OSPM 34 C 66/2026-15

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_004⟫ o zaplacení částky 147 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 75 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 75 000 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 72 000 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 27 944,33 Kč, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky 78 610,95 Kč od 22. 10. 2025 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 26 629,46 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 78 610,95 Kč od 22. 10. 2025 do 19. 1. 2026 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 3 610,95 Kč od 20. 1. 2026 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala, aby soud uložil žalovanému povinnost k zaplacení částky 147 000 Kč s příslušenstvím a uložil mu povinnost k zaplacení náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba, IČ IČO uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku 80 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit a zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 74 064 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 69 468 Kč s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatků se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit ve 24 měsíčních splátkách po 6 420 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaný však nehradil sjednané částky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Právnímu předchůdci žalobkyně tak vzniklo dne datum právo na uhrazení celé zbývající dosud neuhrazené dlužné částky, která činila k tomuto dni na jistině 78 610,95 Kč a na dlužném poplatku 68 389,05 Kč. Žalovaný tuto částku nezaplatil, a proto žalobkyně požaduje přiznání úroku z prodlení a též úrok ve výši 15 % ročně z částky 78 610,95 Kč od datum, tj. ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru, resp. pro úhradu celého úvěru do zaplacení. Pohledávka z této smlouvy včetně příslušenství byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a s účinností k tomuto dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Žalobkyně odeslala žalovanému předžalobní upomínku, na kterou žalovaný nijak nereagoval.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud vzal za prokázané, že v písemné smlouvě o spotřebitelském úvěru datované dne datum se právní předchůdce žalobkyně zavázal přenechat žalovanému peníze ve výši 80 000 Kč a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit za to právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 74 064 Kč, která je součtem kapitalizovaného úroku ve výši 69 468 Kč za období od půjčení peněz v den uzavření smlouvy do jejich předpokládaného vrácení poslední splátkou dne datum dle úrokové sazby ve výši 15 % ročně a poplatku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč. Dále je ve smlouvě vyjádřena celková dlužná částka, což je součet jistiny a poplatku. Žalovaný dle svého prohlášení ve smlouvě peníze převzal. Dlužnou částku se zavázal zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po 6 420 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum má soud za prokázané, že pohledávka žalobkyně vůči žalovanému byla postoupena z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil oznámení o postoupení pohledávky, které zaslal žalovanému doporučeně. K zaplacení žalované částky vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou doručenou dne datum.

4. Po právní stránce soud posoudil věc podle §§ 2395 a 2398 obč. zák. ve spojení s §§ 580 a 588 obč. zák., neboť projevy vůle právního předchůdce žalobkyně a žalovaného směřovaly k tomu, aby se právní předchůdce žalobkyně zavázal přenechat žalovanému peníze, aby je užil podle libosti a žalovaný se chtěl zavázat peníze po dohodnutém čase vrátit, zaplatit úroky a vedle toho zaplatit též další plnění označené jako poplatek za zpracování zápůjčky. Žalovaný předmět zápůjčky převzal.

5. Žalovaný se chtěl zavázat zaplatit úroky, což § 2398 obč. zák. výslovně umožňuje, ovšem v souzeném případě se jedná o úrok nepřiměřený, tedy příčící se dobrým mravům podle § 580 obč. zák., a proto je smlouva neplatná. Porušení dobrých mravů je důvodem neplatnosti, k němuž soud podle § 588 obč. zák. přihlíží i bez návrhu.

6. Co se týká nepřiměřené výše úroků, je třeba uvést, že soud na rozdíl od žalobkyně za úrok nepovažuje pouze kapitalizovaný úrok vyjádřený jako první z kalkulačních položek vypočtených shora a jak je výslovně označen ve smlouvě. Materiálně (obsahově) vzato je úrokem odměna věřitele za poskytnutí zápůjčky vydlužiteli. V souzeném případě touto odměnou není toliko položka označená jako úrok, ale touto odměnou je součet všech kalkulačních položek „poplatku“. Tento „poplatek“ je třeba chápat celý jako kapitalizovaný úrok. Takové posouzení v obdobném případě přesvědčivě odůvodnil Krajský soud v Praze v rozsudku ze dne datum, sp. zn. 28 Co 33/2003, s nímž se zdejší soud ztotožňuje. Co se týká položky odměny, kterou smlouva označuje jako „poplatek za zpracování zápůjčky“, materiálně se jedná o odměnu za sjednání závazku. S pravidelným sjednáním takové odměny však občanský zákoník u smlouvy o zápůjčce nepočítá. Další kalkulační položka „poplatku“ tedy není ekonomicky vzato ničím jiným než odměnou věřitele za poskytnutí zápůjčky, a proto je třeba na ni hledět jako na součást úroku. V dané věci byla předmětem zápůjčky částka 80 000 Kč a k ní byl sjednaný úrok ve výši 74 064 Kč, tj. cca 72,3 % ročně (při anuitním splácení). Sjednaný úrok tedy daleko přesahuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovaných peněžními ústavy. Z toho důvodu ji soud považuje za rozpornou s dobrými mravy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004).

7. Jelikož dle názoru soudu nelze předpokládat, ani z ničeho dovozovat, že by právní předchůdce žalobkyně uzavřel spolu se žalovaným i bez sjednání vedlejšího ujednání týkajícího se poplatku za zpracování zápůjčky, nelze část smlouvy týkající se úroků oddělit od zbytku smlouvy ve smyslu § 576 obč. zák.

8. Smlouvu o postoupení pohledávky soud hodnotil podle § 1879 a násl. obč. zák. K postoupení je způsobilá i pohledávka na vydání bezdůvodného obohacení, je však třeba, aby ve smlouvě o postoupení pohledávky byla postupována pohledávka po skutkové stránce nezaměnitelně vymezená, což je v daném případě splněno. Omyl stran smlouvy ohledně právní kvalifikace postupované pohledávky není významný (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. 31 Cdo 678/2009).

9. Jelikož je smlouva o zápůjčce neplatná, jsou účastníci si povinni podle § 2993 obč. zák. vrátit to, co plnili. Jelikož je v dané věci zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému částku 80 000 Kč, přičemž dle žalobních tvrzení žalovaný zaplatil 5 000 Kč. Po zohlednění (odečtení) uhrazených částek od žalovaným přijatého plnění zůstává k vrácení 75 000 Kč.

10. K vrácení bezdůvodného obohacení vyzvala žalobkyně žalovaného předžalobní výzvou z datum, jež se v souladu se zákonnou domněnkou doručila žalovanému datum. Tuto výzvu soud podřadil pod § 1958 odst. 2 obč. zák. Z toho důvodu byl žalovaný povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu. Nezaplatil-li žalovaný v tento den, byl od následujícího dne ve smyslu § 1968 věty první obč. zák. v prodlení a žalobkyni vzniklo právo na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 věty první obč. zák. ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož horní hranice je limitována též žalobním petitem. Soud tedy žalobě vyhověl co do částky 75 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení ve výši, v níž to žalobkyně požadovala, a ve zbytku žalobu shledal nedůvodnou.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 644,24 Kč, přičemž tato částka představuje 2,04 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 51,02 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 48,98 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 880 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 147 000 Kč sestávající z částky 6 980 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 240 Kč ve výši 4 460,40 Kč.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li povinná osoba povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se oprávněná osoba domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.