OSPU 15 C 99/2026-29

Okresní soud v Pardubicích rozhodl předsedou senátu Mgr. Pavlem Turečkem jako samosoudcem ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobce: Jméno žalobce A., IČO IČO žalobce A ⟪LB:lb_002⟫ sídlem Adresa žalobce A ⟪LB:lb_003⟫ zastoupený Jméno žalobce B, advokátkou ⟪LB:lb_004⟫ sídlem Anonymizováno ⟪LB:lb_005⟫ proti ⟪LB:lb_006⟫ žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované ⟪LB:lb_007⟫ bytem Adresa žalované ⟪LB:lb_008⟫ o 10 771 Kč s příslušenstvím

I. Žalobci se ukládá, aby doplatil do 15 dnů od právní moci tohoto výroku České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích číslo 3703-625561/0710 pod variabilním symbolem 1511009926 soudní poplatek v částce 200 Kč.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku částku 6 500 Kč.

III. Žaloba se zamítá, pokud se žalobce domáhal zaplacení částky 3 647 Kč a úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 147 Kč za dobu od 26. 9. 2024 do zaplacení.

IV. Žalovaná je povinna do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku nahradit žalobci k rukám Jméno žalobce B, advokátky, jako zástupkyně žalobce, náklady řízení v částce 136 Kč.

1 Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částky 10 147 Kč jakožto dlužné jistiny a zákonného úroku z prodlení z této částky. Tvrdil, že právní předchůdce žalobce, společnost Anonymizováno, uzavřel dne 27. 9. 2023 se žalovanou smlouvu o úvěru, na jejímž základě a dodatku k ní poskytl žalované úvěr ve výši 9 500 Kč. Splatnost úvěru byla sjednána na den 27. 10. 2023 a dodatkem ke smlouvě prodloužena do dne 5. 11. 2023. Žalovaná se dále zavázala uhradit poplatek za sjednání úvěru a smluvní úrok. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, zaplatila toliko 3 000 Kč. Pokud jde o posouzení schopnosti žalované úvěr splácet, žalobce uvedl, že právní předchůdce žalobce prověřoval úvěruschopnost žalované postupem popsaným ve smlouvě a obchodních podmínkách. Žalovaná byla za tímto účelem lustrována v dostupných registrech, přičemž nebyly zjištěny skutečnosti svědčící o její neschopnosti úvěr splatit. Na základě uvedeného neměl právní předchůdce žalobce důvodné pochybnosti o platební schopnosti žalované

2 Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.

3 Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), neboť žalobce se z jednání omluvil a žalovaná se k jednání nedostavila bez omluvy, ač byla řádně předvolána.

4 Žalobce sice tvrdil, že úvěrující prověřil schopnost žalované úvěr splácet způsobem uvedeným výše, nicméně žádná z listin předložených žalobcem toto neprokazuje. Proto soud nařídil jednání, při kterém hodlal žalobce v tomto směru poučit dle § 118a o. s. ř. Žalobce se neúčastí na jednání, byť omluvenou, možnosti být poučen neúčastí na jednání zbavil (viz rozsudek Nejvyššího soudu z 23. 5. 2012, sp. zn. 32 Cdo 2528/2010).

5 Ze smlouvy o úvěru uzavřené dne 26. 8. 2024 mezi původním věřitelem právnická osoba. a žalovanou soud zjistil, že věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 9 500 Kč, který se žalovaná zavázala splatit nejpozději dne 25. 9. 2024. Dodatkem ke smlouvě o úvěru byla splatnost úvěru prodloužena do dne 30. 9. 2024.

6 Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7 Podle § 3 odst. 1 písm. c) zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), se pro účely tohoto zákona posouzením úvěruschopnosti spotřebitele rozumí posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.

8 Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, je spotřebitel povinen poskytnuté informace poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

9 Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10 Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11 Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12 Soud se při posuzování platnosti úvěrové smlouvy zabýval vedle podstatných zákonných náležitostí smlouvy o úvěru též tím, zda poskytovatel s odbornou péčí posoudil ve smyslu § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované jako spotřebitele tento úvěr splácet a zda výsledky takového posouzení v době uzavření smlouvy vylučovaly důvodné pochybnosti o její schopnosti úvěr řádně splácet.

13 Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele musí odpovídat požadavku odborné péče. Poskytovatel úvěru sice vychází z informací poskytnutých spotřebitelem, nemůže se však spoléhat pouze na jeho ničím neověřená tvrzení či na tvrzení neúplná. Je naopak povinen sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění a ověření skutečností rozhodných pro závěr, zda bude spotřebitel schopen poskytnutý úvěr v budoucnu splácet. Nestačí tedy toliko formální zaznamenání údajů sdělených spotřebitelem, aniž by byly doloženy či jinak ověřeny.

14 Samotné zjištění, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti nepostupoval řádně, však bez dalšího nevede k závěru o neplatnosti smlouvy. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023, dovodil, že smlouvu o spotřebitelském úvěru nelze považovat za neplatnou jen proto, že nebyla řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele; musí totiž být postaveno najisto, že spotřebitel nebyl schopen úvěr splácet, resp. že mu úvěr neměl být poskytnut. Na tento závěr následně navázal i Nejvyšší soud v usneseních ze dne 25. 9. 2024, sp. zn. 33 Cdo 2105/2024, a ze dne 24. 6. 2025, sp. zn. 33 Cdo 1586/2024, a nově též v rozsudku ze dne 28. 1. 2026, sp. zn. 33 Cdo 1056/2025.

15 V projednávané věci soud dospěl k závěru, že poskytovatel povinnosti zkoumat schopnost žalované úvěr splácet nedostál, neboť neověřil všechny informace potřebné pro zhodnocení situace žalované jako spotřebitele úvěr splácet. Nejde jen o formální pochybení při procesu prověřování úvěruschopnosti, nýbrž o situaci, kdy by při řádném a odborně pečlivém posouzení musely důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet vyjít najevo. Ze žádné z listin ve spise neplyne, že by žalovaná příjem dokládala; ostatně není ani uveden její zaměstnavatel či to, zda jde o příjem ze živnosti apod. Navíc žalovaná nesplatila naprosto ničeho.

16 Soud proto uzavírá, že poskytovatel poskytl žalované spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť úvěr poskytl za situace, kdy zde musely být důvodné pochybnosti o schopnosti žalované tento úvěr splácet. Smlouva o úvěru je proto neplatná podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve spojení s § 588 o. z.; k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu.

17 Podle neplatné smlouvy jsou účastníci povinni si vrátit vzájemně poskytnutá plnění (§ 2993 občanského zákoníku); na ostatní sjednaná plnění nemá věřitel z neplatné smlouvy nárok. Při vypořádání bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy o úvěru je však třeba přihlédnout i k rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, v němž Nejvyšší soud uzavřel, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení upravujícím soukromoprávní sankci v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy nelze v tuto chvíli úrok z prodlení přiznat.

18 Žalované byla podle neplatné smlouvy poskytnuta částka 9 500 Kč a z této částky zaplatila (vrátila) toliko 3 000 Kč, je tedy povinna poskytnuté a doposud nevrácené plnění vrátit.

19 Lhůta k plnění byla s ohledem na pasivitu žalované v řízení, a tedy nemožnost zkoumat její majetkové a osobní poměry, stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako třídenní. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná dostat do prodlení se zaplacením dluhu.

20 Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl.

21 V souladu s položkou 2 sazebníku soudních poplatků (příloha zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích) soud doměřil žalobci soudní poplatek ve výši 298 Kč, neboť ve věci nebyl vydán elektronický platební rozkaz.

22 O nákladech řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu. Účelně vynaložené náklady jsou u převážně úspěšného žalobce představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč (výše po doměření). Dále odměnou advokáta dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „vyhláška“) v rozsahu 3 úkonů po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění nikoli jednoduchá). Žalobci náleží i paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky za výše uvedené úkony v celkové výši 300 Kč (3× 100 Kč). Vzhledem k úspěchu žalobce ve výši 57,83 % má tento účastník právo na poměrnou část nákladů odpovídající jeho čistému úspěchu 15,66 % (odečtení míry neúspěchu od úspěchu), tedy na částku 360,18 Kč. Při stanovování míry úspěchu přihlížel soud s ohledem na výše uvedené skutečnosti vztahující se k posouzení samotného nároku i k příslušenství – viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08 ze dne 30. 8. 2010 a nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3070/14 ze dne 17. 1. 2017.

Odvolání proti tomuto rozsudku lze podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení u soudu, proti jehož rozhodnutí směřuje (tj. u Okresního soudu v Pardubicích), a to písemně ve dvojím vyhotovení (pakliže není odvolání podáno prostřednictvím systému datových schránek či se zaručeným elektronickým podpisem).

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

Pokud nebude peněžité plnění (soudní poplatek) uhrazeno do 30 dnů po marném uplynutí lhůty jeho splatnosti, předá soud pohledávku k vymáhání místně příslušnému celnímu úřadu.