OSPY 22 C 231/2023

Okresní soud Praha - východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ manželky: osobní údaje manželky ⟪LB:lb_002⟫ a ⟪LB:lb_003⟫ manžela: osobní údaje manžela ⟪LB:lb_004⟫ o rozvod manželství

I. Manželství manželky celé jméno manželky, narozené dne datum, rozené příjmení, a manžela celé jméno manžela, narozeného dne datum, uzavřené dne datum, před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Manželé podali soudu návrh, jímž se domáhali rozhodnutí o rozvodu manželství s následujícími tvrzeními. Manželé uzavřeli dne datum civilní sňatek před stát. instituce. Oba manželé mají české občanství, u obou manželů se jedná o manželství prvé. Z manželství se narodily dvě děti, celé jméno manžela dne datum a jméno celé jméno manžela dne datum, oba bytem v místě bydliště matky příjmení adresa, část obce, obec. V současné době manželé spolu nežijí, nevedou společnou domácnost. Sňatek manželé uzavřeli asi po desetileté známosti. Manžel je přesvědčen, že manželství bylo zpočátku harmonickým, nedocházelo k žádným vážným konfliktům či neshodám. Teprve v následné době došlo ke vzájemnému odcizení a těžko řešitelným sporům vycházejícím z odlišných povah a zájmů. Postupně se počal projevovat rozkol plynoucí z povah účastníků, odlišného pohledu na institut manželství a životní směřování. Oba manželé se tak postupně počali stýkat pouze se svými přáteli a známými. Společnou domácnost v zásadě manželé nikdy nevedli, když oba žili ve svých nemovitostech, manžel svůj dům rekonstruoval. Manželka žila ve svém domě spolu s nezletilými dětmi, kdy manžel rodinu zde pouze navštěvoval, nebo manželka jezdila s dětmi za manželem. Přibližně před dvěma lety se manželé rozhodli vztah ukončit a přestali se navštěvovat i intimně stýkat. Za trvání manželství manželé uzavřeli smlouvu o manželském majetkovém režimu spočívajícím v režimu oddělených jmění, která nahrazuje dohodu o vypořádání společného jmění manželů, kdy písemná smlouva byla uzavřena formou notářského zápisu, který je soudu předložen. Z této vyplývá nesplacený finanční závazek manžela, který má uhradit manželce ještě 200 000 Kč, tento závazek však již nespadá do společného jmění manželů a bude vymáhán samostatně. Manželé se dohodli i na úpravě poměrů nezletilých dětí na dobu po rozvodu manželství, která bude předmětem rozhodnutí soudu, kdy návrh byl již soudu podán. Manželé shodně uzavřeli, že manželství je již pouze formální svazek, tento stav je nadále neudržitelný, bude tak lepší manželství ukončit rozvodem. Manžel má na situaci ve vztahu, kdy rozvrat manželství není již řešitelný, shodný názor jako manželka, tudíž s návrhem na rozvod souhlasí a podepisuje jej. Protože jsou splněny předpoklady pro rozhodnutí dle § 757 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění, nechť soud rozhodne o rozvodu manželství v tomto zákonném režimu.

2. Při jednání soudu, za situace, kdy nebyly splněny předpoklady pro postup dle § 757 o. z., k tomuto viz níže, manželé shodně uvedli, že nadále shodně navrhují, nechť je manželství rozvedeno. Soud návrh manželů tak hodnotí jako společný dle § 384, odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.

3. Z důkazů provedených v řízení zjistil soud tyto skutečnosti:

4. Účastníci uzavřeli manželství dne datum před stát. instituce (oddací list účastníků na čl. 4 spisu)

5. celé jméno manžela, datum narození, je zapsán jako otec, a celé jméno manželky, datum narození, je zapsána jako matka, nezletilých dětí celé jméno manžela narozeného dne datum a jméno celé jméno manžela narozeného dne datum (rodné listy na čl. 5, 6 spisu)

6. Manželé signovali listinu datovanou dne datum tohoto znění: "Manželé upravili své majetkové poměry již v roce 2021, a to notářským zápisem ze dne datum, ve kterém je uvedena jejich " Smlouva o manželském majetkovém režimu spočívající v režimu oddělených jmění, podle § 716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku (kopie - viz příloha). Touto smlouvou je již upraveno jak vypořádání společného jmění manželů, tak i jejich vzájemné majetkové vztahy. Zbývá jen dodat, že manželé nemusí upravovat společné bydlení manželů po rozvodu, protože již přes 2 a půl roku bydlí zcela odděleně a žádný z nich nepožaduje a požadovat ani nebude, po druhém manželovi výživné na rozvedeného manžela." Uvedená listina je opatřena podpisy obou manželů, které nejsou úředně ověřeny.

7. Rozsudkem Okresního soudu Praha – východ č. j. číslo jednací / spisová značka ze dne datum rozhodnutí, který nabyl právní moci dne datum, byla schválena dohoda rodičů, dle níž pro dobu po rozvodu manželství se nezletilé děti celé jméno manžela narozený dne datum a jméno celé jméno manžela narozený dne datum svěřují do péče matky, otec se zavazuje hradit na výživu nezletilého celé jméno manžela částku ve výši 5 000 Kč měsíčně, nezletilého jméno celé jméno manžela částku ve výši 3 500 Kč měsíčně. (rozsudek na čl. 9 - 10 spisu)

8. Notářský zápis, dohoda o modifikaci společného jmění manželů dle § 716 o. z., nebyl k důkazu předložen. S ohledem k tomu, že však nebyla uzavřena dohoda o bydlení na dobu po rozvodu manželství v souladu s ustanovením § 757, odst. 1, písm. c), odst. 2 o. z., bylo předložení tohoto důkazu nadbytečným.

9. Dále byl k důkazu proveden účastnický výslech manžela a manželky.

10. Manželka dobu, po níž manželé žijí odděleně, označuje v délce 2,5 let. Manželka pochází z část obce, kde vlastní dům. Manžel má dům u obec, kde má rodinu a práci. Dům u obec se rekonstruoval, zde se manželé plánovali následně usadit s tím, že nežli bude rekonstrukce ukončena, bude rodina bydlet ve anonymizováno. Manžel přes týden odjížděl do zaměstnání do obec, tudíž přes týden tak nebyl veden rodinný život. Manžel se dětem věnoval, když s nimi byl, to je pravdou, to však bylo pouze o víkendu. Protože manžel většinu času trávil sám, došlo i k tomu, a to opakovaně, což manželé řešili, že navázal známost s jinou ženou. Když takovouto známost navázal i s ženou z obce, kam se rodina měla stěhovat, takto manželka neunesla a tímto pro ni přestalo existovat manželské soužití, k čemuž právě došlo před 2,5 lety. Od této doby již manželé vůbec nevedli rodinný život. Rozvrat vztahu byl dokonán následně i tím, že po tuto dobu každý z manželů žije svůj osobní život. Jediná komunikace, kterou manželé vedou, se týká nezletilých dětí, o tomto se jsou schopni vždy dohodnout. Manželka nevnímá žádnou možnost zněny ve vzájemném vztahu. (účastnický výslech manželky)

11. Manžel taktéž situaci ve vztahu vnímá tak, že již není možnost změny. Ze svého pohledu vnímá manželství jako nefunkční po dobu i delší nežli 2,5 roku. Každý z manželů pociťuje důvody, pro které se manželství rozpadlo, subjektivně, ne se vším, co hodnotí manželka jako problematické, se manžel ztotožňuje, nicméně mezi manžely panuje shoda v tom, že oba chtějí, aby manželství bylo rozvedeno, proto bylo zahájeno řízení o rozvod, kdy manžel se tak zcela připojuje k tomu, co uvedla manželka. (účastnický výslech manžela)

12. Manželství je tak hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití. Manželé čelili složité situaci v rámci společného soužití, když plánovali vést rodinnou domácnost v místě, kde manžel vlastní dům, tento však bylo třeba rekonstruovat, tudíž rodina vedla rodinnou domácnost v místě, kde vlastní dům manželka. Pro vzájemnou vzdálenost těchto lokalit, když manžel měl i nadále zaměstnání v místě svého původního bydliště, kde se taktéž v dobu pracovních dnů zdržoval, došlo k zásadnímu narušení vzájemných vztahů, kdy pro odloučení manželů taktéž došlo i k tomu, že manžel opakovaně navázal známost s jinou ženou, přičemž za situace, kdy k tomuto došlo v místě, kde nadále manželé plánovali vést společnou domácnost, manželka již odmítla vztah zachovat. K tomuto došlo v době před 2,5 lety, od této doby manželka manželství hodnotí jako zcela nefunkční svazek, manžel manželství hodnotí jako rozvrácené i v době před tímto okamžikem. Manželství tedy dlouhodobě neplní žádnou ze svých společenských funkcí a oba manželé zcela vylučují změnu tohoto stavu.

13. Příčinou rozvratu manželství je ta skutečnost, že manželé žili z důvodu rekonstrukce domu, v němž manželé hodlali vést rodinnou domácnost odloučeně, neboť v této lokalitě manžel měl zaměstnání, tudíž se zde zdržoval po dobu pracovních dnů, manželka se nadále s dětmi zdržovala v místě, kde vlastní dům, tudíž plnohodnotný rodinný život vedli manželé pouze v době víkendů. V důsledku této skutečnosti došlo k tomu, že manžel navázal známost s jinou ženou, a za situace, kdy k tomuto došlo v místě, kde rodina hodlala vést nadále společný život, manželka uzavřela, že s tímto se není schopna vyrovnat.

14. Dle § 755 zákona č. 89/2012b., občanský zákoník, o. z., manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů.

15. Dle § 756 občanského zákona, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.

16. Dle § 757 občanského zákona, připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí, b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil, c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

17. Manželé v rámci svých skutkových tvrzení odkázali notářský zápis, s tím, že jím byla uzavřena smlouva o zúžení rozsahu společného jmění manželů v zákonném režimu ve smyslu ustanovení § 716 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, která nahrazuje dohodu o vypořádání majetkových vztahů a bydlení dle § 757, odst. 1, písm. c) o. z. K tomuto je třeba konstatovat, že dohoda o zúžení společného jmění manželů, potažmo vypořádání společného jmění manželů v návaznosti na dohodu o modifikaci společného jmění manželů, není dohodou, kterou má na mysli ustanovení § 757, odst. 1, písm. c) o. z. Zde má zákon na mysli samostatné právní jednání uzavřené výhradně v režimu tohoto zákonného ustanovení, což odráží mimo jiné i v tom, že musí být ujednáno i bydlení na dobu po rozvodu. K tomuto soud odkazuje na komentář Občanský zákoník s komentářem, C. H. BECK, Praha 2014, str. 458, který uvádí, že„ zákon vyžaduje předložení dvou, případně tří dohod, a to o úpravě majetkových vztahů, bydlení a popřípadě výživného pro dobu po tomto rozvodu … Otázkou je, do jaké míry by se soud měl zaobírat obsahem těchto dohod. Ideálním stavem je vypořádání všech majetkových vztahů. Pokud si však manželé vypořádají společné jmění pouze částečně, existuje zákonná pojistka v podobě vypořádání na základě zákonné domněnky dle § 741. Ustanovení § 738, odst. 2 dále stanoví, že platnosti dohody o vypořádání nebrání, týká-li se jen části společných majetkových povinností a práv. …… Zákon vyžaduje, aby rozvádějící se manželé soudu předložili dohodu o úpravě svých majetkových poměrů. Z povahy věci vyplývá, že především půjde o vypořádání společného jmění manželů, ledaže by mezi manžely existoval režim odděleného jmění (§ 729), případně bylo společné jmění zrušeno soudem (§724).“. Z výše uvedeného je tak zřejmým, že není-li soudu předložena dohoda o výživném, musí vždy být soudu předložena dohoda o majetkovém vypořádání a bydlení na dobu po rozvodu, ledaže by existoval režim odděleného jmění manželů, což je dáno v souzené věci. Soud podotýká, že dle § 718, odst. 3 o. z., smlouvou o manželském majetkovém režimu nelze vyloučit ani změnit ustanovení o obvyklém vybavení rodinné domácnosti, nejedná-li se o situaci, kdy jeden z manželů opustil rodinnou domácnost. Tedy, není-li žádného majetku, o němž by mělo být v režimu § 757, odst. 1, písm. c) o. z. ujednáno, musí být vždy uzavřena dohoda o bydlení. Manželé k tomuto předložili listinu datovanou dne datum. K této listině je však třeba odkázat § 757, odst. 2 o. z., dle nějž dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny. Listina předložená manžely tak nemá zákonem vyžadovanou formu a nelze k ní tedy pro postup dle 757 o. z. přihlédnout. Ve věci tedy bylo rozhodnuto v režimu ustanovení § 755 o. z.

18. V daném případě dospěl soud k závěru, že vztahy mezi manžely jsou vážně narušeny a manželství účastníků hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, kdy nelze očekávat, že manželé by v budoucí době vedli společné soužití, rodinnou domácnost. Proto postupoval v souladu se shora citovaným zákonným ustanovením a rozhodl tak, že manželství účastníků se rozvádí. Co se týká toho, že manželství nemůže být rozvedeno, jestliže by to bylo v rozporu se zájmy nezletilých dětí z manželství narozených, tak v řízení se z obsahu spisu nepodává žádných skutečností, z nichž by tento závěr bylo namístě učinit.

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., dle nějž, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.; náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu. V daném případě nebylo zjištěno, že by okolnosti případu či poměry účastníků přiznání náhrady nákladů odůvodňovaly, proto soud rozhodl tak, že na náhradu nákladů řízení žádný z účastníků nemá právo.

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 395 zákona č. 292/2013 Sb.).

Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po právní moci rozhodnutí o rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení; to platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení (§ 759 zákona č. 89/2012 Sb., § 393 zákona č. 292/2013 Sb.).

Občan je povinen požádat o vydání nového občanského průkazu do patnácti pracovních dnů po nabytí právní moci rozhodnutí soudu o rozvodu manželství, a to pokud je v jeho dosavadním občanském průkazu zapsán údaj o rodinném stavu nebo partnerství.