OSPR 8 C 227/2024-49

Soud:
Okresní soud v Přerově
Spisová značka:
8 C 227/2024-49
Datum rozhodnutí:
10. 2. 2025
ECLI:
ECLI:CZ:OSPR:2025:8.C.227.2024.1
Jazyk textu:
cs

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta se sídlem Adresa advokáta ⟪LB:lb_002⟫ spisová značka ⟪LB:lb_003⟫ proti ⟪LB:lb_004⟫ žalované: Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované B ⟪LB:lb_005⟫ o zaplacení 14 606 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá zaplacení a) částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 11,75 %, úroku ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, b) částky částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do zaplacení ve výši 8,50 %, úroku ve výši 8,50 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby jí žalovaná zaplatila částku částka s příslušenstvím, kdy uplatnila nárok 1) částka s tím, že žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČ: IČO (dále také „poskytovatel úvěru“), smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne datum (dále jen "Smlouva") a na jejím základě poskytl původní věřitel žalované peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázal vrátit s částkou ve výši částka (příslušenství pohledávky), formou 52 týdenních splátek ve výši částka. Smluvní úroková sazba byla sjednána ve výši 28,02 % ročně. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas. Jistina činí částka, dlužný poplatek částka, kapitalizovaný úrok částka a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení částka a to ke dni datum. Nárok 2) ve výši částka žalobkyně uplatnila s tvrzením, že s žalovanou uzavřela dne datum společnost právnická osoba smlouvu o spotřebitelském úvěru na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala vrátit tuto částku s částkou částka v 52 týdenních splátkách ve výši částka. Úrok byl sjednán ve výši 18,84 % ročně. Ke dni datum činila dlužná jistina částku částka, dlužný poplatek částka, kapitalizované úroky částku částka a kapitalizované zákonné úroky z prodlení částka. Obě pohledávky byly postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. právnická osoba posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdce s odbornou péčí prověřoval pravdivost tvrzení žalované ohledně příjmů a výdajů za účelem ověření úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím finančních prostředků, resp. spotřebitelského úvěru. K uvedenému předložila pouze dokument nazvaný Zákaznická karta, kde jsou uvedeny údaje o zaměstnání, příjmech a výdajích žalované. Žalobce ani jeho předchůdce nemá k dispozici kopie dokladů žalované. Pravdivost údajů v označeném dokumentu uvedených žalovaná stvrdila svým vlastnoručním podpisem. Tímto podle žalobkyně poskytovatel posoudil úvěruschopnost žalované.

3. Usnesením ze dne datum bylo podle § 96 odst. 1,2 a 3 o.s.ř. řízení v rozsahu zpětvzetí zastaveno co do zaplacení kapitalizovaného úroku od datum do datum ve výši částka a co do zaplacení úroků ve výši 16,27 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (ze smlouvy č. hodnota – žalovaný nárok č. hodnota), a dále v části co do zaplacení - kapitalizovaného úroku od datum do datum ve výši částka a co do zaplacení úroků ve výši 10,34 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (ze smlouvy č. hodnota – žalovaný nárok č. hodnota).

4. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k jednání soudu se nedostavila. Soud proto projednal a rozhodl věc v její nepřítomnosti (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“).

5. Soud má za prokázáno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy, že žalobkyně nabyla postoupením obě pohledávky za žalovanou. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností právnická osoba, jejím přípisem ze dne datum, odeslaným poštou dne datum.

6. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota“ datované dne datum soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka právnická osoba žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala splatit společně s poplatkem ve výši částka (součet úroku ve výši částka, částky za zpracování spotřebitelského úvěru částka a částkou komfortního a flexibilního splácení částka), celkem částka v 52 měsíčních splátkách ve výši částka, úroková sazba činila 69 %, RPSN činila 131,67 %.

7. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla, že důvodem půjčky je vybavení domácnosti, je vdaná, počet vyživovaných osob 3, jako druh bydlení uvedla nájem, zdroj příjmů uvedla právnická osoba, adresa, pracuje jako dělnice, příjem uveden částka měsíčně, ostatní příjem žadatele není uveden, další čisté příjmy domácnosti uvedeny částka (bez označení od koho a kdo tento příjem pobírá, výše příjmu není nijak ověřena). Zaškrtnuto bylo, že ověřili pracovní smlouvu a 2 výplatní pásky za 6,7/2020, jiné listiny nebyly ověřeny. Zápůjčka u jiné společnosti uvedeno ne. Mezi výdaji: externí splátky nebylo uvedeno, interní splátky nebylo uvedeno, odhadované měsíční výdaje žadatele částka.

8. Z listiny nadepsané jako „smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota“ datované dne datum soud zjistil, že na základě písemné dohody poskytla původní věřitelka právnická osoba žalované v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala splatit původní věřitelce společně s poplatkem ve výši částka (součet úroku ve výši částka, částky za zpracování spotřebitelského úvěru částka a částkou komfortního a flexibilního splácení částka) a doplňkovým pojištěním částka, celkem částka v 52 týdenních splátkách po částka, úroková sazba činila 88 %, RPSN činila 192,55 %.

9. Ze zákaznické karty- žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne datum soud zjistil, že žalovaná uvedla, že důvodem půjčky je vybavení domácnosti, je vdaná, počet vyživovaných osob 2, jako druh bydlení uvedla nájem, zdroj příjmů uvedla právnická osoba, adresa, pracuje jako dělnice, příjem uveden částka měsíčně, ostatní příjem žadatele není uveden, další čisté příjmy domácnosti uvedeno částka, ověřeno dle výpisu z bankovního účtu 12/2020, 1/2021. Zaškrtnuto, že ověřili pracovní smlouvu a výpisy z účtu, jiné listiny nebyly ověřeny. Zápůjčka u jiné společnosti uvedeno ne. Mezi výdaji: externí splátky nebyly uvedeny, interní splátky nebyly uvedeny, ačkoli žalovaná měla splácet u žalobkyně částka měsíčně podle předchozí smlouvy, odhadované měsíční výdaje žadatele částka. Výdaje na bydlení (nájem/inkaso, energie) nebyly ani v jednom případě vůbec uvedeny, zohledněny a nebyly nijak ověřeny, stejně tak nebyly zohledněny ani další osobní výdaje (jídlo, telefon, léky, doprava, oblečení). Žalobkyně na výzvu soudu k prokázání, že poskytovatel splnil povinnosti podle zákona o spotřebitelském úvěru žádné listiny, kterými poskytovatel údajně ověřil schopnost žalovaného úvěr splácet, nepředložila.

10. Z tabulky umoření, z níž vyplývá přehled plateb k oběma smlouvám soud zjistil, že žalovaná uhradila na smlouvu ze dne datum částku částka a na smlouvu ze dne datum částku částka. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti.

11. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy ze dne datum v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, přičemž dosud uhradila částku částka. Na základě smlouvy ze dne datum obdržela v hotovosti peněžní prostředky ve výši částka, přičemž dosud uhradila částku částka. Soud naopak nemá za prokázané, zda právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením každé smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelské úvěry splácet.

12. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byly předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnut ve dvou případech spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, tedy do datum (také jen ZosÚ).

13. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

19. Soud se zabýval tím, zda původní věřitelka poskytla žalované v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.) úvěr v souladu s požadavkem na řádné zkoumání úvěruschopnosti vyjádřeným v ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.

20. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností dospěla k závěru, že u žalovaného nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. Žalobkyně na výzvu soudu podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., k prokázání zkoumání úvěruschopnosti předložila pouze zákaznické karty, z níž vyplývá, že žalovaná v době poskytnutí úvěrů měl být zaměstnaná s příjmem částka měsíčně Výše tvrzeného příjmu v řízení nebyla prokázána. Další příjmy domácnosti (nikoli žadatele) jednak nebyly vůbec ověřeny, navíc nemohou zvyšovat měsíční příjem žadatele o úvěr. Jiný člen domácnosti s poskytovatelem nebyl ve smluvním vztahu a neměl tak povinnost se na úhradě úvěru podílet. Odhadované měsíční výdaje žadatele částka měsíčně případně částka (smlouva z datum) jsou zcela zjevně podhodnocené a neobjektivizované, náklady na bydlení nebyly v kartě zákazníka uvedeny ani zohledněny. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalované v registru SOLUS ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI), či evidenci exekucí. Uvedená tvrzení o poměrech žalované zejména jejích příjmech nebyla nijak doložena a navíc by sama o sobě k řádnému prověření úvěruschopnosti nepostačovala s ohledem na naprostou absenci zkoumání jeho pravidelné výdajové stránky. Při uzavírání druhé smlouvy nebylo zohledněno, že žalovaná již splácí jeden úvěr částka měsíčně. Z uvedených zjištění vyplývá, že žadatelka s minimálním příjmem a 3 vyživovacími povinnostmi nemohla být schopna splácet po dobu 52 týdnů (1 rok) splátky částka měsíčně. Žalobkyně tvrdila, že poskytovatel úvěru žalovaným sdělené informace ověřila oproti dokladům avšak žádné doklady o příjmu a výdajích žalované na výzvu soudu nepředložila. Podle ustanovení § 78 ZoSÚ má přitom poskytovatel úvěru povinnost uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

21. V dané věci soud uzavřel, že předchůdce žalobkyně nesplnil svou povinnost stanovenou zákonem a posouzení úvěruschopnosti podle ZosÚ ani v jednom případě řádně neprovedl. Posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, s cílem vykázat takové příjmy (nijak neověřené) a výdaje, které měly nasvědčovat tomu, že žalovaná bude schopna úvěr splácet. Spotřebitelský úvěr má být poskytnut jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že zde „nejsou důvodné pochybnosti“ o schopnosti spotřebitele splácet sjednané splátky. Tím poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit (též) práva a zájmy spotřebitele. To nepochybně předchůdkyně žalobkyně nesplnila, čemuž odpovídá i výsledek, kdy žalovaná úvěr řádně nesplácela.

22. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel (žalovaná) musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. V tomto směru soud rovněž odkazuje na jednoznačné závěry rozsudku Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C -679/18, na rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v Olomouci ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

23. Z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení. Podle speciálního ustanovení § 87 ZosÚ je však žalovaná povinna vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož předchůdkyně žalobkyně pokud jde o nárok 2) poskytla žalovanému částku ve výši částka a žalovaná na tuto jistinu zaplatila částka, vrátila celou zaplacenou jistinu. Pokud jde o nárok 1) poskytla žalované částku ve výši částka a žalovaná na tuto jistinu zaplatila částka, tedy také vrátila celou zaplacenou jistinu. Žalobkyně má právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. Vzhledem k tomu, že jistina byla žalovanou vrácena, soud žalobu z důvodu absolutní neplatnosti obou smluv, v celém rozsahu zamítl (výrok I.).

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšné žalované podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

OSPR 8 C 227/2024-49