OSPY 46 C 230/2023
- Soud:
- Okresní soud Praha-východ
- Spisová značka:
- 46 C 230/2023
- Datum rozhodnutí:
- 5. 12. 2023
- ECLI:
- ECLI:CZ:OSPY:2023:46.C.230.2023.1
- Jazyk textu:
- cs
Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení ⟪LB:lb_002⟫ sídlem adresa ⟪LB:lb_003⟫ a ⟪LB:lb_004⟫ manžela: osobní údaje manžela ⟪LB:lb_005⟫ o rozvod manželství
I. Manželství příjmení celé jméno manželky, rozené příjmení, a celé jméno manžela, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Manželka se domáhala rozvodu manželství, které bylo uzavřeno dne datum, s odůvodněním, že v důsledku hlubokého a vzájemného citového odcizení mezi manželi je manželství účastníků hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a manželství je v současné době pouze formálním svazkem, který neplní svoji funkci. Již před dlouhou dobou se manžel z místa poslední společné domácnosti odstěhoval a manželé jsou v kontaktu velmi sporadicky prostřednictvím občasných telefonátů z důvodu společných dětí, které se z manželství narodily. Dne datum se manželům narodil syn jméno a dne datum dcera jméno, o jejichž úpravě poměrů po dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací.
2. Manžel se ve svém vyjádření k návrhu na rozvod manželství připojil a důvody rozvratu manželství v něm uvedené prohlásil za pravdivé.
3. Manželka je státním příslušníkem Slovenské republiky s pobytem na území České republiky, proto se soud zprvu zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českých soudů a otázkou rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem na § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, (dále jen„ z.m.p.s.“), úpravu obsaženou jednak ve Smlouvě mezi Českou republikou a Slovenskou republikou o právní pomoci poskytované justičními orgány a o úpravě některých právních vztahů v občanských a trestních věcech vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 209/1993, jednak v z.m.p.s. a dospěl k závěru, že podle čl. I Závěrečného protokolu citované mezinárodní smlouvy je dána pravomoc a příslušnost k rozhodnutí věci a podle § 49 a § 50 z.m.p.s. je rozhodným právem právní řád České republiky.
4. Z oddacího listu vydaného stát. instituce dne datum bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum.
5. Z rozsudku název soudu ze dne datum rozhodnutí č. j. číslo jednací bylo zjištěno, že děti manželů, a sice nezletilý jméno, datum narození, a nezletilá jméno, datum narození, byli pro dobu po rozvodu manželství rodičů svěřeni do péče matky a otec se zavázal přispívat na jejich výživu. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.
6. Z výslechu manželky bylo zjištěno, že manželství účastníků nefunguje už čtyři či pět let, co spolu manželé nežijí, a manželka si nedokáže představit jakékoliv obnovení manželského soužití. Jisté problémy v manželství začala pociťovat již po narození syna, které se dále prohlubovaly po narození dcery. V současné době je manžel pro manželku prakticky cizím člověkem, ke kterému ztratila důvěru z důvodu zatajování věcí z jeho strany, z důvodu jeho zadlužování a nepodílení se téměř na ničem. Občasný kontakt mezi manželi je omezen pouze na téma společných dětí.
7. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutková zjištění: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum. Z jejich vztahu se narodily dvě děti, a sice nezletilý jméno, který se narodil dne datum, a nezletilá jméno, která se narodila datum. Oba nezletilí jsou pro dobu pro rozvodu manželství svěřeni do péče manželky a manžel se zavázal měsíčně přispívat na jejich výživu. Manželé spolu více než čtyři roky nesdílejí společnou domácnosti a jejich (telefonický) kontakt probíhá velmi sporadicky a je omezen pouze na téma společných dětí.
8. Po právní stránce soud věc hodnotil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), kdy podle § 755 odst. 1 o.z. může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
9. Podle § 755 odst. 2 o.z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.
10. Podle § 755 odst. 3 o.z. mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.
11. Podle § 756 o.z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
12. Podle § 758 o.z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.
13. Věc byla rozhodnuta bez přítomnosti manžela a bez provedení jeho výslechu navzdory § 389 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), který stanoví obligatorní výslech obou manželů v rámci řízení o rozvodu manželství, přičemž možnost upuštění od výslechu manžela připouští pouze v případě, že by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi. Manžel byl k jednání soudu předvolán celkem dvakrát, avšak ani k jednomu z nařízených jednání se nedostavil a svoji neúčast u jednání neomluvil. Manželka k jeho neúčasti uvedla, že rovněž opatrovnické řízení ohledně úpravy poměrů k nezletilým dětem proběhlo bez přítomnosti manžela, který se k jednání nedostavoval. Podle jejích informací je manžel v několika věcech trestně stíhán, je v insolvenci (vedení insolvenčního řízení soudem zjištěno rovněž z odůvodnění opatrovnického rozsudku) a jeho zdravotní stav by snad neměl být v současné době zcela příznivý.
14. Soud proto za těchto okolností při rozhodování o návrhu na rozvod manželství přihlédl k vyjádření manžela ze dne datum, ve kterém manžel vyjádřil souhlas s rozvodem manželství a veškeré důvody vedoucí k rozvratu manželství uvedené manželkou označil za pravdivé.
15. Kvalifikovanost rozvratu manželství je přitom dána nejen jeho délkou a intenzitou, ale i skutečností, že v důsledku tohoto rozvratu nelze očekávat obnovení soužití manželů. Skutečnost, zda manželé spolu žijí či nikoliv, není vázána na existenci společného bydliště; společné žití manželů je otázkou jejich osobního (včetně intimního), ale i majetkového společenství, tj. společného sdílení radostí, problémů, společného trávení volného času, osobní péče o druhého manžela, společného nakládání s finančními prostředky apod.
16. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Z výslechu manželky vyplynulo, že manželé již několik let společně nežijí a prakticky spolu vůbec nekomunikují mimo sporadický telefonický kontakt, který se týká jejich společných dětí. Lze tedy uzavřít, že v daném případě je dána existence rozvratu manželství, který podporuje i skutečnost, že manželé společně nesdílí domácnost, manželka k manželovi ztratila důvěru a její manžel se pro ni stal prakticky cizí osobou, se kterou jí pojí pouze společné děti. Manželka současně deklarovala, že již nadále nechce setrvávat v manželství, a vyloučila jakoukoliv možnost obnovení manželského soužití. Příčinu rozvratu manželství tak soud spatřuje přinejmenším v absolutním vzájemném citovém odcizení manželů.
17. O úpravě poměrů k nezletilým dětem manželů jméno a jméno bylo soudem pravomocně rozhodnuto. V neposledně řadě v řízení nebyly tvrzeny a prokazovány žádné mimořádné okolnosti, které by svědčily ve prospěch zachování manželství ve smyslu § 755 odst. 2 o.z., nicméně i při zachování tohoto závěru soudu je nutno poukázat na skutečnost, že manželé spolu více než tři roky nežijí (§ 755 odst. 2 písm. b) o.z.), tedy ani existence případných mimořádných okolností by na závěru soudu o rozvodu manželství účastníků ničeho nezměnila. Soud proto návrhu manželky na rozvod manželství vyhověl a manželství rozvedl.
18. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., neboť soudem nebyly shledány okolnosti odůvodňující jejich přiznání některému z manželů.
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ.
Platnost občanského průkazu, v němž je uveden rodinný stav, skončí uplynutím 45 dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku o rozvodu manželství. O vydání nového občanského průkazu jsou manželé povinni požádat do 15 dnů ode dne, ve kterém došlo ke skončení platnosti jejich dosavadního průkazu (§ 11 písm. b) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech ve spojení s § 34 odst. 3 písm. c) bod 1. tohoto zákona).
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.