OSPR 20 C 92/2024-28

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_004⟫ Adresa zainteresované osoby 0/0 ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 19 044 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se zastavuje v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení

a) další částky částka,

b) smluvní pokuty částka,

c) úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota byla uzavřena dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku přes webový portál právní předchůdkyně žalobkyně www.rerum.cz., kde se žalovaný zaregistroval zadáním osobních údajů, odsouhlasil smluvní dokumentaci za použití SMS kódu a doložil občanský průkaz. Následně byla prověřena schopnost žalovaného splácet pomocí výpisů z účtu a lustrací v dostupných databázích a žádost žalovaného o poskytnutí úvěru byla schválena. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému částku částka převodem na účet žalovaného č. č. účtu a žalovaný se zavázal finanční prostředky vrátit tak, že každého 20. dne v měsíci měl splatit úrok přirostlý za minulé období, jistinu mohl splatit libovolně – smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Úrok byl ujednán ve výši 40 % měsíčně z jistiny, současně byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny, se kterou je žalovaný v prodlení. Žalovaný se dostal do prodlení a úvěr byl zesplatněn ke dni datum, žalovaný pak neuhradil ničeho. Nyní žalobkyně po žalovaném požaduje částku částka na jistině, částka jako ujednaný úrok za první měsíc čerpání úvěru, smluvní pokutu v kapitalizované výši částka za dobu od datum do datum a úrok z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k úhradě před podáním žaloby.

2. Podáním ze dne datum žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum. Zpětvzetí odůvodnila tím, že nesprávně uvedla data zesplatnění a výzev a správně byl úvěr zesplatněn ke dni datum a k odeslání předžalobní výzvy došlo dne datum.

3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

4. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby učiněné ještě před prvním jednáním ve věci soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí částečně zastavil ve smyslu § 96 odst. 1, 2 a 4 o. s. ř.

5. Dále se soud zabýval zbývajícími nároky, ke kterým k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

6. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že se žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finančních prostředků do výše částka převodem na účet. Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou a žalovaný se zavázal měsíčně vždy ke 20. dni splácet úrok přirostl za minulé období, jistina byla splatná kdykoliv za trvání smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně, RPSN činí 5 526,67 %, byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné částky v případě prodlení.

7. Z listiny označené jako Žádost o spotřebitelský úvěr č. hodnota bylo zjištěno, že jde o žalobkyní vytvořenou tabulku s údaji žalovaného, podle které je žalovaný svobodný, bydlí v pronajatém domě, má základní vzdělání, je zaměstnaný u Ministerstva obrany ČR s měsíčním příjmem částka, jeho měsíční výdaje činí částka, nemá exekuce ani insolvenci. Z výpisu z běžného účtu žalovaného za červenec 2022 bylo zjištěno, že jeho příjmy byly částka a výdaje částka (počáteční zůstatek -částka a konečný zůstatek -částka), má povolený revolvingový úvěr Flexikredit u své banky (právnická osoba) s limitem částka, je patrný příjem od zaměstnavatele částka, dále jsou patrné výdaje označené jako splátka úvěrů (vždy jiné číslo úvěru, částky částka, částka, částka a částka), dále jsou patrné výdaje u sázkových kanceláří a v kasinech (právnická osoba, Sazka, Casino Kartáč, Fortuna, Betano, Tipsport, částka).

8. Z kopie občanského průkazu žalovaného bylo zjištěno, že ho žalobkyně měla k dispozici.

9. Z listiny označené jako Potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalovaný dne datum uhradil žalobkyni částka. Z listiny označené jako Potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalobkyně odeslala dne datum částku částka na účet žalovaného.

10. Z listiny označené jako Zesplatnění spotřebitelského úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně adresovala žalovanému výzvu k úhradě úvěru; odeslání nedoloženo. Z listiny označené jako Výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění před podáním žaloby, doklad o odeslání doložen.

11. Na provedených skutkových zjištění učinil soud závěr o skutkovém stavu, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dohoda označená jako Smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum uzavřená prostředky komunikace na dálku, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku do výše částka, které mohl žalovaný čerpat po celou dobu trvání dohody uzavřené na dobu neurčitou, a žalovaný se zavázal prostředky splácet tak, že bude měsíčně hradit úroky přirostlý za minulé období a jistinu uhradí nejpozději ke dni ukončení smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 40 % měsíčně, RPSN činilo 5 526,67 %, byla ujednána smluvní pokuta 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Při uzavírání dohody žalobkyně zjišťovala poměry žalovaného z dotazníku a výpisů z účtu. Žalovaný od žalobkyně obdržel dne datum částku částka na účet. Žalobkyně dopisem oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala ho k úhradě dlužné částky. Žalobkyně pak vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. Nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni uhradil nějaké peněžní prostředky.

12. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především § 86 a § 87 spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).

13. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána lustrací v databázích a výpisy z účtu. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila žádost o spotřebitelský úvěr, ze které vyplývá, že žalovaný je zaměstnaný s měsíčním příjmem částka, jeho měsíční výdaje činí částka, nemá exekuce ani insolvenci. Žalobkyně také předložila výpis z účtu žalovaného za červenec 2022. Už z předloženého výpisu z účtu je však patrné, že žalobkyně se nezabývala dostatečně zkoumáním úvěruschopnosti žalovaného, ale vyžádání výpisů a vyplnění žádosti považuje jen za formalitu. Z předloženého výpisu je totiž na první pohled zřejmé, že žalovaný za měsíc téměř všechny své příjmy a jeho účet je v mínusu. Navíc je z výpisů zcela zřejmé, že žalovaný má další úvěry a utrácí u sázkových kanceláří a kasin, což nelze hodnotit jinak než jako vysoce rizikové chování, u kterého měla žalobkyně věnovat zvýšenou pozornost ověření úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný, který si bere opakovaně úvěry a utrácí za sázky rozhodně není osobou, které by měl být poskytnut další úvěr, což žalobkyně žádným způsobem neprověřila, a což se projevilo také v tom, že žalovaný neučinil ani jedinou splátku. Nadto žalobkyně uvádí, že žalovaný nemá exekuce, ale nedoložila ověření této skutečnosti v centrální evidenci exekucí. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o úvěru je proto neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. a § 588 o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

14. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny částka sjednán úrok 40 % měsíčně, jehož absurdní výše vyplývá také z RPSN, které činí 5 526,67 %. K tomu je ujednána ještě smluvní pokuta výlučně v neprospěch žalovaného jako spotřebitele. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

15. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o zápůjčce (smlouva o spotřebitelském úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku částka a dosud ničeho neuhradil, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny částka. Proto soud ve výroku II. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny částka z neplatné smlouvy o úvěru.

16. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť ta vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze žalobkyní zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.

17. Výrokem III. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.

18. Výrokem IV. tohoto rozsudku soud rozhodl o náhradě nákladů řízení soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch obou účastníků byl srovnatelný.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.