OSPM 28 C 37/2020-105

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: osobní údaje žalované zastoupená opatrovníkem příjmení jméno příjmení ⟪LB:lb_004⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení částky 21 507,38 Kč s příslušenstvím a částky 1 521,56 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 23 028,94 Kč s 9,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky 2 059,77 Kč jdoucím od 29. 1. 2019 do zaplacení, s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 6 147,61 Kč jdoucím od 31. 7. 2019 do zaplacení, s 10 % zákonným úrokem z prodlení z částky 1 521,56 Kč jdoucím od 24. 9. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 5 447,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně

1. Žalobkyně se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 27. 11. 2019 domáhala vydání rozhodnutí, jež by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 21 507,38 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dodávala žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 12. 9. 2018 plyn do odběrného místa na adrese adresa, smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce. Žalobkyně uvedla, že žalobkyně nemá právo sama zjišťovat stavy plynoměrů a další údaje nezbytné pro vyúčtování spotřebovaného plynu, kdy má právo na sdělení údajů nezbytných pro vyúčtování dodávky od operátora trhu s energiemi, kdy na toto právo navazuje povinnost provozovatele distribuční soustavy poskytovat nezbytné údaje pro vyúčtování spotřeby plynu. Na základě informací sdělených provozovatelem distribuční soustavy skrze portál operátora trhu s energiemi, žalobkyně vystavila vyúčtování a to fakturu za zaúčtovací období od 14. 9. 2018 do 3. 10. 2018 s celkovým množstvím odebraného zemního plynu 0 m3 splatnou dne 24. 10. 2018 znějící na částku 197,75 Kč. Tato faktura uhrazena nebyla. Následně na základě nově, po vystavení původní faktury, poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy, musela být uvedená faktura opravena opravným daňovým dokladem ze dne 7. 1. 2019 na částku 2 059,77 Kč za celkový objem odebraného zemního plynu 135,57 m3 za období od 14. 9. 2018 do 3. 10. 2018. Opravný daňový doklad se stal splatným dne 28. 1. 2019. Tento opravný daňový doklad v sobě zahrnoval původní fakturu, kterou tedy nahradil a zahrnul tedy všechny položky, které byly vyúčtovány v původní faktuře. Na tuto fakturu nebylo uhrazeno ničeho. Ve smlouvách o sdružených službách dodávky plynu ze dne 12. 9. 2018 si strany v odstavci“ Ostatní ujednání“ ujednaly smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy představující 10 dní. V souladu s tímto ujednáním vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 100 Kč za nezaplacení faktury (opravný daňový doklad). Vyúčtování smluvní pokuty bylo v rámci faktury ze dne 11. 2. 2019, kdy splatnost smluvní pokuty byla stanovena na nejméně 7 dní od data vystavení vyúčtování smluvní pokuty. Žalobkyně dále uvedla, že dodávala žalované na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 3. 8. 2018 plyn do odběrného místa na adrese adresa, kdy v odstavci ostatní ujednání byla ujednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy představující 10 dní. V souladu s tímto vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh. Splatnost jednotlivých záloh byla stanovena v plánu záloh na budoucí období ze dne 6. 8. 2018. Vyúčtování smluvní pokuty žalobkyně provedla v rámci upomínky ze dne 4. 9. 2018 za prodlení s provedením platby sjednané zálohy na měsíc srpen 2018 splatné dne 15. 8. 2018 a v rámci upomínky ze dne 4. 10. 2018 za prodlení z provedení platby sjednané zálohy za měsíc září 2018 splatné dne 15. 9. 2018. Žalobkyně uvedla, že v souladu s informacemi sdělenými provozovatelem distribuční soustavy skrze portál operátora trhu s energiemi, vystavila žalobkyně žalované fakturu za zúčtovací období od 7. 8. 2018 do 5. 11. 2018 s celkovým množstvím odebraného plynu ve výši 131,64 m3 se splatností dne 27. 11. 2018 na částku 2 814,92 Kč. Tento nedoplatek žalovaná neuhradila. Následně na základě nově, po vystavení původní faktury poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy, musela být uvedená faktura opravena opravným daňovým dokladem ze dne 8. 7. 2019 na částku 6 147,61 Kč za celkový objem odebraného plynu 377,24 m3 za období od 7. 8. 2018 do 5. 11. 2018. Tento opravný daňový doklad v sobě zahrnoval i položky uvedené v původní faktuře. K uhrazení stále zbývá částka 6 147,61 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že dodávala na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 3. 8. 2018 plyn žalované na adrese adresa, že strany si ve smlouvě v odstavci ostatní ujednání ujednaly pro případ, kdy zákazník učiní souhlasu obchodníka jakýkoliv právně relevantní projev vůle směřující k předčasnému ukončení smlouvy sjednané na dobu určitou a nebo dodávky od obchodníka probíhající na základě takové smlouvy, nebo obchodník v souladu s energetickým zákonem od takové smlouvy oprávněně odstoupí z důvodu opakovaného porušení platebních povinností souvisejících s dodávkou ze strany zákazníka, smluvní pokutu zahrnující případnou náhradu škody vzniklé neodebráním pro zákazníka nasmlouvaného množství plynu ve výši 400 Kč pro kategorie domácnost a 2 000 Kč pro kategorii maloodběratel za každý kalendářní měsíc i jeho část následující po dni ukončení dodávky od Innogy do konce trvání smlouvy. V případě zákazníka zařazeného do nejnižšího pásma ročního odběru dle ceníku obchodníka se částky smluvních pokut snižují o polovinu. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou 36 měsíců od data účinnosti smlouvy s možností automatické prolongace smlouvy. Účinnost smlouvy nastala dne 7. 8. 2018. Žalobkyně dne 5. 11. 2018 ukončila dodávku plynu a to z důvodu opakovaného porušení platebních povinností vyplývající ze smlouvy žalovanou, konkrétně nezaplacením zálohy za měsíc srpen 2018 splatné dne 15. 8. 2018, zálohy za měsíc září 2018 splatné dne 15. 9. 2018, kdy na možnost ukončení dodávky byla žalovaná upozorněna upomínkou ze dne 21. 9. 2018 a ze dne 4. 10. 2018. Následně přípisem ze dne 7. 11. 2018 žalobkyně odstoupila od smlouvy pro opakované neplnění platební povinnosti žalovanou, o čemž byla žalovaná písemně informována. V souladu s uzavřenou smlouvou žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokutu ve výši 13 200 Kč vystavenou dne 8. 11. 2018 se splatností dne 19. 11. 2018, kdy smluvní pokutu žalobkyně požaduje za každý měsíc od 5. 11. 2018 do 7. 8. 2021, tedy za 33 měsíců po 400 Kč. Takže zbývá částka 13 200 Kč. Žaloba byla zapsána pod sp. zn. 28 C 37/2020.

2. Žalobkyně se dále žalobou podanou zdejšímu soudu dne 9. 1. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 1 521,56 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalované dodávala elektřinu na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 29. 10. 2018 do odběrného místa adresa Smluvní strany si sjednaly v odstavci ostatních ujednání smlouvy smluvní pokutu ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s platbou dle uzavřené smlouvy přesahující 10 dní. V souladu s uvedeným vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu ve výši 200 Kč za prodlení se zaplacením záloh a to v rámci upomínky ze dne 5. 12. 2018 za prodlení s provedením platby sjednané zálohy za měsíc listopad 2018 splatné dne 15. 11. 2018 a upomínky ze dne 3. 1. 2019 za prodlení s provedením platby sjednané zálohy za měsíc prosinec 2018 splatné dne 15. 12. 2018. Žalobkyně uvedla, že na základě informací sdělených provozovatelem distribuční soustavy vystavila žalované fakturu za zúčtovací období od 29. 10. 2018 do 28. 1. 2019, celkové množství odebrané elektřiny 2, 98210 MWh na částku 12 407,40 Kč. Na základě nově poskytnutých informací provozovatelem distribuční soustavy byla faktura opravena opravným daňovým dokladem ze dne 2. 9. 2019 na částku 1 521,56 Kč za celkový objem odebrané elektřiny 0, 22440 MWh za období od 29. 10. 2018 do 28. 1. 2019. Opravný daňový doklad v sobě zahrnoval původní fakturu, kterou nahrazoval. K uhrazení tak stále zbývá částka 1 521,56 Kč. Tento návrh byl zapsán pod sp. zn. 17 C 80/2020.

3. Usnesením ze dne 3. 8. 2020 č. j. 28 C 37/2020-42 byly věci vedené pod spisovými značkami 28 C 37/2020 a 17 C 80/2020 spojeny ke společnému řízení a nadále vedeny pod sp. zn. 28 C 37/2020.

4. Usnesením ze dne 22. 4. 2022 č. j. 28 C 37/2020-93 byl žalované jako osobě neznámého pobytu ustanoven opatrovník příjmení jméno příjmení, advokát.

5. Opatrovník žalované k věci uvedl, že tvrzený nárok na zaplacení dluhu za dodávku elektrické energie není ze strany žalobkyně dostatečně doložen, kdy žalobkyně zjevně odkazuje na jiný smluvní vztah, tedy smlouvu datovanou jiného data než fakticky v přílohách předkládá, dále odkazuje na nedatovaný dodatek ke smlouvě, který však ke smlouvě nepřiložila, kdy opatrovník vyslovil pochybnosti o důvodnosti nároku i z důvodu, že žalobkyně nejprve vyúčtovala žalované za dodávky elektrické energie desetinásobek toho, co vyúčtovala následně dle opravného vyúčtování. Současně poukázal na to, že taktéž vyúčtování za dodávky plynu byla několikrát žalobkyní opravována. Opatrovník žalované dále uvedl, že co se týče smluvních ujednání, na základě kterých žalobkyně požaduje smluvní pokuty ve vztahu ke smluvní pokutě ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s výhradou vyúčtování, pak taková smluvní pokuta může být ujednáním ve světle judikatury absolutně neplatným, když jednotlivá vyúčtování jsou vystavována v řádu několika set korun, pak smluvní pokuta u vyúčtování znějící na nižší částky jako v případě žalované může představovat absolutně neplatné ujednání pro nepřiměřenou výši vůči zajišťovanému závazku.

6. V souvislosti s vyjádřením opatrovníka žalované žalobkyně opravila svůj žalobní návrh ze dne 9. 1. 2020 tak, že smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny byla uzavřena dne 12. 9. 2018, přičemž dodatky měněna nebyla. Žalobkyně dále uvedla, že způsob vyúčtování dodávky elektřiny je specifický, kdy tato specifika vyplývají jednak ze samotné povahy elektřiny jako komodity, jejíž dodávku není možné prokazovat jako u standardního zboží dodacím listem, z druhé strany pak z nezbytnosti využít pro dodávku distribuční síť, jež je pouze jedna pro všechny obchodníky s elektřinou. Z tohoto důvodu jsou zákonem č. 458/2000 Sb. energetický zákon striktně upraveny vztahy mezi subjekty pohybující se na trhu s elektřinou a rovněž úlohy jednotlivých subjektů. Povinností provozovatele distribuční soustavy je dle § 25 odst. 10, písm. f) energetického zákona zajišťovat měření v distribuční soustavě včetně jejího vyhodnocování a předávat operátorovi trhu s energiemi naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění jeho povinností. Provozovatel distribuční soustavy je jako jediný ze zákona oprávněn a současně i povinen provádět měření distribuční soustavy (§ 49 odst. 1 energetického zákona). Provozovatel distribuční soustavy je povinen na svůj náklad zajistit instalaci měřícího zařízení typu stanoveného prováděcím právním předpisem, udržovat jej a pravidelně ověřovat správnost měření (§ 49 odst. 7 energetického zákona). Pouze provozovateli distribuční soustavy zákon umožňuje provádět odečty stavů měřících zařízení a požadovat od zákazníků umožnění přístupu k měřícímu zařízení (§ 62 odst. 2, písm. c), § 28 odst. 2, písm. c) energetického zákona). Žalobkyně uvedla, že je obchodníkem s elektřinou ve smyslu § 30 energetického zákona, jež je v souladu s § 25a energetického zákona zcela oddělen od provozovatele distribuční soustavy. Provozovatelem distribuční soustavy je v případě dodávek elektřiny žalované společnost právnická osoba a v případě dodávek plynu společnost právnická osoba Žalobkyně má dle energetického zákona nárok na to, aby mu skrze systém operátora trhu s energiemi provozovatel distribuční soustavy poskytl údaje nezbytné k vyúčtování s tím, že žalobkyně je povinna vystavit vyúčtování popřípadě již vystavené vyúčtování opravit podle sdělených údajů. Žalobkyně uvedla, že judikatura dovodila, že jinou možnou obranou zákazníka proti nároku obchodníka s elektřinou je tvrdit a prokazovat, že vyúčtování včas reklamoval. Toto je právem ale i povinností zákazníka v případě rozporu mezi skutečností a vyúčtováním. Toto vyúčtování u obchodníka s elektřinou reklamovat s tím, že právě zákazník je jediným, kdo může pozorovat rozpor mezi tím, jaké množství elektřiny domněle odebral a jaké množství bylo vyúčtováno. Ke smluvní pokutě a její nepřiměřené výši poukázala žalobkyně na to, že smluvní pokuta v jednorázové výši 100 Kč byla sjednána pro zajištění závazku převyšující výši smluvní pokuty více než desetinásobně.

7. Žalobkyně při podání žaloby předložila soudu dostatek listinných důkazů, které mohly být podkladem pro rozhodnutí ve věci bez jednání dle ustanovení § 115a o. s. ř. Právní zástupce žalobkyně i opatrovník s tímto postupem souhlasili.

8. Z předložených listinných důkazů má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě, když tyto skutečnosti vyplynuly ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 12. 9. 2018, z informací pro zákazníka, spotřebitele k návrhu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny včetně plné moci pro jméno příjmení, který jménem žalované smlouvu podepisoval, z vyúčtování dodávky elektřiny včetně opravného vyúčtování dodávky elektřiny, z plánu záloh a plateb za elektřinu za období od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019, z upomínek ze dne 5. 12. 2018 a 3. 1. 2019, z předžalobní upomínky ze dne 3. 10. 2019 včetně potvrzení o odeslání, ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 3. 8. 2018, informací pro zákazníka - spotřebitele z téhož dne, z vyúčtování dodávky plynu, z plánu záloh a plateb na období od 1. 8. 2018 do 30. 11. 2019, z upomínek, z oznámení o zahájení realizace přerušení dodávky, z vyúčtování smluvní pokuty, z oznámení o přerušení dodávky, z předžalobní upomínky včetně potvrzení o odeslání, ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu ze dne 12. 9. 2018, z informace pro zákazníka – spotřebitele z téhož dne, z plné moci, na základě které byl pověřen smlouvu uzavřít příjmení příjmení, z vyúčtování dodávky plynu včetně opravného vyúčtování, z vyúčtování smluvních pokut, z odstoupení od smlouvy.

9. Podle § 2079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. OZ kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

10. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je nutno posoudit jako nárok na úhradu kupní ceny podle smlouvy o dodávce plynu ze dne 12. 9. 2018 a ze dne 3. 8. 2018, která se při svém uzavření řídila ustanovením § 2079 a násl. OZ, neboť se svojí povahou jedná o smlouvu kupní. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně na základě takto uzavřených smluv dodávala žalované plyn do odběrného místa na adrese adresa, kdy spotřebu plynu za předmětná období byla žalované v souladu s uzavřenou smlouvou vyúčtována. Je pravdou, že ve všech případech byl oproti původnímu vyúčtování vydáván opravný doklad, avšak žalobkyně logicky a přesvědčivě sdělila, jakým způsobem získává informace obsahující stavy plynoměrů, které jsou nezbytné pro vyúčtování spotřebovaných komodit. Skutečnost, že poté, co žalobkyně získala od provozovatele distribuční soustavy nové informace ohledně skutečné spotřeby komodit, vydala opravné daňové doklady, nemůže sama o sobě vést k pochybnostem o jejich správnosti. Současně je třeba poukázat na to, že nebylo tvrzeno, tudíž ani prokazováno, že by žalovaná předložená vyúčtování, resp. opravné doklady jakýmkoliv způsobem reklamovala. Soud tak vychází z toho, že ze strany žalobkyně došlo k řádnému vyúčtování za spotřebovaný plyn, žalovaná však vystavené faktury neuhradila. Soud tedy žalobu v tomto ohledu shledal zcela důvodnou, když tím, že žalovaná řádně a včas neplnila, dostala se do prodlení, pak soud taktéž shledal důvodným požadavek žalobkyně co do zákonného úroku z prodlení (§ 1970 OZ). Stejně tak soud shledal důvodným nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty, který posoudil dle ust. § 2048 OZ jako ujednání platné, kdy byla sjednána za porušení dohodnuté povinnosti smluvní pokuta v předem stanovené výši a to ve vztahu jak ke smluvním pokutám po 100 Kč za jednotlivá prodlení, tak ve vztahu k odstoupení od smlouvy učiněné žalobkyní z důvodu porušení povinností žalované. Žalobkyně dostatečně vysvětlila vyúčtování smluvní pokuty ve výši 400 Kč měsíčně za dobu od ukončení smlouvy po dobu, na níž byla smlouva o sdružených službách dodávky plynu uzavřena, když se jednalo o smlouvu uzavřenou na dobu určitou a žalobkyně je povinna zajistit potřebné množství plynu a distribuční kapacity dlouho předem, než je tato komodita dodávána zákazníkem. Soud tak neshledal nepřiměřenost tohoto smluvního ujednání. Navíc je třeba poukázat na to, že žalovaná svým podpisem stvrdila, že seznámila se smluvním textem smlouvy, přičemž k tomuto připojila svůj podpis. Soud nevyhodnotil, že by žalobkyní požadované nároky vznikly ze zakázaných ujednání ve smyslu ust. § 1813 OZ, stejně tak nezjistil, že by došlo ke vzniku významné nerovnováhy práv a povinností stran v důsledku užité formy ujednání. Soud uvádí, že od spotřebitele je třeba vyžadovat alespoň minimální pozornost, pečlivost a odpovědnost při uzavírání spotřebitelských smluv s tím, že je nutné taktéž přihlédnout k účelu a smyslu sjednané smluvní pokuty, která vyjma funkce sankční zastává i funkci kompenzační.

11. K druhé části nároku soud dovodil, že žalobkyně uzavřela se žalovanou kupní smlouvu na dodávku elektřiny do shora uvedeného odběrného místa podle § 50 zákona č. 458/2000 Sb. (energetický zákon ve spojení s § 2079 odst. 1 OZ). V tomto případě se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu do odběrného místa, žalované pak vznikla povinnost zaplatit za ni dohodnutou cenu. Vzhledem k tomu, že žalovaná žalobkyni nezaplatila za dodávku elektřiny a stálé platby dle provedeného vyúčtování, soud taktéž shledal tento požadavek žalobkyně jako důvodný a to včetně požadované smluvní pokuty ve smyslu § 2048 OZ a zákonného úroku z prodlení (§ 1970 OZ).

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 447,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 a ve výši 861 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 507,38 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci, sepis žaloby,) včetně dvou paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. Ve vztahu k žalobě původně vedené pod sp. zn. 17 C 80/2020 soud jako účelně vynaložený shledal 1 úkon právní služby realizovaný před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí věci) v částce 200 Kč (z tarifní hodnoty 1 521,56 Kč) včetně jedné paušální náhrady výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t.. Žalobkyni s ohledem na časovou provázanost uplatněných nároků nic nebránilo, aby nároky uplatnila v jedné žalobě. Soud dále přiznal žalobkyni odměnu za 1 úkon právní služby realizovaný po podání žaloby (vyjádření ze dne 23. 6. 2022) ve výši 2 060 Kč (z tarifní hodnoty 23 028,94 Kč) a jeden paušální náhradu výdajů po 300 Kč, to vše dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. K nákladům řízení je nutné připočítat daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, které je právní zástupce žalobkyně plátcem. Pro úplnost soud uvádí, že ustanovením § 14b a. t. se soud řídil neboť má za to, že projednávaná věc není právně složitá nebo náročná a v daném případě žaloba znaky stanovené v § 14b odst. 1 advokátního tarifu jednoznačně naplňuje. Žalobkyně napříč republikou opakovaně vymáhá pohledávky z určitého typu smluv, tedy smluv, které se liší jen individuálními údaji, jestliže i vývoj smluvního vztahu mezi uzavřením smlouvy a žalobou je v různých případech obdobný, pak jsou i obdobné listinné důkazy a je logické, že stejnou povahu musí mít i žaloby a jim předcházející jednání. Není důvod je koncipovat pokaždé jinak. Jestliže tedy žalobkyně vede více obdobných sporů, řízení jsou zahajována návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč, podmínky pro užití ust. § 14b a. t. jsou tak kumulativně splněny.

13. O veškerých lhůtách plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.