OSPY 4 C 7/2010-520

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Hanou Zdeňkovou ve věci ⟪LB:lb_001⟫ žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně Mgr. Janem Kcem sídlem Krakovská 1366/25, 110 00 Praha 1 ⟪LB:lb_002⟫ proti ⟪LB:lb_003⟫ žalovaným: 1. Jméno žalované, narozený Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A ⟪LB:lb_004⟫ 2. Jméno advokátky B, narozený Datum narození advokátky B bytem Adresa advokátky B zastoupený advokátkou Jméno advokátky C sídlem Adresa advokátky C ⟪LB:lb_005⟫ 3. Česká republika - Jméno advokátky D, IČO IČO advokátky D sídlem Adresa advokátky D ⟪LB:lb_006⟫ pro žaloba o určení vlastnictví k nemovitosti

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že třetí žalovaná – Česká republika, Jméno advokátky D, IČ: IČO advokátky D se sídlem adresa – je podílovým spoluvlastníkem jedné ideální čtvrtiny nemovitosti, pozemku parc. č. hodnota, v k. ú. adresa, s e z a m í t á.

II. Žalobkyně je povinna nahradit prvnímu a druhému žalovanému na nákladech řízení částku ve výši částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných 1) a 2).

III. Žalobkyně je povinna nahradit třetí žalované – České republice, Státnímu pozemkovému úřadu – na nákladech řízení částku ve výši částka.

1. Žalobkyně se návrhem podaným k Okresnímu soudu adresa – východ dne datum domáhala určení, že Jméno advokátky D), IČO IČO, se sídlem adresa, je vlastníkem ¼ pozemku parc. č. hodnota v obci a k.ú. adresa. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že je dědičkou po zemřelém právnická osoba, zemřelém datum, který byl dědečkem žalobkyně. Dědické řízení po zemřelém je projednáváno u Okresního soudu v adresa pod sp. zn.: spisová značka a v jeho průběhu podle žalobkyně vyšly najevo skutečnosti svědčící pro závěr, že má být zcela odlišně určen majetek, který tvoří podstatu dědictví, když s tímto majetkem nakládá zcela volně první žalovaná, jméno FO (právní předchůdkyně jméno FO a jméno FO Anonymizováno zemřelá v průběhu řízení), aniž by k tomu měla souhlas soudu či žalobkyně jako nezletilé dědičky. Právní předchůdce žalobkyně byl mimo jiného vlastníkem podílu o velikosti ¾ pozemku parc. č. hodnota v obci a k.ú. adresa. Žalovaná jméno FO měla nabýt vlastnické právo k podílu o velikosti ¾ k pozemku parc. č. hodnota v obci adresa na základě darovací smlouvy ze dne datum, kterou měl uzavřít dědeček žalobkyně, avšak tato smlouva je absolutně neplatná, neboť dědeček byl již od května 2005 hospitalizován v nemocnici v adresa, byl ve vážném stavu po operaci nádorového onemocnění, dne datum podstupoval předoperační vyšetření, když dne datum podstoupil další operaci. Rozhodně tedy nebyl ve stavu, kdy by byl schopen činit úkony, jimiž měl disponovat veškerým svým majetkem a chápat smysl darovací smlouvy. Stejně tak dne datum měl sepsat závěť, která je podle žalobkyně ze stejných důvodů také neplatná. Žalobkyně proto podala k Okresnímu soudu v adresa také žalobu na určení neplatnosti darovací smlouvy. jméno FO je tak zaspána na LV Anonymizováno jako vlastník ¾ pozemku a další spoluvlastnický podíl v rozsahu ¼ nabyla na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum s druhou žalovanou právnická osoba ČR. Nemovitost byla pro účely dědického řízení oceněna částkou částka, avšak tržní cena nemovitosti je podle žalobkyně značně vyšší, dle ocenění společnosti právnická osoba. dosahuje částky částka. Žalobkyně je dědičkou zemřelého právnická osoba ze zákona, smrtí zůstavitele na ni přešlo vlastnictví 1/6 nemovitostí a jako podílová spoluvlastnice pozemku parc. č. hodnota má žalobkyně zákonné předkupní právo ke spoluvlastnickému podílu. Jestliže tedy právnická osoba ČR opomenul žalobkyni jako zákonnou dědičku a spoluvlastnici, je kupní smlouva neplatná a proto žalobkyně podala žalobu, kterou se domáhala určení, právnická osoba ČR je vlastníkem ¼ pozemku parc. č. hodnota v obci a k.ú. adresa, následně pak bude moci žalobkyně uplatnit své předkupní právo poté, co bude vyřešena žaloba o určení neplatnosti darovací smlouvy a dědeček žalobkyně bude znovu zapsán jako vlastník ke ¾ uvedeného pozemku. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila, že relativní neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi 1. a 2. žalovanou se dovolala žalobou ze dne datum.

2. Právní nástupci první žalované k věci uvedli, že dědické řízení po právnická osoba nebylo doposud ukončeno. Rozsah majetku po zůstaviteli je značný. V uvedeném dědickém řízení uplatnila žalobkyně vůči jméno FO zápočty mimo jiné darů zůstavitele jméno FO ve výši několika milionů korun, které jméno FO ani její právní nástupci nikdy neuznali a neuznávají, mezi účastníky dědického řízení pak je sporné i to, co patří do podniku zůstavitele. Dále žalovaní uvádějí, že v platné právní úpravě od 1.1.204 do 31.12.207 a znovu od datum již není zákonné předkupní právo zakotveno. Za zásadní pak žalovaní považují, že do dnešního dne žalobkyně nikdy neuplatnila vůči žalovaným ani vůči druhému žalovanému námitku relativní neplatnosti, což by musela učinit v 3leté promlčecí lhůtě, žaloba je tedy dle žalovaných neoprávněná. Námitka neplatnosti uplatněná v žalobě z roku 2010 pak podle žalovaných nesplňuje zákonné náležitosti námitky neplatnosti, neboť tam není výslovně uvedeno, že namítá relativní neplatnost a neuvádí důvod.

3. Právní nástupkyně druhé žalované k věci uvedla, že se necítí být ve věci pasivně legitimována. Dle jejího názoru nelze pozemek převádět zpět subjektu, který již neexistuje, nadto není pravdou, že smlouva je neplatná, ta naopak byla a je platná a ostatní spoluvlastníci se mohli v zákonné lhůtě bránit jinak. I kdyby soud rozhodnul, že Stání pozemkový úřad je pasivně legitimován a žalobě vyhověl, upozorňuje třetí žalovaná, že převod pozemků na třetí osoby je výjimečný a děje se výhradně na základě zákona.

4. Soud ve věci rozhodnul dne 20.2.2023 rozsudkem č.j. 4 C 7/2010-466, kterým žalobu zamítnul s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn.: ÚS 2430/18 a rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn.: 22 Cdo 741/2018 s tím, že žalobkyně se již nemůže domáhat určení spoluvlastnictví původního spoluvlastníka a na určovací žalobě jí tak chybí naléhavý právní zájem. právnická osoba odvolání žalobkyně Krajský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně usnesením č.j. spisová značka, ze dne datum zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení s tím, že je třeba rozhodnout o procesním nástupnictví původní 2. žalované (právnická osoba Anonymizováno). Dle odvolacího soudu má žalobkyně na určení vlastnictví naléhavý právní zájem, neboť byť nová právní úprava s účinností od datum zákonné předkupní právo spoluvlastníků opustila, Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. spisová značka dovodil, že dnem datum, kdy zanikl institut zákonného předkupního práva spoluvlastníků, nezanikly nároky z porušení předkupního práva, ke kterému došlo před datum, a to ani, když ještě nebyly uplatněny; tyto nároky se řídí režimem občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Z přechodných ustanovení nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (viz § 3062) podle Nejvyššího soudu nevyplývá úmysl zákonodárce, že by od datum měly zaniknout (prekluzí) i nároky vzniklé z porušení práva před datum, což je právě tento případ. Dle názoru odvolacího soudu není třeba vyčkávat na právní moc řízení vedených u Okresního soudu v adresa (o určení vlastnického práva zůstavitele a o dědictví po zůstaviteli), od jejichž pozitivního výsledku žalobkyně svůj nárok odvozuje, neboť ani jejich případný pro žalobkyni příznivý výsledek nemůže přinést žalobkyni úspěch v této věci. Podstatné je, zda byla námitka relativní neplatnosti vznesena a zda a k jakému okamžiku nastaly její účinky, a že byla 1. a 2. žalovaným vznesena námitka promlčení. Odvolací soud nesouhlasil s názorem žalovaných č. 1 a 2, že vyjádření žalobkyně v žalobě nepředstavuje svým obsahem řádné dovolání se relativní neplatnosti označené kupní smlouvy, nicméně považuje za opodstatněnou námitku promlčení tohoto úkonu, kterou žalovaní vznesli.

6. Soud k prokázání tvrzení účastníků provedl následující listinné důkazy:

7. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu datum vyplývá, že právnická osoba je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník podílu o velikosti ¾ pozemku parc. č. hodnota v obci a k.ú. adresa, LV Anonymizováno.

8. Ze sdělení notáře tituly před jménem právnická osoba ze dne datum vyplývá, že byl stanoven okruh dědiců po zemřelém právnická osoba, a to dcera jméno FO (dědička podílu o velikosti – zemřelá, jejími dědici jsou adresa a Jméno žalované), dále vnuk jméno FO a vnuk jméno FO (oba jsou dědici podílu o velikosti 1/12) a Jméno žalobkyně, která je dědičkou podílu o velikosti 1/6.

9. Krajský soud v adresa k odvolání žalobkyně rozsudkem č.j.: spisová značka, ze dne datum, určil, že zemřelý právnická osoba byl ke dni smrti podílovým spoluvlastníkem ideálních ¾ mimo jiné pozemku parc. č. hodnota. Uvedený rozsudek krajského soudu však byl zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne datum, č.j.: spisová značka a věc byla krajskému soudu vrácena k dalšímu řízení, neboť řízení před odvolacím soudem bylo zatíženo vadou řízení (absence poučení dle ustan. § 118 a odst. 1, odst. 3 o.s.ř..

10. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

11. Žalobkyně je dědičkou po právnická osoba zemřelém datum, který byl dědečkem žalobkyně. Dědické řízení po zemřelém je dosud projednáváno u Okresního soudu v adresa pod sp. zn.: spisová značka. Žalovaná jméno FO nabyla vlastnické právo k podílu o velikosti ¾ k pozemku parc. č. hodnota v obci adresa na základě darovací smlouvy ze dne datum, kterou uzavřela s dědečkem žalobkyně. Další spoluvlastnický podíl v rozsahu ¼ nabyla jméno FO na základě kupní smlouvy uzavřené dne datum s právním předchůdcem třetí žalované, právnická osoba ČR.

12. Podle ustan. § 140 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, převádí-li se spoluvlastnický podíl, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké (§ 116, 117). Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

13. Ustanovení § 140 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. zakotvovalo předkupní právo spoluvlastníků nemovitosti k převáděnému podílu. Hodlal – li spoluvlastník převést spoluvlastnický podíl na někoho jiného než na osobu blízkou, byl povinen ostatním spoluvlastníkům nabídnout svůj spoluvlastnický podíl ke koupi, šlo – li o spoluvlastnický podíl na nemovitosti, musela mít písemnou formu. Porušení § 140 bylo ustan. § 40a sankcionováno relativní neplatností. Právní úkon, na jehož základě k převodu spoluvlastnického podílu na třetí osobu, která není osobou blízkou, došlo, se považoval za platný, pokud se zkrácený spoluvlastník neplatnosti nedovolal. Je-li zkrácených spoluvlastníků více, postačí, aby se neplatnosti dovolal kterýkoliv z nich; neboť dovoláním se neplatnosti se právní úkon považuje od samého počátku vůči všem za neplatný.

14. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. spisová značka dovodil, že dnem datum, kdy zanikl institut zákonného předkupního práva spoluvlastníků, nezanikly nároky z porušení předkupního práva, ke kterému došlo před datum, a to ani, když ještě nebyly uplatněny; tyto nároky se řídí režimem občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. Z přechodných ustanovení nového občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (viz § 3062) podle Nejvyššího soudu nevyplývá úmysl zákonodárce, že by od datum měly zaniknout (prekluzí) i nároky vzniklé z porušení práva před datum, což je právě tento případ. To je třeba odlišit od případů založených na jiných skutkových okolnostech, které byly řešeny v rozhodnutích sp. zn. spisová značka nebo sp. zn. spisová značka. Naléhavý právní nárok žalobkyně na určení vlastnictví zůstavitele tedy byl dán a soud se proto dále zabýval oprávněností uplatněného nároku.

15. Dovolání se relativní neplatnosti je jednostranný adresovaný právní úkon, jehož právní účinky nastanou okamžikem dojití do sféry dispozice adresáta. Adresáty jsou v tomto případě všichni účastníci neplatného právního úkonu, tedy jak převádějící spoluvlastník, tak i nabyvatel (nabyvatelé). Z časového hlediska nastávají právní účinky dovolání se relativní neplatnosti okamžikem, kdy projev vůle dojde všem subjektům relativně neplatného právního úkonu (tedy dojitím poslednímu z nich). V důsledku dovolání se relativní neplatnosti se právní úkon považuje za neplatný od samého počátku. Nastoluje se tím tedy stav, jako by k převodu vůbec nedošlo; spoluvlastník, který porušil předkupní právo ostatních spoluvlastníků, proto i nadále zůstává spoluvlastníkem. Právo dovolat se relativní neplatnosti se dle ustáleného názoru praxe promlčuje v obecné tříletí promlčecí lhůtě (§ 101). Podle judikatury (NS spisová značka) tato promlčecí lhůta počíná běžet dnem, kdy došlo k uskutečnění právního úkonu, jímž nebylo předkupní právo respektováno, a to i v případě, kdy by k tomuto právnímu úkonu bylo třeba ještě úředního rozhodnutí, tedy v posuzovaném případě počala promlčecí doba běžet uzavřením kupní smlouvy mezi právními předchůdci žalovaných, tedy dne datum.

16. Dovolání se relativní neplatnosti se považuje za právní jednání, a musí tak splňovat všechny předpoklady, které jsou na právní jednání zákonem kladeny. Jedná se o jednostranné, adresované právní jednání. Musí vyjadřovat jak skutečnost, že jde o uplatnění relativní neplatnosti, tak i důvod (vadu) právního jednání, která v dané věci jeho relativní neplatnost způsobila. Postačuje, lze-li toto dovodit pomocí obecných výkladových pravidel (§ 35 odst. 2). Upozorní-li osoba na neplatnost pouze v soudním řízení, nelze z toho ještě usoudit, že se relativní neplatnosti dovolává. Pro dovolání se relativní neplatnosti není zákonem stanovena žádná forma. To platí i v případě, kdy je napadáno právní jednání, pro které zákon určitou formu vyžaduje. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn.. 29 Odo 102/2003 pak žalobu o určení neplatnosti právního úkonu lze považovat za dovolání se neplatnosti právního úkonu.

17. Na druhou stranu ovšem absence explicitní formulace „dovolávám se tímto relativní neplatnosti“ nebrání platnosti námitky relativní neplatnosti. Námitka představuje právní úkon (projev vůle) jako každý jiný, který je třeba vykládat nejenom podle jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.To žalobkyně nepochybně splnila. Postačuje, že vyjádřila jak skutečnost, že jde o uplatnění (relativní) neplatnosti, tak i vadu právního úkonu, která v dané věci jeho relativní neplatnost způsobila (porušení předkupního práva spoluvlastníka podle tehdejší právní úpravy).

18. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně se relativní neplatnosti kupní smlouvy uzavřené dne 2.9.2008 mezi právní předchůdkyní prvního a druhého žalovaného a právní předchůdkyní třetí žalované dovolala v žalobě podané k Okresnímu soudu Praha východ dne 12.1.2010. Avšak vzhledem k tomu, že řízení bylo následně z důvodu probíhajícího dědického řízení přerušeno, byla žaloba doručena žalovaným (resp. jejich právním nástupců) až v roce 2022, kdy bylo v řízení pokračováno, tedy teprve tímto okamžikem nastaly účinky právního úkonu – dovolání se relativní neplatnosti.

19. Ustanovení § 41 odst. 3 o. s. ř. umožňuje, aby účastníci, mezi nimiž bylo zahájeno občanské soudní řízení, mohli činit hmotněprávní úkony nejen přímo vůči sobě navzájem, ale také vůči soudu. Hmotněprávní úkon učiněný tímto způsobem je vůči druhému účastníku účinný od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděl (rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky sp.zn. 33 Odo 357/2003, ze dne 31.8.2004). Není pochybnosti o tom, že uvedeným způsobem lze uplatnit i námitku relativní neplatnosti. Rozhodný je v takovém případě okamžik doručení tomu účastníku napadeného úkonu (smlouvy), kterému byla námitka doručena nejpozději. To byli v daném případě žalovaní č. 1 a 2 (jako právní nástupci původní kupující), kterým byla žaloba obsahující námitku doručena až dnem datum. Jestliže tedy žalobkyně vznesla námitku relativní neplatnosti kupní smlouvy uzavřené dne 2.9.2008 až podanou žalobou, tedy v roce 2010 a účinky uvedené námitky nastaly jejím doručením žaloby právním nástupcům 2. žalované jméno FO, k němuž dle obsahu spisu došlo dne datum, uplynula mezitím 3letá promlčecí lhůta, neboť ta počala běžet dnem následujícím po uzavření kupní smlouvy, tedy 3.9.2008 a marně uplynula 3.9.2011. To, že nebyla žaloba s námitkou relativní neplatnosti doručena žalovaným v rámci promlčecí lhůty, nebylo pochybením soudu, neboť platně namítnout relativní neplatnost bylo věcí žalobkyně a její procesní odpovědností, nadto za situace, kdy žalobkyně současně s žalobou podala návrh na osvobození od soudních poplatků. Soud se proto nejdříve zabýval touto žádostí, kterou nejdříve usnesením ze dne 25.3.2010 č.j. 4 C 7/2010-50zamítnul, k odvolání žalobkyně Krajský sodu v Praze usnesením ze dne 30.6.2010 č.j.: 20 co 239/2010-58 usnesení soudu prvního stupně zrušil a soud prvního stupně následně na základě právního názoru KS v Praze řízení usnesením č.j.: 4 C 7/2010-61 dne 10.9.2010 přerušil. Všechna uvedená rozhodnutí byla doručena zákonné zástupkyni žalobkyně, které tedy bylo známo, v jaké fázi se řízení nachází a spolehla- li se na to, že žalobu s námitkou relativní procesní neplatnost doručí soud, musí nést následky procesního postupu, který zvolila.

20. S ohledem na shora uvedené soud žalobu zamítnul, neboť hmotně právní účinky námitky relativní neplatnosti uplatněné žalobkyní nastaly až po marném uplynutí obecné tříleté promlčecí doby a žalovaní (právní nástupci první žalované), včas vznesli námitku promlčení.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovaným 1 a 2, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za odvolání v částce částka (proti usnesení č.j.. spisová značka) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1,a § právnická osoba odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky právnická osoba 480 Kč za každý z osmi úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně osmi paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis odvolání proti usnesení právnická osoba východ č.j. spisová značka, sepis vyjádření k žalobě, účast při ústním jednání dne datum, dne datum, dne datum a dne datum) a 2 x ½ ve výši částka (návrh na vydání opravného usnesení), dále náhrada za promeškaný čas strávený cestou ze sídla zástupce žalovaných k jednání soudu a zpět dne datum, datum, dne datum a dne datum, tedy v rozsahu 4 x 8 půlhodin po částka dle § 14 odst. 1, odst. 3 a.t., dále náhrada za použití osobního motorového vozidla tov. zn. Volvo XC 60, r.z. 6J5 1370, za 4 x cestu z adresa a zpět v délce celkem hodnota x 260 km, při průměrné spotřebě pohonných hmot 7,0 l motorové nafty na 100/km a při průměrné ceně nafty v roce 2022 ve výši částka a amortizace za každý ujetý kilometr ve výši částka dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., v roce 2023 ve výši částka amortizace za každý ujetý kilometr ve výši částka dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., v roce 2024 ve výši částka amortizace za každý ujetý kilometr ve výši částka dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., dále náhrada hotových výdajů ve výši částka (parkovné) a částka (jízdné MHD) a 21% DPH ve výši částka.

22. O náhradě nákladů nezastoupené třetí žalované rozhodnul soud dle vyhlášky č. 254/2015 Sb. tak, že třetí žalované náleží náhrada ve výši 5 x částka za 5 právních úkonů (vyjádření k žalobě, účast při jednání soudu dne datum, dne datum, dne datum a dne datum), tedy celkem částka.

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaní povinnosti uložené jim tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.