OSPH08 30 C 119/2023-274

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudcem Mgr. Ondřejem Kociánem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Lakomým sídlem Lidická 2006/26, 602 00 Brno ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno advokáta B, narozený Anonymizováno zastoupený advokátem Mgr. Tomášem Sýkorou sídlem Kolejní 429/1, 160 00 Praha 6 ⟪LB:lb_005⟫ 3. Jméno advokáta D, narozená Datum narození advokáta D bytem Adresa advokáta D ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 1 200 960 Kč s příslušenstvím a 467 040 Kč s příslušenstvím

I. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. 7. 2025, č. j. 30 C 119/2023-274, se ve výroku I. opravuje tak, že za text „[1]36 916 Kč od 1. 2. 2024 do zaplacení“ vkládá další text znění „, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.“

II. Rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 21. 7. 2025, č. j. 30 C 119/2023-274, se ve výroku III. opravuje tak, že namísto chybně uvedeného textu „žalobce 1)“ se vkládá správný text znění „žalovaného 1)“.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení částku 85 696 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce 1).

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení částku 87 796 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného 2).

V. Žalobce je povinen zaplatit žalované 3) na náhradě nákladů řízení částku 1 650 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce je povinen zaplatit na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady státu ve výši 6 326 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně na účet Obvodního soudu pro Prahu 8 náklady státu ve výši 1 845,55 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Při přepisu shora specifikovaného rozhodnutí došlo ke zjevné nesprávnosti patrné i z obsahu spisu.

Soud proto v souladu s ustanovením § 164 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, uvedenou zjevnou nesprávnost tímto usnesením opravil.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 6. 4. 2023 v řízení domáhal zaplacení částky 1 200 960 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že je vlastníkem pozemku parc. č. hodnota, zahrada, výměra Anonymizováno m2, zapsáno na LV Anonymizováno pro obec adresa, k. ú. adresa (dále jen „Pozemek“). Pozemek je zastavěn budovou stojící na adrese adresa, která je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných a slouží jako hotel (dále jen „Stavba“), resp. u žalovaných 2) a 3) se jedná o ke dni rozhodnutí soudu o nevypořádané zaniknuvší společné jmění manželů (dále jen „SJM“). Z toho důvodu žalobce nemůže svůj Pozemek, a to ani žádnou jeho část, nijak využívat a žalovaní se tak bezdůvodně obohacují na úkor žalobce již tím, že jejich Stavba stojí na jeho Pozemku. Byť Stavba nestojí na celém Pozemku žalobce, žalobce nemůže dost dobře využívat ani část budovou nezastavěnou, když se jedná o toliko úzký pruh cca 1 m široký, a navíc sloužící potřebám budovy. Jedná se tedy de facto o funkční celek. Žalovaná částka byla vypočtena jako nájemné v daném místě a čase obvyklé, kdy žalobce dotazy na realitní kanceláře zjistil cenu 120 Kč/m2. S ohledem na celkovou výměru Pozemku činí částka za 1 rok 400 320 Kč. Domáhá-li se žalobce plnění za dobu od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2022, dosahuje tato částka výše celkem 1 200 960 Kč.

2. Podáním z 14. 4. 2024 žalobce žalobu rozšířil o nárok na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 11. 2022 do 31. 12. 2023 o celkem 467 040 Kč. Soud změnu žaloby připustil usnesením z datum, č. j. Anonymizováno.

3. Žalovaný 1) učinil sporným, že předmětná budova na Pozemek vůbec zasahuje, resp. zasahuje-li, pak toliko částečně. Žalobce se přesto nedůvodně domáhá vydání bezdůvodného obohacení za celou plochu Pozemku, a to navíc na základě jednostranně určeného a nepodloženého tvrzení o obvyklé výši nájemného Pozemku. Žalovanému 1) navíc nebyla při nabývání spoluvlastnického podílu na Stavbě vůbec známa skutečnost, že zasahuje na pozemky ve vlastnictví třetích osob. Za období 1. 11. 2019 do 5. 4. 2020 je nárok žalobce navíc promlčený. Žalovaný 1) pak za podrobnějšího odůvodnění namítal, že žalobcův nárok je uplatněn v rozporu s dobrými mravy, pokud žalobce za součinnosti s žalovanou 3), která je jeho dcera, vyloučili svými společnými nekalými aktivitami žalovaného 1) z faktické možnosti užívání Stavby. Žalovaný 1) se domáhá vůči žalované 3) v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. Anonymizováno vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v nadužívání spoluvlastnického podílu žalovanou 3) předmětné Stavby. Předmětné řízení je zjevně odplatou za toto jeho konání.

4. Žalovaný 2) namítal, že žalobce nedostatečně vylíčil žalobní tvrzení, když uvedl toliko, že Stavba stojí „na většině rozlohy“, což je pojem zcela neurčitý. Žalobcem doložené důkazy jsou navíc zcela nezpůsobilé prokázat jeho tvrzení, a to jak co do základu nároku, tak co do jeho výše, kdy žalovaný 2) má v souladu se žalovaným 1) za to, že sdělení realitních kanceláři jsou v tomto směru zcela nedostačující. Ztotožnil se též s námitkou promlčení vznesenou žalovaným 1). Žalovaný 2) se stal spoluvlastníkem Stavby v březnu 2008 na základě příklepu v dražbě (předchozího vlastníka neznal). V listopadu 2013 došlo souhlasným prohlášením k pojetí tohoto majetku do SJM se žalovanou 3). Žalovaný 2) se domnívá, že Stavbě svědčí věcné břemeno odpovídající právu bezplatného užívání (části) Pozemku, jelikož budova stojí na Pozemku dlouhodobě a nikdo její existenci nezpochybňoval, stejně jako v minulosti nebylo požadováno bezdůvodné obohacení za takové využití Pozemku. Věcné břemeno bylo nabylo na základě vydržení mimořádného. Žalovaný 2) se též ztotožnil s argumentací žalovaného 1) týkající se nemravnosti žalobou uplatněného nároku. V podrobnostech odkázal na podání žalovaného 1) a argumentaci v něm formulovanou.

5. Žalovaná 3) uvedla, že skutkový stav odpovídá tomu, jak jej popisuje žalobce. Sdělila, že i Stavbou nezastavěná část („chodník“) není dle jejího názoru samostatně využitelná a tvoří součást budovy. Vedou na ni východy z restaurace a ústí do ní svody dešťové vody prostřednictvím okapů.

6. Žalobce v replice namítal, že žalovaný 1) je povinen nést následky svého jednání, koupil-li si Stavbu, rozkládající se až na 3 různých pozemcích s různými režimy vlastnického práva, přičemž z katastru nemovitostí musela být tato informace žalovanému 1) velmi dobře známa. Co se týče žalovaným 1) odkazovaného soudního řízení (stejně jako řízení o vyklizení nemovitosti vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. Anonymizováno, v němž byla pravomocně uložena povinnost společnosti Anonymizováno, jíž je žalobce jednatelem, vyklidit budovu hotelu), žalobce namítal, že tyto informace nemají žádnou relevanci pro nyní vedené řízení. I tak žalobce popřel, že by žalovaného 1) či žalovaného 2) měl jakkoliv omezovat na výkonu jeho spoluvlastnického práva ke Stavbě. Ohledně vydržení věcného břemene žalobce vyloučil, že by žalovaní 1) a 2) kdy byli v dobré víře ohledně jeho existence. Žalovaní 1) a 2) dobře věděli, že Stavba leží na Pozemku, což samo o sobě vydržení vylučuje. Pro mimořádné vydržení pak ani neuplynula potřebná lhůta.

7. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

8. Žalobce je a v žalobou uplatněném období byl vlastníkem Pozemku (zjištěno z výpisu z LV Anonymizováno, č. l. 5). Vlastnické právo nabyl kupní smlouvou z datum, v níž bylo mj. uvedeno, že Pozemek je popsán a oceněn ve znaleckém posudku č. hodnota ze dne datum, vypracovaném jméno FO, a dále, že na Pozemku neváznou žádná věcná břemena, práva nájmu a výpůjčky (dále též „Kupní smlouva“) (zjištěno z předmětné smlouvy, č. l. 103–105). Žalovaní jsou a v žalobou uplatněném období byli spoluvlastníky Stavby, kdy žalovanému 1) svědčí vlastnické právo k id. ½ Stavby a žalovaným 2) a 3) k druhé id. ½ v rámci SJM (zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí, č. l. 6 a č. l. 101). Žalovaný 2) nabyl svůj spoluvlastnický podíl na základě příklepu v dražbě provedené v rámci exekučního řízení vedeného Obvodním soudem pro Prahu 10 pod sp. zn. Anonymizováno v roce 2008 (zjištěno z usnesení exekutorského kandidáta tituly před jménem jméno FO z datum, č. j. Anonymizováno, č. l. 100).

9. Stavba zasahuje na Pozemek. Při východní části Pozemku je podloží vybetonováno, a to až k zídce s plotem hraničícího sousedního pozemku, která je od kraje Stavby umístěna ve vzdálenosti 2,2 m. Délka tohoto prostoru podél budovy až po kamennou podezdívku na jižní straně Pozemku činí 12,5 metrů. Šířka v prostoru za budovou při jižní straně pozemku je pak 1,8 až 1,9 m ke kamenné podezdívce a 3,23 m k plotu oddělujícího Pozemek při jižní hranici s pozemkem sousedním. I zde je Pozemek vybetonován až ke kamenné podezdívce. Délka prostoru za Stavbou (jižní strana) je přesně 6 m. V boční (východní) straně budovy se nachází vchodové dveře, dále jsou zde zapuštěny do země okapové svody a též vyklápěcí poklop vedoucí do sklepa Stavby. Při severní straně Stavby se v jejím rohu nachází výdech ze sklepa. Přístup na Pozemek není zajištěn cestou. Pozemek je přístupný od silnice na adresa přes pozemek, parc. č. hodnota, který slouží jako parkoviště a na němž se nachází závěsný řetěz s nápisem „soukromý pozemek“, který lze obejít (výše uvedené souhrnně zjištěno z místního šetření soudu ze dne datum, č. l. 110–111, fotodokumentace na něm pořízená viz CD disk, č. l. 118, a fotodokumentace č. l. 10, 59–64 a 199–206, a foto katastrální mapy + ortofoto, č. l. 7–9).

10. Ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO č. č. účtu soud zjistil, že znalkyně stanovila obvyklé nájemné Pozemku za období 1. 11. 2019–31. 12. 2023 na cenu celkem 411 787 Kč. Pro nedostatek komparačního materiálu znalkyně přistoupila ke stanovení obvyklého nájemného prostřednictvím tzv. simulace nájemného, což činí 5 % ze zjištěné ceny, kterou za tímto účelem vypočetla. Postupovala přitom podle účinného znění zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Znalkyně při plnění znaleckého úkolu zaměřila Pozemek a zjistila nesoulad skutečnosti se zákresem v katastru nemovitostí (dále jen „KN“). Skutečná výměra je Anonymizováno m2, kdy Stavba stojí na celkem hodnota m2, vybetonovaná část Pozemku zaujímá celkem hodnota m2, travnatý porost Pozemku představuje Anonymizováno m2, plot je veden přes Anonymizováno m2 a zídka přes Anonymizováno m2 Pozemku (příloha ZP, č. l. 173). Výpočet se však vztahuje toliko k části Pozemku zastavěné Stavbou, vybetonované části Pozemku a zatravněné části Pozemku, což je celkem hodnota m2. Znalkyně uvažovala nad přístupem k Pozemku prostřednictvím pozemku parc. č. hodnota z adresa. Dále uvažovala o možnosti napojení na inženýrské sítě (dále jen „IS“).

11. Při výslechu znalkyně setrvala na výsledcích svého znaleckého zkoumání. Jelikož nebylo možné přistoupit k primární metodě ocenění – metodě porovnávací – znalkyně stanovila obvyklé nájemné dle metody náhradní – výnosové. Na tomto závěru setrvala i poté, co jí bylo předloženo k nahlédnutí nájemné hrazené za nájem pozemku parc. č. Anonymizováno (pronajímaným městskou částí) s dotazem, proč s tímto pozemkem neporovnala Pozemek, když se tento nachází přímo naproti přes silnici na adresa. Jednak daný pozemek slouží jako parkoviště, tedy se využívá k něčemu zcela jinému, a není tolik výnosný a jednak nelze vycházet toliko z jednoho vzorku. Potvrdila, že do nacenění nezahrnula plot a zídku stojící na Pozemku, jelikož je ve vlastnictví třetí osoby. Uvedla, že při stanovování cen vycházela pro různá období z různých cenových map stavebních pozemků Anonymizováno vztahujících se k danému období, kdy dle územního plánu je Pozemek veden jako stavební. Znalkyně potvrdila, že cena Pozemku by byla nižší, nebyl-li by na něj zajištěn přístup. V daném případě je však Pozemek přístupný, a to prostřednictvím budovy, která na něm stojí. Napojení na IS je dáno tím, že na Pozemku právě stojí Stavba, který je bez pochyby k IS připojena. Znalkyně připustila možnost např. skladování na nezastavěné části Pozemku s tím, že stavební využitelnosti dána není. Na nezastavěnou část Pozemku vedou boční výstupy (dveře) z budovy.

12. Žalobce i žalovaná 3) akceptovali znalecký posudek. Žalovaní 1) a 2) upozorňovali na konstatování znalkyně, že součástí Pozemku jsou i ploty a zídky, které nejsou v jejich vlastnictví, tudíž nejsou minimálně v tomto rozsahu pasivně věcně legitimováni k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaní pak reprodukovali závěr znalkyně o zajištění přístupu na Pozemek skrz Stavbu, kterýžto závěr považují za zcela nesprávný, kdy právě Stavba je ve vlastnictví jiných osob (žalovaných), kteří přístupu na Pozemek brání. Nejedná se tedy o Pozemek přístupný. Žalovaná 3) k tomu uváděla, že jakožto spoluvlastnice pozemku parc. č. hodnota standardně umožňuje přístup za účelem obsluhy budovy na Pozemek. Žalovaný 1) navíc připomněl, že znalkyně připustila možnost využití nezastavěné části Pozemku např. pro skladování.

13. Žalobce vyzval žalované před podáním žaloby k vydání bezdůvodného obohacení (zjištěno z předžalobních výzev a doručenek k tomu, č. l. 12–22).

14. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti, které by měly význam pro níže uvedené právní posouzení věci.

15. Soud neprovedl pro nadbytečnost neprovedl důkazy další účastníky navržené důkazy [rozsudek OS pro Prahu 9, č. j. Anonymizováno, rozsudek MS v Praze, č. j. Anonymizováno, nájemní smlouva ze dne datum, vč. plné moci ze dne datum, falsifikát nájemní smlouvy s prodlouženou platností do datum, podnájemní smlouva se společností právnická osoba ze dne datum, výpis z OR společnosti právnická osoba, výslech žalovaného 1) a 2), protokol o trestním oznámení z datum, výslech svědka Anonymizováno, výzva k ukončení nájmu Stavby z datum, výzvy žalovaného 1) z datum a datum, výzva žalovaného 2 z datum, notářský zápis tituly před jménem jméno FO z datum, Anonymizováno, Anonymizováno, a ze dne datum, Anonymizováno, výslech svědka Anonymizováno, výslech svědka Anonymizováno, vyjádření z datum, protokol z jednání ze dne datum ve věci sp. zn. Anonymizováno, přípis společnosti právnická osoba s. r.. z datum, fakturou č. hodnota, dotazem na právnická osoba. jaký subjekt je odběratelem plynu na adrese Stavby, dotazem na právnická osoba ohledně téhož, výslech svědka jméno FO, dotaz na společnost Anonymizováno, dotaz na Anonymizováno, dotazem na společnost právnická osoba, korespondence PZ žalovaného 1) a žalované 3), výzva žalovaného 1) adresovaná společnosti právnická osoba, výzva žalovaného 1) adresovaná společnosti Anonymizováno, fotodokumentace a audio/videozáznamy z šetření ve Stavbě, přípis žalované 3) z datum, výzva adresovaná žalované 3) z datum, obsah spisu OS pro Prahu 8, sp. zn. Anonymizováno, obsah spisu OS pro Prahu 9, sp. zn. Anonymizováno, výpis z živnostenského rejstříku žalované 3), protokol z jednání u OS Praha – západ, sp. zn. Anonymizováno z datum, prohlášení jméno FO z datum, prohlášení jméno FO z datum, prohlášení společnosti právnická osoba Anonymizováno]. Všechny uvedené důkazní návrhy totiž byly učiněny k prokázání tvrzení, že nárok žalobou uplatněný je nemravný za situace, kdy žalobce měl fakticky znemožnit užívání Stavby, kteráž tvrzení soud nepovažoval za relevantní (viz níže). Návrh na výslech žalovaného 2) pak byl učiněn i k prokázání tvrzení, že žalovaný 2) vydržel věcné břemeno odpovídající užívání Pozemku. Již z tvrzení žalovaného 2) je však zřejmé, že tento argument není důvodný (viz níže), pročež soud neprovedl důkaz ani k tomuto tvrzení.

16. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

17. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).

18. Judikatura Nejvyššího soudu (dále jen „NS“) je již dlouhodobě ustálena v závěru, že protiprávním užitím cizí hodnoty je rovněž stav, při němž vlastník budovy postavené na cizím pozemku tento užívá bez patřičného právního titulu. K bezdůvodnému obohacení vlastníka stavby na úkor majitele pozemku přitom dochází již ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu na cizím pozemku užívat, a to bez ohledu na způsob, jakým své vlastnické právo realizuje, nebo zda užívání stavby přináší zisk, případně komu. Z rozhodovací praxe dovolacího soudu se podává, že vlastník stavby na cizím pozemku se obohacuje též užíváním pozemků, které bezprostředně zastavěné nejsou, ovšem se zastavěným pozemkem tvoří funkční celek, respektive jsou k užívání stavby nezbytné (srov. rozsudek NS ze dne 13. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5455/2016, či ze dne 7. 3. 2022, sp. zn. 28 Cdo 3707/2021). Soud uvádí, že reprodukované závěry jsou plně použitelné i na projednávaný případ, čemuž nezbraňuje ani procesní obrana žalovanými 1) a 2) vylíčená.

19. Pokud žalovaní 1) a 2) opakovaně a důrazně akcentovali skutečnost, že žalovaná 3) za nápomoci svého otce (tj. žalobce) bezprávně zbraňuje žalovaným 1) a 2) řádně Stavbu užívat a požívat požitky, které poskytuje, soud nehodnotí tuto argumentaci jako relevantní, natož opravňující závěr, že nárok spočívající ve vydání bezdůvodného obohacení za užívání Pozemku bez právního důvodu, je nemravný, či že žalobce zneužívá svého práva. Stejně jako žalobce, žalovaní 1) a 2) mohou uplatňovat svoje práva zákonným způsobem u soudu, což minimálně žalovaný 1) dokonce již činí, když sám soudu sdělil, že v minulosti zahájil u zdejšího soudu řízení, které je vedeno pod sp. zn. Anonymizováno, a v němž se domáhá právě bezdůvodného obohacení žalované 3) spočívajícího v nadužívání jejího spoluvlastnického podílu Stavby, stejně jako se v minulosti žalovaný 1) a 2) domohli vyklizení Stavby společností Anonymizováno, v níž žalobce figuroval. Jakkoliv může být pravdivé tvrzení, že zdejší řízení bylo zahájeno jako „odplata“ žalobce za počínání žalovaných 1) a 2), z tohoto holého faktu plyne toliko politováníhodná situace zjevného rozvrácení dříve snad dobrých vztahů mezi účastníky, nikterak z něj však nelze učinit závěr, že by nárok žalobce nebyl po právu, či že by byl snad dokonce uplatňován nemravně. Lapidárně shrnuto, žalobce má ve smyslu judikatury citované výše nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalovaným a mají-li tito nějaké nároky vůči žalobci [nebo žalované 3)], mohou se jich též domáhat. Z eventuální existence takových nároků žalovaných však nelze dovozovat nemravnost uplatnění žalobou popsaného práva žalobce.

20. Nelze popřát sluchu ani tvrzení žalovaného 2) o vydržení věcného břemene odpovídajícího užívacímu právu Pozemku. K vydržení nepostačuje pouhé chování, které by mohlo být obsahem práva odpovídajícího služebnosti (srov. rozsudek NS z 7. 6. 2001, sp. zn. 22 Cdo 595/2001). Musí být vykonáváno jako právo odpovídající služebnosti a ten, kdo se tak chová, musí být v dobré víře, že je subjektem vykonávaného práva. Vůle držet právo odpovídající služebnosti musí být dána najevo vlastníkovi služebného pozemku a vlastník musí držbu trpět. Jinak nemůže jít o držbu práva odpovídajícího věcnému břemeni, ale jen o chování, které by sice mohlo být obsahem držby práva, je však realizováno z jiného právního důvodu (např. výprosa, obligace, veřejné užívání) nebo bez právního důvodu. Takové chování ovšem nemůže být kvalifikováno jako držba práva (srov. usnesení NS z 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1612/2015; či též v odborné literatuře HAVLÍK, David. § 1260 [Vznik služebnosti]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024. Dostupné na beck-online.cz, marg. č. 8.).

21. Žalovaný 2) se tedy mýlí, dovozuje-li, že nebylo zapotřebí žalobce zpravit o vůli vykonávat držbu věcného břemene, resp. tuto vůli jiným přiměřeným způsobem manifestovat. Z výše uvedeného, stručně shrnuto, vyplývá mj., že nemohl vydržet věcné břemeno, aniž by žalobce vůbec věděl, že jej žalovaný 2) drží. Za zmínku v tomto směru stojí i skutečnost, že v Kupní smlouvě, jíž žalobce nabyl vlastnické právo k pozemku je uvedeno, že na Pozemku neváznou žádná věcná práva ani právo nájmu či výpůjčky. Ani ke dni nabytí vlastnického práva a ani poté tedy žalobce zjevně nebyl ve stavu vědomí, že by někdo držbu jakéhokoliv věcného práva týkající se Pozemku vykonával. Stejně tak nutno hodnotit tvrzení žalovaného 2), že jeho vůle držet pro sebe věcné právo užívání Pozemku plyne již z faktu, že při nabytí spoluvlastnictví Stavby tato stála na Pozemku (ve vlastnictví třetí osoby). Soud nespatřuje na takovém jednání koupěchtivého nic z čeho by bylo možno dovozovat cokoliv ohledně (ne)existence vůle držet pro sebe věcné právo užívání Pozemku. Konečně, k závěru o vydržení nemůže vést sama o sobě ani skutečnost, že žalobce v minulosti ničeho po žalovaných nežádal. V řízení vyplynulo najevo, že vztahy mezi účastníky se postupem času narušily do té míry, kdy vůči sobě vznáší nároky dříve nežádané s tím, že žalobní žádání v tomto řízení uplatněné je právě jedním z nich. To, že žalobce ničeho v dřívějším období po žalovaných nepožadoval, neznamená, že žalovaní vydrželi právo bezplatného užívání, nota bene, když jej ani nedrželi, resp. jejich vůle držet nebyla navzdory poučení soudem prokázána. Zbývá dodat, že dovozoval-li žalovaný 2) vydržení mimořádné dle § 1095 o. z., potřebná dvacetiletá lhůta pro nabytí práva z tohoto titulu dosud neuběhla. Těžko lze pak usuzovat na započtení vydržecí doby předchůdce žalovaného 2) dle § 3066 o. z., když tento nabyl svůj spoluvlastnický podíl v roce 2008 ve veřejné dražbě a o eventuální existenci držby předmětného věcného práva předchůdce žalovaného 2) není známo nic.

22. Soud činí dílčí závěr, že žalovanými 1) a 2) sporovaný základ nároku je daný.

23. Následně se soud zabýval výší žalobního žádání, přičemž v první řadě hodnotil žalovanými vznesenou námitku promlčení.

24. Podle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

25. Podle § 619 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (odst. 1). Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla (odst. 2).

26. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

27. Podle § 2999 odst. 1 o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

28. Ačkoliv soud neměl k dispozici znalecký posudek, na nějž je odkazováno v Kupní smlouvě čl. II., hodnotí jako krajně nepravděpodobné, že by z něj nebyl seznatelný skutečný stav prodávané nemovitosti, a sice, že na něm stojí Stavba, která je ve vlastnictví třetích osob. Nelze si dost dobře představit situaci, v níž by se kupující nezajímal o stav věci při koupi předmětného rozsahu, zejména, když se jedná o tak podstatnou záležitost, jakou je existence cizí Stavby na Pozemku. K tomu přistupuje skutečnost, že dle tvrzení žalovaných až do pravomocného skončení řízení o vyklizení Stavby společností žalobce (Anonymizováno) v roce Anonymizováno, byla Stavba užívána právě touto společností. Žalobci tedy musel být stav prodávaného Pozemku nepochybně znám a soud proto hodnotí okamžik, ke kterému se žalobce stal vlastníkem Pozemku jako nejzazší moment, k němuž počala běžet subjektivní promlčecí lhůta dle § 621 o. z. Jelikož žalobce žalobou požadoval vydání bezdůvodného obohacení též za období předcházející 3 letům před podáním žalobního návrhu (1. 11. 2019–5. 4. 2020), je v tomto rozsahu jeho nárok promlčený a žalovanými vznesenou námitku promlčení je nutno v tomto rozsahu za důvodnou, pročež soud žalobu o vydání bezdůvodného obohacení za posledně uvedené období zamítl již na základě této námitky.

29. Ohledně zbytku žalobou uplatněného plnění soud vycházel z výsledků znaleckého zkoumání znalkyně jméno FO, která navzdory námitkám žalovaných 1) a 2) obhájila svůj znalecký posudek týkající se výše obvyklého nájemného daného Pozemku v rozhodném období.

30. Pokud bylo znalkyni vyčítáno, že nepoužila (primární) komparační metodu pro zjištění obvyklé ceny, znalkyně přesvědčivě vysvětlila, že na trhu standardně není obchodováno pozemky obdobného typu, kterýžto výsledek zkoumání znalce nelze vyvrátit ani žalovanými odkazovaným jediným pozemkem, byť v obdobné lokalitě, který však plní zcela jiný účel (parkoviště), a navíc není zastavěn budovou ve vlastnictví jiné osoby. Znalkyně dále vycházela ze zjištění, že k Pozemku je zajištěn přístup (což má nezanedbatelný vliv na jeho hodnotu, a potažmo tedy i na obvyklé nájemné), ačkoliv ve znaleckém posudku považovala Pozemek přístupný skrz pozemek, parc. č. hodnota, a při výslechu toto negovala a uvedla, že Pozemek je přístupný skrz Budovu. Jakkoliv je soud zajedno se žalovanými, že tento dílčí závěr je nelogický a neodpovídající skutečnosti, uvedené bylo zhojeno, když žalovaná 3) sdělila, že přístup k Pozemku jakožto jeden ze spoluvlastníků pozemku parc. č. hodnota skutečně standardně poskytuje přes tento pozemek, na což nemůže mít ani vliv vyjádření žalovaného 2), že k tomu nedal jakožto další ze spoluvlastníků souhlas. Tento dílčí nedostatek výslechu znalkyně byl tedy odstraněn a její výsledek ohledně existence přístupu na Pozemek je tedy správný. Konečně, znalkyně sice vlastním přeměřením zjistila nesoulad mezi stavem zapsaným v katastru nemovitostí a skutečnou výměrou Pozemku, nicméně vzala v úvahu, že plot a zídka v rozsahu nacházejícím se na Pozemku, je ve vlastnictví osoby odlišné od žalobce, pročež tuto výměru v rámci znaleckého posudku správně nereflektovala (jak je zřejmé z č. l. 167 ve spojení s č. l. 173 spisu a z výslechu znalkyně). Ohodnotila tedy toliko výměru Anonymizováno m2, což odpovídá zastavěné části Pozemku, vybetonované části Pozemku a zatravněné části Pozemku, to vše, a zároveň beze zbytku, ve vlastnictví žalobce.

31. Soud se neztotožnil se žalovanými předestíranou argumentací, že Stavbou nezastavěná část Pozemku je samostatně využitelná, což plyne zejména z fotodokumentace a ze soudem provedeného místního šetření. Nelze spustit ze zřetele, že až na velmi malou část Pozemku (Anonymizováno m2) je Pozemek buď zastavěný nebo vybetonovaný a zbývající zatravněná část při jižní straně hranice Pozemku je mírně svažitá s náletovými dřevinami. Jak jižní, tak východní část je zatížena jak okapovými svody, tak, výduchy a okny do sklepních prostor, stejně jakož na východní část Pozemku ústí dvoje dveře z restaurace. S ohledem na to vše, jakož i na relativně malé rozměry Stavbou nezastavěné části Pozemku, soud považuje tuto zbývající část Pozemku jako funkční celek ke Stavbě přináležející, ohledně něhož si lze jen stěží představit jakékoliv jiné využití než obsluhu přiléhající Stavby. Z provedeného dokazování je zjevné, že soudem aplikované závěry týkající se vzniku bezdůvodného obohacení z titulu již samotné existence Stavby na Pozemku žalobce jsou plně využitelné i pro zbývající část Pozemku, která de facto Stavbě slouží. Proto má žalobce nárok na vydání bezdůvodného obohacení i za tuto část Pozemku.

32. Za rok 2019 tedy soud ničeho nepřiznal s ohledem na důvodně uplatněnou námitku promlčení. Za rok 2020 dosahovalo obvyklé měsíční nájemné částky 6 814 Kč/měsíc s tím, že nárok je promlčený až do dne 5. 4. 2020. Od 6. 4. 2020 soud přiznal za měsíc duben 2020 částku ve zbývajícím rozsahu. tj. 5 678 Kč a dále částku 6 814 Kč za zbývajících 8 měsíců, celkem 60 190 Kč. Za rok 2021, kdy byla výše obvyklého nájemného dle zjištění znalkyně po celý rok stejná jako v roce 2020, dosahuje částka bezdůvodného obohacení tedy výše celkem 81 768 Kč. Za rok 2022, kdy dle zjištění znalkyně dosahovala částka obvyklého nájemného 9 772 Kč/měsíc, soud přiznal 117 264 Kč a za rok 2023, kdy částka obvyklého nájemného Pozemku činila 9 781 Kč/měsíc soud přiznal též dvanáctinásobek této částky, tedy 117 372 Kč. Součet uvedených částek činí 376 594 Kč, které soud na základě shora vyložených důvodů žalobci včetně úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznal a ve zbytku žalobu zamítl jako nedůvodnou.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud se neztotožnil s návrhem žalobce, aby rozhodl dle § 142 odst. 3 o. s. ř., dle nějž i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. Soud má za to, že se nejedná o situaci, jež je pod citované ustanovení subsumovatelná za stavu, v němž žalobce dle vlastních tvrzení vycházel při formulaci žalobního nároku nikoliv ze znaleckého posudku, nýbrž z vyjádření realitních kanceláří. Spokojil-li se s vyjádřeními realitních kanceláří, vycházel fakticky z jiných důkazů (byť soudu nedoložených) a nelze se nyní dovolávat tohoto ustanovení, když rozhodnutí soudu sice v otázce výše bezdůvodného obohacení v podstatě záviselo na výsledcích znaleckého zkoumání, žalobce při formulaci žalobního žádání nicméně vycházel z jiných (fundovaných) důkazů (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 15. 8. 2013 č. j. 1 Cmo 229/2013-350).

34. Žalovaní byli ve věci úspěšní v rozsahu částky 1 291 406 Kč a neúspěšní co do částky 376 594 Kč. Byli tedy úspěšní v rozsahu přibližně 77,42 % a neúspěšní v rozsahu přibližně 22,58 %.

35. Výše náhrady nákladů řízení žalovaného 1) činí celkem 155 812 Kč a sestává z následujících položek:

a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 13 140 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 5 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření z 8. 6. 2023, účast na jednání dne 24. 1. 2024, účast na místním šetření dne 23. 2. 2024, vyjádření z 28. 2. 2024, tj. celkem 65 700 Kč;

b) odměna za zastupování advokátem a. t., po 14 980 Kč (tj. poté, co žalobce rozšířil žalobní návrh na částku celkem 1 668 000 Kč) podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 4 úkony právní služby: vyjádření z 17. 10. 2024, účast na jednání dne 22. 1. 2025, účast na jednání dne 19. 5. 2025, účast na jednání dne 16. 7. 2025, tj. celkem 59 920 Kč;

c) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 6 úkonů učiněných před 1. 1. 2025, tj. celkem 1 800 Kč;

d) paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za zbývající uvedené 3 úkony učiněné po 1. 1. 2025, tj. celkem 1 350 Kč;

e) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 27 042 Kč.

36. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu přiznal soud žalovanému 1) 55 % (77,42 % mínus 22,58 %) z výše uvedené částky, tedy 85 696 Kč.

37. Výše náhrady nákladů řízení žalovaného 2) činí celkem 159 630 Kč a sestává z následujících položek:

f) odměna za zastupování advokátem podle a. t., po 13 140 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 5 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření z 24. 1. 2024, účast na jednání dne 24. 1. 2024, účast na místním šetření dne 23. 2. 2024, vyjádření z 6. 3. 2024, tj. celkem 65 700 Kč;

g) odměna za zastupování advokátem podle a. t., po 14 980 Kč (tj. poté, co žalobce rozšířil žalobní návrh na částku celkem 1 668 000 Kč) podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 6 úkonů právní služby: vyjádření z 23. 10. 2024, účast na jednání dne 22. 1. 2025, vyjádření z 11. 2. 2025, účast na jednání dne 19. 5. 2025, vyjádření z 16. 6. 2025, účast na jednání dne 16. 7. 2025, tj. celkem 89 880 Kč;

h) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 6 úkonů učiněných před 1. 1. 2025, tj. celkem 1 800 Kč;

i) paušální náhrada hotových výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za zbývající uvedených 5 úkonů učiněných po 1. 1. 2025, tj. celkem 2 250 Kč.

38. S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu přiznal soud žalovanému 2) 55 % (77,42 % mínus 22,58 %) z výše uvedené částky, tedy 87 796 Kč.

39. Výše náhrady nákladů řízení žalované 3) činí celkem 3 000 Kč, kdy se jedná o paušální náhradu hotových výdajů advokátem nezastoupeného účastníka podle § 151 odst. 3 o. s. ř. po 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., a to za 10 úkonů (vyjádření z 20. 6. 2023, příprava účasti na jednání a účast na jednání 24. 1. 2024, účast na místním šetření 23. 2. 2024, příprava účasti na jednání a účast na jednání 22. 1. 2025, příprava účasti na jednání a účast na jednání dne 19. 5. 2025 a příprava účasti na jednání a účast na jednání dne 16. 7. 2025). S ohledem na poměr úspěchu a neúspěchu přiznal soud žalované 3) 55 % (77,42 % mínus 22,58 %) z výše uvedené částky, tedy 1 650 Kč.

40. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil povinnost k jejímu zaplacení účastníkům řízení podle míry úspěchu ve věci. Výše náhrady nákladů řízení státu činí celkem 8 171,55 Kč a sestává z přiznaného znalečného ve výši 8 171,55 Kč, v kterémž rozsahu nepostačovalo pokrytí žalobcem složenou zálohou dle § 141 o. s. ř. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 22,58 %, je proto povinen uhradit poměrem k jeho úspěchu ve věci z výše uvedené částky celkem 6 326 Kč a žalovaní byli úspěšní v rozsahu 77,42 %, proto jsou povinni uhradit poměrně zbývající část, tj. 1 845,55 Kč.

41. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do patnácti dnů od jeho doručení k Městskému soudu v Praze podáním u soudu podepsaného ve trojím vyhotovení. Po právní moci tohoto opravného usnesení počíná znovu běžet patnáctidenní lhůta k podání odvolání proti opravovanému rozsudku, přičemž odvolání lze podat k Městskému soudu v Praze podáním u soudu podepsaného.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.