OSPH08 8 C 13/2024-550

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Blankou Jarolímkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Anonymizováno, IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno advokáta C, IČO IČO advokáta C sídlem Adresa advokáta C zastoupený advokátem Jméno advokáta D sídlem Adresa advokáta D ⟪LB:lb_005⟫ pro zaplacení 2 569 137 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku 2 569 137 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 14,75 % ročně od 15. 1. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná 1) a žalovaný 2) jsou povinni společně a nerozdílně žalobkyni nahradit náklady řízení ve výši 754 401,15 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

1) Použití nepřípustného spoje plechové krytiny – žalovaná 1) namítala, že šlo o zjevnou vadu, což ovšem bylo v řízení vyvráceno. Znalec dále v této části potvrdil vadnou realizaci stavby žalovanou 1), protože projektová dokumentace vyžadovala u plechové krytiny těsněný spoj, který žalovaná 1) neprovedla.

2) Nedostačující tloušťka provětrávané mezery a zakrytí v hřebeni oplechování s chybějícím ukončovacím profilem. Zde sice původně byla chyba v projektové dokumentaci název s.r.o., ale při vypracování změny společností Anonymizováno byla nedostatečná tloušťka provětrávané mezery upravena, byť i tento návrh byl podle znalce mírně nevyhovující. Požadavek podle technických norem by činil 84 mm a mezera byla znalcem naměřena jen v šíři 80 mm. I kdyby však soud tento nedostatek žalované 1) nekladl k tíži, musel přihlédnout ke skutečnosti, že další detaily související s provětrávanou mezerou byly žalovanou 1) provedeny technicky nesprávně – mezera byla zakryta v hřebeni oplechování, což vedlo k popření její funkce a také navazující poruše kontaktního zateplovacího systému, za což žalovaná 1) nese plnou odpovědnost.

3) Absence podlepení. Žalovaná 1) (i žalovaný 2)) sice namítali, že podlepení nebylo v projektu vyžadováno, nicméně znalec potvrdil, že podlepení kotvení latí bylo v projektové dokumentaci předepsáno.

4) Vlhkost ve střešní konstrukci. Žalovaná 1) se bránila, že vlhkost ve světlovodech může být způsobena absencí tepelně izolačního prvku, který navrhovala. To je ovšem v rozporu se závěry znalce, který neoznačil jedinou příčinu vlhkosti ve střešní konstrukci, ale vysvětlil, že příčin je více a ve svém souhrnu vedou k vlhkosti na různých místech budovy, tedy nejen v oblasti světlovodů. Za významnou příčinu pak označil zejména vadné provedení parotěsné folie, chyby při zhotovení provětrávané mezery i chybějící podlepení.

5) Porucha kontaktního zateplovacího systému v místě přesahu pod okapní hranu střechy. V této souvislosti žalovaná 1) namítala, že na návrh žalobkyně došlo ke změně žlabů na větší rozměr, s čímž žalovaná 1) nesouhlasila. I tuto námitku soud považuje za nedůvodnou, neboť znalec vysvětlil, že v části provedení okapů nedošlo k vadám, které by měly dopad na funkci střechy. Příčinou poškození kontaktního zateplovacího systému podle znalce pravděpodobně bylo zatékání kondenzátu z provětrávané mezery skrze tepelný izolant pod omítkou. Otázkou výměny žlabů za větší rozměr se proto soud více nezabýval.

6) Vznik tepelných mostů ve skladbě střešní konstrukce, které vedou ke kondenzaci vodní páry v podstřeší. I zde znalec vysvětlil, že příčinou je nevhodné provedení tepelné izolace, která je na mnoha místech nespojitá nebo chybí úplně, přičemž provedení izolace žalovanou 1) znalec označil za „naprosto nedostatečné“ a ignorující technické postupy. Pochybení žalované 1) je tudíž v tomto směru nepochybné a její námitky o sesednutí izolantu se jeví jako nemístné.

Znalecká kancelář dále navrhla provedení dalších zkoušek za vhodného počasí s tím, že návrhy opravy pultové střechy závisí na výsledcích podrobné analýzy vad.

7) Vadné provedení parotěsné folie žalovaná 1) považovala za zjevnou vadu, nicméně zde znalec vysvětlil, že tato závada není patrná do té doby, než se začne část střechy demontovat, jak ostatně soud vysvětlil již výše při posouzení skrytosti vad.

8) Vadné provedení parotěsné folie, která je perforována prostupy bez jejich těsnění a není správně napojována. Někde navíc nebyla provedena vůbec, v důsledku čehož parozábrana postrádá svoji funkci. Původcem vady je chybná realizace díla, protože v původní projektové dokumentaci byla parozábrana navržena mezi vazníky. Měla být sice perforována dráty, což není ideální řešení, ale reálné provedení je v rozporu s projektem a není funkční vůbec.

Znalec závěrem doplnil, že technický dozor při dohlížení nad řádnou realizací stavby selhal, protože identifikované příčiny vad byly při vynaložení odborné péče zjistitelné již v průběhu výstavby. Po provedení druhého místního šetření bylo zjištěno, že příčinou poruchy střechy je kombinace všech identifikovaných vad dohromady. Pokud jde o návrh opravy střechy, znalec podotkl, že bude nezbytné ji provést plošně v celém rozsahu střechy, tedy zajistit novou realizaci vadných prvků tak, aby bylo zatékání odstraněno. Při částečné opravě spočívající ve výměně plechové krytiny nelze zaručit, že konstrukce bude funkční a vady se po čase neprojeví jinde. Podle předběžného návrhu rekonstrukce včetně podrobného položkového rozpočtu prací zpracovaným nezávislou rozpočtářkou tituly před jménem jméno FO znalec odhadl cenu opravy na 1 192 754 Kč bez DPH za exteriérovou část a 930 500 Kč bez DPH za interiérovou část zahrnující podhledy, parozábranu a zateplení.

9. Žalovaný 2) s žalobou rovněž nesouhlasil. Měl za to, že technický dozor prováděl řádně a v souladu s příkazní smlouvou, přičemž v průběhu stavby v rámci kontrolních dnů opakovaně upozorňoval na vady a problémy při realizaci díla a nedodržení termínů. Za vady stavby proto nenese odpovědnost. V rámci 8. kontrolního dne 8. 10. 2019 bylo mj. dohodnuto, že sbíjené vazníky v místnosti 4.10 budou vyměněny za lepené vazníky s vlašskými krokvemi, protože projektový návrh neodpovídá PBŘ, což bylo možné realizovat dle vyjádření statika i projektanta stavby s upozorněním na trasu vedení VZT. Dále žalovaný 2) žádal o kontrolu ocelové konstrukce na střeše pro VZT dodávku, která byla provedena. Při 9. a 10. kontrolním dnu 15. 10. 2019 a 22. 10. 2019 proběhla kontrola konstrukce nového krovu a byla řešena kolize s VZT, pro kterou žalovaná 1 našla řešení. Při 16. kontrolním dnu 3. 12. 2019 bylo popsáno provedení konstrukce nového krovu, žalovaný 2) naléhavě žádal o dodání řešení prostupu příhradového sloupu střešní konstrukcí, přičemž i v zápisu bylo uvedeno, že za toto nese odpovědnost žalovaná 1), která přistoupila k vlastnímu řešení. Provedla izolaci i prostup příhradového sloupu bez předání technického řešení a trvala na svém postupu, i když původní návrh byl lepší. Při 17. kontrolním dni 10. 12. 2019 žalovaný 2) opět žádal o dodání řešení prostupu příhradového sloupu střešní konstrukcí, také žádal autora projektu o napojení na střechu sousedního objektu a řešení boční štítové stěny, k čemuž měl TDI ihned zaslat podklady. Žalovaný 2) dále namítl, že žalobkyně měla v průběhu stavby neustále nové požadavky na změny, které ani nebyly zpracovány v projektové dokumentaci a vše se muselo operativně řešit, což značně komplikovalo a zpomalovalo celý průběh. Při 19. kontrolním dnu 7. 1. 2020 žalovaný 2) žádal o termín nástupu na plechovou krytinu, úpravu klempířských detailů u styku se sousedním objektem, úpravu střechy výtahu a dále o projednání s dodavateli, umístění a přístup a úpravu spádu za komínovým tělesem. Při 22. kontrolním dnu 28. 1. 2020 byla opět řešena střecha, při 23. kontrolním dnu 4. 2. 2020 bylo uvedeno, že předložený návrh neodpovídá požadavku na viditelnou konstrukci lepeného vazníku a projektant zpracuje nové řešení. Bylo doplněno, že napojení klempířský prvků s prostupy bude řešeno ve spolupráci s poddodavatelem a konzultovány s AD před vlastní realizací. Při 25. kontrolním dni 18. 2. 2020 bylo konstatováno zahájení prací s předpokládaným dokončením 5. 3. V zápisech z 34. kontrolního dne a 35. kontrolního dne byl řešen posun termínu ukončení prací a konstatován skluz, také bylo popsáno, že investor nesouhlasil s již provedenou částí žlabů v prostoru nad podatelnou a nově bude instalován hranatý žlab RŠ 500. Při 35. a 37. kontrolním dnu v květnu 2020 chyběla výroba a osazení nových háků a žlabů a dodávka i montáž zbylých klempířských prvků, žalovaný 2) upozornil, že bude třeba konzultovat nosný rám s architektonickým dozorem, dále upozornil, že krytina střechy není hotova, detaily provedení jsou provedeny nekvalitně a požádal o nápravu. Při 38. kontrolním dnu 2. 6. 2020 žalovaný 2) upozorňoval, že „práce nebyly dokončeny, dosavadní postup neodpovídá předané projektové dokumentaci, nevhodné materiály, špatné technické postupy“ a žádal okamžitou nápravu. Výtky ke zhotovení a materiálu trvaly i při 42. kontrolním dnu 30. 6. 2020, bylo také upozorněno na zatékající dešťovou vodu do šachty výtahu. Žalovaný 2) dále shrnul, že 10. 8. 2020 proběhlo předání díla, kdy bylo do protokolu zaneseno, že je třeba opravit oplechování atiky pod hodinami, demontovat jímače u hromosvodu, dokončit záchytný systém, dodávku a montáž sněhových zábran a tmelení klempířských prvků ve styku s fasádou. Ke dni 20. 11. 2020 byla střecha dokončena. Poté jeho činnost podle příkazní smlouvy skončila a neměl již povinnost reagovat na další přípisy žalobkyně. Žalovaný 2) dále doplnil, že před zahájením stavby měl připomínky k výběru žalované 1, jejíž práci znal z jiné stavby. Kromě toho upozorňoval na zoufalou kvalitu provedení plechové krytiny a doporučil projednat se žalobkyní a autorským dozorem změnu na plastovou krytinu, jejíž realizace je mnohem jednodušší. Žalovaná 1) reagovala tak, že již nemá prostředky a musí se pokusit práce dokončit, ke schválení změny investorem ani architektonickým dozorem nedošlo, žalovaný 2) sám neměl pravomoc projekt měnit. Námitku promlčení ve vztahu k uplatněným vadám vznesl i žalovaný 2), nesouhlasil však se žalovanou 1) v tom směru, že střecha byla navržena jako zcela nepochozí. Žalovaný 2) také doplnil, že práce na plášti střechy a konkrétně pak pokládka plechu nebyly provedeny kvalitně, neboť byl opakovaně ohýbán již použitý materiál, připustil, že i pro laika je zřejmé, že plášť nebyl proveden kvalitně. Dále doplnil, že tloušťka provětrávané mezery je podle něj dostatečná a podle fotografií bylo provětrávaní hřebene provedeno. K podlepení latí těsnicí páskou doplnil, že v projektem nebylo vyžadováno.

10. Žalobkyně na vyjádření žalovaných reagovala tak, že při předání díla se řešily jen dílčí nedodělky a jediné výtky ke střeše byly podle předávacího protokolu následující: 1. oprava oplechování atiky pod hodinami, 2. hromosvod, definitivní montáž jímačů, 3. záchytný systém, dokončení, 4. sněhové zábrany, dodávka a montáž a 5. tmelení klempířských prvků ve styku s fasádou. Všechny tyto vady byly odstraněny a ani jedna z nich není předmětem znaleckého posudku i předcházejícího odborného posouzení, a tím pádem ani předmětem řízení. Žalobkyně rovněž zdůraznila, že v průběhu realizace a odstraňování vad nevyplynula žádná námitka ohledně vad odhalených ve znaleckém posudku. K e-mailové komunikaci ze září 2020 doplnila, že po 10. 8. 2020 probíhalo odstraňování vad vytknutých při předání. Dne 27. 9. 2020 poslal žalovaný 2) e-mail, v němž se řešilo zatečení do střešní krytiny, po němž žalovaná 1) provedla zatmelení. E-mail se tedy vztahoval k odstranění vad z předání a nebyl uplatněním reklamace. K tomu ostatně ani žalovaný 2) nebyl za žalobkyni oprávněn. Až dne 16. 11. 2020 byly konečně nedodělky díla odstraněny. Dne 8. 10. 2020 bylo řešeno zatečení do výtahové šachty se společností KONE, která ji dodávala. Závadu nakonec vyřešila žalovaná 1), a to proto, že i když výtah nedodávala, k vadě došlo napojením jí prováděných krytin. Jelikož byla tato vada odstraněna, není předmětem tohoto řízení. Až 9. 2. 2021 byla oznámena reklamace pro zatečení v části do dvora, kdy ještě nebylo patrné zatečení do interiéru. Do té doby se žádné vady označené v posudku neprojevovaly a řešily se jen nesouvisející opravy. Dne 13. 5. 2021 bylo zjištěno a oznámeno zatečení do šachty výtahu, chodby výtahu a místnosti s kotlem. Žalobkyně zdůraznila, že vady uplatňovala vždy neprodleně poté, co prověřila stav věci. Ohledně vad 1)-3) a 5)-7) uvedla, že je mohla seznat až po odborném posouzení znalcem s ohledem vzhledem k tomu, že jako laik oborné znalosti neměla. Některé vady také byly odhalitelné až po provedení sond či měření. Ohledně vady 4) vlhkost ve střešní konstrukci uvedla, že mokré skvrny na fasádě objevila v únoru 2021 a vlhkost uvnitř budovy zjistila v květnu téhož roku, příčiny vlhkost nicméně objasnil až znalecký posudek.

11. Po skutkové stránce soud vyšel ze shodných tvrzení stran ohledně těch skutečností, které mezi nimi byly nesporné, zhodnotil provedené důkazy jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

12. Mezi účastníky bylo nesporné uzavření smlouvy o dílo ze dne datum a příkazní smlouvy ze dne datum. Účastníci se shodli, že stavba byla komplikovaná a termín dokončení prací se opakovaně prodlužoval. Stavba se řídila projektovou dokumentací od společnosti název Anonymizováno, která byla na návrh žalované 1) doplněna změnovou dokumentací společnosti právnická osoba, která oproti původnímu návrhu upravila šíři provětrávané mezery na 80 mm. Nebylo sporné, že žalovaný 2) jakožto stavební dozor v průběhu stavby organizoval pravidelné kontrolní dny, jichž se osobně účastnil on i zástupci žalobkyně a žalované 1 a že k předání díla došlo nejprve dne 10. 8. 2020 s vytčenými vadami a poté dne 16. 11. 2020 byly odstraněny všechny vytčené závady a nedodělky, resp. dne 20. 11. 2020 byly ukončeny veškeré práce na stavbě. Od srpna 2020 bylo možné stavbu užívat na základě vydaného kolaudačního souhlasu. Účastníci se taktéž shodli v tom, že do nástavby radnice skrze střechu až dosud zatéká.

13. Spor se tedy týkal zejména příčin zatékání do střechy i budovy radnice a odpovědnosti obou žalovaných za zjištěné vady.

14. Ze smlouvy o dílo ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně jako objednatelka a žalovaná 1) jako zhotovitelka uzavřely smlouvy o dílo, v níž se žalovaná 1) zavázala zhotovit pro žalobkyni stavbu kulturně komunitního centra, představující nástavbu budovy Anonymizováno. Žalovaná 1) se dále zavázala k provedení nezbytných úprav stávající budovy pro potřeby kulturně-komunitního centra v rozsahu stanoveném zejména zadávací a projektovou dokumentací a položkovým rozpočtem s výkazem výměr, které jsou přílohou této smlouvy (čl. 3.1). Předmětem plnění bylo kompletní provedení prací v rozsahu a provedení dle zadávací dokumentace tvořící přílohu č. hodnota a dle projektové dokumentace zpracované společností název Anonymizováno v lednu 2019 tvořící přílohu č. hodnota této smlouvy. Strany si ujednaly provedení předmětu plnění v souladu s platnými normami a právními předpisy tzv. „na klíč“ tak, aby předmět plnění bylo možné bez jakýchkoliv dodatečných uprav či prací užívat ke sjednanému účelu, tj. k provozu komunitního centra a současně tak, aby byl vydán kolaudační souhlas nebo jiné potřebné rozhodnutí či opatření státních orgánů nezbytné k užívání díla (čl. 3.2). Žalovaná 1) dále prohlásila, že se seznámila s obsahem zadávací dokumentace, projektové dokumentace a výkazem výměr, prozkoumala je s odbornou péčí po technické stránce a shledala, že jsou řádné a srozumitelné, a tvoří dostatečné podklady pro provedení díla dle sjednaných parametrů a rovněž dostatečně specifikují veškeré práce nutné pro zhotovení předmětu plnění (čl. 3.2). Žalobkyně se zavázala předmět smlouvy zhotovený v souladu s touto smlouvou od žalované 2) převzít a zaplatit za něj dohodnutou cenu ve výši 17 477 987 Kč bez DPH (čl. 3.5 a 4.1.) Žalobkyně byla oprávněna v průběhu provádění díla písemně navrhovat změny v rozsahu díla nad rámec předmětu této smlouvy a v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek (čl. 4.5). Podle čl. 8.1. byla žalovaná 1) povinna řádně vést stavební deník a zapisovat do něj veškeré skutečnosti rozhodné pro plnění smlouvy, mj. údaje o jakosti prováděných prací a zdůvodnění odchylek prováděných prací od projektové dokumentace. Strany se dohodly, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a protokolárně předáno a převzato objednatelem, Dílo nesmělo při předání obsahovat vady či nedodělky bránící řádnému užívání díla (funkčně i esteticky) ani větší počet drobných vad, které ve svém souhrnu brání řádnému užívání díla, ani takové vady, či nedodělky, které by užívání díla podstatným způsobem omezovaly. Strany se dohodly, že bude-li dílo takové vady či nedodělky obsahovat, není objednatel povinen dílo převzít, a to až do okamžiku odstranění takových vad (čl. 11.1.) V případě zjištění vad a nedodělků nebránících řádnému užívání a kolaudačnímu souhlasu v rámci přejímacího řízení se obě smluvní strany zavázaly sepsat protokol o zjištěných vadách a nedodělcích (čl. 11.6.) Žalovaná 1) se zavázala provést dílo odborně v kvalitě odpovídající této smlouvě, projektu stavby, závazným právním a technickým normám (čl. 13.3.). Na střešní krytinu byla žalovanou 1) poskytnuta záruka v délce 120 měsíců (čl. 13.4), přičemž tato doba počala běžet ode dne odstranění všech vad a nedodělků zjištěných při předání díla (čl. 13.5.) Reklamace zjištěné v záruční době měly být oznamovány doručením písemné reklamace na adresu žalované 1) (čl. 13.7).

15. Ze smlouvy příkazní č. SML Anonymizováno ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně jako příkazce uzavřela se žalovaným 2) jako příkazníkem příkazní smlouvu podle § 2430 o. z., jejímž předmětem byl výkon technického dozoru investora (TDI) na stavbě kulturně komunitního centra podle projektové dokumentace společnosti název Anonymizováno Náplní práce žalovaného 2) bylo seznámení se s podklady, podle kterých se připravuje realizace stavby, obzvlášť s projektem, obsahem smluv, stavebního povolení a vyjádření z průběhu územního a stavebního řízení (čl. 3.1.1.), podle čl. 3.1.5. byla jeho úkolem průběžná kontrola kvality prací dodavatele stavby, sledování dodržování předepsaných technologických postupů, návodů k instalaci nebo použití, dodržování platných technických norem a jiných předpisů pro provádění, vyžadování kontrolních měření a zkoušek v průběhu výstavby (nezbavuje zhotovitele stavby povinnosti a zodpovědnosti provést dílo v řádné kvalitě a v souladu s platnými normami a předpisy), průběžná evidence závad vzniklých v průběhu výstavby a kontrola jejich odstranění (čl. 3.1.6.), kontrola těch částí dodávek, které budou v dalším postupu zakryté nebo se stanou nepřístupnými, zapsání kontroly výsledku do stavebního deníku (čl. 3.1.11.), spolupráce s pracovníky zhotovitele projektu zabezpečujícími autorský dozor při zajišťování souladu realizovaných dodávek a prací s projektem (čl. 3.1.12), obdobně pak spolupráce s projektantem a zhotovitelem stavby při provádění nebo navrhování opatření na odstranění případných závad projektu (čl. 3.1.13). Žalovaný 2) byl povinen provádět výše popsané úkony minimálně 3x týdně a podle potřeby organizovat kontrolní dny, minimálně 1x za 7 dní (čl. IV). Za uvedenou činnost žalovanému 2 náležela odměna 13 400 Kč za měsíc. V příloze k příkazní smlouvě žalovaný 2) ve vztahu ke svým kvalifikačním předpokladům prohlásil, že ve stavebnictví pracuje více než 30 let, z toho 25 let jako stavební technik, TDI.

16. Ze zápisu z 8. kontrolního dne (KD) z 8. 10. 2019 soud zjistil, že zápis byl sepsán žalovaným 2) (stejně jako všechny následující zápisy z kontrolních dnů), který zaznamenal, že na stavbě proběhla kontrola nového krovu, bylo dohodnuto nahrazení sbíjených vazníků v místnosti 4.10 za lepené vazníky s vlašskými krokvemi s dostatečnou požární odolností, bylo konstatováno, že projektový návrh neodpovídá PBŘ. Kontrolního dne se účastnili adresa jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, žalovaný 2 a jméno FO.

17. Ze zápisu z 9. KD z 15. 10. 2019 soud zjistil, že proběhla kontrola nového krovu, byla řešena kolize s trasou VZT.

18. Ze zápisu z 19. KD z 7. 1. 2020 soud zjistil, že žalovaný 2) žádal o termín nástupu na plechovou krytinu a předložení cenové nabídky na dodatečné požadavky investora, dále dodavatel požadoval schválení typu světlovodu podle předaných podkladů.

19. Ze zápisu z 23. KD z 4. 2. 2020 soud zjistil, že žalovaný 2) stále žádal o sdělení termínu nástupu na plechovou krytinu a uvedl, že napojení klempířských prvků a prostupy budou řešeny ve spolupráci s poddodavatelem a konzultovány s AD před vlastní realizací. Totéž bylo zjištěno i ze zápisu z 25. KD z 18. 2. 2020.

20. Ze zápisu z 34. KD z 12. 5. 2020 bylo zjištěno, že práce na střeše byly ve skluzu, termín dokončení se posouval, aniž by byl odůvodněn.

21. Ze zápisu z 35. KD z 19. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný 2) konstatoval, že práce na střeše nejsou dokončeny a došlo k dalšímu posunutí termínu. Ve vztahu ke střeše, krovu a VZT bylo uvedeno, že byl projednán návrh kotvení nosné konstrukce pod jednotkou VZT a doplněna poznámka „při návrhu konzultovat s AD“.

22. Ze zápisu z 37. KD z 26. 5. 2020 soud zjistil, že žalovaný 2) opět upozorňoval na nutnou konzultaci s AD ohledně rámu pod VZT a dále vznesl výhrady vůči střeše. Konkrétně uvedl: „krytina střechy není hotova, detaily provedení jsou nekvalitně provedeny, žádám o nápravu.“

23. Ze zápisu z 38. KD z 2. 6. 2020 soud zjistil, že žalovaný 2) uvedl stejné výhrady k nedokončení střechy jako v zápisu z 37. KD a dále zaznamenal: „práce nedokončeny, dosavadní postup neodpovídá PD, nevhodné materiály, špatné tech. postupy, žádám okamžitou nápravu.“

24. Ze zápisu ze 40. KD z 16. 6. 2020 soud zjistil, že práce stále nebyly dokončeny, nebyl dořešen návrh nového záchytného systému, bylo uvedeno, že dochází ke změně dodavatele plechové krytiny, a dále, že nedokončení pokládky plechové krytiny brání montáži VZT, způsobuje neustále poškozování spodní konstrukce zatékáním dešťových vod.

25. Ze zápisu z 42. KD z 30. 6. 2020 soud zjistil, že výhrady žalovaného 2) k dosavadnímu postupu žalované 1 v rozporu s projektovou dokumentací trvaly.

26. V zápisu z 43 a 44. KD z 14. 7. 2020 a v zápisu z 47. KD z 4. 8. 2020 se výše popsané výhrady žalovaného 2 k postupu žalovaného 1) již neobjevují.

27. Ze stavebního deníku na čl. 262-324 soud zjistil, že žalovaný 2) pravidelně kontroloval stavbu a zaznamenával případné připomínky k jejímu průběhu. Ve stavebním deníku nejsou zachyceny žádné výtky týkající se vad stavby popsané v žalobě nebo znaleckém posudku. Řešeno bylo např. BOPZ, úklid, dodávky dveří, žádáno, o dokončení montážních prací, konstatováno prodlení při dokončení střechy a žádáno o odstranění závad zjištěných při předání.

28. Z protokolu o předání a převzetí díla ze dne 10. 8. 2020 soud zjistil, že mezi účastníky řízení došlo k předání a převzetí díla, při němž bylo potvrzeno, že všechny smluvené práce jsou ke dni předání dokončeny, dokončené dílo je schopno trvalého provozu a užívání a práce byly provedeny v předepsané kvalitě dle platných ČSN. Bylo konstatováno, že jakost provedených prací je dobrá. Protokol podepsali zástupci žalobkyně, žalované 1) a žalovaný 2) osobně. K protokolu byla připojena příloha obsahující soupis závad a nedodělků zjištěných ke dni předání díla, kde byly ve vztahu ke střeše uvedeny následující závady: 1. oprava oplechování atiky pod hodinami, 2. hromosvod, definitivní montáž jímačů, 3. záchytný systém, dokončení, 4. sněhové zábrany, dodávka a montáž a 5. tmelení klempířských prvků ve styku s fasádou.

29. Z kolaudačního souhlasu ze dne 17. 8. 2020 soud zjistil, že k nástavbě Anonymizováno byl uvedeného dne vydán kolaudačního souhlas k povolenému účelu užívání stavby.

30. Z e-mailu ze dne 27. 9. 2020 soud zjistil, že žalovaný 2) upozorňoval žalovanou 1) na vady ve střešní krytině s tím, že po nedávných deštích do střechy na více místech zatéká a opravu není možné provést přetmelením, jak již učinil dodavatel, v místě průsaku je nutné rozkrytí pláště, nalezení poškozeného místa a výměna celé šablony TiZn plechu za novou. Díky několikanásobné demontáži a zpětné montáži pertlovaných spojů došlo pravděpodobně k mikrotrhlinám, kterými při velkých deštích voda prosakuje do spodní konstrukce střechy. Žalovaný 2) vyzval k odstranění vad co nejrychleji, ale s ohledem na již zahájený provoz.

31. Z e-mailové komunikace ze dne 6. a 7. 10. 2020 soud zjistil, že žalovaný 2 dne 7. 10. 2020 přeposlal žalované 1) komunikaci mezi žalobkyní a žalovaným 2), ve které jméno FO) žalovanému 2) sděluje, že úřad MČ byl opakovaně vytopen, přičemž jednou z příčin je i střecha, která byla důvodem stavby a vynaložení 25 mil. Kč. jméno FO dále upozornil, že celkově do budovy zateklo víc vody než při staré rezavé střeše, dobře provětrávané. Doporučil závady odstranit, aby nebylo nutné řešit slevy z ceny díla. K e-mailu byla připojena i předchozí komunikace Anonymizováno žalobkyně se žalovaným 2) ze dne 6. 10. 2020, ve které Anonymizováno shrnoval soupis závad včetně zatečení do budovy na třech místech v předcházejícím týdnu.

32. Z rekapitulace odstraněných závad a nedodělků ze dne 20. 11. 2020 soud zjistil, že žalovaný 2) potvrdil, že ke dni 1. 10. 2020 zůstaly žalovanou 1 neodstraněny 3 závady díla, a to samozavírač dvoukřídlých dveří, chybná dodávka dveří do kuchyně a nekompletní dodávka světlovodů na stropě chodby, které byly mezi 13. 10. a 18. 11. 2020 odstraněny. Dne 16. 11. 2020 žalovaná 1) ukončila montáž a vyklidila stanoviště.

33. Z dopisu žalobkyně ze dne 9. 2. 2021 soud zjistil, že žalobkyně žalované 1) vytkla provedení střešního pláště v části do dvora s tím, že protéká voda za okapy na římsu a vytkla též přítomnost prachu a nečistot ve světlovodech na stavbě kulturně-komunitního centra.

34. Z e-mailu jméno FO ze dne 9. 2. 2021 soud zjistil, že žalovaná 1) potvrdila převzetí reklamace s tím, že na odstranění závad bude pracovat po zlepšení počasí.

35. Z e-mailové komunikace z 9. 4. 2021-10. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně dne 7. 5. 2021 v návaznosti na předchozí reklamace prasklého okna ze dne 9. 4. 2021 žádala žalovanou 1) o vyřešení reklamace provedení střešního pláště, kde dochází ke kondenzaci vody a protékání na fasádu, a provedení krytiny, kde došlo k promáčknutí plechů a vystoupení hlaviček šroubů pod krytinou. Žalovaná 1) na e-mail reagovala dne 10. 5. 2021 s tím, že řešení reklamace zašle začátkem následujícího týdne.

36. Z dopisu – reklamace ze dne 13. 5. 2021 soud zjistil, že žalobkyně u žalované 1) reklamovala zatečení dešťové vody do konstrukce střechy, šachty výtahu, chodby před výtahem, místnosti č. hodnota a místnosti s kotlem s tím, že voda i nadále teče po římse za okapy v části do dvora. Žalobkyně požádala o rychlé vyřešení situace.

37. Z dopisu z 20. 5. 2021 – urgence reklamace – zatečení do šachty výtahu a dalších místností soud zjistil, že v návaznosti na reklamaci z 13. 5. 2021 žalobkyně žádala žalovanou 1) o urychlené vyřešení situace, neboť zatečení srážkové vody do výtahu se opakovalo. Žalobkyně s odkazem na dopis z 9. 2. 2021 také shrnula, že již proběhla reklamace střešního pláště, kde zatím nebyl vyřešen bod 1) protékání vody za okapy na římsu, k čemuž nadále dochází.

38. Z nedatovaného dopisu žalované 1) soud zjistil, že žalovaná 1) v návaznosti na reklamaci žalobkyně ze dne 20. 5. 2021 opravila vady střešního pláště po prohlídce klempířem dne 27. 5. 2021 v místě prvků VZT (vzduchotechniky), jejichž kotvení došlo k poškození střešní krytiny.

39. Z dopisu žalované 1) ze dne 6. 9. 2022 soud zjistil, že žalovaná 1) navrhla, aby byl k posouzení příčin zatékání do střechy přizván znalec, neboť i po provedení oprav žalovanou 1) není problém se zatékáním vyřešen.

40. Z odborného vyjádření znalecké kanceláře Anonymizováno č. MS18/2022, ze dne 22. 3. 2023, soud zjistil, že odborné vyjádření bylo vypracováno na žádost žalobkyně. právnická osoba má znalecké oprávnění pro obor stavebnictví a v rámci něj mj. pro stavby obytné, průmyslové, zemědělské, právnická osoba, technologie staveb a architektura. Úkolem znalecké kanceláře bylo 1) vyjádřit se k vadám střechy adresa a provést předběžnou diagnostiku jejich příčin a 2) zpracovat závěry zahrnující specifikaci nutných podrobných diagnostických metod a předběžný návrh možných oprav. Znalecká kancelář provedla dne 29. 11. 2022 místní šetření a ve vztahu k titanzinkové střeše zjistila následující vady:

41. Ze zápisu o provedení sond do Anonymizováno z 25. 5. 2023 soud zjistil, že uvedeného dne byly provedeny sondy do střechy za účasti žalobkyně a žalované 1), o čemž svědčí i k zápisu připojené fotografie.

42. Z dopisu právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 8. 2023 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného 2) o výsledcích odborného posouzení zpracovaného společností Anonymizováno., z něhož vyplynula nízká kvalita provedení plechové střechy, a popsala jednotlivé vady, k čemuž připojila výňatky z posouzení znaleckou kanceláří. Poté uvedla, že u žalované 1) uplatnila nárok na odstranění vad a vyzvala žalovaného 2) ke sdělení a prokázání okolností zprošťujících ho spoluodpovědnosti za tyto vady jakožto technického dozoru investora.

43. Z oznámení o příčinách zatékání ze dne 22. 8. 2023 včetně přílohy č. hodnota a 2 soud zjistil, že žalobkyně obdobně jako v bodu 42 informovala žalovanou 1) o výsledcích odborného posouzení a uplatnila nárok na opravu díla v záruce.

44. Ze znaleckého posudku č. 073/2023 vypracovaného dne 8. 12. 2023 znaleckou kanceláří Anonymizováno soud zjistil, že znalecký posudek navazoval na předchozí odborné vyjádření. Byl vypracován podle zadání žalobkyně a jeho předmětem bylo posouzení stavu a kvality provedení střešního pláště střechy adresa se zaměřením na závady a zatékání do objektu. Oproti odbornému vyjádření se posudek zaměřil na vyhodnocení nových informací, doplnění nezbytných průzkumů a na návrh odstranění závad plechové krytiny. Znalec zjistil celkem hodnota dílčích vad plechové krytiny, a to:

45. Z výzvy k úhradě – vady pultové střechy, sleva z ceny díla ze dne 22. 12. 2023, související dodejky ze dne 27. 12. 2023 a doručenky datové zprávy ze dne 22. 12. 2023 soud zjistil, že žalobkyně zaslala žalované 1) i žalovanému 2) předžalobní výzvu na úhradu žalované částky ve lhůtě 15 dnů od doručení, která byla žalované 1) doručena dne 29. 12. 2023 a žalovanému 2 dne 22. 12. 2023.

46. Z vyjádření k výzvě k úhradě slevy ceny díla ze dne 14. 1. 2024 soud zjistil, že žalovaná 1) v reakci na předložení znaleckého posudku žalobkyní odmítla poskytnout slevu z ceny díla a také svou odpovědnost za vady stavby. Podle znaleckého posudku by se muselo jednat o vady zjevné, ty však žalobkyní nebyly včas a řádně vytknuty. Všechny řádně vytknuté vady již odstranila.

47. Z výslechu znalce tituly před jménem adresa soud zjistil, že jeho praxe ve stavebnictví je zhruba 30 let, z toho 20 let působí jako znalec. právnická osoba, pro kterou zpracoval znalecký posudek, má široké znalecké oprávnění pro činnosti pokrývající stavebnictví. Pro znalecký posudek měl dostatek podkladů, část z nich si opatřoval sám v součinnosti se všemi účastníky, provedl dvě místní šetření, při kterých spolupracoval s dalšími kolegy, a zaměřil se při nich na exteriér i interiér stavby. Provedeny byly dvě perforace do střechy, které se poté zalepily, v interiéru byla prováděna měření teploty a vlhkosti prostřednictvím termovize. Znalec dále uvedl, že v posudku popsané závady se podle něj mohly po předání stavby projevit poprvé až po prvních deštích, při prvních změnách a při první topné sezoně, kdy jde budova do provozu, pohybují se v ní lidé, tj. typicky po první zimní sezoně. Pokud jde o vady vytknuté při předání stavby, které byly k 16. 11. 2020 odstraněny, podle znalce šlo o „kosmetické“ záležitosti, které se vůbec nekryjí s vadami zjištěnými ve znaleckém posudku. Příčinou vad konstatovaných ve znaleckém posudku bylo jednak realizační provedení a jednak nedodržení požadavků technických norem. Pokud jde o podíl projektové dokumentace a realizačního provedení na zjištěných vadách, znalec vysvětlil, že sklon střechy a provětrávaná mezera byly v původní projektové dokumentaci nedostatečné, nicméně změnovou dokumentací byla mezera i sklon střechy napraveny. Zkoumaná titanzinková střecha je sice ve své geometrii složitá na provedení, znalec nicméně shledal liknavost v detailu provedení, přičemž klempířsko-řemeslná práce prostupů byla velmi zanedbaná. Nedostatky zejména v interiéru u perforací parotěsných zábran znalec označil za extrémní, neboť problémy zde nebyly na jednom či dvou místech, ale v podstatě všude, což je z odborného hlediska nepřijatelné. Provedení světel a perforu označil za naprosté rezignování na jakoukoli stavařinu. Při druhém místním šetření a přezkumu vnitřní skladby střešního pláště znalec zjistil celou řadu tepelných mostů, naprosto ignorované postupy předepsané technickými normami a naprosto nedostatečně kladenou a chybně realizovanou tepelnou izolaci. Znalec dále k dotazu soudu hodnotil, zda jednotlivé vady uplatněné v žalobě mohla žalobkyně „pouhým okem“ k datu předání stavby v srpnu 2020 zjistit. Uvedl, že po prvním místním šetření vzhledem ke komplexnosti střechy i znalec hledal souvislosti obtížněji. Konkrétně ve vztahu k 1) nepřípustnému spoji plechové krytiny uvedl, že jej žalobkyně nebyla schopna odhalit, pokud by se nepodívala do norem, později doplnil, že pomuchlání spojů, vícenásobné ohnutí titanzinkového plechu nejspíš bylo okem viditelné, vadu 3) absence podlepení žalobkyně nebylo schopna zjistit, vada není vidět, 4) vlhkost ve střešní konstrukci se projevovala až později při používání, při deštích. Vada 5) porucha kontaktního zateplovacího systému je dlouhodobým projevem, který nastal poté, co po mezeře tekla voda z trhlin nebo nedostatečného spoje, 6) tepelné mosty ve skladbě střešní konstrukce byly zjištěny tak, že zaměstnanci znalecké kanceláře celý den procházeli střechu, demontovali světlo po světlu a strkali do ní endoskop, kameru apod. K 7) vadnému provedení parotěsné folie znalec uvedl, že ji lze odhalit až při demontáži, z chodby ji nelze vidět. Pokud jde o seznatelnost vad z hlediska žalovaného 2 jako stavebního dozoru, uvedl znalec následující: 1) nepřípustný spoj plechové krytiny by stavební dozor měl být schopen rozpoznat v rámci své práce na stavbě a určité praxe, měl by mít určité povědomí o obvyklých pravidlech. Pokud je nemá, měl by věc konzultovat – zeptat odborníka, k čemuž slouží autorské dozory. Na druhou stranu znalec uvedl, že nepřípustný spoj žalovaný 2 nemusel poznat, pokud nebyl úplný specialista na střechy. K vadě 2) nedostačující tloušťka provětrávané mezery znalec též uvedl, že pokud stavební dozor nebyl úplný specialista na střechy, nemusel vadu poznat. Mohl ale odhalit chybějící okapní profil na spodní straně a vadu v oplechování horního hřebene. Vady 3) absence podlepení si mohl všimnout, pokud byla uvedena v projektové dokumentaci, což znalec posléze potvrdil. Pokud jde o 4) vlhkost ve střešní konstrukci, uvedl, že stavební dozor byl na nevytápěné stavbě, ovšem všimnout si měl špatného provedení tepelných izolací. Vady 5) porucha kontaktního zateplovacího systému si měl všimnout, neboť jde o běžné řemeslo, stejně tak i 6) tepelných mostů a 7) vadného provedení parotěsné folie, které je podle znalce zásadní. K dotazu potom znalec doplnil, že pokud jde o úžlabový okap vedený po obvodu spodní hrany pultové střechy, byl proveden řádně a není problematický, okapy tedy nemají vliv na funkci střechy. Konečně znalec vysvětlil, že vhodnost či nevhodnost použití titanzinkové krytiny pro řešenou střechu s ohledem na její složitost je nevyřešenou otázkou i na akademické půdě. Obecně má tato krytina vysokou životnost a jsou s ní dobré zkušenosti, může se využívat na kostely i báně, ale je potřeba správné řemeslo a zacházení, protože je současně velmi choulostivá. Pokud jde o nacenění oprav, znalec uvedl, že návrh odpovídá nejefektivnějšímu způsobu, jak zajistit správnou funkci střechy, neboť při kombinaci problémů nepovažoval znalec za vhodné použít krátkodobé opravy (některé části přetřít či přestříkat). Oprava tedy spočívá v provedení těch nejnutnějších, nejnižších možných oprav.

48. Z výslechu svědkyně tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že je u žalobkyně zaměstnaná na pozici referent výstavby a měla na starosti projekt kulturně komunitního centra. Ten před ní zpočátku řešil tituly před jménem jméno FO, v okamžiku jejího zapojení do projektu již byly smlouvy uzavřené. Její náplní práce bylo hlídat termíny, fakturace a účastnit se se starostou a místostarostou kontrolních dnů, na které chodil také žalovaný 2. V této souvislosti vypověděla, že v rámci kontrolních dnů přímo na střechu nechodila, protože má strach z výšek, současně si nevybavovala, zda na střechu za městskou část chodil někdo jiný. Za žalobkyni také řešila reklamace, které se týkaly zatékání do střechy, vytýkané vady však svědkyně nebyla schopna konkrétně popsat. V reakci na reklamace nejprve žalovaná 1 prováděla postupné opravy, posléze už ale nevěděla, jak postupovat dál. K dotazu soudu, zda žalovaný 2 upozorňoval na některé vady při stavbě střechy, svědkyně nebyla schopna odpovědět. Neodpověděla ani na otázku, zda žalovaný 2 obecně reagoval na některé technické problémy při výstavbě, či zda upozorňoval na nesoulad s technickými normami. Dále k dotazu soudu nebyla schopna sdělit, zda při předání titanzinkové střechy, kterého se účastnila, byly zaznamenány nějaké nedodělky. Vzpomněla si jen, že k vytknutým vadám byl pořízen soupis.

49. Z výslechu svědka tituly před jménem adresa soud zjistil, že žalovanou 1) nezná, Anonymizováno (tituly před jménem adresa) a Anonymizováno (jméno FO) žalobkyně včetně žalovaného 2) považuje za přátele. Svědek je autorizovaný stavební inženýr, v minulosti byl zastupitelem městské části a nyní je předsedou její komise pro výstavbu. Ve vztahu k předmětu řízení od měl starosty a místostarosty jen informaci o tom, že probíhá soudní řízení, které se týká konstrukce kulturního centra. K výstavbě střechy poskytoval konzultace, k nimž jej pozval žalovaný 2), který byl podle svědka z provedení střechy v rozpacích. Podle žalovaného 2 byla střecha nevhodně řešená, konkrétně šlo římsu, část ukončení střechy a připojení k sousednímu domu a stožár pro elektronické zařízení. Svědek a žalovaný 2 dále konzultovali i sklon střechy. Svědek byl ke konzultaci přizván v době, kdy se střecha předělávala po nesprávném klempířském provedení původní najatou firmou a titanzinkový plech již byl položen. O žádných vytčených vadách (1-7) se nebavili, zmíněna byla jen 2) provětrávaná mezera, která byla v projektu neprovětrávaná a nedostatečně dimenzovaná, svědek ale nebyl schopen určit, jestli tuto otázku probíral se žalovaným 2 nebo s někým z městské části. Zatékání do střechy zaznamenal osobně, kdy k němu poprvé došlo však nevěděl. U předání díla nebyl. Potvrdil, že byl členem výběrové komise, která vybrala žalovanou 1) jako stavební firmu pro projekt. V této souvislosti žalovaný 2) výběrovou komisi upozornil, že na její práci v minulosti narazil a nebyla dobrá. V zadávacím řízení byla nicméně rozhodující nabídnutá cena a konkrétní reference k žalované 1), které měla městská část k dispozici, nebyly špatné. Svědek také osobně doporučil žalovaného 2) pro přestavbu komunitního centra, protože s ním měl výborné zkušenosti z dřívější spolupráce.

50. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že svědek je zaměstnancem žalované 1), pro kterou pracuje zhruba 15 let. V době výstavby komunitního centra pracoval na pozici projektový manažer, jeho úkolem bylo zajišťovat plynulý chod zakázek, objednávky, jednání mezi investory a zhotovitelem a veškerou administrativu týkající se stavby. O předmětu řízení ví z reklamačních protokolů, sám se podílel na přípravě zakázky ještě před tím, než ji žalovaná 1) vyhrála, účastnil se také kontrolních dnů. Ve vztahu ke střeše existovala řada změnových listů a vícepráce ve velkém rozsahu. Na začátku projektu se ze strany žalované 1) navrhovala PVC střecha, kterou žalovaná 1 použila na jiném projektu, ale starostou byla tato varianta odmítnuta, protože chtěl dodržet projekt. Podle svědka o tom žádný písemný záznam neexistuje. Po dokončení střechy došlo ke změně žlabů a změně v trámech, kterou vyprojektovala společnost Anonymizováno v rámci dílenské dokumentace schválené žalobkyní. Žalobkyně, respektive starosta tituly před jménem jméno FO vznášel k provádění stavby řadu požadavků, měl tendenci do všeho zasahovat a házet žalované 1) klacky pod nohy. Stavba měla zpoždění, především kvůli covidu. Pokud jde o žalovaného 2), ten se na stavbě vyskytoval často, v průběhu výstavby s ním byly několikrát řešeny úpravy styku plechů, které se opravily tak že, se na střeše udělaly vodorovné pruhy. Po předání už se ale už neřešilo nic dalšího. Kromě žalovaného 2 byla při kontrolních dnech na střeše přítomna i tituly před jménem jméno FO, starosta jméno FO a místostarosta jméno FO. K vytknutí jednotlivých ad podle žaloby svědek uvedl, že vadu 2) nedostačující šíře provětrávané mezery a 3) absence podlepení nikdo nenamítal, vada 4) vlhkost ve střešní konstrukci se řešila až následně na základě reklamací, stejně tak 5) porucha kontaktního zateplovacího systému, k čemuž doplnil, že k ní mohlo dojít v souvislosti s výměnou žlabů na základě požadavku žalobkyně, 6) tepelné mosty se v průběhu výstavby neřešily ani 7) parotěsná folie. Podle svědka mohlo dojít k poškození střechy tím, že po ní starosta tituly před jménem jméno FO často chodil, i když už byla stavba uzavřená. Svědek potvrdil, že byl přizván na místní šetření k vypracování znaleckého posudku, na němž měl prostor klást znalci dotazy. Na reklamace, které zasílala především tituly před jménem jméno FO, žalovaná 1) reagovala nejprve tak, že něco zatmelila, posléze ale nebylo jasné, čím je zatékání způsobeno. Další vytýkané vady podle znaleckého posudku žalovanou 1) opravovány nebyly. Reklamovány byly i světlovody, k tomu ale svědek navrhoval tituly před jménem jméno FO difuzor, ten ale nebyl použit, důvod svědek neznal.

51. Z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že svědek byl do listopadu 2023 zaměstnancem žalované 1) na pozici stavební mistr, stavbyvedoucí, kde pracoval asi 4 roky. Se žalovanou 1) už není v kontaktu, neplatila mu mzdu, a proto odešel. Na stavbě komunitního centra měl na starost ukrajinské dělníky. Vypověděl, že v rámci klempířských prací na titanzinkové střeše došlo k výměně firmy, protože původní najatá společnost neodváděla podle svědka i pana jméno FO práci dobře, o čemž existují zápisy ve stavebních denících. Řešeny byly i světlovody, kam bylo dodáváno požární sklo. Pokud jde o jednotlivé vady, svědek uvedl, že 1) o spoje plechové krytiny byly odsouhlaseny a ani ze strany žalobkyně nebo žalovaného 2) nebyly vytýkány jako vada. Vada 2) nedostatečná šíře provětrávané mezery nebyla řešena, k 3) absenci podlepení svědek uvedl, že si na konkrétní podobu podle projektu nevzpomíná, ale u první vrstvy bylo, ale pak si našli klempíře, podle kterých tam podlepení být nemuselo, s čímž všichni souhlasili. K vadě 4) vlhkost ve střešní konstrukci svědek uvedl, že byla vytknuta jednou a následně byla odstraněna, nevěděl ale konkrétně jak, protože se odstraňovacích prací neúčastnil. právnická osoba) poruše kontaktního zateplovacího systému, 6) tepelným mostům a 7) vadnému provedení parotěsné folie žádné změny ani námitky řešeny nebyly. Žalovaný 2 se podle svědka na stavbě vyskytoval často, práci dělal pečlivě. Starosta jméno FO na střechu chodil 3x nebo 4x denně, v rámci kontrolních dnů na ni chodila i tituly před jménem jméno FO. Kontrolu dodržování projektu měl na starosti pan jméno FO, žalovaný 2) a starosta žalobkyně. Svědek ví o tom, že po předání díla do střechy zatéká, řešil i počáteční reklamace, příčinu však nedokázal odhadnout.

52. Z výslechu svědka tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že svědek je vystudovaný stavební inženýr a zhruba od roku 2011 je zaměstnancem žalobkyně na pozici investiční referent, jehož úkolem je kompletní servis pro zakázky, jejich příprava a finanční dozor nad nimi a příprava výběrových řízení. Náplní jeho práce byla i kontrola projektu (projektové dokumentace) a upozornění na jeho případné vady. Jím zjištěné chyby v projektu, byly jen drobnosti, které se opravily a již nešly do výběrového řízení. Na nevhodnost titanzinkové střechy nikdo neupozorňoval, svědek sám ji považuje za vhodnou krytinu. Svědek si nevybavoval, že by na vady 1) – 7) někdo v průběhu výstavby upozorňoval. Vlhkost ve střešní konstrukci byla namítána poté, co do budovy zateklo. Jeho účast v projektu skončila v době, kdy se na střechu umisťovaly vazníky. Jejich změnu navrhla žalovaná 1 a byla zapracována v novém projektu společností Anonymizováno, což žalobkyně schválila. Protože svědkovi začal další projekt a tituly před jménem jméno FO v téže době skončil, u projektu komunitního centra se v listopadu 2019 vystřídali. V průběhu výběrového řízení o žalované 1 jako dodavateli nebyly pochybnosti, byť s ní nikdy dříve žalobkyně nespolupracovala. Naopak se žalovaným 2 už dříve spolupráce proběhla, stavba komunitního centra však byla poslední. Ze strany žalované 1 proběhly opravy u výtahové šachty, a ještě v okolí záchodů. Zatékání se projevuje dosud, většinou po deštích.

53. Z účastnického výslechu starosty Anonymizováno tituly před jménem adresa soud zjistil, že tituly před jménem jméno FO byl poprvé zvolen starostou v roce 2006. Na zakázce přestavby budovy radnice s městskou částí ve výběrové fázi spolupracovala společnost Anonymizováno, a to vzhledem k vyššímu objemu zakázky v částce přes 20 000 000 Kč. V rámci výběru dodavatele nebyly vzneseny námitky týkající se sklonu střechy a použitých materiálů. Obecně připomínky vzneseny byly, ale k jiné problematice a nevztahovaly se k těmto klíčovým věcem. Zda připomínky vznesla konkrétně žalovaná 1) si svědek nevybavoval. tituly před jménem jméno FO pravděpodobně nebyl členem výběrové komise, ale tituly před jménem adresa ano. V rámci výběrového řízení žalovaný 2) tituly před jménem jméno FO upozorňoval na ne příliš dobrou dřívější spolupráci se žalovanou 1), ale tato skutečnost nemohla být v zadávacím řízení zohledněna, protože to zde nebylo kritériem, a protože toto upozornění proběhlo až po doporučení žalované 1) výběrovou komisí, která se rozhodla na základě ceny. Pokud jde o projektovou dokumentaci, svědek potvrdil že se nejprve postupovalo podle projektu od název a následně podle dílenské dokumentace k nosníkům a jiné části střechy vypracované společností Anonymizováno, navrhována byla i větší provětrávaná mezera. Podle tituly před jménem jméno FO se následně nepostupovalo podle nového návrhu, ale dle toho původního. Nevybavoval si, že by žalovaný 2) řešil postup v rozporu s projektovou dokumentací. Žalovaný 2) byl také vybrán ve výběrovém řízení, a to na základě ceny a předchozích zkušeností. Spolupráce s ním i na tomto projektu byla bezproblémová, soustava chyb byla odhalena až následně po deštích a znaleckém zkoumání. Nikdo na stavbě neupozorňoval, že střecha je nepochozí, takto byla řešena jen střecha z PVC, kde byl zbudován zesílený chodníček. tituly před jménem jméno FO potvrdil, že sám byl na střeše zhruba padesátkrát, kromě toho na střechu chodila i tituly před jménem jméno FO, žalovaný 2 a pan jméno FO a jméno FO za žalovanou 1). Při výstavbě střechy tituly před jménem jméno FO nebyl upozorněn na žádnou z vad 1) – 3) popsaných v žalobě. Vlhkost ve střešní konstrukci (4) se projevovala během stavby, ale vždy se vyřešila. Po předání díla na ni upozornil až znalecký posudek. 5) Porucha kontaktního zateplovacího systému se projevila až později, když voda tekla za fasádu, místo aby stekla po okapnici a odkápla na zem. Pokud jde o výměnu žlabů, inicioval ji starosta, protože původně byly namontovány žlaby příliš malé. Na 6) tepelné mosty a 7) vadné provedení parotěsné folie byla žalobkyně upozorněna až v posudku. Návrh ze strany žalované 1) nebo žalovaného 2) ke změně materiálu použitého na střeše starosta nezaznamenal. O křehkosti titanzinkového plechu však sám věděl, považoval to za obecnou znalost.

54. Z účastnického výslechu jednatele žalované 1) tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že má ekonomické vzdělání a za žalovanou 1) řeší především smluvní a obchodní záležitosti. Nebyl si vědom, že by v rámci výběrového řízení žalovaná 1) činila vůči žalobkyni nebo projektu nějaké připomínky. V průběhu výstavby ze strany žalované 1 iniciovali změny v rámci kontrolních dnů, které se projevily ve změnových listech. Jedna z nich obsahovala řešení provětrávané mezery, která v původním projektu nebyla vůbec, tuto změnu pro žalovanou 1) zpracovala společnost Anonymizováno, a podle ní se poté postupovalo. Žalovaná 1) v rámci kontrolních dnů navrhovala i řadu dalších změn, které však byly žalobkyní odmítnuty. Šlo o pochozí lávky na střeše i finančně náročnější zateplené světlovody Žalovaná 1 také navrhla použití PVC krytiny, se kterou v té době pracovala na projektu Anonymizováno. Žalobkyně to ale odmítla, protože by se cena navýšila o 300 000 Kč. tituly před jménem jméno FO doplnil, že změna na PVC krytinu byla při kontrolním dnu navržena také proto, že by kladení titan-zinku mohlo zasáhnout do nevhodného období, kdy by teploty klesly pod bod mrazu. K dotazu soudu, zda je o tom zanesen nějaký záznam, tituly před jménem jméno FO nevěděl. K odstraňování vad po předání díla tituly před jménem jméno FO uvedl, že o vadách byl sepsán protokol, a následně byly odstraněny řádně a v termínu. Z později vytčených vad v rámci reklamací žalovaná 1) některé uznala a některé nikoliv. Konkrétní reakci na jednotlivé vytčené vady jednatel žalované 1) neznal, protože tyto technické věci řešil pan jméno FO. Zástupci žalované 1) se účastnili prvního místního šetření se znalcem, které žádné její pochybení neprokázalo, druhého místního šetření už nikoli. K dotazu soudu doplnil, že všechny části díla související s vadami 1) -7) byly realizovány žalovanou 1).

55. Ze zápisu z 10. KD z 22. 10. 2019, 16. KD z 3. 12. 2019. 17. KD z 10. 12. 2019 a 22. KD z 28. 1. 2020 soud nezjistil nic nad rámec zjištění učiněných z ostatních provedených zápisů, resp. nezjistil žádné podstatné skutečnosti vztahující se k vadám vytčených v žalobě či ve znaleckém posudku. Z emailu ze dne 27. 11. 2019 na čl. 330 týkajícího se světlovodů, e-mailové komunikace z 6. 10. 2020 mezi jméno FO a adresa, e-mailu ze dne 9. 4. 2021, urgence reklamace z 20. 5. 2021, 2. urgence reklamace z 23. 6. 2021, oznámení prací – reklamace střech nástavby KKC z 1. 7. 2022, e-mailu jméno FO ze dne 21. 7. 2022, 3. urgence reklamace z 2. 8. 2021, dopisu žalobkyně ze dne 29. 6. 2022 – reklamace střechy nástavby KKC, urgence reklamace z 30. 6. 2022, e-mailové komunikace ze dne 30. 6. 2022 mezi jméno FO a jméno FO, navazující e-mailové komunikace z 1. 7. 2022, z emailu ze dne 7. 7. 2022, tabulky soupisu reklamací připraveného jméno FO, e-mailu žalované 1) ze dne 22. 7. 2022, zápisu ze dne 22. 7. 2022 – sdělení technika Anonymizováno, technické zprávy ke sklonu střechy ze dne 15. 5. 2023, emailové komunikace z 26. 4. 2023 mezi znalcem a právním zástupcem žalované 1), nákresu řezu budovy na čl. 355, nedatovaného dopisu žalované adresovanému starostovi žalobkyně na čl. 15, z e-mailu ze dne 1. 12. 2022 s dotazy znalce na žalovaného 2), doplněného textu přílohy předávacího protokolu ke dni 30. 9. 2020 a ke dni 13. 10. 2020, a z přehledu termínů prací na čl. 234 soud nezjistil žádné skutečnosti potřebné pro rozhodnutí věci či zjištění nad rámec nesporných tvrzení účastníků.

56. Soud k důkazu neprovedl důkazy navržené ze strany první žalované v rámci podání z 19. 6. 2025, konkrétně zadávací dokumentaci a námitky vůči projektové dokumentaci před zahájením stavby, dále e-mailovou komunikaci z 27. 11. 2019 na čl. 449-460 týkající se světlovodu, e-mailovou komunikaci z 9. 5. 2020 ohledně úpravy žlabu, e-mailovou komunikaci z 9. 1. 2020 ohledně úpravy věnců a úpravy projektové dokumentace společnosti Anonymizováno, které byly odsouhlaseny ze strany žalobkyně, a dále důkazy předložené žalovanou 1) v podání ze dne 25. 8. 2025, konkrétně fotografie a video svědkyně tituly před jménem jméno FO, neboť tyto důkazy byly uplatněny až po uplynutí koncentrační lhůty, k čemuž došlo ke dni 26. 11. 2024, a současně nejde o žádný z důkazů vyjmenovaný v § 118b o. s. ř., který byl schopný prolomit nastalou koncentraci – nejde o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3 o.s.ř. (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 818/2003).

57. Na základě provedených důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

58. Žalobkyně a žalovaná 1) spolu uzavřely smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla nástavba budovy adresa – stavba kulturně-komunitního centra. Stavba měla být provedena na klíč tak, aby bylo možné ji bez dalšího užívat k provozování komunitního centra. Podkladem pro ni byla po technické stránce projektová dokumentace název s.r.o., která byla později v průběhu výstavby na návrh žalované 1) doplněna o dílenskou projektovou dokumentaci zpracovanou společností právnická osoba Tato úprava se týkala změny sklonu střechu, rozšíření provětrávané mezery na 80 mm a úpravy vazníků. Žalovaná 1) před započetím výstavby zadávací a projektovou dokumentaci odborně přezkoumala a prohlásila, že tvoří dostatečný podklad pro provedení díla podle požadovaných parametrů. Žalovaná 1) se zavázala provést nástavbu v souladu platnými právními předpisy a technickými normami. Na základě příkazní smlouvy si žalobkyně dojednala s žalovaným 2) provádění stavebního dozoru, žalovaný 2) měl v této činnosti dlouholeté zkušenosti. Jeho úkolem bylo dohlížet nad řádným průběhem, stavby a kontrolovat kvalitu provedení prací, jejich soulad s projektem i právními předpisy a technickými normami. V průběhu stavby docházelo ke zpoždění, a opakovanému posunu termínů. za žalovanou 1) na stavbu dohlíželi stavbyvedoucí jméno FO a projektový manažer jméno FO. Na návrh žalované 1) i žalovaného 2) došlo také k výměně subdodavatele na klempířské práce na plechové střeše z důvodu jejich dosavadní neuspokojivé kvality. Žalovaný 2) v průběhu výstavby zaznamenal nevhodné řešení střechy, proto si na konzultaci pozval tituly před jménem jméno FO, který pracoval pro žalobkyni a současně je autorizovaným stavebním inženýrem. Řešil s ním ovšem jen prostoupení stožáru pro elektronické zařízení, římsu a napojení střechy na vedlejší budovu. O vadách vytknutých v žalobě se spolu nebavili. Dílo bylo předáno nejprve dne 10. 8. 2020, nicméně s následujícími vadami týkajícími se plechové střechy vytknutými v předávacím protokolu: 1. oprava oplechování atiky pod hodinami, 2. hromosvod, definitivní montáž jímačů, 3. záchytný systém, dokončení, 4. sněhové zábrany, dodávka a montáž a 5. tmelení klempířských prvků ve styku s fasádou. Žalovaný 2 v protokolu potvrdil, že byly dokončeny všechny smluvené práce, dílo je schopno trvalého provozu a užívání, práce byly provedeny v předepsané kvalitě dle platných ČSN a jakost provedených prací je dobrá. Vady vytknuté v předávacím protokolu se nekryly s vadami později popsanými ve znaleckém posudku a v žalobě. Dne 27. 9. 2020 žalovaný 2 upozorňoval žalovanou 1) na vady střešní krytiny a zatékání po nedávných deštích, ve dnech 6. a 7. 10. 2020 upozorňoval žalovaný 2) žalovanou 1) na další zatékání do střechy. K odstranění vytknutých vad došlo dne 16. 11. 2020, kdy žalovaná 1) opustila staveniště (resp. 18. 11. 2020 byla dořešena nekompletní dodávka světlovodů na stropě chodby 4.15). Dne 9. 2. 2021 žalobkyně písemně informovala žalovanou 1) o zatékání do střechy a vytkla jí vadu střešní krytiny v části do dvora s tím, že protéká voda za okapy na římsu. Žalovaná 1) na reklamaci téhož dne reagovala a nastoupila k odstranění vady. K pokusům o odstranění zatékání ze strany žalované 1) docházelo dále i v květnu 2021 (opravy prováděl klempíř), žalobkyně ale musela opravy opakovaně urgovat. Postup odstranění závad žalovanou 1) byl nicméně neúspěšný, neboť žalobkyně také v červnu 2022 oznámila další zatečení srážkové vody do konstrukce střechy i interiérů budovy. Žalovaná 1) dne 6. 9. 2022 žalobkyni sdělila, že ani po provedení jejích oprav není problém zatékání do střechy vyřešen. Žalobkyně k příčinám zatečení nechala na návrh žalované 1) dne 22. 3. 2023 zpracovat odborné vyjádření a poté dne 8. 12. 2023 znalecký posudek. Znalecký posudek odhalil řadu závad, které ve svém komplexu mohou být příčinou opakujícího se zatékání do střechy. V posudku popsal 8 závad způsobených žalovanou 1 (blíže rozvedených v bodě 44 tohoto rozsudku). Znalec také navrhl postup oprav ve výši 2 123 254 Kč bez DPH, které se vztahují k interiéru i exteriéru budovy, a jejichž cílem zajistit v podstatě bezvadnou funkčnost střechy. Znalec doplnil, že žádnou z vad popsaných v žalobě žalobkyně nemohla v době předání díla zjistit, naopak z hlediska žalovaného 2 jakožto odborného stavebního dozoru měly být veškeré vytknuté vady seznatelné. Žalovaný 2 na žádnou z vytknutých vad k okamžiku předání díla neupozornil, jediná jeho podstatná výtka k postupu žalované 1 při výstavbě titanzinkové střechy se objevila v zápisu z 38. kontrolního dne 2. 6. 2020 (a byla opakována až do zápisu z 42. kontrolního dne 30. 6. 2020), kdy žalovaný 2) upozorňoval, že práce nebyly dokončeny, dosavadní postup žalované 1) neodpovídá předané projektové dokumentaci, jsou použity nevhodné materiály a špatné technické postupy a žádal okamžitou nápravu. Po 42. kontrolním dnu se žádné obdobné výtky žalovaného 2) v zápisech z kontrolních dnů ani stavebním deníku neobjevily. Dále nebylo zjištěno, že by žalovaný 2) navrhoval výměnu titanzinkové krytiny za PVC. Ústně ji navrhla žalovaná 1) při kontrolním dnu, ovšem o tomto návrhu neexistoval žádný písemný záznam. Během výstavby probíhaly pravidelné kontrolní dny organizované žalovaným 2), kterých se obvykle účastnil za žalovanou 1) stavbyvedoucí jméno FO a jméno FO, žalovaný 2 osobně a za žalobkyni v některých případech starosta tituly před jménem jméno FO, tituly před jménem jméno FO či místostarosta jméno FO. V rámci kontrolních dnů se na střeše pravidelně pohybovali zástupci žalobkyně, včetně starosty i tituly před jménem jméno FO.

59. Pokud jde o věrohodnost svědků, soud musí předně konstatovat, že výpověď svědkyně jméno FO nepovažoval za věrohodnou, neboť svědkyně nepravdivě uvedla, že na střechu radnice nechodila, protože má strach z výšek. Ostatní svědci (jméno FO i jméno FO), jakož i starosta žalobkyně potvrdili, že svědkyně se na střeše pohybovala opakovaně. Soud nicméně musí konstatovat, že nehledě na to by její výpověď nebyla pro rozhodnutí podstatná, neboť svědkyně při výpovědi nepůsobila příliš orientovaně, a přestože byla hlavní osobou, která měla na starosti reklamace vad stavby, nebyla schopna k této problematice podat konkrétní a přesné odpovědi. Pokud jde o výpovědi svědka jméno FO a jméno FO, soud neměl o jejich pravdivosti žádné pochybnosti, byť je svědek jméno FO nadále zaměstnancem žalované 1) a svědek jméno FO jejím bývalým zaměstnancem. Obě výpovědi byly v souladu s listinnými důkazy a nelze dovodit, že by svědci navržení žalovanou 1), vypověděli skutečnosti hrající v její prospěch. Svědeckou výpověď tituly před jménem adresa soud rovněž považoval za věrohodnou, protože svědek je sice v přátelském vztahu k žalobkyni i žalovanému 2), který jeho výslech navrhl, ale jeho výpověď rovněž nepřinesla žádná zjištění ve prospěch žalovaného 2, ani skutečnosti odporující výpovědím ostatních svědků či listinným důkazům. tituly před jménem jméno FO, zaměstnanec žalobkyně, podle soudu také vypovídal pravdivě, a ani jeho výpověď se neodchýlila od ostatních důkazů. Nadto se na projektu výstavby komunitního centra podílel jen krátce a jeho výpověď proto soudu nepřinesla nic podstatného na rámec již učiněných zjištění. Účastnické výpovědi tituly před jménem jméno FO za žalovanou 1) a tituly před jménem jméno FO za žalobkyni soudu sloužily v zásadě jen k dokreslení celé situace a neobjasnily nic nad rámec jinak zjištěných skutečností. Soud také v návrzích na účastnické výslechy v souladu se zásadou rovnosti vyhověl shodně oběma stranám, které je požadovaly.

60. Po právní stránce soud vycházel ze zákonných ustanovení týkajících se smlouvy o dílo, zejména z § 2615 a násl., 2629 a 2630 o. z., neboť předmětem tohoto řízení bylo dílo – nástavba Anonymizováno adresa.

61. Nejprve se soud zabýval provedením díla žalovanou 1) a posuzoval, zda bylo dílo realizováno vadně.

62. Podle § 2615 odst. 1 o. z. má dílo vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

63. Podle § 2617 o. z. Má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

64. Podle § 2629 odst. 1 o. z. ve vztahu k vadám stavby platí, že soud nepřizná právo ze skryté vady, kterou objednatel nevytkl bez zbytečného odkladu poté, co ji mohl při dostatečné péči zjistit, nejpozději však do pěti let od převzetí stavby, namítne-li druhá strana, že vada nebyla vytknuta včas. Totéž platí o skryté vadě projektové dokumentace a o jiných obdobných plněních.

65. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že dílo bylo provedeno vadně, tedy v rozporu se smlouvou o dílo ze dne datum. Žalobkyně jej totiž v rozporu s čl. 3.2 smlouvy o dílo nemůže řádně a plnohodnotně užívat k provozování kulturně komunitního centra pro neustálé zatékání a vlhkost, která se projevuje nejen navenek budovy, ale i v jednotlivých místnostech. O trvajícím zatékání, které trvá až doposud, soud neměl pochybnosti, neboť jej samotní žalovaní nijak nevyvraceli. Žalovaná 1) měla podle čl. 3.2 smlouvy o dílo povinnost provést dílo nejen v souladu se zadávací a projektovou dokumentací, ale také v souladu s technickými normami. Projektovou dokumentaci připravenou společností název s.r.o. přitom podle smlouvy odborně přezkoumala a prohlásila, že představuje dostatečný podklad pro provedení díla. K jejím námitkám ve vztahu k vadnosti projektové dokumentace uplatněným až v tomto řízení proto nelze přihlížet, neboť je měla vznést již před zahájením výstavby, nebo v jejím průběhu, jako to ostatně učinila ohledně úpravy provětrávané mezery a zpracování změnové dokumentace společností právnická osoba

66. Pokud jde o povahu vad, soud považoval všechny vady popsané v žalobě za skryté ve smyslu § 2629 o. z., neboť žalobkyně je nemohla při náležité pozornosti při převzetí díla zjistit. Konkrétně šlo o 1) použití nepřípustného spoje plechové krytiny, 2) nedostačující tloušťku provětrávané mezery šikmé (pultové střechy) a vadné provedení jejího zakončení, 3) absenci podlepení, 4) vlhkost ve střešní konstrukcí, která se projevuje kondenzací ve světlovodech, na VZT potrubí, v interiérech na podhledech, 5) poruchu kontaktního zateplovacího systému v místě přesahu pod okapní hranou střechy, 6) vznik tepelných mostů ve skladbě střešní konstrukce, které vedou ke kondenzaci vodní páry v podstřeší a 7) vadné provedení parotěsné folie. Závěr, že veškeré vytknuté vady jsou skryté, vyplynul jednak ze znaleckého posudku, a jednak i z výslechu znalce, který objasnil, že řada nedostatků byla odhalena až po provedení sond do střechy při přípravě znaleckého posudku [2) šířka provětrávané mezery, 3) absence podlepení či 6) existence tepelných mostů]. Tyto vady tedy žalobkyně při předání díla s ohledem na svůj nedostatek odbornosti nemohla zjistit. Další vady se projevily až po změnách počasí a zahájení topné sezony v zimních měsících a do té doby nemusely být patrné, což platí pro 4) vlhkost ve střešní konstrukci a pro 5) poruchu kontaktního zateplovacího systému, která byla důsledkem dlouhodobého jevu a nemohla se na počátku při předání díla projevit. Vadu 1) spočívající v nepřípustném použití spojů žalobkyně jako laik podle soudu také nemohla odhalit, což znalec na jednu stranu potvrdil, ale současně uvedl, že pomuchlání plechů mohlo být okem přímo viditelné. Soud nicméně zohlednil, že znalec ve vztahu k odbornému stavebnímu dozoru své tvrzení korigoval s tím, že pokud stavební dozor nebyl úplný specialista na střechy, bez patřičné konzultace vadu nemusel rozpoznat. Soud proto uzavřel, že tím spíše ji jako laik nemohla zjistit ani žalobkyně. Vada 7) vadné provedení parotěsné folie taktéž nebyla z hlediska žalobkyně seznatelná, protože i znalecká kancelář ji zjistila až poté, co začala střechu demontovat, neboť nebyla schopna přijít na to, proč do střechy zatéká. Znalecký posudek dále popsal, že nelze rozlišit, které ze zmíněných vad vedou k důsledku, kterým je zatékání do střechy, neboť jeho příčinou je komplex všech popsaných vzájemně propojených závad.

67. Pokud jde o jejich závažnost, považuje soud za podstatné připomenout, že znalec dokonce některé z vad označil za extrémní (např. perforaci parotěsných zábran), nepřijatelné a práci žalované 1) popsal jako rezignování na jakoukoli stavařinu, neboť shledal naprosto ignorované postupy předepsané technickými normami. Z posudku tedy nepochybně vyplývá, že v něm vytknuté vady vznikly v důsledku pochybení žalované 1) a ve svém souhrnu jsou příčinou zatékání do střechy i interiérů kulturního centra. Nekvalitní provedení prací žalovanou 1) potvrdil i žalovaný 2). K výstupu znalecké kanceláře soud doplňuje, že znalecký posudek považuje za řádný, přezkoumatelný, srozumitelný a patřičně odůvodněný. Znalec se podrobně zabýval stavem střechy a odhalil vady viditelné jak navenek, tak i závady ve skladbě střešní konstrukce, jež mohl zjistit až po provedení sond, použití termovizí či dalších měření. Ke svým závěrům si opatřil dostatečné množství podkladů a byť byl posudek vypracován na základě zadání žalobkyně, znalec jej připravil v součinnosti se všemi účastníky řízení, kteří měli možnost, se k vypracování posudku vyjádřit – žalovaná 1) se účastnila 1. místního šetření a zavedení sond do střechy a žalovaný 2) znalci poskytl písemné odpovědi na zaslané dotazy. Ve svém rozhodnutí proto soud ze znaleckého posudku v plném rozsahu vycházel. Znalec jej navíc při svém výslechu obhájil a v některých neřešených otázkách k dotazům soudu i účastníků jej také doplnil a vysvětlil.

68. Soud se dále zabýval otázkou promlčení nároku žalobkyně vzhledem k námitce vznesené oběma žalovanými. Jak již soud naznačil na jednání dne 17. 12. 2024, nárok žalobkyně promlčený není.

69. Na okraj soud uvádí, že je třeba rozlišovat dobu, ve které musí objednatel vady díla zhotoviteli oznámit (reklamační lhůtu), a promlčecí dobu, ve které musí být právo z odpovědnosti za vady uplatněno u soudu. Včasná notifikace je pouze předpokladem zachování vymahatelnosti práv objednatele z vad díla (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 2568/2012).

70. Nejprve tedy soud posuzoval, zda žalobkyně oznámila vady díla žalované 1) včas, přičemž z tohoto hlediska bylo podstatné, kdy došlo k předání díla a kdy byly odstraněny všechny vytknuté vady a nedodělky při předání. Dílo bylo podle předávacího protokolu předáno dne 10. 8. 2020, ovšem s řadou vytčených vad. Komunikace žalobkyně ze září a října 2020 tedy nemůže být uplatněním vad hotového a předaného díla, ale pouze řešením odstraňování vad vytčených při předávce. Nadto vady v e-mailech popsal a vytkl žalovaný 2) jakožto stavební dozor, tedy osoba odlišná od žalobkyně, která za ni v této záležitosti nebyla oprávněna jednat. Odstranění vad bylo stvrzeno až v listopadu 2020, v té době také podle čl. 13. 5. smlouvy o dílo začala plynout záruční doba na střešní krytinu v délce 120 měsíců. První uplatnění vad střechy projevujících se v zatékání tedy představuje reklamační dopis žalobkyně z 9. 2. 2021, v němž reklamovala vadu spočívající v provedení střešního pláště v části do dvora – protéká voda za okapy na římsu. Žalobkyně neměla povinnost v tento okamžik specifikovat veškeré příčiny zatékání, neboť jak bylo v řízení prokázáno, nemohla je sama v tuto chvíli zjistit, když je v konečném důsledku byl schopen rozklíčovat až znalec. Ten navíc na střeše prováděl řadu sond a demontáže. Současně soud považuje za podstatné, že žalovaná 1 na tuto reklamaci (i na následující) reagovala a dostavovala se k odstraňování vad na titanzinkové střeše, a to až do té doby, než dospěla k závěru, že zatékání není schopna sama odstranit. Její argumentaci, že vytknutí vad bylo neurčité, proto soud považuje za nepřípadnou. Pokud jde o včasnost oznámení vad ve smyslu § 2629 o. z., dospěl soud k závěru, že žalobkyně vady uplatnila bez zbytečného odkladu poté, co je mohla zjistit, neboť jak vysvětlil znalec, vady se mohly projevit právě až v průběhu zimních měsíců, kdy dochází k většímu množství srážek a klesání teplot. Současně byly vady vytknuty v rámci 5leté objektivní lhůty od převzetí stavby, stejně tak v době 10leté záruční doby poskytnuté na střešní krytinu.

71. Jestliže tedy žalobkyně uplatnila vady dne 9. 2. 2021 a žalobu podala dne 1. 2. 2024, učinila tak ještě v rámci subjektivní 3leté promlčecí lhůty (§ 629 odst. 1 o.z.), která počala běžet ode dne včasného oznámení vady zhotoviteli (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 1304/2017).

72. Soud se dále zabýval otázkou, zda u žalované 1) jako zhotovitele díla existoval liberační důvod. Žalovaná totiž namítala, že původ některých vad byl v projektové dokumentaci a za vady proto neodpovídá. Podle § 2630 odst. 2 o. z. se žalovaná 1 jako zhotovitel mohla zprostit odpovědnosti za vady jen tehdy, pokud by tvrdila a prokázala, že vadu způsobila jen chyba ve stavební dokumentaci, nebo jen selhání stavebního dozoru. To ovšem žalovaná 1) neprokázala, ostatně ohledně většiny vad ani netvrdila. Její námitka se týkala jen vady 2) nedostatečné tloušťky provětrávané mezery, za níž měl nést odpovědnost projektant. V tomto směru sice znalec označil návrh v projektové dokumentaci za „mírně nevyhovující“ nebo nikoliv ideální, ale v obou případech současně uvedl, že detaily provětrávané mezery byly nesprávně provedeny při realizaci stavby, za což již nese plnou odpovědnost žalovaná 1). Soud proto uzavřel, že žalovaná 1) se odpovědnosti za vady nezprostila. Jak soud vysvětlil výše, žalovaná 1 nadto prohlásila, že projektovou dokumentaci považuje za dostatečný podklad pro provedení stavby a přezkoumala její soulad s technickými normami, na její nedostatky se proto nyní nemůže odvolávat. Současně nemůže tvrdit, že technickými normami nebyla vázána, neboť na ně přímo odkazuje čl. 3.2. i 13.3. smlouvy o dílo.

73. Provedením díla s vadami žalobkyni vzniklo právo na přiměřenou slevu z ceny díla, kterou lze uplatnit při vadách podstatných i nepodstatných (§ 2615 odst. 2 ve spojení s § 2106 a 2107 o. z.)

74. Pokud jde o jednotlivé námitky žalované 1) ve vztahu k vytčeným vadám a její odpovědnosti za ně, posoudil je soud následovně.

75. Pokud jde o tvrzení žalované 1), že vyhodnotila použití titanzinkové krytiny jako nevhodné, a proto navrhovala použít krytinu z PVC je třeba uvést, že dle výpovědi jednatele žalované 1) tituly před jménem jméno FO i svědka jméno FO tak učinila spíše z důvodu, že jí tato krytina zbyla na jiné stavbě, nikoliv pro nepřípustnost použití tohoto materiálu na stavbě kulturního centra. Na nevhodnost použití titanzinkové krytiny měl upozorňovat i žalovaný 2), toto jeho tvrzení se však navzdory poučení soudem podle § 118a o. s. ř. neprokázalo, neboť o této připomínce žalovaného 2) nevypovídal žádný důkaz. Kromě toho znalec vysvětlil, že samotné použití titanzinkové krytiny není pro tuto stavbu nepřípustné, jen je potřeba s krytinou s ohledem na její křehkost vhodně nakládat. Nelze tedy dospět k závěru, že k zatékání došlo jen z důvodu použití nevhodného materiálu.

76. K námitkám, že k poškození střešní krytiny mohlo dojít v důsledku nadměrného pocházení osob po střeše, soud dodává, že sice bylo prokázáno, že k chození po střeše relativně často docházelo, nicméně znalec v posudku výslovně vyvrátil, že by příčinou potrhání plechu byl tento pohyb. Znalec vysvětlil, že každá střecha, i taková, která je navržena jako nepochozí, musí svou konstrukcí umožňovat revizní práce a kontroly. Námitka proto není důvodná. Konečně pokud jde o počáteční námitky žalované 1, že ve sklonu střechy nelze spatřovat vadu a použití příčných bylo schváleno žalobkyní, soud konstatuje, že ani jedna z těchto vad nebyla v žalobě uplatněna, a proto se uvedenými námitkami nezabýval.

77. Soud se dále zabýval odpovědností žalovaného 2), po němž žalobkyně požadovala solidární úhradu uplatněného nároku z důvodu, že jako stavební dozor selhal.

78. Podle § 2630 odst. 1 písm. c) o. z. platí, že bylo-li plněno vadně, je vzhledem k tomu, co sám dodal, zavázán se zhotovitelem společně a nerozdílně, kdo prováděl dozor nad stavbou, ledaže prokáže, že vadu stavby nezpůsobilo selhání dozoru.

79. Žalovaný 2) měl podle příkazní smlouvy vykonávat průběžnou kontrolu kvality prací dodavatele, sledovat dodržování předepsaných technologických postupů a technických norem, průběžně evidovat závady a kontrolovat dodávky, které budou následně zakryty. Sám uvedl, že se ve stavebnictví pohybuje více než 30 let a z toho 25 let pracuje jako technický dozor investora.

80. Žalovaný 2) se bránil tím, že na vadné provádění střechy konstantně upozorňoval a žalovaná 1) v práci pokračovala bez ohledu na jeho připomínky. Toto tvrzení ale bylo v řízení vyvráceno. Žalovaný 2) sice skutečně minimálně v rámci 38. kontrolního dne 2. 6. 2020 upozorňoval, že práce nebyly dokončeny, dosavadní postup žalované 1) neodpovídá předané projektové dokumentaci, jsou použity nevhodné materiály, špatné technické postupy a žádal okamžitou nápravu, nicméně pro soud bylo podstatné, že při předání díla dne 10. 8. 2020 dříve zmíněné vady nevytkl. Naopak prohlásil, že dílo je schopno trvalého provozu a užívání, práce byly provedeny v předepsané kvalitě dle platných ČSN a jakost provedených prací je dobrá. Lze tedy předpokládat, že buď měl za to, že žalovaná 2) vytýkané vady odstranila, nebo je žalovaný 2) na střeše v okamžiku předání již nespatřoval. Vady vytknuté v rámci předávacího protokolu ze dne 10. 8. 2020 byly podle znalce jen kosmetického charakteru a nekryly se s vadami, které znalec později odhalil v rámci svého zkoumání. Jinými slovy, v klíčový moment – při předání hotové stavby – stavební dozor nevytkl vady, které měly za následek zatékání do budovy. Vadnost provedení střešní krytiny žalovanou 1) přitom žalovaný 2) ve svých vyjádřeních v průběhu řízení přímo potvrdil.

81. Skutečnost, že na žalobkyní popsané vady nebylo poukazováno v průběhu výstavby potvrdil i svědek adresa, s nímž dokonce žalovaný 2) některé dílčí prvky střechy konzultoval, avšak rovněž nešlo o znalcem popsané vady. Potvrdil ji i svědek jméno FO, který uvedl, že s žalovaným 2) řešil jen styky při napojení plechů, kde byla domluvena náprava použitím vodorovných pruhů, a poté se již napojení plechů neřešilo. Totéž vyšlo najevo i z výpovědi svědka jméno FO.

82. Pokud jde o schopnost žalovaného 2) rozpoznat žalobkyní uplatněných 7 vad, je třeba v první řadě zdůraznit, že žalovaný 2) je profesionál, který měl pravidelně kontrolovat jednotlivé fáze stavby a každou dílčí část před jejím zakrytím. Znalec při výslechu vysvětlil, že žalovaný 2) měl být schopen všech 7 vad rozpoznat, bylo to jeho úkolem, neboť měl posuzovat provádění stavby nejen v souladu s projektovou dokumentací, ale i technickými normami. V případě, že ohledně některých provedených částí díla měl stavební dozor pochybnosti, mohl využít konzultace například s autorským dozorem. To ostatně v některých případech činil, což dokládají zápisy z kontrolních dnů – např. při 23. kontrolním dnu navrhoval konzultaci napojení klempířských prvků a při 35. a 37. kontrolním dnu konzultaci nosných rámů. Některé opomenutí vad přitom podle znalce bylo třeba považovat za zásadní, jako například špatné provedení tepelných izolací či vadné provedení parotěsné folie.

83. Ohledně vad 3-7 znalec výslovně prohlásil, že je stavební dozor zjistit měl. Ve vztahu k 1) nepřípustnému spoji plechové krytiny znalec sice na jednu stranu uvedl, že pokud stavební dozor nebyl úplný specialista na střechy, pak si této vady nemusel všimnout, nicméně později doplnil, že řemeslné provedení spočívající v pomuchlání spojů a vícenásobné ohnutí titanzinkového plechu bylo okem přímo viditelné. Dále v souvislosti s touto vadou zdůraznil, že v případě pochybností stavebního dozoru je potřeba věc konzultovat, současně je dozor povinen nahlížet do technických norem, stejně jako učinil znalec. Pokud by tak žalovaný 2) postupoval, mohl by dovodit, že provedený spoj plechu nebyl v souladu s technickými normami pro daný typ střešní krytiny. Jak vyplynulo z dokazování, žalovaný 2) k řešení spojů (drážek) a jejich podlepení žádné konkrétní požadavky nebo dotazy nevznášel. Soud tedy vycházel z toho, že na vadu neupozornil, i když mohl. Stejně tak znalec ohledně 2) provětrávané mezery uvedl, že nedostatečnost její šíře stavební dozor nemusel rozpoznat, nebyl-li specialista na střechy, na druhou stranu související chybějící okapní profil na spodní hraně a vadné provedení oplechování hřebene již i podle znalce pro stavební dozor zjistitelné byly. Přitom i tyto vady mají podle znalce zásadní dopad na zatékání do střechy, neboť odvětrávání vlivem těchto pochybení v podstatě nefunguje.

84. Za této situace má soud za to, že žalovaný 2) měl být schopen rozpoznat všechny žalobkyní vytknuté vady stavby, přičemž některá jeho přehlédnutí či zkrátka ignorování závad jsou z hlediska důsledků pro konečnou stavbu určující.

85. S ohledem na výše uvedené soud shrnuje, že žalovaný 2) jako stavební dozor je podle § 2630 odst. 1 písm. a) o. z. vzhledem k vadnému plnění solidárně odpovědný s žalovanou 1). V řízení ani přes poučení soudu podle § 118a o. s. ř. neprokázal, že vadu stavby nezpůsobilo jeho selhání jakožto stavebního dozoru.

86. Konečně soud přistoupil k posouzení výše uplatněné slevy z ceny díla. Žalobkyně její výši odvodila od nákladů na opravu titanzinkové střechy i částí poškozených interiérů. Odůvodnila ji znaleckým posudkem obsahujícím jednak podrobný popis kroků k dosažení funkčnosti střechy a dále položkový rozpočet nákladů na jednotlivé části opravy připravený nezávislou rozpočtářkou tituly před jménem jméno FO. Podle rozsudku Nejvyššího soudu 23 Cdo 1299/2008 je při určení výše slevy třeba zohlednit rozsah vadnosti díla, závažnost vad, popř. jak vady omezují či komplikují užívání nebo snižují životnost věci, a dále lze vzít v úvahu i další okolnosti. Výši slevy je nutné stanovit s ohledem na rozhodné okolnosti případu a je třeba mít na paměti, že základním požadavkem, který je třeba respektovat, je, aby byla objednateli prostřednictvím tohoto práva (nároku) z odpovědnosti za vady vytvořena (zejména ekonomická) situace blížící se stavu, kdy by mu bylo plněno bez vad.

87. Soud považuje odhad nákladů na opravu za přiměřený vzhledem k rozsahu poškození střechy, jež vyplynulo ze znaleckého posudku opatřeného značným množstvím fotografií, které potvrzují popraskání střechy, průsaky vody do objektu či poškozenou izolaci. Svědci rovněž potvrdili, že do objektu kulturního centra i nadále zatéká, což podstatně omezuje jeho každodenní využití. Náročnost potřebných oprav vedoucích ke skutečnému odstranění zatékání do objektu dokládají i dosavadní neúspěšné pokusy žalované 1) střechu opravit tmelením na dílčích částech střechy. Je tedy zřejmé, že k dosažení téměř bezvadného stavu střechy, tedy stavu, v jakém mělo být plněno, bude potřeba rozsáhlá a komplexní oprava navržená znalcem, a to v exteriéru v hodnotě 1 192 754 Kč a v interiéru v hodnotě 930 500 Kč bez DPH. Žalobkyně navíc před vynesením rozsudku poukázala na skutečnost, že skutečné náklady na opravu podle aktuálního odhadu dosáhnou částky ještě vyšší. Žalovaní proti samotnému rozsahu oprav nebo výši nákladů nic konkrétního nenamítali, soud tedy žalobkyni přiznal právo na slevu z ceny díla v celém požadovaném rozsahu, tedy v částce 2 569 137 Kč zahrnující i DPH ve výši 21 %. Soud také přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z této částky požadovaný ode dne 15. 1. 2024, odvozený od uplynutí 15denní lhůty k úhradě stanovené žalobkyní v předžalobní upomínce (žalovaný 2) se ocitl v prodlení již dne 9. 1. 2024) a současně odmítnutí žalovanou 1) uplatněný nárok uhradit (vyjádření žalované 1 ze dne 14. 1. 2024).

88. O nákladech řízení (výrok II) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a s ohledem na plný procesní úspěch žalobkyně jí přiznal náhradu všech účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení sestávaly z

a) uhrazeného soudního poplatku ve výši 128 457 Kč,

b) odměny advokáta za 22 úkonů právní služby po 18 580 Kč podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen AT), z tarifní hodnoty určené podle § 7 bod 6 a 8 odst. 1 AT, a to za 1. příprava a převzetí právního zastoupení, 2. porada právního zástupce se žalobkyní ze dne 16. 10. 2023 přesahující 1 hodinu – k zadání znaleckého posudku, 3. porada právního zástupce se žalobkyní ze dne 20. 12. 2023 přesahující 1 hodinu – k dalšímu postupu ve věci a k obdrženému znaleckému posudku, 4. předžalobní výzva ze dne 22. 12. 2023, 5. žaloba ze dne 1. 2. 2024, 6. porada právního zástupce se žalobkyní ze dne 29. 4. 2024 přesahující 1 hodinu – k procesní obraně žalovaných, 7. vyjádření ze dne 28. 5. 2024 k výzvě soudu, 8. porada právního zástupce se žalobkyní ze dne 17. 6. 2024 přesahující 1 hodinu – před jednáním, 9. účast na jednání soudu dne 26. 9. 2024, 10. porada právního zástupce se žalobkyní ze dne 3. 10. 2024 přesahující 1 hodinu – k výsledkům dokazování a výzvě soudu k návrhu důkazů, 11. vyjádření žalobkyně ze dne 5. 11. 2024 k výzvě soudu, 12. účast na jednání soudu dne 17. 12. 2024, 13. porada právního zástupce se žalobkyní ze dne 28. 2. 2025 přesahující 1 hodinu – před jednáním, 14. účast na jednání dne 4. 3. 2025, 15. účast na jednání soudu dne 29. 4. 2025, 16. porada právního zástupce se žalobkyní ze dne 2. 5. 2025 přesahující 1 hodinu – před jednáním, 17. účast na jednání dne 19. 6. 2025, 18. porada právního zástupce se žalobkyní ze dne 20. 6. 2025 přesahující 1 hodinu – před jednáním, 19. a 20. účast na jednání dne 22. 7. 2025 v délce přesahující 2 hodiny (počítáno jako 2 úkony), 21. porada právního zástupce se žalobkyní ze dne 23. 7. 2025 přesahující 1 hodinu – před jednáním s přípravou závěrečného návrhu a 22. účast na jednání dne 26. 8. 2025, tj. celkem 408 760 Kč,

c) paušální náhrady hotových výdajů za 12 úkonů po 300 Kč učiněných před 1. 1. 2025 podle § 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024 a 10 úkonů po 450 Kč učiněných po 1. 1. 2025 podle § 13 odst. 4 AT, tj. celkem 8 100 Kč,

d) cestovného za 7 cest advokáta žalobkyně na jednání soudu ve dnech 26. 9. 2024, 17. 12. 2024, 4. 3. 2025, 29. 4. 2025, 19. 6. 2025, 22. 7. 2025 a 26. 8. 2025 na trase adresa a zpět, tj. 180 km, při doložené spotřebě vozidla 9,6 l benzínu/100 km, vypočítaného podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. pro rok 2025 a vyhlášky č. 398/2023 Sb. pro rok 2024 ve výši 11 649,30 Kč

e) náhrady za promeškaný čas strávený při cestě na jednání za 8 půlhodiny po 100 Kč podle § 14 odst. 3 AT ve znění do 31. 12. 2024 a 20 půlhodiny po 150 Kč podle § 14 odst. 3 AT, tj. celkem 3 800 Kč,

f) náhrady DPH ve výši 21 %, tj. 90 784,95 Kč,

g) náhrady za vypracování znaleckého posudku ve výši 102 849,90 Kč.

89. Náklady řízení žalobkyně tedy celkem činily 754 401,15 Kč a žalovaná 1) i žalovaný 2) jsou povinni je společně a nerozdílně uhradit k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

90. Soud pro neúčelnost nepřiznal náhradu nákladů za sepis oznámení žalovaným o příčinách zatékání podle odborného posouzení ze dne 22. 8. 2023, neboť žalobkyně nemusela nadbytečně nechat zpracovat odborné posouzení, v návaznosti na něj vyzývat žalované, a až poté nechat vypracovat znalecký posudek, když mohla zvolit procesně ekonomičtější cestu vypracování jen jednoho znaleckého posudku. Ze stejného důvodu soud nepovažoval za účelnou další poradu s žalobkyní ze dne 25. 4. 2023 k výsledkům odborného posouzení. Soud nicméně zdůrazňuje, že ve vztahu ke znaleckému posudku náhradu nákladů za obdobné úkony přiznal. Soud dále pro neúčelnost nepřiznal náhradu za další poradu s žalobkyní ze dne 29. 1. 2024 před podáním žaloby, k jejím důvodům a rizikům, neboť má za to, že rizika podání žaloby mohla být vysvětlena již v rámci první porady, která je součástí převzetí právního zastoupení, a dále pak v rámci porady dne 20. 12. 2023, která byla uskutečněna po vypracování znaleckého posudku a týkala se dalšího postupu ve věci. Se shora uvedených důvodů soud dále nepovažoval za účelné žalobkyni přiznat náhradu za náklady vynaložené na vypracování odborného vyjádření, které podle soudu s ohledem na později znalecký posudek nebylo nezbytné. Pro úplnost soud doplňuje, že si je vědom, že žalobkyni přiznal náhradu nákladů za nadstandardní množství porad s advokátem, nicméně má za to, že až na výše odůvodněné výjimky byly porady účelné s ohledem na skutkovou složitost věci, odbornou problematiku jádra sporu i značné množství existujících důkazů. Konání porad bylo žalobkyní písemně potvrzeno.

91. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta první před středníkem.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.