OSPH08 27 C 40/2020-397

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem celé jméno řešitele ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: osobní údaje žalované ⟪LB:lb_007⟫ sídlem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_008⟫ zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno ⟪LB:lb_009⟫ sídlem adresa, PSČ obec a číslo ⟪LB:lb_010⟫ o zaplacení 1 017 714 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna žalobci zaplatit ⟪LB:lb_001⟫ -) částku 960 489 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ -) úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 960 489 Kč za dobu od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do ⟪LB:lb_001⟫ -) částky 57 225 Kč, ⟪LB:lb_002⟫ -) úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 57 225 Kč za dobu od datum do zaplacení.

III. Žalovaná je povinna na nákladech řízení žalobci zaplatit 269 689,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky JUDr. Ing. jméno příjmení.

1. vyjádření ze dne datum

2. účast na jednání dne datum

3. účast na jednání dne datum

106.3. v další řízení před soudem 1. stupně ve výši 84 203,90 Kč: ⟪LB:lb_001⟫ -) částka 61 900 Kč za 5 úkonů úkony právní služby:

4. vyjádření ze dne datum

5. účast na jednání dne datum ⟪LB:lb_001⟫ -) částka 6 190 Kč za 1 úkon ve výši ½ za účast na vyhlášení rozsudku, při sazbě 12 380 Kč za každý z úkonů podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu, ⟪LB:lb_002⟫ -) částka 1 500 Kč za náhradu hotových výdajů advokátky za výše uvedených 5 úkonů právní služby ve výši 300 Kč za každý úkon, ⟪LB:lb_003⟫ -) částka 14 613,90 Kč za náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.

6. podání ze dne datum

7. podání ze dne datum

8. účast na jednání dne datum při sazbě 12 380 Kč za každý z úkonů podle § 7 bodu 6 advokátního tarifu, ⟪LB:lb_001⟫ -) částka 2 400 Kč za náhradu hotových výdajů advokátce za uvedených 8 úkonů právní služby ve výši 300 Kč za každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, ⟪LB:lb_002⟫ -) částka 21 302,40 Kč na náhradu za 21% DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř.;

106.2. v řízení před odvolacím soudem ve výši 46 028,40 Kč: ⟪LB:lb_001⟫ -) částka 37 140 Kč za odměnu advokátce za 3 úkony právní služby:

9. Dopisem ze dne datum žalobce proti této své pohledávce ve výši 1 373 000 Kč započetl pohledávku právnická osoba ve výši 228 900 Kč, které právnická osoba zaplatila na„ nájemném“ za dobu od datum do datum, a ve výši 126 386 Kč, jež právnická osoba vznikla z titulu nesprávně vyúčtovaného a zaplaceného vodného a stočného. Zápočtem nedotčená část žalobcovy pohledávky činila 1 017 714 Kč.

10. Dne datum právnická osoba zanikla v důsledku fúze sloučením s žalovanou. Žalovaná je univerzální právní nástupkyní právnická osoba Na žalovanou tak přešel i dluh, jenž měla právnická osoba vůči žalobci.

11. Žalobce se v žalobě proti žalované domáhal vydání bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v době od datum do datum ve výši 1 017 714 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně za dobu od datum do zaplacení.

12. Vyjádření žalované. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Tvrdila, že ve věci není pasivně legitimována, protože právnická osoba v žalovaném období nemovitosti neužívala. Nemovitosti fakticky užívala anonymizováno právnická osoba Tato společnost za období od datum do datum uhradila žalobci celkem 889 503 Kč jako částku bezdůvodného obohacení.

13. Žalovaná neuznala ani zápočet částek 228 900 Kč a 126 380 Kč s tím, že v době od datum do datum stále existoval právní nájemní vztah, jenž byl založen nájemní smlouvou mezi žalobcem a právnická osoba Nájem nemovitostí trval i po dni datum, neboť došlo k prodloužení nájmu podle § 2230 o. z., které se aplikuje podle § 3073 o. z.

14. Žalovaná tvrdila, že minimálně do datum byly nemovitosti užívány jako restaurace, kterou provozovala žalovaná jednak sama a posléze zajišťoval provozování restaurace se svým obchodním partnerem anonymizováno právnická osoba právnická osoba užívala nemovitosti nejen do datum, ale i po tomto datu, minimálně do datum. Po celou dobu právnická osoba řádně hradila žalobci nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním nemovitosti.

15. Užívání nemovitostí právnická osoba po datu datum lze posuzovat jako konkludentní jednání, jež směřovalo ke změně nájemní smlouvy spočívající v prodloužení nájemní smlouvy, a to s poukazem na § 582 odst. 2 o. z. právnická osoba, po celou dobu trvání nájmu uhradila platby za služby. Žalobce rovněž jako pronajímatel prováděl vyúčtování dodávek vodného a stočného, které zasílal právnická osoba Na zájem žalobce prodloužit konkludentně nájem lze usuzovat z toho, že žalobce s předstihem neřešil s právnická osoba vyklizení nemovitosti, nýbrž až dne datum zaslal výzvu k vyklizení. Žalobce také neučinil žádné kroky před skončením nájmu, ale naopak přijímal pravidelné měsíční platby nájemného. Za změnou žalobcova postupu může být snaha dosáhnout vyššího nájemného. Na to lze usuzovat ze skutečnosti, že žalobce nechal právě v květnu 2017 vypracovat znalecký posudek, který žalobce předložil k důkazu. Tento znalecký posudek není použitelný, neboť znalec postupoval nesprávným způsobem.

16. Žalovaná také namítla promlčení uplatněného nároku. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.

17. Předcházející řízení. Soud ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne 1. 2. 2022 č. j. 27 C 40/2020-173. Tímto rozsudkem soud žalobě vyhověl, přičemž uplatněný nárok posoudil jako nárok na náhradu škody ve formě ušlého zisku.

18. K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 6. 9. 2022 č. j. 15 Co 173/2022-209 první rozsudek zrušil a věc vrátil soudu k dalšímu řízení.

19. Kompenzační námitka žalované. V dalším řízení žalovaná dne datum vznesla kompenzační námitku vůči uplatněnému nároku. Tvrdila, že v době od datum do datum hradila na účet žalobce nájemné ve výši 19 075 Kč měsíčně, které bylo sjednáno ve smlouvě o nájmu, a zaplatila tak žalobci celkem 190 750 Kč. Žalovaná vyzvala žalobce k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 190 750 Kč dopisem ze dne datum, který byl zaslán žalobci a jeho právní zástupkyni dne datum. Žalobce částku 190 750 Kč žalované nevrátil, přestože se jednalo o plnění bez právního důvodu, když nájem podle žalobcova tvrzení zanikl. Žalobce je v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení ve výši 190 750 Kč minimálně od datum, a proto žalované vzniká také nárok na zákonný úrok z prodlení. Ten za dobu od datum do datum činí 64 711 Kč. Žalovaná proto proti žalobcovu nároku na zaplacení 1 017 714 Kč započítala svůj nárok ve výši 255 461 Kč (190 750 Kč + 64 711 Kč).

20. Vyjádření žalobce ke kompenzační námitce. Žalobce proti kompenzační námitce namítal, že po koncentraci řízení, respektive v řízení před soudem prvního stupně po zrušení rozsudku soudem odvolacím, kdy nedošlo k úplnému prolomení koncentrace řízení, je nepřípustné uplatnění pohledávky k započtení proti žalobou vymáhané pohledávce, pokud je spojeno s nepřípustným uplatněním nových skutečností nebo důkazů; odkazoval při tom na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 1. 2020 sp. zn. 31 Cdo 1475/2020.

21. Proti započítávanému zákonnému úroku z prodlení žalobce namítal, že s ohledem na to, že podle § 1982 odst. 2 o. z. účinky započtení nastávají zpětně k okamžiku, kdy se aktivně a pasivně započítávané pohledávky staly způsobilé k započtení, není možné, aby od okamžiku účinku započtení vznikalo příslušenství pohledávek. V daném případě účinky započtení nastaly nejpozději ke dni datum. Žalovaná proto nemůže spolu s pohledávkou započítávat úrok z prodlení ve výši 64 711 Kč od datum do datum.

22. Žalobce mimoto nemůže být odpovědný za prodlení v době od datum do datum, neboť žalovaná již dne datum uplatnila tuto kompenzační námitku v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 5 C 343/2017, ke které však uvedený soud nepřihlédl z důvodu její předčasnosti. Domáhání se úroku z prodlení za takové situace je podle žalobce v rozporu s dobrými mravy.

23. Nakonec žalobce proti kompenzační námitce namítl promlčení pohledávky žalované s tím, že žalovaná vyzvala žalobce k úhradě 190 750 Kč dne datum, soudně vymahatelnou se stala dne datum, takže se promlčela dne datum. Žalobce poukázal rovněž na to, že žalovaná ho nikdy nevyzvala k úhradě uplatněného úroku z prodlení.

24. Zjištěné skutečnosti. Soud předesílá, že odvolací soud zrušil první rozsudek mj. proto, že soud prvního stupně sice správně seznámil účastníky se svým názorem, že projednávanou věc lze po právní stránce jinak (jako nárok na náhradu škody), ale že podle § 118 odst. 1, 3 o. s. ř. nepoučil účastníky o tom, že mají dotvrdit skutkové okolnosti, které dosud v řízení tvrzeny nebyly a z nichž by vyplynulo, že předmětem řízení má být jiný skutek. Soud konstatuje, že žalobce všechny rozhodné skutečnosti (porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, zavinění) tvrdil a prokázal již před vydáním prvního rozsudku, což je zřejmé z jeho odůvodnění. Nicméně soud, vázán právním názorem odvolacího soudu, v dalším řízení podle §118a odst. 1, 3 o. s. ř. vyzval na jednání konaném dne datum žalobce k doplnění tvrzení. Žalobce uvedl to samé, co uvedl v předcházejícím řízení. Soud došel k následujícím skutkovým zjištěním.

25. Žalobce má právo hospodařit s majetkem státu – pozemkem parc. číslo parc. číslo jehož součástí je stavba bez č. p./č. e. v katastrálním území Smíchov v obci obec. Prokazuje to„ Výpis z katastru nemovitostí, prokazující stav evidovaný k datu datum“.

26. Dne datum vznikla právnická osoba Prokazuje to„ Úplný výpis z obchodního rejstříku, vedeného název soudu, anonymizována tři slova číslo“.

27. Dne datum žalobce a právnická osoba spolu uzavřeli smlouvu, kterou žalobce pronajal právnická osoba nemovitosti na dobu určitou – od datum do datum. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Obsah nájemní smlouvy prokazuje kopie„ Smlouvy o nájmu pozemků“ mezi žalobcem a právnická osoba ze dne datum.

28. Dne datum žalobce a právnická osoba spolu uzavřeli dodatek číslo ke smlouvě o nájmu. Tímto dodatkem s účinností od datum změnili specifikaci předmětu nájmu a výši nájemného. Tato skutečnost byla mezi účastníky nesporná. Obsah tohoto dodatku prokazuje kopie„ Dodatku číslo ke smlouvě o nájmu pozemku číslo ze dne datum“ mezi žalobcem a právnická osoba ze dne datum s přílohou (snímek mapy katastrální).

29. Dne datum žalobce a právnická osoba spolu uzavřeli smlouvu o smlouvě budoucí. V této smlouvě smluvní strany, (srozuměny s tím, že k nemovitostem je uzavřena smlouva o nájmu na dobu do datum, (se pro případ, že stávající smlouva o nájmu bude skončena, dohodly, že společně uzavřou smluvní ujednání pro umožnění užívání nemovitostí na dobu v délce 5 let; cena za toto smluvní užívání bude stanovena na základě znaleckého posudku nebo na základě cenových předpisů.

29.1. Žalovaná v odvolání proti prvnímu rozsudku namítala, že soud v rozporu s ustanovením § 120 o. s. ř. vyzval žalobce k předložení této smlouvy o smlouvě budoucí, kterou žalobce k důkazu nenavrhoval. Žalovaná však přehlíží, že žalobce už v nedatovaném podání, jež bylo doručeno soudu dne datum (a zástupci žalované dne datum) tvrdil, že žalobce měl za trvání nájemní smlouvy s právnická osoba uzavřenu smlouvu o budoucí smlouvě nájemní s právnická osoba Totéž žalobce tvrdil prostřednictvím své zástupkyně na jednání dne datum, na němž byl přítomen zástupce žalované. Provedení důkazu smlouvou o smlouvě budoucí tedy vyplývalo ze spisu. Soud tudíž provedl tento důkaz v souladu s ust. § 120 odst. 2 věty prvé o. s. ř. Navíc šlo o tvrzení, které bylo podstatné pro rozhodnutí věci, k němuž byl soud povinen přihlédnout, přičemž žalobce tehdy k jeho prokázání neoznačil důkaz. Soud proto tehdy vyzval žalobce k předložení této smlouvy v souladu s § 118a odst. 3 o. s. ř.; pokud by tak soud neučinil, zatížil by tím řízení vadou, která by měla za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

29.2. Žalovaná na jednání konaném dne datum vyjádřila pochybnosti týkající se pravosti této smlouvy o smlouvě budoucí. Tyto pochybnosti prý vyplývají zejména z nelogičnosti uzavření takové smlouvy již v roce 2013, tedy 4 roky před plánovaným skončením nájemního vztahu. Okolnosti uzavření této smlouvy podle žalované zvýrazňuje i skutečnost, že právnická osoba nikdy restauraci neprovozovala, pouze pak postoupila nájemní smlouvu na anonymizováno právnická osoba Vlastnická struktura právnická osoba není známa. Tato společnost nikdy neměla živnostenské oprávnění pro provozování restaurace. S touto společností neměla být nájemní smlouva nikdy uzavřena.

29.3. Soud má uzavření smlouvy o smlouvě budoucí za prokázané. Žalovaná zpochybňovala pravost této smlouvy, ale neměla pro to hmatatelný důvod. Pravost smlouvy měly zpochybnit žalovanou označené důkazy:„ Seznam smluv uzavřených žalobkyní v roce 2013“, výslechy jméno příjmení a celé jméno svědka, kteří tuto smlouvu podepsali za právnická osoba, údaje o právnická osoba v živnostenském rejstříku a v obchodním rejstříku a článek na serveru webová adresa ze dne datum s názvem„ obec a číslo se anonymizováno o anonymizována dvě slova s anonymizováno, který zastupuje její anonymizována dvě slova příjmení“.

29.4. Označené důkazy pravost smlouvy o smlouvě budoucí nijak nezpochybnily. Jak je odůvodněno na jiném místě, seznam smluv uzavřený žalobcem v roce 2013 naopak prokazuje pravost smlouvy o smlouvě budoucí.

29.5. Soud vyslechl svědka příjmení celé jméno svědka, ale jeho výpověď pravost smlouvy o smlouvě budoucí spíš potvrdila, než vyvrátila, neboť svědek potvrdil svůj podpis na této smlouvě. V ostatním byla jeho výpověď nepoužitelná, protože svědek si údajně skoro na nic nepamatoval.

29.6. Údaje o právnická osoba v živnostenském rejstříku a v obchodním rejstříku pravost smlouvy o smlouvě budoucí nezpochybňují, neboť k ní nemají žádný vztah. Je sice skutečností, že tato společnost neměla živnostenské oprávnění k provozování restaurace, ale z toho automaticky neplyne, smlouva o smlouvě budoucí není pravá. Neplyne to ani nepřímo, jelikož za situace, kdy nemovitosti byly obsazeny právnická osoba, nebylo jisté, jestli právnická osoba bude moci restauraci vůbec v nemovitostech provozovat, přičemž tato společnost mohla živnostenské oprávnění získat kdykoli později. Absence živnostenského oprávnění proto neukazuje na nepravost smlouvy o smlouvě budoucí.

29.7. Článek na serveru webová adresa nemá ke smlouvě o smlouvě budoucí žádný vztah, takže o ne/pravosti smlouvy nic nevypovídá.

29.8. Obdobně to platí o údajně nejasné vlastnické struktuře právnická osoba Mimoto, ať už byla vlastnická struktura společnosti jasná, nebo ne, nic to nemění na skutečnosti, že tato společnost smlouvu o smlouvě budoucí uzavřela prostřednictvím členů svého statutárního orgánu. Z dalších skutečností je pak zřejmé, že smlouva o smlouvě budoucí byla realizována, a to je dalším dokladem její pravosti.

29.9. Skutečnost, že smlouva o smlouvě budoucí byla skutečně uzavřena, a to v době, která je v ní uvedena, naproti tomu prokazuje samotné písemné vyhotovení této smlouvy s podpisy žalobcova ředitele a dvou členů představenstva právnická osoba Jeden z nich, svědek příjmení celé jméno svědka, potvrdil pravost svého podpisu na smlouvě.

29.10. Pravost této smlouvy včetně doby jejího uzavření dále prokazuje dopis právnická osoba žalobci ze dne datum („ Věc: žádost o uzavření smlouvy o budoucí smlouvě nájemní“). V tomto dopisu právnická osoba žádá žalobce o uzavření smlouvy o smlouvě budoucí s tím, že tato společnost má zájem uzavřít nájemní smlouvu k nemovitostem, ve kterých se nachází restaurace právnická osoba anonymizováno, s níž končí nájemní vztah v 1. čtvrtletí roku 2017, s tím, že po ukončení tohoto nájmu má právnická osoba zájem vstoupit se žalobcem do nájemního vztahu a pokračovat ve stejném využití těchto prostorů. Podle podacího razítka byl tento dopis doručen žalobci dne datum, čili 3 měsíce před tím, než byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena.

29.11. Ve prospěch pravosti smlouvy o smlouvě budoucí dále svědčí žalovanou požadovaný„ seznam smluv žalobce za rok 2013“, totiž„ Částečný opis seznamu anonymizována tři slova“. Podle tohoto seznamu je smlouva o smlouvě budoucí součástí souvislé číselné a časové řady různých smluv, které žalobce uzavřel v roce 2013, což prokazuje její existenci i to, že nebyla vyhotovena dodatečně někdy později.

29.12. Pro pravost smlouvy o smlouvě budoucí svědčí dále printscreen obrazovky anonymizována tři slova. Podle údajů, které jsou tam zobrazeny, byla smlouva o smlouvě budoucí uzavřena dne datum s tím, že záznam byl založen dne datum a ukončen dne datum s tím, že z této smlouvy vzešla nájemní smlouva ze dne datum.

29.13. Soud shrnuje, že ve prospěch pravosti a pravdivosti smlouvy o smlouvě budoucí svědčí písemné vyhotovení této smlouvy ve spojení s výpovědí svědka příjmení celé jméno svědka v souvislosti se„ Žádostí o uzavření smlouvy o budoucí smlouvě nájemní“ ze dne datum,„ Částečným opisem seznamu anonymizována tři slova“ a printscreenem„ anonymizována tři slova“. Naproti tomu námitky poukazující na nesmyslnost uzavření smlouvy o smlouvě budoucí v předstihu, na nedostatek živnostenského oprávnění ze strany právnická osoba a nesouvisející článek na internetovém serveru nemají přesvědčivost, natož důkazní váhu, aby nad uvedenými důkazy převážily.

30. Dne datum spolu žalobce a právnická osoba uzavřeli dodatek číslo ke smlouvě o nájmu pozemku. Tímto dodatkem s účinností od datum změnily specifikaci předmětu nájmu, účel nájmu a výši nájemného. Tato skutečnost byla nesporná. Obsah dodatku číslo prokazuje kopie„ dodatku číslo ke smlouvě o nájmu pozemku číslo – anonymizováno ze dne datum ve znění dodatku číslo ze dne datum“ mezi žalobcem a právnická osoba ze dne datum s přílohou (snímek mapy katastrální).

31. Dopisem ze dne datum žalobce vyzval právnická osoba k vyklizení a předání předmětu nájmu ze smlouvy o nájmu ze dne datum, a to do 30 dnů ode dne doručení této výzvy s tím, že uplynula sjednaná doba nájmu. Prokazuje to kopie žalobcova dopisu ze dne datum („ Výzva k vyklizení a předání předmětu nájmu ze smlouvy o nájmu pozemků ze dne datum číslo“. Tento dopis byl doručen právnická osoba nejpozději dne datum, neboť zástupce právnická osoba na tento dopis reagoval ve svém dopisu ze dne datum.

32. Dopisem ze dne datum zástupce právnická osoba odpověděl na žalobcův dopis ze dne datum, že nájem i nadále trvá a že právnická osoba nehodlá předmět nájmu do 30 dnů vyklidit a předat. Prokazuje to dopis anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno ze dne datum žalobci („ Odpověď na výzvu k vyklizení a předání předmětu nájmu ze smlouvy o nájmu pozemků ze dne datum“).

33. Dopisem ze dne datum žalobcova zástupkyně vyzvala právnická osoba k vyklizení a předání předmětu nájmu ze smlouvy o nájmu. Prokazuje to dopis žalobcovy zástupkyně ze dne datum („ Výzva k vyklizení a předání předmětu nájmu ze smlouvy o nájmu pozemků ze dne datum číslo“ a kopie dodejky jejíž převzetí bylo potvrzeno dne datum. Doručení dopisu kromě toho prokazuje dopis zástupce právnická osoba ze dne datum, v němž reagoval na dopis ze dne datum.

34. Dopisem ze dne datum zástupce právnická osoba sdělil žalobcově zástupkyni mimo jiné, že předmět nájmu nebyl přenechán do užívání třetí osoby, jelikož jej i nadále užívá v souladu s nájemní smlouvou nájemce. Prokazuje to dopis anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno, ze dne datum („ Odpověď na dopis ze dne datum“).

35. Dne datum vypracoval znalecký ústav – obec škola anonymizováno v obec, anonymizována tři slova, znalecký posudek. V tomto posudku znalecký ústav odhadl tržní výši nájemného za užívání nemovitostí ke dni datum ve výši 1 373 000 Kč za rok. Prokazuje to kopie znaleckého posudku –„ Odhad tržní výše nájemného pozemku a stavby“ obec školy anonymizováno v obec, anonymizována tři slova ze dne datum č. číslo 2017.

36. Dne datum žalobce a právnická osoba spolu uzavřeli nájemní smlouvu, kterou žalobce přenechal nemovitosti k dočasnému úplatnému užívání společnosti právnická osoba za nájemné 114 417 Kč měsíčně bez DPH, a to na dobu 5 let ode dne předání a převzetí předmětu nájmu. Prokazuje to kopie„ Nájemní smlouvy číslo 2017“ mezi žalobcem a právnická osoba ze dne datum.

37. Dopisem ze dne datum žalobcova zástupkyně požádala právnická osoba, aby vyklidila neprodleně užívané nemovitosti a předala je vyklizené pronajímateli. Prokazuje to dopis žalobcovy zástupkyně ze dne datum („ Odpověď na dopis ze dne datum“). Dopis byl doručen zástupci právnická osoba, což plyne z jeho dopisu ze dne datum.

38. Dopisem ze dne datum zástupce právnická osoba sdělil zástupkyni žalobce, že nájem trvá i nadále a že předmět nájmu nebyl přenechán do užívání třetí osobě. Prokazuje to dopis anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno ze dne datum („ Odpověď na dopis ze dne datum“).

39. Dne datum spolu žalobce a anonymizováno právnická osoba uzavřeli dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři. V této dohodě anonymizováno právnická osoba potvrdila, že od datum dosud užívá fakticky a výlučně nemovitosti k provozování restaurace. Dále uznala co do důvodu a výše dluh vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí bez právního důvodu v období od datum do datum ve výši 889 503 Kč. Výše bezdůvodného obohacení byla stanovena na základě znaleckého posudku anonymizována čtyři slova při obec škole anonymizováno v obec ze dne datum č. číslo 2017. Prokazuje to kopie„ Dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři“ mezi žalobcem a anonymizováno právnická osoba ze dne datum.

40. Dne datum uzavřely právnická osoba a anonymizováno právnická osoba Touto dohodou právnická osoba převedla na anonymizováno právnická osoba veškerá svá práva a povinnosti z nájemní smlouvy číslo 2017 ze dne datum, kterou právnická osoba uzavřela se žalobcem. Prokazuje to kopie„ Dohody o postoupení smlouvy“ mezi právnická osoba a anonymizováno právnická osoba ze dne datum.

41. Žalovaná tvrdila, že v období od datum do datum hradila na žalobcův účet nájemné ve výši sjednané ve smlouvě o nájmu. Žalovaná to učinila nesporným. Soud proto ze shodných tvrzení účastníků vzal za zjištěné, že žalovaná na úhradu„ nájemného“ poukázala na účet žalobce dne datum částku 19 075 Kč (nájemné 10. 3. až datum), dne datum částku 19 075 Kč (nájemné 11. 4. až datum), dne datum částku 19 075 Kč (nájemné 12. 5. až datum), dne datum částku 19 075 Kč (nájemné 13. 6. až datum), dne datum částku 19 075 Kč (nájemné 14. 7. až datum), dne datum částku 19 075 Kč (nájemné 14. 8. až datum), dne datum částku 19 075 Kč (nájemné 13. 9. až datum), dne datum částku 19 075 Kč (nájemné 13. 10. až datum), dne datum částku 19 075 Kč (nájemné 14. 11. až datum) a dne datum částku 19 075 Kč (nájemné datum až datum). Tyto skutečnosti prokazuje rovněž„ výpis transakcí“ právnická osoba, právnická osoba s.r.o.

42. Dopisem ze dne datum právnická osoba vyzvala žalobce k vydání bezdůvodného obohacení, které mělo žalobci vzniknout úhradou shora uvedených částek. Prokazuje to kopie dopisů právnická osoba ze dne datum žalobci a zástupkyni žalobce („ Věc: výzva k vydání bezdůvodného obohacení“ a„ příjmení zpráva“ o doručení výzvy k vydání bezdůvodného obohacení dne datum.

43. Dopisem ze dne datum žalobce vyzval právnická osoba k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 1 373 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v období od datum do datum. Prokazuje to kopii žalobcova dopisu ze dne datum („ Výzva k zaplacení bezdůvodného obohacení“) s přílohou /„ Běžný daňový doklad (faktura) ze dne datum Dopis byl doručen právnická osoba dne datum, což prokazuje„ Detail zprávy“ k datové schránce.

44. Dopisem ze dne datum žalobce započítal svou pohledávku ve výši 1 373 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v době od datum do datum proti pohledávce právnická osoba vzniklé z nesprávně zaplaceného nájemného za užívání nemovitostí v téže době ve výši 228 900 Kč a z titulu nesprávně vyúčtované a zaplacené částky vodného a stočného ve výši 126 386 Kč. Prokazuje to žalobcův dopis ze dne datum („ Jednostranný zápočet pohledávek“). Dopis byl doručen právnická osoba dne datum, což prokazuje„ Doručenka datové zprávy“.

45. Dne datum zanikla právnická osoba v důsledku fúze sloučením do nástupnické právnická osoba gastro právnická osoba, – tedy do žalované. Na žalovanou jako nástupnickou společnost přešlo jmění zanikající právnická osoba s.r.o. Prokazují to„ Úplný výpis z obchodního rejstříku vedeného název soudu anonymizována tři slova číslo“ (právnická osoba), a„ Výpis z obchodního rejstříku vedeného název soudu anonymizována tři slova číslo“ (anonymizováno gastro právnická osoba).

46. Dne datum vynesl Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudek, kterým zastavil řízení v části, v níž se žalobce proti žalované domáhal vyklizení nemovitostí, a kterým soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 260 000 Kč. Řízení o vyklizení soud zastavil z toho důvodu, že žalobce vzal v tomto rozsahu žalobu zpět. Prokazuje to kopie rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 8. 2021 č. j. 5 C 343/2017-323. Mezi účastníky bylo nesporné, že rozsudek ještě nenabyl právní moci.

47. Dne datum na objednávku žalované vyhotovil znalec příjmení jméno příjmení znalecký posudek, kterým na otázku, jaká je obvyklá cena, případně tržní hodnota, nájemného předmětu posudku s ohledem na lokalizaci a aktuální účel užití k datu datum, odpověděl, že obvyklá (tržní hodnota), cena předmětu posudku k datu datum je 555 800 Kč. Prokazuje to kopie„ Znaleckého posudku“ Ing. jméno příjmení ze dne datum číslo položky číslo.

48. Neprokázané skutečnosti. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalované, že žalobcovo chování představovalo konkludentní jednání, které směřovalo k prodloužení nájemní smlouvy.

48.1. jméno skutečnost, že po skončení doby nájmu se za užívání nemovitosti platilo„ nájemné“ ve výši stanovené v nájemní smlouvě, k prokázání tohoto tvrzení nestačí. O nájemné nešlo, protože po skončení doby nájmu zanikla účinnost nájemní smlouvy, přičemž za užívání nemovitostí po skončení doby nájmu musela žalovaná poskytovat žalobci náhradu; placení této náhrady proto automaticky neznamená, že v úmyslu žalobce bylo změnit nájemní smlouvu, pokud jde o dobu nájmu.

48.2. Shora uvedené platí i pro placení vodného a stočného, které žalobce fakturoval právnická osoba za období od datum do datum; právnická osoba musela za tyto služby platit, ať už byla nájemcem nebo ne, neboť tyto služby jí byly poskytnuty. Tím spíše to také platí pro úhrady žalované za dodávky elektřiny a za svoz a zneškodnění odpadů, protože žalovaná je ani neplatila žalobci, ale svým dodavatelům: fakturami za elektřinu ze dne datum a datum bylo prokázáno, že odběratelem elektřiny byla právnická osoba; fakturami ze dne datum, datum, datum, datum a datum bylo prokázáno, že dodavatelem komunálních služeb byla právnická osoba

48.3. Proti tvrzení žalované o konkludentním prodloužením doby nájmu stojí smlouva o smlouvě budoucí ze dne datum mezi žalobcem a právnická osoba, (podle které chtěl žalobce po skončení nájmu dne datum přenechat nemovitosti do užívání právnická osoba, (v souvislosti s výzvou k vyklizení a předání předmětu nájmu ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum a s nájemní smlouvou mezi žalobcem a právnická osoba ze dne datum. Z uvedených listin je zřejmé, že žalobce neměl v úmyslu prodloužit nájemní vztah s právnická osoba

49. Soud nemá za prokázáno tvrzení žalované, že anonymizováno právnická osoba má dluhy na nájemném od roku 2018 z důvodu výše nájemného. Žalovaná z tohoto tvrzení vyvozovala, že výše nájemného, kterou mezi sebou sjednali žalobce a právnická osoba bylo nereálně vysoké (a že tedy není ziskem, který žalobci ušel).

49.1. Žalovaná toto tvrzení prokazovala kopiemi„ Smlouvy o postoupení smlouvy mezi žalobcem, anonymizováno právnická osoba a právnická osoba číslo anonymizováno číslo, výpisem z obchodního rejstříku právnická osoba,„ Nájemní smlouvou číslo“ mezi žalobcem a anonymizováno právnická osoba,„ Uznání dluhu a dohody o splátkovém kalendáři“ mezi žalobcem a anonymizováno právnická osoba číslo anonymizováno číslo,„ Uznáním dluhu a dohodou o splátkovém kalendáři“ mezi žalobcem a anonymizováno právnická osoba číslo anonymizováno číslo,„ Uznáním dluhu a dohodou o splátkovém kalendáři“ mezi žalobcem a anonymizováno právnická osoba číslo PVL číslo.

49.2. Podle těchto listin sice vznikly anonymizováno právnická osoba v souvislosti s nájmem dluhy. Nijak z nich ale neplyne, že příčinou těchto dluhů byla nereálně vysoká výše nájemného. Z označených uznání dluhu a dohod o splátkovém kalendáři naproti tomu plyne, že dluhy vznikly v důsledku státem přijatých krizových či mimořádných, opatření v souvislosti s prokázáním výskytu a šířením Coronaviru (SARS-COV-2) na území ČR; nešlo přitom jen o dluhy na nájemném, ale také na vodném a stočném.

50. Hodnocení důkazů. V řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by zpochybnily provedené důkazy. Soud má proto provedené důkazy za zákonné, pravdivé a věrohodné. K věrohodnosti smlouvy o smlouvě budoucí se soud vyjadřuje výše.

51. Uvedené hodnocení důkazů platí i o znaleckém posudku obec školy anonymizováno v obec ze dne datum č. číslo 2017. K tomu soud dodává, že nemá o správnosti tohoto znaleckého posudku žádné pochybnosti. Znalecký posudek vypracoval renomovaný znalecký ústav za účelem objektivního zjištění tržní výše nájemného státu, a to nikoli proto, aby sloužil jako důkaz v soudním řízení. O správnosti závěru tohoto znaleckého posudku svědčí, že nemovitosti bylo za určené nájemné posléze reálně pronajaty, k čemuž by nedošlo, kdyby výše nájemného byla určena v neadekvátně vysokém rozsahu. Toto nájemné akceptovala jak právnická osoba, tak anonymizováno právnická osoba a ostatně i právnická osoba Soud proto nepochybuje o správnosti tohoto znaleckého posudku, a to ani s ohledem na závěry znaleckého posudku Ing. jméno příjmení ze dne datum.

52. Znalecký posudek Ing. jméno příjmení ze dne datum č. položky číslo naproti tomu byl vypracován na objednávku žalované cíleně pro účely soudního řízení, což poněkud snižuje jeho váhu oproti znaleckému posudku anonymizováno, který za tímto účelem vypracován nebyl. Soud souhlasí s námitkami žalobce, již na straně 10 znaleckého posudku se negativním způsobem hodnotí lokalita nemovitostí, ačkoli jde o lokalitu na nábřeží v samotném centru metra s výhledem na významné, moderní a historické budovy. Pochybné je rovněž srovnání restaurace v této lokalitě s nájemným v lokalitách v částech obec, část obce, část obce, obec, část obce, apod., které jsou zcela jiného charakteru a nejsou tolik vyhledávány jako restaurace v centru města. Soud se také ztotožňuje s výhradami proti použití koeficientu ve sloupci K2 poloha, lokalita, kdy znalec navíc v případě 19 z 20 posuzovaných nemovitostí použil koeficient menší než 1, který dále snížil o jednotkovou cenu, z níž následně vycházel pro určení obvyklé ceny nájemného v posuzované lokalitě. U všech 20 analyzovaných lokalit navíc jednotkovou cenu nájemného ponížil o koeficient K5 záplavové území, tedy tento aspekt hodnotil zvlášť, a nemůže jím být způsobeno ponížení koeficientu poloha lokality. Znalec také při hodnocení situace na trhu nezohlednil, že v roce 2017 před pandemií Covid byl mnohem větší zájem o pronájmy podnikatelských prostor restauračních zařízení, než v době pandemie, kdy mnoho provozů skončilo provoz a nabídka byla vyšší a poptávka naopak nižší. Sám znalec snížil hodnotu svého závěru tím, že odhadoval obvyklou cenu na 555 800 Kč s pravděpodobností 85 %. Znalecký posudek Ing. příjmení je proto obsahově nepřesvědčivý a není schopen zpochybnit závěry znaleckého posudku obec školy ekonomické. Z tohoto důvodu soud tohoto znalce nevyslechl, protože výslechem znalce by uvedené nedostatky neodstranily.

53. Neprovedené důkazy. Soud neprovedl důkaz výslechem jméno příjmení a jméno příjmení, kterými žalovaná chtěla prokázat, že žalobce nečinil před skončením nájmu kroky k vyklizení nemovitostí, ale přijímal bez dalšího pravidelné měsíční platby nájemného, a že za změnou postupu žalobce mohla být snaha dosáhnout vyššího nájemného.

53.1. Soud neprovedl tyto důkazy, protože skutečnost, že žalobce nečinil žádné kroky k vyklizení nemovitostí před skončením nájmu, bylo nesporné. Žalobce ostatně takové kroky činit nemusel, protože právnická osoba musela po skončení doby nájmu vyklidit nemovitosti bez dalšího. Námitka žalované, že vyklizení nemovitosti nelze zajistit ze dne na den, je zcela nedůvodná, protože doba nájmu byla předem sjednána v nájemní smlouvě, takže právnická osoba se na vyklizení mohla dostatečně předem připravit. To platí tím spíše, že si žalobce a právnická osoba ve smlouvě o nájmu výslovně sjednaly vyloučení prodloužení nájmu.

53.2. Ke změně chování žalobce nedošlo. To bylo prokázáno smlouvou o budoucí smlouvě ze dne datum, ze které plyne, že žalobce již v uvedené době měl v úmyslu po skončení doby nájmu pronajmout nemovitosti někomu jinému.

53.3. Skutečnost, že žalobce nechal v květnu 2017 vypracovat znalecký posudek, naopak svědčí proti tvrzení žalované, neboť to byl podklad pro stanovení nájemného pro nového nájemce, což plyne i z uvedené smlouvy o smlouvě budoucí. Případná snaha dosáhnout vyššího nájemného je legitimní. Z uvedeného plyne, že výslech jmenovaných by byl nadbytečný. Soud proto tento důkaz neprovedl.

54. Soud neprovedl důkaz revizním znaleckým posudkem, jehož podání navrhovala žalovaná, a to z důvodů, které jsou uvedeny výše v odstavci 51; jelikož soud nenechal vypracovat znalecký posudek, logicky neprovedl ani důkaz výslechem revizního znalce. Z důvodů uvedených v odst. 52 soud pro nadbytečnost nevyslechl také znalce příjmení příjmení.

55. Soud nevyslechl svědkyni jméno příjmení, jež měla vypovídat o okolnostech uzavření smlouvy o budoucí smlouvě nájemní mezi žalobcem a právnická osoba, neboť tato svědkyně už nežije.

56. Závěr o skutkovém stavu. Žalobce měl a má právo hospodařit s nemovitostmi, jež jsou majetkem státu. Dne datum spolu žalobce a právnická osoba uzavřeli smlouvu o nájmu, kterou žalobce pronajal právnická osoba nemovitosti na dobu určitou od datum do datum. Dne datum žalobce uzavřel s právnická osoba smlouvu o budoucí smlouvě, ve které se dohodli, že pro případ, že stávající smlouva o nájmu bude skončena z důvodů stanovených smlouvou o nájmu, uzavřou spolu smluvní ujednání o umožnění užívání nemovitostí, a to za cenu stanovenou na základě znaleckého posudku nebo cenových předpisů. Žalobce se s právnická osoba ani se žalovanou nedohodl na prodloužení nájmu, a to ani konkludentně. Po uplynutí doby nájmu dne datum právnická osoba nemovitosti nevyklidila a nepředala žalobci, nýbrž je i nadále užívala. Užívala je i v době od datum do datum. (příjmení jiné) v uvedené době právnická osoba umožnila anonymizováno právnická osoba, aby anonymizováno právnická osoba využila nemovitosti k provozování restaurace. Žalobce vyzýval právnická osoba k vyklizení nemovitostí dopisy ze dne datum a ze dne datum. Dne datum spolu žalobce a anonymizováno právnická osoba uzavřeli dohodu o uznání dluhu a splátkovém kalendáři, v níž anonymizováno právnická osoba potvrdila, že od datum užívá nemovitosti k provozování restaurace; uznala dluh vůči žalobci z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí bez právního důvodu v období od datum do datum ve výši 889 503 Kč. Dne datum uzavřely právnická osoba a anonymizováno právnická osoba dohodu, kterou právnická osoba převedla na anonymizováno právnická osoba svá práva a povinnosti z nájemní smlouvy k nemovitostem ze dne datum. Dopisem ze dne datum žalobce vyzval právnická osoba k zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 1 373 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v období od datum do datum. Dopisem ze dne datum žalobce započítal svou pohledávku ve výši 1 373 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení za užívání nemovitostí v době od datum do datum proti pohledávce právnická osoba vzniklé z nesprávně zaplaceného nájemného za užívání nemovitostí v téže době ve výši 228 900 Kč a z titulu nesprávně vyúčtované a zaplacené částky vodného a stočného ve výši 126 386 Kč. Dne datum právnická osoba zanikla v důsledku fúze sloučením do nástupnické společnosti, kterou je žalovaná; na žalovanou přešlo jmění zanikající právnická osoba Žalovaná přes žalobcovu výzvu nezaplatila zcela náhradu za užívání nemovitostí od datum do datum.

57. Právní posouzení. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení 1 017 714 Kč jako náhrady za užívání nemovitostí právnická osoba s.r.o. v době od datum do datum; pokud by nešlo o nárok z titulu náhrady škody, pak je podle žalobce na místě posoudit jeho nárok jako nárok z titulu bezdůvodné obohacení. Žalovaná mj. namítala, že není zřejmé, z jakého právního důvodu se žalobce domáhá svého nároku. Pokud by se v uplatněném nároku jednalo o náhradu škody, tak o škodě je možné uvažovat teprve od datum, kdy došlo k uzavření nájemní smlouvy mezi žalobcem a právnická osoba Podle soudu je zřejmé, že žalobce se nároku domáhal z titulu náhrady škody, popřípadě z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

58. Soud uplatněný nárok posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, neboť měl vzniknout v době účinnosti tohoto zákona. Práva a povinnosti ze smlouvy o nájmu pozemků mezi žalobcem a právnická osoba ze dne datum, zejména otázku obnovení této nájemní smlouvy, soud posoudil podle zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku.

59. Doba nájmu. Žalobce smlouvu o nájmu pozemků ze dne datum pronajal právnická osoba nemovitosti na dobu určitou 5 let od datum do datum. V článku V odstavci 4 této smlouvy se smluvní strany výslovně dohodly na vyloučení možnosti uplatnění ustanovení § 676 odst. 2 občanského zákoníku, tzn. vyloučení možnosti obnovení této nájemní smlouvy po skončení nájmu za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně.

60. V ustanovení § 676 odst. 2 obč. zák. jde o dispozitivní ustanovení, což vyplývá z účelu celého § 676 občanského zákoníku (§ 2 odst. 3). Obnovu nájmu proto mohou smluvní strany vyloučit, tedy nájemní smlouva může obsahovat ustanovení, která vylučuje obnovu nájmu sjednaného na dobu určitou.

61. Vzhledem k výše uvedenému sjednaná doba nájmu nemovitostí skončila dne datum. Žalovaná neprokázala, že by nájem byl prodloužen dohodou smluvních stran, a to ani konkludentně. Uplynutím sjednané doby nájmu nájem skončil. Po skončení nájmu byl nájemce povinen nemovitosti vyklidit, neboť k jejich dalšímu užívání neměl žádné právo.

62. Náhrada škody. Soud uplatněný nárok primárně prosoudil jako nárok na náhradu škody. Soud přitom nerozhodoval o změně žaloby, protože to žalobce nenavrhl, a jelikož toho v případě, že soud po právní stránce posoudil věc jinak, není třeba. Není ostatně jasné, jak by takové rozhodnutí mělo znít a jak by pak soud mohl věc posoudit primárně jako nárok na náhradu škody, popř. sekundárně jako nárok na náhradu za bezdůvodné obohacení.

63. Judikatura Nejvyššího soudu zdůrazňuje, že je nutné rozlišovat mezi nároky z bezdůvodného obohacení a nároky z jiných titulů, přičemž podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení nelze posuzovat případy, které jsou upraveny v jiných ustanoveních zákona. Právní úpravu bezdůvodného obohacení je třeba považovat za subsidiární a aplikovatelnou pouze tehdy, je-li naplněna některá ze skutkových podstat vymezených v ustanovení § 451 obč. zák. a není-li zároveň k dispozici zvláštní právní úprava. Bylo-li v řízení prokázáno, že kvůli protiprávnímu jednání žalovaných žalobce nemohl využít konkrétních nabídek na uzavření nájemních smluv, a nedošlo tak k rozmnožení majetku žalobce v rozsahu, v jakém by se dalo s ohledem na pravidelný běh událostí očekávat, není důvod odklánět se od závěru, že žalobci vznikla škoda spočívající v ušlém zisku odpovídajícímu nájemnému, které by jinak mohl obdržet (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2003 sp. zn. 25 Cdo 676/2001 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 12. 2021 sp. zn. 25 Cdo 463/2020, jež jsou dostupné na webová adresa, a rozhodnutí v nich citovaná). Tato judikatura se uplatní i v podmínkách nového občanského zákoníku.

64. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

65. Podle § 2913 odst. 1 o. z. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

66. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

67. Podle § 2952 o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

68. Porušení povinnosti. V daném případě právnická osoba po skončení doby nájmu nevyklidila nemovitosti, nýbrž je dále užívala. Tím porušila svou povinnost nemovitosti vyklidit.

69. Vznik škody. Žalobce prokázal, že po dni datum, kdy právnická osoba zaniklo právo nájmu, žalobce hodlal a měl reálnou možnost pronajmout nemovitosti právnická osoba Žalobci tak vznikla škoda ve formě ušlého zisku, totiž nájemného, jež by ode dne datum dostával od právnická osoba

70. Příčinná souvislost. Mezi porušením povinnosti právnická osoba a žalobcovou škodou je příčinná souvislost, protože kdyby právnická osoba splnila povinnost vyklidit nemovitosti, žalobce by neztratil potenciální nájemné.

71. Zavinění je pouze na straně právnická osoba, neboť to byla ona, kdo po skončení nájmu nevyklidila nemovitosti a znemožnila tím pronajmout nemovitosti někomu jinému.

72. Odpovědnost za škodu. Za škodu odpovídá právnická osoba Po jejím zániku za škodu odpovídá žalovaná, neboť je právní nástupkyní právnická osoba

73. Námitka žalované, že ve věci není pasivně věcně legitimována, není důvodná. jméno žalovaná tuto námitku devalvovala svým protichůdným tvrzením, že v daném období nemovitosti užívala na základě existujícího nájemního vztahu. Nehledě na to, (okolnost, že žalovaná v době od datum do datum umožnila anonymizováno právnická osoba provozovat v nemovitostech restauraci, nevylučuje nárok žalobce na náhradu škody. Je-li tu totiž více osob, kterým podle různých ustanovení zákona vznikla nebo mohla vzniknout současně závazková povinnost, potom taková okolnost není důvodem, který by vylučoval povinnost škůdce nahradit škodu. Případná existence nároku poškozeného na vydání bezdůvodného obohacení od toho, kdo jej získal, nezbavuje poškozeného práva požadovat náhradu škody od osoby, která naplnila předpoklady odpovědnosti za škodu. Okolnost, zda anonymizováno právnická osoba na úkor žalobce získala bezdůvodné obohacení, tedy nic nemění na nároku žalobce na náhradu škody proti žalované, pokud byly jednáním žalované naplněny podmínky vzniku odpovědnosti za škodu, která nebyla nahrazena. Žalovaná netvrdila, že by ona sama nahradila část škody, nebo že by anonymizováno právnická osoba zaplatila něco za užívání nemovitosti v daném období; žalovaná tvrdila, že anonymizováno právnická osoba uhradila 889 503 Kč za jiné období od datum do datum. Pro opodstatněnost žalobcova nároku není také rozhodující, zda a jak se v případě splnění povinnosti nahradit škodu vypořádá žalovaná s anonymizováno právnická osoba, jež případně získala hodnotu odpovídající způsobené škodě. Žalovaná případně může uplatnit proti anonymizováno právnická osoba nárok na vydání bezdůvodného obohacení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2015 sp. zn. 31 Cdo 2307/2013, dostupný na webová adresa).

74. Náhrada škody. Žalobci vznikla škoda ve formě ušlého zisku. Ušlým ziskem se rozumí újma, jež spočívá v tom, že u poškozeného nedojde v důsledku škodné události k rozmnožení majetku, ačkoli se to dalo důvodně očekávat s ohledem na pravidelný a obvyklý sběh věcí. Jde o ztrátu očekávaného přínosu, o to, o jaký reálně dosažitelný prospěch poškozený přišel. Náhrada ušlého zisku se určuje jako rozdíl mezi předpokládaným ziskem a náklady, které bylo třeba na jeho dosažení vynaložit.

75. Pro daný případ to znamená, že náhrada ušlého zisku by odpovídala rozdílu mezi nájemným, které žalobci ušlo, a náklady, jež by žalobce musel vynaložit na dosažení zisku. Žádná ze stran však netvrdila, že bylo třeba, aby žalobce vynaložil nějaké náklady na to, aby obdržel nájemné do právnická osoba, natož že žalobce takové náklady skutečně vynaložil; zástupkyně žalobce na jednání konaném dne datum uvedla, že si není vědoma, že by žalobce musel vynaložit nějaké prostředky na to, aby obdržel nájemné, tedy zisk.

76. Skutečnost, že by žalobce musel vynaložit, resp. že skutečně vynaložil náklady, aby měl zisk, nevyšla v řízení najevo ani jiným způsobem. Naopak podle obsahu nájemních smluv žalobci žádné náklady nevznikaly. Podle Smlouvy o nájmu pozemků mezi žalobcem a právnická osoba ze dne datum udržování nemovitostí v řádném stavu, jejich běžná údržba, byla povinností nájemce, případná technická zhodnocení a zlepšení stavu nemovitostí provedená nájemcem se staly součástí nemovitostí a žalobce za ně nehradil žádnou úhradu, že nájemce byl zavázán po skončení nájmu na vlastní náklady uvést nemovitosti do původního stavu, nájemce byl povinen platit poplatky a úhrady stanovené orgány veřejné moci v souvislosti s užíváním nemovitostí; nájemce také platil za služby poskytované s nájmem nemovitosti. Podobně tomu je podle Nájemní smlouvy mezi žalobcem a právnická osoba ze dne datum: náklady jakýchkoli změn, úprav, oprav či rekonstrukcí nemovitostí nese nájemce, běžnou údržbu a opravy nemovitostí provádí na své náklady nájemce, nájemce je povinen na vlastní náklady odstranit veškeré škody, ke kterým došlo, nájemce je povinen obstarat na své náklady veškerá nezbytná povolení a souhlasy k umístění firemních označení, reklamního panelu, štítu apod., nájemce je zavázán na své náklady sjednat a udržovat v platnosti pojištění. Pro úplnost soud dodává, že pokud by žalobce v souvislosti s nájmem odváděl daně, tak tyto daně se nezohledňují, neboť nejsou výdajem potřebným k dosažení zisku.

77. Určuje-li se náhrada ušlého zisku jako rozdíl mezi předpokládaným ziskem a náklady, které bylo třeba vynaložit na dosažení zisku, pak v případě, že nebylo třeba, aby žalobce vynaložil náklady na to, aby obdržel nájemné, náhrada ušlého zisku odpovídá nájemnému, které žalobci ušlo. Náhrada tedy odpovídá nájemnému, jež žalobce mohl obdržet od právnická osoba

78. Výše tohoto nájemného byla stanovena ve Smlouvě o budoucí smlouvě mezi žalobcem a právnická osoba ze dne datum, a to tak, že cena za smluvní užívání nemovitosti bude stanovena na základě znaleckého posudku nebo na základě cenových předpisů. Toto ujednání pak bylo realizováno v Nájemní smlouvě mezi žalobcem a právnická osoba ze dne datum, v níž nájemné bylo dohodnuto na 114 417 Kč měsíčně bez DPH. To je cena, jež odpovídá ceně nájemného stanovené v odhadu znaleckého ústavu ze dne datum č. číslo 2017. Z této výše nájemného také vycházel žalobce a anonymizováno právnická osoba v dohodě o uznání dluhu ze dne datum, jež se týkala následujícího období.

79. Mezi účastníky nebylo sporu, že právnická osoba nemovitosti užívala i v žalovaném období, tj. v době od datum do datum (příjmení plyne i z tvrzení žalované, že došlo k prodloužení nájmu, a z listinných důkazů – dopisů tehdejšího zástupce právnická osoba)

80. Námitka žalované, že náhrada by měla být určována až od datum, kdy byla uzavřena nájemní smlouva mezi žalobcem a právnická osoba, není důvodná. Žalovaná namítala, že do datum nebylo jasné, jestli uvedená nájemní smlouva bude uzavřena, nebo ne, takže o škodě je možné uvažovat teprve počínaje tímto dnem. Námitka není důvodná z toho důvodu, že škoda žalobci vznikala od doby, kdy žalobce nemohl nemovitosti pronajmout třetí osobě. K tomu došlo po skončení nájmu, tedy ode dne datum, neboť bylo prokázáno, že žalobce měl potenciálního nájemce již před skončením nájmu. Ostatně lze si těžko představit, že by právnická osoba platila žalobci nájemné v době, kdy by nemohla nemovitosti užívat, tedy v době, kdy právnická osoba okupovala nemovitosti. Nájemní smlouva mezi žalobcem a právnická osoba ze dne datum tu hraje roli zejména jako důkazem o existenci potenciálního nájemce nemovitostí a výši ušlého nájemného.

81. V období od datum do datum žalobci ušlo nájemné ve výši 1 373 000 Kč (12 měsíců (114 417 Kč). Z tohoto ušlého zisku žalobce nepožadoval částku 228 900 Kč, kterou mu v tomto období právnická osoba uhradila na„ nájemném“, a částku 126 386 Kč, kterou žalobce nesprávně vyúčtoval žalované vodné a stočné. Žalobce se domáhal zaplacení 1 017 714 Kč.

82. Z částky 1 017 714 Kč, jejíhož zaplacení se žalobce domáhal, soud žalobci přiznal jen 960 489 Kč, neboť zčásti uznal za důvodnou kompenzační námitku žalované.

83. Kompenzační námitka. Žalovaná proti uplatněnému nároku započítala částku 255 461 Kč, z čehož částka 190 750 Kč připadal na zaplacené„ nájemné“ v období od datum do datum a částka 64 711 Kč na úroky z prodlení.

84. Soud především uvádí, že výhrada žalované, že žalovaná vznesla kompenzační námitku po koncentraci řízení, není opodstatněná. Opodstatněná není z toho důvodu, že v řízení nenastaly účinky koncentrace, neboť žalovaná o nich nebyla poučena v předvolání k prvnímu jednání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 9. 2013 sp. zn. 31 Cdo 4616/2010, dostupný na webová adresa). Důvodem nepoučení bylo to, že zástupci žalované byl nedopatřením doručen nesprávný typ (vzor) předvolání. Důvodná není ani žalobcova námitka promlčení, protože podle § 648 o. z. došlo ke stavení promlčecí lhůty tím, že žalovaná uplatnila tutéž kompenzační námitku v řízení vedeném Obvodní soudem pro Prahu 5 pod spisovou značkou 5 C 343/2017.

85. Uvedená kompenzační námitka je zčásti důvodná, ale z jiného důvodu, než tvrdila žalovaná.

86. Žalobci vůči žalované vznikl nárok na ušlý zisk do dne datum, kdy právnická osoba postoupila nájemní smlouvu, kterou uzavřela se žalobcem dne datum na anonymizováno právnická osoba Je tomu tak z následujících důvodů.

86.1. Dne datum žalobce uzavřel s právnická osoba nájemní smlouvu na nemovitosti. Doba nájmu byla v čl. III odst. 1 této smlouvy sjednána na dobu určitou 5 let, která počala běžet ode dne předání a převzetí předmětu nájmu. Podle čl. III odst. 2 smlouvy pronajímatel je povinen nájemci předat nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy předmět nájmu vyklidí a předá předchozí nájemce právnická osoba s.r.o.

86.2. právnická osoba a anonymizováno právnická osoba se v Dohodě o postoupení smlouvy ze dne datum dohodly na postoupení nájemní smlouvy. Postoupení podle čl. III odst. 3.1 této dohody bylo účinné podepsáním této dohody.

86.3. právnická osoba fakticky užívala nemovitosti od datum do datum, což plyne mj. z čl. I odst. 2 Dohody o uznání dluhu a splátkovém kalendáři mezi žalobcem a anonymizována dvě slova ze dne datum.

86.4. Dne datum tedy žalobce pronajal nemovitosti právnická osoba Dne datum právnická osoba nájem postoupila anonymizováno právnická osoba Doba nájmu měla počít běžet předáním a převzetím nemovitostí. Jelikož v době postoupení nájmu ve prospěch anonymizováno právnická osoba měla tato společnost nemovitosti již převzaté, tak nájem počal dnem účinnosti postoupení nájmu, tj. dne datum.

86.5. Ode dne datum tak právnická osoba nezpůsobovala žalobci škodu; za případné neplacení nájemného za užívání nemovitostí odpovídala jen anonymizováno právnická osoba, jež ho byla zavázána platit podle nájemní smlouvy.

87. Jak je odůvodněno výše, žalobci vznikal nárok na úhradu ušlého zisku za užívání nemovitostí do dne datum. Hradila-li právnická osoba žalobci za užívání nemovitostí„ nájemné“ za období od datum do datum, potom žalobce nepřijímal hrazené částky bez právního důvodu. Právním důvodem úhrad byla náhrada za užívání nemovitostí. právnická osoba Šlo o náhradu částečnou, neboť právnická osoba hradila 19 075 Kč měsíčně z ušlých 114 417 Kč měsíčně. V rozsahu těchto úhrad právnická osoba nahrazovala žalobci ztrátu ušlého zisku.

88. Platby ze dne datum, datum, datum, datum a datum žalobce použil na úhradu dluhu žalované za období od datum do datum. Tento dluh zčásti zanikl splněním (v rozsahu, jenž odpovídal výši úhrad). Žalobce se tedy na úkor žalované neobohatil, neboť právnická osoba (zčásti) plnila existující dluh. Z tohoto důvodu žalobci nevzniklo bezdůvodné obohacení a žalobce není povinen toto (neexistující) bezdůvodné obohacení vydat. Pokud žalobce nebyl povinen tvrzené bezdůvodné obohacení vydat, potom nebyl v prodlení s jeho vydáním, za něž by byl povinen platit úroky z prodlení.

89. Platby ze dne datum, datum a datum žalobce použil na splnění předmětného dluhu, tedy na úhradu ušlého zisku v období od datum do datum Tyto platby celkem činily 57 225 Kč (3 x 19 075 Kč). Jestliže žalobce použil tyto platby na úhradu předmětného dluhu, potom tento dluh v rozsahu 57 225 Kč zanikl. Žalovaná tedy nedluží žalobci požadovaných 1 017 714 Kč, ale jen 960 489 Kč (1 017 714 Kč - 57 225 Kč).

90. právnická osoba, potažmo žalobce proto nemá vůči žalobci právo na vydání tvrzeného bezdůvodného obohacení ve výši 255 461 Kč.

91. Námitka žalované, že anonymizováno právnická osoba v Dohodě o uznání dluhu a splátkovém kalendáři ze dne datum uznala svůj dluh za užívání nemovitosti v období od datum do datum a zavázala se ho uhradit, není v tomto řízení důvodná. anonymizováno právnická osoba uznala dluh a zavázala se ho zaplatit dne datum. Žalobce na úhradu ušlého zisku za období od datum do datum použil platby ze dne datum až datum. Jak je odůvodněno výše, právnická osoba těmito úhradami splnila část existujícího dluhu. Část dluhu byla splněna v den, kdy žalobci došla ta která úhrada. Ke splnění části dluhu a ke spotřebování uhrazených částek došlo dříve, než anonymizováno právnická osoba dluh za obdobné období uznala a zavázala se ho uhradit ve splátkách od listopadu 2018. Pokud by tedy anonymizováno právnická osoba od listopadu 2018 platila žalobci něco, co už předtím měl žalobce zčásti uhrazeno od právnická osoba, potom by se žalobce bezdůvodně obohatil. Obohatil by se však na úkor anonymizováno právnická osoba, nikoli na úkor právnická osoba Žalovaná jako právní nástupkyně právnická osoba právo na vrácení uhrazených částek nemá; právnická osoba v době úhrad nezaplatila více, než měla.

92. Náhrada za bezdůvodné obohacení. Pro případ, že by právní posouzení uplatněného nároku jako nároku na náhradu škody nepřicházelo v úvahu, soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

93. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

94. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

95. Podle § 2999 odst. 1 věty prvé o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

96. Podle § 3003 o. z. nepoctivý příjemce vydá, co nabyl v době, kdy obohacení získal.

97. Jak je odůvodněno výše, právnická osoba po skončení nájmu užívala nemovitosti po dobu od datum do datum. Tím získala majetkový prospěch plněním bez právního důvodu ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z. právnická osoba byla proto podle § 2991 odst. 1 o. z. povinna ochuzenému žalobci vydat, oč se obohatila. právnická osoba byla nepoctivým příjemcem ve smyslu § 3003 o. z., protože objektivně nemohla mít z přesvědčivého důvodu za to, že jí po právu náleží právo užívání nemovitostí; proto byla povinna vydat, co nabyla v okamžiku získání obohacení. Vydání předmětu bezdůvodného obohacení není možné, protože byl konzumován. Žalobce má proto podle § 2999 odst. 1 věty prvé o. z. právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny, tj. ve výši obvyklého nájemného.

98. Obvyklá (tržní) výše nájemného za nájem nemovitostí podle odhadu ve znaleckém posudku obec školy anonymizováno v obec ze dne datum číslo 2017 činila 1 373 000 Kč za rok (což po drobném zaokrouhlení je 114 417 Kč za měsíc). Způsob určení výše bezdůvodného obohacení, za něž náleží žalobci náhrada, je podobný jako v případě náhrady škody (odst. 100).

99. Závěr o právním posouzení. Soud shrnuje, že uplatněný nárok prosoudil primárně jako nárok na náhradu škody. Pro případ, že by takové právní posouzení nepřicházelo v úvahu, soud tento nárok posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

100. V případě nároku na náhradu škody žalobci v žalovaném období od datum do datum ušel zisk na nájemném ve výši 1 373 000 Kč právnická osoba za užívání nemovitostí v tomto období žalobci uhradila 228 900 Kč, které žalobce proti tomuto nároku započítal. Dále žalobce proti tomuto nároku započítal 126 386 Kč, jež mu právnická osoba zaplatila z titulu nesprávně vyúčtovaného vodného a stočného. Nakonec žalobce na splnění dluhu za toto užívání nemovitostí použil 57 225 Kč, jež mu právnická osoba uhradila platbami ze dne datum, datum a datum. Dluh spočívající v náhradě ušlého zisku ve výši 1 373 000 Kč byl tedy splněn v rozsahu 412 511 Kč (228 900 Kč + 126 386 + 57 225 Kč); nebyl splněn v rozsahu 960 489 Kč (1 373 000 Kč – 412 511 Kč). Žalobce se domáhal zaplacení 1 017 714 Kč. Soud proto rozhodl, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 960 489 Kč, zatímco ohledně částky 57 225 Kč soud žalobu zamítl.

101. V případě nároku na náhradu za vydání bezdůvodného obohacení platí obdobně to, co je uvedeno v předcházejícím odstavci. právnická osoba byla za užívání v době od datum do datum povinna zaplatit žalobci náhradu odpovídající výši obvyklého nájemného, jež dosahovala 1 373 000 Kč. Na úhradu tohoto dluhu žalobce započítal celkem 412 511 Kč, takže zbývá zaplatit 960 489 Kč. Proto i v tomto případě soud rozhodl, že žalovaná je povinna žalobci zaplatit částku 960 489 Kč, zatímco ohledně částky 57 225 Kč soud žalobu zamítl.

102. Žalovaná je v prodlení se splacením peněžitého dluhu, a to od doručení žalobcovy výzvy k zaplacení ze dne datum, jež byla téhož dne doručena žalované. Soud proto podle § 1970 o. z. uložil žalované, aby žalobci zaplatila úrok z prodlení z přiznané částky 960 489 Kč, a to za dobu od datum, jak žalobce požadoval, do zaplacení. Výši úroku z prodlení soud určil podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

103. Žalobce nemá právo na zaplacení 57 225 Kč, a proto žalovaná není v prodlení se zaplacením této částky. Není-li žalovaná v prodlení, pak žalobce nemá právo na úrok z prodlení z této částky. Soud proto žalobu zamítl co do úroku z prodlení z částky 57 225 Kč od datum do zaplacení.

104. Náklady řízení. Žalobce měl v řízení jen částečný úspěch, a proto soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. poměrně rozdělil náhradu nákladů řízení.

105. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení 1 017 714 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení (100 %). Žalobce byl úspěšný co do částky 960 489 Kč s úrokem z prodlení, tedy z 94,37710398009657 %. Žalovaný byl úspěšný co do 57 225 Kč s úrokem z prodlení, tedy z 5,622896019903431 %. Po vzájemném zápočtu má žalobce právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 88,75420796019314 %.

106. Žalobci v řízení vznikly náklady v celkové výši 303 860,70 Kč, a to náklady

106.1. v řízení před soudem prvého stupně ve výši 173 628,40 Kč: ⟪LB:lb_001⟫ -) částka 50 886 Kč za soudní poplatek za žalobu, ⟪LB:lb_002⟫ -) částka 99 040 Kč za odměnu advokátce za 8 úkonů právní služby:

107. Z nákladů ve výši 303 860,70 Kč má žalobce právo na náhradu v rozsahu 88,75420796019314 %, což po drobném zaokrouhlení je 269 689,20 Kč. Soud proto žalobci přisoudil tuto částku na náhradě nákladů řízení.

108. Přisouzenou částku náhrady nákladů řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. povinna zaplatit k rukám advokátky, která v tomto řízení zastupovala žalobce.

Proti tomuto rozsudku je přípustné odvolání. Odvolání se podává do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 O odvolání rozhoduje Městský soud v Praze.

Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, může oprávněný navrhnout soudní výkon rozhodnutí.