tento nárok žalobce (č.l. 250 spisu).

4. Ohledně odůvodnění této části řízení, a to částky 703 998 Kč, lze zcela odkázat na písemné znění rozsudku z 20.10. 2020, č.j. 26C 292/2019-275, které je následující:

5. Žalobce se podanou žalobou ze dne datum domáhal celkem zaplacení částky 1 422 536 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná částka představuje nedoplatky na náhradě škody, která byla žalobci způsobena v důsledku dopravní nehody ze dne datum. Provozovatel vozidla, které způsobilo dopravní nehodu, byl v době nehody pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, žalobce proto nárok uplatňuje u příslušného pojistitele, kterým je žalovaný. Žalobce při nehodě utrpěl poranění levého ramene, levého kolene, hrudníku a kontuzi a distorzi krční páteře. Žalobce v průběhu měsíce ledna až února podstoupil rehabilitaci levého kolene, vzhledem k přetrvávající bolestivosti podstoupil operaci dne datum (artroskopii). Následně podstoupil další operaci v prosinci 2017, neboť se jeho zdravotní stav nelepšil. Žalobce nárokoval nejprve pouze ušlý zisk 350 000 Kč, následně žalobu rozšířil o ušlý zisk ve výši 703 998 Kč, dále o bolestné číslo, o účelně vynaložené náklady spojené s léčením ve výši 24 096 Kč, dále o ztížení společenského uplatnění ve výši 307 380 Kč, to vše se zákonnými úroky z prodlení.

6. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Tvrdil, že dle posudku vypracovaného MUDr. jméno příjmení není poškození levého kolenního kloubu žalobce v příčinné souvislosti s dopravní nehodou s odůvodněním, že artroskopickým vyšetřením žalobce dne datum, tedy po dopravní nehodě, byl shledán vnitřní kolenní meniskus zcela nepoškozen, bez ruptury, operatérem popsán jako intaktní. Z uvedeného je vyloučeno, aby při dopravní nehodě dne datum došlo k jeho ruptuře, ke které muselo dojít mezi daty datum a datum, kdy byla žalobci odlomená část menisku odstraněna. Pokud žalobce podstoupil další artroskopickou operaci, kdy mu byla odstraněna další odlomená část menisku, je evidentní, že ani k tomuto poškození zdraví nemohlo dojít při nehodě dne datum. Chybí zde proto příčinná souvislost.

7. Žalobce se v rámci důkazního řízení vyjádřil mimo jiné ke svému posudku MUDr. příjmení ze dne datum. Zdůraznil, že znalec dospěl k závěru, že mechanismem úrazu byl čelní náraz vozidla s vystřelením kolenního airbagu. Výsledným úrazovým dějem byl náraz kloubní plochy čéšky proti kloubní ploše stehenní kosti. Úrazový děj je dle znalce v odborném souladu s nálezem na magnetické rezonanci ze dne datum, při kterém bylo zjištěno poškození zadní části vnitřního menisku, kontuzní poškození chrupavky čéšky a kondilu stehenní kosti v místě kontaktu kloubních ploch. Mechanismu úrazu plošné kontuze odpovídá i nález při prvním ošetření žalobce dne datum. Kromě samotného mechanismu úrazu považoval znalec při hodnocení příčinné souvislosti za stěžejní, že hmatné lupání pod čéškou při flexi bylo stejným odborným důvodem jak k provedení první artroskopické operace, tak k provedení MRI vyšetření a následné druhé artroskopické operace.

8. Žalovaný se v rámci důkazního řízení vyjádřil, že znalec příjmení příjmení v bodě 4 svého posudku poukazuje na skutečnost, že prvotním vyšetřením žalobce nebyly lékařem objektivizovány žádné úrazové změny, artroskopie levého kolena na konci dubna 2017 odhalila neúrazové změny levého kolene, které však podle znalce nelze dávat do souvislosti s dopravní nehodou a lze je vysvětlit neúrazově náhlým zhoršením vleklých změn. Znalecký posudek MUDr. příjmení obsahuje stejné závěry, jako znalecký posudek doc. MUDr. anonymizováno, Csc. vyhotovený z podnětu žalovaného, kdy MUDr. anonymizováno vylučuje příčinnou souvislost mezi dopravní nehodou a poškozením vnitřního menisku levého kolenního kloubu žalobce. Pokud jde o žalobcem předložený znalecký posudek MUDr. příjmení, žalovaný uvedl, že MUDr. příjmení se nevypořádal se závěry znaleckého posudku MUDr. anonymizováno přesto, že ten již byl v době zpracování posudku součástí soudního spisu.

9. Soud zjistil následující skutkový stav:

10. Mezi účastníky je nesporné, že došlo k dopravní nehodě dne datum, při které byl zraněn žalobce, viníkem dopravní nehody byl pojištěnec žalovaného.

11. Z trestního příkazu vydaného Okresním soudem v Ústí nad Labem dne 31. 8. 2017 č. j. 5 T 119/2017-209, který nabyl právní moci dne datum, soud zjistil, že řidič vozidla, který způsobil dopravní nehodu - jméno příjmení - byl shledán vinným, že způsobil dopravní nehodu s tím, že žalobce v procesním postavení poškozeného v důsledku dopravní nehody utrpěl lehké pohmožděniny střední části obličeje, lehké pohmoždění přední strany hrudníku, lehké pohmoždění v oblasti skloubení levé klíční kosti s ramenem, lehké pohmoždění malíkové strany hřbetu levé ruky a oblasti levé kyčle. Zranění si vyžádalo lékařské ošetření. Zranění se projevovalo bolestmi pohmožděných míst po dobu několika dnů bez citelného omezení v běžném způsobu života.

12. Z ambulantní zprávy ze dne datum soud zjistil, že žalobce den po dopravní nehodě pociťuje bolesti hlavy, obličeje, hůře se mu dýchá pro bolest na hrudní kosti, bolí ho levé rameno, levá ruka, levá kyčel a levé koleno, pobolívá pravé předloktí a ruka. Z objektivního nálezu je mimo jiné zjištěna citlivost levého kolene, koleno bez otoku, bez hematomu, ta opačně nebolí, kloubní štěrbiny nebolí. Z lékařské zprávy ze dne datum soud zjistil, že lékař shledal poškozené koleno bez otoku, bez náplně, palpační bolestivost pately, hmatné lupání při pohybu čéškou i při flexi, postranní vazy pevné, štěrbiny nebolí. Při vyšetřování bolestivost pod patelou, kde je hmatné lupání. Z lékařské zprávy o zranění vyhotovené dne datum soud zjistil, že žalobce v důsledku dopravní nehody utrpěl kontuze levého kolenního kloubu s tím, že zranění odpovídá tomu, co uvádí žalobce. Pracovní neschopnost žalobce neměl, je OSVČ. Na ortopedii stanovena další kontrola datum, léčení trvá. Není pravděpodobné, že zranění může zanechat trvalé následky. Z listiny nazvané„ náhradní hlášení“ soud zjistil, že žalobce byl práce neschopen od datum do datum; zpráva byla vyhotovena datum. Z rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti soud zjistil, že žalobce byl neschopen práce od datum; zpráva byla vystavena datum.

13. Ze znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení, znalce z oboru lékařství, odvětví soudní lékařství, vyhotoveného v rámci trestního řízení ve věci sp. zn. 5T 119/2019 vedené u Okresního soudu v Ústí nad Labem dne datum, soud zjistil, že při prvotním ošetření levého kolene nebyly lékařem objektivizovány žádné poúrazové změny (otok, podlitina). Poúrazové potíže žalobce nelze dávat do souvislosti s dopravní nehodou. Lze je vysvětlit neúrazově, náhlým zhoršením vleklých změn. příjmení vozidla poškozeného v rámci nehody dle dokumentace nebyla deformována, u řádně upoutaného řidiče není děj dopravní nehody pro pohmoždění levého kolene způsobilý. Znalec vycházel mimo jiné též z operačního protokolu ze dne datum, kde je výslovně uvedeno, že je„ meniskus intaktní, chrupavky kondylu i plata bez poškození“.

14. Ze znaleckého posudku MUDr. jméno příjmení, CSc., znalce z oboru zdravotnictví, odvětví úrazy a pracovní úrazy a následky úrazů, vyhotoveného z podnětu žalobce dne datum, soud zjistil, že tři operační výkony byly provedené v příčinné souvislosti s úrazem ze dne datum a byly provedeny s cílem odstranění nebo zmírnění úrazových následků. Úrazovým dějem bylo vystřelení airbagu proti kolennímu kloubu, které způsobilo poranění chrupavky čéšky a chrupavky kondylu stehenní kosti a střizním mechanismem (náraz airbagu) na bérec a dolní konec stehenní kosti ve flexi kolenního kloubu a poškození zadního rohu vnitřního menisku. Současný zjištěný chorobný stav levého kolenního kloubu je výhradně následkem úrazu ze dne datum. Znalec vycházel ze zdravotnické dokumentace s tím, při MRI vyšetření (magnetické rezonanci – pozn. soudu) levého kolene žalobce bylo zjištěno dne datum poškození zadního rohu menisku. Závěr o přítomnosti poškození menisku ještě před první artroskopickou operací podpořil znalec příjmení příjmení poukazem na skutečnost, že potíže, které byly popsány již při první návštěvě ortopeda, to jest hmatné lupání pod patelou při flexi dne datum a byly důvodem pro objednání k první artroskopické operaci dne datum, byly důvodem k objednání ke druhé artroskopické operaci dne datum. Prvním operačním výkonem nedošlo k žádnému zlepšení předmětného lupání. V lékařských zprávách po operaci se uvádí stále stejné chorobné příznaky jako před operací.

15. Ze znaleckého posudku doc. MUDr. jméno příjmení, příjmení příjmení, znalce z oboru zdravotnictví, odvětví interní nemoci se zvláštní specializací na choroby z povolání, odvětví hygiena se zvláštní specializací hygiena práce, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, vyhotoveného z podnětu žalovaného dne datum, soud zjistil, že se jedná o oponentní posudek ke znaleckému posudku MUDr. jméno příjmení ohledně bolestného. Znalec uvedl, že je zcela vyloučeno, aby dne datum došlo při dopravní nehodě k ruptuře vnitřního kolenního menisku, neboť dne datum se žalobce podrobil artroskopickému vyšetření levého kolenního kloubu s tím, že vnitřní kolenní meniskus byl v té době zcela nepoškozen, bez ruptury, a operatérem popsán jako intaktní. Tvrdit, že předpokládá, že vnitřní meniskus levého kolenního kloubu žalobce již dne datum byl postižen poúrazovou rupturou nastalou dne datum, a že operatér zapsal do operačního protokolu nepravdivý údaj, je nepřijatelné. Rupturu menisku není možné přehlédnout a uvede-li operatér, že meniskus je intaktní, je nutné uzavírat, že rupturou skutečně postižen nebyl. Pro zdravotní následky úrazu utrpěného při dopravní nehodě byl žalobce omezen při výkonu své práce označované jako příprava stavebních prací jen v době trvání své pracovní neschopnosti trvající od datum do datum. Znalec současně zpochybnil listinu nazvanou Posudek o poškození zdraví číslo vypracovaný MUDr. jméno příjmení, Ph.D. dne datum.

16. Ze znaleckého posudku vyhotoveného dne datum Doc MUDr. jméno příjmení, CSc., příjmení, z podnětu žalovaného, soud zjistil, že se jedná o revizní znalecký posudek ke znaleckému posudku MUDr. příjmení. Znalec uvedl, že posudek MUDr. příjmení neobsahuje jednoznačné vyjádření a odlišení, co jsou představy vycházející z tvrzení pacienta a co jsou objektivně zjištěné skutečnosti vycházející zejména z údajů zapsaných ve zdravotnické dokumentaci. Tyto dva zdroje MUDr. příjmení jednoznačně nerozlišuje a zpravidla za kritérium absolutní pravdy považuje sdělení žalobce s tím, že nerespektuje učiněné odborné nálezy zapsané ve zdravotnické dokumentaci. Představa, že jsou chybné (třeba pokud se nehodí do vytvářené posudkové konstrukce), není správná.

17. Doc. MUDr. anonymizováno dále uvedl, že MUDr. příjmení bez vysvětlení a zdůvodnění odmítá artroskopický nález učiněný specialistou – ortopedem při operaci levého kolenního kloubu žalobce v dubnu 2017, při kterém nebyly zjištěny vůbec žádné známky postižení chrupavky na čéšce levého kolenního kloubu, tedy žádné známky patelární chondropatie ani na přilehlé části stehenní kosti a také při něm nebyly zjištěny žádné známky jakéhokoliv úrazového či jiného postižení vnitřního menisku levého kolenního kloubu. Znalec příjmení příjmení dospěl k závěru, že znalec příjmení příjmení tak činí nejspíše proto, že tyto nálezy specialisty jsou v naprostém rozporu s jeho vlastními závěry, resp. vylučují jejich správnost. Tvrzení MUDr. příjmení tedy není možné akceptovat, ani z něj odvozené závěry. Dále se vyjadřuje k větné konstrukci tvrzení„ není vyloučeno, že při úrazu dne datum došlo u žalobce k poškození (lézy) vnitřního menisku levého kolene a že část poúrazových potíží pacienta byla způsobena zjištěno lézí zadního rohu vnitřního menisku levého kolene. Poškození menisku bylo objektivně prokázáno MRI vyšetřením a operačním nálezem a operačním ošetřením“. K tomu Doc. MUDr. anonymizováno konstatoval, že je zásadní rozdíl mezi tím, co není vyloučeno a tím, co je dokázáno, respektive doloženo. Znalec by měl vycházet zásadně z toho, co je doloženo. Při artroskopickém vyšetření provedeném datum nebylo u žalobce zjištěno vůbec žádné postižení jeho vnitřního menisku levého kolenního kloubu, což operatér výslovně deklaroval. Léze zadní části vnitřního menisku levého kolene podle tohoto nálezu k datu datum ještě neexistovala, takže nemohla vzniknout dne datum. Chybné je i to, že se znalec příjmení příjmení odvolává na nález učiněný při MRI vyšetření levého kolene, toto vyšetření bylo provedeno až datum, čili bezmála za 1 rok po úrazu nastalém datum, což samo o sobě jeho výpovědní hodnotu, vzhledem k události nastalé před tak dlouhou dobou, velmi snižuje. Znalec příjmení příjmení dále konstatoval, že v analogických případech, jakým je dopravní nehoda, se prozatím nikdy nesetkal s poúrazovou chondrální lézí pately. Připouští, že mechanismus, který MUDr. příjmení popisuje, by k takovému postižení teoreticky vést mohl, i když je to patrně poměrně vzácné. Vlastní mechanismus působení airbagu na levé koleno ale není známý a jde o spekulativní konstrukci MUDr. příjmení. Navíc je nutné upozornit, že při artroskopickém vyšetření levého kolenního kloubu dne datum v rámci operace, tedy bezmála za 5 měsíců od úrazu, ještě vůbec žádná chondrální léze pately zjištěna nebyla. Operující lékař se přitom této věci věnoval, neboť výslovně deklaroval, že„ chrupavky femoropatelárního kloubu jsou bez poškození“. Znalec příjmení příjmení se v rámci svého znaleckého posudku vyjadřuje ke zjištěním znalce příjmení příjmení s tím, že v popisu MRI vyšetření z datum není žádná zmínka o postižení vnitřního menisku jeho levého kolenního kloubu, je tam uváděno postižení vnějšího kolenního menisku. Kromě toho je v tomto (problematickém) MRI nálezu uváděno také postižení vazu LCL, čili zevního kolaterálního vazu levého kolene. Tento nález se dalšími vyšetřeními nepotvrdil, respektive byl vyloučen. Dále zpochybnil závěr MUDr. příjmení, že chrupavčitá léze pately přetrvává a je zdrojem pokračujících potíží žalobce s tím, že určitá chrupavčitá léze pately levého kolenního kloubu byla u žalobce zjištěna až s velkým časovým odstupem od datum, když artroskopické vyšetření provedené datum v rámci operace její existenci vyloučilo. Sám MUDr. příjmení uvádí, že chrupavčitá léze pately se může projevovat velice rozdílným způsobem nebo se klinicky významně vůbec neprojevovat. Je proto nepodložené vydávat„ pokračující“ potíže bez důkazu právě za jednoznačný důsledek uvažované chrupavčité léze pately. Tvrzení MUDr. příjmení není možné akceptovat. Co se týče hmatného lupání, které znalec příjmení příjmení popisuje jako bolestivé přeskočení v kolenním kloubu, znalec příjmení příjmení uvedl, že uvedené tvrzení bylo trvalým následkem úrazu utrpěným při dopravní nehodě. Nadto bolestivost uvádí subjektivně pouze žalobce, znalec příjmení příjmení neprokázal příčinnou souvislost ani bolestivost. Odpověď znalce příjmení příjmení nepovažuje proto za přijatelnou.

18. Přesto, že soud provedl i další důkazy, a to výpis z živnostenského rejstříku žalobce, smlouva o dílo, posudek MUDr. jméno příjmení ohledně bolestného a posudek MUDr. příjmení ohledně ztížení společenského uplatnění, neučinil z nich žádných zjištění, neboť otázka příčinné souvislosti dopravní nehody a poškození zdraví žalobce – tedy levého kolene byla zjištěna z výše uvedených důkazů a ostatní důkazy se vztahovaly k výši plnění. Z uvedeného důvodu soud neprováděl další dokazování s tím, že provedené důkazy byly dostačujícím podkladem pro rozhodnutí ve věci samé.

19. Nárok žalobce soud podřadil podle § číslo, § číslo, § 2962 a následující, zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

20. V řízení nebyla věcná aktivní ani pasivní legitimace nebyla sporována.

21. Důvody pro zamítnutí žaloby vychází ze závěrů posudku znalců příjmení příjmení a anonymizováno, které se shodují v závěru, že podstoupené operace levého kolenního kloubu nejsou v příčinné souvislosti s dopravní nehodou ze dne datum. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že znalec příjmení příjmení učinil znalecký posudek v rámci trestního řízení, a to již dne datum, tedy po první operaci levého kolenního kloubu v dubnu 2017, současně je časově nejblíže po dopravní nehodě. Znalec vycházel mimo jiné též z operačního protokolu z dubna 2017, kde je výslovně uvedeno, že byl shledán„ meniskus intaktní, chrupavky kondylu i plata bez poškození“, tedy nebylo zjištěno žádné postižení vnitřního menisku levého kolenního kloubu. Tento závěr lze použít též na argumentaci žalobce ohledně hmatného lupání - přeskočení kolenního kloubu. Shledává-li znalec příjmení příjmení, že„ existence příznaku, přetrvávajícího nálezu a nálezu zjištěného při vyšetření znalcem v žádném případě nevylučuje, že současně s poškozením chrupavky vznikla i léze vnitřního menisku a část poúrazových potíží byla způsobena zjištěnou lézí zadního rohu vnitřního menisku s tím, že poškození menisku bylo objektivně prokázané MRI vyšetřením a operačním nálezem a operačním ošetřením“, soud uvádí, že tato zjištění jsou pouze polemikou („ případně nevylučuje, že vznikla i léze vnitřního menisku…“) a je třeba přihlédnout k časové ose, tedy že magnetická rezonance (MRI vyšetření) bylo učiněno až 11 měsíců po dopravní nehodě. V uvedeném časovém rozmezí, tedy po dopravní nehodě, respektive po operaci v dubnu 2017 do listopadu 2017, kdy bylo realizováno vyšetření magnetickou rezonancí, mohlo dojít ke zhoršení zdravotního stavu žalobce, avšak nikoliv v příčinné souvislosti s dopravní nehodou. Operační protokol z dubna 2017, který se vyjadřuje ke stavu levého kolenního kloubu žalobce, je pro soud zásadním podkladem, z kterého vycházel soudem ustanovený znalec příjmení příjmení a další následná vyšetření na jeho závěru nemohou ničeho změnit. Ke shodným závěrům dospěl též znalec příjmení příjmení, který vyhotovil dva posudky pro žalovaného v rámci tohoto řízení.

22. Pokud žalobce polemizuje se závěry posudku MUDr. příjmení, s tím, že znalec přehlédl protokol o dopravní nehodě, kde je zmíněn kolenní airbag, kterým mělo být poškozeno jeho levé koleno, k tomu soud uvádí, že součástí posudku je protokol o dopravní nehodě. Nezmiňuje-li znalec kolenní airbag, neznamená to, že jej opomněl, avšak jeho závěr je, že u řádně upoutaného řidiče není děj dopravní nehody pro pohmoždění levého kolene způsobilý. Nelze taktéž odhlédnout o faktu, že žalobce byl účastníkem trestního řízení v procesním postavení poškozeného a k závěrům tohoto posudku neměl žádných výhrad.

23. Z uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

24. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a contrario, neboť ohledně doplňujícího rozsudku již úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, proto bylo rozhodnuto o přiznání„ 0 Kč“. Náklady řízení byly žalovanému v plném rozsahu přiznány výše citovaným rozsudkem ze dne datum.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.