OSPM 24 C 69/2020-69

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr Jiřím Fikarem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_004⟫ bytem adresa žalovaného a žalovaného ⟪LB:lb_005⟫ 2. celé jméno žalovaného, datum narození ⟪LB:lb_006⟫ bytem adresa žalovaného ⟪LB:lb_007⟫ pro zaplacení 1 518 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se vůči prvému žalovanému zastavuje.

II. Žalobkyně a prvý žalovaný nemají vůči sobě právo na náhradu nákladů řízení.

III. Druhý žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1 518 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 1 518 Kč jdoucím od 9. 5. 2018 do zaplacení.

IV. Druhý žalovaný je povinen žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 400 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 17. 2. 2020 domáhala proti prvému žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil tomuto povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 518 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobu odůvodnila tím, že prvý žalovaný použil dne 29. 3. 2018 v 10:40 ke své přepravě dopravní prostředek městské dopravy provozovaný žalobkyní a na výzvu pověřené osoby žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem či anonymizováno kartou, proto mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni jízdné a přirážku k jízdnému, což doposud neučinil.

2. Usnesením Okresního soudu Plzeň - město ze dne 7. 12. 2020 č. j. 24 C 69/2020-54 soud připustil na návrh žalobkyně vstup druhého žalovaného jako dalšího účastníka na straně žalovaného do řízení (otec prvého žalovaného).

3. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 5. 10. 2020 č. j. 24 C 69/2020-44 soud vzhledem k nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3970/14 ustanovil nezletilému prvému žalovanému procesního opatrovníka – územní celek.

4. K věci opatrovník žalovaného uvedl, že dle jemu známých informací by nezletilý měl být v péči svého otce celé jméno žalovaného (druhý žalovaný), kdy navrhl, aby řízení nebylo vedeno proti nezletilému, ale toliko proti jeho otci, neboť tento je zodpovědný za výchovu a správu jmění svého syna, u kterého není známo, že by měl své vlastní příjmy.

5. Soud ve věci konal jednání dne 7. 4. 2021, kterého se účastnila toliko žalobkyně a opatrovník prvého žalovaného. Žalovaní se k žalobě nevyjádřili a k jednání se, ač byli řádně a včas předvolaní, nedostavili. Žalobkyně ještě před jednáním vzala žalobu proti prvému žalovanému zpět.

6. Vzhledem k výše uvedenému postupu žalobkyně soud dle ustanovení § 96 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) v rozsahu jejího zpětvzetí, tedy proti prvému žalovanému, řízení zastavil, když v této fázi řízení nebylo nutné vyžadovat souhlas prvého žalovaného (výrok I.). Zároveň bylo třeba pak rozhodnout o náhradě nákladů řízení mezi těmito dvěma účastníky, kdy prvý žalovaný byl dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. zcela ve věci úspěšný a náležela by mu tak plná náhrada nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že ale nebylo prokázáno, že by tomuto s řízením vůbec nějaké náklady vznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a nepřiznal je žádnému z těchto účastníků.

7. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti: Z hlášení o provedené přepravní kontrole a ze záznamu o provedené přepravní kontrole vzal soud za zjištěné, že první žalovaný ve věku 15 let byl kontrolním orgánem žalobkyně kontrolován dne 29. 3. 2018 v 10:40 hodin ve voze tramvajové linky číslo na výzvu kontrolního orgánu žalobkyně se neprokázal platným jízdním dokladem. Prvý žalovaný na místě nezaplatil ani jízdné ve výši 18 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč.

8. Dle § 2550 občanského zákoníku, v rozhodném znění, smlouvou o přepravě osoby se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné.

9. Dle § 37 odst. 4 zákona písm. d) č. 266/1994 Sb., v rozhodném znění, průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce (dále„ pověřená osoba“) je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti ostatních cestujících a bezpečnosti a plynulosti dopravy. Pověřená osoba je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování.

10. Dle § 37 odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., v rozhodném znění, výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč.

11. Dle § 18a odst. 2 písm. a) zákona č. 111/1994 Sb., v rozhodném znění, cestující je povinen dodržovat přepravní řád, smluvní přepravní podmínky a tarif.

12. Dle § 18a odst. 2 písm. c) zákona č. 111/1994 Sb., v rozhodném znění, cestující je povinen na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky; osobními údaji potřebnými na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky se rozumí jméno, příjmení, datum a místo narození a adresa pro doručování.

13. Dle článku 4 bodu 23 písm. a), přepravních podmínek právnická osoba, za jízdu bez platného jízdního dokladu se stanovuje základní přirážka ve výši 1 500 Kč.

14. Dle článku 4 bodu 24 přepravních podmínek právnická osoba, nemá-li cestující při kontrole u sebe aktivovanou anonymizováno kartu na příslušné období platnosti, ale do 21 kalendářních dnů ode dne kontroly včetně se jí prokáže u přepážky doplatkové pokladny, zaplatí přirážku ve výši 40 Kč. Pokud tak v této lhůtě neučiní, je povinen uhradit přirážku k jízdnému jako za jízdu bez platného jízdního dokladu. Přirážka se pak zvyšuje na částku 1 000 Kč, která musí být uhrazena do 40-ti kalendářních dnů ode dne kontroly u přepážky doplatkové pokladny nebo převodem na účet. Pokud tak v této lhůtě neučiní, je povinen uhradit přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč u přepážky doplatkové pokladny nebo převodem na účet.

15. Podle Nařízení stát. instituce číslo ve znění pozdějších dodatků, o tarifu Integrovaného dopravního systému na území územní celek, je cestující povinen uhradit provozovateli dopravy stanovené jízdné a přirážku k jízdnému. Splatnost jízdného a přirážky k jízdnému je stanovena v souladu s článkem 4. bod 24 přepravních podmínek.

16. Prvý žalovaný tedy použil veřejný hromadný dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, aniž by zaplatil jízdné. V důsledku tohoto jednání mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni kromě ceny jízdného a rovněž i přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč. Jelikož prvý žalovaný ani jeho otec (druhý žalovaný) tuto svoji povinnost nesplnili, dostali se do prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, když úroky z prodlení jsou požadovány žalobkyní ve výši odpovídající § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. v rozhodném znění.

17. Soud dospěl k názoru, že prvotní odpovědnost má v daném případě rodič nezletilého, ten odpovídá za jeho závazky, rovněž za to, jakým způsobem plní své povinnosti, zda má vůbec finanční prostředky, které si vzhledem ke svému věku on sám opatřit nemůže. Nezletilá osoba v podstatě nemá jakoukoli reálnou možnost ovlivnit to, zda a kdy budou její závazky uhrazeny. Na rodiči je též, aby své dítě vedl k finanční gramotnosti. Druhý žalovaný jako otec prvého žalovaného je tak plně zodpovědný za úhradu dluhu prvého žalovaného, vč. příslušenství a náhrady nákladů řízení. To vše s ohledem na ustálenou judikaturu Ústavního soudu.

18. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalobkyně byla ve věci vůči druhé žalované zcela úspěšná, proto jí soud přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v plné výši, celkem ve výši 1 400 Kč, když tato částka představuje zaplacený soudní poplatek za řízení ve výši 1 000 Kč dle zákona č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích v rozhodném znění, paušální odměny nezastoupeného účastníka ve výši 400 Kč (4 x 100Kč za návrh ve věci samé, výzvu k plnění, vyjádření ve věci a účast na soudním jednání) dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůta pro náhradu nákladů řízení byla druhé žalované stanovena dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu).

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.