OSPH08 27 C 27/2020-159

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Pavlem Jarošem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ zastoupená advokátkou údaje o zástupci ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 1 642 819 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba o zaplacení 556 601 Kč se zamítá.

II. Žalovaná je povinna na nákladech řízení žalobkyni zaplatit 40 630,70 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky anonymizováno jméno příjmení.

1. vyjádření z 18. 9. 2020,

2. účast na jednání dne 13. 4. 2021,

3. vyjádření z 21. 5. 2021,

4. účast na jednání dne 17. 3. 2022, ve výši 10 540 Kč za každý z uvedených úkonů (tarifní hodnota 556 601 Kč); ⟪LB:lb_001⟫ -) částka 2 400 Kč za náhradu hotových výdajů advokátce za uvedených 8 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., ⟪LB:lb_002⟫ -) částka 21 873,60 Kč za náhradu advokátce za 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

5. Vyjádření žalované. Žalovaná tvrdila o okolnostech dopravní nehody to samé, co žalobkyně.

6. Proti nároku na pojistné plnění za odškodnění bolesti vznesla námitku promlčení. Zprvu vznášela také námitky proti jeho výpočtu, ale od této námitky žalovaná později ustoupila.

7. Proti nároku na pojistné plnění za odškodnění ztížení společenského uplatnění žalovaná namítala, že vyplatila žalobkyni na toto odškodnění 975 986 Kč, neboť nesouhlasí s určitými dílčími položkami jeho výpočtu. Žalovaná rovněž vyplatila žalobkyni 9 933 Kč na náklady znaleckého posudku. Na vypořádání tohoto nároku se účastnice v průběhu řízení dohodly.

8. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu o pojistné plnění za odškodnění bolesti zamítl.

9. Částečné zpětvzetí žaloby. Žalobkyně v průběhu řízení vzala žalobu zpět ohledně celého nároku na pojistné plnění za odškodnění ztížení společenského uplatnění, neboť účastnice se dohodly na vypořádání tohoto nároku: žalovaná na toto vypořádání vyplatila žalobkyni 1 025 986 Kč.

10. Soud v rozsahu zpětvzetí žaloby, to je co do částky 1 086 218 Kč, řízení zastavil usnesením ze dne 29. 6. 2020 č. j. 27 C 27/2020-85 a usnesením ze dne 17. 3. 2022 č. j. 27 C 27/2020-158. Řízení pak pokračovalo o nárok na pojistné plnění za odškodnění bolesti ve výši 556 601 Kč a o náhradu nákladů řízení.

11. Zjištěné skutečnosti. Mezi účastnicemi byl nakonec spor jen o to, zda je nárok na pojistné plnění za odškodnění bolesti promlčen, nebo ne. V rámci promlčení pak bylo mezi účastnicemi sporné, kdy se ustálil zdravotní stav žalobkyně, potažmo kdy bylo možné provést bodové ohodnocení bolesti. Soud proto zaměřil dokazování na skutečnosti, které byly rozhodné pro posouzení otázky promlčení, zejména pak skutečnosti o ustálení zdravotního stavu žalobkyně. Ohledně toho má soud za prokázány následující skutečnosti.

12. Dopisem zástupce žalobkyně žalované ze dne 12. 12. 2019 má soud za prokázáno, že žalobkyně tímto dopisem uplatnila nárok na pojistné plnění.

13. Žalobkyně vynaložila na znalecký posudek, pokud jde o hodnocení bolestného, částku 4 967 Kč, a pokud jde o hodnocení ztížení společenského uplatnění, částku 9 933 Kč, to je celkem 14 900 Kč. Prokazuje to„ Vyúčtování znalečného za posudek číslo“ od anonymizováno jméno příjmení a výpis z účtu zástupkyně žalobkyně, podle kterého byla dne 13. 12. 2019 převedena na účet anonymizováno příjmení částka 14 900 Kč“.

14. Neprokázané skutečnosti. Žalobkyně, opírajíc se o znalecké posudky anonymizováno jméno příjmení, tvrdila, že ke stabilizaci bolesti žalobkyně došlo dne 11. 7. 2017. Soud toto tvrzení nemá za prokázané.

15. anonymizováno příjmení, znalec z oboru zdravotnictví, odvětví ortopedie, specializace traumatologie a odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, se ve znaleckém posudku ze dne 10. 12. 2019 číslo v němž hodnotil bodově odškodnění bolesti a odškodnění ztížení společenského uplatnění ustálením zdravotního stavu z hlediska bolesti nezabýval (z hlediska ztížení společenského uplatnění ano). Tento znalecký posudek proto nemůže tvrzení žalobkyně prokázat.

16. Otázkou ustálení bolesti se anonymizováno příjmení zabýval ve znaleckém posudku ze dne 27. 5. 2021 číslo. Vycházeje z toho, že zlomenina levé stehenní kosti žalobkyně se nezhojila v obvyklé době, přičemž žalobkyně po celou dobu tzv. prodlouženého hojení byla vystavena bolestivému stavu s velkou mírou nepohodlí (jednalo se o bolest v širším smyslu), a došel k závěru, ke stabilizaci této bolesti došlo dne 11. 7. 2017. Tento den určil jako datum stabilizace bolesti.

17. Proti odhadu anonymizováno příjmení stojí odborné vyjádření anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, a lékařské zprávy o zdravotním stavu žalobkyně.

18. Žalovaná, opírajíc se o odborné vyjádření znalce příjmení příjmení, tvrdila, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně došlo dne 25. 2. 2016.

19. anonymizována dvě slova, znalec pro obor zdravotnictví, anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicína, ve vyjádření ze dne 3. 5. 2021 došel k závěru, že v souvislosti s úrazem ze dne datum došlo u žalobkyně k ustálení bolesti dne 25. 2. 2016, a to v souvislosti s provedením posledního invazivního výkonu drenáže hemotoraxu vpravo. Znalec přitom vycházel z toho, že podle bodu 6 metodiky Nejvyššího soudu vznik bolesti se váže k akutní fázi bolestivého stavu s tím, že výši nároku lze vyčíslit až v době stabilizace bolesti. Podle tohoto znalce je proto nutno vycházet ze skutečnosti, že za ustálení bolesti je třeba považovat okamžik její maximální intenzity. S postupujícím léčebným procesem a hojením bolest postupně odezní a mizí. Odškodnění bolesti se vztahuje k jejímu nejvyššímu dosaženému stupni intenzity, nikoliv k době, po kterou odeznívá. Pro účel odškodnění bolesti je tedy rozhodující okamžik dosažení jejího maxima. U bolestivých stavu způsobených traumatem je to zpravidla okamžik úrazu, případně při dalších procedurách provázejících proces léčby (operace, reoperace, drenáže, jiné bolestivé komplikace léčby). Je to okamžik jejich provedení či vzniku. Poslední bolestivý stav v souvislosti s léčbou traumatu žalobkyně vznikl dne 25. 2. 2016 v souvislosti s drenáží pravé hrudní dutiny z důvodu nahromadění krve po úrazu.

20. Ve vyjádření ze dne 14. 6. 2021 anonymizována dvě slova uvedl ke znaleckému posudku anonymizováno příjmení, že pokud došlo v případě hojení zlomeniny levé stehenní kosti k tzv. prodlouženému hojení, pak pro odškodnění takového průběhu nemoci slouží navýšení bodového ohodnocení příslušné položky bolestného za diagnózy. Pojem stabilizace bolesti nelze zaměňovat s pojmem vymizení bolesti. Určitá míra bolesti může přetrvávat i roky od úrazu a v některých případech může být přítomna i trvale. Stabilizace bolesti je tedy moment, kdy nedochází k její další eskalaci, ale naopak k jejímu postupnému utlumování. V případě žalobkyně od provedené nitrodřeňové osteosyntézy došlo k fixaci zlomeniny a k zahájení procesu hojení. Od tohoto okamžiku již bolest odeznívala, a to i přesto, že došlo k prodlouženému hojení.

21. Kromě odborného vyjádření anonymizována dvě slova proti tvrzení žalobkyně (posudku anonymizováno příjmení) stojí následující lékařské zprávy o zdravotním stavu žalobkyně.

22. Ze závěrečné zprávy anonymizováno nemocnice obec, kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny, o hospitalizaci žalobkyně v době od datum do 1. 3. 2016 vyplývá, že žalobkyně utrpěla bolest při dopravní nehodě a při léčení jejich bezprostředních následků.

23. Z propouštěcí zprávy nemocnice, chirurgického oddělení, o hospitalizaci žalobkyně v době od 4. 3. 2016 do 23. 3. 2016, konkrétně ze zprávy o konziliárním vyšetření ze dne 8. 3. 2016 plyne, že pohyby levé dolní končetiny jsou bez zjevnější bolestivosti, dotažení FL až bolestivé. Jinak zpráva neobsahuje žádný text o bolesti.

24. Podle propouštěcí zprávy nemocnice, rehabilitačního oddělení, o hospitalizaci žalobkyně v době od 23. 3. 2016 do 8. 4. 2016 žalobkyně byla během pobytu tlakově i metabolicky kompenzovaná. Při propuštění krční páteř bez pohybové bolesti, levá dolní končetina pohyby bez zjevnější bolestivosti, dotažení flexe až bolestivé. Jinak zpráva neobsahuje žádný text o bolesti.

25. Podle závěrečné zprávy anonymizováno odborné léčebny pro děti a dospělé, oddělení rehabilitace, o hospitalizaci žalobkyně v době od 12. 4. do 25. 5. 2016 při příjmu žalobkyně bolesti na hrudi nemívá, hlava poklepově nebolestivá, výstupy NV nebolestivé, břicho palpačně nebolestivé, lýtka a stehna dolních končetin palp. nebolestivé. Žalobkyně při příjmovém rehabilitačním vyšetření neudávala výraznější bolesti. Podle závěrečného rehabilitačního vyšetření se žalobkyně cítila dobře, žádné bolesti neudávala, cítila se podstatně lépe v porovnání se začátkem. Zlepšila celkově tělesná kondice. Jinak zpráva neobsahuje žádný text o bolesti.

26. Podle lékařských zpráv anonymizována dvě slova z nemocnice:

26.1. ze dne 28. 6. 2016 se žalobkyně po léčbě od 14. 4. do 26. 5. 2016 cítí dobře, při delším sezení bolesti v bederní páteři, levá dolní končetina bez pohybové bolestivosti;

26.2. ze dne 6. 9. 2016 S znatelně zlepšena, pravá noha se začala hýbat, bolesti levého stehna i pánve vlevo s vazbou na změny počasí, bolesti v zádech sníženy, levá dolní končetina bez pohybové bolestivosti;

26.3. ze dne 13. 10. 2016 bolesti levého kolene v oblasti čéšky při chůzi, bolesti v zádech jen vleže na tvrdu, levá dolní končetina bez pohybové bolestivosti, bez palpační bolestivosti diafýzy femuru, koleno bez pohybové bolestivosti, bez palpační bolestivosti, palpace fazet bez bolestivosti;

26.4. ze dne 6. 12. 2016 bez bolesti kolen a v levém stehně s vazbou na počasí, bolesti pravého kolene pod čéškou při chůzi, bolesti v bedrech jen minimální, palec pravé se hýbe mírně lépe, bolesti v zádech jen vleže na tvrdu, levá dolní končetina bez pohybové bolestivosti, bez palpační bolestivosti diafýzy femuru, koleno bez pohybové bolestivosti;

26.5. ze dne 2. 2. 2017 bolesti s vazbou na počasí a pobolívání v zádech, jinak bolesti nemá. Levá dolní končetina bez pohybové či palpační bolestivosti nad oblastí fraktury;

26.6. ze dne 20. 3. 2017 přetrvává pobolívání levého stehna s vazbou na počasí, při chůzi bolesti nemá, levá dolní končetina bez pohybové či palpační bolesti i nad oblastí fraktury femuru;

26.7. ze dne 24. 4. 2017 stále pobolívání s vazbou na počasí v oblasti čéšky a nad touto při chůzi i klidově, levá dolní končetina bez pohybové či palpační bolestivosti i nad oblastí fraktury femuru, koleno bez pohybové bolestivosti;

26.8. ze dne 11. 7. 2017 tlak v oblasti zevní strany levé kyčle a bolesti v kříži zejména po delší chůzi, oblast zlomeniny nebolí, levá kyčel bez pohybové bolestivosti, bez palpační bolestivosti, jen citlivé manévry na abduktory;

26.9. ze dne 14. 9. 2017 potíže sníženy, levá kyčel fyziologicky rozsah pohybu bez pohybové bolestivosti, palpační citlivost nad abduktory.

27. Podle lékařských zpráva anonymizováno jméno příjmení ze dne 22. 11. 2017 a ze dne 12. 12. 2017 nyní bolest levé nohy při další zátěži, noha kratší o 1,5 centimetru, při delším stoji a sezení bolest bederní páteře. Po autonehodě začaly migrény, na pravé noze paréza, elevace nártu max. 30° a nezvedne palec nohy;

28. Soud se v zásadě shoduje s hodnocením posudku anonymizováno příjmení, které podal znalec příjmení příjmení. Vznik bolesti se váže k akutní fázi bolestivého stavu. MUDr. příjmení nehodnotil akutní fázi bolesti, nýbrž doznívající bolest, která postupně pominula, přičemž šlo o dlouhodobý proces. Navíc znalec hodnotil pouze bolest, která žalobkyni vznikla v souvislosti s hojením zlomeniny levé stehenní kosti. Žalobkyně utrpěla ovšem bolesti nejen v důsledku této zlomeniny, ale i v důsledku dalších poranění. MUDr. příjmení vztáhl své hodnocení, které se týkalo levé stehenní kosti, na všechny ostatní bolesti, a za stabilizaci bolestí po úrazu prohlásil den, který se týkal pouze bolestivosti hojení levé stehenní kosti. To však nelze, protože každá bolest vzniká z jiných příčin a má různé trvání (např. bolest způsobená intubací, bolest způsobená drenáží hrudníku, které se dozajista nestabilizovaly až dne 11. 7. 2017).

29. Hodnocení anonymizováno příjmení kromě toho odporuje výše uvedeným lékařským zprávám, z nichž plyne, že žalobkyně neměla v roce 2017 akutní bolesti v souvislosti s dopravní nehodou. Tyto lékařské zprávy se nezmiňují o žádné bolesti, s výjimkou bolesti levé dolní končetiny a bolesti v bederní páteři. Podle závěrečné zprávy anonymizováno odborné léčebny pro děti a dospělé ze dne 25. 5. 2016 žalobkyně dokonce žádné bolesti neudávala. Z lékařských zpráv doktora jméno příjmení pak plyne, že v bolestech levé dolní končetiny a bolestech páteře se nejednalo o akutní fázi bolesti, nýbrž o doznívající, resp. přetrvávající bolest, která žalobkyni vznikla při dopravní nehodě, resp. při operacích po této nehodě.

30. Soud proto, vycházeje z odborného vyjádření anonymizována dvě slova a z výše uvedených lékařských zpráv o zdravotním stavu žalobkyně, došel k závěru, že z hlediska bolesti se zdravotní stav žalobkyně ustálil dne 25. 2. 2016 (dne 25. 5. 2016 žalobkyně už žádné bolesti neudává, v období od 28. 6. 2016 neudává akutní bolest, nýbrž bolest přetrvávající).

31. Neprovedené důkazy. Soud neprovedl následující důkazy:

31.1. rozsudkem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 31. 10. 2016 č. j. číslo jednací o odsouzení řidiče vozidla příjmení, neboť o této skutečnosti a o zavinění dopravní nehody tímto řidičem nebylo mezi účastnicemi sporu;

31.2. rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 7. 11. 2018 č. j. 18 Co 290/2018-106, neboť neměl význam pro rozhodnutí sporu; žalovaná jím pouze právně argumentovala, pokud jde o právní posouzení promlčení;

31.3. dopisy žalované ze dne 13. 2. 2020 a 15. 6. 2020, kterým žalovaná sdělila zástupkyni žalobkyně výši pojistného plnění, neboť o těchto skutečnostech nebylo mezi účastnicemi sporu;

31.4. znaleckým posudkem anonymizováno jméno příjmení, anonymizována dvě slova ze dne 7. 8. 2019 číslo znaleckým posudkem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, ze dne 13. 9. 2016 číslo protože se týkaly způsobu bodového ohodnocení bolestného, protože žalovaná ustoupila od své námitky týkající se způsobu hodnocení a jelikož je bodové ohodnocení nevýznamné s ohledem na promlčení uplatněného nároku.

32. Hodnocení důkazů. V řízení nevyšly najevo skutečnosti, které by zpochybňovaly zákonnost, pravdivost a věrohodnost provedených důkazů.

33. Soud nevyvodil žádné podstatné skutkové závěry z odborného vyjádření anonymizováno jméno jméno ze dne 3. 1. 2020, ve které se vyjadřuje ke stanovení odškodnění ztížení společenského uplatnění a neobsahuje významné údaje ohledně bolesti.

34. Závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně dne datum utrpěla při dopravní nehodě vážná zranění. Dopravní nehodu zavinil řidič vozidla značka automobilu, které v době nehody bylo pojištěno u žalované pojištěním odpovědnosti z provozu vozidla. Z hlediska bolesti, kterou žalobkyně utrpěla při dopravní nehodě, a kterou uplatnila k odškodnění v tomto řízení, se zdravotní stav žalobkyně ustálil dne 25. 2. 2016.

35. Právní hodnocení. Po právní stránce soud věc posoudil podle zákona číslo 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a podle zákona číslo 89/2012 Sb. občanského zákoníku.

36. Mezi účastnicemi nebylo sporu o právní možnosti žalobkyně požadovat po žalované pojistné plnění. Soud proto jen uvádí, že řidič, který zavinil nehodu, má jako pojištěný podle § 6 odstavce 2 písmena a) a písmena b) zákona č. 168/1999 Sb. právo, aby žalovaná jakožto pojistitel za něho uhradila v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku žalobkyni coby poškozené způsobenou škodu na zdraví. Žalobkyně má podle § 9 odst. 1 tohoto zákona právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u žalované.

37. Podle § 609 věty prvé občanského zákoníku nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

38. Podle § 610 odst. 1 věty prvé občanského zákoníku k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

39. Podle § 619 odst. 1 občanského zákoníku jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

40. Podle § 619 odst. 2 občanského zákoníku právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek jeho promlčecí lhůty anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

41. Podle § 620 odst. 1 občanského zákoníku okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

42. Podle § 626 občanského zákoníku u práva na pojistné plnění počne promlčecí lhůta běžet za jeden rok od pojistné události. To platí i v případě, kdy poškozenému vzniklo přímé právo na pojistné plnění vůči pojistiteli nebo v případě, kdy pojištěný uplatňuje vůči pojistiteli úhradu toho, co poškozenému poskytl při plnění povinnosti nahradit škodu nebo jinou újmu.

43. Podle § 629 odst. 1 promlčecí lhůta trvá tři roky.

44. Podle § 635 odst. 2 občanského zákoníku právo na pojistné plnění z pojištění odpovědnosti se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje.

45. Obecně se promlčením rozumí marné uplynutí doby stanovené v zákoně pro vykonání práva. Promlčením sice nárok nezaniká, ale nemůže být soudem přiznán, jestliže povinný namítl jeho promlčení. Pro promlčení běží dvě promlčecí lhůty: objektivní a subjektivní. Každá z nich začíná běžet a končí nezávisle na té druhé. Platí, že nárok je třeba uplatnit v době, kdy ještě běží obě lhůty, tj. jak lhůta objektivní, tak v jejím rámci lhůta subjektivní. Marným uplynutím jedné z těchto lhůt se nárok promlčuje, i když ještě běží i druhá promlčecí lhůta.

46. U práva na pojistné plnění je objektivní promlčecí lhůta stanovena v § 626 občanského zákoníku. Počíná běžet uplynutím 1jednoho roku od pojistné události, a to bez ohledu na vědomost osoby oprávněné čerpat pojistné plnění.

47. Počátek subjektivní lhůty je stanoven v § 635 odst. 2 občanského zákoníku: právo se promlčí nejpozději promlčením práva na náhradu škody nebo újmy, na kterou se pojištění vztahuje. Počátek subjektivní promlčecí lhůty je tedy určen ustanovením § 620 odst. 1 občanského zákoníku, podle kterého okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty zahrnují vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě.

48. U nároku na náhradu za bolest počíná subjektivní promlčecí lhůta okamžikem, kdy se zdravotní stav poškozeného ustálil a lze objektivně provést bodové ohodnocení bolesti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 12. 2015 sp. zn. 25 Cdo 3228/2014 dostupný na https://nsoud.cz).

49. V daném případě se zdravotní stav žalobkyně z hlediska bolesti ustálil dne 25. 2. 2016. Počínaje dnem 26. 2. 2016 počala běžet 3letá promlčecí lhůta (§ 629 odst. 1 o. z.), která skončila dne 25. 2. 2019. Žalobkyně uplatnila nárok žalobou dne 28. 1. 2020, tzn. po uplynutí subjektivní promlčecí lhůty.

50. Žalovaná namítla promlčení práva na pojistné plnění za odškodnění bolesti, a proto je soud povinen k němu podle § 610 odst. 1 o. z. přihlédnout.

51. Žalobkyně nevykonala právo v promlčecí lhůtě, její právo na pojistné plnění za odškodnění bolesti se promlčelo, a proto žalovaná není podle § 609 o. z. povinna plnit.

52. Není-li žalovaná povinna plnit, potom jí soud nemůže uplatněné právo na pojistné plnění přiznat. Z tohoto důvodu soud žalobu na pojistné plnění za odškodnění bolesti zamítl.

53. Náklady řízení. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 146 o. s. ř. (jde-li o část řízení, jež byla zastavena) a podle § 142 o. s. ř. Výši náhrady za právní zastoupení soud určil podle vyhlášky číslo 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t.“).

54. Žalobkyně se domáhala zaplacení celkem 1 642 819 Kč (100 %), z toho 556 601 Kč za pojistné plnění za odškodnění bolesti (33,88084 %), a 1 086 218 Kč za pojistné plnění za odškodnění ztížení společenského uplatnění (66,11915 %).

55. Žalobkyně vzala žalobu co do nároku na pojistné plnění za ztížení společenského uplatnění zpět, a to z toho důvodu, že žalovaná jí zaplatila velkou část tohoto pojistného plnění. V rozsahu zpětvzetí žaloby má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení podle § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř.

56. Žalovaná byla neúspěšná ohledně nároku na pojistné plnění za odškodnění bolesti ve výši 556 601 Kč, neboť soud v tomto rozsahu zamítl. V tomto rozsahu má žalovaná proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

57. Po vzájemném zápočtu (66,11915 % - 33,88084 %) má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 32,238 %.

58. Žalobkyni vznikly náklady v celkové výši 126 033,60 Kč; z toho je ⟪LB:lb_001⟫ -) částka 59 600 Kč za odměnu advokátce za 4 úkony právní služby, a to

59. Jde-li o náhradu nákladů na znalecký posudek ve výši 14 900 Kč, tak tuto náhradu soud žalobkyni nepřiznal. Část těchto nákladů ve výši 9 933 Kč, která připadala na posudek za bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění, žalovaná žalobkyni zaplatila. Zbývající část ve výši 4 967 Kč připadala na znalecký posudek na bodové ohodnocení odškodnění bolesti, a v této části žalobkyně nebyla neúspěšná, takže jí náhrada nákladů řízení nenáleží.

60. Soud dále žalobkyni nepřiznal náhradu za podání ze dne 3. 6. 2021 (založení znaleckého posudku), protože nejde o podání ve věci samé.

61. Z nákladů ve výši 126 033,60 Kč má žalobkyně právo na náhradu v rozsahu 32,238 %, což je 40 630,70 Kč. Soud proto na náhradě nákladů řízení žalobkyni přiznal tuto částku.

62. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokátky, která v tomto řízení zastupovala žalobkyni.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí.