OSPM 24 C 352/2019-250

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudcem Mgr. Jiřím Fikarem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_004⟫ pro zaplacení částky ve výši 76 100 Kč s přísl.

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 149 132,50 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne datum se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 296 749 Kč s příslušenství a náhrady nákladů řízení. Návrh byl odůvodněn tím, že žalovaný jako insolvenční správce dlužníka jméno příjmení zajišťoval přímý prodej nemovitostí, pozemku parcelní číslo – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba část obce, adresa, bydlení, pozemek číslo – zahrada, a to vše zapsáno na list vlastnictví, obec a k. ú. obec u Katastrálního úřadu pro Liberecký kraj, Katastrální pracoviště Česká Lípa. Žalobce shora uvedené nemovitosti zakoupil na základě kupní smlouvy ze dne datum. Žalovaná částka je pak škodou, která žalobci v důsledku jednání žalovaného popsaného níže vznikla. Nemovitosti výše uvedené byly nabízeny žalovaným prostřednictvím realitní kanceláře právnická osoba, IČO se sídlem adresa (dále jen„ realitní kancelář“). Žalobce o tyto projevil zájem a dne datum byla s realitní kanceláří uzavřena smlouva o rezervaci. Výše uvedená realitní kancelář žalobce od počátku ujišťovala, že ve shora uvedených nemovitostech sice někdo bydlí, nicméně takto činí bez právního důvodu, a dotyční nemovitosti opustí ještě před prodejem. Tuto skutečnost žalobce považoval za zásadní, neboť v minulosti měl již jiné zkušenosti z podobných situací. Vzhledem k těmto pořídil též nahrávky ubezpečení o výše uvedeném stavu a též trval na tom, aby do smlouvy byla zanesena povinnost předání nemovitosti žalovaným. Následně byla uzavřena mezi účastníky smlouva o smlouvě budoucí ze dne datum, kdy ani v této nebyl žalobce upozorněn na existenci nájemního vztahu, naopak v čl. VII. odst. 1 bylo výslovně sjednáno předání předmětu prodeje (shora uvedených nemovitostí) do 5 pracovních dnů ode dne podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí. Tento byl podán dne datum a k tomuto datu se stal žalobce též vlastníkem těchto nemovitostí. V souladu se smlouvou tak mělo dojít k předání nemovitostí do datum. Žalobce vyzval žalovaného dne datum k předání nemovitostí, ke kterému však nikdy nedošlo. Žalovaný se dostavil do nemovitostí, kde zjistil, že zde stále bydlí manželé jméno a jméno příjmení (dále jen„ nájemci nebo nájemnice“), kteří nemovitost odmítli vyklidit. Tito pak argumentovali platnou nájemní smlouvou. O tomto faktu informoval žalobce žalovaného, kdy právní zástupce tohoto až datum dal nájemcům výpověď z nájmu rodinného domu s odkazem na ustanovení § 2291 odst. 2 občanského zákoníku (dále je o. z.). Teprve až tehdy se dostala žalobci do rukou předmětná nájemní smlouva. Dne datum právní zástupce žalovaného vyzval nájemce k zaplacení dluhu. Dne datum žalobce prostřednictvím svého právního zástupce dal nájemcům novou výpověď z nájmu vzhledem k tomu, že dle jeho názoru k původní výpovědi nebyl žalovaný aktivně legitimován a zároveň vyzval žalovaného k náhradě škody, která mu vznikla v důsledku nesplnění povinnosti dané smlouvou (nedošlo k předání nemovitosti), když tuto vyčíslil částkou 19 500 Kč. Žalovaný ale jakékoli nároky žalobce odmítl. Žalobci tak nezbylo nic jiného, neboť nemohl vykonávat vlastnické právo k zakoupené nemovitosti, než dne datum podat k Okresnímu soudu v České Lípě žalobu proti nájemcům na vyklizení předmětné nemovitosti. Toto řízení skončilo usnesením, kterým byl schválen soudní smír, ze dne 4. 1. 2019 č. j. číslo jednací, kde se nájemci zavázali předmětnou nemovitost vyklidit a předat. K výše uvedenému však nikdy nedošlo, a tak byl žalobce nucen uzavřít dne datum se soudním exekutorem anonymizováno jméno příjmení pod č. spisová značka smlouvu o provedení exekuce vyklizením. Shora uvedený exekutor vydal dne datum exekuční příkaz k vyklizení nemovitosti pod č. j. číslo jednací. Dne 8. 7. 2019 se podařilo nájemce vystěhovat a nemovitosti předat žalobci. Jak bylo již avizováno výše, žalobci tak nepředáním předmětné nemovitosti k datum vznikla škoda v podobě přímých nákladů na vyklizení předmětné nemovitosti a dále pak v podobě ušlého nájmu za období od datum do datum. Přímé náklady spočívaly v nákladech řízení na vyklizení nemovitosti, a to v úhradě soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladech právního zastoupení ve výši 6 776 Kč, dále vykonávacího řízení ve výši 14 973 Kč Celkem se tak jednalo o škodu ve výši 23 749 Kč. Žalobci dále ušel zisk z pronájmu za 14 měsíců (shora specifikované období), kdy obvyklý nájem za tři bytové jednotky činil částku 19 500 Kč (6 500 Kč za každý byt). Ušlý nájem za výše uvedené období tak činí částku 273 000 Kč Celkem tak se jedná o částku 296 746 Kč. Po nájemcích fakticky nelze nic vymáhat, neboť tyto mají na sebe vedeno 19 exekucí s dluhem cca 17,5 milionu Kč. Žalovaný byl naposledy k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní výzvou ze dne datum, kdy ale nárok žalobce zcela odmítl (dopisem ze dne datum). V podstatě identicky pak žalobce zopakoval shora uvedené ve svém podání ze dne datum.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil svým podáním ze dne datum, kdy uvedl, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuznává, a to z důvodu toho, že odmítá, že by žalobce uvedl v omyl ohledně existence nájemní smlouvy ke shora uvedeným nemovitostem, když on tuto informaci neměl od realitní kanceláře. Dále zde upozornil na tu skutečnost, že žalobce si zcela jistě dle komunikace mezi ním a realitní kanceláří musel být vědom, že ještě před uzavřením kupní smlouvy předmětnou nemovitost užívají shora uvedené osoby, navíc, že se jedná o problémové uživatele, kteří nehradí své závazky, a kterým dokonce byl odpojen přívod vody. Žalovaný též upozornil na tu skutečnost, že žalobce je profesionálem podnikajícím v oblasti nemovitostí, který si je z vlastní zkušenosti vědom možných problémů s nedobrovolným vystěhováním osob, kdy tento dokonce uváděl, že by zde předmětné nájemce nechal bydlet i po převedení nemovitosti na jeho osobu. Žalovaný neprodleně po té, co zjistil existenci nájemního vztahu, tuto smlouvu vypověděl, když výpověď byla doručena manželům příjmení dne datum, kdy téhož dne došlo též k ukončení nájemního vztahu. Žalovaný si trvá na tom, že byl oprávněn nájemní vztah vypovědět, neboť ještě v té rozhodné době disponoval v souladu s občanským zákoníkem oprávnění nakládat s majetkovou podstatou, do níž nemovitost náležela. Dále zdůrazňuje, že proti jím dané výpovědi nájemcům nebyly podané námitky a nebyl rovněž dán návrh k příslušnému soudu ohledně posouzení oprávněnosti této výpovědi, čímž je skutkový stav takový, že ke dni vydání rozhodnutí katastrálního úřadu o vkladu vlastnického práva ve prospěch žalobce žádný nájemní vztah uživatelů k nemovitosti již neexistoval. Pokud by i přes výše uvedené bylo užívání nemovitosti nájemcem bráno jako právní vada, i v tomto případě žalovaný postupoval vstřícně k žalobci a nabídl tomuto, že si vrátí vzájemná plnění. Takovýto postup ale žalobce odmítl. Žalovaný tak má za to, že nelze dovozovat jeho odpovědnost za vzniklou škodu ve smyslu § 37 insolvenčního zákona, když učinil maximum, co bylo v jeho faktických možnostech, aby nájemci nemovitost vyklidili, když těmto podal výpověď z nájmu bytu a též žalobci nabídl vrácení poskytnutého plnění. Žalovaný dále zdůrazňuje, že co se týče vzniklé škody v částce 23 749 Kč, jakožto náhrady nákladů spojených s podáním žaloby na vyklizení nemovitosti, zde absentuje příčinná souvislost mezi jeho jednáním a vznikem této škody, když důvodem jejího vzniku byla toliko skutečnost, že nájemci odmítli nemovitost dobrovolně vyklidit, ač k této neměli žádný užívací titul. Důležité je zmínit, že žalobci přitom muselo být předem zřejmé, že pakliže nedojde k dobrovolnému vyklizení, nezbyde, než domáhat se tohoto soudní cestou. příjmení způsobem tak chybí příčinná souvislost též u náhrady ušlého zisku v podobě nájemného, když vznik této škody žalobce odvozuje od toho, že mu bylo znemožněno nemovitost řádně užívat příp. dále pronajímat. Opětovně zde žalovaný připomíná, že se tak nestalo ne z jeho strany, ale toliko ze strany nájemců. Tvrzení žalobce o tom, že by předmětný obchod neuskutečnil v případě, že by o nájemním vztahu věděl, vyvrací dvě skutečnosti, a to, že žalobce o užívání nemovitostí nájemci věděl ještě před uzavřením smlouvy, a dále též odmítl nabídku žalovaného na vzájemné vrácení poskytnutého plnění z kupní smlouvy. Na podkladu těchto dvou skutečností je zcela zřejmé, že žalobce i přes tyto předmětnou kupní smlouvu k výše uvedené nemovitosti podepsal. Žalovaný ještě své vyjádření doplnil podáním ze dne datum, zde nad rámec již výše uvedené argumentace uvedl, že povinnost vyklidit předmětnou nemovitost nebyla obsažena v uzavřené kupní smlouvě. Podáním ze dne datum pak žalovaný dále doplnil svá skutková tvrzení v tom směru, že on nebyl nikdy faktickým vlastníkem předmětné nemovitosti, ale toliko disponoval dispozičním oprávněním k majetkové podstatě shora uvedeného dlužníka jméno příjmení, neměl tak klíče, ani nemovitost nikdy neužíval. Žalovaný taktéž splnil svoji povinnost předání nemovitosti, byť o tomto nebyl sepsán předávací protokol. Žalovaný se dne datum dostavil do shora popsané nemovitosti za účelem jejího vyklizení a následného předání žalobci, kdy ale nájemci odmítli nemovitost vyklidit, a též nechat ho odečíst stavy měřidel. Bez těchto údajů a předání klíčů k nemovitosti, byl tento protokol toliko formálním dokumentem, bez jakéhokoli významu, kdy bylo mezi účastníky dohodnuto, že se tento podepisovat ani nebude. Žalovaný tak uzavírá, že jím byla nemovitost předána takovým způsobem, kterého byl objektivně schopen, a který zcela naplnil účel uzavřené kupní smlouvy.

3. Ještě před zahájením ústního jednání konaného dne datum vzal žalobce žalobu, co do částky 1 000 Kč zpět.

4. Ve věci byl dne datum vyhlášen zdejším soudem rozsudek č. j. číslo jednací, kterým byla žaloba zcela zamítnuta, řízení, co do částky 1 000Kč zastaveno a žalovanému přiznána část jím požadovaných nákladů řízení. Do výše uvedeného rozsudku podal žalobce včasné odvolání, kdy tento napadl, co se týče výroku o zmítnutí žaloby a výroku o náhradě nákladů řízení. Včasné odvolání do tohoto podal též žalovaný, ale toliko do výroku týkajícího se nákladů řízení. O těchto bylo rozhodnuto rozsudkem Krajského soudu v Plzni č. j. číslo jednací ze dne datum rozhodnutí, kterým byl rozsudek zdejšího soudu potvrzen, co do zamítnutí žaloby na zaplacení částky 22 749 Kč (částka požadovaná za výdaje za žalobu na vyklizení a náklady na exekuci) a ve zbytku byl tento zrušen a vrácen zdejšímu soudu k dalšímu řízení. V rámci zde uvedeného závazného právního názoru krajský soud uzavírá, že žalovaný porušil svoji informační povinnost a nepostupoval tak s odbornou péčí, když žalobci nesdělil, že manželé příjmení užívají nemovitost na podkladu uzavřené nájemní smlouvy. Krajský soud zde dále uvedl, že příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalovaným (viz. výše) a škodou lze shledat toliko za dobu trvání nájemního vztahu manželů příjmení, o kterou se prodloužila doba, kdy mohl žalobce uplatnit žalobu na vyklizení. Zdejšímu soudu, zde bylo dále uloženo, aby se se zaměřil na zjištění, kdy došlo k ukončení shora uvedeného nájemního vztahu, když pouze do tohoto data by bylo možno žalobu na náhradu škody za tvrzený ušlý zisk žalobce při splnění dalších podmínek považovat za důvodnou.

5. Podáním ze dne datum doplněným dne datum vzal žalobce svoji žalobu, co do částky 196 900 Kč zpět. Dále zde žalobce uvedl, že pokud byl zapsán zpětně jako vlastník předmětných nemovitostí k datu datum, již datum jím mohla být podána žaloba na vyklizení (pokud by žalovaný tedy splnil svoji informační povinnost), a proto již ode dne datum tomuto vznikala škoda, a to až do dne datum, kdy jím byla předmětná žaloba podána. Usnesením zdejšího soudu ze dne 10. 1. 2022 č. j. 24 C 352/2019 – 240 bylo řízení, co do výše uvedené částky zastaveno, kdy předmětem řízení zůstala toliko částka 76 100 Kč.

6. Z důkazů provedených v tomto řízení (uvedeny toliko ty týkající se nároku žalobce na ušlý zisk, ve zbytku pak soud odkazuje na shora citovaný ve věci již vydaný rozsudek potvrzený krajským soudem) má soud za prokázaný následující skutkový stav.

7. Na podkladě Usnesení název soudu č. j. insolvenční spisová značka – anonymizováno ze dne datum byl anonymizováno jméno příjmení, IČO, sídlem adresa, datum narození, bytem adresa, na jehož majetek byl tímto usnesením prohlášen konkurs. Tento pak byl původním majitelem nemovitostí specifikovaných v bodě 1. tohoto rozsudku. Usnesení název soudu č. j. insolvenční spisová značka – anonymizováno ze dne datum bylo potvrzeno ustanovení žalovaného jako insolvenčního správce ve shora uvedeném konkursním řízení. Společnost právnická osoba se sídlem adresa, jako zprostředkovatel jednající osobou jméno příjmení (viz dále nahrávky telefonních hovorů), insolvenční správce jméno příjmení v osobě žalovaného jako převodce a zájemce v osobě žalobce spolu dne datum uzavřeli rezervační smlouvu, kterou byly rezervovány ke koupi shora uvedené nemovitosti ve prospěch žalobce, kdy tento jako kupující a žalovaný jako insolvenční správce dlužníka jméno příjmení na straně prodávající spolu následně uzavřeli dne datum smlouvu o uzavření budoucí smlouvy kupní, jejímž obsahem byla též kupní smlouva, na základě, které nabyl žalobce do svého výlučného vlastnictví shora specifikované nemovitosti. Dle ustanovení bodu I. odst. 5 této smlouvy žalobce prohlásil, že se důkladně seznámil s faktickým i právním stavem předmětu prodeje (shora specifikovaných nemovitostí). To stejné bylo pak zopakováno v článku I. odst. 3 písm. d) a v písm. f). V čl. VII. odst. 1 se žalovaný zavázal k předání předmětu prodeje nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne podání návrhu na vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí ve prospěch kupujícího. Ve shora uvedené nemovitosti bydleli nájemci na podkladu nájemní smlouvy uzavřené mezi původním vlastníkem nemovitosti jméno příjmení a manželi příjmení dne datum, když tato skutečnost je též patrna ze zprávy insolvenčního správce ze dne datum ve věci sp. zn. insolvenční spisová značka včetně svých příloh, kde ve svém bodě 3. uvádí, že pohledávku dlužníka příjmení plynoucí z dlužného nájemného považuje za obtížně vymahatelnou. Tato je pak specifikována v soupisu majetkové podstaty včetně vyčíslení dluhu a identifikace osob nájemců. Těmto byla ze strany žalovaného dána výpověď z nájmu a výzva k odevzdání předmětu nájmu datovaná datum, důvodem bylo dlouhodobé nehrazení nájemného, kdy nájemní vztah skončil doručením této výpovědi bez výpovědní doby, a manželé příjmení byli bez zbytečného odkladu po tomto povinni předmětnou nemovitost vyklidit. Výpověď byla těmto doručena do vlastních rukou dne datum (viz doručenky vlastnoručně podepsané těmito). Mezi stranami nebylo sporu o tom, že se nájemci proti výše uvedené výpovědi nebránili, ať už námitkami nebo následně žalobou. Nájemci byly ještě předžalobní výzvou ze dne datum žalovaným vyzváni k uhrazení dlužného nájemného ve výši 146 400 Kč ve lhůtě 7 dnů od odeslání této výzvy. Žalovaný se pokusil dne datum v 13:00 hodin o předání předmětné nemovitosti, kdy k tomuto nedošlo pro nesoučinnost nájemců (viz druhá strana nevyplněného předávacího protokolu k předmětné nemovitosti ze stejného dne, kde ho nájemnice odkázala na svoji obecnou zmocněnkyni s tím, že se celá situace má řešit s ní, podepsáno nájemnicí a žalovaným). Návrh na vklad do katastru nemovitostí na změnu vlastnictví k předmětné nemovitosti byl na tento podán dne datum na podkladě shora jmenované kupní smlouvy, kdy k zápisu došlo dne datum s právními účinky od shora uvedeného data. Žalobce následně vyzval žalovaného k předání nemovitosti dopisem ze dne datum. Žalobce dal taktéž nájemcům výpověď z nájmu datovanou datum, se stejnou argumentací jako byla obsažena ve výpovědi žalovaného, když nájem měl skončit doručením této výpovědi. Účastníci spolu ještě před podáním žaloby komunikovali, viz min. odpověď žalovaného na výzvu žalobce k úhradě škody datovanou datum, opakovaná výzva k náhradě škody – předžalobní upomínka z datum a dále emailová komunikace ze srpna roku 2019. Žalobce je osobou realitního trhu znalou, která nabízí byty k pronájmu na svém facebookovém profilu.

8. Soud dále k důkazu provedl nahrávky hovorů pořízené žalobcem, a to mezi ním, zástupkyněmi realitní kanceláře (paní příjmení a příjmení) a žalovaným, kdy v těchto byl opakovaně ubezpečován, že nájemci nemají k předmětné nemovitosti žádný užívací titul. Soud ve věci provedl i další důkazy, kdy ale z těchto neučinil žádná skutková zjištění s ohledem na své rozhodnutí (zamítnutí žaloby), neboť se jednalo o důkazy týkající se výše žalobcem požadované škody. Část důkazů navržených žalobcem (účastnický výslech žalobce, znalecký posudek k určení výše nájemného, vyžádání zprávy anonymizována dvě slova a důkazy k prokázání nemajetnosti manželů příjmení) byla též pro nadbytečnost zamítána, neboť soud již měl dostatek jiných důkazů pro rozhodnutí.

9. Dle ustanovení § 37 odst. 1 insolvenčního zákona odpovídá insolvenční správce za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které jsou mu uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí. Této odpovědnosti se insolvenční správce zprostí, jen když prokáže, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možné spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu insolvenčního řízení.

10. Na základě shora zjištěného skutkového stavu dospěl soud po jeho právním zhodnocení opětovně k závěru, že žaloba není důvodná, neboť pokud se žalobce domáhal náhrady škody, bylo na něm, aby prokázal všechny předpoklady této, tedy porušení povinnosti žalovaného, vznik škody a příčinnou souvislost mezi těmito. Jak již bylo výše uvedeno (viz rozhodnutí krajského soudu), žalovaný skutečně porušil svoji povinnost, když žalobci neoznámil existenci nájemního vztahu třetích osob k předmětné nemovitosti, a též je zde dána příčinná souvislost, že v důsledku tohoto jednání žalobci skutečně mohla vzniknout škoda (opětovně v podrobnostech viz předchozí rozsudek ve věci a rozsudek krajského soudu), neboť až po skončení nájemního poměru s manžely příjmení se mohl tento úspěšně domáhat žalobou jejich vyklizení. V řízení bylo prokázáno, že těmto byla žalovaným dána okamžitá výpověď z nájmu shora uvedených nemovitostí, když tato jim byla doručena a nastaly tak její účinky k datu datum. Je nepochybné, že k tomuto datu nájemní poměr skončil, když manželé příjmení ani následně proti této nebrojili ani se nedomáhali její neplatnosti žalobou v příslušné lhůtě. Nutno říci, že právě žalovaný byl osobou, která k tomu v této době byla oprávněna, a to i s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 659/2009, kdy v době mezi podáním návrhu na vklad změny vlastníka do katastru nemovitostí, až do doby zápisu vlastníka nového, je takovýto úkon oprávněn učinit ještě vlastník původní. Analogicky stejným způsobem, tak byl žalobce oprávněn podat žalobu na vyklizení, až po zápisu jeho vlastnického práva do katastru nemovitostí, tedy kdykoli po datum. K tomuto datu však byl již nájemní poměr s manželi příjmení ukončen a žalobci se tak doba pro podání žaloby na jejich vyklizení nemohla nijak prodloužit a logicky mu tímto nemohla vzniknout ani žádná škoda. (vezmeme-li v potaz argumentaci obsaženou v dřívějších rozhodnutích v této věci, tedy, že věděl, že nemovitost je obývána a musel počítat s případnými právními kroky). Nelze tak ani přisvědčit žalobci, že mu škoda mohla vzniknout již od datum (oprava jeho návrhu ze dne datum, o které sice soud rozhodl při jednání formálně usnesením, nicméně tuto posoudil toliko jako doplnění žaloby, když tato neměla žádný dopad do výše žalované částky (žalováno bylo po měsících)), už jenom s ohledem na datum, kdy bylo dohodnuto mezi účastníky předání nemovitosti (datum), když navíc ani v této době (do datum) se on nemohl zákonně domáhat vyklizení nemovitosti. Vzhledem k výše uvedenému, tak soudu nezbylo než žalobu, byť po jejím omezení, jako nedůvodnou zamítnout (výrok I. tohoto rozsudku).

11. Výrok II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 142a o. s. ř. a § 146 odst. 2 o. s. ř. (ve vztahu k zastavení řízení pro částku 1 000 Kč a částku 196 900Kč na podkladě zpětvzetí žaloby), kdy žalovaný, který byl ve věci zcela úspěšný, má vůči žalobci právo na plnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení. Soud při rozhodování též zohlednil odvolání žalovaného ze dne datum, kde žalovaný podrobně vysvětlil jím učiněné úkony ve věci. Náklady řízení žalovaného tak sestávají z deseti úkonů právní služby po 9 500 Kč dle ustanovení § 7 ve spojení s § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) (1. převzetí a příprava právního zastoupení - dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., 2. vyjádření k předžalobní výzvě žalobce ze dne datum ve snaze odvrátit hrozící spor dle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 3. vyjádření se k žalobě - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 4. + 5. vyjádření se ve věci k výzvě soudu datované dne datum a datum - dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., 6. + 7. účast na jednání soudu dne datum od 9:30 do 11:40 hodin - dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t.), 8. účast na jednání krajského soudu dne datum od 9:30 do 11:15 hodin - dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., 9. odvolání ve věci samé ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. a 10. vyjádření se k odvolání žalobce ze dne datum dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t., počítané z tarifní hodnoty ve výši 296 749 Kč, a dále z pěti půl úkonů právní služby po 4 750 Kč (1. + 2. sdělení osoby mediátora na výzvu soudu ze dne datum a datum – dle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 a. t., 3. sdělení termínu schůzky s mediátorem na výzvu soudu ze dne datum - dle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 a. t., a 4. + 5. sdělení výsledků mediace na výzvu soudu ze dne datum a datum - dle § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 a. t., dále tomu odpovídajících patnácti režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a 21 % DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. počítané ze součtu úkonů a režijních paušálů ve výši 123 250 Kč DPH tak činí částku ve výši 25 882,50Kč Celkem tak náklady řízení žalovaného představuje částka 149 132,50 Kč Lhůta k plnění byla žalobci stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň - město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.