OSPR 8 C 134/2026-29

ROZSUDEK ⟪LB:lb_001⟫ JMÉNEM REPUBLIKY ⟪LB:lb_002⟫ Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci ⟪LB:lb_003⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně se sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky se sídlem Adresa advokátky, sp. zn. 15024460 ⟪LB:lb_004⟫ proti ⟪LB:lb_005⟫ žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného ⟪LB:lb_006⟫ o částka s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do datum, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala, aby soud žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku částka (částka jistinu, poplatek za vyplacení úvěru částka, smluvní úrok částka, poplatek za službu „Presto“ částka a poplatek částka za službu „Informační SMS servis“, smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z jistiny za období od datum do datum, vyčíslená na částku částka) s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela distančním způsobem na adrese www.flexifin.cz smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru (dále jen „smlouva“), elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se měl žalovaný přihlásit a poté návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru odsouhlasit kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Na základě smlouvy poskytla žalovanému úvěr až do výše částka s možností postupného čerpání, který se žalovaný zavázal splácet denně od datum, konec kreditového rámce měl nastat datum. Posouzení úvěruschopnosti žalobkyně provedla podle interní metodiky schválené ČNB. Žalovanému byl na jeho bankovní účet vyplacen úvěr celkem částka, v důsledku prodlení žalovaného s úhradou pravidelných denních splátek měl být úvěr vypovězen ke dni datum. Žalovaný dluží částka a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od za období od datum do datum, vyčíslenou na částku částka. Úvěr nebyl žalovaným do dnešního dne uhrazen. Předžalobní upomínka byla právním zástupcem žalobkyně žalovanému odeslána.

2. Soud v dané věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalobkyně a žalovaného (§ 101 odst. 3 o. s. ř.) za situace, kdy se zástupce žalobkyně z nařízeného jednání omluvila. Žalovanému bylo doručeno předvolání k jednání s žalovanou na adresu trvalého pobytu řádně a včas.

3. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Z elektronického dokumentu označeného „ Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru „flexi půjčka“ č. hodnota“ soud zjistil, že společnost Jméno žalobkyně. (věřitel) a žalovaný (dlužník) měli uzavřít distančním způsobem smlouvu dne datum. Obsahem smlouvy je závazek věřitele poskytnout žalovanému jednak spotřebitelský revolvingový úvěr v maximální výši částka („Schválený Kreditní rámec“) jako spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání. Roční procentní sazba nákladů při čerpání celého Kreditního rámce (RPSN): 1494,31 %, úroková sazba (pevná – denní úrok): 1,99 %, Datum splatnosti úvěru datum. Na poslední straně, v místě pro podpis žalobkyně, je dokument vlastnoručně podepsán neznámou osobou, zatímco na místě pro podpis dlužníka (žalovaného) je strojově čitelným písmem uvedeno „Já, Jméno žalovaného, rodné číslo............potvrzuji, že jsem Smlouvu přečetl/a a s jejím obsahem souhlasím.“ Takový údaj ovšem sám o sobě (bez podpory dalších tvrzených skutečností a důkazů) neprokazuje skutkovou verzi žalobkyně ohledně způsobu akceptace obsahu dokumentu žalovanou, a soud tudíž nemá za prokázané, že právě žalovaný se přihlásil do klientského profilu na webové adrese žalobkyně, kde následně distančním způsobem odsouhlasil znění (obsah) předmětného elektronického dokumentu.

4. Zprávou banky AirBank a.s. má soud za prokázáno, že účet č. č. účtu je veden na žalovaného jako majitele, disponenta neevidují a na tento účet byla v pěti platbách dne od datum připsána částka ve výši částka pod VS var. symbol.

5. Z listiny vyhotovené žalobkyní nazvané Autorizace ověření totožnosti nemá soud za prokázáno, že prostřednictvím přímého náhledu na bankovní účet č. účtu měla být dne datum ověřena totožnost a identifikaci žalovaného při uzavírání konkrétní úvěrové smlouvy.

6. Z listiny nazvané BankID výpis v anglickém jazyce vyplývá, jméno a adresa žalovaného, jeho datum narození, telefonní číslo, e-mailová adresa. Z listiny nevyplývá, k jakému účelu ani kdy byl pořízen a k jakému jednání se vztahuje.

7. Předžalobní výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván, aby žalobkyni uhradil dlužnou částku s příslušenstvím do tří dnů, v opačné, případě byl upozorněn na předání věci po ukončení soudního řízení exekutorovi. Výzva byla žalovanému odeslána poštou dne datum, jak vyplývá z potvrzení o podání zásilky.

8. Skutková zjištění učiněná z ostatních provedených listinných důkazů, resp. další skutková zjištění učiněná ze shora uvedených listinných důkazů považoval soud za nadbytečná,

9. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně ve dnech datum až datum na svůj bankovní účet finanční částku ve výši částka, kterou dosud nevrátil. Soud naopak nemá za prokázané, že by žalovaný podepsal či jinak vyjádřil svoji vůli požívat práv a být vázán povinnostmi obsaženými v elektronickém dokumentu označeném jako smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru (viz hodnocení důkazu v odst. právnická osoba ohledem na tento závěr se soud dále nezabýval tím, zda žalobkyně zda před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného a zda z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.

10. Soud nárok žalobkyně posoudil podle následujících ustanovení. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 561 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tím je zákon č. 297/2016 Sb., který v § 7 stanoví, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1.

12. Podle § 562 odst. 1 o.z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.

13. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům. V daném případě smlouva o spotřebitelském úvěru měla být dle tvrzení žalobkyně uzavřena v elektronické podobě prostřednictvím klientského profilu na internetové stránce. Z provedených důkazů však nevyplývá, že to byl právě žalovaný, který o úvěr žalobkyni prostřednictvím prostředků komunikace na dálku požádal, odsouhlasil podmínky smlouvy a její obsah. Z tvrzení ani z provedených důkazů nevyplývá, že by žalovaný přijal návrh smlouvy kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“ a tím vyslovil souhlas s obsahem smlouvy, podmínkami. Z provedených důkazů nelze zjistit, jakým postupem žalobkyně ověřila totožnost osoby, která kliká na webové rozhraní a žádá o úvěr a uzavírá smlouvu na internetové stránce. Ověření identity prostřednictvím služby Kontomatik žalobkyně neprokázala, neboť k důkazu předložila výpis BankID bez potvrzení původu a bez srozumitelné vazby na konkrétní úkon žalovaného. Z uvedeného nelze zjistit k jakému bankovnímu účtu byl pořízen, k jakému účelu, zejména kdy byl pořízen ani kdo jej v úvěrovém procesu použil. Navíc ověření identity nelze zaměňovat s prokázáním projevu vůle uzavřít konkrétní smlouvu.

16. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaný komunikoval s věřitelem prostřednictvím webu, provedl jednotlivé kroky v online rozhraní, byl seznámen s konkrétním textem smlouvy, obchodních podmínek a sazebníku, projevil vůli být smlouvou vázán, ani že byl identifikován přes Kontomatik při uzavírání právě této smlouvy. Takovou komunikaci, resp. takové právní jednání žalovaného (a ani jeho obsah) pak není dle názoru soudu schopna prokázat znalost osobních údajů žalovaného. Předložené důkazy dokládají pouze úkony ze strany žalobkyně, nikoli ze strany žalovaného. Soud nijak nezpochybňuje používání rozličných forem elektronické (distanční) kontraktace, nicméně užije-li žalobkyně takový způsob uzavření smlouvy, musí si být rovněž vědoma procesních břemen, jež jsou s tímto typem uzavírání smluv spojena.

17. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, svou neúčastí při jednání nebylo možné jí poskytnout poučení k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Soud není oprávněn ani povinen sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání či poskytovat dodatečnou lhůtu k splnění těchto procesních povinností (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 2848/10).

18. Prokázáno tak bylo pouze to, že žalobkyně žalovanému zaslala na jeho účet částku částka, kterou žalovaný dosud nevrátil. Soud v této části proto posoudil nárok žalobkyně jako nárok z bezdůvodného obohacení, které je tak žalovaný povinen žalobkyni vydat. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, bez právního důvodu je bezdůvodným obohacením ve smyslu § 2991 a násl. o.z., které jsou si smluvní strany povinny vzájemně vydat. Pokud tedy žalobkyně poskytla žalovanému částku částka, je žalovaný povinen takové plnění vrátit. Splatnost bezdůvodného obohacení není zákonnou úpravou stanovena, nastává proto podle § 1958 o. z. na výzvu věřitele, není-li dojednáno jinak.

19. Žalobkyni v souladu s ustanovením § 1958 odst. 1 a § 1970 o. z. ve spojení s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. náleží i právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k vrácení částky výzvou ze dne datum, odeslanou dne datum, která byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tedy datum, (§ 573 o.z.). Lhůta k plnění ve výzvě (3 dny) uplynula datum, od datum je žalovaný v prodlení. Žalobkyně neprokázala, že k prodlení žalovaného došlo před tímto datem, neboť netvrdila, že by žalovaného vyzvala k úhradě dříve než předžalobní výzvou. Nárok na úrok z prodlení pak soud posoudil podle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně.

20. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně byla převážně neúspěšná a žalovanému podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.