OSPR 7 C 209/2022-133

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní JUDr. Margitou Markovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecným zmocněncem Jméno zmocněnce bytem Adresa zmocněnce ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_004⟫ pro ochranu osobnosti podle občanského zákoníku,

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaslat žalobci písemně doporučeně na adresu jeho trvalého bydliště omluvu v následujícím znění:

„Můj bratře jméno FO, omlouvám se Tobě i celé Tvé rodině za své chování spočívající v bránění v kontaktu s matkou, neumožnění ani telefonického kontaktu s ní, neoznámení úmrtí matky a data jejího pohřbu, neoznámení místa pochování a neuvedení mě a mé rodiny na parte. Bohužel jsem byla vedena špatnými úmysly. Plně respektuji soudní rozhodnutí o sporu mezi naší matkou a Tebou, který se týkal vrácení daru. Uznávám, že jsem se k Tobě a Tvé rodině chovala v době smrti matky nevhodně, což spočívalo ve výše uvedeném jednání. adresa mě to mrzí. Prosím Tebe a celou Tvou rodinu za odpuštění.

Tvá sestra Jméno žalované“, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částka, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Jméno advokáta.

1. Žalobce se domáhal omluvy a zaplacení náhrady nemajetkové újmy ve výši částka. Uvedl, že žalovaná, která je jeho sestrou, mu po přestěhování matky bránila v kontaktu s ní, a to včetně kontaktu telefonického. Dále mu žalovaná nesdělila, že matka zemřela, neoznámila mu datum pohřbu ani kde bude matka pochována. Žalovaná jeho ani jeho rodinu neuvedla na parte. Těmito zásahy došlo k porušení jeho osobnostních práv, a proto požaduje kromě uvedené omluvy také finanční odškodnění. Výši požadované částky odůvodnil tím, že ke zhoršení rodinných vztahů došlo až po odstěhování matky, kdy byl obviněn z odcizení jejích životních úspor. Matka požadovala vrácení daru, tedy domu, ve kterém žalobce s rodinou bydlí a obdržel také notářský zápis, kterým ho matka vydědila. Tyto záležitosti ho velmi zasáhly a trápí ho. Prožívá bezesné noci. což se projevilo na jeho zdraví a stejně tak trpěla i jeho rodina. Na základě podání došlo také k pošpinění dobrého jména jeho i celé jeho rodiny.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Popřela, že by a žalobci ve styku s jejich společnou matkou jakkoli bránila, naopak uvedla že žalobce svoji matku nenavštěvoval ani ji nijak nekontaktoval. Potvrdila také, že žalobci neoznámila, že jich společná matka zemřela. Rovněž mu neoznámila datum ani místo pohřbu, protože se domnívala, že žalobce nemá a poslední rozloučení ani zájem. K tomuto závěru dospěla s ohledem na jejich velmi špatné rodinné vztahy a jeho nezájem. Přitom uvedla, že žalobce ji kontaktoval hned na druhý den po úmrtí matky s tím, že z jeho hovoru bylo zřejmé, že se o úmrtí matky a datu konání pohřbu a jeho místě dozvěděl z jiných zdrojů. Potvrdila, že na parte žalobce neuvedla, a to rovněž z důvodu, že si myslela že by o to ani neměl zájem.

3. Oba účastníci podrobně popisovali okolnosti odstěhování jejich matky od žalobce. K tomuto odstěhování došlo dne datum po návratu matky účastníků z nemocnice. Při stěhování matky došlo k vzájemným konfliktům a obviňování. Také se toho dne hledaly úspory matky účastníků ve výši částka. Následně žalovaná a její rodina včetně matky dospěli k závěru, že peníze musel vzít žalobce. V reakci na to došlo ze strany matky účastníků k podání trestního oznámení na žalobce. Následně matka účastníků přistoupila k dalším krokům, žalobce vydědila a podala proti němu žalobu na vrácení daru, to je rodinného domu, který mu darovala už v roce 1989.

4. Oba účastníci se také podrobně věnovali popisu důvodů, pro které se matka přestěhovala od žalované. Zatímco žalobce uváděl, že nevěděl nic o tom, že je u nich matka nespokojená, žalovaná uváděla že matka byla o žalobce velmi nešťastná a prosila ji, aby ji vzala k sobě. Obě strany podrobně rozebíraly kvalitu a rozsah péče každého z účastníků o jejich společnou matku. Žalovaná zmiňovala, že žalobce, případně jeho rodina podepsali za matku žádost do domova důchodců, kam ona ale jít nechtěla.

5. Dále se účastníci rozsáhle věnovali tomu, kde chtěla být jejich matka pohřbená, zda v Anonymizováno nebo v adresa. S tím souvisely také výhrady k přestěhování otce účastníků z původního hrobu zrušení náhrobků apod.

6. Celým sporem se nese vzájemné obviňování obou účastníků. Žalovaná viní žalobce, že se o matku špatně staral, že tam neměla odpovídající péči a že byla u nich nešťastná. Žalobce naopak viní žalovanou, že jí šlo vždycky pouze o peníze a chtěla ze situace vytěžit.

7. Vzhledem k charakteru sporu, za kterým stojí dlouhodobé špatné rodinné vztahy a nedostatek komunikace mezi účastníky, učinil soud pokus o smírné řešení věcí opakovaně, a to i za použití 1 setkání s mediátorem. Všechny pokusy však byly neúspěšné. Každý z účastníků a vytrvale setrvává na svém pohledu a svém postoji, situaci vidí pouze ze svého hlediska, vidí pouze své vlastní křivdy a není schopen učinit žádný vstřícný krok. Tento soudní spor, stejně jako ty předchozí, přispívá pouze k vyostřování situace mezi blízkými rodinnými příslušníky.

8. Objasnění výše uvedených skutečností, tedy důvodu odstěhování, způsobu a průběhu odstěhování, ztráta peněz, rozsah péče každého z účastníků o matku, vyjádření přání matky, kde chce být pohřbená, přestěhování o statku otce účastníků, úprava hrobového místa, nebyly předmětem tohoto řízení. Soud se proto nevěnoval prokázání pravdivosti jednotlivých skutkových tvrzení. Obsáhlá vyjádření účastníků a případně některé provedené důkazy směřovaly pouze k objasnění vzájemných vztahů mezi účastníky. Především šlo o tvrzení žalované, že vztahy mezi matkou a žalobcem byly natolik špatné, že to byl žalobce, kdo matku sám nenavštěvoval, nekontaktoval, a podle jejího názoru neměl ani zájem zúčastnit se posledního rozloučení a být uveden na parte.

9. K bránění kontaktu s matkou:

10. Z nahrávky pořízené datum soud zjistil že jednání v místě bydliště jméno FO se zúčastnil syn žalobce Jméno žalobce ml.se svojí manželkou (Anonymizováno). Schůzky se dále účastnila žalovaná a její manžel. Schůzka proběhla na popud žalované a jejího manžela. V průběhu celé schůzky se řeší otázka odstěhování matky účastníků, jak se kdo o ní staral, proč se odstěhovala, otázka vrácení peněz a to částky částka předaných žalobci na pohřeb a částky částka, které nebyly nalezeny při stěhování. Dále se řeší otázka vzájemného urovnání vztahů, finanční kompenzace, zrušení věcného břemene matky účastníků.

Konkrétně k prokázaným skutečnostem, to znamená bránění v kontaktu s matkou, zaznělo vyjádření ze strany pana jméno FO (část 56: 18), že pokud bude vše zaplaceno, tak se všechno zruší a mohou jezdit za babičkou všichni i Jarek, a i babička bude klidnější. právnická osoba 1: 8: 25 žalovaná uvedla že snad nechá žalobci zakázat k matce přístup soudně, protože nenechá matku stresovat, aby byla stále rozrušená a nacházela se ve špatném stavu.

Z vyjádření vnuka v čase 1: 49: 95 vyplývá že, s babičkou mluvil po telefonu osobně (sdělila mu kde chce být pochovaná. jméno FO v čase 1:49:32 uvádí, že babička nemá na mobilu žádný zmeškaný hovor. Dále uvedl, že kartu babičce nedobíjeli, že nebude jí na to nic platit a současně uváděli, že babičku připojili na jejich paušál.

Celá debata je vedená ve značně vzrušeném duchu, hlavní slovo si bere neustále manžel žalované, který vše vede a prosazuje. Pokud dohovoru zasahuje žalovaná, většinou ji manžel okřikuje. Hlavní problém a hlavní téma je na konec identifikována otázka ztráty peněz, která nebyla objasněna. A je zřejmé, že v této době byla podána žaloba na určení vlastnictví (tedy vrácení daru). V důsledku toho byla na nemovitosti žalobce vyznačena v katastru nemovitostí plomba a podle pana jméno FO bylo právě toto impulsem k tomu, aby žalobce vůbec něco řešil. Celou debatou se nese vyčítání, konfrontace ohledně péče o matku, ale hlavním motivem je vrácení peněz, a to částky částka poskytnutých matkou na pohřeb a částky částka. Z hovoru vyplývá, že se všechno rozjelo právě kvůli těm penězům, bylo podáno trestní oznámení adresa), byla podána žaloba (adresa). jméno FO navrhuje, že vše toto bude stopnuto, pokud žalobce zaplatí finanční kompenzaci. jméno FO s vnukem řeší otázku vrácení částka, které je vnuk ochoten ihned vrátit, ale oba nepochopitelně komplikovaně řeší otázku předání peněz a potvrzení o převzetí. jméno FO požaduje finanční kompenzaci ve výši částka, což odůvodňuje náklady za úpravu bytu a za duševní strádání v souvislosti se spory se žalobcem. Pro urovnání nabízí, že věcné břemeno (zřejmě doživotního bydlení babičky) bude zrušeno oproti poskytnuté kompenzaci a vrácení peněz babičce. Veškerá řízení by pak měla být zrušena a situace by se uklidnila. Vnuk nesouhlasil s tím, že by kvůli získání peněz měl prodat pole. Je zřejmá jeho silná vazba k nemovitostem a polnostem, na kterých chce dále hospodařit a je patrný silný zájem na zachování tohoto majetku. A za celou dobu nebyla žádná řeč o kontaktu s babičkou, ať již ze strany žalobce nebo kteréhokoli člena této rodiny. Bylo zmiňováno žalovanou, že babička byla velmi rozrušená po hovoru s žalobcem, který měl snad vyhrožovat sebevraždou nebo si to žalovaná a její rodina takto vyložili. V této souvislosti pak žalovaná objasňovala, že nechce, aby žalobce babičce volal nebo s ní mluvil a tím to jí rozrušoval, protože pak je dlouhou dobu úplně rozhozená musí dávat do pořádku. V této části hovoru, která se odehrává bez účasti babičky říká jedenkrát žalovaná, že nebude volat babičku, aby se jí na něco zeptali a jedenkrát vnuk rovněž nechce jít se zeptat babičky. Ani poté, kdy se účet všichni účastníci odebrali do bytu k babičce, se otázka vzájemného kontaktu a vzájemných vztahů přímo s babičkou nijak neprobírá, vnuk se i nadále baví převážně s panem jméno FO. Případně se účastníci baví o jiných členech rodiny či známých a jejich problémech. A žalovaná své matce předkládá variantu, že budou vráceny peníze budou zaplaceny peníze a ona se vzdá věcného břemene.

Vnuk uvádí, že když s babičkou mluvil telefonem, uváděla, že chce být pochovaná v Anonymizováno, tato uvádí, že to říkala, ale ještě se uvidí, ale když se budou o hrobové místo starat, nechá to, jak to je.

Nahrávka neprokazuje, že žalovaná žalobci v kontaktu s matkou bránila, bylo prokázáno, že měla mobil (mluvila s žalobcem, s vnukem). Poznámku pana jméno FO, že po urovnání budou moct všichni za babičkou jezdit nelze vykládat tak, že to měli zakázáno, ale odkazuje na to, že jsou to špatné a vyhrocené vztahy, které kontaktu brání. Z nahrávky také nevyplývá, že by prvotně šlo o návštěvu babičky ze strany vnuka, ale účelem návštěvy bylo jednoznačně jednání m obou stran o řešení nastalé situace (peníze, plomba na nemovitosti)

11. Žalobce netvrdil, že by se on nebo kdokoli z rodiny pokusili matku kontaktovat, že by přišli na návštěvu a nebyla jim umožněna. Pokud žalobce tvrdil, že matce několikrát volal a buď hovor „típla“ nebo byla nedostupná (což potvrzuje jméno FO), není tím prokázáno, že takovou nedostupnost na telefonu způsobila právě žalovaná. Mohlo se jednat o rozhodnutí samotné matky žalobce, která byla svéprávnou osobou, která měla evidentně k žalobci výhrady, podala proti němu žalobu, vydědila ho atd.

12. Pokud svědkyně jméno FO (manželka žalobce) vypovídala tak, že žalobce matku navštívit chtěl, ale nebylo mu to umožněno a že švagr vyhrožoval, že ho do domu nepustí a babička že sama nemůže otevřít, není takové tvrzení podepřeno žádným konkrétním skutkovým stavem, tedy že by se skutečně žalobce o kontakt pokusil a nebyl mu umožněn. Je pouze o úvahy, že by žalobce něco chtěl udělat, ale neudělal.

13. Z výpovědi svědka jméno FO (zeť žalované) soud zjistil, že si mu babička stěžovala, že jí žalobce už nevolá, trápilo ji to.

14. Z výpovědi jméno FO soud zjistil, že si jí babička říkala, jak ji mrzí špatné vztahy mezi sourozenci, že ji žalobce nenavštěvuje.

15. Vyslechnutí svědci jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO potvrdili, že nebyla činěna žádná opatření k tomu, aby babička nemohla přijmout návštěvy, mohla se sama dostat ke dveřím, návštěvě otevřít, měla vlastní zvonek.

16. Z výpovědi svědka jméno FO má soud za prokázáno, že žalobce své matce volal poté, kdy podala žalobu na vrácení daru, ji to velice rozrušilo.

17. Úkolem tohoto řízení nebylo prokázání skutečnosti, že to byla právě žalovaná, která matku natolik ovlivnila, že by matka činila veškerá rozhodnutí nikoli z vlastní vůle, ale z vůle žalované, jak žalobce opakovaně naznačuje. Prokázání míry „zmanipulovanosti“ matky nebylo předmětem tohoto řízení a je v podstatě téměř nemožné, takovou jednoznačnou ovlivněnost prokázat. Každá osoba je ovlivňována svým okolím, chováním lidí kolem a prokázat míru takového ovlivnění je velmi problematické. Žalobce však v tomto řízen netvrdil, že žalovaná matku zmanipulovala tak, že se s ním nechtěla matka stýkat, ale tvrdil, že mu v tom žalovaná bránila.

18. K nesdělení úmrtí matky, k neoznámení data pohřbu a k neoznámení místa pochování matky:

19. Z předloženého smutečního oznámení má soud za prokázáno, že jméno FO zemřela v úterý datum. V oznámení se uvádí že poslední rozloučení proběhne v kapli sv. právnická osoba v adresa a po církevních obřadech budou tělesné pozůstatky převezeny a pochovány na místním hřbitově do rodinného hrobu. Za zarmoucenou rodinu je uvedena dcera jméno FO s manželem, vnučka právnická osoba rodinou a vnučka jméno FO s rodinou. Je tedy zřejmé že oproti obvyklým zvyklostem není na smutečním oznámení uvedeno datum ani přesná hodina posledního rozloučení. Rovněž není zřejmé, na kterém hřbitově budou tělesné pozůstatky zesnulé uloženy.

20. Žalobce uvedl, že se o úmrtí matky dozvěděl od známých večer před pohřbem (tj. ve čtvrtek). Dále uvedl, že na hřbitov byl v době pohřbu, okolo jedné hodiny, když se ještě kopal hrob a položil zde kytici. Na doporučení policie, se kterou situaci konzultoval, se pohřbu raději nezúčastnil, aby nedošlo k nějakému napadení. O tom, že pohřeb je v adresa se dozvěděl tak, že šel na pohřební službu v den pohřbu ráno, zde se dozvěděl, že pohřeb bude ve 2 hodiny. Že se o úmrtí matky žalobce dozvěděl ve čtvrtek večer potvrzuje svědkyně jméno FO (manželka žalobce). Nepotvrzuje však návštěvu pohřebního ústavu v pátek ráno, ale uvedla, že pohřební služby hned obvolávali (k tomu zcela zjevně nemohlo dojít ve čtvrtek večer).

21. Tvrzení nekoresponduje se svědeckou výpovědí jméno FO (dcera žalované), která vypověděla, že již ve středu volala paní z pohřební služby a stěžovala si na chování žalobce, kterému údaje o úmrtí i pohřbu sdělila. Telefonát z pohřební služby ve středu potvrzuje i svědek jméno FO a jméno FO.

22. V rozporu s provedenými důkazy a také s tvrzením samotného žalobce je potvrzení pohřební služby právnická osoba., že ohledně úmrtí a následném pohřbení paní jméno FO neposkytli žalobci na pohřební službě žádné informace.

23. V řízení nebylo konkrétně prokázáno, který den se žalobce o úmrtí matky, o místu, datu a hodině pohřbu a o uložení ostatků dozvěděl. Tedy zda tomu bylo ve středu během dne nebo ve čtvrtek. Jestliže paní jméno FO zemřela v úterý v noci, je pravděpodobnější, že informaci o jejím úmrtí mohl sdělit příbuzný žalobci až ve středu a žalobce měl spíše možnost obvolávat pohřební ústavy ve čtvrtek. Pokud by se dozvěděl o úmrtí matky až ve čtvrtek večer, těžko by mohl stihnout zjistit vše na pohřební službě, konzultovat s policií a navštívit hřbitov v pátek. Nicméně je jasné, že se žalobce o úmrtí své matky a stejně tak o místu a době konání pohřbu a uložení jejich ostatků dozvěděl s předstihem, před samotným pohřbem. Není rozhodné, zda k tomu došlo ve středu nebo ve čtvrtek. Rozhodné je, že tím, že žalovaná žalobci uvedené skutečnosti nesdělila, nedošlo fakticky k zásahu do jeho práv na rodinný život a na pietu. Žalobce dopředu věděl o tom, kdy a kde se bude pohřeb konat, mohl se ho zúčastnit, stejně tak jsem ho zúčastnit uložení ostatků do hrobu. Pokud se žalobce rozhodl z určitých, byť i doporučených důvodů jinak, jednalo se o jeho vlastní rozhodnutí. I když žalovaná žalobci uvedené skutečnosti nesdělila, nepřipravila ho tím o to, aby se na posledním rozloučení se svou matkou mohl zúčastnit a rovněž ho nepřipravila o možnost navštěvovat místo uložení jejich ostatků.

24. Je samozřejmě těžko omluvitelné a pochopitelné, že žalovaná ve chvíli, kdy jí zemřela matka, byla schopná vyhodnotit situaci tak, že žalobci tyto informace nesdělí. Z formulování samotného smutečního oznámení je zřejmé, že oznámení nemělo plnit roli, jakou obvykle má, to znamená dát na vědomost širokému okolí, kdy a kde se bude konat poslední rozloučení. Obvyklé je, že je oznámeno datum a hodina pohřbu. Už toto samotné je poněkud zarážející. Skutečnost, že žalovaná žalobci nesdělila informace o úmrtí a pohřbu jejich matky, určitě působila na žalobce nepříjemně a mohla ho urazit. Na druhou stranu žalovaná v řízení prokázala, že žalobce se po odstěhování matky z jeho domu s ní nestýkal, neprojevoval o ni zájem, nestaral se, neučinil žádné kroky k smírnému vyřešení mezi nimi. Žalovaná se tak skutečně mohla domnívat, že žalobce nemá již o matku zájem a o informace o ní nestojí. I když byly vztahy mezi účastníky velice špatné, má soud za to že takové vyhodnocení situace ze strany žalované, je poněkud extrémní. Za normální lidskou slušnost by bylo možno považovat, pokud by žalovaná alespoň korektním stručným způsobem žalobce o úmrtí matky informovala. Každá osobnost však zpracovává životní zkušenosti jinak, jinak je vyhodnocuje a jinak je schopen konfliktní situace ustát. Žalovaná to vyhodnotila takto.

25. Vzhledem k tomu že, se žalobce o nesdělených skutečnostech dozvěděl jinak, od jiného příbuzného (případně vlastním zjišťováním), má to za následek, že k zásahu do jeho osobnostních práv tak nedošlo. Jednání žalované, spořívající ve zdržení se oznámení, žalobci nezabránilo, aby mohl realizovat všechna svoje práva vyplývající z práva na soukromí, na rodinný život i na pietu. Zásah žalované tedy újmu nezpůsobil. Povinností (zákonnou, nikoli morální) žalované nebylo, že právě ona musí informace o úmrtí a pohřbu sdělit. Jde o to, aby žalovaná svým jednáním nezabránila žalobci v jeho uplatnění práva na pietu (především). Jestliže se žalovaná dozvěděla, že žalobce tyto informace má (nejpozději den před pohřbem), nebylo nutné, aby mu je sdělovala.

26. K neuvedení žalobce na parte:

27. Z předloženého smutečního oznámení má soud za prokázáno, že jméno FO zemřela v úterý datum. V oznámení se uvádí že poslední rozloučení proběhne v kapli sv. právnická osoba v adresa a po církevních obřadech budou tělesné pozůstatky převezeny a pochovány na místním hřbitově do rodinného hrobu. Za zarmoucenou rodinu je uvedena dcera jméno FO s manželem, vnučka právnická osoba rodinou a vnučka jméno FO s rodinou.

28. Je tedy zřejmé že oproti obvyklým zvyklostem není na smutečním oznámení uvedena přesná hodina posledního rozloučení. Rovněž není zřejmé, na kterém hřbitově budou tělesné pozůstatky zesnulé uloženy. Jako rodina není ta oznámení uveden žalobce a jeho rodina ani děti z jeho strany s rodinami. Pokud svědek jméno FO uváděl, že žalobce a jeho rodinu na smutečním oznámení zapomněli uvést soud takové výpovědi neuvěřil. S ohledem na velmi špatné rodinné vztahy, velkou nenávist a obrovské rozpory je zřejmé, že při uvádění zarmoucené rodiny byl žalobce s jeho rodinou opomenut schválně. Není totiž možné, aby žalovaná zapomněla, že má ještě bratra.

29. Toto jednání je z pohledu soudu nepochopitelné. Obecně si lze stěží představit, že za situace, kdy člověku zemře milovaná osoba, má tento pozůstalý v sobě tolik energie myslet na to, aby druhému rodinnému příslušníkovi ublížil, a svého bratra neuvedl na smutečním oznámení. Takové jednání je odrazem velmi špatných rodinných vztahů mezi účastníky a zcela zjevné nenávisti mezi nimi. Uvádění jednotlivých příslušníků rodiny na smutečním oznámení však není žádnou povinností. Velmi často je podepsána pouze „zarmoucená rodina“ nebo pouze „manželka s rodinou“ apod.

30. V tomto případě byla neuvedení žalobce s jeho rodinou na smuteční oznámení schválností, která odráží špatné vztahy účastníků. Takové jednání lze zcela do jisté míry považovat za amorální. Ne však každé porušení morálky je porušením práva. Právo je definováno jako minimum morálky a morálka je pak další nadstavbou, která odráží obecně přijímaná pravidla v určité společnosti. Tím, že žalobce nebyl uveden na smutečním oznámení však nedošlo k porušení jeho osobnostních práv a nedošlo k žádnému zásahu do právem chráněných zájmů tak, jak jsou definovány v § 81 a násl. o.z. Již z charakteru tohoto zásahu, tedy pouze tím, že žalobce nebyl uveden na smutečním oznámení, nemohlo dojít k zásahu do jeho cti ani důstojnosti. Uvedený zásah není možno rovněž s ohledem na jeho povahu charakterizovat ani jako zásah do práva na rodinný život nebo pietu.

31. Pokud žalobce předložil lékařskou zprávu ze dne datum není zřejmé, že potíže žalobce jsou v příčinné souvislosti právě s vytýkanými jednáními žalované. V lékařské zprávě se uvádí že je žalobce pod náporem chronického stresu, má problémy v rodině a opakovaná soudní jednání mu způsobují úzkostné stavy. Žalobce přitom sám toto soudní jednání vyvolal.

32. Z ostatních provedených důkazů to je snímků pomníku, snímku hrobového místa po odvezení pomníku, dopisu paní jméno FO, úředního záznamu ze spisu policie ze dne datum o podání vysvětlení jméno FO, úředním záznamem policie o podání vysvětlení Jméno žalobce ze dne datum, z e-mailové komunikace mezi Obecním úřadem adresa a žalovanou ohledně exhumace Jméno žalobce z hrobového místa, dopisem centra pro seniory, žádosti o poskytnutí sociální služby, soud neučinil žádná skutková zjištění důležitá pro rozhodnutí v této věci.

33. K vzájemným vztahům v rodině:

34. Z usnesení právnická osoba v Holešově ze dne AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno Anonymizováno číslo jednací adresa/P/LKO soud zjistil že řízení vedené proti žalobci bylo zastaveno. Spáchání skutku, který mu byl kladen za vinu, nebylo obviněnému prokázáno. Bylo mu kladeno za vinu, že nechtěl úmyslně předat klíče od domu a bytu rodinného domu své matce, kde má zřízeno věcné břemeno doživotního užívání, a tím se měl úmyslně dopustit schválností.

35. Ze žaloby datované dne datum soud zjistil, že jméno FO podala proti žalobci u Okresního soudu v Kroměříži žalobu na určení vlastnického práva k darovaným nemovitostem a uvedla že dopisem z 11.10 2019 odstoupila od smlouvy a odvolala dar pro nevděk. Porušení dobrých mravů spatřovala žalobkyně v tom, jak se žalobce s manželkou k ní chovali v době, kdy u nich bydlela. Nepomáhali jí, odmítali přepravovat jídlo, nezajímali se zda, je schopna zajistit si hygienu. Hádky jí vyvolávaly nervové rozrušení. Žalobce ji nedoprovázel k lékaři, neposkytl jí pomoc, když upadla v koupelně, musela se o ni postarat dcera. Dcera také vyřídila zvýšení příspěvku na péči, dotaci na stavbu výtahu. Žalobce odjel s manželkou na dovolenou do Anglie, aniž zajistil pro paní jméno FO, svou matku odpovídající péči. Když byla hospitalizovaná žalobce jí ani jednou v nemocnici nenavštívil. Když byla umístěna v nemocnici, žalobce zfalšoval její podpis na přihlášce do domova důchodců. Za 2 měsíce hospitalizace žalobce navštívil svou matku pouze třikrát, a to na její žádost, když chtěla dovézt věci. V nemocnici požádala svoji dceru, aby mohla bydlet do budoucna u ní. Když si chtěla vyzvednout doma své životní úspory, které měla uschované v pokoji, zjistila že nejsou na svém místě, zmizelo jí tak částka. Sama sebou klíče v nemocnici neměla, nedošlo k žádnému vloupání, je zřejmé, že peníze musel vzít žalobce nebo jeho rodina. Žalobce jí odmítl nechat v domě postavit výtah, přimontovat madlo na WC. Nebyl také ochoten opravit jí například televizi. Dál jí neoprávněně zadržuje částku částka, kterou mu předala na zařízení pohřbu. V dopise z datum ji napsal, že pokud by se vzdala práva doživotního užívání, tak jí peníze na po na pohřeb vrátí.

36. Z rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne datum č.j. 5 C 263 /2019– 181 jsou zjistil, že žaloba jméno FO proti žalobci byla zamítnuta. Rozhodné skutečnosti, tvrzené v žalobě, nebyly prokázány.

37. Z rozsudku Krajského soudu v Brně - pobočka ve adresa ze dne datum č.j. spisová značka soud zjistil, že výše uvedený rozsudek Okresního soudu v Kroměříži byl potvrzen.

38. Je to z notářského zápisu sepsaného notářkou tituly před jménem jméno FO ze dne datum soud zjistil, že jméno FO prohlásila před notářkou závěť a listinu o vydědění. Obsahem listiny je, že za dědičku veškerého majetku povolala svou dceru Jméno žalované. Současně touto listinou vydědila svého syna Jméno žalobce z následujících důvodů: syn o ní neprojevuje opravdový zájem, jaký by projevovat měl, opakovaně neposkytuje potřebnou pomoc v nouzi. V roce 1980 darovala synovi polovinu domu, kde si vyhradila věcné břemeno doživotního bydlení a užívání domu. Soužití bylo bez větších problémů, avšak vztahy se začaly zhoršovat, jakmile se začalo zhoršovat její zdravotní stav. V době hospitalizace v nemocnici na ni syn tlačil, aby šla do domova důchodců a domů se již nevrátila. Přestal ji navštěvovat, ani netelefonoval, přestal se o ni i její zdravotní stav zcela zajímat. Trápili ji psychický nátlak od syna. Dohodla se s dcerou, že se přestěhuje k ní. Při stěhování zjistila, že jí z jejího pokoje někdo odcizil veškeré úspory ve výši částka. adresa od pokoje měl pouze syn. Proto podala trestní oznámení a probíhá soudní řízení o vrácení nemovitosti, kterou synovi darovala. Dál ji zasáhlo že syn nebo jeho manželka zfalšovali její podpis na žádosti o umístění do domova důchodců, kterou jejím jménem podali.

39. Z dopisu ze dne datum soud zjistil, že jméno FO napsala vlastní rukou dopis v rozsahu 1 a půl stránky žalobci. V něm reaguje na dopis žalobce z 22 9. s tím, že píše vlastní rukou, zatímco syn se nedokázal ani podepsat. Vyjadřuje se zde ke službám, které jí v roce 2018–2019 poskytovali. Hodnotí možnosti, že jinde to jde bez problémů. Dál se vyjadřuje k tomu, že měla doma peníze, o kterých bohužel řekla Anonymizováno, která to žalobci vyzvonila. Peníze si ještě v neděli kontrolovala a v pondělí, že ji dali do nemocnice. Dále se vyjadřuje o informování o výletu do Anglie tak, že jí řekli, aby si to zařídila sama. Uvádí, že syn říká v dopisu samé nesmysly, ona ale že není tak hloupá, jak si syn myslí. Že píše o policii a vyšetřování, ale Anonymizováno nabízí řešení. Vyjadřuje se k vrácení peněz na pohřeb. Uvádí, že si s ní syn nemůže dělat co chce, protože není tak blbá. Uvádí, že jí také nevěřili, jaké má bolesti, ale teď se má dobře spí a nezůstává bez prášků.

40. Z dopisu psaného vlastní rukou jméno FO z datum soud zjistil, že pisatelka v rozsahu celé jedné strany reaguje na dopis, který žalobce poslal Anonymizováno 22.11. Pisatelka sděluje, že s žalobcem nesouhlasí ani v jednom bodě, že to není z jeho hlavy, že má určitě nějakého rádce. Sama uvádí, aby s manželkou z ní nedělal dementní a neschopnou osobu, že není nikým manipulovaná. Sděluje, že je v klidu a v pohodě. Obviňuje žalobce, že všechno zlo vzniklo z jeho popudu a chce, aby všechno vyřešil. Dokud to nevyřeší, aby ji on ani jeho rodina nekontaktovali telefonicky. Nechce se stěhovat z adresa, v nemocnici se rozhodla svobodně. Sám si má odpovědět na otázku, proč chtěla takovou změnu.

41. Z dopisu datovaného dne 22.9. bez podpisu soud zjistil, že je určen „mámě“. Podle obsahu je pisatelem žalobce. V dopise se vyjadřuje tak, že si nikdy nemyslel, že jejich vztah bude takový, jaký je teď. Vyjadřuje domněnku, že k rozhodnutí matky opustit rodný dům vedlo chování sestry Anonymizováno a jejího manžela Anonymizováno. Jejich chování že ho znervózňuje. právnická osoba bodech sděluje své matce, že pokud bydlela u nich, tak se o ni snažili starat v rámci svých možností. Sestra s manželem, když přijeli ji stěhovat, tak hledali peníze, nic jiného je nezajímalo, nezajímal je zdravotní stav matky, že potřebuje klid, když přijela z nemocnice. Že matka dovolila Anonymizováno a Anonymizováno, aby ho tahali na policii, protože se údajně ztratily peníze. V dědině udělala ostudu jemu, ale také sobě. Další její návštěva že byla za účasti policie, že Anonymizováno si to vynutil. Žalobce si přitom nepřeje, aby Anonymizováno a Anonymizováno do jeho domu přišli. Vzhledem k tomu, že se z domu vystěhovala, musí matka žalobce požádat, aby jí přístup umožnil. Pokud se bude do domu chtít jít podívat, má mu zavolat a domluví se spolu. Dále sděluje, že má její peníze na pohřeb a ten to také z těchto peněz zaplatí. Nemá jistotu, zda se matka do Anonymizováno nevrátí a kde bude chtít být pochovaná. Pokud by se vzdala svého práva doživotního užívání prostor v jeho domě, tak jí předá peníze na pohřeb neprodleně.

42. Ze spisu právnická osoba číslo jednací KRPM- 105856–28/ ČJ 2022-140871 soud zjistil že žalobce podal písemné oznámení na žalovanou a jejího manžela kvůli neoprávněnému převzetí důchodu ve výši částka za svou matku. Písemné podání na policii dále obsahovalo obvinění z duševního násilí konaného na vlastní matce, psychický nátlak na stěhování, psychický nátlak na podání žaloby, psychický nátlak na sepsání závěti a listiny o vydědění, psychický nátlak na sepsání darovací smlouvy na náhrobek, působení duševního násilí konaného na vlastním strýci, působení duševního násilí konaného na jeho osobě. Z vyrozumění o výsledku šetření z datum soud zjistil, že trestní oznámení bylo založeno, neboť po prošetření bylo policejní orgán neshledal, že by došlo k protiprávnímu jednání ze strany Jméno žalované či jméno FO.

43. Pokud žalobce opíral svůj nárok o rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, konstatuje soud, že uvedené rozhodnutí nelze na zjištěný skutkový stav aplikovat. V citovaném rozhodnutí šlo o situaci, kdy manželka zemřelého učinila pohřeb i rozptyl popela zcela soukromým, tajným, znemožnila dětem zemřelého z prvního manželství zcela a fakticky účast na pohřbu. Odmítla možnost dětí podílet se na organizaci a uspořádání pohřbu, i když se o toto zajímali a aktivně v tomto směru vystupovali. Mezi zemřelým a jeho dětmi z prvního manželství byly přitom velmi silné citové vazby a v době úmrtí byl zemřelý v jejich péči. Zásadní rozdíl spočívá v tom, že právě v důsledku aktivního jednání žalované došlo zcela k znemožnění toho, aby děti zemřelého mohly realizovat své právo na pietu. V posuzované věci šlo o zneužití práva (m§ 8 o.z.) podle § 114 o.z. (rozhodnutí manžela o pohřbu).

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý z třinácti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně třinácti paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobce povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.