OSPH09 52 C 235/2019-464

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou v právní věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce ⟪LB:lb_002⟫ anonymizována tři slova, PSČ, obec a číslo - obec ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený anonymizováno jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_004⟫ ulice a číslo, obec a číslo ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ ulice a číslo, PSČ, obec a číslo – část obce ⟪LB:lb_008⟫ zastoupeného anonymizováno jméno příjmení, advokátem ⟪LB:lb_009⟫ ulice a číslo, obec a číslo ⟪LB:lb_010⟫ o určení vlastnického práva k nemovitým věcem, ⟪LB:lb_011⟫ a vzájemný protinávrh žalovaného na určení vlastnictví k nemovitým věcem,

I. Žalobce je výlučným vlastníkem pozemku parcelního čísla číslo - zastavěná plocha o výměře 208m2, pozemku parcelního čísla číslo - zastavěná plocha o výměře 245 m2, pozemku parcelního čísla číslo - zastavěná plocha o výměře 12m2, pozemku parcelního čísla číslo - zastavěná plocha o výměře 140m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 106m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 85m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 777m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 4m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 258m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 12m2, všechny shora uvedené pozemky v katastrální území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo, a pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 241m2 nacházejícího se v katastrální území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo.

II. Vzájemný protinávrh, ve znění, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parcelního čísla číslo - zastavěná plocha o výměře 208m2, pozemku parcelního čísla číslo - zastavěná plocha o výměře 245 m2, pozemku parcelního čísla číslo - zastavěná plocha o výměře 12m2, pozemku parcelního čísla číslo - zastavěná plocha o výměře 140m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 106m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 85m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 777m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 4m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 258m2, pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 12m2, nacházejících se v katastrální území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo, a pozemku parcelního čísla číslo - ostatní plocha o výměře 241m2 nacházejícího se v katastrální území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo se ZAMÍTÁ.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení, za řízení o určení vlastnictví žalobce a za protinávrh na určení vlastnictví žalovaného, k rukám právního zástupce žalobce, anonymizováno jméno příjmení, ve výši 189.763 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum domáhal, aby soud určil, že žalobce je vlastníkem žalobou dotčených pozemků, když v katastru nemovitostí je zapsáno duplicitní vlastnictví, svědčící žalobci i žalovanému. Žalobce tvrdil, že je vlastníkem pozemků parcelního čísla číslo, dále číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, nacházející se v katastrálním území část obce, obec Praha, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo. A po rozšíření žaloby, i pozemku parcelního čísla číslo, nacházejícího se v katastrální území část obce, územní celek, zapsaný v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo (dále jen žalované pozemky). Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva spatřuje žalobce ve skutečnosti, že v katastru nemovitostí je jako výlučný vlastník zapsán žalovaný i žalobce. Vlastnické právo ve prospěch žalovaného bylo do katastru nemovitostí zapsáno na základě rozhodnutí o dědictví, usnesením soudu o potvrzení nabytí dědictví ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací anonymizováno číslo rok - anonymizováno, které nabylo právní moci dne datum. Vlastnické právo ve prospěch žalobce bylo do katastru nemovitostí zapsáno na základě zákona č. 172/1991 Sb., zákon obec národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, anonymizováno: číslo, anonymizováno číslo - anonymizováno, dále zákona č. 172/1993 Sb., zákon o vydání státních dluhopisů ke krytí schodku státního rozpočtu České republiky za rok 1992 a ke krytí schodku některých závazků České republiky souvisejících se zánikem obec a Slovenské Federativní Republiky, anonymizováno: číslo, anonymizováno číslo - anonymizováno, dále zákona č. 172/1991 Sb., zákon obec národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, ust. § 3 odst. 4, anonymizováno: číslo, anonymizováno číslo - anonymizováno, dále souhlasného prohlášení o nabytí do vlastnictví dle zákona č. 172/1991 Sb., zákon obec národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, č. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, anonymizováno číslo rok - anonymizováno, dále souhlasného prohlášení o nabytí do vlastnictví dle zákona č. 172/1991 Sb., zákon obec národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, č. anonymizováno číslo rok ze dne datum, anonymizováno číslo rok - anonymizováno, a souhlasného prohlášení o nabytí do vlastnictví dle zákona č. 172/1991 Sb., zákon obec národní rady o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, ve znění pozdějších předpisů, ze dne datum, anonymizováno číslo - anonymizováno. Paní jméno příjmení vlastnila dle výpisu z příjmení knihy pro katastrální území část obce, pozemky parc. číslo parc. číslo (zast. údaje o zástupci projednání„ dodatečně objeveného majetku" a mělo navazovat na pravomocné Rozhodnutí Státního notářství okres ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací (dále jen„ Rozhodnutí o dědictví"). Již v tomto Rozhodnutí o dědictví jsou ale obsaženy kromě jiných pozemků rovněž pozemky označené číslo. Rozhodnutí z roku rok navíc není konstitutivní povahy a zápis v katastru nemovitostí byl proveden v této době odpovídajícím způsobem, tj. pouze záznamem, a pochází z doby, kdy listiny vzniklé z dědického řízení nepodléhaly vkladovému řízení, tedy mohlo dojít k nesprávnému založení duplicity. Žalovaný nemohl Pozemky zdědit a svůj nárok měl uplatnit v rámci restitučního řízení, a to u žalobce. V souladu se zákonem č. 172/1191 Sb. (poznámka soudu, zde žalobce učinil omyl, správné číslo zákona je číslo), o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví (dále jen„ ZPM") přešlo ke dni účinnosti tohoto zákona vlastnictví k Pozemkům na žalobce. Od dne nabytí Pozemků do vlastnictví žalobce dle ZPM byl žalobce až do datum, t.j. do zápisu žalovaného jako vlastníka na základě Usnesení Okresního soudu Praha - východ ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, výlučným vlastníkem Pozemků. V případě, že by žalovaný v této věci tvrdil a prokazoval svůj nárok na Pozemky, a soud by měl tvrzení žalovaného za prokázaná, vznáší žalobce námitku vydržení. Jak žalobce uvádí již výše, vlastnictví k Pozemkům nabyl Souhlasnými prohlášeními o nabytí do vlastnictví ZPM a dle ust. § 10 ZPM nastala účinnost tohoto zákona jeho vyhlášením, tedy dnem datum. Tímto dnem tedy také počala běžet vydržecí doba ve prospěch žalobce, kterou občanský zákoník v případě nemovitých věcí stanoví jako desetiletou, v případech mimořádného vydržení dvacetiletou. Žalobce s ohledem na svá skutková tvrzení, nesouhlasil se vzájemnou žalobou žalovaného, kde žalovaný tvrdí, že právě žalovaný má být vlastníkem žalobou dotčených pozemků. Proto žalobce navrhoval, aby soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem, všech žalobou dotčených pozemků.

2. Po rozšíření žaloby, o 1 pozemek (parc. čísla číslo) v katastrálním území část obce, k identifikaci pozemku a způsobu nabytí vlastnictví žalobce uvedl, že nově je předmětem určení i vlastnictví k pozemku parc. číslo ostatní plocha, o výměře 241 m2, v k. ú. část obce, územní celek, zapsaný v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví (dále jen„ nový Pozemek"). Pozemek nabyl shodně s ostatními pozemky, které jsou předmětem žaloby, jako části parcel anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova. Tento nově doplněný Pozemek, dle zprávy katastrálního úřadu vznikl z anonymizováno st. anonymizováno, respektive z evidence nemovitostí jako pozemek číslo. Tato skutečnost vyplývá i z rozsudku zdejšího soudu ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací. Pozemky anonymizována dvě slova a anonymizováno st. anonymizováno, vlastněné v minulosti právními předchůdci žalovaného, byly při technickohospodářském mapování přečíslovány na parcely anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, zbylé části anonymizována dvě slova a anonymizováno st. anonymizováno se sloučily do parcel anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova Tyto parcely anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova byly sloučeny do parcely anonymizována dvě slova, a to za účelem investiční výstavby, a to spolu s dalšími pozemky. Pozemek anonymizována dvě slova měl původní výměru celkem 1 483 m2, pozemek anonymizováno st. anonymizováno měl výměru celkem 1 861 m2. Pozemek anonymizována dvě slova měl výměru 164 m2 a pozemek anonymizována dvě slova měl celkovou výměru 1 074 m2. Součástí anonymizována dvě slova (o celkové výměře 1 276 m2) je pak dále i pozemek anonymizována dvě slova a součástí anonymizována dvě slova (o celkové výměře 3 245 m2) pozemek anonymizována dvě slova. Pozemky anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova přitom byly ke dni datum prokazatelně ve vlastnictví anonymizováno část obce, jak vyplývá z protokolu o místním šetření a i dalších listin. K vlastnictví pozemků anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova žalobce uvádí, že na základě nařízení vlády č. 50/1955 Sb., o některých opatřeních k zajištění zemědělské výroby, přešlo vlastnictví pozemků anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova na anonymizováno část obce. V roce rok byly tyto pozemky převedeny na Státní statek obec. V roce rok byly pozemky následně v souvislosti s výstavbou převedeny do vlastnictví Československého státu - Výstavby hl. města Prahy. Ke dni datum byl přitom pro pozemky anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova veden jako„ uživatel" ještě žalovaný, pro pozemky anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova (respektive ty jejich části, které vznikly z anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova) Státní statek anonymizováno obec O skutečnosti, že k převodu vlastnictví došlo, svědčí i žádost žalovaného o finanční vyrovnání ze dne datum, kterou uplatnil na základě zákona č. 229/1991 Sb.. Dle výpisu z evidence nemovitostí je pak ke dni datum vedeno vlastnické právo tak, že zahrnuje pozemek anonymizováno st. anonymizováno i anonymizována dvě slova, a to ve prospěch Československého státu, jako právního předchůdce žalobce. Žalobce opětovně uvádí, že pro potřeby investiční výstavy byl získán celý prostor dle tehdejších údajů ve veřejném seznamu, a to v dobré víry v tyto údaje, kdy nebyl důvod k pochybnostem. Žalobce zejména ve vztahu k pozemkům parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo parc. číslo namítal vydržení, neboť pozemky jsou dlouhodobě užívání žalobcem a neexistoval zde, po dobu nezbytně nutnou pro vydržení, jakýkoliv důvod pochybovat o oprávněnosti žalobce užívat. Tuto námitku vydržení vznesl žalobce z důvodu, že pozemek parc. číslo je spolu s pozemkem parc. číslo zelení, mezi pozemky parc. číslo parc. číslo přičemž tyto dva další pozemky jsou ve vlastnictví žalobce a spravovány jsou příslušnou městsku částí. Na pozemku parc. číslo je umístěno parkoviště, které plynule pokračuje na dalších pozemcích ve vlastnictví žalobce. Na pozemcích par. číslo parc. číslo je umístěna část pozemní komunikace, která je v dalších částech umístěna na pozemcích ve vlastnictví žalobce. Proto žalobce navrhoval, aby soud určil, že žalobce je výlučným vlastníkem, všech žalobou dotčených pozemků.

3. Po zrušení rozsudku odvolacím soudem a po zopakovaném dokazování, žalobce trval na všech doposud uvedených skutkových tvrzení. Žalobce má za to, že jeho tvrzení, která jsou od počátku konzistentní, byla v řízení prokázána. Byla prokázána jednak skutečnost, že žalovaný nemohl nabýt předmětné pozemky na základě dodatečného projednání dědictví, které bylo do KN zaznamenáno, a osvědčovalo skutečnosti, které byly předmětem dodatečného projednání dědictví, pokud v době po roce rok, kdy žalovaný zdědil parcely číslo zemědělskou usedlost, průběžně docházelo k tomu, že předmětné pozemky byly ze strany státních organizací právně okupovány. Žalobce se neshoduje s názorem žalovaného v tom, že by mělo být prokazováno, že žalobce měl v této době vlastnické právo k nemovitostem. Žalobce všemi založenými důkazy prokazoval, že měl tzv. právo hospodaření a na základě toho ke dni účinnosti zákona č. 172/91 Sb., na něj přešlo právo vlastnické. Žalovaný, na předmětné pozemky řádně neuplatnil v prekluzivní lhůtě, nárok dle restitučních předpisů. Nadále tedy žalobce navrhoval, aby žalobě bylo vyhověno v plném rozsahu a aby žalobci byla přiznána náhrada nákladů řízení.

4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a vznesl protinávrh, aby soud určil, že naopak žalovaný je vlastníkem žalobou dotčených pozemků. Žalovaný tvrdil, že je vlastníkem pozemků parcelního čísla číslo, dále číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, nacházející se v katastrálním území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo také pozemku parcelního čísla číslo, nacházejícího se v katastrálním území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo. Nabytí dědictví bylo jméno celé jméno žalovaného potvrzeno rozhodnutím Státního notářství okres ze dne datum. Již ke dni účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., tedy ke dni 25. 5. 1991 Sb., byl výlučným vlastníkem všech výše uvedených pozemků celé jméno žalovaného, a to z titulu dědictví po své matce paní jméno příjmení, které bylo skončeno pod sp.zn. spisová značka. Nabytí majetku nově vyšlého najevo, bylo panu celé jméno žalovaného potvrzeno rozhodnutím o dodatečném projednání dědictví po paní jméno příjmení Okresního soudu Praha - východ ze dne datum rozhodnutí č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne datum. Toto dědické řízení bylo původně vedeno u Státního notářství v obec pod sp.zn. spisová značka a následně byla věc delegována Státnímu notářství okres a byla vedena pod sp.zn. spisová značka. Po podání návrhu žalovaného, na dodatečné projednání dědictví, je věc vedena pod sp.zn. spisová značka. Žalobce, jakožto duplicitně zapsaný vlastník pozemků, při uplatňování svého tvrzeného nároku vůči žalovanému, původně chybně odvozoval údajné nabytí svého vlastnického práva k pozemkům z kupní smlouvy, kterou jeho právní předchůdce uzavřel s panem celé jméno žalovaného dne datum a jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k pozemkům identifikovaným, jako pozemkové parcely dle evidence nemovitostí číslo číslo. Paní jméno příjmení byla ke dni své smrti vlastnicí pozemkových parcel číslo podle pozemkové knihy. Není pravdivé tvrzení žalobce, že uvedené pozemky, podle pozemkové knihy, byly přečíslovány na parcely evidence nemovitostí parc. číslo parc. číslo. Naopak bylo zjištěno, že takto byly označeny pouze části původních pozemkových parcel, vlastněných matkou žalovaného. Výše uvedené skutečnosti a přiložené listinné důkazy vyvrací nesprávné tvrzení žalobce o tom, že pozemky původně vedené v pozemkové knize jako číslo číslo jsou totožné s pozemky evidence nemovitostí číslo. Tvrzení žalobce vyvrací i geometrický plán zmíněný žalobcem, číslo ze dne datum. Tento geometrický plán řádně oddělil od stávajících parcel katastru nemovitostí části, které žalovaný nabyl do svého výlučného vlastnictví děděním po své matce, paní jméno příjmení, které byly jejím vlastnictvím a nebyly totožné s pozemky evidence nemovitostí číslo. Vzhledem k doložené vědomosti žalobce i jeho právních předchůdců o tom, že jim předmětné pozemky vlastnicky nenáleží, je podle názoru žalovaného zjevné, že žalobce ani jeho právní předchůdci nemohli být a nebyli v dobré víře o tom, že jim předmětné nemovité věci vlastnicky náleží a je tak vyloučena jejich poctivá držba. Z uvedených skutečností dále vyplývá zásadní skutečnost, že žalobci nesvědčí žádný právní titul, od kterého by mohl oprávněně odvozovat jím tvrzené vlastnické právo k nemovitým věcem. Vlastnické právo nemohlo žalobci vzniknout podle zákona č. 172/1991 Sb., ani na základě jím tvrzeného vydržení, ani na základě jakéhokoliv jiného právního titulu. S ohledem na výše uvedené skutečnosti je zřejmé, že žalobce je v katastru nemovitostí zapsán jako duplicitní vlastník předmětných nemovitých věcí, neoprávněně. Proto žalovaný navrhuje, aby soud určil, že žalovaný je vlastníkem, všech žalobou dotčených pozemků.

5. Po rozšíření žaloby, o jeden pozemek parc. čísla číslo, v katastrálním území část obce, žalovaný uvedl, že žalobce v řízení, netvrdí a nedokládá relevantní nabývací titul, pouze odkazuje na svá předcházející tvrzení. Žalovaný tvrdí, že na základě nařízení vlády č. 50/1955 Sb. nemohlo dojít k přechodu vlastnického práva. Za zásadní pro posouzení a rozhodnutí věci, a to i ve vztahu k pozemku parc. číslo považuje žalovaný tvrzení žalobce, kterým žalobce uznává a potvrzuje vlastnické právo matky žalovaného, paní jméno příjmení, k předmětným pozemkům ke dni její smrti. Pokud jde o opakovaně žalobcem vznesenou námitku vydržení, odkazuje na právní posouzení této předběžné otázky soudem, když bylo sděleno, že ve věci nemohlo dojít a nedošlo k vydržení vlastnického práva žalobcem. Žalovaný v průběhu celého řízení trval, na určení jeho výlučného vlastnického práva k předmětným pozemkům.

6. Po zrušení rozsudku odvolacím soudem a po zopakovaném dokazování, žalovaný trval na všech doposud uvedených skutkových tvrzení, neboť jím uplatněný nárok je oprávněný, když bylo prokázáno, že vlastnické právo k předmětným nemovitostem nabyl, nikoliv dodatečným projednáním dědictvím, ale samotným faktem dědění, a to ke dni úmrtí své matky. Bylo opakovaně doloženo, že žalovaný uplatnil svůj nárok, a tehdejší povinná osoba (nebo jednající organizace) ho poučila, že svůj nárok může uplatnit v rámci dodatečného projednání dědictví. Pokud by soud nezohlednil tuto mimořádnou okolnost, hrozilo by porušení základních práv žalovaného, kdy by proces nemohl být považovaný za spravedlivý. Pokud jde o doložení splněných podmínek zák. číslo ze strany žalující, tyto nebyly splněny, protože předložené hospodářské smlouvy, případně identifikace parcel nebo přídělová listina, se netýkají předmětných pozemků nebo ne v celém v jejich rozsahu. K převodu práva hospodaření ve skutečnosti ze strany žalující nedošlo. Žalovaný současně postupoval i v souladu s tehdejší judikaturou, dle které bylo možné vedle restitučního předpisu domáhat se ochrany vlastnického práva i podle obecné soukromoprávní úpravy. A nelze klást k tíži žalovaného, kdyby na základě těchto mimořádných okolností, soud došel k závěru, že se žalovaný nemůže domoci ochrany svého vlastnického práva žalobou, která je předmětem tohoto řízení. Na straně žalovaného je důkazní nouze, a soud by při hodnocení věci a důkazů, měl postupovat obdobně jako ve věcech restitučních, tedy ve snaze napravit tuto zjevnou majetkovou křivdu. V podání ze dne datum žalovaný uvedl, že vlastnické právo žalovaného nebylo přerušeno a trvá. Rozhodnutím Okresního soudu Praha – východ ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka bylo toto vlastnické právo pouze dodatečně potvrzeno, nikoliv konstituováno. Žalovaný zopakoval, že dopisem Magistrátního úřadu územní celek, Pozemkový úřad, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, který obdržel poté, co nejprve řádně a včas uplatnil restituční nárok podle z. č. 229/1991 Sb., mu byla potvrzena existence jeho vlastnického práva k předmětným pozemkům (částem původních parcel anonymizováno číslo číslo které nebyly předmětem kupní smlouvy) a současně byl informován o nedostatku kompetence Pozemkového úřadu. Ze strany anonymizováno, inženýrské a realitní organizace byl pan celé jméno žalovaného dopisy anonymizováno ze dne datum a datum informován o nemožnosti restituce předmětných částí pozemků, původních parcel číslo které nebyly předmětem kupní smlouvy, a naopak byl opakovaně ujištěn, že předmětné pozemky mohou být pouze předmětem dodatečného projednání dědictví, nikoliv restituce. Žalovaný proto nadále navrhoval, aby soud vyhověl návrhu žalovaného v plném rozsahu.

7. Soud nejprve v řízení posuzoval, zda je dán na straně žalobce, či žalovaného, naléhavý právní zájem na určení vlastnictví k předmětným pozemkům, dle ustanovení § 80 občanského soudního řádu, zákona č. 99/1963 Sb. (dále jen o.s.ř.). V daném případě se žalobce a žalovaný, domáhali určení vlastnického práva k nemovitostem, když v katastru nemovitostí je zapsáno duplicitní vlastnictví, a to nejen pro územní celek (žalobce), ale i pro celé jméno žalovaného (žalovaný) a žaloba na určení vlastnického práva je pro žalobce i žalovaného, jedinou cestou, jak dosáhnout změny zápisu v katastru nemovitostí. Z tohoto důvodu soud dospěl k závěru, že na straně žalobce i žalovaného, je dán naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva k žalobou dotčeným pozemkům. Viz také rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 5335/2015 ze dne 25. 5. 2016, který rozhodl, je-li v katastru nemovitostí proveden duplicitní zápis vlastnictví, lze jej odstranit rozsudkem ve sporu o určení vlastnického práva. Obdobně také rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. 22 Cdo 1875/2002 ze dne 23. 4. 2003.

8. Mezi žalobcem a žalovaným bylo nesporné, že pro pozemky, parcelního čísla číslo, dále číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, nacházející se v katastrálním území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo pozemku parcelního čísla číslo, nacházejícího se v katastrálním území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo mají v katastru nemovitostí, je zapsáno duplicitní vlastnictví, pro žalobce i žalovaného.

9. Mezi žalobcem a žalovaným bylo v průběhu celého řízení sporné, kdo je vlastníkem žalobou dotčených pozemků, zda žalobce, či žalovaný.

10. Ve věci soud I. stupně vydal rozsudek, č.j. 52 C 235/2019-342 ze dne datum rozhodnutí, kterým soud zamítl žalobu o určení, že žalobce je vlastníkem žalobou dotčených pozemků, dále soud vyhověl vzájemnému protinávrhu žalovaného a určil, že vlastníkem žalobou dotčených pozemků je pouze žalovaný. Ve věci bylo podáno ze strany žalobce, odvolání. Městský soud v Praze, usnesením č. j. 29 Co 144/2022-374 ze dne datum rozhodnutí, rozsudek soudu I. stupně zrušil, neboť bude třeba provést další důkazy, způsobilé prokázat existenci/neexistenci výjimečných skutkových okolností, které v posuzovaném případě vylučují/nevylučují aplikaci restitučního předpisu (budou-li účastníci výjimečné okolnosti tvrdit/vyvracet), jak je uvedeno zejména v odstavci 30 rozhodnutí odvolacího soudu.

11. Tvrzením účastníků, z výpisu z katastru nemovitostí (ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum, ze dne datum), k listu vlastnictví číslo), dále z oznámení o duplicitním zápisu vlastnictví ze dne datum, ze dne datum a datum, má soud prokázáno, že pozemky parcelního čísla číslo, dále číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, nacházející se v katastrálním území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo pozemku parcelního čísla číslo, nacházejícího se v katastrálním území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo jsou ve vlastnictví žalobce, ale i žalovaného. Na všechny žalobou dotčené pozemky je tak vedeno duplicitní vlastnictví.

12. Shodným tvrzením účastníků, dále z protokolu ze dne datum, z rozhodnutí Státního notářství ze dne datum, z kupní smlouvy ze dne datum, z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, z dědického spisu Obvodního soudu pro Prahu-východ sp.zn. spisová značka, a z geometrického plánu ze dne datum, má soud prokázáno, že jméno příjmení (právní předchůdkyně žalovaného) vlastnila, dle výpisu z příjmení knihy pro katastrální území část obce, usedlost adresa s pozemky v část obce, zapsané ve vložce číslo pozemkové knihy pro k.ú. část obce, které jsou v užívání anonymizováno část obce (tedy pozemky anonymizována dvě slova a anonymizováno). Dle usnesení Státního notářství pro Prahu venkov ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. anonymizováno spisová značka, v pozemkové knize katastrálního území část obce ve vložce číslo na usedlosti adresa s pozemky, knihovně připsanými zůstaviteli (celé jméno žalovaného, zemřelému datum), bylo vloženo právo vlastnické jméno příjmení, pozůstalé vdovy. Dne datum byl sepsán protokol číslo v katastrálním území část obce, kdy předmětem jednání bylo místní šetření dle zákona o evidenci nemovitostí, kdy údaje zjištěné při projednávání byly zapsány v příloze k protokolu. Dle přílohy k protokolu o místním šetření je u paní jméno příjmení zapsáno vlastnictví parcely číslo parcely číslo jako skutečný„ uživatel“ je zapsáno anonymizováno část obce. Dle výpisu z pozemkové knihy - č. knihovní vložky 3 - v kat. území část obce byl, celé jméno žalovaného (starší), zapsán jako vlastník adresa a dále i pozemků parc. číslo. Dle listu vlastnictví číslo pro územní celek, okres okres, byl žalovaný (celé jméno žalovaného) zapsán jako vlastník adresa a pozemků číslo. Vlastnictví zůstavitelky označil i protokol o předběžném šetření Státního notářství okres ze dne datum, tedy usedlost adresa, s pozemky v část obce zapsanými ve vložce číslo pozemkové knihy pro katastrální území část obce. Rozhodnutím Státního notářství okres, č.j. spisová značka (spis č.l. 17) ze dne datum bylo potvrzeno nabytí vlastnického práva žalovanému, k domu adresa se st. číslo parc. anonymizováno a k pozemkům (užívaných tehdejším anonymizováno část obce), tedy k pp číslo, pp číslo, pp číslo, pp číslo, ppč. 102, pp číslo, ppč. číslo a ppč. anonymizováno role, zapsané ve složce číslo pozemkové knihy část obce. Žalovaný tak byl zapsán, jako vlastník pozemků anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, v katastrálním území část obce. Následně celé jméno žalovaného, část vlastnické práva k pozemkům anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova převedl kupní smlouvou ze dne datum, na Československý stát, jejímž předmětem byl pozemek katastrálního čísla anonymizováno a pozemek katastrálního čísla anonymizováno, v katastrálním území část obce ve výměře 164m2 a 1074m2. Dle geometrického plánu ze dne datum, č. plánu číslo, má soud prokázáno, že z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo, číslo, číslo, dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo a číslo, dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo, číslo a číslo, dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo a číslo, dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo a číslo a z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo, číslo, číslo a číslo. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, byl vydán rozsudek, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (který nabyl právní moci dne datum), má soud prokázáno, že žaloba celé jméno žalovaného (ročník rok), proti žalovanému územní celek, a i anonymizováno a anonymizováno organizace obec (dále jen anonymizováno), když předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k nemovitostem, pozemku parcelního čísla číslo, dále číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, nacházející se v katastrální území část obce, na listu vlastnictví číslo také pozemku parcelního čísla číslo, nacházejícího se v katastrálním území část obce, na listu vlastnictví číslo Tyto shora uvedené skutečnosti (v odstavci 11+12, byly mezi účastníky nesporné.

13. Tvrzením účastníků, z kopie katastrální mapy k datum, dále z identifikace parcel, z geometrického plánu ze dne datum, z kopie katastrální mapy ke dni datum, ze sdělení Katastru nemovitostí ze dne datum a ze dne datum, má soud prokázáno, že dle identifikace parcel ze dne datum v katastrálním území část obce pozemek parcelního čísla anonymizováno o výměře 1861m2 byl rozdělen dle stavu v evidenci nemovitostí na pozemek parcelního čísla anonymizováno o výměře 164m2, dále na část parcely anonymizováno a část parcely anonymizováno. Dále pak pozemek parcelního čísla anonymizováno o výměře 1483m2 byl rozdělen na pozemek parcelního čísla anonymizováno o výměře 1074m2 a na část parcely anonymizováno a anonymizováno. Z geometrického plánu ze dne datum, má soud prokázáno, že byly vyznačeny hranice pozemků anonymizováno a anonymizováno, kdy dle výkazu výměr a podle evidence nemovitostí, je parcela anonymizováno (o velikosti 164m2) a anonymizováno (o velikosti 1074m2) je zapsána na list vlastnictví. Z kopie katastrální mapy ke dni datum jsou pak patrné hranice žalobou dotčených pozemků a jejich historické zakreslení v parcelách anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, dále anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova. Dle vyjádření Katastrálního úřadu okres ze dne datum, má soud prokázáno, že parcely anonymizováno číslo, číslo, číslo, číslo, číslo jsou součástí parcely anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova. Parcely anonymizováno číslo, číslo a číslo jsou součástí parcely anonymizována dvě slova, parcely anonymizováno číslo a číslo jsou součástí parcely anonymizováno st. anonymizováno. Dále, že parcely anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova byly při technickohospodářském mapování v katastrálním území část obce přečíslovány, na parcely anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova a části parcel anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova se sloučily do parcely anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova (viz Novoměřický náčrt číslo v platnosti v roce rok). ulice parcela anonymizována dvě slova měla výměru 1861m2 a parcela anonymizována dvě slova měla výměru 1483m2, parcela anonymizována dvě slova byla o celkové výměře 164m2 a parcela anonymizována dvě slova byla o celkové výměře 1074m2. Výpočtem součet parcel anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova je 3344 m2 a součet výměr anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova je 1238m2, a po odečtu číslo číslo tak zbývá výměra 2106m2, a tyto parcely anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, nejsou totožné s parcelami anonymizováno číslo. Sdělením katastru nemovitostí ze dne datum má pak soud také prokázánu historii, žalobou dotčených pozemků, která vyplývá i z geometrického plánu číslo ze dne datum. Když parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a částí anonymizována dvě slova a anonymizováno číslo. Dle vyjádření Katastrálního úřadu ze dne datum (viz č.l. 267), kdy byl katastr nemovitostí dotázán k historii nového pozemku číslo v k.ú. část obce (tedy po rozšíření žaloby), má soud prokázáno, že listiny, prokazující vlastnické právo celých parcel anonymizováno st. anonymizováno a anonymizováno st. anonymizováno ke dni datum jsou anonymizováno číslo (tedy usnesení Státního notářství spisová značka ze dne datum rozhodnutí, viz č.l. 282 spisu) a knihovní vložka číslo dále katastr nemovitostí označil za nabývací titul pro jméno příjmení a celé jméno žalovaného, usnesení o dědictví anonymizováno spisová značka, které nebylo v knihovní vložce číslo zaknihováno.

14. Tvrzením žalobce a z přídělové listiny, má soud prokázáno, že Přídělovou listinou ze dne datum, měly být přiděleny nemovitosti pro Jednotné zemědělské družstvo v část obce, a to k nemovitosti, st. číslo s domem anonymizováno (pravděpodobně i adresa), dále st. anonymizováno s domem adresa, st. anonymizováno s domem anonymizováno a st. anonymizováno s domem adresa, když ve vlastnictví jméno příjmení byl dům adresa se st. anonymizováno a anonymizováno a ostatní pozemky anonymizováno, číslo, anonymizována čtyři slova, číslo a anonymizováno role (jak vyplývá z usnesení spisová značka ze dne datum rozhodnutí). Tvrzením žalobce, z ohlášení o nabytí vlastnického práva ze dne datum a ze souhlasného prohlášení č. spisová značka ze dne datum rozhodnutí, má soud prokázáno, že v ohlášení ze dne datum žalobce ohlašuje nabytí vlastnického práva, dle z.č. 172/1991 Sb., k pozemku parc číslo ohlášení se tak týkalo pouze jednoho ze žalobou dotčených pozemků, a to pozemku parc. číslo který byl rozdělen, mimo jiné, i na část žalovaného pozemku parc. číslo. Tvrzením žalobce, z ohlášení o nabytí vlastnického práva ze dne datum a z prohlášení ze dne datum, má soud prokázáno, že žalobce v ohlášení ze dne datum ohlašuje nabytí vlastnického práva, dle z.č. 172/1991 Sb., k pozemku parc číslo ohlášení se tak týkal pouze jednoho ze žalobou dotčených pozemků, a to pozemku parc. číslo který byl rozdělen mimo jiné i na část žalovaného pozemku parc. číslo. Tvrzením žalobce a z rozhodnutí povolení k odstranění staveb ze dne datum má soud prokázáno, že došlo k odstranění staveb, mimo jiné, i k odstranění domu adresa, v k.ú. část obce. Tvrzením žalobce a z hospodářských smluv, má soud prokázáno, že došlo k převodu správy národního majetku. Hospodářskou smlouvou číslo ze dne datum, předávající organizace Státní statek anonymizováno obec převedl správu, na přejímající organizaci Výstavba anonymizováno obec - Výstavba sídlišť, tedy správu k pozemkům v katastrálním území část obce, číslo katastrálního území anonymizováno s obytným domem adresa, č. kat. anonymizováno s domem adresa, kat. číslo kat. číslo s domem adresa, a to ke dni datum. Hospodářskou smlouvou číslo ze dne datum předávající organizace Státní statek anonymizováno obec převedl správu, na přejímající organizaci Výstavba anonymizováno obec - Výstavba sídlišť, tedy správu k pozemkům v katastrálním území část obce, číslo katastrálního území anonymizována dvě slova, číslo, číslo, anonymizována čtyři slova a anonymizováno, a to ke dni datum. Dále Hospodářskou smlouvou číslo ze dne datum (datum je velmi těžce čitelné, viz č.l. 174) předávající organizace Státní statek anonymizováno obec převedl správu a užívání, na přejímající organizaci anonymizováno sídlišť, tedy správu k pozemkům v katastrálním území část obce, objekt adresa na parc. číslo adresa na parc. číslo objekt adresa na parc. číslo to ke dni datum. Ze shora uvedených důkazů v tomto odstavci, má soud prokázáno, že příjmení smlouvou číslo ze dne datum a příjmení smlouvou číslo ze dne datum a příjmení smlouvou číslo ze dne datum, byla převáděna správa a užívání, označených pozemků, a to na přejímající organizaci Výstavba anonymizováno obec - Výstavba sídlišť. Sám žalovaný, pak v dopise ze dne datum (viz odstavec 17), uvedl a byl srozuměn s tím, že pozemky, které zdědil po rodičích v k.ú. část obce (pozemek parc. číslo) přešlo na anonymizováno část obce a roku rok byly převedeny na Státní statek obec. Také usnesení Státního notářství spisová značka ze dne datum rozhodnutí (viz odstavec 12) v odůvodnění, potvrzuje nejen zapsání vlastnického práva pro celé jméno žalovaného (narozen rok), a zejména potvrzuje i užívání označených pozemků (parc. číslo role), soc. org. anonymizováno část obce.

15. Tvrzením žalovaného a z nového (a pozdějšího) dědického rozhodnutí, vydaného Okresním soudem Praha – východ, pod č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum, má soud prokázáno, že jím byl potvrzen nově zjištěný majetek žalovaného, a to pozemky parcelního čísla číslo, dále číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, nacházející se v katastrální území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo pozemek parcelního čísla číslo, nacházejícím se v katastrální území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo.

16. Spisem Státního pozemkového úřadu, číslo jednací, ve věci celé jméno žalovaného a pozemků v k.ú. část obce, obsah spisu je rozdělen do několika částí, a to žádost o restituci ze dne datum rozhodnutí pod číslo jednací, dále dne datum rozhodnutí bylo vydáno sdělení na vědomí této žádosti pod číslo jednací, dále dne datum rozhodnutí žádost o restituci celé jméno žalovaného pod číslo jednací, dále dne datum rozhodnutí sdělení na vědomí žádosti pod číslo jednací, dále dne datum rozhodnutí rozhodnutí pozemkového úřadu pod číslo jednací, dne datum rozhodnutí ukončení spisu a uložení pod číslo jednací, dne datum rozhodnutí sdělení na vědomí pod číslo jednací a dne datum rozhodnutí doplnění dokladů pod číslo jednací. Ve spise je listina„ žádost o restituci“ z datum, žadatelem je celé jméno žalovaného, ročník rok, a týká se k.ú. část obce, pozemku číslo (tedy jiný pozemek, než který je předmětem řízení 52 C 235/2019). Dále ve svazku listin označený„ anonymizováno číslo“, je rozhodnutí ze dne datum Pozemkového úřadu Magistrátu anonymizováno územní celek, číslo jednací, kterým bylo rozhodnuto, že navrhovatel celé jméno žalovaného, ročník rok, není vlastníkem nemovitostí parc. číslo v k.ú. část obce a rozhodnutí nabylo právní moci datum. Další svazek listin je označený jako„ uplatnění nároku anonymizováno, osobní doklady“, který obsahuje uplatnění nároku na zemědělský majetek dopisem ze dne datum, kterým žalovaný žádal o finanční vyrovnání za hospodářské budovy, chlév, stodolu, kůlnu, garáž, studnu a zastavěnou plochu-dvůr, které mu nebyly proplaceny. Součástí je odpověď Magistrátního úřadu anonymizováno územní celek ze dne datum, kde byl žalovaný poučen, že se má obrátit s žádostí o náhradu za stavby a zastavěné pozemky na organizaci, která nemovitosti užívá, tj. anonymizováno. Dále je zde uplatnění nároku ze dne datum celé jméno žalovaného, kde žádá o náhradní pozemek za vyvlastněnou části parcely číslo k.ú. část obce, spolu s doloženými dokumenty (potvrzení o dědictví ze dne datum, rozhodnutí o dědictví ze dne datum, listina z datum, rodný a křestní list celé jméno žalovaného, dále knihovní vložka číslo uplatnění restitučního nároku ze dne datum, odpověď Magistrátu anonymizováno obec ze dne datum, a žádost„ anonymizováno číslo žadatele celé jméno žalovaného z datum o vápis z pozemkových knih k pozemku číslo). Další svazek listin je označen jako„ anonymizováno - vyvlastnění“, kde je záznam, že pan celé jméno žalovaného datum předložil listiny. Dále obsahuje smlouvu kupní ze datum, geometrický plán z datum, propouštěcí prohlášení z datum, dále prohlášení z datum, listina nazvaná jako„ dohoda mezi ministrem národní obrany a ministrem strojírenství“, ze dne datum (Ústavu výzkumu a zkušebnictví vědecko-leteckému zkušebnímu ústavu pro Ministerstvo národní obrany), dále administrativní dohoda„ anonymizováno číslo“ z datum, dále intabulační doložka a geometrický plán týkající se k.ú. část obce. Dále vyjádření ke kupní smlouvě, od celé jméno žalovaného (doručené datum), kde sděluje, že kupní smlouva byla uzavřena v tísni. Dále v protokolu z datum, byli celé jméno žalovaného příjmení příjmení seznámeni s ustanovením restitučního nároku § 6 odst. 1 písm. m), n), k.), zákona číslo kdy náhrada za vyvlastnění pozemku byla vyplacena a u části pozemku číslo týkající se pozemku číslo spolu s předvoláním na toto jednání. Dále listina„ anonymizováno číslo“ z datum, kdy se jedná o vyvlastňovací výměr. Dále další svazek listin, který je označen jako„ povinná osoba“, kde je nesouhlas celé jméno žalovaného z datum, kde nesouhlasil s názorem Výzkumného zkušebního leteckého ústavu k pozemku číslo v část obce. Dále sdělení Výzkumného zkušebního leteckého ústavu z datum, kde bylo sděleno tímto ústavem, že pozemek zapsaný ve složce 3 pozemkové knihy není možné vydat, neboť pozemek je součástí průmyslového areálu jejich společnosti. Dále součástí jsou mapy katastru nemovitostí a součástí je pak i složka nazvaná jako„ pozdější pošta“, kde jsou žádosti, týkající se zapůjčení spisu. Dále obsahuje dopis ze dne datum od anonymizováno, adresovaný pozemkový úřad, o sdělení, zda úřad eviduje restituční nárok k anonymizována tři slova část obce. A dopis Ministerstva zemědělství, pozemkový úřad, adresovaný anonymizováno, ze dne datum s odpovědí (na žádost o informace z datum), kde bylo sděleno, že celé jméno žalovaného uplatnil restituční nárok k pozemku p.k. anonymizováno v k.ú. část obce pod sp. zn. anonymizováno číslo (věc byla skončena rozhodnutím ze dne datum) a dále uvádí, že ve spise se nachází i žádost o finanční vyrovnání za hospodářské budovy a další stavby, když jmenovaný uvedl, že zdědil zemědělskou usedlost v obec a číslo adresa s pozemky, mimo jiné i parc. číslo zapsané k datum na list vlastnictví pro k.ú. část obce, ve vlastnictví celé jméno žalovaného. Z připojeného rozhodnutí Státního notářství okres z datum se konstatuje, že předmětem dědictví byl dům, adresa, se stavebními parcelami anonymizováno a anonymizováno a další pozemky v užívání soc. org.. Uvedené pozemky nejsou předmětem restitučního řízení. Tedy ze spisu Státního pozemkového úřadu, číslo jednací, má soud prokázáno, že žalovaný uplatnil řádně svůj restituční nárok, pouze k pozemku parc. číslo v část obce a Pozemkovým úřadem bylo dne datum rozhodnutí pod číslo jednací rozhodnuto, že žalovaný není vlastníkem tohoto pozemku (části parc. číslo v k.ú. část obce), žalovaný proti rozhodnutí nepodal opravný prostředek. A dále má soud prokázáno, že dopisem ze dne datum žalovaný uplatnil nárok, pouze na zemědělský majetek (a nikoliv na pozemky), kterým žalovaný žádal o finanční vyrovnání za hospodářské budovy, chlév, stodolu, kůlnu, garáž, studnu a zastavěnou plochu-dvůr, usedlosti v obec a číslo část obce, adresa (parc. číslo).

17. Tvrzením žalovaného a ze žádosti ze dne datum celé jméno žalovaného, adresovaný pozemkový úřad anonymizováno, věc označena„ uplatnění nároku na zemědělský majetek podle ustanovení § 9 zákona o půdě“, pod č.j.„ číslo“, má soud prokázáno, že žalovaný v dopise uplatnil nárok, pouze na zemědělský majetek, když výslovně uvedl:„ Po svých rodičích jsem zdědil zemědělskou usedlost v obec a číslo část obce, adresa, a pozemky číslo v k.ú. část obce. Vlastnictví těchto nemovitostí přešlo na základě vyhlášky číslo na anonymizováno část obce, roku rok převedeno na Státní statek obec. V roce rok došlo k asanaci té části část obce, kde se moje usedlost nacházela z důvodu výstavby sídliště, tuto akci prováděla Výstavba sídlišť, obec a číslo. Žádám o finanční vyrovnání za hospodářské budovy, chlév, stodolu, kůlnu, garáž, studnu a zastavěnou plochu-dvůr, které mi nebyly proplaceny“. Tvrzením žalovaného a z dopisu Magistrátního úřadu územní celek, Pozemkový úřad, ze dne datum rozhodnutí číslo jednací, (na který poukázal odvolací soud, viz odstavec 30, avšak odvolací soud uvedl chybné datum dopisu ze dne datum, správné datum zní datum), má soud prokázáno, že se jednalo o odpověď Pozemkového úřadu na dopis žalovaného ze dne datum, předmět dopisu byl nazván„ uplatnění nároku dle zákona číslo Sb“, a Pozemkový úřad ve věci žádosti o náhradu za stavby odkázal žalovaného na anonymizováno, a dále výslovně uvedl:„ Z přiložených dokladů vyplývá, že Vám bylo zachováno vlastnictví k uvedeným nemovitostem, proto se přímo obraťte s žádostí o náhradu za stavby zastavěné pozemky na organizaci, která nemovitosti užívá (tj. anonymizováno). Pozemkový úřad není kompetentní o této věci rozhodovat, v příloze vracíme doklady, které jste nám zaslali.“. Dále Tvrzením žalovaného a ze sdělení anonymizováno ze dne datum, má soud prokázáno, že žalovanému bylo sděleno, že vydání části původních pozemků parc. číslo v k.ú. část obce není možné a věc lze řešit jedině dodatečným projednáním dědictví po předchozí přesné identifikaci předmětu pozůstalosti. Panu celé jméno žalovaného bylo rozhodnutím z datum potvrzeno dědictví parcel číslo o výměrách 164 m² a číslo m² na základě kupní smlouvy z datum. Zbytek původních parcel číslo o výměře číslo m² sloučených do parcel číslo číslo nebyl v dědickém řízení projednán a nestal se tedy vlastnictvím pana celé jméno žalovaného. Tvrzením žalovaného a ze sdělení anonymizováno z datum, má soud prokázáno, že žalovanému bylo sděleno, že neexistují žádné nové doklady, vztahující se k náhradě na zaniklé stavby, musí být trváno na stanovisku ze dne datum. Pokud se týká zbytku původních parcel číslo číslo v intencích dopisu z datum, je dospěno k názoru, že nemohou být předmětem restituce, ale dodatečného projednání dědictví. Ohledně části parcel číslo vykoupených spolu s č.p. má anonymizováno za to, že nejsou splněny podmínky § 6 odst. 1 písm. k) zákona, a kromě toho jsou zastaveny, nelze je tedy vydat. Tvrzením žalovaného a z dopisu z datum Ministerstva zemědělství, pozemkový úřad, číslo jednací, adresovaný anonymizováno, má soud prokázáno, že celé jméno žalovaného spisem anonymizováno číslo uplatnil restituční nárok na část pozemku p.k. anonymizováno v k.ú. část obce a rozhodnutím ze dne datum byla věc pozemkovým úřadem skončena. Ve spise se nachází i žádost na finanční vyrovnání za hospodářské budovy a další stavby, v níž pan celé jméno žalovaného uvádí, že po svých rodičích zdědil zemědělskou usedlost v obec a číslo část obce, adresa s pozemky, mimo jiné i parcely číslo zapsané k datum na list vlastnictví pro k.ú. část obce, ve vlastnictví celé jméno žalovaného. Z připojeného rozhodnutí Státního notářství okres z datum se konstatuje, že předmětem dědictví byl dům adresa s stavební parcelou anonymizováno a anonymizováno a další pozemky k užívání socialistické organizace, kdy uvedené pozemky nejsou předmětem restitučního řízení. Ze sdělení Státního pozemkového úřadu, sp. zn. anonymizováno číslo ze dne datum, má soud prokázáno, že celé jméno žalovaného, dne datum u tehdejšího Magistrátního úřadu anonymizováno územní celek, pod číslo jednací, uplatnil nárok na náhradu za stavby převzaté státem, neboť mu nebyly proplaceny. V dopise uvedl, že vlastnictví celé usedlosti, adresa (včetně zastavění pozemků), přešlo na anonymizováno část obce a posléze Státní statek obec, ale výslovně majetek označuje za zděděný po rodičích a sousloví„ moje usedlost“ používá ještě k roku rok, kdy měla ustoupit obrazně řečeno asanaci Starých část obce před výstavbou panelového sídliště. Státní pozemkový úřad uvedl, že tehdejší pozemkový úřad se věcí více nezabýval, a naznal, že nárok na náhradu zbořené stavby je třeba uplatnit u subjektu anonymizováno. Protože se později týž žadatel ucházel o restituci jednoho z pozemků usedlosti jinde na katastru, první žádost byla k této druhé neformálně přidána, pod číslo jednací. Správní spis na závěr obsahuje sdělení ze dne datum, kde bylo sděleno, že pozemky nejsou předmětem restitučního řízení. Ze shora uvedených důkazů (v tomto odstavci 17, tedy dopisů od anonymizováno, Státního pozemkové úřadu a Ministerstva zemědělství, a dále v odstavci 16, tedy ze spisu Státního pozemkového úřadu, číslo jednací a zejména i z dopisů mezi Ministerstvem zemědělství, Pozemkovým úřadem Praha a anonymizováno, ze dne datum a ze dne datum), nebylo prokázáno, že by žalovaný u pozemkového úřadu (dle § 13 odst. 1 zákona o půdě v tehdy účinném znění) učinil návrh na vydání předmětných pozemků, neboť žalovaný požádal pouze o finanční vyrovnání za hospodářské budovy, chlév, stodolu, kůlnu, garáž, studnu a zastavěnou plochu-dvůr, a žalovaný sám uvedl, že pozemky byly převedeny na Státní statek obec. Ze shora uvedených důkazů, lze souhlasit se žalovaným, že dopisy od anonymizováno ze dne datum a ze dne datum, bylo žalovanému sděleno, že vydání části původních pozemků parc. číslo v k.ú. část obce (tedy zbytek původních parcel číslo o výměře číslo m², sloučených do parcel číslo číslo) není možné a věc lze řešit jedině dodatečným projednáním dědictví, když neexistují žádné nové doklady, vztahující se k náhradě na zaniklé stavby.

18. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že v katastru nemovitostí je vlastníkem pozemků parc. číslo zapsán žalobce, současně i žalovaný, jedná se tak o duplicitní zápis vlastníků. Dle usnesení Státního notářství pro Prahu venkov ze dne datum rozhodnutí, sp.zn. anonymizováno spisová značka, v pozemkové knize katastrálního území část obce ve vložce číslo na usedlosti adresa s pozemky, knihovně připsanými zůstaviteli (celé jméno žalovaného, zemřelému datum) bylo vloženo právo vlastnické jméno příjmení. Dne datum byl sepsán protokol číslo v katastrálním území část obce, kdy předmětem jednání bylo místní šetření dle zákona o evidenci nemovitostí, a dle přílohy k protokolu o místním šetření je u paní jméno příjmení zapsán o vlastnictví parcely číslo parcely číslo jako skutečný„ uživatel“ je zapsáno anonymizováno část obce. Dle rozhodnutí Státního notářství pro část Prahy ze dne datum bylo potvrzeno dědictví po jméno příjmení, zemřelé dne datum, dědictví nabyl zůstavitelčin syn (zde žalovaný, celé jméno žalovaného), kdy dle tohoto rozhodnutí se v evidenci nemovitostí, v katastrálním území část obce, na dům adresa se stavební parcelou anonymizováno a parcelou anonymizováno a ostatními pozemky, tedy pozemek parc. číslo bylo zapsáno vlastnické právo pro žalovaného. Dle výpisu z pozemkové knihy - č. knihovní vložky 3 - v kat. území část obce byl, celé jméno žalovaného (starší), zapsán jako vlastník adresa a dále i pozemků parc. číslo. Dle listu vlastnictví číslo pro územní celek, okres okres, byl žalovaný (celé jméno žalovaného) zapsán jako vlastník adresa a pozemků číslo. Dne datum celé jméno žalovaného (prodávající) a Československý stát - Výstavba anonymizováno obec Výstavba sídlišť (kupující) uzavřeli kupní smlouvu pro výstavbu, dostavbu část obce, jejímž předmětem byl pozemek katastrálního čísla anonymizováno a pozemek katastrálního čísla anonymizováno, v katastrálním území část obce ve výměře 164m2 a 1074m2. příjmení smlouvou číslo ze dne datum, předávající organizace Státní statek anonymizováno obec převedl správu, na přejímající organizaci Výstavba anonymizováno obec - Výstavba sídlišť, tedy správu k pozemkům v katastrálním území část obce, číslo katastrálního území anonymizováno s obytným domem adresa, č. kat. anonymizováno s domem adresa, kat. číslo kat. číslo s domem adresa. Hospodářskou smlouvou číslo ze dne datum předávající organizace Státní statek anonymizováno obec převedla správu a užívání na přejímající organizaci Výstavba anonymizováno obec - Výstavba sídlišť, tedy správu k pozemkům v katastrálním území část obce, číslo katastrálního území anonymizována dvě slova, číslo, číslo, anonymizována dvě slova, anonymizována dvě slova a anonymizováno. příjmení smlouvou číslo ze dne datum (datum je velmi těžce čitelné, viz č.l. 174) předávající organizace Státní statek hl.m. obec převedla správu a užívání na přejímající organizaci VHMP-Výstavba sídlišť, tedy správu k pozemkům v katastrálním území část obce, objekt adresa na parc. číslo adresa na parc. číslo objekt adresa na parc. číslo. Dle identifikace parcel ze dne datum v katastrálním území část obce pozemek parcelního čísla anonymizováno (stav dle pozemkové knihy) o výměře 1861m2 byl rozdělen dle stavu v evidenci nemovitostí na pozemek parcelního čísla anonymizováno o výměře 164m2, část parcely anonymizováno a část parcely anonymizováno. Dále pak pozemek, dle pozemkové knihy číslo o výměře 1483m2 byl dle evidence nemovitostí rozdělen na pozemek parcelního čísla anonymizováno o výměře 1074m2 a část parcely anonymizováno a anonymizováno. Také v geometrickém plánu ze dne datum jsou vyznačeny hranice pozemků anonymizováno a anonymizováno, kdy dle výkazu výměr podle evidence nemovitostí parcela anonymizováno a anonymizováno je zapsána na LV číslo to parcela číslo o velikosti 164m2 a parcela číslo o velikosti 1074m2. Žalovaný dopisem ze dne datum uplatnil u pozemkový úřad anonymizováno, nárok na zemědělský majetek, kterým žalovaný žádal o finanční vyrovnání za hospodářské budovy, chlév, stodolu, kůlnu, garáž, studnu a zastavěnou plochu-dvůr, usedlosti v obec a číslo část obce, adresa (parc. číslo), jak plyne i z dopisů i z dopisů mezi Ministerstvem zemědělství, pozemkový úřad a anonymizováno, ze dne datum a ze dne datum, a dále i z dopisu Státního pozemkového úřadu ze dne datum. Dle geometrického plánu ze dne datum, č. plánu číslo, vyplývá, že z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo, číslo, číslo, dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo a číslo, dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo, číslo a číslo, dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo a číslo, dále z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo a číslo a z pozemku číslo byl vytvořen pozemek číslo, číslo, číslo a číslo. Žalovaný uplatnil řádně svůj restituční nárok, pouze k pozemku parc. číslo v část obce a Pozemkovým úřadem bylo dne datum rozhodnutí pod číslo jednací rozhodnuto, že žalovaný není vlastníkem tohoto pozemku (části parc. číslo v k.ú. část obce). Ohlášení o nabytí vlastnického práva ze dne datum a souhlasné prohlášení ze dne datum, se týkalo žalovaného pozemku parc. číslo. Ohlášení o nabytí vlastnického práva ze dne datum a prohlášení ze dne datum, se týkalo žalovaného pozemku parc. číslo. Rozhodnutím Okresním soudu Praha – východ, pod č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum, byl potvrzen nově zjištěný majetek žalovaného, a to pozemky parcelního čísla číslo, dále číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, nacházející se v katastrální území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo pozemek parcelního čísla číslo, nacházející se v katastrální území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, Katastrální pracoviště Praha, na listu vlastnictví číslo. Dle vyjádření Katastrálního úřadu okres ze dne datum byly parcely anonymizováno číslo, číslo, číslo, číslo, číslo jsou součástí parcely anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova. Parcely anonymizováno číslo, číslo a číslo jsou součástí parcely anonymizována dvě slova, parcely anonymizováno číslo a číslo jsou součástí parcely anonymizováno st. anonymizováno. Dále, že parcely anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova byly při technickohospodářském mapování v katastrálním území část obce přečíslovány, na parcely anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova a části parcel anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova se sloučily do parcely anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova Stavební parcela anonymizována dvě slova měla výměru 1861m2 a parcela anonymizována dvě slova měla výměru 1483m2, parcela anonymizována dvě slova byla o celkové výměře 164m2 a parcela anonymizována dvě slova byla o celkové výměře 1074m2. Výpočtem součet parcel anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova je 3344 m2 a součet výměr anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova je 1238m2, a po odečtu číslo číslo tak zbývá výměra 2106m2. Dle vyjádření Katastrálního úřadu ze dne datum listinami, prokazující vlastnické právo celých parcel anonymizováno st. anonymizováno a anonymizováno st. anonymizováno ke dni datum jsou anonymizováno číslo a knihovní vložka číslo dále katastr nemovitostí označil za nabývací titul pro jméno příjmení a celé jméno žalovaného, usnesení o dědictví anonymizováno spisová značka, které nebylo v knihovní vložce číslo zaknihováno.

19. Soud I. stupně, po zopakovaném dokazování, dospěl k závěru, že stát (jiná právnická osoba) v rozhodném období bez právního důvodu převzala předmětné pozemky a žalovaným nebyla prokázána existence výjimečných okolností pro vyloučení použití restitučních předpisů, proto soud v tomto sporu posuzoval, zda byly splněny podmínky pro přechod vlastnického práva ze státu na žalobce, dle zákona č. 172/1991 Sb., jak konstatoval Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 14. 12. 2021 sp. zn. 28 Cdo 3167/2021 (jak uvedl i odvolací soud, Městský soud v Praze, č.j. 29 Co 144/2022-374 ze dne 28. 7. 2022, odstavec 31). Proto soud tento spor, po právní stránce posuzoval zejména ve znění zákona číslo 172/1991 Sb. (zákon ČNR o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí), kdy dle § 1 z.č. 172/1991 Sb., do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona (ke dni datum) přecházejí věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni datum příslušelo právo hospodaření národním výborům, jejichž práva a závazky přešly na obce a v hlavním městě Praze též na městské části, pokud obce a v hlavním městě Praze též městské části s těmito věcmi ke dni účinnosti tohoto zákona hospodařily. Dle odst. 2) z.č. 172/1991 Sb., do vlastnictví obcí dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí dále věci z vlastnictví České republiky, s nimiž začaly obce a v hlavním městě Praze též městské části hospodařit po 23. listopadu 1990 způsobem obdobným právu hospodaření, jestliže s nimi takto hospodařily ke dni účinnosti tohoto zákona. Majetek z vlastnictví České republiky přecházel do vlastnictví obce při kumulativním splnění tří podmínek: 1) musí jít o majetek, který ke dni účinnosti zákona (24. 5. 1991) náležel České republice, 2) ke dni 23. 11. 1990 měl k pozemkům právo hospodaření právní předchůdce obce a za 3) tento právní předchůdce s tímto majetkem hospodařil.

20. Soud dále řízení po právní stránce posuzoval i dle § 6 odst. 1, písm. p) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen„ zákon o půdě“), podle kterého budou oprávněným osobám vydány nemovitosti, které přešly na stát nebo na jinou právnickou osobu v důsledku převzetí nemovitostí, bez právního důvodu.

21. V rozhodovací praxi dovolacího soudu byl v případech, kdy byla nemovitost státem v rozhodném období převzata bez právního důvodu, formulován a odůvodněn závěr, podle něhož se osoba, jejíž nemovitost převzal stát v rozhodné době bez právního důvodu, nemůže domáhat ochrany podle ustanovení občanského zákoníku (a to ani formou určení práva či právního vztahu podle ustanovení § 80 o. s. ř.), mohla-li uplatnit nárok podle ustanovení restitučního právního předpisu (srovnej zejména rozsudek velkého senátu občanskoprávního kolegia ze dne 11. 9. 2003 sp. zn. 31 Cdo 1222/2001 a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. Pl ÚS – st. 21/05). Když ve Stanovisku Pl. ÚS-st. 21/05, (2/2005 USs.) ze dne 1. 11. 2002, ústavní soud vyslovil zejména ve výroku II., že„ Žalobou o určení vlastnického práva nelze obcházet smysl a účel restitučního zákonodárství. Nelze se účinně domáhat podle obecných předpisů ani ochrany vlastnického práva, k jehož zániku došlo před 25. 2. 1948 a zvláštní restituční předpis nestanovil způsob zmírnění nebo nápravy této majetkové újmy“. Ústavní soud formuloval ve vztahu k restituční skutkové podstatě, dle ust. § 6 odst. 1, písm. p) zákona o půdě (převzetí nemovitostí bez právního důvodu) právní závěr, že restituční zákony v podstatě legalizovaly vlastnictví státu k majetku, který stát získal konfiskacemi, znárodněním a dalšími majetkovými opatřeními, bez ohledu na to, že by bez jejich existence jinak bývalo možné v některých případech uplatnit na takový majetek vlastnické právo podle obecných předpisů. Tím současně vyloučil možnost uplatnit tato práva jinak, tj. podle obecných předpisů. Právním titulem ke vzniku vlastnického práva státu v případech podřaditelných, pod ust. § 6 odst. 1, písm. p) zákona o půdě, není faktická držba (okupace) pozemků státem/jinou právnickou osobou v rozhodném období, nýbrž zákon o půdě, který nabyl účinnosti dne 24. 6. 1991. Otázkou, zda lze pod ust. § 6 odst. 1, písm. p) zákona o půdě podřadit stav, kdy stát v rozhodném období na cizím pozemku vybudoval místní komunikace, se soudní praxe zabývala a odpověděla na ni kladně (viz především usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1272/2009 ze dne 23. 10. 2019 a v něm citovaná rozhodnutí). Stejně tak se soudní praxe zabývala otázkou, zda pod uvedené ustanovení lze podřadit stav, kdy stát v rozhodném období na cizím pozemku vybudoval sídliště (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2021 sp. zn. 28 Cdo 3167/2021 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2020 sp. zn. 28 Cdo 4289/2019). Jak shodně odkazoval i odvolací soud, Městský soud v Praze, v usnesení č.j. 29 Co 144/2022 ze dne 28. 7. 2022.

22. Dále soud vycházel z rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 23. 10. 2019 sp. zn. 28 Cdo 1272/2019), který vyložil, že postihuje případy, v nichž se stát (či jiná právnická osoba) zmocnil nemovitosti ve vlastnictví fyzické osoby, nakládal s ní jako s vlastní, nemaje k tomu právního důvodu (titulu), s nímž by tehdejší právní řád spojoval přechod vlastnického práva. K převzetí nemovitosti státem bez právního důvodu se tedy rozumí převzetí její držby, a to i držby neoprávněné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2006 sp. zn. 22 Cdo 18/2006, dále usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 1. 2015 sp. zn. 28 Cdo 3908/2014). Jak shodně odkazoval i odvolací soud, Městský soud v Praze, v usnesení č.j. 29 Co 144/2022 ze dne 28. 7. 2022.

23. Soud opakovaně v řízení posuzoval, zda je zde překážka věci pravomocně rozsouzené, když v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, byl vydán rozsudek, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum. Na straně žalobce byl celé jméno žalovaného (ročník rok), tedy stejná osoba, která je ve zdejším řízení na straně žalovaného). Na straně žalované bylo nejen územní celek, které je ve zdejším řízení na straně žalobce, ale i anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova obec). Předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k nemovitostem, pozemku parcelního čísla číslo, dále číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, nacházející se v katastrální území část obce, územní celek, vše zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo také pozemku parcelního čísla číslo, nacházejícího se v katastrálním území část obce, územní celek, zapsaného v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo. Předmětem tedy byly shodné pozemky, jako ve zdejším řízení (52 C 235/2019). Avšak v řízení spisová značka, i když se jednalo mezi shodnými účastníky, o shodných pozemcích, byla v řízení jiná skutková situace, neboť před vydáním rozsudku ve věci samé, chybělo podstatné dědické rozhodnutí, vydané Okresním soudem Praha – východ, pod č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, které nabylo právní moci dne datum, a kterým byl potvrzen nově zjištěný majetek pro žalovaného (celé jméno žalovaného), a to pro všechny žalobou dotčené pozemky. Soud v řízení spisová značka dospěl k závěru, že je třeba žalobu zamítnout, neboť žalobce v řízení neprokázal, že by byl vlastníkem shora uvedených pozemků, kdy v tehdy platném a naposledy vydaném rozhodnutí v dědickém řízení (spisová značka) se stal pouze vlastníkem, mimo jiné, pozemků anonymizováno a anonymizováno, a tyto pozemky převedl na třetí osobu kupní smlouvou ze dne datum. Avšak v pozdějším dědickém řízení, byl zjištěn nový majetek, který měl na základě posledního dědického rozhodnutí (z roku datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací), převzít pozůstalý syn celé jméno žalovaného (ročník rok), tedy žalovaný ve zdejším řízení. S ohledem na tento podstatný důkaz, který změnil skutkový stav věci, a který v roce rok (v době vydání prvního rozsudku o určení vlastnictví), neexistoval, proto soud uzavřel, že se ve zdejším sporu (52 C 235/2019), nejedná o totožnou věc, a nejedná se tak o věc již pravomocně rozsouzenou. Hypoteticky, i kdyby soud dospěl k závěru, že by se jednalo o již pravomocně rozsouzený spor ve shodné věci (což se nejedná), soud by v daném sporu rozhodl ve výroku I. obdobně, když rozhodnutí by přineslo shodné účinky, jako v nyní vyhlášeném rozhodnutí (žalobu pro žalobce by také zamítl) a ve výroku II. by řízení zastavil (z důvodu věci dříve rozhodnuté). Což by mělo stejný účinek, jako nyní, když po právní moci rozhodnutí, by muselo dojít k výmazu vlastnictví žalobce, s ohledem na jeho neúspěch v tomto sporu, na určení vlastnického práva k nemovitým věcem. Také odvolací soud, v řízení 29 Co 144/2022 uzavřel, že věcnému projednání vzájemného návrhu nebrání překážka věci pravomocně rozsouzené, tj. existence pravomocného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací (odstavec 19 rozhodnutí odvolacího soudu).

24. Soud neshledal námitku vydržení, vznesenou žalobcem, za důvodnou, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 Cdo 1020/2014 ze dne 9. 10. 2014, kdy zákon číslo 172/1991 Sb. založil vlastnictví obcí k historickému majetku obcí svou účinností a vyloučil dobrou víru státu k tomuto majetku, bez ohledu na to, že s ním stát i nadále nakládal. K otázce možnosti vydržení vlastnického práva státem v souvislosti s postupem obce při nabývání tzv. historického majetku obcí se vyjádřil Ústavní soud ve svém rozhodnutí ze dne 13. 11. 2013, sp. zn. II. ÚS 2876/12, který v něm srozumitelně a podrobně vyložil důvody pro závěr, podle něhož zákon č. 172/1991 Sb., založil vlastnictví obcí k tzv. historickému majetku svou účinností, tedy na základě aktu, jehož autorem je stát. Již tato skutečnost podle Ústavního soudu vyloučila v obecné rovině dobrou víru státu k historickému majetku obcí, byť s ním z různých důvodů i nadále nakládal. Správnost tohoto postupu potvrdil i pozdější postup zákonodárce, který zákonem č. 173/2012 Sb., s účinností od 29. 6. 2012, novelizoval ustanovení § 8 zákon č. 172/1991 Sb. tak, že původní znění upravující lhůtu k podání návrhu na zápis do katastru nemovitostí (předtím u střediska geodézie) bylo nahrazeno novým zněním, kterým se teprve jednoznačně stanoví lhůta, do kdy nejpozději je třeba podat návrh na zápis vlastnického práva, a současně se stanoví, že uplynutím tohoto termínu přechází majetek do vlastnictví státu. Soud by při vydržení použil ustanovení § 1089 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ občanský zákoník"),„ drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví" a dále v ust. § 1091 odst. 2„ k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let". Navíc, i když žalobce dlouhodobě spravoval, žalobou dotčené pozemky, dělo se tak pouze z důvodu, že žalovanému nebyla dána možnost o vlastnictví, po zemřelé matce, pečovat.

25. S ohledem na závazný právní názor v rozhodnutí odvolacího soudu, Městského soudu v Praze, č.j. 29 Co 144/2022-374 ze dne 28. 7. 2022, soud I. stupně, po zopakovaném dokazování, vyzval žalovaného, při ústním jednání dne datum, dle § 118a odst 1 a 3 o.s.ř., aby doplnil a prokázal výjimečné okolnosti, které by bránily použití restitučních nároků. Neboť Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 28 Cdo 1272/2019 připomněl, že soudní judikatura za určitých výjimečných skutkových okolností dovodila možnost ochrany vlastnického práva postupem, dle obecných předpisů, tj. vyloučení použití restitučních předpisů. Žalovaný na výzvu soudu písemně reagoval (podáním ze dne datum, žalovaný odkázal na skutková tvrzení a důkazní návrhy, které uvedl v předchozích podáních, zejména při ústním jednání dne datum). V písemném podání žalovaný dále uvedl, že„ žalovaný byl přímo postupem v úvahu přicházejících povinných osob, Pozemkového úřadu a následně anonymizováno poučen a bylo mu potvrzeno, že jeho vlastnické právo k předmětným nemovitostem nadále existuje a dále byl poučen o možnosti domoci se jeho ochrany prostřednictvím dodatečného projednání dědictví“, a tím byly založeny mimořádné okolnosti, vylučující použití restitučních předpisů. V době, kdy žalovaný řešil komplikovaný případ dodatečného projednání dědictví po jeho matce, došlo k zásadní změně, do té doby ustálené judikatury, která připouštěla možnost domáhat se ochrany vlastnického práva podle obecných předpisů občanského práva vedle předpisů restitučních. (nález Ústavního soudu ze dne 21. 12. 1998, sp.zn. IV.ÚS 403/98 a nález ÚS ze dne 25. 6. 2009 sp. zn.: I. ÚS 89/07). Soud po doplnění žalovaným, po poučení dle § 118a odst 1 a 3 o.s.ř., uzavřel, že strana žalovaná uvedla shodná skutková tvrzení, jako doposud v probíhajícím řízení, ze strany žalovaného nebyly tvrzeny nové výjimečné okolnosti, které by bránily použití restitučních předpisů. Soud dále uzavřel, že žalovaný neuplatnil restituční nárok na žalobou dotčené pozemky, ale jen na nárok na náhradu stavby (viz odstavec 16 + 17), proto soud v tomto řízení po právní stránce tento spor posuzoval, dle restitučních zákonů, tedy se zabýval otázkou, zda byly splněny zákonné podmínky pro přechod vlastnického práva, dle zákona č. 172/1991 Sb a dle § 6 odst 1 písm p) zákona o půdě.

26. S ohledem na závazný právní názor odvolacího soudu v rozhodnutí Městského soudu v Praze, č. j. číslo jednací, ze dne datum rozhodnutí, a v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu, č. j. 28 Cdo 3167/2021, byl žalobce vyzván, dle § 118a odst. 1,3 o.s.ř., při ústním jednání dne datum, k prokázání a doplnění skutkových tvrzení, zda byly splněny podmínky pro přechod vlastnického práva dle zákona č. 172/1991 Sb.. Žalobce pak na výzvu soudu uvedl, že k přechodu vlastnictví na ni došlo na základě § 3 odst. 4 zákona číslo o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí. Dle tohoto ustanovení do vlastnictví obcí, na jejichž území se nacházejí dnem účinnosti tohoto zákona přecházející věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti tohoto zákona příslušelo právo hospodaření organizacím zajišťujícím investorskou činnost ke komplexní bytové výstavbě, jestliže na okresní úřady územní celek, obec, obec a anonymizováno přišla pravomoc zřizovat, řídit a zrušovat organizace, pokud nepřecházejí do vlastnictví obce podle §2 nebo §3 tohoto zákona. Z již založených důkazů, které žalobce předložil k vyjádření ze dne datum, vyplývá, že tyto zákonné skutečnosti byly splněny, a to na základě hospodářské smlouvy ze dne datum uzavřené mezi jednotlivým zemědělským družstvem v likvidaci část obce a Státním statkem anonymizováno obec, dále hospodářskou smlouvou ze dne datum uzavřenou mezi Státním statkem anonymizováno obec a Výstavbou anonymizováno územní celek výstavba sídlišť. Dále k tomuto byla přiložena identifikace parcel z hlediska geodézie pro parcely číslo resp. anonymizována čtyři slova ze dne datum, dále přídělová listina pro pozemky číslo z roku rok, a výpis z evidence nemovitostí ze dne datum, kdy na základě těchto dokumentů bylo vlastnické právo vedeno pro československý stát- Výstavbu anonymizováno obec výstavbu sídlišť, což byla organizace žalobce, která v roce rok přešla na žalobce, jako jejího zřizovatele. Těmito skutečnostmi a důkazy má žalobce za prokázané, že vlastnické právo přešlo podle §3 odst. 4 zákona č. 172/1991. Podmínky byly splněny ke dni účinnosti tohoto zákona a skutečnost, kterou žalobce v řízení už také tvrdil, že od tohoto dne až do dne, kdy byl žalovaný zapsán do datum do KN na základě usnesení o dodatečném projednání dědictví, byl žalobce v dobré víře, že jeho vlastnictví bezesporu trvá. Podle ustanovení § 3 odst. 4 zákona č. 172/1991 má žalobce prokazovat, že ke dni účinnosti tohoto zákona měla právo k hospodaření, což založenými důkazy prokázáno bylo. Žalovaný k doplnění tvrzení ze strany žalobce nadále namítal, že bylo prokázáno nabytí vlastnictví žalovaným po jeho matce. A dále uvedl, že tvrzené hospodářské smlouvy, nejsou nabývacím titulem právního předchůdce, tedy České republiky.

27. Soud se dále zabýval tvrzením žalobce, že k nabytí vlastnictví žalobce k pozemkům anonymizována dvě slova + anonymizováno (tedy k pozemkům, které nebyly panem celé jméno žalovaného prodány na základě kupní smlouvy ze dne datum), došlo na základě vládní nařízení 50/1955, avšak k tomuto tvrzení pak žalobce nepředložil ani zápis, který by prokazoval přikázání zemědělské půdy do užívání (tedy neprokázal převedení žalobou dotčených pozemků na právní předchůdce žalobce), a který by specifikoval všechny žalobou dotčené pozemky. Žalobce ani netvrdil, kdy přesně mělo dojít k tomuto přikázání zemědělské půdy do užívání. Žalobce v řízení sice předložil Přídělovou listinu ze dne datum, která měla přidělit nemovitosti pro Jednotné zemědělské družstvo v část obce, a to k nemovitostem, st. číslo s domem anonymizováno (pravděpodobně i adresa), dále st. anonymizováno s domem adresa, st. anonymizováno s domem anonymizováno a st. anonymizováno s domem adresa, avšak ve vlastnictví jméno příjmení byly pozemky anonymizováno a anonymizováno se stavbou číslo avšak v přídělové listině tak nejsou specifikovány pozemky, které jsou předmětem tohoto sporu. Soud, po provedeném dokazování a s ohledem na skutková tvrzení žalobce uzavřel, že žalobce v řízení neprokázal, že by došlo ke vzniku vlastnictví žalobce, dle vládního nařízení 50/1955, a to k žalovaným pozemkům anonymizována dvě slova a anonymizováno.

28. Po provedeném dokazování, na základě skutkových tvrzení žalobce i žalovaného, s ohledem na shora uvedená zákonná ustanovení, soud uzavřel, že žaloba je důvodná a naopak, vzájemný protinávrh žalovaného, důvodným není. Mezi žalobcem a žalovaným bylo nesporné, že pro pozemky parcelního čísla číslo, dále číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, nacházející se v katastrálním území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo pro pozemek parcelního čísla číslo, nacházející se v katastrálním území část obce, územní celek, zapsaný v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo je vedeno duplicitní vlastnictví pro žalobce i žalovaného. Soud v řízení proto posuzoval, zda je vlastníkem žalobou dotčených pozemků, žalobce, či žalovaný. Nesporným skutkovým tvrzením žalobce (uváděným zejména v žalobě ze dne datum, ale i dále v průběhu řízení) i tvrzením žalovaného, dále ze zápisu z pozemkové knihy pro katastrální území část obce (zapsaný ve vložce 3), také z Protokolu z místního šetření ze dne datum, má soud prokázáno, že jméno příjmení (právní předchůdkyně žalovaného) byla ke dni své smrti (ke dni datum) vlastníkem pozemkových parcel, původně označovaných anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova. Sdělením katastru nemovitostí ze dne datum má pak soud prokázánu historii, žalobou dotčených pozemků, která vyplývá i z geometrického plánu číslo ze dne datum, spolu s nákresem mapy pozemků. Když parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizována dvě slova a částí anonymizována dvě slova. Parcela anonymizováno číslo je částí anonymizováno st. anonymizováno a částí anonymizována dvě slova a anonymizováno číslo. Nesporným skutkovým tvrzením žalobce i žalovaného a zejména z rozhodnutí Státního notářství pro část Prahy, č.j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí má soud prokázáno, že se žalovaný nejprve stal vlastníkem části pozemkových parcel č. anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, když z původního rozhodnutí Státního notářství (ze dne datum) skutečně nikterak nevyplývá, že by se žalovaný stal dědicem celých pozemků, původně označovaných parc. číslo. Z původního dědického rozhodnutí (č.j. spisová značka ze dne datum rozhodnutí) bylo prokázáno, že žalovaný se prokazatelně stal vlastníkem celých pozemků číslo následně část pozemků (ve výměře 164m2 a 1074m2), převedl kupní smlouvou ze dne datum, na třetí osobu (viz odstavec 12). Z identifikace parcel ze dne datum, vyplývá, že pozemek číslo měl výměru 1861m2 a tento pozemek byl přečíslován na pozemek číslo o výměře 164m2 a dále pak tvořil část pozemku číslo část pozemku číslo (viz odstavec 13). Z identifikace pozemků ze dne datum dále vyplývá, že pozemek dle pozemkové knihy číslo měl výměru 1483m2 a dle evidence nemovitostí byl označen jako pozemek číslo o výměře 1074m2 a dále vytvořil část pozemků číslo (viz odstavec 13). Soud tak uzavřel, že na základě rozhodnutí Státního notářství ze dne datum se žalovaný stal vlastníkem celých pozemku číslo číslo tyto pozemky, pak v částečné o výměře 164m2 a 1074m2 převedl na třetí osobu kupní smlouvou ze dne datum, v důsledku čehož přestal být vlastníkem části prodaných pozemků. Soud má dále za prokázané, že ze sdělení Katastrálního úřadu pro anonymizováno obec ze dne datum vyplývá, že původní výměra pozemku anonymizována dvě slova činila 1861m2 a původní výměra pozemku anonymizována dvě slova činila 1483m2 (tedy oba celkem 3.344 m2), avšak předmětem namítané kupní smlouvy byly převedeny jen pozemky o výměře 1.234m2 (tedy nově označované pozemky č. anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, vzniklé rozdělením původních parcel anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova). Nadále tak měly ve vlastnictví žalovaného zůstat pozemky o výměře 2.106 m2 (číslo - číslo), které však nebyly již evidovány pod anonymizována dvě slova, či anonymizována dvě slova, ale pod parcelními čísly anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, jak vyplývá i z geometrického plánu číslo ze dne datum (viz desky spisu a originál tohoto geometrického plánu) a z kopie katastrální mapy ke dni datum (viz č.l. 144). Soud, má tak za prokázané (zejména ze sdělení katastru nemovitostí ze dne datum a z geometrického plánu ze dne datum), že parcely dle evidence nemovitostí anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova nejsou totožné s pozemky anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, což od počátku řízení tvrdil i žalovaný. Žalobce, naopak na počátku řízení tvrdil, že parcely dle evidence nemovitostí anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova jsou totožné s pozemky anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova, avšak v průběhu řízení pak žalobce změnil své skutkové tvrzení a připojil se k tvrzení strany žalované, a pak žalobce v řízení tvrdil, že tyto pozemky nejsou skutečně totožné. S ohledem na nový důkaz, který nemohl být v řízení, vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 9, sp. zn. spisová značka, předložen, tedy nové dědické rozhodnutí, vydané Okresním soudem Praha – východ, pod č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (které nabylo právní moci dne datum), má soud prokázáno, že tímto rozhodnutím byl potvrzen nově zjištěný majetek žalovaného, a to pozemky parcelního čísla číslo, dále číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo, číslo a číslo, nacházející se v katastrálním území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo pozemek parcelního čísla číslo, nacházející se v katastrální území část obce, územní celek, zapsané v katastru nemovitostí, vedeném stát. instituce, stát. instituce, na listu vlastnictví číslo když vlastníkem těchto pozemků se žalovaný měl stát ke dni úmrtí jméno příjmení (a to ke dni datum). Na základě tohoto nového rozhodnutí v dědickém řízení (ze dne datum) byl pak žalovaný zapsán, jako vlastník žalobou dotčených pozemků, do katastru nemovitostí. Vlastnictví jméno příjmení potvrzuje sice Protokol o projednání dědictví po jméno příjmení, sepsaný Státním notářstvím okres dne datum rozhodnutí pod č.j. spisová značka, ve kterém je jmění zůstavitelky označeno v pozemkové knize, v knihovní vložce číslo usedlost adresa se st. parcelou číslo zahrada číslo. Vlastnictví zůstavitelky, jméno příjmení pak označuje sice i Protokol o předběžném šetření Státního notářství okres ze dne datum, tedy usedlost adresa s pozemky v část obce, zapsanými ve vložce číslo pozemkové knihy pro katastrální území část obce, jak potvrzuje i z vyjádření Katastrálního úřadu ze dne datum, který uvedl, že listiny, prokazující vlastnické právo celých parcel anonymizováno st. anonymizováno a anonymizováno st. anonymizováno ke dni datum, jsou usnesení Státního notářství spisová značka ze dne datum rozhodnutí a knihovní vložka číslo. Avšak pokud měl žalovaný v úmyslu požádat o restituční nárok, je nutné zdůraznit, že podal nárok na vydání staveb, nikoliv na vydání pozemků (viz dopis ze dne datum rozhodnutí Magistrátního úřadu územní celek číslo jednací a dále odstavec 16 +17). Navíc stát v rozhodné době vybudoval na posuzovaných pozemcích, zejména i v dnešní době funkční sídliště, o čemž nebylo mezi účastníky sporu, a v tomto je nutné odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu 28 Cdo 3167/2021 na 28 Cdo 4289/2019, kdy lze pod ust. § 6 odst 1 písm. p) zákona o půdě podřadit i tento stav. S ohledem na to, že žalovaný neprokázal výjimečné skutkové okolnosti, které by vylučovaly použití restitučních předpisů, proto soud v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu, Městského soudu v Praze, sp. zn. spisová značka rozhodnutím ze dne datum rozhodnutí, postupoval dle zákona 172/1991 Sb.. Tvrzení žalobce, o způsobu nabytí vlastnictví, souhlasným prohlášením, dle z.č. 172/1991 Sb., bylo tvrzeno v žalobě ze dne datum. Pozdější tvrzení žalobce o nabytí vlastnictví, se objevilo v podání ze dne datum, kdy žalobce tvrdil, že vlastnictví pozemků anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova (tedy pozemků, které nebyly prodány na základě kupní smlouvy ze dne datum), přešlo na základě nařízení vlády č. 50/1955, na anonymizováno část obce, dále v roce rok byly pozemky převedeny do Výstavby anonymizováno obec a ke dni datum byl pro pozemky anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova veden jako uživatel, žalovaný, a pro pozemky anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova (části, které vznikly z anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova) pak Státní statek anonymizováno obec. Žalobce v řízení předložil příjmení smlouvy, číslo ze dne datum, dále číslo ze dne datum a číslo ze dne datum, kterými mělo dojít k převedení správy a užívání pozemků v část obce, když příjmení smlouvy se týkaly jen části žalobou dotčených pozemků (k jejich hodnocení, viz odstavec 14). Neboť s ohledem na vyjádření katastru nemovitostí ze dne datum, kdy části parcel anonymizována dvě slova a st. anonymizováno, byly při technickohospodářském mapování přečíslovány (anonymizováno) na parcely anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova a části parcel anonymizováno st. anonymizováno a anonymizována dvě slova, se sloučily do parcel anonymizována dvě slova a anonymizována dvě slova (vyhlášení anonymizováno v k.ú. část obce v roce rok), pak ulice smlouva číslo ze dne datum obsahuje žalobou dotčené pozemky, jako parc. číslo dále ulice smlouva číslo ze dne datum obsahuje zejména objekt adresa na pozemku parc. 13, když žalobou dotčené pozemky byly označeny již změněnými čísly po přečíslování parcel (parc. číslo nikoliv původními anonymizována dvě slova a anonymizováno). Žalobce v řízení dále předložil ohlášení ze dne datum a datum, a také souhlasná prohlášení ze dne datum a datum, která se týkala jen části žalobou dotčených pozemků, konkrétně pozemků parc. číslo (k jejich hodnocení viz odstavec 11 a 14). Po provedeném dokazování, zejména kupní smlouvou ze dne datum, a také s ohledem na vyjádření katastru nemovitostí k přečíslování žalobou dotčených pozemků v roce rok a rok a zejména i ze všech 3 hospodářských smluv, má soud za prokázané, že kupní smlouva, nebyla nabývacím titulem pro žalobou dotčené pozemky, neboť jejím předmětem nebyly žalobou dotčené pozemky. A dále s ohledem na to, že soud vyzval stranu žalobce k doplnění skutkových tvrzení a důkazů, které by prokázaly splnění všech zákonných podmínek uvedených v zákoně číslo 172/1991 Sb., žalobce pak tvrdil v řízení skutečnosti, které po provedeném dokazování, lze právně posoudit tak, že na tento případ doléhá ustanovení § 6 odst 1 písm p) zákona o půdě, když předmětné pozemky byly v tzv. rozhodném období dle restitučních předpisů (v období od datum do datum) převzaty státem či jinou právnickou osobou bez právního důvodu, a v důsledku čehož původní vlastník (její dědic, zde tedy žalovaný) přede dnem datum vlastnické právo pozbyli. Provedeným dokazováním pak byly prokázány všechny 3 zákonné podmínky, a dle § 1 z.č. 172/1991 Sb., v hlavním městě Praze též městským částem příslušelo právo hospodaření s majetkem (nemovitostmi) ke dni datum, když na pozemcích bylo vystavěno funkční sídliště v část obce (viz rozhodnutí o odstranění staveb ze dne datum, kdy byl odstraněn i dům adresa v část obce, a dále viz příjmení smlouvy). Tedy majetek z vlastnictví České republiky ke dni účinnosti zákona (ke dni datum) náležel České republice bez právního důvodu (také § 6 odst 1 písm p. zákona o půdě), dále ke dni datum měl k pozemkům právo hospodaření právní předchůdce obce, když na pozemcích hospodařili, zejména anonymizováno část obce, posléze i Státní statek anonymizováno obec, a dále Výstavba anonymizováno obec -Výstavba sídlišť (viz protokol číslo ze dne datum a také tvrzení žalovaného v dopise ze dne datum, a také odůvodnění dědického rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka) a tento právní předchůdce s majetkem i hospodařil (viz protokol číslo ze dne datum a také tvrzení žalovaného v dopise ze dne datum, a také odůvodnění dědického rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, č.j. spisová značka). Žalovaný v řízení netvrdil, že by v minulosti, například od uzavření kupní smlouvy ze dne datum, se zbývající částí pozemků (které jsou předmětem této žaloby), hospodařil, či jinak nakládal, jako jejich vlastník. Žalovaný v řízení nikterak netvrdil, z jakého důvodu nepodal mimořádný opravný prostředek proti pravomocnému rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9, č.j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí (právní moc datum), po vzniku nového důkazu (nové dědické rozhodnutí ze dne datum rozhodnutí, č.j. číslo jednací). Je nutné i přihlédnout k tomu, že žalovaný byl schopen podat dne datum řádný restituční nárok k pozemku p. číslo v část obce, přes to, dopisem ze dne datum (ani pozdější listinou) restituční nárok k žalobou dotčeným pozemkům již nepodal (viz odstavec 17), což může samozřejmě být způsobeno tím, že žalovaný mnoho let nevěděl, že by mohl být vlastníkem zbývající části pozemků katastrálního čísla anonymizováno a anonymizováno (o rozloze 2106 m2), která nebyla předmětem kupní smlouvy ze dne datum (předmětem byly pozemky o rozloze 1234 m2), když jeho vlastnické právo k této části pozemků bylo poprvé vysloveno až v novém dědickém rozhodnutí ze dne datum. S ohledem na shora uvedené, na žalobce tak přešlo vlastnické právo dnem účinnosti zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí.

29. Soud, po provedeném dokazování a s ohledem na skutková tvrzení žalobce i žalovaného uzavřel, že žalovaný v řízení neprokázal výjimečné okolnosti, které by bránily vyloučení restitučních předpisů, když žalovaný v řízení současně neprokázal, že by řádně uplatnil svůj restituční nárok k žalobou dotčeným pozemkům (zejména dopisem ze dne datum, kterým žalovaný uplatnil nárok na náhradu za zemědělský majetek-stavby), navíc za situace když vyšší soudy nepřipouští možnost obcházet restituční předpisy podáním žaloby na určení vlastnictví podle ustanovení § 80 o.s.ř. (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu 11. 9. 2003 sp. zn. 31 Cdo 1222/2001 a stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 1. 11. 2005 sp. zn. Pl ÚS – st. 21/05), je tak jednoznačné, že vzájemnému protinávrhu žalovaného, nelze vyhovět, proto soud návrh žalovaného zamítl v plném rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Soud, po provedeném dokazování a s ohledem na skutková tvrzení žalobce i žalovaného uzavřel, že naopak žalobce v řízení prokázal, že došlo k přechodu vlastnického práva žalobce, dle z.č. 172/1991 Sb., a právním titulem vlastnického práva žalobce, byl podřaditelný pod § 6 odst 1 písm p) zákona o půdě, již ke dni účinnosti zákona o půdě (ke dni datum), a to ke všem žalobou dotčeným pozemkům, proto soud žalobě ve výroku I. tohoto rozhodnutí vyhověl v plném rozsahu.

30. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ten účastník, který měl ve věci, o určení vlastnického práva (podané žalobcem dne datum), plný úspěch, a tím byl žalobce, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které má povinnost uhradit neúspěšný žalovaný. Tato odměna se skládá ze zaplaceného soudního poplatku za podanou žalobu ve výši 20.000 Kč (2x 5.000 Kč za zahájení řízení, a to dne datum a dne datum + za odvolání ze dne datum), dle z. číslo účinného ke dni podání žaloby. Tato částka je dále tvořena odměnou advokáta ve výši 63.750 Kč (25,5 úkonů právní služby, vždy ve výši 2.500 Kč za 1 úkon pr. služby, dle § 9 odst. 3 písm. a), § 7, § 11 odst 1) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), a to za převzetí zastoupení, podání žaloby ze dne datum, nahlížení do spisu dne datum, nahlížení do spisu dne datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření žalobce na výzvu soudu ze dne datum, nahlížení do spisu dne datum, účast na ústním jednání dne datum, nahlížení do spisu ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření žalobce na výzvu soudu ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, nahlížení do spisu ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření žalobce na výzvu soudu ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, ½ právního úkonu za účast na vyhlášení rozsudku dne datum, odvolání ze dne datum, nahlížení do spisu před MS ze dne datum, účast na ústním jednání před MS dne datum, vyjádření na výzvu soudu ze dne datum, nahlížení do spisu ze dne datum, nahlížení do spisu ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření na výzvu soudu ze dne datum a účast na ústním jednání dne datum. Dále 26 krát režijním paušálem po 300 Kč, celkem tedy 7.800 Kč (za 25,5 úkonů právní služby), dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Dále soud přiznal 21% DPH ve výši 15.025,50 Kč (z částky 71.550 Kč) dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř.. Proto soud žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 106.575,50 Kč. Soud nepřiznal žalobci odměnu za vyjádření ze dne datum, neboť v tomto vyjádření pouze uvedl, že se vyjádří, až se seznámí s důkazy, což s ohledem na nouzový stav s pandemií koronaviru, nebylo možné. Soud dále nepřiznal žalobci odměnu za doplnění odvolání ze dne datum a ze dne ze dne datum, neboť tato doplnění mohla být součástí, řádně podaného odvolání.

31. Právo na náhradu nákladů řízení má podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ten účastník, který měl ve věci, vzájemné žaloby o určení vlastnického práva (podané žalovaným dne datum), plný úspěch, a tím byl žalobce, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení, které má povinnost uhradit neúspěšný žalovaný. Tato odměna se skládá Tato částka je dále tvořena odměnou advokáta ve výši 61.250 Kč (24,5 úkonů právní služby, vždy ve výši 2.500 Kč za 1 úkon pr. služby), dle § 9 odst. 3 písm. a), § 7, § 11 odst 1) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen vyhlášky), a to za převzetí zastoupení, nahlížení do spisu dne datum, nahlížení do spisu dne datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření žalobce na výzvu soudu ze dne datum, nahlížení do spisu dne datum, účast na ústním jednání dne datum, nahlížení do spisu ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření žalobce na výzvu soudu ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, nahlížení do spisu ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření žalobce na výzvu soudu ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, ½ právního úkonu za účast na vyhlášení rozsudku dne datum, odvolání ze dne datum, nahlížení do spisu před MS ze dne datum, účast na ústním jednání před MS dne datum, vyjádření na výzvu soudu ze dne datum, nahlížení do spisu ze dne datum, nahlížení do spisu ze dne datum, účast na ústním jednání dne datum, vyjádření na výzvu soudu ze dne datum a účast na ústním jednání dne datum. Dále 25 krát režijním paušálem po 300 Kč, celkem tedy 7.500 Kč (za 24,5 úkonů právní služby), dle § 13 odst. 4 vyhlášky. Dále soud přiznal 21% DPH ve výši 14.437,50 Kč (z částky 68.750 Kč) dle § 137 odst. 3 písm. a) o.s.ř.. Proto soud žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 83.187,50 Kč.

32. Za obě řízení pak soud přiznal žalobci na náhradě nákladů řízení, celkovou částku ve výši 189.763 (106.575 + 83.187), kterou má povinnost uhradit žalovaný, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

33. Dle § 160 o.s.ř. soud stanovil žalovanému běžnou lhůtu k zaplacení náhrady nákladů řízení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě patnácti dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost, kterou ukládá vykonatelné rozhodnutí, lze nařídit jeho soudní výkon nebo exekuci.