OSPH09 52 C 275/2026-25

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Katarínou Kuhnovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení 39 580 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba v části, aby žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované v žalobě ze dne 28. 4. 2026 domáhala zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, Anonymizováno právnická osoba., uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru nazvanou „Anonymizováno“, na jejímž základě žalované poskytla úvěr ve výši částka, jenž se žalovaná zavázala řádně splácet společně s úrokem 40 % p. m. Žalovaná se nicméně dostala se splácením do prodlení, pročež úvěr byl následně dne datum zesplatněn. Vzhledem k tomu, že žalovaná svoji povinnost dosud nesplnila, a dostala se tak do prodlení, vznikl právní předchůdkyni žalobkyně nárok na vrácení nesplacené jistiny ve výši částka, smluvního úroku v částce částka a rovněž smluvní pokuty ujednané v odst. 6.1 smlouvy ve výši 0,1 % denně, již žalobkyně žádala od data prodlení datum do data odeslání předžalobní výzvy datum. Žalobkyně nabyla postavení věřitele na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené se společností právnická osoba., jež pohledávku za žalovanou nabyla od právnická osoba. na základě postupní smlouvy z téhož dne. Zástupkyně žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, žalovaná přesto svůj dluh nezaplatila.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „o. s. ř.“) neboť žalobkyně s tímto postupem vyslovila svůj souhlas již v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu a žalovaná se k výzvě v usnesení Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne datum s doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. v soudem určené lhůtě nevyjádřila, přičemž ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů.

4. Na základě předložených listinných důkazů soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Z exportu ze systému České národní banky ARAD byla soudem zjištěna průměrná úroková sazba spotřebitelského úvěru v červnu 2023 ve výši 9,46 % ročně a RPSN ve výši 9,92 %.

6. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., uzavřela dne datum smlouvu nazvanou „o spotřebitelském úvěru“. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě této smlouvy měla žalované poskytnout peněžní částku ve výši částka s možností navýšení úvěrového limitu na bankovní účet označený žalovanou č. IBAN. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně tuto částku vrátit formou splátek ve výši úroku za období od předcházejícího vždy 24. den v daném měsíci, a to společně se smluvním úrokem 40 % měsíčně (RPSN 5 553 %) (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum a kopie občanského průkazu žalované).

7. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalované dne datum částku částka a dne datum částku částka (zjištěno z výpisů z potvrzení o platbě na účet č. č. účtu).

8. Z titulu smlouvy o postoupení pohledávek datum byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena nejprve od právnická osoba. na právnická osoba a poté postupní smlouvou z téhož dne od právnická osoba na žalobkyni (zjištěno ze smluv o postoupení pohledávek ze dne datum včetně příloh). Žalované bylo postoupení řádně oznámeno (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum a poštovního podacího archu).

9. Žalobkyně vyzvala žalovanou prostřednictvím své zástupkyně k úhradě dlužné částky, přičemž zde stanovila lhůtu k plnění v trvání tří dnů. Tato výzva byla odeslána poštou dne datum (zjištěno z výzvy před podáním žaloby ze dne datum včetně podacího archu).

10. Soud si tedy učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum úvěrovou smlouvu, na jejímž základě jí byla úplatně poskytnuta částka v celkové výši částka. Žalovaná se pak zavázala žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit formou počtem neohraničených měsíčních splátek, a to společně s úrokem ve výši 40 % měsíčně a RPSN ve výši 5 553 %. V období, kdy byla uzavřena smlouva o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, tj. červen 2023, činila průměrná úroková sazba u úvěru pro spotřebu 9,46 % ročně a RPSN ve výši 9,92 %. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně zaslala dne datum žalované předžalobní výzvu (ze dne datum), s třídenní lhůtou k plnění (jíž je nutno vykládat jako třídenní počítanou ode dne doručení výzvy), žalovaná však ani poté dlužnou částku neuhradila.

11. Po právní stránce soud věc posoudil dle následujících zákonných ustanovení.

12. Podle § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

13. Dle § 2395 o. z., se smlouvou o úvěru úvěrující se zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, (dále „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

14. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

15. Shora popsaný skutkový stav soud posoudil po právní stránce tak, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na její žádost a v její prospěch peněžní prostředky ve výši částka. Ve snlouvě se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky spolu s úrokem a poplatky vrátit. Zároveň však soud nemohl přehlédnout, že úrok tohoto úvěru činil 40 % měsíčně a RPSN (neboť smlouva byla ujednána na dobu neurčitou a mohla trvat rok i déle) pak 5 553 %. Z přehledu ČNB přitom bylo zjištěno, že v době uzavření smlouvy, tj. v květnu 2025, byl běžný úrok u bankovních institucí pro spotřebitelské úvěry 8,16 % ročně a RPSN 8,47 %. Sjednaný poplatek za poskytnutí úvěru tak tuto úroveň mnohonásobně převyšuje. Soud proto dospěl k závěru, že ujednání o výši poplatků je zjevně v rozporu s dobrými mravy (k tomu analogicky srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 1484/2004), a proto je dle § 580 odst. 1 o. z. absolutně neplatné. Jelikož však smluvní úrok představuje podstatnou náležitost smlouvy o úvěru, nelze takové ujednání od smlouvy oddělit, a tedy celou smlouvu je třeba hodnotit jako absolutně neplatnou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 8. 2021, č. j. 24 Cdo 1611/2021-598, proti němuž byla ústavní stížnost usnesením Ústavního soudu ze dne 4. 1. 2022, sp. zn. III. ÚS 3142/21, odmítnuta). Z tohoto důvodu pak pozbylo smyslu zabývat se také žalobou vzneseným nárokem na smluvní pokutu.

16. Dle § 2993 věty prvé o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

17. Žalobkyni, jakožto postupníkovi pohledávky za žalovanou v souladu s § 1879 a násl. o. z., tak vznikl nárok žádat po žalované toliko vrácení částky, jež jí byla poskytnuta, tedy v dosud nesplacené části. Žalovaná žalobkyni či její právní předchůdkyni nezaplatila dosud ničeho, a dle tvrzení žalobkyně, byla žalobkyni poskytnuta částka částka, a tedy celkově byla žalobkyni poskytnuta bez právního důvodu, výše částka, proto žalovaná musí právě tuto částku žalobkyni vrátit. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a uložil žalované povinnost, zaplatit žalobkyni částku částka.

18. Ve vztahu ke splatnosti žalovanou dlužné částky pak soud dodává, že mohla nastat nejdříve na základě doručení předžalobní výzvy žalované k plnění, neboť původně ujednaný okamžik splatnosti dle neplatné smlouvy nemůže v tomto ohledu nabývat větší relevance. Dne datum byla poštovnímu doručovateli předána předžalobní výzva, jež byla dle fikce v § 573 o. z. doručena žalované dne datum, a splatnost dle lhůty v předžalobní výzvě tak nastala datum. Výše úroku z prodlení je pak stanovena dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. K plnění soud žalované určil obecnou lhůty 3 dnů, dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. Ve zbytku, pro částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 3,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, soud z výše vyložených příčin žalobu zamítl (výrok I.). Částečné zamítnutí pak soud mohl učinit bez nařízení jednání v souladu s § 115a o. s. ř., neboť nedospěl k závěru o nesplnění povinnosti tvrzení nebo neunesení důkazního břemene kterékoli ze stran řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 4. 2006, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, či nález Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2010, sp. zn. I. ÚS 3271/09).

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované (ve výši 57,56 %, přičemž úroky z prodlení soud pro účely výpočtu kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku) v souvislosti s tímto řízením dosud žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 9. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.