OSPY 34 C 313/2020-274

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované A, narozená Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno žalované B, narozená Datum narození žalované B bytem Adresa žalované A zastoupená opatrovnicí Jméno opatrovnice A sídlem Adresa opatrovnice A ⟪LB:lb_005⟫ 3. Jméno opatrovnice B, narozený Datum narození opatrovnice B. Anonymizováno Anonymizováno. Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B ⟪LB:lb_006⟫ o zaplacení 145 497 Kč s příslušenstvím ⟪LB:lb_007⟫ doplňujícím usnesením, opravným usnesením

I. Řízení se v té části, v níž se žalobkyně domáhala plnění za období od 1. 1. 2018 do 26. 2. 2018 ve výši 6 584 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 584 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %, zastavuje.

II. 1. žalovaná, 2. žalovaná, 3. žalovaný jsou povinni uhradit žalobkyni částku 20 550 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 20 550 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku společně a nerozdílně s tím, že plněním jednoho z žalovaných v té části, v níž bylo plněno, zaniká povinnost k plnění ostatních žalovaných.

III. Žaloba v té části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti 1. žalované, 2. žalované, 3. žalovanému uhradit žalobkyni částku 72 039,80 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 72 039,80 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně společně a nerozdílně, se zamítá.

IV. Řízení o vzájemném návrhu učiněném podáním právních předchůdce žalovaných jméno FO, narozeného dne datum, zemřelého dne datum, se zastavuje.

V. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou je žalobkyně povinna na náhradě nákladů řízení uhradit 1. žalované částku, 2 495 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VI. Ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovanou je žalobkyně na náhradě nákladů řízení povinna uhradit České republice, částku, jejíž výše bude určena v samostatném usnesení v poměru 72 % z celku, a to do dispozice Okresního soudu Praha-východ do tří dnů ode dne právní moci tohoto usnesení.

VII. Ve vztahu mezi žalobkyní a 3. žalovaným je žalobkyně povinna uhradit 3. žalovanému, částku 2 605 Kč, a to k rukám právního zástupce 3. žalovaného do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Ve vztahu mezi žalobkyní a 2. žalovanou je žalobkyně na náhradě nákladů řízení povinna uhradit 2. žalované částku 378 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně podala soudu žalobní návrh, jímž se domáhala finančního plnění z titulu užívání žalovanými (právními předchůdci) bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno v budově č. hodnota na pozemku parc. č. Anonymizováno. Anonymizováno a souvisejícího spoluvlastnického podílu na budově čp. Anonymizováno, zapsáno na listu vlastnictví Anonymizováno, obec adresa, k. ú. adresa, bez právního důvodu za období 1. 1. 2018 – 31. 12. 2019 ve výši 6 667 Kč měsíčně, k čemuž uvedla že za období 1. 1. 2018 – 30. 9. 2018 již bylo o témže nároku rozhodováno ve věci vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 6 C 60/2019, kdy se žalobkyně za toto období domáhala úhrady celkem 30 375 Kč, tedy 3 375 Kč měsíčně. Žalobkyně se takto domáhala plnění jakožto dlužného nájemného, s tím, že žalovaným nesvědčí žádný právní titul k užívání označené bytové jednotky. Za situace, kdy žalovaní užívají bytovou jednotku bez právního důvodu, nechala zpracovat znalecké posudky ke zjištění výše obvyklého nájemného bytové jednotky za rok 2018 a 2019. Dle znaleckého posudku č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, vypracovaného soudním znalcem, jméno FO, Anonymizováno. Anonymizováno., ze dne 15. 9. 2020, bylo obvyklé nájemné bytové jednotky za rok 2018 stanoveno ve výši 6 667 Kč měsíčně a dle znaleckého posudku č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno, vypracovaného soudním znalcem, jméno FO, Anonymizováno.Anonymizováno, ze dne 15. 10. 2020, bylo obvyklé nájemné bytové jednotky za rok 2019 stanoveno 7 989 Kč měsíčně. Žalovaní bytovou jednotku užívali stále, žalobkyni neuhradili žádnou částku ani jako nájemné, ani jako náhradu bezdůvodného obohacení, kdy k plnění je vyzvala naposledy 23. 10. 2020 předžalobní výzvou. A to za období od 1. 1. 2018 do 30. 9. 2018 ve výši 29 628 Kč, což je 9 x výše měsíčního tržního nájmu pro rok 2018 dle popsaného znaleckého posudku (9 x 6 667 = 60 003) ponížené o částku 30 375 Kč, kterou žalobkyně nárokovala v řízení pod sp. zn. 6 C 60/2019 (60 003 – 30 375 = 29 628), dále za období od 1. 10. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 20 001 Kč, skládající se z 3x měsíční výše tržního nájmu pro rok 2018 dle výše popsaného znaleckého posudku (3 x 6 667 = 20 001), a za období od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019 ve výši 95 868 Kč, což jest 12x měsíční výše tržního nájmu pro rok 2019 dle popsaného znaleckého posudku (12 x 7 989 = 95 868). Celkem tak žalobkyně vyzvala žalované k úhradě částky 145 497 Kč (29 628 + 20 001 + 95 868). Žalovaní nereagovali, žalobkyni neplnili.

2. K výzvě soudu dle § 118a o. s. ř., nechť doplní skutková tvrzení tak, že uvede, kdy měli žalovaní (právní předchůdci) byt v držení, jakým způsobem jej drželi (zdali tvrdí, že v bytě se nacházely věci těchto, zdali tvrdí, že byt měli pod uzamčením), zcela přesně specifikuje období, za které měli žalovaní (právní předchůdci) byt v držení, žalobkyně uvedla, že žalovaní, respektive právní zástupci, převzali od bytu klíče. Jak to proběhlo, žalobkyně neví. To vědí žalovaní a soudní exekutor. Žalobkyně se k bytu vůbec nepřibližovala, v bytě nebyla, neví, jak to proběhlo, neví, jak komunikovali právní zástupci žalovaných, potažmo druhá žalovaná s exekutorem. Neví, jak došlo k převzetí klíčů, neví vůbec, co se tam událo. Odkazuje na to, že zemřelý 1. žalovaný o byt měl zájem, dále na to, jakým způsobem se choval k žalobkyni, kdy s ohledem právě k této skutečnosti, se žalobkyně k bytu ani nepřiblížila. Vůbec nevěděla, jestli už exekuce proběhla, nebo ne. Trvala na tom, aby se vše vyřešilo v exekuci, a dokud jí nebude sděleno, že je vše vyřešeno, odmítala se k bytu přiblížit a jakkoli být v kontaktu s druhou žalovanou a právním předchůdcem žalovaných. Tito, zejména původní 1. žalovaný, na žalobkyni podával trestní oznámení. Je zřejmé, že o byt měl zájem. Co se týká toho, že by mělo být prokázáno obývání bytu druhou žalovanou, původním prvým žalovaným, tak k tomu může označit pouze výslech svědků, sousedů v domě. Následně žádné další důkazy (svědky) neoznačila.

3. Podáním na čl. 56 spisu žalobkyně učinila zpětvzetí návrhu pro plnění za období od 27. 2. 2018 – 30. 9. 2018 včetně uplatněných úroků z prodlení, neboť v této době žalovaní byt neobývali. I nadále se však domáhá plnění od 1. 10. 2021, kdy žalovaní opět převzali klíče od bytu, tedy za období od 27. 2. 2018 – 30. 9. 2018 a tedy co do částky 3 292 Kč za měsíce březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září 2018 7 x 3 292 Kč 23 044 Kč, a dále poměrně za měsíc únor 2018, 27. 2. + 28. 2. 2018 ve výši 235,20 Kč (3 292:28x2), celkem tak 23 279,20 Kč. Usnesením Okresního soudu Praha – východ čj. 34 C 313/2020-66 dne 18. 2. 2022 bylo rozhodnuto o částečném zpětvzetí návrhu co do částky 46 323,20 Kč včetně úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 46 323,20 Kč 1. 11. 2020 do zaplacení, právní moc 12. 4. 2023.

4. Původně tedy žalobkyně uplatnila nárok na plnění za užívání bytu pro období od 1. 1. 2018 do 30. 9. 2018, od 1. 10. 2018 do 31. 12. 2018, od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019. Za situace, kdy následně pro období 27. 2. 2018 – 30. 9. 2018 učinila zpětvzetí návrhu, tak nadále je předmětem řízení nárok za období od 1. 1. 2018 do 26. 2. 2018, od 1. 10. 2018 do 31. 12. 2018, od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2019.

5. Žalovaní s návrhem nesouhlasili. Uplatnili tvrzení, že byt byl vyklizen a druhá žalovaná s původním prvým žalovaným odnesli své věci. Od roku 2018 od října 2018, byt neobývali, od října 2018 do počátku roku 2019 postupně vystěhovávali své věci. K tomuto odkazují na fotodokumentaci a účty za vodné a elektřinu, respektive stavy těchto médií, kdy je zřejmé, že tato nebyla odebírána. Na počátku roku 2019 tedy byt byl plně vystěhován, nic v něm již nebylo. Žalovaní, respektive právní předchůdci žalovaných, nemohli v bytě ani topit, neměli přístup do kotelny, což znamená, že v zimních měsících byl byt neobyvatelný. I z tohoto důvodu v něm se nezdržovali. Od počátku roku 2019 již do bytu vůbec nedocházeli, nebylo to ani možným, neboť byl vyměněn zámek u dveří, což mohl udělat kdokoli, i žalobkyně. Následně se již žalovaní do bytu nedostali. Žalovaní namítli překážku věci rozsouzené, když o nároku z téhož titulu za období leden 2018 – září 2018 bylo rozhodnuto ve věci vedené u Okresního soudu Praha – východ sp. zn. 6 C 60/2019.

6. Právní předchůdce žalovaných jméno FO, narozený rodné přijmení datum, zemřelý dne datum, učinil soudu podání, v němž navrhl, nechť je přiznána újma na odstranění plísní a nábytku 6 000 Kč, zničení postelí a matrací 14 000 Kč, zničení sedací soupravy a náhrada za ni 16 000 Kč, zničení lednice a mrazáku a náhrada 14 000, celkem tak majetková újma 50 000 Kč.

7. Podáním doručeným soudu dne 9. 3. 2022 sdělila 2. žalovaná úmrtí původního 1. žalovaného jméno FO, k čemuž doručila soudu protokol o prohlídce zemřelého a úmrtní list. Okresní soud Praha – východ usnesením čj. 34 C 313/2020-117 ze dne 3. 3. 2023, právní moc 12. 4. 2023 rozhodl o pokračování v řízení s právními nástupci 1. žalovaného Jméno žalované A (nyní 1. žalovaná) a tituly před jménem jméno FO (nyní 3. žalovaný).

8. Právní zástupce 2. žalované sdělil, že převzal právní zastoupení 3. žalovaného tituly před jménem jméno FO, kdy následně doručil vyjádření ve věci podáním na čl. 127 – 131 spisu, jímž zároveň učinil zpětvzetí vzájemného návrhu v plném rozsahu. 1. žalovaná učinila zpětvzetí vzájemného návrhu při jednání soudu. Při jednání soudu v návaznosti na zpětvzetí vzájemného návrhu neuvedla žalobkyně žádných námitek, pro které by s tímto nesouhlasila.

9. Soudem tak bylo o návrhu právního předchůdce žalovaných jméno FO rozhodnuto dle § 96, odst. 1, 2, 3, 4 o. s. ř. tak, že pro tento nárok se řízení zastavuje.

10. Skutkový děj:

11. V řízení byly provedeny důkazy, jimiž jsou rozsudek na čl. 27 – 28 /201 - 203; 227 - 229/ spisu, výpis z centrální evidence exekucí na čl. 33 spisu, usnesení na čl. 35 – 36 spisu, fotografie na čl. 37 spisu, výzva - exekučně vyklizeno, důležité upozornění na čl. 132 spisu, faktura na sdružené dodávky elektrické energie na čl. 133 spisu, vyúčtování za elektřinu řádné na čl. 134 spisu, vyúčtování za elektřinu konečné na čl. 135 spisu, protokol o vyklizení nemovitosti na čl. 136 – 141 spisu, fotodokumentace na čl. 142 – 147 /234 – 241/ spisu, uznání dluhu na čl. 148 spisu, fotografie na čl. 149 spisu, vyjádření na čl. 152 spisu, rozsudek na čl. 168 – 174 spisu, elektronická komunikace na čl. 177 spisu, oznámení o provedení příkazu Anonymizováno, a. s. na čl. 178 spisu, znalecký posudek č. hodnota-Anonymizováno/Anonymizováno /čl. 179 – 184; 185 – 190; 217 – 228/ spisu, výpis z katastru nemovitostí na čl. 191 – 193 /195, 2. strana – 196/, 194 – 195 spisu, oznámení o provedení příkazu k úhradě Anonymizováno, a. s. na čl. 198 spisu, faktura – daňový doklad č. hodnota na čl. 199 spisu, rozsudek na čl. 200 – 202 /207 - 208/ spisu, usnesení na čl. 209 – 210 spisu, rozsudek na čl. 211 – 213 spisu, nahlížení do katastru nemovitostí na čl. 215 + vyjádření adresa na čl. 215 spisu, sdělení na čl. 216 spisu, usnesení na čl. 243 – 244 spisu, usnesení na čl. 246 – 249 spisu, poštovní poukázky, kdy dle nich bylo plněno pí. jméno FO na čl. 230 – 233 spisu, podací stvrzenka na čl. 252 spisu, výzva plnění na čl. 253 spisu, usnesení právnická osoba – připojeno k tvrzení v podání žalobkyně ze dne 29. 1. 2024 spisu.

12. Z uvedených listin jsou pro věc rozhodné listiny, jimiž jsou fotografie na čl. 37 spisu, fotodokumentace na čl. 142 – 147 /234 – 241/ spisu, fotografie na čl. 149 spisu, rozsudek na čl. 211 – 213 spisu, poštovní poukázky, kdy dle nich bylo plněno pí. jméno FO na čl. 230 – 233 spisu, neboť z těchto listin byla činěna skutková zjištění rozhodná pro postavení skutku ve sporné části.

13. Ostatní uvedené listiny prokazují skutečnosti, k nimž lze činit s ohledem ke skutkovým tvrzením žalovaných závěr dle § 120, odst. 3 o. s. ř. Spornou tak není ta skutečnost, že žalobkyně je vlastníkem předmětné nemovitosti, ta skutečnost, že soudem bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných tuto vyklidit, na jejich straně není právní titul k jejímu užívání, kdy následně pro vymožení této jejich povinnosti bylo vedeno vykonávací řízení, přičemž žalovaní nedisponovali klíčem od nemovitosti, do této neměli přístup od 27. 2. 2018 do 30. 9. 2018, následně jim byl klíč vydán a do nemovitosti měli přístup.

14. Sporným bylo, zdali v období od 1. 1. 2018 – 27. 2. 2018 žalovaní předmětný byt užívali, potažmo, zdali o nároku za toto období bylo rozhodnuto, zdali byla nemovitost užívána za období od 1. 10. 2018 do 31. 12. 2019 a dále výše nároku.

15. Z rozsudku na čl. 211 – 213 spisu bylo zjištěno, že soudem bylo rozsudkem čj. 6 C 60/2019-131 ze dne 30. 4. 2021 rozhodnuto ve věci žalobkyně Jméno žalobkyně a žalovaných jméno FO a jméno FO o povinnosti k úhradě žalovaných částky 30 375 Kč z titulu užívání bytové jednotky č. Anonymizováno/Anonymizováno v budově č. hodnota na pozemku parc. č. Anonymizováno. Anonymizováno a souvisejícího spoluvlastnického podílu na budově čp. Anonymizováno, zapsáno na listu vlastnictví Anonymizováno, obec adresa, k. ú. adresa za období od ledna 2018 do září 2018.

16. Nadále tak bylo hodnoceno období od 1. 10. 2018 do 31. 12. 2019, když pro období od 1. 1. 2018 do 26. 2. 2018 bylo již soudem rozhodnuto, za období od 27. 2. 2018 do 30. 9. 2018 žalobkyně učinila zpětvzetí návrhu, o kterém již bylo rozhodnuto.

17. Jak již bylo uvedeno, sporným je, zdali byla předmětná bytová jednotka v daném období užívána, v jakém konkrétně časovém úseku. K tomuto bylo provedeno k důkazu slyšení 2. žalované a svědkyně jméno FO. Za rozhodnou považuje soud výpověď 2. žalované. Ačkoliv bylo z výpovědi svědkyně jméno FO zjištěno, že byla před podáním výpovědi v kontaktu s 3. žalovaným, je její výpověď hodnocena jako věrohodná. Jak sama svědkyně uvedla, tak s ohledem ke svému věku, již není schopna věci reprodukovat naučeně, přičemž z průběhu výpovědi svědkyně bylo zcela nepochybné, že reaguje velmi spontánně (svědkyně i oslovovala i právního zástupce žalobkyně), líčí události, které ze svého bydliště vnímá a vybavuje si je. Zde soud zdůrazňuje, že důkazní břemeno k prokázání žalobou uplatněného nároku, tudíž i uplatněných skutkových tvrzení, kdy žalobkyně tvrdí, že byt byl obýván do 31. 12. 2019, leží na žalobkyni. Žalobkyně však v návaznosti na výzvu soudu uvedla, že toto neví, k bytu se nepřibližovala. Žádné důkazy na podporu svých tvrzení nepředložila. Jestliže obrana žalovaných stála na tvrzení, že po celou žalobkyní vymezenou dobu byt neužívali, přičemž na svoji obranu navrhli důkaz, který tvrzení žalovaných prokazuje, lze hodnotit obranu žalovaných z hlediska skutku jako úspěšnou.

18. Z výpovědi 2. žalované bylo zjištěno, že v předmětné bytové jednotce sic již od 1. 10. 2018 2. žalovaná a její zemřelý manžel neuspokojovali svoji bytovou potřebu, avšak měli zde i nadále veškeré své věci, byt byl pod uzamčením, kdy drželi klíč od bytu. Takto zde měli věci uskladněny do 31. 3. 2019, kdy byt zcela vyklidili. Ačkoliv 2. žalovaná uvedla, že s žalobkyní o věci nekomunikovali, lze zároveň z výpovědi svědkyně jméno FO vzít za prokázané, že žalobkyně měla vědomí o této skutečnosti, neboť svědkyně popsala, že žalobkyně po odstěhování 2. žalované a jejího manžela přišla do bytu spolu s dvěma muži a vyměnili zámek. Zde je nutným hodnotit i tvrzení žalobkyně, která se vůči žalovaným vymezila, výslovně uvedla, že s nimi nechtěla být v žádném kontaktu, tento zcela odmítala. Za této situace tak nemůže být k tíži 2. žalované a jejího manžela, že žalobkyni nevyhledali.

19. Dále bylo nutným hodnotit částku odpovídající užívání bytové jednotky, tedy odpovídající výši nájemného za tuto jednotku. Žalobkyně odkazovala znalecký posudek, jímž byla částka nájemného určena ve výši 6 667 Kč měsíčně. Soud zde hodnotí skutečnosti podávající se z výpovědi 2. žalované, svědkyně jméno FO, ale i fotografického materiálu, který soud hodnotí jako autenticky zobrazující stav bytu. 2. žalovaná i svědkyně jméno FO zcela shodně popsaly stav bytu jako zcela hygienicky nevyhovující, čemuž odpovídají i obrazové záznamy. 2. žalovaná k tomuto objasnila, že dům nemá řádnou izolaci, v důsledku čehož je v celém bytě velké množství plísně. Svědkyně jméno FO k tomuto doplnila, že technický stav domu se nezměnil, i nadále se v něm nacházejí plísně, byty jsou i v současné době stále vlhké. Také popsala, že v domě byla původně umístěna kotelna, která však následně byla zrušena, tudíž topení v bytě bylo zajišťováno výhradně tuhými palivy, což koresponduje s výpovědí 2. žalované, která popisovala, že byt nebylo možné řádně vytopit.

20. Z provedených důkazů lze vzít za najisto postavené, že předmětná bytová jednotka nedosahuje běžných standardů, neboť plíseň, vlhkost negativně ovlivňují zdraví člověka. Standardním způsobem vytápění jednotky situované v bytovém domě taktéž není vytápění na tuhá paliva, tato skutečnost nepochybně v případě nabídky na trhu snižuje cenu nájmu. Soudem tak nebylo vycházeno ze znaleckého posudku předloženého žalobkyní, ale z ceny, která byla za užívání této jednotky 2. žalovanou a jejím manželem hrazena, kdy z poštovních poukázek se podává, že tato částka činí 3 425 Kč. V řízení bylo prokázáno, že tato částka byla dlouhodobě za užívání této jednotky hrazena a ohledem k jejímu stavu tuto částku lze hodnotit jako přiměřenou.

21. Provedeny nebyly důkazy, jimiž jsou trestní oznámení na čl. 39 – 41, pro postavení skutku není toto rozhodným, obsahuje pouze skutečnosti tvrzené žalovanými; znalecký posudek č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno na čl. 203 – 206 spisu, a to s ohledem k časovému odstupu od rozhodného období od doby jeho vypracování; protokol z új. dne 30. 4. 2021 na čl. 214 spisu ve věci sp. zn. 6 C 60/2019, neboť skutečnosti v tomto zachycené, zejména vyhlášený rozsudek, jsou uvedeny v rozsudku vydaným v této věci, který byl proveden k důkazu; výsledek vyhledávání v Centrální evidenci exekucí na čl. 242 spisu, neboť z tohoto nelze pro věc činit žádné relevantní rozhodnutí, když vedené exekuce se podávají z jednotlivých rozhodnutí, podstatným je případně pouze obsah těchto rozhodnutí, nikoliv to, že byly vedeny; lékařská zpráva na čl. 245, neboť z této nelze činit žádné pro věc relevantní skutkové zjištění, vztahuje k schopnosti původního žalovaného účastnit se jednání; kolaudační rozhodnutí na čl. 250 - 251 spisu, neboť z něj nelze činit pro věc relevantní závěry, když to, že předmětný byl žalovaní, potažmo právní předchůdci, užívali byt jako nájemci od roku 1978 není v řízení sporným, nadto se tato skutečnost podává z rozhodnutí, která jsou obsahem spisu.

22. Skutkový závěr:

23. Žalobkyně je vlastníkem předmětné nemovitosti, soudem bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaných (právních předchůdců) tuto vyklidit, na jejich straně není právní titul k jejímu užívání. kdy následně pro vymožení této jejich povinnosti bylo vedeno vykonávací řízení, přičemž Žalovaní nedisponovali klíčem od nemovitosti, do této neměli přístup od 27. 2. 2018 do 30. 9. 2018, následně jim byl klíč vydán a do bytu měli přístup. Pro období od 1. 1. 2018 – 27. 2. 2018 bylo rozhodnuto o totožném nároku žalobkyně rozhodnuto rozsudkem Okresního soudu Praha – východ čj. 6 C 60/2019-131. Byt byl užíván od 1. 10. 2018 do 31. 3. 2019. Následně se do bytové jednotky dostavila žalobkyně a realizovala výměnu zámků Hodnota za užívání této jednotky v rozhodném období je 3 425 Kč.

24. Po právní stránce soud věc posuzuje dle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

25. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

26. Žalobkyně se domáhá plnění titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 o. z., když tvrdí, že žalovaní (potažmo právní předchůdci) užívali nemovitost, jejímž je vlastníkem, aniž jim k tomuto svědčil právní titul.

27. Jak uvádí rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1211/2004, ze dne 29. 11. 2006, který byl sic byl vydán za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., nicméně uvedené závěry lze aplikovat i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb., „Obohacovanému (bývalému nájemci) se tím, že má k dispozici věci po skončení nájmu (ať už možnost jejich užívání realizuje či nikoli), dostává určitého plnění a jelikož se tak děje bez právního důvodu, je povinen toto plnění vydat tomu, na jehož úkor je získáváno. Protože však takové plnění nelze fakticky vydat, vzniká obohacenému povinnost vydat ekvivalent tohoto plnění vyjádřený v penězích; přitom hodnota plnění je vyjádřitelná cenou, za níž bývá obvykle v daném místě a čase užívací právo k obdobným věcem přenecháváno. Prokáže-li se však, že pronajímatel se po skončení nájmu věcí dostal do prodlení s jejich převzetím od nájemce, nemůže se domáhat peněžité náhrady podle § 458 odst. 1 věty druhé obč. zák. za to, že v době prodlení měl nájemce věci ve své dispozici.“.

28. K citovanému rozhodnutí pro úplnost soud podotýká, že toto rozhodnutí sic nehodnotí užívání bytu, nicméně jeho závěry jsou na danou věci aplikovatelné, neboť to, jaká konkrétně věc je užívána bez právního titulu, není rozhodné.

29. V souzené věci bylo zjištěno, že žalovaní (právní předchůdci) užívali věc, zde bytovou jednotku, po skončení nájmu, tudíž bez právního titulu za rozhodné období. Tímto se jim dostalo plnění spočívající v možnosti užívat byt, které jsou povinni vydat žalobkyni, která je vlastníkem bytu a na jejíž úkor se takto žalovaní obohatili, a to v částce odpovídající nájmu v místě a čase. K citovanému rozhodnutí soud zároveň podotýká, že i kdyby nebylo zjištěno, kdy soud toto však má za prokázané, že žalobkyně se po vyklizení bytu do tohoto dostavila a vyměnila zámky, tudíž s ním mohla nakládat a také tak činila, za situace, kdy odmítala komunikovat s žalovanými, což výslovně uvedla v rámci svých skutkových tvrzení, by na její straně bylo prodlení s převzetím bytu od nájemců.

30. Žalobkyně uplatnila nárok ve výši 145 497 Kč s příslušenstvím, přičemž v částce 46 323,20 Kč, období 27. 2. 2018 – 30. 9. 2018, bylo řízení zastaveno, nadále je tak předmětem sporu částka 145 497 Kč - 46 323,20 Kč = 99 173,80 Kč.

31. Dále bylo rozhodnuto, že řízení se v té části, v níž se žalobkyně domáhala plnění za období od 1. 1. 2018 do 26. 2. 2018 ve výši 6 584 Kč s úrokem z prodlení z částky 6 584 Kč ve výši 8,25 Kč ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, zastavuje pro překážku věci rozsouzené. Žalobkyně se za období od 1. 1. 2018 – 30. 9. 2018 domáhala plnění ve výši 29 628 Kč, když tvrdila, že žalovaní mají za užívání bytu hradit měsíčně 6 667 Kč, za celé toto období tak činí částka k plnění 9x 6 667 Kč = 60 003 Kč, zároveň však v rámci svých skutkových tvrzení uvedla, že se za celé toto období se domáhá plnění již ve věci vedené u Okresního soudu Praha – východ pod sp. zn. 6 C 60/2019, ovšem pouze v částce 30 375 Kč, tudíž opětovně za užívání předmětného bytu za toto období se domáhá nadále částky 29 628 Kč. Tzn., žalobkyně se za dané období domáhá částky 29 628 Kč: 9 = 3 292 Kč. Řízení tedy bylo zastaveno pro období 1. 1. 2018 – 26. 2. 2018, tedy v té části, v níž se žalobkyně domáhala plnění 2x 3 292 Kč = 6 584 Kč. A to z důvodu překážky věci rozsouzené dle § 159a, odst. 4 o. s. ř., neboť předmětem sporu je tentýž nárok jako ve věci sp. zn. 6 C 60/2019. To, že se následně, poté, kdy o nároku žalobkyně bylo již rozhodnuto ve věci sp. zn. 6 C 60/2019 rozhodla jej vymezit vyšší částkou, nezakládá předpoklad pro to, aby o témže nároku bylo rozhodováno opětovně.

32. Nadále je tak předmětem sporu částka 99 173,80 Kč – 6 584 Kč = 92 589,80 Kč. V řízení bylo vzato za najisto prokázané, že žalovanými (právními předchůdci) byl byt užíván za období od 1. 10. 2018 do 31. 3. 2019. Zároveň bylo vzato za prokázané, že částka odpovídající hodnotě užívání činila 3 425 Kč. Pokud tedy žalovaní užívali předmětný byt za období od 1. 10. 2018 do 31. 3. 2019, tedy 6 měsíců, je tak nárok žalobkyní uplatněný, důvodný pro částku 6x 3 425 Kč = 20 550 Kč. K uvedenému soud pro úplnost uvádí, že žalobní návrh není důvodný v té části, v níž se žalobkyně domáhala plnění v rozdílu částek 6 667 Kč – 3 425 Kč za období, za které žalovaní byt užívali, tedy 1. 10. 2018 – 31. 3. 2019, a dále je zcela nedůvodný pro období od 1. 4. 2019 do 31. 12. 2019. Je-li tedy nadále předmětem řízení částka 92 589,50 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšnou pro částku 20 550 Kč, je tak žalobní návrh zamítnut v té části, v níž se žalobkyně domáhala plnění 92 589,50 Kč – 20 550 Kč = 72 039,80 Kč.

33. Tedy původně byla uplatněna částka ve výši 145 497 Kč, kdy řízení bylo pro částku 46 323,20 Kč zastaveno. Nadále tak předmětem sporu je částka 145 497 Kč – 46 323,20 Kč = 99 173,80 Kč. Pro překážku věci rozsouzené bylo řízení zastaveno v částce 6 584 Kč, tudíž nadále předmětem řízení je částka 99 173,80 Kč – 6 584 Kč = 92 589,80 Kč. Pokud žalobní návrh je důvodným pro částku 20 550 Kč a zamítnut pro částku 72 039,80 Kč, je tak vyčerpán předmět řízení (46 323,20 Kč + 6 584 Kč + 20 550 Kč + 72 039,80 Kč = 145 497 Kč)

34. Žalovaní byli zároveň zavázáni k plnění úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 550 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to dle §§ 1968, 1970 o. z., nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. V té části, v níž se žalobkyně domáhala přiznání úroku z prodlení z částky 72 039,20 Kč, byl návrh jako nedůvodný zamítnut.

35. Dále bylo rozhodováno o náhradě nákladů řízení.

36. Co se týká té části řízení, které bylo zastaveno, tak zde je aplikováno ustanovení § 146, odst. 2, věta prvá o. s. ř., dle níž jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Pro částku 46 323,20 Kč a částku 6 584 Kč bylo řízení zastaveno, v prvém případě zpětvzetí návrhu žalobkyní a v druhém případě překážku věci rozsouzené, kdy pro obé platí, že z hlediska procesního nazíráno, je žalobkyně tím, kdo způsobil, že řízení muselo být zastaveno. Nadále bylo ve věci aplikováno ustanovení § 142, odst. 1 o. s. ř., kdy žalobkyně byla úspěšnou pro částku 20 550 Kč, neúspěšnou pro částku 72 039,80 Kč. Tzn., neúspěch žalobkyně je v částce 46 323,20 Kč + 6 584 Kč + 72 039,80 Kč = 124 947 Kč, úspěch žalobkyně je v částce 20 550 Kč.

37. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 145 497 Kč, úspěšnou byla pro částku 124 947 Kč, neúspěšnou byl pro částku 20 550 Kč. 145 497 Kč = 100 %, 124 947 Kč = 85,875997 %, 86 % po zaokrouhlení, 100 % - 86 % = 14 %, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 86 % - 14 % = 72 % ve prospěch žalované strany.

38. 1. žalovaná při svém vstupu do řízení a ke dni rozhodnutí soudu nebyla v řízení zastoupena advokátem. Náklady řízení ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou za toto období, tudíž byly určeny dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění, § 1, odst. 1, bod 3, písm. a), c), § 2, odst. 3, za úkony, jimiž jsou písemné podání na čl. 119 spisu a účast při jednání soudu dne 31. 1. 2024 á 300 Kč, tedy celkem 600 Kč v nekrácené výši. 1. žalovaná v průběhu řízení udělila plnou moc advokátovi, kdy náklady za právní zastoupení v nekrácené výši jsou určeny dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to za právní úkony, jimiž jsou převzetí zastoupení, podání na čl. 159 – 161 spisu, podání na čl. 164 spisu ve výši á 5 440 Kč. A dále z náhrady hotových výloh á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý úkon. Právní zástupce 1. žalované nedoložil soudu, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Celkem tak náklady na straně 1. žalované činí 600 Kč + 3x 5 440 Kč + 3x 300 Kč => 600 Kč + 16 320 Kč + 900 Kč =17 820 Kč. 14 % z částky 17 820 Kč = 2 495 Kč po zaokrouhlení. Ve vztahu mezi žalobkyní a 1. žalovanou je tak žalobkyně povinna uhradit 1. žalované k jejím rukám, když není zastoupena advokátem, částku 2 495 Kč ve lhůtě dle § 160, odst. 1 o. s. ř.

39. 2. žalovaná nebyla v počátku řízení zastoupena. Náklady řízení 2. žalované za období, kdy nebyla zastoupena, tak byly určeny dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. v platném znění, § 1, odst. 1, bod 3, písm. a), c), § 2, odst. 3, za úkony, jimiž jsou písemné podání na čl. 32 spisu, písemné podání na čl. 34 spisu, písemné podání na čl. 43 spisu, písemné podání na čl. 61 spisu, písemné podání na čl. 69 spisu, písemné podání na čl. 74 spisu, písemné podání na čl. 82 spisu, písemné podání na čl. 97 spisu, účast při jednání soudu dne 13. 8. 2021, tedy za 9 úkonů á 300 Kč ve výši 2 700 Kč. 14 % z částky 2 700 Kč = 378 Kč. Za situace, kdy nebylo o náhradě nákladů řízení nezastoupené 2. žalované rozhodnuto, přičemž rozhodnutí ve věci dosud vydané nenabylo právní moci, bylo v souladu s ustanovením § 166 o. s. ř. rozhodnuto doplňujícím usnesením, které je součástí písemného vyhotovení rozsudku, tak, že ve vztahu mezi žalobkyní a v řízení nezastoupenou 2. žalovanou je žalobkyně povinna uhradit 2. žalované částku 378 Kč ve lhůtě dle § 166 o. s. ř.

40. Následně bylo usnesením čj. 34 C 313/2020-106 ze dne 11. 7. 2022, právní moc 4. 8. 2023, rozhodnuto, že se přiznává 2. žalované osvobození od úhrady soudních poplatků a ustanovuje se žalované zástupcem Jméno advokátky B. O odměně ve věci ustanoveného zástupce bude rozhodnuto samostatným usnesením. V daném případě dosud nebylo pravomocně rozhodnuto o nákladech státem vydaných. Jak uvádí komentář ASPI k ustanovení § 151 o. s. ř., tak „Soud rozhoduje o náhradě nákladů řízení tak, že rozhodne o náhradě nákladů řízení, co do základu, výši může určit až v písemném vyhotovení rozhodnutí, případně rozhodne o náhradě nákladů řízení v samostatném usnesení dle § 151 odst. 5, lhůta k plnění běží vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána (i § 171 odst. 3).“. V souzené věci je tak dán předpoklad pro to, aby výši nákladů řízení bylo rozhodnuto v samostatném usnesení dle § 151, odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy 2. žalované byl ustanoven advokát dle § 30, odst. 1 o. s. ř. Bylo tak rozhodnuto, že žalobkyně je povinna uhradit do dispozice Okresního soudu Praha – východ náklady řízení, jejichž výše bude určena samostatným usnesením, a to v poměru 72 % z celku.

41. Ve vztahu k tomuto výroku zároveň bylo postupováno dle 166 o. s. ř., když rozhodnutí ve věci vydané dosud nenabylo právní moci, a bylo rozhodnutí doplněno o tu část, kterou neobsahuje, jíž jest určení subjektu, kterému má být plněno, jímž jest Česká republika. Žalovaná je tak České republice povinna uhradit náklady řízení, jejich výše bude určena v samostatném usnesení. Zároveň bylo postupováno i dle § 164 o. s. ř. a byla opravena zřejmá nesprávnost VI., kde je nadále správně uvedeno, že žalobkyně je povinna plnit náhradu nákladů řízení, jejichž výše bude určena v samostatném usnesení, namísto nesprávně uvedeného, že bude určena v písemném vyhotovení rozsudku. Zároveň takto bylo opraveno, že žalobkyně je povinna plnit do tří dnů ode dne tohoto usnesení.

42. 3. žalovaný udělil plnou moc advokátovi, totožnému, který byl ustanoven k zastupování 2. žalované. Náklady 3. žalovaného jsou tak tvořeny náklady na právní zastoupení, které v nekrácené výši jsou určeny dle § 7, bodu 5, § 11, odst. 1, písm. a), d), § 12, odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů za právní úkony, jimiž jsou převzetí zastoupení, podání na čl. 127 – 131 spisu, účast při jednání soudu dne 31. 1. 2024 a dne 17. 4. 2024 ve výši á 4 352 Kč (80 % z částky 5 440 Kč). A dále z náhrady hotových výloh á 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý úkon, kdy právní zástupce nedoložil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V nekrácené výši tak náklady 3. žalovaného činí 4x 4 352 Kč = 17 408 Kč + 4x 300 = 1 200 Kč, kdy součet částek 17 408 Kč a 1 200 Kč činí 18 608 Kč. 14 % z částky 18 608 Kč činí 2 605 Kč po zaokrouhlení. Tuto částku je povinna na náhradě nákladů žalobkyně uhradit 3. žalovanému k rukám jeho právního zástupce ve lhůtě tří dnů dle § 149, odst. 1, § 160, odst. 1 o. s. ř.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.