OSPH09 15 C 317/2026-22

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Martinou Lhotákovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení částky 59 066 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ⟪LB:lb_001⟫ – částku 59066 Kč; ⟪LB:lb_002⟫ – kapitalizovaný úrok od 17. 10. 2025 do 28. 5. 2026 ve výši 5 542,86 Kč; ⟪LB:lb_003⟫ – úrok z částky 55 948 Kč ve výši 11,50 % ročně od 29. 5. 2026 do zaplacení; ⟪LB:lb_004⟫ – kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 31. 10. 2025 do 28. 5. 2026 ve výši 3 868,07 Kč; ⟪LB:lb_005⟫ – zákonný úrok z prodlení z částky 58 478 Kč ve výši 11,50 % ročně od 29. 5. 2026 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 16 701,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Žalobkyně se návrhem doručeným zdejšímu soudu dne 9. 6. 2026 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 59 066 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že dne 31. 10. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno (dále jen „smlouva“), na jejímž základě žalobkyně žalovanému poskytla částku ve výši 79 999 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve výši 23,849864 % ročně hradit, a to v pravidelných měsíčních splátkách, z nichž výše jedné měla činit 2 200 Kč. Celkem se žalobkyni zavázal uhradit částku ve výši 143 000 Kč. Žalovaný na poskytnutý úvěr žalobkyni uhradil celkem částku ve výši 73 600 Kč, přičemž tato částka byla dle smlouvy započtena na jistinu úvěru, poplatky a úrok. Žalovaný však ze smlouvy neplnil řádně a včas a s plněním ze smlouvy se dostal do prodlení. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila, a to ke dni 16. 10. 2025. Žalovaný však po zesplatnění úvěru žalobkyni dlužnou částku neuhradil, a to ani na základě předžalobní výzvy, kterou žalobkyně žalovanému v této věci zaslala. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje zaplacení částky 59 066 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru a souvisejících poplatků, spolu s příslušenstvím, sestávajícím z úroku za poskytnutí úvěru a zákonného úroku z prodlení.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na to, že byly splněny podmínky pro postup dle § 115a o. s. ř., soud postupoval dle cit. ustanovení a ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Pro úplnost soud dodává, že k uvedenému rozhodnutí přistoupil v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn.: 21 Cdo 1696/2005, tj. za situace, kdy dospěl k závěru, že skutkový stav věci byl na základě účastníky předložených listin náležitě zjištěn a všechny mezi účastníky sporné skutkové okolnosti, významné pro právní posouzení věci, byly v daném případě dostatečně prokázány. Soud nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene a mohl tak postupovat dle § 115a o. s. ř.

Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé:

Z předložené smlouvy vyplývá, že žalobkyně dne 31. 10. 2022 uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytla úvěr ve výši 79 999 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet, a to v celkem 65 měsíčních splátkách, z nichž výše jedné měla činit 2 200 Kč. Celkem se tak žalovaný zavázal žalobkyni uhradit částku ve výši 143 000 Kč. Žalovaný se rovněž zavázal žalobkyni zaplatit úrok za poskytnutí úvěru ve výši 23,849864 % ročně, RPSN ve výši 26,70 % a pro případ prodlení se žalovaný zavázal žalobkyni zaplatit rovněž smluvní pokutu ve výši 500 Kč a rovněž účelně vynaložené náklady spojené s upomínkou. Úvěruschopnost žalovaného byla žalobkyní prověřena prostřednictvím služby Anonymizováno, a to mj. kontrolou v databázích NRKI a BRKI, jak vyplývá ze souhlasu žalovaného s ověřením bonity prostřednictvím služby Anonymizováno a z Formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dle splátkového kalendáře a saldokonta úvěrové smlouvy žalovaný dlužnou částku, zahrnující nesplacenou jistinu úvěru, úrok za poskytnutí úvěru, smluvní pokutu a účelně vynaložené náklady, žalobkyni v celém rozsahu nezaplatil. Žalobkyně proto v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila, a to ke dni 16. 10. 2025, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ani po zesplatnění úvěru však žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil. Dopisem ze dne 12. 5. 2026 žalobkyně žalovanému zaslala předžalobní výzvu. Do data podání návrhu žalovaný žalobkyni dlužnou částku neuhradil.

Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:

Právní poměr mezi účastníky se řídí zákonem č. zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), a subsidiárně též zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen „o. z.“). Bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému sjednané peněžní prostředky, zatímco žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a hradit sjednané úroky v souladu s § 2395 o. z. Smlouva byla uzavřena písemně a obsahovala podstatné údaje o úvěru, splácení, úrokové sazbě i RPSN. Nebyly zjištěny okolnosti zakládající její neplatnost ani nepřípustnost jejích ujednání. Žalobkyně rovněž splnila povinnost odborně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 z. s. ú. Žalovaný úvěr čerpal, avšak neplnil řádně a včas své splátkové povinnosti, a dostal se tak do prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně proto byla při splnění sjednaných podmínek oprávněna požadovat doplacení celého dluhu podle § 1931 o. z. Po zesplatnění je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit neuhrazenou jistinu, sjednaný úrok, sjednanou smluvní pokutu a úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., o výši úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Žalovaný se k věci nevyjádřil, tvrzení žalobkyně nijak nepopřel a pravost ani obsah předložených listin nezpochybnil. Soud proto uzavřel, že návrh byl podán po právu a v celém rozsahu mu vyhověl (výrok ad I).

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 16 701,50 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 363 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 59 066 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 500 Kč za předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 3 500 Kč za podání písemného návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 850 Kč ve výši 2 488,50 Kč (výrok ad II).

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.